Určitě je brzo, já bych to typoval tak za měsíc.Já osobně již nástavky nepřehazuji až když kvete řepka a vytvářím jakýsi medník.Taky si myslím, že je potřeba, aby došlo k podnícení, v přehozeném spodním nástavku zásoby poškrábat vidličkou, aby včely měly pocit potřeby zásoby přenášet nad plod.
59.andro

XXX.XXX.200.131
CO VÁS VEDE K TAKOVÝM ŠÍLENOSTEM?UVĚDOMTE SI KTERÝ JE MĚSÍC ŽE ZÍTRA MUŽE TŘEBA ZASE PŘIJÍT ZIMA, VČELY JSOU STÁLE V CHOMÁČI TAK JAKÉ PROHAZOVÁNÍ! SPÍŠE ZA VHODNÉHO POČASÍ SE Z VRCHU JEN LETMO MRKNOUT BEZ ROZEBÍRÁNÍ VČELSTVA KOLIK MAJÍ ASI JEŠTĚ ZÁSOB, PŘI TÉTO ZIMĚ - NEZIMĚ MYSLÍM ŽE ZÁSOB BUDE NYNÍ UŽ UBÝVAT VÍC NEŽ BY SI KDO POMYSLEL, ALE POKUD MAJÍ ZÁSOBY PROČ BY JSTE MĚL NĚČÍM PODNĚCOVAT? DOKUD NEMAJÍ PLNĚ OBSAZENÝCH ASPOŇ 9 ULIČEK HOR.NÁSTAVKU TÁK DO NICH NERÝPŮ.STO LIDÍ STO METOD.MYSLÍM ŽE JSTE ČETL PŘÍSPĚVKY p. SEDLÁČKA VE VČELAŘI O TOM ŽE UŽ NĚKTERÉ PROHAZUJE ALE TAKY TAM STOJÍ ŽE JEN OPRADU SILNÁ VČELSTA A NUTNO VĚDĚT V JAKÉM PODNEBÍ, NADM.VÝŠCE KAŽDÝ VČELAŘÍ A TAKY MUSÍTE MÍT ZKUŠENOSTI JAKO ON KTERÝ JE PROFÍK CO MÁ 500 VČELSTEV TAK ŽE PŘÍPADNÉ ZTRÁTY NĚKOLIKA VČELSTEV HO NEPOŠKODÍ..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Osobně jsem se naučil nepoužívat při včelaření kalendář, včely jej také nepotřebují. Poprvé na jaře jdu do včel v době kdy je mi teplo v krátkých rukávech. Teplo je základní předpoklad pro jakoukoli manipulaci se včelami. Prohazování, či přidávání nástavků nedělám dříve, než kvetou ovocné stromy. Trpělivost, vše má svůj čas...
miloš123
napsal(a):
Proč zrovna šílenost?loni jsem zimoval na jednom nástavku zkušenosti zbírám z literatury a internetu.každý uvádí něco jiného a začátečník si z toho těžko vybere.ale děkuji za názory.včelařím druhým rokem v nadmořské výšce 240m.n.m.ještě jednou díky.
Klid. jak vám píše níž český kohout, nevčelaří se podle kalendáře, ale podle počasí, přesněji podle celého "kontextu" počasí v tom kterém roce.
Učte se, čtěte, ale prohazování nástavků fakt počká. Nevím v jakých úlech máte včely.
V tuto dobu včelstvo potřebuje teplo, teplo a pak ještě teplo. To znamená, že musí vytápět úl. Celou zimu ho nevytápí, teď, jakmile má plod, ano. Dělá to tak, že kolem "koleček" plodu ucpou včely svými tělíčky mezery mezi plásty a vytvářejí pro plod nejen správnou teplotu, ale celkové mikroklima. A ony, i když jsou silné a "sedí" přes dva nástavky, tak nevědí, že se nějaký tvor chystá jim vše předělat a tak si udělaly tolik plodu o kterém vědí, že ho "vyhřejí", neboli zvládnou. A věřte, že to mají "vypočítané" přesně, ony ho zvládnou, pokud ovšem bude ten plod pohromadě.
