Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.62.39
Napadá Vás někoho, z čeho udělat pozadí do terária pro šplhající pouštní hlodavce? (tzn. dostatečně tvrdé, aby ho neokousali a netoxické) Nechci ho dělat z umělého pískovce ani betonu kvůli následné přílišné váze ubikace. Běžně pro ně používám opískované sklo, ale pořád to nějak není ono.
Děkuji za případné tipy a prosím pokud by bylo možno bez zbytečných urážek...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.81
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Napadá Vás někoho, z čeho udělat pozadí do terária pro šplhající pouštní hlodavce? (tzn. dostatečně tvrdé, aby ho neokousali a netoxické) Nechci ho dělat z umělého pískovce ani betonu kvůli následné přílišné váze ubikace. Běžně pro ně používám opískované sklo, ale pořád to nějak není ono.
Děkuji za případné tipy a prosím pokud by bylo možno bez zbytečných urážek...
Před 20 .lety jsem si vyráběl pozadí z polystyrenu,5 cm síla,Lepidlem ,vodou ředitelným,tehdá Herkules ,jsem nařezal kusy dle fantazie,ty přilepil na plochu polystyrenu hranou,Vytvořil jsem tak budoucí repliky skalních převisu.Množství dle vlastní uvahy,Pájkou na letování vytvořil prohlubně, rýhy,převisy objel tak,aby nebyly ostré hrany a fantazii jsem se snažil vytvořil skalní repliku.Toto bylo na zadní i bočních stranách.Jednotlivé díly natřel lepidlem ( pozor aby neleptalo polystiren ,jsou to lepidla vodou ředitelná např. Duvilax ) přes cedník posypal. pískem .Po zaschnutí jsem toto opakoval ve 3 vrstvách.V šechny 3 díly vložil na místo a přilepil na zadní stěnu,Sklo zdrsnil hrubým smirklem.Doladil jsem spoje a výsledek byl takový,že lajci to obdivovali a kolegum se to moc líbilo.Přeji,aby jste získal ( a ) další rady.S pozdravem
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.221.109
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Před 20 .lety jsem si vyráběl pozadí z polystyrenu,5 cm síla,Lepidlem ,vodou ředitelným,tehdá Herkules ,jsem nařezal kusy dle fantazie,ty přilepil na plochu polystyrenu hranou,Vytvořil jsem tak budoucí repliky skalních převisu.Množství dle vlastní uvahy,Pájkou na letování vytvořil prohlubně, rýhy,převisy objel tak,aby nebyly ostré hrany a fantazii jsem se snažil vytvořil skalní repliku.Toto bylo na zadní i bočních stranách.Jednotlivé díly natřel lepidlem ( pozor aby neleptalo polystiren ,jsou to lepidla vodou ředitelná např. Duvilax ) přes cedník posypal. pískem .Po zaschnutí jsem toto opakoval ve 3 vrstvách.V šechny 3 díly vložil na místo a přilepil na zadní stěnu,Sklo zdrsnil hrubým smirklem.Doladil jsem spoje a výsledek byl takový,že lajci to obdivovali a kolegum se to moc líbilo.Přeji,aby jste získal ( a ) další rady.S pozdravem
Trochu se obávám, že osvědčený polystyren (nebo např. podobně úspěšná montážní pěna) mohou hlodavce lákat k okusování. Sice jim bude chvilku trvat, než si zkusí kousnout, ale jakmile poznají, že pod zdánlivě "písčitou" slupkou se skrývá měkká pěnová hmota, nic je nezastaví.
Neboli mě nenapadá nic jiného, než skutečně "tvrdé" pozadí, tedy například:
- klasický beton
- tvarované odlehčené plynosilikátové tvárnice (Ytong ap.)
- beton odlehčený pilinami rašelinou (pozor, aby odlehčení nebylo moc, pak se drolí)
- keramika odlehčená pilinami nebo rašelinou (při výpalu vyhoří a vytvoří porézní hmotu)
- nebo pouhé polepení pozadí pláty břidlice
Kompromisem pak budiž polystyrenové jádro (kvůli odlehčení) "oplácané" pevným betonem s následnou povrchovou úpravou (barvení, zpevnění, opískování...). Vrstva betonu by měla být minimálně 0,5 cm silná (v místech budoucích úkrytů raději 1 cm), aby odolala všetečným pokusům o zkoušení tvrdosti hlodavčími zuby.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.62.39
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Trochu se obávám, že osvědčený polystyren (nebo např. podobně úspěšná montážní pěna) mohou hlodavce lákat k okusování. Sice jim bude chvilku trvat, než si zkusí kousnout, ale jakmile poznají, že pod zdánlivě "písčitou" slupkou se skrývá měkká pěnová hmota, nic je nezastaví.
