Uživatel s deaktivovaným účtem

Koupila jsem na tržnici med přímo od včelaře.Chtěla jsem lesní.Když jsem se doma podívala na sklenici tak nebylo napsáno lesní med, ale medovicový.Vůbec netuším co to je za med.Jako lesní mi moc nepřijde i když je tmavší.
perc

XXX.XXX.19.6
Med lze rozdělit na květový(nektarový) a medovicový(lesní). Ani o jednom z tohoto dělení nelze s určitostí říct jasný odstín barvy. Konkrétně u medovice těch odstínů může být několik, například ze smrkové medovice je med hnědočervený, zatímco z jedle hnědozelený. Nejtmavším je med z dubové medovice. Klidně se také mohlo stát, že včely donášely ještě lípu, a už začaly nosit i medovici. Záleží velmi na nadmořské výšce, kde jsou umístěna včelstva a také na okolních podmínkách. Sám si pamatuji, že prababička měla medovicový med tmavý jako vyjetý olej, po pár letech mýcení lesů v okolí a nahrazování smrkem mám dnes med právě hnědočervený, jednou za pár let kalený jedlí. Pokud se Vám zdá med více aromatický, mohlo by se ještě jednat o med vřesový (zdroj: Včelařství; Veselý a kol.). Jestli Vám záleží na jistotě, doporučuji si najít nějakého včelaře v okolí. Věřím, že se rád podělí o pár zkušeností a rozdíly medů Vám vysvětlí. Snad jsem trochu pomohl.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Děkuji za odpověď.Med má takovou ostrou chuť, nevím jak bych to popsala.Zkrátka nechutná mi.Jak mi radíte, vezmu med a zajdu za nějakým včelařem.Nějak mi ten med nedá spát .Ne k vůli penězům, které jsem za med dala - 160 kč /kg, ale pouze z principu jestli jsem koupila med od poctivého včelaře a jestli byl prodejce poctivý, z čeho med je.
farinaxy

