Neregistrovaný uživatel

Jak je to se zimováním želvích mláďat? Moje želva žlutohnědá se vylíhla v září minulého roku. Měla jsem ji zimovat? Pokud ano, zimují se mláďata jiným způsobem než dospělí?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak je to se zimováním želvích mláďat? Moje želva žlutohnědá se vylíhla v září minulého roku. Měla jsem ji zimovat? Pokud ano, zimují se mláďata jiným způsobem než dospělí?
Já mám mláďata 1 1/2 staré a ještě jsem si je netroufl zimovat . Raději až příští zimu.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jak je to se zimováním želvích mláďat? Moje želva žlutohnědá se vylíhla v září minulého roku. Měla jsem ji zimovat? Pokud ano, zimují se mláďata jiným způsobem než dospělí?
A jak to dělají v přírodě? Tam mláďata nezimují? Zimují, část jich sice pokape ale zůstanou odolní jedinci vhodní pro další zachování druhu.
Jistěže, z ekonomických důvodů udržíme všechno, jen když z toho kápne nějaká kačka. To, že budou za pár let doma chovane populace (obecně, nejen hermanky) zmutované, náchylné na cokoliv a vlastně neschopné čehokoliv bude jen logický důsledek úporné "snahy" zachránit (a později zpeněžit) každýho chcípáka, co spatří světlo světa.
JzR
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A jak to dělají v přírodě? Tam mláďata nezimují? Zimují, část jich sice pokape ale zůstanou odolní jedinci vhodní pro další zachování druhu.
Jistěže, z ekonomických důvodů udržíme všechno, jen když z toho kápne nějaká kačka. To, že budou za pár let doma chovane populace (obecně, nejen hermanky) zmutované, náchylné na cokoliv a vlastně neschopné čehokoliv bude jen logický důsledek úporné "snahy" zachránit (a později zpeněžit) každýho chcípáka, co spatří světlo světa.
JzR
Mluví z tebe zloba, vyplivni tu jedovatou slinu. Svým způsobem máš pravdu v tom, že se snažíme zachránit i jedince, kteří by v přírodě za běžných okolností nepřežili. Možná se mýlím, ale jsem přesvědčen, že je zachraňujem proto,, že je máme rádi, že jsme želvama posedlí a že každičká želva, která nám odejde nás velice bolí v duši i na srdci. To, že někteří chovatele svoje odchovy prodávají je dobře, nebo´t se jich mohou ujmout stejní nadšenci a ti mohou mít z nich velkou radost. Pak ti prodávající utrží nějakou tu kačku a mohou si pořídit další své miláčky a prohlubovat znalosti o teraristice jako takové, ale hlavně o herpetofauně. Zde je poměrně velká díra ve vědomostech a proto je tu tahle diskuse, kde si můžem navzájem zdělit své poznatky a zkušenosti a tím zkvalitnit svou péči o svoje miláčky.
Ta zmutovanost populace u želv si myslím zatím nehrozí, prože je obecně držen rozmanitý potenciál a málokdo z chovatelů připouští příbuzenstvo na sebe. Já takového neznám.
Teď trochu odjinud. Mláďata testud lze zimovat prvním rokem a to celkem bez problémů. Postup je vpodstatě shodný jako u dospělých nebo starších želv. jen bych doporočoval v zajetí -právě pro zamezení ztrát - omezit dobu zimování. Tak na 1-2 měsíce, ale jen za předpokladu, že jsou mimina v perfektní kondici. Pak není opravdu problém.
Ještě mne napadlo, jak to děláš, když se ti v chovu objeví "chcípák"? Dle tvého příspěvku se dá usuzovat, že upooštíš od úporné "snahy" ho zachránit a necháš ho napospas osudu. To se ovšem neslučuje s mým přístupem k chovatelství jako takovém a to se netýká jen želv.