Neboli mě nenapadá nic jiného, než skutečně "tvrdé" pozadí, tedy například:
- klasický beton
- tvarované odlehčené plynosilikátové tvárnice (Ytong ap.)
- beton odlehčený pilinami rašelinou (pozor, aby odlehčení nebylo moc, pak se drolí)
- keramika odlehčená pilinami nebo rašelinou (při výpalu vyhoří a vytvoří porézní hmotu)
- nebo pouhé polepení pozadí pláty břidlice
Kompromisem pak budiž polystyrenové jádro (kvůli odlehčení) "oplácané" pevným betonem s následnou povrchovou úpravou (barvení, zpevnění, opískování...). Vrstva betonu by měla být minimálně 0,5 cm silná (v místech budoucích úkrytů raději 1 cm), aby odolala všetečným pokusům o zkoušení tvrdosti hlodavčími zuby.
Děkuji za tipy. Vesměs to už ale bylo ozkoušeno a neosvědčilo se, buďto to nakonec okousali nebo to nešlo omýt, hlodavci bohužel na ty stěny močí)- ale ta keramika zní dobře. Neporadil byste, prosím, kde sehnat potřebný materiál a kde potom nechat vypálit? Zatim se mi nic na toto téma nevygooglilo...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.221.109
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za tipy. Vesměs to už ale bylo ozkoušeno a neosvědčilo se, buďto to nakonec okousali nebo to nešlo omýt, hlodavci bohužel na ty stěny močí)- ale ta keramika zní dobře. Neporadil byste, prosím, kde sehnat potřebný materiál a kde potom nechat vypálit? Zatim se mi nic na toto téma nevygooglilo...
Keramickou hlínu seženete v potřebách pro výtvarníky nebo v keramických e-shopech (www.buchler.cz, www.studiokeramiky.cz ap.), barvit ji můžete běžnými engobami (ještě před výpalem, jsou matné) nebo glazurami (po prvním přežahu, jsou lesklé a nepropustné pro vodu).
K odlehčení a porézní struktuře se dají do hlíny přimíchat piliny, rašelina nebo jiná podobná hmota, která při výpalu vyhoří.
Pec na pálení mají téměř v každé základní škole, lze se s nimi domluvit (a zaplatit, protože jeden výpal vyjde jen na elektřině pěkných pár desítek až stovek korun). Přídavek pilin či rašeliny v hlíně jim moc nezdůrazňujte, protože ve školách se používají většinou pece s odporovými spirálami, které se redukčními zplodinami při hoření pilin trošku ničí (ne moc, ale nelze tak pálit pořád).. Budete-li chtít na povrchu nepropustnou glazuru, budete muset zaplatit výpaly dva (nejdříve vysušený výrobek "přežahnout" do tvrda, pak nanést glazuru a teprve pak "naostro" vypálit).
Před výrobou se musíte poradit s majitelem pece, který vám sdělí její rozměry (vnitřní prostor bývá většinou tak 50x50 cm, takže větší kusy musíte rozdělit na díly) a teplotu (ne všechny prodávané hmoty jsou vhodné), poučí vás o smršťování hlíny při sušení a výpalu (cca 5 až 10 %) a o správném sušení před výpalem (velmi pomalu, přikryté igelitem, až do úplného vyschnutí).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.62.39
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Keramickou hlínu seženete v potřebách pro výtvarníky nebo v keramických e-shopech (www.buchler.cz, www.studiokeramiky.cz ap.), barvit ji můžete běžnými engobami (ještě před výpalem, jsou matné) nebo glazurami (po prvním přežahu, jsou lesklé a nepropustné pro vodu).
K odlehčení a porézní struktuře se dají do hlíny přimíchat piliny, rašelina nebo jiná podobná hmota, která při výpalu vyhoří.
Pec na pálení mají téměř v každé základní škole, lze se s nimi domluvit (a zaplatit, protože jeden výpal vyjde jen na elektřině pěkných pár desítek až stovek korun). Přídavek pilin či rašeliny v hlíně jim moc nezdůrazňujte, protože ve školách se používají většinou pece s odporovými spirálami, které se redukčními zplodinami při hoření pilin trošku ničí (ne moc, ale nelze tak pálit pořád).. Budete-li chtít na povrchu nepropustnou glazuru, budete muset zaplatit výpaly dva (nejdříve vysušený výrobek "přežahnout" do tvrda, pak nanést glazuru a teprve pak "naostro" vypálit).
Před výrobou se musíte poradit s majitelem pece, který vám sdělí její rozměry (vnitřní prostor bývá většinou tak 50x50 cm, takže větší kusy musíte rozdělit na díly) a teplotu (ne všechny prodávané hmoty jsou vhodné), poučí vás o smršťování hlíny při sušení a výpalu (cca 5 až 10 %) a o správném sušení před výpalem (velmi pomalu, přikryté igelitem, až do úplného vyschnutí).
super, děkuji moc !