Neregistrovaný uživatel
Chci se s vámi podělit o svou zkušenost. Měli jsme 2 čtyřleté želvičky. Minulý týden jsem je probudila ze zimního spánku, tzn. přenesla ze sklepa, kde byly 4 měsíce, do bytu. Hned začaly být aktivní, lezly, sice nežraly, ale vypadaly dobře. Při koupání asi půl hodiny pily, takže jsem si nedělala žádné starosti. V sobotu ráno jsem si všimla, že jedna z nich má u huby pěnu a pořád otvírá hubu. Tak jsem jí sledovala, ale nic jiného na ní divné nebylo. Pořád byla aktivní, nos měla suchý, oči lesklé. Pročítala jsem všechno co mám doma o želvách, ale tyto příznaky jsem nikde neobjevila. Při nachlazení se psalo, že hlenovité bubliny vycházejí z nosu, oči jsou zakalené, želva apatická atd. Takže jsem si spíš myslela, že třeba něco vdechla, podestýlku, nebo tak něco. Tak jsem jí vykoupala, ale nepila. Pořád byla dost čilá, takže jsem jí nechala s tím, že pokud to nepřestane, v pondělí dojedem k veterináři. Bydlíme na vesnici a nevím o žádném specialistovi nikde poblíž. V noci když jsem rozsvítila, tak ještě želvička vylezla z domečku a pořád otvírala hubu. Po chvilce začala i vydávat nějaké zvuky, takže jsem se rozhodla dojet k doktorovi hned ráno. Do rána se ale její stav drasticky zhoršil. Už se vůbec nehýbala, jedno oko měla zavřené, druhé napůl otevřené, hubu pořád pootevřenou. Takže jsem volala veterináři, který bydlí poblíž. Řekl mi, že podle příznaků to vypadá na zápal plic a že se zřejmě nedá nic dělat. Chtěla jsem se o to alespoň pokusit, takže jsem jí k němu přivezla, on jí píchnul 2 injekce, ale želvička už se nevzpamatovala a zůstala nehybná. Ani nevím, kdy umřela, nehýbala se a nereagovala na nic, takže jsem nevěděla, jestli ještě žije. Jsem z toho smutná a strašně mě překvapilo, jak rychlý průběh to mělo. Den předtím byla plná života a druhý den již byla mrtvá. Chtěla jsem se s vámi podělit o tento zážitek, abyste se mohli poučit z mých chyb a pokud se vám něco nezdá, tak na nic nečekejte, už by mohlo být pozdě! Druhá želvička vypadá, že je v pořádku, včera začala žrát a celý den běhala po terárku. Nevím, kde by mohly nastydnout, doma máme kolem 25 stupňů, ale nejspíš to bylo i tím, že byla zesláblá po zimním spánku a její organizmus neměl sílu se bránit.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chci se s vámi podělit o svou zkušenost. Měli jsme 2 čtyřleté želvičky. Minulý týden jsem je probudila ze zimního spánku, tzn. přenesla ze sklepa, kde byly 4 měsíce, do bytu. Hned začaly být aktivní, lezly, sice nežraly, ale vypadaly dobře. Při koupání asi půl hodiny pily, takže jsem si nedělala žádné starosti. V sobotu ráno jsem si všimla, že jedna z nich má u huby pěnu a pořád otvírá hubu. Tak jsem jí sledovala, ale nic jiného na ní divné nebylo. Pořád byla aktivní, nos měla suchý, oči lesklé. Pročítala jsem všechno co mám doma o želvách, ale tyto příznaky jsem nikde neobjevila. Při nachlazení se psalo, že hlenovité bubliny vycházejí z nosu, oči jsou zakalené, želva apatická atd. Takže jsem si spíš myslela, že třeba něco vdechla, podestýlku, nebo tak něco. Tak jsem jí vykoupala, ale nepila. Pořád byla dost čilá, takže jsem jí nechala s tím, že pokud to nepřestane, v pondělí dojedem k veterináři. Bydlíme na vesnici a nevím o žádném specialistovi nikde poblíž. V noci když jsem rozsvítila, tak ještě želvička vylezla z domečku a pořád otvírala hubu. Po chvilce začala i vydávat nějaké zvuky, takže jsem se rozhodla dojet k doktorovi hned ráno. Do rána se ale její stav drasticky zhoršil. Už se vůbec nehýbala, jedno oko měla zavřené, druhé napůl otevřené, hubu pořád pootevřenou. Takže jsem volala veterináři, který bydlí poblíž. Řekl mi, že podle příznaků to vypadá na zápal plic a že se zřejmě nedá nic dělat. Chtěla jsem se o to alespoň pokusit, takže jsem jí k němu přivezla, on jí píchnul 2 injekce, ale želvička už se nevzpamatovala a zůstala nehybná. Ani nevím, kdy umřela, nehýbala se a nereagovala na nic, takže jsem nevěděla, jestli ještě žije. Jsem z toho smutná a strašně mě překvapilo, jak rychlý průběh to mělo. Den předtím byla plná života a druhý den již byla mrtvá. Chtěla jsem se s vámi podělit o tento zážitek, abyste se mohli poučit z mých chyb a pokud se vám něco nezdá, tak na nic nečekejte, už by mohlo být pozdě! Druhá želvička vypadá, že je v pořádku, včera začala žrát a celý den běhala po terárku. Nevím, kde by mohly nastydnout, doma máme kolem 25 stupňů, ale nejspíš to bylo i tím, že byla zesláblá po zimním spánku a její organizmus neměl sílu se bránit.
