Letošní jaro.

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
29.4.2017 08:56
miloš123

XXX.XXX.126.101

Dobrý den, jak přečkala vaše včelstva takové jarní ochlazení?

Dom

29.4.2017 13:05
Dom

XXX.XXX.48.143

My jsme přikrmivali, asi dvakrát, takže snad dobře.

forestman

1.5.2017 14:38
forestman

XXX.XXX.11.155

Z nových německých publikací o životě včel /termokamery a j. v úlech/ dokáží včely rozlišit 0,1st.C, a předvídat ze změny tlaku změnu počasí (úplně famózní "včely topičky"). U mne už 3 dny před studenou vlnou /8-mi dnů/ přestali plodovat a nestavěly. Takže med.zásoby zpět, nebo "ruská" metoda, medo-cukerný roztok v odpadkovém sáčku do přidaného krmného nástavku. To se mi líbí úplně nejvíc, protože sáček se jakoby rozleje po horních loučkách, včely to berou zespodu a teplo jim neutíká nahoru, jako u 3,8L láhví- není-li v Duroflexu přesný otvor.
Letos osazeny i úly ze styroduru 2800C40, částečně uvnitř s termofolií ALU a i "americko-sibiřský" THB z borových fošen tl.40mm.

7.5.2017 14:50
N.C.

XXX.XXX.237.191

A předvídají další zmrzlé. Až minus šest a od 500 mnm sníh. Letos jaro jak má být, nebýt teplého března. smajlík

forestman

7.5.2017 21:10
forestman

XXX.XXX.11.62

Na včelnici, kam dopadá víc ranního sluníčka, je více plodování. Celkové ale letos podprůměrné a to jsem na téměř ideálním stanovišti z hlediska pastvy, vše do 100m. Nevím co znamená posun pozice zaplodovaných rámků o 1-2 pozice blíže k očku a u jiných úlů, na stejné včelnici, naopak směrem k zásobám. Nevšiml jsem si o tom v literatuře případné komentáře.
( r.m.39*24,11r., palubk. oboustranně, zateplené 3cm, jen teplá stavba,468m.n.m. spíše severní svah).

12.5.2017 19:51
miloš123

XXX.XXX.126.101

Tak sem měl obavy z jarního počasí a dnes jsem sbíral roj z thuje, včelstvo na 3 nástavcích a stejně jim to bylo málo.

12.5.2017 22:22
začátek

XXX.XXX.4.22

Záleží také kolik jste jim poskytl, stavebních rámků či mezistěn a jak byla stará matka, čtyři roky je fakt max.Jinak se to samozřejmě stává, tichá výměna se nestává zas tak často a někteří včelaři si takových včelstev cení.Jinak se u nás říká, MÁJOVÝ ROJ ZA FŮRU SENA STOJÍ, ČERVNOVÝ ANI ZA FAJFKU TABÁKU"

13.5.2017 07:15
miloš123

XXX.XXX.126.101

To máte pravdu, květnovi roj si v klidu vystaví i dva nástavky červnovi už ne, dostali celí nastávek mezistěn 39x24, ale asi nim to bylo malo.

13.5.2017 23:51
tom.50

XXX.XXX.117.5

miloš123 napsal(a):
To máte pravdu, květnovi roj si v klidu vystaví i dva nástavky červnovi už ne, dostali celí nastávek mezistěn 39x24, ale asi nim to bylo malo.

No, mám za to a moje domněnka hraničí s jistotu, že jste je vyhnal na strom právě tím celým nástavkem mezistěn. To, že to tak děláte, je věc jedna a nic to nemění na tom, že se to tak dělat nemá. Nemá se to tak dělat proto, že když pak přijde normální rok (většina roků v poslední dekádě byla nenormálně teplých), včelstva se raději vyrojí, než aby postavila celý nástavek mezistěn.

V letošním roce ve výšce 460 m nechtějí moc stavět a už vůbec zakládat postavené mezistěny. Vč zjara staví jen když mají snůšku.

14.5.2017 08:44
miloš123

XXX.XXX.126.101

Nemohu s Vámi souhlasit, včelstva mám 260m.n.m, snůžka je bohatá a mezistěny jsou vystaveny, dokonce mám většinu včelstev na čtyřech nástavcích, ale děkuji za reakci.

