Koupil jsem si vyvíječ páry a zkusil dle you tube a net diskuzí vytopit vosk ze souší. Nikde v žádné diskuzi a už vůbec ve videích není o výtěžnosti ani zmínka. Co rozumím výtěžností:
Včely ke stavbě buněk využívají z velké části vosk z mezistěny a přidají k němu podstatně méně, než použijí z mezistěny. Vosk se vždy vyvářel a košilky se lisovaly v parním vařáku. Bylo mi divné, proč předkové dělali takové kejkle, když je to tak snadné = do štosu nástavků se narovnají rámky, pustí pára, jde se něco dělat a za hodinu je vytaveno. Jenže mě zajímalo, zda samotíží vyteče aspoň to, co jsem "vložil" v podobě mezistěny, do 11,5 souší bylo třeba dát kilo vosku.
Takže samotíží nevyteče ani to, co dáme v mezistěně! Když se spodní nástavek opatří sítem tak, aby bylo natolik pevné, že se na košilky dá něčím mačkat, tak se dá z plástů dostat max to, co bylo vloženo v M.
Konkrétní čísla -
Z 11,5 rámku míry 39x30, slovy jedenáct a půl rámku, jsem párou dostal (protrhlo se mi síto a tak jsem košilky nemohl vymačkat "tloukem") 945 g vosku. Přitom jedna M pro tuto míru váží cca 90 g a tak jsem měl získat zpět aspoň kilo vosku a byl bych na svých jak se říká. Tento prachbídný výsledek mě šokoval. K tomu mi z páry zbyly ulepené zapatlané rámky, které vyžadují pracné čištění (na ulepené drátky se nová M zatavit nedá) a tak vyřezání plástů a opětovné zadrátkování mi vychází o cca 60% času lépe. Je to neuvěřitelné, ale každému doporučuju pokus, raděj několik, s tužkou, papírem a hodinkami.
Vystydlé košilky a zbytky z "páry" jsem rozvařil v dešťové vodě a prohnal vařákem se šroubovým lisem (za komančů vyráběný prastarý vařák) a pak z toho ještě vyteklo dalších 650 g vosku. Pak jsem tedy z 11 a půl souše vyzískal přibližně 1,6 kg vosku, tedy ke kilu vloženému v podobě mezistěn je 600 g zisk vosku.
Zkoušel někdo výtěžnost při různých způsobech těžby vosku? Stejné je to totiž i se slunečním tavidlem, to je dobré tak na víčka či panenské plásty, jakmile jde o dílo s košilkami, je výtěžnost ST a páry prachbídná!
Pro mě na pracnost a hlavně výtěžnost nemá vařák se šroubovým lisem konkurenci!
Ještě chci vyzkoušet vyváření celých rámků s plásty. Sice nezískám čisté, oškrábané prázdné rámky jako když se vyřežou a oškrábou, ale protože vyřezané souše musím stejně rozvařit v dešťové vodě a pak teprve vzniklou kaši lít do vařáku, tak se vyvářením celých rámků ušetří ten krok. A když nebudu trvat na drátkách (tušil jsem to a kvůli tomu už od loňska vše drátkuju zase pocínovaným železem, aby to šlo snadno vyřezat či vyvařené vytrhat z rámku), pak by to mělo celou práci z hlediska mého času a pracnosti zefektivnit.
Dobrý den, mě nejlépe vychází vyvařování celých rámků v 50l hrnci nebo mám li více jak 100ks tak v brutaru.v normální vodě ze studny.Hrnec mám na kamnech, kde je i starý vařák na vosk který mám taky vyhřátý, po vyvaření rámků vodu s voskem naliji do vařáku z kterého hned teče do připraveného kýble, ve kterém je na dně 5cm horké vody, aby se vosk nenalepil na dno, po naplnění kýble dám nový.Vosk nechávám 24 hodin v klidu vychladnout, pak vyklopím a ostříknu vodou, spodek oškrábnu.Používám gumové rukavice určené pro práci s vařící vodou, rámky je důležité hned po vytažení ještě nad hrncem řádně očistit, k tomuto účelu používám nůž.Jinak je možné rámky vyvařit ještě jednou v čisté vodě s přídavkem sody a pak jsou po oschnutí jako nové. Samozřejmě je výtěžnost ze starého díla, nebo napadeného zavíječem malá.