Teď si představte co nastane, když jim přehodíte nástavky. Zatím mají kolo plodu, v horním je půlměsíc nad dolní loučkou a nad ním zásoby a ve spodním nást. je půlměsíc pod horní loučkou a pod ním nic. Jestli to přehodíte, oba půlměsíce roztrhnete. Zásoby budou dole, ale včely z horní půlky pro ně nebudou moct chodit, budou muset zahřívat plod. A budou strádat (teplo vyrábějí ze zásob). Spodní půlka má nad půlměsícem zásoby, ale teplo utíká nahoru a tak budou mít co dělat vyhřát svojí půlku plodu a nebudou moct přenášet zásoby a "pomoct" té horní půlce. Minimálně tím včelstvo zdržíte tak dlouho, než se nalíhne dost včel na práci (výrobu tepla, kromě jiného) a než bude venku tak teplo, že jim to umožní se "rozvolnit" a ovládnout = vytopit daný prostor.
Ovšem to nastane když budete mít štěstí. Spíš to dopadne tak, že včelstvo jednu půlku plodu opustí a nechá zastydnout, nemá na výběr.
A tak vaše dobře míněná snaha včelstvo podnítit (kvůli rychlejšímu rozvoji a tedy využití jarní snůšky) dopadne tak, že ho naopak zdržíte!
Vždy když budete něco číst o včelách, tak pozor kdo, a odkud a s jakou včelou to píše. Vše americké je u nás nepoužitelné ze dvou (třech) důvodů. Na drtivé většině USA panuje kontinentální klima (a poněkud jiné rostliny). Ale hlavně se tam chová úplně jiná včela a sice Vlaška, neboli včela italská a ta má úplně, ale skutečně úplně jiné vlastnosti než naše Kraňka a tak vše americké je tady k ničemu. Podobně třeba bratr Adam se včelou Buckfastskou. U nás nepoužitelné rady či doporučení.
I v našich Kraňkách je veliký rozdíl. Třeba kmen Singer jsou masařky, silné včely, které skoro vše co přinesou proplodují, (nešvar té Vlašky). Ovšem kdo má silné, nárazové snůšky je se singrovkou ve výhodě. Jestli u vás meduje akát, mohly by být Singrovky dobré.
Lepší je Vigor, ta umí využívat medovici a nebo Cimalova Pradědka.
Ale to už jsou nuance, do kterých proniknete časem. Teď nástavky neprohazujte a pokuste se osvojit si takovou technologii (provozní metodu), abyste takové, skoro vždy zbytečné kejkle nemusel dělat nikdy. Jde to, věřte mi.
Ať se daří a nenechte se odradit.
Co je prihozeni nástavků? Máte potíže s pravopisem vlastní mateřštiny?
Prohození jsem vám vysvětlil.
Přihození, jestli tím myslíte přidání další bedny je to prostě odborně přidání.
Já to nevymyslel, jmenuje se to odborná terminologie a bez toho, abyste něco přečetl, tedy několik knih, se včelařit NIKDY NENAUČÍTE!
Bez odborné terminologie vám nikdo nebude rozumět, kor, když máte zjevné potíže s pravopisem.
Omlouvam se pane...překlepl jsem se PROHOZENÍ nastavků...rotace...dát vrchní nástavek dolů a spodní nahoru.jen se ptám.jsem zvídavý začátečník, knih a jiné literatury jsem přečetl až až a čtu dál.a pravopis?každý má jinde silné stránky tak se na mně nezlobte.a jestli se vám nezdají mé otázky tak jednoduše na ně nereagujte.DÍKY.
