Zasílám odkazy na kluka, který se tomu věnuje...první jsou jeho stránky, ale má tam i opylaření...no a na tom druhém odkazu jsou jeho videa na youtube, která jsou převážně o loučkách a jak na to
https://mamevcely.wordpress.com
https://www.youtube.com/watch?v=uF0DNgDVCBM&list=PLlYqbmyYxn1cmTOLentK0kpo9yvYusRqk.
mili111
napsal(a):
Zasílám odkazy na kluka, který se tomu věnuje...první jsou jeho stránky, ale má tam i opylaření...no a na tom druhém odkazu jsou jeho videa na youtube, která jsou převážně o loučkách a jak na to
https://mamevcely.wordpress.com
https://www.youtube.com/watch?v=uF0DNgDVCBM&list=PLlYqbmyYxn1cmTOLentK0kpo9yvYusRqk.
Řekl bych, že toto zrovna není příklad vhodný následování. Pár videí jsem od oného viděl a shledal jsem v něm "zeleného fanatika", kterému je radno se obloukem vyhnout, nedej bože ho mit v doletu svých včelstev.
Něco podoného, jako se onehdá přivazovali ke stromům na Šumavě, když se likvidoval kůrovec.
Bez mezistěny se včelařit dá, ale musíš vědět kdy a kam prázdný rámek vrazit, jinak ti včelky vytáhnou většinu trubčiny. S MS je to hald jednodušší, nehledě na to, že to potom nezlobí v medometu. rámek bez mezistěny je křehčí a snadno se bortí.
Když budeš dávat prázdný rámky (jen nadrátované) pouze mezi dva již vystavěné, tak není nutné dávat ani začátek na horní loučku.
Já myslím, že není až tak zelený fanatik...já myslím, že už vypadal docela "usazeně" a snaží se skloubit to zelené co nejvíc s tím...bez chemie a přikrmování před tím "vycucaných" včel.
On je nemocné nemá...tak proč od něj dál?
Nicméně...já nemohu posuzovat, jen "tradiční" chov se spoustou chemie a cukrové vody si myslím má také dost slabin.(To se samozřejmě netýká jen včel, ale hospodaření celkově).
Dostat z nich co nejvíc za každou cenu.
Pokud máte ozkoušený nějaký postup jak na to po svém, jen s těmi nadrátovanými, tak prosím mohl by jste dodat pro ostatní hlavně pokud se vám daří bez stálého přeléčování.
Děkuji.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jarvan
napsal(a):
Řekl bych, že toto zrovna není příklad vhodný následování. Pár videí jsem od oného viděl a shledal jsem v něm "zeleného fanatika", kterému je radno se obloukem vyhnout, nedej bože ho mit v doletu svých včelstev.
Něco podoného, jako se onehdá přivazovali ke stromům na Šumavě, když se likvidoval kůrovec.
Bez mezistěny se včelařit dá, ale musíš vědět kdy a kam prázdný rámek vrazit, jinak ti včelky vytáhnou většinu trubčiny. S MS je to hald jednodušší, nehledě na to, že to potom nezlobí v medometu. rámek bez mezistěny je křehčí a snadno se bortí.
Když budeš dávat prázdný rámky (jen nadrátované) pouze mezi dva již vystavěné, tak není nutné dávat ani začátek na horní loučku.
Reaguji na druhý odstavec. To, že se bez mezistěn včelaří špatně je stále dokola opakovaný mýtus, těch co to nikdy nezkusili, nebo to neumí. Nedělejte ze včel blbce, kteří bez pomoci včelaře budou odchovávat převážně trubce. Není to pravda. Včely staví jen tolik trubčiny, kolik potřebují. V přirozeném včelím díle není nic zbytečně ani navíc. Včelaření s mezistěnou je nejen složitější, (zbytečná vícepráce), ale i podstatně dražší. Nemluvě o sajratech které se mnohde do mezistěn přidávají a včelař je zbytečně vnucuje včelám do úlu. Na mezistěnách od některých výrobců staví včely velmi neochotně, jenom proto že musí.
Pohádka o špatném vytáčení medu bez mezistěn, také nemá žádné opodstatnění. Včelí dílo nedrží v rámku mezistěna, Která pokud je z kvalitního vosku, je včelami stejně zeslabena prakticky do tloušťky přirozeného včelího díla. V přírodě totiž není nic navíc ani zbytečně, proto včely běžně "reciklují" starý vosk. Pokud je tedy rámek vystavěn od "laťky k laťce" na vydrátkovaném rámku, není s vytáčením žádný problém.