Díky za váš popis. Už jsem si zrychtoval taky 50 l hrnec a přišel jsem na to, že ho PB hořák - vařič 3,5 Kw, který mají právě v Tescu, neutáhne a musel jsem přidat ještě opalovací PB hořák 2,5 Kw.
Vyzkoušel jsem tmavou trubčinu, tedy divočinu a ze 17 plorámků 39x15 (voští je logicky méně, uvedená míra je včetně louček) dalo 1007 g vosku (panenské by asi dalo víc, to jsem však neměl k dispozici). Nikde jsem se nedokázal dočíst, kolik vosku dává divočina. Samosebou divočina dělničí by dala asi víc, je tam víc buněk. Počet rámků konkrétní mnou uvedené míry si může každý přepočítat na míru svojí.
Zdroj tepla jsem dal ke straně, proto jsem nechtěl Brutar - abych mohl dát topení k jedné straně a tak voda kypí u mě a odnáší košilky ode mě na opačnou stranu hrnce a tak rámky netřeba nijak čistit, stačí s každým jen klepnout o prkno, které mám přes hrnec. Když už je hladina tak plná, že kypící voda neodnáší košilky s voskem k opačné straně, než se noří rámky, je to chvíle k nalití do vařáku. Když by se v něm lisovalo najednou příliš mnoho košilek, vylisuje se relativně málo, přesněji v košilkách zůstává mnohem víc vosku, než když se lisuje tolik, že po vylisování je "blok" - výlisek vysoký asi 3 až max 5 cm.
Druhé vyváření v sodě by už přišlo moc draho, je lepší to zařídit tak, aby byly rámky čisté hned a tak je dělám po jednom. A dokonce vydrží drátkování a pokud nebyly plásty požrané od motýlice, tak na drátkách nic neulpívá. I ty požrané jsou čisté, jen některý drátek je pak nutné dočistit.
Z vaření celých rámků jsem nadšený, na videích jsem vždy viděl vyvářet jen relativně mladé dílo, nevěděl jsem, jak dopadnou tmavé plásty. Nádoba 50 l je relativně malá a dost se ochlazuje a tak se snaha vařit několik rámků najednou nevyplatí.
Každý si najde svou metodu, vaření celých rámků a lisování košilek ve vařáku můžu jen vřele doporučit. Výtěžnost uvedená v zakládacím příspěvku tohoto vlákna se mi potvrdila.
Napařování pomocí vyvíječe páry a samotížné vykapávání vosku je tak nehospodárné, že se nevrátí ani to, co se dalo v mezistěnách.
Nikde jsem nenašel výtěžnost a porovnání obou způsobů a tak jsem ho udělal sám, doufám, že si z toho každý odvodí, co je pro něho lepší.
forestman

XXX.XXX.11.249
Holt každý začátek nás začátečníků (ne Profesorů1,2,3) je těžký, když nejsou souše...
Dva polosyrové vrbové špalky d.50cm, ořízlé motorovkou, starý železný kalfas 100L, pod tím zatopeno polínky. Voda 5 cm, do kalfasu síto z KARI oka 10*10cm, rámky naplocho, přikryto plechem. Vyvíjená pára rámky očistila téměř dokonale, pak doplněna voda na 10cm výšky. Dvakrát vyvařeno, výsledky přepočteny: 1000g čistého očištěného vosku
po 3-tím vývaru s vylisováním- +380g dtto
-
Pouze parním vyvíječem je výsledek horší než první dvě vyvaření v kalfasu, jen 870g. Je to logické, než se pára dostane hadicí "do masa" má jen 90st.C. (neměřeno)(nelisováno)
-
Koupit nabízený parní vyvíječ je nesmysl, stačí stará kulatá čajníková konvička na 1L postavená na kamna, spona a metrová gumová hadice. Když ji nasadíte na plátěný tunel z pevného vojenského plátna, můžete po vložení 3-metrových dřevěných hranolků směle konkurovat THONovi, nebo při výrobě např.kajaků, kanoí a pod.