Musím se zastat Singrovek, zatím nic lepšího jsem neměl, Musí to být od ins. matky přímo od Singra a ne ty kříženci co se tady prodávají.Vigor to je včela na medovici.Za 14 dní pokvete řepka aje to slabota o 2 rámky méně plodu než Singer a to jsme měli 2 ins, Vigorky. Jak praví ing Titěra nikdo nemůže říct já mám tu a tu linii jsou to prostě kranky.Nejvíce se rojily Slovinky to byly masařky.Asi před 40 lety jsem si přivezl včelstvo z pohraničí měly na zadečku žlutý proužky ještě ten rok jsem je likvidoval.Ještě 20 let se tady vyskytovaly jejich geny, byly útočné a některé měly ty žlutý proužky ale o tom by to bylo na hodinovou přednášku.D,.
miloš123
napsal(a):
Omlouvam se pane...překlepl jsem se PROHOZENÍ nastavků...rotace...dát vrchní nástavek dolů a spodní nahoru.jen se ptám.jsem zvídavý začátečník, knih a jiné literatury jsem přečetl až až a čtu dál.a pravopis?každý má jinde silné stránky tak se na mně nezlobte.a jestli se vám nezdají mé otázky tak jednoduše na ně nereagujte.DÍKY.
Dobrý den, nástavky zásadně nepřetáčím neprohazuju, hrozí přetrhnutí plodového tělesa, vkládám do horního nástavku stavební rámek a jakmile včelky začnou stavět dělničinu místo trubčiny, přichází můj čas a provedu výměnu dna na které položím nástavek s mezistěnamy + po stranách (v předu v zadu nebo v levo v pravo)po jedné světlé souši.Tímto vyřeším výměnu díla v plodišti jednou za dva roky.Používám míru 39x24 a zimuji ve dvou nástavkách na 11 rámků.Toto rozšíření včelstva má i tu výhodu, že při změně počasí, zejména poklesu teplot, to včely neovlivní.
dolejsv
napsal(a):
Musím se zastat Singrovek, zatím nic lepšího jsem neměl, Musí to být od ins. matky přímo od Singra a ne ty kříženci co se tady prodávají.Vigor to je včela na medovici.Za 14 dní pokvete řepka aje to slabota o 2 rámky méně plodu než Singer a to jsme měli 2 ins, Vigorky. Jak praví ing Titěra nikdo nemůže říct já mám tu a tu linii jsou to prostě kranky.Nejvíce se rojily Slovinky to byly masařky.Asi před 40 lety jsem si přivezl včelstvo z pohraničí měly na zadečku žlutý proužky ještě ten rok jsem je likvidoval.Ještě 20 let se tady vyskytovaly jejich geny, byly útočné a některé měly ty žlutý proužky ale o tom by to bylo na hodinovou přednášku.D,.
Pravda je, že jsme měli s kámošem matky Singer už rozchovávané od známého chovatele od Mukařova a ne tedy z vlastního chovu od ins. matky.
Nicméně při mém způsobu vedení včelstev v mém úle a v mé nadmořské výšce nejsou pro mě příliš plodné včely žádnou výhrou, namnoží se až ve chvíli, kdy už nemají co snášet (medovici ignorují) a první snůšku spotřebují právě na to namnožení. A za početná včelstva mě nikdo nehonoruje, já chci med.
A ano, z dětství si pamatuju včely se "zrzavýma prdelkama", píšu to tak schválně, žlutý proužek evokuje něco hezkého, ale na těch včelách nebylo hezkého nic a pro mě je to neklamná známka degenerace a přimísení Vlašky. Byly to včely velmi útočné, masařky a vždy skoro bez medu! Těch zparchantělých genů se nešlo zbavit, rodiče říkali, že to jsou pozůstatky liberálního bordelu před ww2, kdy si sem dovážel kdo co chtěl a někteří sem zavlekli Vlašku, neboli včelu italskou.
Vyřešila to až Kraňka.
Jsem celkem nervozní z lidí, co neumějí včelařit a myslí si, že když si dovezou nějaké jiné včely, že jim to s nimi půjde líp. Nepůjde. Ale jak říkáte, to by bylo nadlouho.
miloš123
napsal(a):
Proč zrovna šílenost?loni jsem zimoval na jednom nástavku zkušenosti zbírám z literatury a internetu.každý uvádí něco jiného a začátečník si z toho těžko vybere.ale děkuji za názory.včelařím druhým rokem v nadmořské výšce 240m.n.m.ještě jednou díky.