Milan
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mluví z tebe zloba, vyplivni tu jedovatou slinu. Svým způsobem máš pravdu v tom, že se snažíme zachránit i jedince, kteří by v přírodě za běžných okolností nepřežili. Možná se mýlím, ale jsem přesvědčen, že je zachraňujem proto,, že je máme rádi, že jsme želvama posedlí a že každičká želva, která nám odejde nás velice bolí v duši i na srdci. To, že někteří chovatele svoje odchovy prodávají je dobře, nebo´t se jich mohou ujmout stejní nadšenci a ti mohou mít z nich velkou radost. Pak ti prodávající utrží nějakou tu kačku a mohou si pořídit další své miláčky a prohlubovat znalosti o teraristice jako takové, ale hlavně o herpetofauně. Zde je poměrně velká díra ve vědomostech a proto je tu tahle diskuse, kde si můžem navzájem zdělit své poznatky a zkušenosti a tím zkvalitnit svou péči o svoje miláčky.
Ta zmutovanost populace u želv si myslím zatím nehrozí, prože je obecně držen rozmanitý potenciál a málokdo z chovatelů připouští příbuzenstvo na sebe. Já takového neznám.
Teď trochu odjinud. Mláďata testud lze zimovat prvním rokem a to celkem bez problémů. Postup je vpodstatě shodný jako u dospělých nebo starších želv. jen bych doporočoval v zajetí -právě pro zamezení ztrát - omezit dobu zimování. Tak na 1-2 měsíce, ale jen za předpokladu, že jsou mimina v perfektní kondici. Pak není opravdu problém.
Ještě mne napadlo, jak to děláš, když se ti v chovu objeví "chcípák"? Dle tvého příspěvku se dá usuzovat, že upooštíš od úporné "snahy" ho zachránit a necháš ho napospas osudu. To se ovšem neslučuje s mým přístupem k chovatelství jako takovém a to se netýká jen želv.
Milan
Tak to mě se to slučuje. Představ si 22 guttat z nichž 9 bezproblémů žere od vylíhnutí, další tři začnou potravu přijímat cca po měsíci. Zbytek, tedy 10 zkusím nakrmit násilím. Pouze jednou. Potom začnou sami žrát další dvě. Zbytek už víckrát nenakrmím. Je to jejich problém, ne můj - skončí jako potrava pro korálovky. Napřiklad.
Kdyby to příroda chtěla jinak, tak to tak zařídí. Proč mají plazi obecně více mláďat (a nejen plazi)? Protože mají spoustu nepřátel a také proto, aby se z každého vrhu či snůšky ujalo jen to nejlepsí. Ostatní se stanou snadnou součástí potravního řetězce.
Každej je nečím posedlej ale v některých případech to hraničí s hysterií. Kdybys choval rybičky, taky bys ronil slzu nad každým leklým čichavcem či tetrou? A v čem je teraristika jiná? V tom, že tu želvičku můžeš vzít do ruky, pomažlit se s ní? Jistě. Vznikne citový vztah a pak nedej bože, aby želvička chcípla. To se pujde na zahrádku kopat hlobeček, že?!
JzR
PS: a jedovatý sliny nemám. Škoda, někdy by se hodily
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak to mě se to slučuje. Představ si 22 guttat z nichž 9 bezproblémů žere od vylíhnutí, další tři začnou potravu přijímat cca po měsíci. Zbytek, tedy 10 zkusím nakrmit násilím. Pouze jednou. Potom začnou sami žrát další dvě. Zbytek už víckrát nenakrmím. Je to jejich problém, ne můj - skončí jako potrava pro korálovky. Napřiklad.
Kdyby to příroda chtěla jinak, tak to tak zařídí. Proč mají plazi obecně více mláďat (a nejen plazi)? Protože mají spoustu nepřátel a také proto, aby se z každého vrhu či snůšky ujalo jen to nejlepsí. Ostatní se stanou snadnou součástí potravního řetězce.
Každej je nečím posedlej ale v některých případech to hraničí s hysterií. Kdybys choval rybičky, taky bys ronil slzu nad každým leklým čichavcem či tetrou? A v čem je teraristika jiná? V tom, že tu želvičku můžeš vzít do ruky, pomažlit se s ní? Jistě. Vznikne citový vztah a pak nedej bože, aby želvička chcípla. To se pujde na zahrádku kopat hlobeček, že?!