-
Takže vosk už je, vyrobená silikonová forma rovněž je a jde se na vlastní M. Uvidíme...
forestman
napsal(a):
Holt každý začátek nás začátečníků (ne Profesorů1,2,3) je těžký, když nejsou souše...
Dva polosyrové vrbové špalky d.50cm, ořízlé motorovkou, starý železný kalfas 100L, pod tím zatopeno polínky. Voda 5 cm, do kalfasu síto z KARI oka 10*10cm, rámky naplocho, přikryto plechem. Vyvíjená pára rámky očistila téměř dokonale, pak doplněna voda na 10cm výšky. Dvakrát vyvařeno, výsledky přepočteny: 1000g čistého očištěného vosku
po 3-tím vývaru s vylisováním- +380g dtto
-
Pouze parním vyvíječem je výsledek horší než první dvě vyvaření v kalfasu, jen 870g. Je to logické, než se pára dostane hadicí "do masa" má jen 90st.C. (neměřeno)(nelisováno)
-
Koupit nabízený parní vyvíječ je nesmysl, stačí stará kulatá čajníková konvička na 1L postavená na kamna, spona a metrová gumová hadice. Když ji nasadíte na plátěný tunel z pevného vojenského plátna, můžete po vložení 3-metrových dřevěných hranolků směle konkurovat THONovi, nebo při výrobě např.kajaků, kanoí a pod.
-
Takže vosk už je, vyrobená silikonová forma rovněž je a jde se na vlastní M. Uvidíme...
Přiznám se bez mučení, že ani po několikerém přečtení jsem vůbec nepochopil, co říkáte. Asi žertujete pomocí vět, které nedávají žádný rozumný smysl. Protože já nazval toto vlákno výtěžnost, pak k množství získanému musí být uvedeno množství výchozí, tedy z kolika a jak velkých souší jste vyzískal kilo vosku? A taky za jak dlouho? Vařil jste to třikrát? A lisoval čím? Jakým typem lisu? A nebo pomačkání klackem na nějakém sítu říkáte lisování? A kolik jste spotřeboval paliva? A kdo po vás uklízel binec, který jste nemohl neudělat?
Takže, vařil jste to třikrát a tedy nejméně tři hodiny a to nepočítám "lisování". Netuším, kolik vyděláváte v práci, ale pochybuju, že byste dělal za méně než stovku na hodinu a pak jen v čase vás kilo vosku vyšlo na 300 + energie + zařízení i když kalfas byl asi zadarmo - asi jste si nedělal hlavu s čím přijde vosk do styku, rezatá kari síť ukazuje jak vidíte "problém" těžby vosku vy. Já to vidím jinak, spolu si nepokecáme a jestli berete takto všechno u včel, pak potěš Pán Bůh!
Toto vlákno je totiž jen o tom, zda získáte ze souší aspoň tolik vosku, který byl v mezistěnách, ze kterých ty souše včely vystavěly. Mě se to napařováním nepodařilo a chtěl jsem vědět, zda a jakou dělám chybu.
forestman
napsal(a):
Holt každý začátek nás začátečníků (ne Profesorů1,2,3) je těžký, když nejsou souše...