To je dobře že děláte šílenosti. Na tom se člověk nejvíc učí. Já první rok včelaření jsem do včel chodil skoro denně, když už nic tak jsem si otevřel zadní okénko (budečák) a čumákoval, jak se to tam hemží, dokonce jsem tam zahlídl i matku na posledním rámku, což myslím že nebývá tak časté, začátkem dubna vystavěné před okénkem 20cm srdce nového díla, což se zatím už taky nikdy neopakovalo... nebo jsem zjišťoval co a jak se děje na česnu. Předchozí podzim a zimu ( než jsem začal včelařit) jsem o včelách přečetl co se dalo, včetně starých časopisů Včelařství a pak jsem srovnával co a jak. Chvíli to trvalo než jsem zjistil že jinak se včelaří u (např.) vás - 240m.n. a jinak u nás - 450 m.n., taky že každé jaro je jiné, každý rok je jiný... no a každé včelstvo je jiné.
Tím to nechci říct, aby jste v tuto dobu klidně přehodil nástavek, to ne, to je opravdu blbost, ale je dobré si vyčlenit jedno-dvě včelstva a na nich se učit, včetně různých experimentů. Ověříte si, co je včelstvo schopné vytvořit během jednoho - dvou dnů, a časem už vám bude stačit jen pohled na česno, a budete zhruba vědět jak to asi uvnitř úlu vypadá.
Myslím, že v tomto kontextu úly s okýnkem chybí, bylo to zajímavé a podnětné a dokonce má okénko jednu (má jich mnoho) výhodu. Dokud včely staví a matka klade do trubčiny za okýnkem, kam se dával stavebňák a na něm bylo vše vidět, tak se včelstvo nechtělo rojit a nebylo potřeba ho otevírat! Ano, tak jednoduché to bylo. Ale pak přišla Amerika a víc než 150 let starý (zastaralý) úl, vhodný pro fabriku, tedy pro průmyslové a ne hobby včelaření a veškerý půvab včelařiny skončil v nenávratnu. A pak ještě jedna funkce okýnka byla. Vyřezávala se trubčina s larvami a hotovými roztoči. Dokud si můžou samičky VD vybrat, jsou na trubčím plodu a tak se účinně likvidolala varroáza. Dnes místo toho lejeme do včel o to víc chemie, ale výrobcům "léků" to náramně vyhovuje.
No a rotace, tedy prohazování nástavků, je pro mladé a ne moc kreativní včelaře (řečeno velmi kulantně), mají to asi místo fitka, pro včely je to ale většinou destruktivní. A navíc při rotaci nástavků se nevyhnutelně stávají z plodových plástů plásty medové a tedy je med plný chemie z léčení a výluhu z výkalů larev včel. Včelí larva totiž nevyměšuje ale hromadí výkaly ve svém těle - má uzavřený anál a po zavíčkování, když se kuklí, tak se anální otvor uvolní a výkaly jsou využity ke zpevnění, pevnému přilepení košilky ke stěně buňky (nebo předchozí košilky). A tak dobrou chuť! Ale klid, dělá to tak asi 95% včelařů.
Při tom jsou způsoby jak nikdy nevytáčet plodové plásty, ale jen panenské dílo, jmenuje se to Dadant a v českých podmínkách lze tento způsob praktikovat s jakoukoli vysokou mírou v kombinaci s nějakou mírou nízkou. Pak se ale nic neprohazuje, dokonce přímo nesmí!
Ale to by bylo nadlouho...
tom.50
napsal(a):
Myslím, že v tomto kontextu úly s okýnkem chybí, bylo to zajímavé a podnětné a dokonce má okénko jednu (má jich mnoho) výhodu. Dokud včely staví a matka klade do trubčiny za okýnkem, kam se dával stavebňák a na něm bylo vše vidět, tak se včelstvo nechtělo rojit a nebylo potřeba ho otevírat! Ano, tak jednoduché to bylo. Ale pak přišla Amerika a víc než 150 let starý (zastaralý) úl, vhodný pro fabriku, tedy pro průmyslové a ne hobby včelaření a veškerý půvab včelařiny skončil v nenávratnu. A pak ještě jedna funkce okýnka byla. Vyřezávala se trubčina s larvami a hotovými roztoči. Dokud si můžou samičky VD vybrat, jsou na trubčím plodu a tak se účinně likvidolala varroáza. Dnes místo toho lejeme do včel o to víc chemie, ale výrobcům "léků" to náramně vyhovuje.