JzR
PS: a jedovatý sliny nemám. Škoda, někdy by se hodily
JzR je mi tě trochu líto .......................?????????????????
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
JzR je mi tě trochu líto .......................?????????????????
takže jestli vám dobře rozumím, tak nemusí být veterinář. Pochopitelně vy k němu určitě nechodíte.
No a pokud vaše zvířata nechodí k veterináři, tak doufám, že i vy nechodíte k doktorovi a k zubařovi. Hodně štěstí v životě.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
JzR je mi tě trochu líto .......................?????????????????
Proc? Ja se naopak k nazoru JzR priklanim. Zvirata z jeho chovu budou jiste odolna a v dalsich generacich prosperujici. Stejne jako nekteri lide vylucuji z dalsiho chovu zvirata nevhodne barvy, kresby, povahovych rysu, charakteru (neplati jen v teraristice), vylucuje tento chovatel z dalsich generaci nezivotaschopna mladata.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
takže jestli vám dobře rozumím, tak nemusí být veterinář. Pochopitelně vy k němu určitě nechodíte.
No a pokud vaše zvířata nechodí k veterináři, tak doufám, že i vy nechodíte k doktorovi a k zubařovi. Hodně štěstí v životě.
já s tim tvrdym přístupem souhlasim, ta zvířata trpí mnohem víc tim, že je uměle udržujem naživu, když jsou to chcípáci. A když někdo svou vinou zkurví želvu, tak nejen že je debil on, ale ta želva trpí. nejsou to hračky ani pro děti ani pro dospělé a smrt a tvrdé podmínky patří k jejich životu.
Teď očekávám, že se ozve přecitlivělá část diskutérů a při pohledu na své domácí mazlíčky mě pošle někam, ale zkuste vzít můj příspěvek do diskuse v potaz a nereagovat emotivně. nechtěl jsem jím nikoho urazit,.
Lampař
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Proc? Ja se naopak k nazoru JzR priklanim. Zvirata z jeho chovu budou jiste odolna a v dalsich generacich prosperujici. Stejne jako nekteri lide vylucuji z dalsiho chovu zvirata nevhodne barvy, kresby, povahovych rysu, charakteru (neplati jen v teraristice), vylucuje tento chovatel z dalsich generaci nezivotaschopna mladata.
Tak takové úvaze opravdu nerozumím.Myslíte, že všechno co se narodí je od začátku životaschopné a že zvíře, kterému v začátku pomůžete se později nestane stejně odolným zvířetem jako zvíře, které baští od narození úplně samo. A nebo si myslíte že jako páni tvorstva můžete rozhodovat o osudech zvířat narozených v zajetí ????
Co ještě nechápu jak může někdo posoudit neživotaschopnost zvířete po dvou neúspěšných pokusech o nakrmení.Jedno vím ale jistě u JzR a Lampaře bych se narodit nechtěl.
P.S. Už Vás vidím jak necháváte chcípnout třeba narozená mláďata např. Chondropython viridis,Boa constrictor albino,Geochelone radiata atd. jen proto, že od začátku sama nežerou.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak takové úvaze opravdu nerozumím.Myslíte, že všechno co se narodí je od začátku životaschopné a že zvíře, kterému v začátku pomůžete se později nestane stejně odolným zvířetem jako zvíře, které baští od narození úplně samo. A nebo si myslíte že jako páni tvorstva můžete rozhodovat o osudech zvířat narozených v zajetí ????
Co ještě nechápu jak může někdo posoudit neživotaschopnost zvířete po dvou neúspěšných pokusech o nakrmení.Jedno vím ale jistě u JzR a Lampaře bych se narodit nechtěl.
P.S. Už Vás vidím jak necháváte chcípnout třeba narozená mláďata např. Chondropython viridis,Boa constrictor albino,Geochelone radiata atd. jen proto, že od začátku sama nežerou.
nežerou? radiata? to je blbost
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak takové úvaze opravdu nerozumím.Myslíte, že všechno co se narodí je od začátku životaschopné a že zvíře, kterému v začátku pomůžete se později nestane stejně odolným zvířetem jako zvíře, které baští od narození úplně samo. A nebo si myslíte že jako páni tvorstva můžete rozhodovat o osudech zvířat narozených v zajetí ????