Dva polosyrové vrbové špalky d.50cm, ořízlé motorovkou, starý železný kalfas 100L, pod tím zatopeno polínky. Voda 5 cm, do kalfasu síto z KARI oka 10*10cm, rámky naplocho, přikryto plechem. Vyvíjená pára rámky očistila téměř dokonale, pak doplněna voda na 10cm výšky. Dvakrát vyvařeno, výsledky přepočteny: 1000g čistého očištěného vosku
po 3-tím vývaru s vylisováním- +380g dtto
-
Pouze parním vyvíječem je výsledek horší než první dvě vyvaření v kalfasu, jen 870g. Je to logické, než se pára dostane hadicí "do masa" má jen 90st.C. (neměřeno)(nelisováno)
-
Koupit nabízený parní vyvíječ je nesmysl, stačí stará kulatá čajníková konvička na 1L postavená na kamna, spona a metrová gumová hadice. Když ji nasadíte na plátěný tunel z pevného vojenského plátna, můžete po vložení 3-metrových dřevěných hranolků směle konkurovat THONovi, nebo při výrobě např.kajaků, kanoí a pod.
-
Takže vosk už je, vyrobená silikonová forma rovněž je a jde se na vlastní M. Uvidíme...
Holt každý začátek vás začátečníků bude těžký pokud si nenecháte poradit třeba od Profesorů 1,2,3, .... Takhle znehodnotit včelí vosk, který nesmí přijít do styku s kovem.....
Holt tohle ale v zákonech nevyčtete.
forestman

XXX.XXX.11.242
Začátek je lehký, když člověk rozumí tomu, co dělá. Můj děda říkal:"Můžeš bejt i blbej, hlavně si musíš umět poradit". To je rada pro mne, neberte to jinak. Co nevím, napsali chytří odborníci. Poslední prošátraný výborný titul : "Tautz/Fenomenální včely". Ale k meritu věci...
-omluva za slangový výraz"starý železný kalfas"= ocelový žárově pozinkovaný. Ze železa se nedělá pochopitelně nic, to jde v hutích do kyslíkových konvertorů...Zřejmě měl dotyčný na mysli, že vosk nemá přijít do styku s kovy, které s ním reagují.
-r.m.39*24 (prodávané mezistěny cca 37*21cm /15 kusů do kilča). M jen první rok, další už jen pásky 1/8 a dnes jen stříkačkou lajna na horní loučce. Já už nemohu vyhodnocovat vklad/zisk.
-když jsem dokázal vytavit čistý žlutý voňavý vosk ze starých souší bez přidávání kyselin, tak proč bych je tam cpal? Pomocí jedné celé koupené mezistěny jsem udělal silikonovou formu na výrobu svých M (https://www.youtube.com/watch?v=MNUfj-DyMS4 ). Po vytavení té původní koupené, mi bylo z té hmoty spíše smutno.
- zastávám názor=extrémně rychle zatopit, dosáhnout velký tepelný výkon, promíchat 5min. a dát do lisu, cyklus max 2x. Klasický lis šroubový nemám, takže tento rok ještě s tím co mám, nerezový buben z aut.pračky, uvnitř polyesterový pytel na obilí. Po vzoru malého sýrařského pákového lisu zhotoven velký, na konci páky závaží á 5kg z DAKRu/AGZATu s odtokem vosku, via síta, do horké vody a zednického černého vědra obaleného tep.izolací, pro pomalé chladnutí.
- Pokud má někdo problém s KARI sítí leštěnou měděným kartáčem a natřenou Hammeritkou, tak se taky omlouvám, mě to zatím stačí. I když lepší by bylo dojet pro nerez takokov, třeba do EURO SITEXu Příbram...
-svým původním příspěvkem jsem chtěl pouze říci, že sluneční tavidlo, které nemá kapacitu alespoň 20 rámků, je ztráta času. Bez lisu je to další ztráta, tentokrát nevytěžené suroviny.
Parní vyvíječ typ"čajník-konvička s hrdlem a hadicí" je sice extra výkonný, dobrý leda na očištění toho nerez bubnu...
P.S. Abych odlehčil situaci. Před nedávnem mne "seřval" prezident (předseda), když jsem si stěžoval, že včelařské kadmiované (pozink)hřebíčky do rámků také reznou. "Používej ty železný, rezatý líp drží!".