No a rotace, tedy prohazování nástavků, je pro mladé a ne moc kreativní včelaře (řečeno velmi kulantně), mají to asi místo fitka, pro včely je to ale většinou destruktivní. A navíc při rotaci nástavků se nevyhnutelně stávají z plodových plástů plásty medové a tedy je med plný chemie z léčení a výluhu z výkalů larev včel. Včelí larva totiž nevyměšuje ale hromadí výkaly ve svém těle - má uzavřený anál a po zavíčkování, když se kuklí, tak se anální otvor uvolní a výkaly jsou využity ke zpevnění, pevnému přilepení košilky ke stěně buňky (nebo předchozí košilky). A tak dobrou chuť! Ale klid, dělá to tak asi 95% včelařů.
Při tom jsou způsoby jak nikdy nevytáčet plodové plásty, ale jen panenské dílo, jmenuje se to Dadant a v českých podmínkách lze tento způsob praktikovat s jakoukoli vysokou mírou v kombinaci s nějakou mírou nízkou. Pak se ale nic neprohazuje, dokonce přímo nesmí!
Ale to by bylo nadlouho...
Musím opravit, či doplnit, sám sebe. Měl jsem na mysli prohazování nástavků teď na jaře při jarním rozvoji včelstev. Na konci sezony (15 září - viz metodika například pana Cimaly a nebo metodika pro ED podle Ing. Řeháčka - k dohledání na netu) se dává nízký nástavek se zásobami pod velký plodiskový a zjara, když včelstva potřebují zakládat první trubčinu se musí VN odstavit a v dolním NN se musí asi 6 rámků nahradit dvěma trubčáky a 4 nízkými stavebními. Tedy zjara žádná rotace, ale udělat základní zásah, právě v této době, spočívající v úpravě dolního nízkého nástavku, je nutné!
Na stránkách Včelařství vloni velkovčelař Sedláček nazval tento podstavený nízký nástavek "poštář" a ten název je tak výstižný, že ho od té doby používám.
Mám míru 39x30x11 a k ní 39x15x11 a taky 39x24x11 a i k té používám NN 39x15x11. Zrovna tak by se dal použít NN vysoký do 17 cm, dá se to i s Langstrothem, se slovenským "Béčkem", míra B má délku rámku jako náš Optimal.
A tak dále, a tak dál...
Budečáky stále mám, jen jsem vyhodil mateří mřížku a ve stropě vyřezal díru, abych na ně přidával nástavky. Trubčinu vyřezávám, během sezóny kys. mravenčí, tak té chemie v medu moc není.
No a k tomu "znečištěnému" medu - kdyby mě krmili tím co včelí larvy, tak toho moc neušpiním
Ale jinak jste to napsal a popsal překvapivě hezky.
forestman

XXX.XXX.43.210
začátek
napsal(a):
Dobrý den, nástavky zásadně nepřetáčím neprohazuju, hrozí přetrhnutí plodového tělesa, vkládám do horního nástavku stavební rámek a jakmile včelky začnou stavět dělničinu místo trubčiny, přichází můj čas a provedu výměnu dna na které položím nástavek s mezistěnamy + po stranách (v předu v zadu nebo v levo v pravo)po jedné světlé souši.Tímto vyřeším výměnu díla v plodišti jednou za dva roky.Používám míru 39x24 a zimuji ve dvou nástavkách na 11 rámků.Toto rozšíření včelstva má i tu výhodu, že při změně počasí, zejména poklesu teplot, to včely neovlivní.