Co ještě nechápu jak může někdo posoudit neživotaschopnost zvířete po dvou neúspěšných pokusech o nakrmení.Jedno vím ale jistě u JzR a Lampaře bych se narodit nechtěl.
P.S. Už Vás vidím jak necháváte chcípnout třeba narozená mláďata např. Chondropython viridis,Boa constrictor albino,Geochelone radiata atd. jen proto, že od začátku sama nežerou.
Právě že si nemyslím, že jsem pán tvorstva a že bych měl rozhodovat o tom co přežije a co ne. právě proto je můj přístup takový jak ho prezentuju. Ať si to rozhodne příroda...
Já naopak bych se nechtěl narodit třeba rodičům, kteří přišli na svět s kritickou porodní vahou a byli x týdnů (měsíců) "dopékani" v inkubátoru.
JzR
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Právě že si nemyslím, že jsem pán tvorstva a že bych měl rozhodovat o tom co přežije a co ne. právě proto je můj přístup takový jak ho prezentuju. Ať si to rozhodne příroda...
Já naopak bych se nechtěl narodit třeba rodičům, kteří přišli na svět s kritickou porodní vahou a byli x týdnů (měsíců) "dopékani" v inkubátoru.
JzR
Má smysl propagovat přírodní výběr, když nic takového, jako příroda už vlastně neexistuje?
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Má smysl propagovat přírodní výběr, když nic takového, jako příroda už vlastně neexistuje?
Nechci být hnusná, ale u některých z vás bych se taky narodit nechtěla. Z posledního příspěvku JzR je mi špatně. Narodit se jemu jako nedonošené miminko, nechci domyslet, ... Ale zpátky k diskusi. My naší Elaphe helenu krmili uměle skoro půl roku. Dneska baští jak o život a dělá nám jen radost. Je to náš nejhodnější a nejmilejší had a rozhodně už to není žádný chcípáček, který by si zasloužil umřít. Maggie
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nechci být hnusná, ale u některých z vás bych se taky narodit nechtěla. Z posledního příspěvku JzR je mi špatně. Narodit se jemu jako nedonošené miminko, nechci domyslet, ... Ale zpátky k diskusi. My naší Elaphe helenu krmili uměle skoro půl roku. Dneska baští jak o život a dělá nám jen radost. Je to náš nejhodnější a nejmilejší had a rozhodně už to není žádný chcípáček, který by si zasloužil umřít. Maggie
Většinou se nezapojuji do diskuzí tohoto typu, ovšem v tomto případě bych rád vyjádřil svůj názor. Od původního dotazu se téma již dost odklonilo, nicméně téma je velmi zajímavé. Tento fenomén v podstatě řeší všechny zoologické zahrady a záchovné stanice po celém světě. Princip je jednoduchý, udržení výborného genetického potenciálu daného druhu. Pánové Lampař a JzR mají úplnou pravdu v tom, že v přírodě nikdy neobstojí slabý nebo špatně vyvinutý jedinec. Jen ti nejsilnější přežívají, aby se mohli dále množit. Ovšem zaráží mě způsob, jakým byly vaše názory vyjádřeny...