Je mi to líto..Chci ti říct, že si myslím, že jsi udělala všechno co bylo v tvých silách, je nereálné, hnedka při prvních příznacích, které ještě navíc nebyly úplně jednoznačné, běžet k doktorovi. To je prostě jedna ze stránek chování plazů, je těžké rozlišit nemoc a následně jde všechno velice rychle.
Otázkou zůstává, zda-li píchnutí injekce, bylo to nejlepší řešení, ale to se už asi nedozvíme.
jura
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Chci se s vámi podělit o svou zkušenost. Měli jsme 2 čtyřleté želvičky. Minulý týden jsem je probudila ze zimního spánku, tzn. přenesla ze sklepa, kde byly 4 měsíce, do bytu. Hned začaly být aktivní, lezly, sice nežraly, ale vypadaly dobře. Při koupání asi půl hodiny pily, takže jsem si nedělala žádné starosti. V sobotu ráno jsem si všimla, že jedna z nich má u huby pěnu a pořád otvírá hubu. Tak jsem jí sledovala, ale nic jiného na ní divné nebylo. Pořád byla aktivní, nos měla suchý, oči lesklé. Pročítala jsem všechno co mám doma o želvách, ale tyto příznaky jsem nikde neobjevila. Při nachlazení se psalo, že hlenovité bubliny vycházejí z nosu, oči jsou zakalené, želva apatická atd. Takže jsem si spíš myslela, že třeba něco vdechla, podestýlku, nebo tak něco. Tak jsem jí vykoupala, ale nepila. Pořád byla dost čilá, takže jsem jí nechala s tím, že pokud to nepřestane, v pondělí dojedem k veterináři. Bydlíme na vesnici a nevím o žádném specialistovi nikde poblíž. V noci když jsem rozsvítila, tak ještě želvička vylezla z domečku a pořád otvírala hubu. Po chvilce začala i vydávat nějaké zvuky, takže jsem se rozhodla dojet k doktorovi hned ráno. Do rána se ale její stav drasticky zhoršil. Už se vůbec nehýbala, jedno oko měla zavřené, druhé napůl otevřené, hubu pořád pootevřenou. Takže jsem volala veterináři, který bydlí poblíž. Řekl mi, že podle příznaků to vypadá na zápal plic a že se zřejmě nedá nic dělat. Chtěla jsem se o to alespoň pokusit, takže jsem jí k němu přivezla, on jí píchnul 2 injekce, ale želvička už se nevzpamatovala a zůstala nehybná. Ani nevím, kdy umřela, nehýbala se a nereagovala na nic, takže jsem nevěděla, jestli ještě žije. Jsem z toho smutná a strašně mě překvapilo, jak rychlý průběh to mělo. Den předtím byla plná života a druhý den již byla mrtvá. Chtěla jsem se s vámi podělit o tento zážitek, abyste se mohli poučit z mých chyb a pokud se vám něco nezdá, tak na nic nečekejte, už by mohlo být pozdě! Druhá želvička vypadá, že je v pořádku, včera začala žrát a celý den běhala po terárku. Nevím, kde by mohly nastydnout, doma máme kolem 25 stupňů, ale nejspíš to bylo i tím, že byla zesláblá po zimním spánku a její organizmus neměl sílu se bránit.
je mi líto té želvy, ale už s tím nic neudeláš. příště si dávej větší pozor .