2 bohemiagall
Vážený (zřejmě?) příteli,
máte poněkud špatně vyvinutý pozorovací talent, nikde jsem neuvedl, že se bez MS včelaří špatně, nebo že se bez ní včelařit nedá, pouze konstatuji, že S je to jednodušší! Tedy alespoň v situaci, kdy nechováte včely, jen proto, že je chováte, ale že je chováte s úmyslem vytáčet med.
Pro jednodušší a lepší práci chci, abych měl:
Trubčinu pouze v plodišti a to v množství co hrdlo ráčí (stačí jim 2 rámky na bednu). Bez Vašeho pozorovacího talentu jste si toho nejspíše nevšiml, ale včelky poblíž trubčiny mají med s vyšším procentem vody, což u medu na vytáčení opravdu nepotřebuji /nejsem prase abych si od zákazníka vzal prachy za med, který mu bude kvasit, nebo nebude stoprocentní!/.
Zřejmě jste si toho nevšiml, ale trubčina (zvláště při slabší snůšce) přitahuje matku a ta do ní klade, což v oblasti odkuď chci vytáčet med nepotřebuji /nevím jak Vy, ale já vajíčka či larvy v medomatu "nevozím"/ a abych se zdržoval a včelky otravoval s mřížkou, to opravdu NEE.
Dílo od loučky k loučce... /doufám, že k tomuto více netřeba dodávat/
Nerad vytáčím med ze starých a již několikrát zakladených plástů, je to na něm docela znát (Musel bych se stydět, abych si za smrdutý med z černých plástů bral od někoho peníze!), plus obnova díla pro lepší zdravotní stav včelstva.
Onu recyklaci včelky opravdu provádějí, ale pouze u stavby mateřích misek (posléze při vytahování) a částečně při víčkování. Ona osvědčená a přírodou nadiktovaná recyklace, byla prováděná tak, že dílo přes zimu vyžrala myš a při úhynu včelstva zbytek dočistil zavíječ a takto vyčištěná dutina čekala, až se v ní příští rok usadí nová včelí banda.
Nejsem žádná babička, abych někomu vyprávěl pohádky (!), píšu ze zkušenosti. Kolega požádal o radu a já mu podle svého nejlepšího svědomí poradil. Nic více, nic méně.
Od loučky k loučce...od laťky k laťce...sakriš...není to jedno? Víme "vo čem to je" ne?
Bych nebazírovala na názvech.
Máte p. Jarvan nějaký odkaz na internet či č. časopisu a pod., kde je tedy popsáno pro nás amatéry...jak vkládat a kdy přesně ty jen nadrátované a jak to dělat bez té mřížky.
Vím o tom málo (standartní pěstování mi úplně nmesedí) a vždycky když se snažím prokousat odbornou vč. literaturou...je to ten, druhý ono...a staré postupy a atd...zlatý střed těžko hledat.
Tak ten odkaz by bodl.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Příteli (proč ne?) jarvane,
díky za váš příspěvek, který mě velmi pobavil. Nemýlil jsem se. Fascinují mě lidé, kteří pomlouvají něco, co sami neviděli, natož aby si to vyzkoušeli. (pár videí na youtube opravdu nestačí..) Proto jsem na váš příspěvek reagoval. To, co píšete není pravda. Já na mezistěnách včelařil a poznal jsem, že to není včelaření, ale pakárna. Pokud bych měl volit něco jiného než volnou stavbu, do medníku bych raději než voskové použil plastové mezistěny. Je to bez práce, točit je může i slon a v časovém horizontu jsou i levnější. O ostatních nevýhodách voskových mezistěn už jsem psal.
Rád bych vám při mém omezeném pozorovacím talentu něco prozradil... Včely staví trubčinu pouze v místě, kde matka ploduje a toto místo je pro normální včelaře posvátné a případný med v okolí plodiště nevytáčí. Med kolem plodu patří včelám.
Včely nemají potřebu stavět trubčinu v té části, do které ukládají med. Proč by to také dělaly, když tam matka normálně neklade? To, že jim v tom včelaři dělají bordel a přehazují jim rámky sem tam je věc jiná. Pak můžou mít trubčí buňky i v medníku. Ostatně co je na tom špatného, protože i ty zanesou medem a normálně zavíčkují.
A víte, že včelí buňky jsou víceúčeové? Tedy že i v trubčině včely dokáží vychovat dělnice a v dělničině trubce? Žádná mezistěna nemůže zabránit včelám, aby trubce vychovaly... To je jen další z včelařských mýtů.
Včely běžně staví dílo od loučky k loučce tam, kde to ony potřebují. Je jen na včelaři, jak toho dokáže využít. Například ve spodním nástavku to včely nepotřebují ( a vlastně to nepotřebuje ani včelař, protože plodiště se nevytáčí.)