Moje osobní politika je taková, že slabí nebo špatně vyvinutí jedinci by neměli být zařazeni do dalšího chovu, ale právo na život v zajetí mají. Proto vždy, když se některá z želviček v mých snůškách nevylíhne sama, ale musím ji pomoci, se vždy snažím o to, aby se mládě "nastartovalo" a začalo normálně prospívat. Takovou želvu si pak neponechám pro další chovný program, ani ji nikomu nepřenechám pro založení chovu. Ovšem stále je mezi námi mnoho lidí, kteří želvy nechtějí množit, ale pouze chovat jako domácího mazlíčka. Takovému člověku pak zmíněnou želvu s radostí přenechám, protože vím, že nyní je už zcela schopna dobře prospívat, jen se úplně nehodí pro další chov... Stejný způsob aplikuji na hroznýšovité hady.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Většinou se nezapojuji do diskuzí tohoto typu, ovšem v tomto případě bych rád vyjádřil svůj názor. Od původního dotazu se téma již dost odklonilo, nicméně téma je velmi zajímavé. Tento fenomén v podstatě řeší všechny zoologické zahrady a záchovné stanice po celém světě. Princip je jednoduchý, udržení výborného genetického potenciálu daného druhu. Pánové Lampař a JzR mají úplnou pravdu v tom, že v přírodě nikdy neobstojí slabý nebo špatně vyvinutý jedinec. Jen ti nejsilnější přežívají, aby se mohli dále množit. Ovšem zaráží mě způsob, jakým byly vaše názory vyjádřeny...
Moje osobní politika je taková, že slabí nebo špatně vyvinutí jedinci by neměli být zařazeni do dalšího chovu, ale právo na život v zajetí mají. Proto vždy, když se některá z želviček v mých snůškách nevylíhne sama, ale musím ji pomoci, se vždy snažím o to, aby se mládě "nastartovalo" a začalo normálně prospívat. Takovou želvu si pak neponechám pro další chovný program, ani ji nikomu nepřenechám pro založení chovu. Ovšem stále je mezi námi mnoho lidí, kteří želvy nechtějí množit, ale pouze chovat jako domácího mazlíčka. Takovému člověku pak zmíněnou želvu s radostí přenechám, protože vím, že nyní je už zcela schopna dobře prospívat, jen se úplně nehodí pro další chov... Stejný způsob aplikuji na hroznýšovité hady.
úplně tě chápu gerry, jenže jakou máš záruku, že nějaké "dítě" které bude pečovat o pochybný genetický materiál z tvého chovu, se časem nerozhodne ho šířit, nebo ho neomrzí a nepostoupí ho dál? Jistě když ji takového jedince necháš a do chovu ho nezapojíš, tak mnohé vyřešíš. Ale můžou nastat i situace, kdy jsou poškození jedinci do chovu zapojeni a jeho genetickou kvalitu neohrožují (např u po úraze zmrzačených zvířat se nemusí snížit jejich chovná cena, avšak v přírodě by uhynula), pak nejsem proti jejich udržování v chovu, naopak, jsou-li zástupci ohrožených druhů, pak je jejich genofond potřebný. Na druhou stranu jistě máš zkušenost s úmrtností během (nebo na "následky") zimování. Je to skutečnost se kterou nic neuděláš. Jenže tady se řešil problém, že tazatel neví jestli má zimovat. Při zimování je jistá pravděpodobnost úhynu a lidé ji chtějí eliminovat. kdyby zazimovali alespoň na krátko, tak je to to nejmenší, co mohou pro zvíře udělat, byť s malým risikem. Neudělají to a zvíře vlastně trápí tím, že mu naruší jeho pravidelný cyklus. Organismus zvířete je zmatený a želva často začne žrát ještě víc, než by žrala v létě... Argument který často slyšíš v této souvislosti je, že lidé nemají kde zimovat. Bydlí třeba v paneláku a tam jsou teplé sklepy. Jenže na to měli myslet dřív, než si zvíře pořídili, nebo měli investovat do želv z tropů, které se nezimují.