Podle mne jde o ledvinový kolaps. Píšeš, že jsi želvy přenesla do bytu - uvádíš 25st.C - a že želvy začaly být hned aktivní a že pily při koupání asi půl hodiny. To jsou zde v kostce uvedeny chyby, kterých ses podle mne dopustila. Tak náhlý přechod z hybernace do normálního života je velmi drastický a je to stejné jako kdybys z léta hned zazimovala. To by asi taky nešlo. Organismus želv po hybernaci je poměrně značně vyčerpanýa orgány po tak rychlém "probuzení" nefungují tak jak by měly. To, že jsi je vykoupala je sice správné, ale mělo to počkat do druhého až třetího dne po pozvolném probouzení. Želva instinktivně doplnila ztracenou vodu a její ledviny to prostě nezvládly. Je to kruté, ale musím ti říci, že touto chybou si želvu defakto zabila. Bylo by dobré si více prostudovat způsob - tedy celý proces zimování. V přírodě želvy taky hned nevylezou ze svých skrýší a nevrhají se do potůčků či louží na doplnění tekutin.
Kdysi, teď ale nechci aby ti to bylo útěchou, se mi to stalo také. Od té doby jsem opatrnější. Toto se ti může stát i v letních měsících, když želva nápadně rychle dehydratuje a ty ji opakovaně koupeš, aby se "doplnila". I zde pak může dojít k ledvinovému kolapsu. I toto znám z vlastní zkušenosti a věř, že v tomto případě mi dalo velmi mnoho úsilí a starosti, abych želvu zachránil. Pokud nemáš zkušenosti, opravdu je lepší okamžitě vyhledat spec.veterináře. Podle mne v tvém případě - tedy v případě tvé želvy, by v tom akutním stavu, do jakého se želva dostala, žádná veterinární pomoc asi nebyla platná. Je to chyba a budiž ti sice trpkým, ale poučením pro příště.
Napiš jaké inj. tvé želvě veterinář aplikoval. Určitě to bude na plaťáku (platebním dokladu). To by se dalo usoudit jakou diagnozu veterinář určil. určitě to bude zajímat i ostatní chovatele.
Prosím Gerryho o vyjádření svého názoru na tento asi ne neobvyklý případ. Díky
Milan
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
je mi líto té želvy, ale už s tím nic neudeláš. příště si dávej větší pozor .
Podle mne jde o ledvinový kolaps. Píšeš, že jsi želvy přenesla do bytu - uvádíš 25st.C - a že želvy začaly být hned aktivní a že pily při koupání asi půl hodiny. To jsou zde v kostce uvedeny chyby, kterých ses podle mne dopustila. Tak náhlý přechod z hybernace do normálního života je velmi drastický a je to stejné jako kdybys z léta hned zazimovala. To by asi taky nešlo. Organismus želv po hybernaci je poměrně značně vyčerpanýa orgány po tak rychlém "probuzení" nefungují tak jak by měly. To, že jsi je vykoupala je sice správné, ale mělo to počkat do druhého až třetího dne po pozvolném probouzení. Želva instinktivně doplnila ztracenou vodu a její ledviny to prostě nezvládly. Je to kruté, ale musím ti říci, že touto chybou si želvu defakto zabila. Bylo by dobré si více prostudovat způsob - tedy celý proces zimování. V přírodě želvy taky hned nevylezou ze svých skrýší a nevrhají se do potůčků či louží na doplnění tekutin.
Kdysi, teď ale nechci aby ti to bylo útěchou, se mi to stalo také. Od té doby jsem opatrnější. Toto se ti může stát i v letních měsících, když želva nápadně rychle dehydratuje a ty ji opakovaně koupeš, aby se "doplnila". I zde pak může dojít k ledvinovému kolapsu. I toto znám z vlastní zkušenosti a věř, že v tomto případě mi dalo velmi mnoho úsilí a starosti, abych želvu zachránil. Pokud nemáš zkušenosti, opravdu je lepší okamžitě vyhledat spec.veterináře. Podle mne v tvém případě - tedy v případě tvé želvy, by v tom akutním stavu, do jakého se želva dostala, žádná veterinární pomoc asi nebyla platná. Je to chyba a budiž ti sice trpkým, ale poučením pro příště.