Jak uvádí odborná literatura, již více než 70 let stará myšlenku o tom, že pro včely je důležitý volný okraj plástů spodního nástavku, novodobé výzkumy jen potvrdily. Volné plásty ve spodním nástavku jsou životně důležitým komunikačním prostředkem pro fungování včelstva. Proto, pokud jsou včely donuceny mít dostavěné všechny rámky ve spodním nástavku až ke spodní loučce, svoje dílo podstavují do podmetu a včelaři jim to opět vylepšují stavební zábranou.
Jedna z výhod volné stavby je v tom, že včely staví dělničí a trubčí buňky v plodišti. V mednících staví včelí dílo podobné dělničímu, ale buňky jsou o něco větší a hlubší, taže do nich matka neklade. Pokud jim to včelař nezamíchá tak není potřeba mateří mřížka.
Pro ilustraci vkládám nedostavěný rámek, který bezproblému v medometu vytáčím a nepoškozený vracím zpět do medníku.
Měnit včelí dílo při volné stavbě lze i jinak než nechat vyhlodat myší a nebo přesouvat rámky ze zdola nahoru a obráceně. To už je zase jiné téma.
forestman

XXX.XXX.43.210
mili111
napsal(a):
Pane Bohemi...dík za reakce...mají hlavu a patu. Já s tím nemám praxi, proto nemohu reagovat jinak než "chlapci nehádejte se"
Prosím i vás o odkaz na literaturu, nebo nějaký trochu podrobnější popis jak na to, pokud je možné...díky.
Začínám, zkusím to. Zašel jsem do měst.knihovny. Mají tam nové, téměř dětsky obrázkové knížky rak. a německých včelařů (Friedrich Pohl, Heinrich Gritsch atd). Navíc- Ježíšek přinesl i "Yves Gustin-Ilustrované Včelařství" a to už je opravdu i pro prvňáčky. Kvalita obsahu je ale totožná.
Uvidíme, soused má trvale sestaveny 5-ti nástavkové úly, bez mat.mřížek. Radí "nehrabej jim do toho", zajisti vodu a neber jim příliš medu, mění jen staré souše.
Kupodivu jsem zjistil, že ve spolku nejsou dva stejní včelaři. Tisíc typů úlů, každá rada jiná.
Uživatel s deaktivovaným účtem

S konkrétní publikací o vedení včelstev na volné stavbě jsem se nesetkal, ale za velmi dobrou knížku považuji "Fenomenální včely" od Jürgen Tautze, dále bych dporučil web Leoše Dvorského http://dvorsky.leos.sweb.cz/, včelařské fórum (http://www.vcelarskeforum.cz/), pro začátečníky http://vcelky.cz/, fascinovaný včelař (http://ovcsvpardubice.blog.cz/) a další.
Taky vedle Včelařství odebírám časopis Moderní včelař http://www.psnv.cz/eshop/?moderni-vcelar-predplatne,31.
jarvan
napsal(a):
Řekl bych, že toto zrovna není příklad vhodný následování. Pár videí jsem od oného viděl a shledal jsem v něm "zeleného fanatika", kterému je radno se obloukem vyhnout, nedej bože ho mit v doletu svých včelstev.
Něco podoného, jako se onehdá přivazovali ke stromům na Šumavě, když se likvidoval kůrovec.
Bez mezistěny se včelařit dá, ale musíš vědět kdy a kam prázdný rámek vrazit, jinak ti včelky vytáhnou většinu trubčiny. S MS je to hald jednodušší, nehledě na to, že to potom nezlobí v medometu. rámek bez mezistěny je křehčí a snadno se bortí.
Když budeš dávat prázdný rámky (jen nadrátované) pouze mezi dva již vystavěné, tak není nutné dávat ani začátek na horní loučku.
Nevím kolik s tím máte zkušeností, ale já včelařím bez mezistěn čtvrtou sezonu, zatím se to samozřejmě pořád učím, ale problém s trubčinou rozhodně nemám. Včely jí nestaví nijak výrazně víc než když jsem měl mezistěny a nechal je stavět trubčinu do podmetu případně na krajní rámky bez mezistěn. Co je patrné tak třeba to, že některé oddělky z mezistěn jsou zezačátku neochotné stavět bez mezistěn, ale naučí se. Med nemám na kšeft, ale jen pro svou potřebu a takový med ze světlých panenských plástů je vynikající a mám jistotu, že v něm nemám rezidua bůhví čeho co leckteří "malí chemici" do včel "nasypou", protože proč jim nedopřát, když léčiva jsou vlastně zadarmo. To je už trochu OT.
Také včelaři bez mezistěn a jsem s tím velice spokojen.Příkladám pár vlastních fotografii. George.