Lampař
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
úplně tě chápu gerry, jenže jakou máš záruku, že nějaké "dítě" které bude pečovat o pochybný genetický materiál z tvého chovu, se časem nerozhodne ho šířit, nebo ho neomrzí a nepostoupí ho dál? Jistě když ji takového jedince necháš a do chovu ho nezapojíš, tak mnohé vyřešíš. Ale můžou nastat i situace, kdy jsou poškození jedinci do chovu zapojeni a jeho genetickou kvalitu neohrožují (např u po úraze zmrzačených zvířat se nemusí snížit jejich chovná cena, avšak v přírodě by uhynula), pak nejsem proti jejich udržování v chovu, naopak, jsou-li zástupci ohrožených druhů, pak je jejich genofond potřebný. Na druhou stranu jistě máš zkušenost s úmrtností během (nebo na "následky") zimování. Je to skutečnost se kterou nic neuděláš. Jenže tady se řešil problém, že tazatel neví jestli má zimovat. Při zimování je jistá pravděpodobnost úhynu a lidé ji chtějí eliminovat. kdyby zazimovali alespoň na krátko, tak je to to nejmenší, co mohou pro zvíře udělat, byť s malým risikem. Neudělají to a zvíře vlastně trápí tím, že mu naruší jeho pravidelný cyklus. Organismus zvířete je zmatený a želva často začne žrát ještě víc, než by žrala v létě... Argument který často slyšíš v této souvislosti je, že lidé nemají kde zimovat. Bydlí třeba v paneláku a tam jsou teplé sklepy. Jenže na to měli myslet dřív, než si zvíře pořídili, nebo měli investovat do želv z tropů, které se nezimují.
Lampař
Ano s tou problematikou zimování s Lampařem souhlasím. To je pezesporu pravda. Ale nesouhlasíms tím, že se na handicapované zvíře vykašlu, protože v přírodě by taky nepřežilo. A jsme u jádra pudla. Jelikož jsme se stali chovateli a máme doma v ubikacích různá zvířátka a teď nemyslím jen hady, tak je naší povinností se postarat i o ty handicapy. To je právě ten rozdíl mezi volnou přírodou a člověkem ovlivněný chov např. v terárku. Pokud k tomu budu přistupovat jako Lampař, tak ty zvířata chovat nebudu a raději se na ně budu jezdit dívat do jejich domoviny a klídně tam strávím celý měsíc(to ostatně dělám i teď). Ale jelikož jsem to zvíře omezil tím, že ho chovám v domácích (i když velmi slušných) podmínkách, tak si myslím že je mojí povinností se postarat o všechny tvory. To, že do chovu zařazuji jen nejsilnější a nejvíce životascopné jedince je snad normální a pro mnohé z nás standardní.
Ono se může z tzv "geneticky vadného materiálu"( - bože to je slovo!) po nějaké době vyvinout životaschopný i reprodukce schopný jedinec i když třeba ne tak "výkonný". Teď nemyslím ty opravdové mutanty, ale slabé a neduživé jedince, kteří by ve volné přírodě pošli. Však ty taky asi nikdo nenabízí dalším chovatelům, protože jsou zvířata neprodejná. Ale jsou s nárokem na život.
Ale jestli tomu rozumím, tak Lampař to asi myslí tahle: Testuda, která jsou slabá, tak je potřeba je ponechat přírodnímu výběru a tudíž je nechat pojít. Na druhé straně např. gigantea je potřeba zachránit v každém případě. Pak tomu nerozumím !!!
Milan
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano s tou problematikou zimování s Lampařem souhlasím. To je pezesporu pravda. Ale nesouhlasíms tím, že se na handicapované zvíře vykašlu, protože v přírodě by taky nepřežilo. A jsme u jádra pudla. Jelikož jsme se stali chovateli a máme doma v ubikacích různá zvířátka a teď nemyslím jen hady, tak je naší povinností se postarat i o ty handicapy. To je právě ten rozdíl mezi volnou přírodou a člověkem ovlivněný chov např. v terárku. Pokud k tomu budu přistupovat jako Lampař, tak ty zvířata chovat nebudu a raději se na ně budu jezdit dívat do jejich domoviny a klídně tam strávím celý měsíc(to ostatně dělám i teď). Ale jelikož jsem to zvíře omezil tím, že ho chovám v domácích (i když velmi slušných) podmínkách, tak si myslím že je mojí povinností se postarat o všechny tvory. To, že do chovu zařazuji jen nejsilnější a nejvíce životascopné jedince je snad normální a pro mnohé z nás standardní.
Ono se může z tzv "geneticky vadného materiálu"( - bože to je slovo!) po nějaké době vyvinout životaschopný i reprodukce schopný jedinec i když třeba ne tak "výkonný". Teď nemyslím ty opravdové mutanty, ale slabé a neduživé jedince, kteří by ve volné přírodě pošli. Však ty taky asi nikdo nenabízí dalším chovatelům, protože jsou zvířata neprodejná. Ale jsou s nárokem na život.