Napiš jaké inj. tvé želvě veterinář aplikoval. Určitě to bude na plaťáku (platebním dokladu). To by se dalo usoudit jakou diagnozu veterinář určil. určitě to bude zajímat i ostatní chovatele.
Prosím Gerryho o vyjádření svého názoru na tento asi ne neobvyklý případ. Díky
Milan
Želvy jsem přenesla ze sklepa minulý pátek, dala jsem je do místnosti, ve které jsem asi o týden dřív vypla topení, aby tam nebylo takové teplo, ale bohužel se vyhřívala stěnami z ostatních prostor domu, takže tam nijak moc chladněji nebylo. Želvy se hned probraly a prolezly po terárku. Vykoupala jsem je v sobotu odpoledne a celý týden vypadaly normálně. Prvních příznaků jsem si všimla až v sobotu ráno, tak jak jsem to již popisovala. Když jsem volala veterináři, tak mi řekl, že podle příznaků, které jsem mu popsala to vypadá na zápal plic. Ale musím říct, že bydlíme na vesnici a žádný specialista na plazy v okolí není. Rozhodla jsem se tedy pro veterináře, který má dlouhou praxi a specializuje se na malá zvířata. Když jsem tam želvičku přivezla, tak už skoro nereagovala a veterinář jí ani nedával žádnou šanci. Dost mě tím zklamal, myslím, že jeho přístup mohl být vstřícnější. Chtěla jsem, aby se o něco pokusil, takže jí dal injekci antibiotik a něco na povzbuzení, zřejmě vitamíny.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
je mi líto té želvy, ale už s tím nic neudeláš. příště si dávej větší pozor .
Podle mne jde o ledvinový kolaps. Píšeš, že jsi želvy přenesla do bytu - uvádíš 25st.C - a že želvy začaly být hned aktivní a že pily při koupání asi půl hodiny. To jsou zde v kostce uvedeny chyby, kterých ses podle mne dopustila. Tak náhlý přechod z hybernace do normálního života je velmi drastický a je to stejné jako kdybys z léta hned zazimovala. To by asi taky nešlo. Organismus želv po hybernaci je poměrně značně vyčerpanýa orgány po tak rychlém "probuzení" nefungují tak jak by měly. To, že jsi je vykoupala je sice správné, ale mělo to počkat do druhého až třetího dne po pozvolném probouzení. Želva instinktivně doplnila ztracenou vodu a její ledviny to prostě nezvládly. Je to kruté, ale musím ti říci, že touto chybou si želvu defakto zabila. Bylo by dobré si více prostudovat způsob - tedy celý proces zimování. V přírodě želvy taky hned nevylezou ze svých skrýší a nevrhají se do potůčků či louží na doplnění tekutin.
Kdysi, teď ale nechci aby ti to bylo útěchou, se mi to stalo také. Od té doby jsem opatrnější. Toto se ti může stát i v letních měsících, když želva nápadně rychle dehydratuje a ty ji opakovaně koupeš, aby se "doplnila". I zde pak může dojít k ledvinovému kolapsu. I toto znám z vlastní zkušenosti a věř, že v tomto případě mi dalo velmi mnoho úsilí a starosti, abych želvu zachránil. Pokud nemáš zkušenosti, opravdu je lepší okamžitě vyhledat spec.veterináře. Podle mne v tvém případě - tedy v případě tvé želvy, by v tom akutním stavu, do jakého se želva dostala, žádná veterinární pomoc asi nebyla platná. Je to chyba a budiž ti sice trpkým, ale poučením pro příště.
Napiš jaké inj. tvé želvě veterinář aplikoval. Určitě to bude na plaťáku (platebním dokladu). To by se dalo usoudit jakou diagnozu veterinář určil. určitě to bude zajímat i ostatní chovatele.
Prosím Gerryho o vyjádření svého názoru na tento asi ne neobvyklý případ. Díky
Milan
Se selháním ledvin bych také souhlasil, ale větší příčinu vidím v přípravě na zimování a v zimování samotném než v příliš časném koupání a želva by to pravděpodobně nepřežila i kdyby se vykoupala až třetí den . Můžeš popsat průběh selhání ledvin u tvých želv? Zda byly želvy dehydrované, zda pily,a čím byly léčenyl? Hg.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Se selháním ledvin bych také souhlasil, ale větší příčinu vidím v přípravě na zimování a v zimování samotném než v příliš časném koupání a želva by to pravděpodobně nepřežila i kdyby se vykoupala až třetí den . Můžeš popsat průběh selhání ledvin u tvých želv? Zda byly želvy dehydrované, zda pily,a čím byly léčenyl? Hg.