Protože uvažuji o profi lisu na vosk, udělal jsem letošní pokus s vyhodnocením amatérské výtěžnosti vosku ze souší.
Vstup 40ks souší 39x24cm, tmavé=téměř neprůhledné, černé= zcela neprůhledné.
Do rámků původně přišlo 2,7kg koupených mezistěn (nevím kolik v tom bylo parafínu)
-Vyvařoval jsem jen 2 x, klasicky v nerez vaně a dešťovce (16litrů), topeniště dřevo,
-Výsledek: Po vyvaření 2,26kg, očištěný vosk
- Mám pouze pákový lis /původně na sýr/ s malým plošným tlakem, výsledek výtěžnosti : 0,76kg
= celkem 3,02kg, tedy relativní spokojenost
Ve zbylé mase ještě vosk zcela evidentně by, měl nastoupit klasický lis se šroubovicí.
Pokud vezmu v úvahu ceny kvalitního výrobku /17-18tis.Kč/, pak se nákup profi techniky včelaři s 10-12 vč.nevyplatí/nezaplatí do 10ti let. Protože mám možnost si lis vyrobit /kurevsky drahé elektrody na nerez/ tak to podniknu. Představa, že mi stát dá skoro roce dotaci (vrátí Vám v podstatě DPH+plus něco málo navíc) mne neohromuje.
(Pokud bych vyvařoval světlejší souše /z nějakého důvodu/ pak výtěžnost musí být lepší.)
Současný stav 17 včelstev nechci dál rozšiřovat,468mnm, JČkraj.
začátek
napsal(a):
Dotace nejsou v podstatě určené pro malovčelaře.Co se týče vosku, je nejednoduší cesta použít sluneční tavidlo, které si můžete za pár korun vyrobit a nebo za zhruba 2000Kč koupit.
A jsme na začátku. Výtěžnost. Jasně říkám, že pomocí ST se nedá získat zpět ani vklad vosku v podobě mezistěn, pomocí parního vyvíječe už vůbec ne. A vy to vůbec nepochopíte a navrhujete právě ten nesmysl, kvůli kterému jsem tohle vlákno zakládal. Tak jo, jak myslíte.
forestman
Nevím zda jsem to psal, na inzerát jsem za 3.000 + cestu 30 km tam a 30 zpět koupil sice starý, ale nikdy nepoužitý komunistický vařák s lisem od paní, která to našla po dědovi na chalupě a už u nich nikdo nevčelaří. Ona byla nadšená, že ten krám tak hezky zpeněžila a já byl nadšený, že jsem ušetřil asi 20 táců za nerezovou zbytečnost.
Na vašem místě bych se do výroby nepouštěl a snažil se koupit jako já na inzerát komunistický vařák, je pocínovaný a bohatě stačí.
Ještě vyšší výtěžnost má odstředivka, lidově ždímačka. Jestli jste zručný a máte vybavení, daleko jednodušší je koupit na inzerát starou funkční ždímačku s nerez košem, z venčí jí opatřit izolací, já bych použil skleněnou "pytlovinu", co jí používají výrobci laminátů a do víka bych zavedl hadici vyvíječe páry. Asi tam být nemusí, ale když už ho mám použil bych ho takto, aby se to tak rychle neochlazovalo.
https://www.youtube.com/watch?v=0yAZ8Cir_JQ
Ždímačka na videu je profi a stojí 30, toho pana Palečka jsme měli u nás na přednášce, kde to říkal. Kotel si dal dělat od kámoše z věcí, které měl (kámoš dodělával plášť kotle, topeniště a dvířka topeniště a kouřovod) a ten ho vyšel jen 9.