XXX.XXX.208.7
Ostrou chutí se projevují medy medovicové, mě osobně se stalo, že mi tento med přišel zákazník vrátit z důvodu, že mu nechutná také.Myslím, že jste nenaletěla.Mohu doporucit med rozehřát ve vodní lázni(do 50C)zamíchat a ostrá chut se ztratí.Vysvětlení proto nemám, ani jsem se ho nikde nedočetl.Přijde mi, že ostrá chut vystoupá na povrch.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Koupila jsem na tržnici med přímo od včelaře.Chtěla jsem lesní.Když jsem se doma podívala na sklenici tak nebylo napsáno lesní med, ale medovicový.Vůbec netuším co to je za med.Jako lesní mi moc nepřijde i když je tmavší.
Pojem lesní med je celkem vágní, nepřesný. Obecně si lidi myslí, že med lesní je tmavý a je medovicový. To je však omyl, i v lesích kvetou různé rostliny a tedy běžně existují medy sice lesní, ale medovice prosté a pouze květové a mohou být tmavé. Aby to bylo složitější, tak některé rostliny (i pěstované na polích) poskytují takový nektar, že med je tmavý. K tomu různí vykukové umí medy světlé = květové barvit. Rozpoznat se to dá pouze změřením elektrické vodivosti. V každé výkupně medu mají přístroj na měření el. vodivosti medu.
Jen velmi vzácně se vyskytují medy jednodruhové (akát, slunečnice, bílý jetel), téměř vždy se jedná o směs medů z různých rostlin. A jak říkám výše, barva není spolehlivým ukazatelem. Měřením vodivosti se zjistí zda je med květový, smíšený a nebo medovicový.
Medy květové = vždy se jedná o med z kvetoucích rostlin, z jejich nektaru. Nektar se vždy skládá převážně ze sacharózy, což je disacharid a včela jej štěpí přimísením výměšku hltanových žláz, tedy enzymu invertázy na dva jednoduché cukry = monosacharidy - glukózu a fruktózu. Vzájemný poměr těchto dvou monosacharidů určuje rychlost krystalizace. Zjednodušeně se dá říci, že čím víc glukózy, tím dřív květový med ztuhne = zkrystalizuje. Kromě medu z akátu, slunečnice a bílého jetele květový med, kterému nebylo ublíženo, zkrystalizovat musí do několika dnů, max 2-3 týdnů od vytočení. Na sklenici deklarovaný med jako květový luční či řepkový a když je například v lednu tekutý a vydrží tekutý třeba měsíc, pak je na 1.000% jisté, že byl převařený nebo jinak pančovaný!
Například letos jarní květový med tuhnul už po třech dnech. Po šetrném rozpuštění do 42 stupňů sice ztekutí, ale po pár dnech opět ztuhne a tak pořád dokola. Převařením se docílí toho, že zůstane tekutý. Pak ale nemá žádné vitaminy a enzymy, vše hodnotné je v něm nevratně zničeno.
Medy medovicové = je to produkt vytvářený tak zvanými producenty medovice, drobným hmyzem, zjednodušeně mšicemi. Mšice (ale i červci a mery, puklice atd.) nasávají šťávu rostlin, mízu. Ta však obsahuje k bílkovinám příliš mnoho cukrů a tak tento hmyz přebytečné cukry vylučuje, aniž by tyto prošly celým zažívacím traktem producenta a tedy to nejsou výkaly, jak se často neodborně tvrdí. Tyto sladké výměšky producentů využívá různý hmyz, nejčastěji mravenci a včely.
Medovicové medy jsou složeny z mnoha různých cukrů, často složitých a někdy dokonce obsahují tak zvanou melecitózu = včelaři tomu říkají "cementový med" a ten se zpravidla vůbec nedá vytočit. Jinak ovšem medovicové medy obecně krystalizují mnohem později a také proto jsou trhem žádanější, lidi si myslí, že tekutý med je to pravé ořechové. U květových medů jsem vysvětlil, že je to právě naopak.
Co já vím, tak více než 50 let toto trpělivě vysvětlují včelaři veřejnosti, ta ale zůstává nevědomá a požaduje nesmysly a tak někteří včelaři, bohužel, vyhoví "hloupým" a zařídí se tak, aby med byl tekutý, aby se zákazníkovi "líbil" a nebo aby se mu "zdál" lesní, nebo nějaký jiný, třeba dobrý a tak.
Dá se říci, že z velkovýroby nemůže vyjít med kvalitní, neprodával by se a tak se to zařídí prostě tak, aby med byl tekutý vždy. Výše vysvětluju, jak se toho dá snadno dosáhnout. Mnozí jednotlivci pak napodobují velkovýrobu...
Pokud má být můj příspěvek skutečně "celý" je nutné se zmínit o látce, samovolně vznikající v medu a tou je hydroxymetylfurfural = HMF. Obsah HMF se v medech měří a podle obsahu v daném vzorku se dá zjistit, jak starý med je a nebo jak moc mu bylo ublíženo. Zatímco ČSN proklínaných komunistů stanovovala závaznou hranici HMF 10mg/kg, EU má 40!
Pro představu. Při správném skladování medu se v něm nevytvoří 40 mg HMF ani za deset let, ale dvěma hodinami varu ano (po převaření už většina "rychletuhnoucích" medů zůstává trvale tekutá, jen u dna sklenice je jakási světlá krupice, které je méně, ale někdy více až hodně). Prostě jakmile se med samovolně rozděluje na tekutou a tužší složku, tak je vždy zničený.
Někdy ale nemusí zpracovatelé medu ublížit vědomě či se zlým úmyslem. největším producentem medu na světě je Čína. Med je v železných sudech a ty jsou v železných kontejnerech na palubě lodí a loď musí přejet rovník. Každý by si mohl umět představit, jak se asi železné obaly rozpálí, když u nás na 50 rovnoběžce se dá o železo za letního vedra popálit. Jamile je na obalu napsáno, že med je ze zemí mimo EU (pokud výrobce rovnou nelže), pak je nemožné medu při transportu neublížit.
A tak se díky měkkým normám EU v obchodní síti prodává med, který může být buď prastarý a nebo upravovaný tak, aby byl stále tekutý a lákavý pro zákazníka, kterému se to, jak se zdá, vysvětlit nedá.
Lovil jsem pouze ve své paměti (nauka o medu mě neživí), možná jsem se dopustil nepatrných nepřesností, jistě se vše, co tu tvrdím, dá někde na internetu najít.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Děkuji za velmi podrobné vysvětlení.