Milane, já osobně si myslím, že hlavní příčina byla v déletrvajícím špatném stavu zvířete již před zimováním. Toto nemuselo být chovatelkou nutně rozpoznáno, pokud jsou postiženy vnitřní orgány, tak i velmi zkušený chovatel nemusí nic poznat. Během hibernace klesá přirozená imunita želv vzhledem k velmi malému množství bílých krvinek, rovněž se v těle hromadí toxické látky, jako žluč nebo kyselina močová. Především ledviny zadržují mnoho těchto látek, proto je po hibernaci primární je z těla vypravit. Přirozenou cestou lze tohoto docílit jedině močením, takže každá želva by měla být po zimovaní dostatečně napojena během 2-4 hodin po probuzení. Já osobně želvy z úplně hibernace probudím během cca 2 hodin, kdy boxy s nimi přenesu do teplejšího prostředí. Po této době je napájím cca 0,5 hod, načež jsou umístěny do velmi světlého a teplého prostředí. V rozmezí dvou dnů jim pak lázeň poskytuji asi 2x denně, pak už přechází mé želvy na normální režim.
Můj osobné názor je ten, že napojení želv a jejich močení v co nejkratším čase po probujení je velmi důležité zvláště pro zbavení se škodlivých látek. Jakmile se totiž zvýší teplota a tyto látky jsou stále v těle, metabolismus začne fungovat normálně a tímto jsou ony toxiny vyplaveny do organismu. Toto je pak následek selhání vnitřních orgánů v době cca 10 dnů po probuzení.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Milane, já osobně si myslím, že hlavní příčina byla v déletrvajícím špatném stavu zvířete již před zimováním. Toto nemuselo být chovatelkou nutně rozpoznáno, pokud jsou postiženy vnitřní orgány, tak i velmi zkušený chovatel nemusí nic poznat. Během hibernace klesá přirozená imunita želv vzhledem k velmi malému množství bílých krvinek, rovněž se v těle hromadí toxické látky, jako žluč nebo kyselina močová. Především ledviny zadržují mnoho těchto látek, proto je po hibernaci primární je z těla vypravit. Přirozenou cestou lze tohoto docílit jedině močením, takže každá želva by měla být po zimovaní dostatečně napojena během 2-4 hodin po probuzení. Já osobně želvy z úplně hibernace probudím během cca 2 hodin, kdy boxy s nimi přenesu do teplejšího prostředí. Po této době je napájím cca 0,5 hod, načež jsou umístěny do velmi světlého a teplého prostředí. V rozmezí dvou dnů jim pak lázeň poskytuji asi 2x denně, pak už přechází mé želvy na normální režim.
Můj osobné názor je ten, že napojení želv a jejich močení v co nejkratším čase po probujení je velmi důležité zvláště pro zbavení se škodlivých látek. Jakmile se totiž zvýší teplota a tyto látky jsou stále v těle, metabolismus začne fungovat normálně a tímto jsou ony toxiny vyplaveny do organismu. Toto je pak následek selhání vnitřních orgánů v době cca 10 dnů po probuzení.
souhlasím s tím, že by se želvy měli napojit hned po plném probuzení. Narozdíl od Gerryho, ale já želvy probouzím delším způsobem, protože rychlé (2 hod. se mi zdá fakt dost rychlé) probouzení se mi neosvědčilo. Probouzím postupným oteplováním a při teplotě okolo 15 st.C se želvy už rozlézají. Toto nám trvá 2-3 dny. Pak samozřejmě umisťuji želvy do vlažně teplé vody a zde musím podotknout, že je to nejen pro očistu jak popsal výše Gerry, ale i pro doplnění vodníhoi deficitu. To, ale i uvádí Gerry také. V tomto jsme jistě zajedno.
Ten déletrvající špatný stav jak popisuje Gerry, je sice reálný, ale myslím si, že chovatelka by ten déletrvající špatný stav pravděpodobně odhalila a želvu nezimovala. Já bych se spíš přiklonil (vzhledem k zimování) k náhlému zhoršení zdrav. stavu těsně před zimováním, který po hibernaci kulminoval na smrt.
Tady je ale problém v tom, že želva zemřela téměř bezprostředně po odzimování a po napojení.
Milan