Od pana Palečka je malinko nefér, že pro video vyvařoval úplně světlé dílo, které nikdo běžně nevyřazuje, ale jinak ukazuje vše. Já jen tvrdím, že se dá stejného efektu diosáhnout výrazně laciněji. Lis má jen tu nevýhodu, že je "pomalý", účinnost ždímačky je proti lisu v jednotkách % a tedy zanedbatelná, daleko významnější je rychlost. Já ale vařím jen v 50 l smaltovaném hrnci, který jsem měl po rodičích (dnes by stál asi 1.500 myslím), hořák (asi 3kw - nevím to jsitě a teď to hledat nepůjdu) mám z Tesca za 360 + ještě malý (asi 2,5kw) na malou bombu, ten ale stál 1.100! No a k tomu ten vařák jak píšu nahoře. Jo a pod vařákem-lisem mám jednoplotýnkový vařič a tak nemusím dělat pod širákem. Vše mám laciné, nebo jsem použil co jsem našel doma.
Nejdůležitější je zachování drátkování, jen se musí drátky vypnout. Jde to vyvařit tak, že jsou rámky a hlavně drátky naprosto čisté. Jen kde už byla motýlice tak ty slepené pavučinky na drátkách ulpí a musí se ručně drátek po drátku dočistit.
Vlastně jsem tu do detailu popsal celé svoje know-how.
Jo a ještě varování před Ukrajinským vařákem, který nemá napařování lisu a kde není oddělena voda s voskem od té napařovací, vlastně se tam nic nenapařuje, je to jiný a velmi primitivní způsob. Do něj se musí dávat vyřezané plásty, předem podrcené a rozvařuje se to až v tom vařáku a to je strašně zdlouhavé, neefektivní, nesmyslné.
Dle mne- ať si to každý zařídí, dle svých možností. Pro mne je důležité mít Ms nezatížené cizí chemií a přidaným parafínem.
Sluneční tavidlo na 12 rámků 39x24cm jsem demontoval, na velmi tmavé souše není dost výkonné. Kdybych nebyl líný, tak místo dvojskla bych dojel pro lineární Frenselovy čočky/ tabule 30x200cm. Kdysi jsme s tím laborovali, výrobce byl v Třeboni. Jde o soustředěný paprsek slunce do čáry, dosahovaná teplota 120-170st.C.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak jsem pro zajímavost zvážil vosk ze dvou nástavků 2,3 langstroth(přepočet na 39x si udělá každý sám).. Volná stavba, žádné mezistěny, ani proužky nahoře...po oškrábání 569g. Neždímám a nedělám žádné ptákoviny navíc abych dostal alespoň to co jsem vložil. Čistá výtěžnost pro mne je tedy 569g.
Tak a část starých souší je zpracována,ale zbývajících 300 se bude špatně chránit do příštího roku.Člověk nesmí hned propadnout panice při prvním motýlku či housence zavíječe,ihned pomůže použití sirných knotů a následně napadané souše vložit na 24 hodin do mrazáku a je po problému.Dostal jsem sluneční tavidlo,stačí jen na rozehřátí souší,které následně vyškrábnu do hrnce,rámky jsou suché a pro příští použití stačí jen došponovat drátek.Získaně voští rozvařím v hrnci a následně přeliji přes vařák,ale mám problém ani ne po 55 letech se mi dno milého vařáku proděravělo"Můžou za to komunisti,dělali to špatně nic to skoro nevydrželo" tak nevin jak či,kdo by to dokázal vyměnit.
Tahle oprava bude snadná. Já lisem utrhnul vnitřní dno. Našel jsem chlapa, který to uvnitř přiletoval. Tady se jen vymění díl, může se k tomu ze všechn stran. Jen sehnat pocínovaný plech bude horší. Každý klempíř to dokáže opravit, i šikovný zámečník.
Komunisti to dělali dobře, nepředpokládali, že v tom někdo bude nechávat vodu. Nebo že v tom někdo bude používat vodu studniční plnou minerálů, které i po vyschnutí vnitřku vařáku na dně zůstávají a protože jsou to hlavně soli a jsou hygroskopické, jímají vzdušnou vlhkost a plech nakonec "prožerou" stejně, jako karoserii auta zničí sůl.