Ale jestli tomu rozumím, tak Lampař to asi myslí tahle: Testuda, která jsou slabá, tak je potřeba je ponechat přírodnímu výběru a tudíž je nechat pojít. Na druhé straně např. gigantea je potřeba zachránit v každém případě. Pak tomu nerozumím !!!
Milan
Milane já to myslel tak, že třeba když je od prírody kryploidní gigantea, tak by se do chovu zařazovat neměla, protože může (a nemusí být nositelem nějaké vady..) když se ti ale třeba stane, že např ti kočka ukosne na zviřeti nohu, pak to nemá nižádný vliv pro chov a je jen na tobě, zda cena chovného materiálu převáží nad trápením zvířete, které se bude doživotně trápit. Chápu, že pro některé druhy je každý jedinec nenahraditelná ztráta.
Lampař
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Milane já to myslel tak, že třeba když je od prírody kryploidní gigantea, tak by se do chovu zařazovat neměla, protože může (a nemusí být nositelem nějaké vady..) když se ti ale třeba stane, že např ti kočka ukosne na zviřeti nohu, pak to nemá nižádný vliv pro chov a je jen na tobě, zda cena chovného materiálu převáží nad trápením zvířete, které se bude doživotně trápit. Chápu, že pro některé druhy je každý jedinec nenahraditelná ztráta.
Lampař
Tedy zrovna u Dipsochelys gigantea je to opravdu jen otázka peněz (dost velkých), podle EU-klasifikace je to B, tedy méně přísně chráněné zvíře, než obyčejná hermanka....
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ano s tou problematikou zimování s Lampařem souhlasím. To je pezesporu pravda. Ale nesouhlasíms tím, že se na handicapované zvíře vykašlu, protože v přírodě by taky nepřežilo. A jsme u jádra pudla. Jelikož jsme se stali chovateli a máme doma v ubikacích různá zvířátka a teď nemyslím jen hady, tak je naší povinností se postarat i o ty handicapy. To je právě ten rozdíl mezi volnou přírodou a člověkem ovlivněný chov např. v terárku. Pokud k tomu budu přistupovat jako Lampař, tak ty zvířata chovat nebudu a raději se na ně budu jezdit dívat do jejich domoviny a klídně tam strávím celý měsíc(to ostatně dělám i teď). Ale jelikož jsem to zvíře omezil tím, že ho chovám v domácích (i když velmi slušných) podmínkách, tak si myslím že je mojí povinností se postarat o všechny tvory. To, že do chovu zařazuji jen nejsilnější a nejvíce životascopné jedince je snad normální a pro mnohé z nás standardní.
Ono se může z tzv "geneticky vadného materiálu"( - bože to je slovo!) po nějaké době vyvinout životaschopný i reprodukce schopný jedinec i když třeba ne tak "výkonný". Teď nemyslím ty opravdové mutanty, ale slabé a neduživé jedince, kteří by ve volné přírodě pošli. Však ty taky asi nikdo nenabízí dalším chovatelům, protože jsou zvířata neprodejná. Ale jsou s nárokem na život.
Ale jestli tomu rozumím, tak Lampař to asi myslí tahle: Testuda, která jsou slabá, tak je potřeba je ponechat přírodnímu výběru a tudíž je nechat pojít. Na druhé straně např. gigantea je potřeba zachránit v každém případě. Pak tomu nerozumím !!!
Milan
Vite co, ja si myslim, ze maji pravdu obe strany. samozrejme strasne zalezi na konkretnim pripade, ale jsou chvile, kdy je skutecne lepsi zvire utratit. Ja nevim, ted me napadaji treba uz zminene gutatty, ktere jsou diky takovemu zachranovani mladat celkem dost spatne. Velmi casto slysim o tom,jak se nekomu vylihne nejaky "kriplik" a pak nevi co s nim. Kdyz se neco takoveho vylihne (treba rachiticke se srostlymi obratli, tak to je skutecne vynikajici potrava pro koralovky :-))