Můžete sdělit na kterou pozici vložíte stavební rámek do horní bedny? Ke středu 4-5, posunete zbytek ke středu s předchozím vyjmutím krycího u očka /u teplé stavby/? MZ.
forestman

XXX.XXX.43.210
Oprava: /posunete ke kraji../.
forestman
napsal(a):
Oprava: /posunete ke kraji../.
Dobrý den, stavební rámek dávám na kraj plodu a vyjmutý dávám na zadní stěnu a ten jde většinou na vytavení.U starších úlů s okýnkem se dává taky na kraj plodu a muže se dát ještě jeden jako poslední k okýnku.U těchto úlů je dobré odebírat zadní souše a od předu přidávat mezistěny a to tak, aby jsme v plodišti provedli výměnu souší aspoň jednou za dva roky.Souše z plodiště tavím, nedávám do medníku kvůli léčení včel.Nástavky můžete přidávat i v opačném směru tedy na nové dno dáte druhý nástavek, na něj pak pří de nástavek s mezistěnami.Takto vložený nástavek včelky lépe staví, ale v případě náhlého ochlazení je to trochu s pomalí.Stavební rámek si ze shora označím připínáčkem.
forestman

XXX.XXX.43.210
T.zn. nové dno, jeden nový a dva původní nástavky, v horním 1 nový označený rámek. V kterém období stahujete plodiště zpět do dvou nástavků? Po medobraní, před začátkem krmení? Používáte Mmřížku, nebo spoléháte na to. že královna neklade do později přidaných medníků,4-5?
Po posledním nedování ihned krmím, někdo dává obrat souše po medobraní zpět včelám na 2 dny, já toto nedělám a ukládám je do skladu souší, ten ovšem musí být včelo těsný.Používám mateřskou mřížku na druhém nástavku, na ten postavím zcela prázdný nástavek do kterého na mateřskou mřížku položím 10l vědro s cukerným rostokem na hladinu dám hrst slámy po které mohou lézt včely a pít cukerný rostok, bez toho aby se v něm topily, většinou dávám podle toho jak berou 15kg cukru, v září provedu kontrolu a případně dokrmím nebo přidám plást či dva květového medu.Krátkověké včely se rychle ztrácí, tak po kontrole, nebo dokrmení odeberu vrchní prázdný nástavek s vědrem které neměním, ale jen do něj dolévám cukerný rostok..Stavební rámek dávám do horního nástavku vedle plodu, při první jarní kontrole, po fumigaci je vyndaný zadní rámek, na jeho místo dám rámek který jsem nahradil stavebním, pokud včely nemají snůšku tak staví trubčinu, ale jak začnou stavět mateřinu tak přidám nástavek mezistěn 9ks po stranách po jedné souši celkem 11 rámků při čemž měním i dna, spodní nástavek je v tuto dobu většinou prázdný, tak ho odeberu a vytavím, třetí nástavek nedávám bylo by to moc prostoru najednou včely by to nezvládly.Počkám podle situace týden nebo dva, většinou to vychází na začátek květu řepky a přidám další nástavek s pěti mezistěnami zbytek souší, nemáte li dostatek souší tak zas 9 mezistěn + po kraji po jedné souši.Po zhruba 14 dnech provedu kontrolu a v případě potřeby podložím pod třetí nástavek čtvrtý, který při dobrém medování včelky zanesou sladinou i za 1-2 dny tak v případě potřeby přidávám nahoru jako poslední 5 nástavek se soušemi, V tuto dobu dokvete řepka a začínám medovat mám 24 včelstev tak mi to trvá zhruba dva dny.Po medování nechávám včelstva ve třech nástavcích zhruba do konce července začátku srpna, dle snůšky a poté krmím.Po prvním i druhém medování zřídka třetím provedu přeléčení formidolem a kontrolu spadu kleštíka.Pak podle počasí dvakrát z odstupem 10-14 fumigaci (listopad) a pak se v prosinci provede aerosol, vše je dobré dělat v organizaci u všech členů ve stejnou dobu a nezapomenout v lednu odevzdat směsný vzorek.
Neregistrovaný uživatel

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!