Když jsem tu někde napsal, že se musí používat jen voda z rybníka či z okapu, mnozí mi tu vysvětlili, jak jsem hloupý. No tak jo, co nadělám.
Tak s odstupem další poznatek.
Neprozřetelně jsem slíbil přede dvěma roky (netuše, že stárnutí a ztráta výkonnosti bude tak rychlá) v našem spolku, že kolegům vyvařím voští - celé rámky. Tak se stalo, že jsem jednomu pánovi dělal asi 130 rámků, velmi starého černého díla, z asi 20% to bylo už požrané od motýlice, ne však úplně, prostě to mělo pavučinky a ztratila se část vosku (tak 10% odhadem?).
Než se to vše ohřeje trvalo 70 minut - ten čas se využije na příparvu, vytřídění rámků (volba vhodné posloupnosti - dřív světlejší, nejhorší nebo se zásobami či pylem (vlmi se to ochladí) nakonec a to v každé mikrosérii asi 8 rámků velikosti 39x30 nebo 39x27,5).
Samotné vaření a lisování 7 hodin, druhý den očištění vosku, výměna vody v "kotli" a úklid asi 2 hodiny a tak se dá říct, že za 10 hodin 130 rámků (33/30, 95/27,5 a 2/24).
V M mělo být vosku 11.200 g (netuším jaké M použil pán, vycházím z váhy M, které mám doma od nejlepší české značky). Kdybych dosáhnul výtěžnosti 60%, mělo být vytěženého vosku 17.918 g. Já vytěžil ale jen 17.670 g a tudíž jde o výtěžnost těsně pod 60%, myslím tak 59% (kdo chce ať si to spočítá přesně sám). Prostě "prodělal" jsem 248 gramů vosku.
Příčiny nižší výtěžnosti než 60%.
Velmi staré dílo, částěčně požrané od larev zavíječe, minimum světlých souší (panenské jen 4, světlých málo zakladených asi jen 10), žádná divočina, žádné oškrabky a další "odpad".
Na to, jak to vypadalo, byl výsledek velmi dobrý, což velmi ocenil i majitel (nebyl u toho), ale jako celoživotní praktik byl překvapený ze získaného množství. (žasne vždy každý)
I kdybych počítal jen stovku na hodinu - plat uklízečky, pak 17,67 kg vosku dělá na kilo asi 57 Kč. El en jsem líný odhadnout (zanedbatelné), prostory nepočítám a nepočítám ani amortizaci vybavení (jak jsem tu na začátku psal), pořízení dvoupláště levné a zbytek improvizace "co dům dal". Ae spotřeba plynu byla asi 300 Kč.
Jinými slovy, na kšeft se to dělat nedá, jen z kamarádství nebo v rámci kolegiální výpomoci.
Tvrdím, že jen stěží dokáže tento výkon někdo s tak laciným a improvizovaným vybavením napodobit, či se mu přiblížit. Dokonce se domnívám, že to nedokáže ani s drahým špičkovým AMATÉRSKÝM vybavením V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH.
Jen podotýkám, že vosk už nijak nepřepouštím, nečistím, jak to vyjde na "první dobrou" to jde na výměnu a u obchodníků budí kvalita nedšení a postesknutí, že takový vosk přinese málokdo.
Považuju za poctivé opět upozornit, že voda musí být dešťová nebo z potoka, nesmí se použít voda studniční. Fakt, že někdo použije tvrdou vodu a vosku se nic nestane, neznamená, že je to pravidlo. Bylo to jen štěstí asi takového typu, jako někdo řekne: "celej život jezdím nalitej a eště mě nechytli"
Studniční voda taky dokáže zničit vařák (antikorový samosebou ne), jak je tu od jednoho přispěvatele zdokumentováno fotkami.
Všem přeju ať se daří, inspiraci jsem dal podrobně, dál je to už na každém jednom včelařovi.