14.5.2017 13:25
začátek

XXX.XXX.4.22

Přátelé, včelařím na 39x24, zimuji ve dvou nástavkách, taky dávám celý nástavek mezistěn, tedy 9ks a po stranách souše, řídím se počasím a snůškou.Letos jsem dával jen 6 mezistěn a do druhého nástavku2x stavební rámek, jak začaly stavět dělničinu, provedl sem výměnu dna na které jsem položil nástavek ze šesti mezistěnami a 5 bílými soušemi(mrazy), na to jsem položil nástavek č:2 ve kterém včelstvo vystavilo dva trubčí rámky a mezistěnu, z čísla 1, jsem ometl všechny včely do úlu a položil nad mateří mřížku, úl uzavřel.Momentálně mám připraveny nástavky na druhý medník, který podsunu pod číslo 3.V každém nástavku mám 4 mezistěny a sedm souší.Někdy se stane, že musím přidat pátý nástavek, který položím jen se soušemi na čtvrtý.Po odkvětu řepky meduju a to tak, abych to stihl před květem lípy.Po medování nechávám včelstva jen ve třech nástavkách, po druhém medobraní hned krmím 15kg, med v plodišti nechávám.Koncem srpna začátkem září provedu kontrolu, případně dodám 5kg, pak odeberu třetí prázdný nástavek ve kterém mám vědro na cukerný rostok, později odeberu zadní rámek, abych měl připraveno na fumigaci.Je se třeba řídit danými podmínkami v místě stanoviště, samozřejmě co funguje u mne jinde nemusí, stačí i jiná rámková míra a muže byt vše špatně.

21.5.2017 22:06
tom.50

XXX.XXX.117.5

miloš123 napsal(a):
Nemohu s Vámi souhlasit, včelstva mám 260m.n.m, snůžka je bohatá a mezistěny jsou vystaveny, dokonce mám většinu včelstev na čtyřech nástavcích, ale děkuji za reakci.

Nesouhlasit můžete, ale nic to nezmění na tom, že jsem o 200 metrů výš. Prodal jsem letos v předjaří část včelstev a v jedněch, těch nejlepších, má nový majitel ve výšce 270 prý už 80-90 kg medu, jinde přes 60-70 kg. Sám jsem si nechal ta nejslabší vč a stejně mám přes 30 a někde hodně přes 40 kg medu a snůška pokračuje. Ale mezistěny staví blbě a spíš je zanášejí medem a ve srovnání s jinými roky zakládají velmi neochotně. Navíc já "měřím" úspěšnost sezony ne podle toho, kolik vystaví mezistěn, ale podle výnosu medu.

4.3.2018 14:15
začátek

XXX.XXX.4.22

Chovu zdar.Při letošní dlouhé zimě, mohou včelky trpět nedostatkem pylu a nedávno jsem zaslechl o staronovém přikrmování včel bílkovinou.Jedná se o směs 10-12 kg moučkového cukru a 1,5kg pekařského droždí.tedy 150g droždí na 1kg moučkového cukru.10kg moučkového cukru promícháme řádně až nám vznikne hmota ze které se nechá udělat placka, jestliže hmota stále moc lepí přidáme další cukr, po té necháme 2 dny dozrát odležet v chladu a následně můžeme malířskou špachtlí mazat na horní loučku, ne mezi rámky! Nebo zkrátka tou hmotou přikrmovat jako s těstem.POZOR v žádném případě nepřidávat vodu, použít jen cukr moučkový a pekařské kvasnice ne nějaké jiné!

4.3.2018 20:20
tom.50

XXX.XXX.117.5

A proč nepoužít normálně koupenou náhražku ve formě těsta? Tedy když už byste měl dojem, že je to potřeba.

http://www.feedbee.cz/index.php/cukrova-testa/feed-bee-testo

Celé moje dětství a pak mládí se blbnulo s jarním podněcováním včelstev aby se nakonec prokázalo, že je to vždy horší než včelstva ponechaná se svou přirozenou potravou.
Ale třeba velkovčelař Sedláček to údajně používá a velmi to vychvaluje. Jenže, jeho obchod to taky prodává a pak má to jeho vychvalování pro mě jakousi pachuť ne úplné věrohodnosti.

Zima je dlouhá normálně, měla spíš nepříjemně teplý leden, vč se asi rozplodovala a je otázka, v jakém stavu jsou teď. V neděli má být takové teplo, že se to dá zjistit a udělat potřebná opatření.

4.3.2018 20:24
profesor1

XXX.XXX.202.14

Nemyslím si, že by byla nějak extra delší zima. Tento týden se má citelně oteplit, příroda to dožene. Teda u nás 450m.n.mořem bývá zima delší. U vás je to možná jinak.

4.3.2018 22:23
tom.50

XXX.XXX.117.5

Jsem ve 460 a 400 metrech a nejpozději v něděli uvidím jak jsem na tom.

5.3.2018 08:35
profesor1

XXX.XXX.202.14

V neděli už má být jako na jaře, tak že pokud lísky(jehnědy) nejsou spálené mrazem, tak včely už budou po neděli nosit pyl.

8.3.2018 10:58
ratkov

XXX.XXX.33.189

Dobrý den potřeboval bych poradit, jsem začinajicí včelař začal jsem podněcovat těstem a přitom jsem našel 2 horních loučkách plísen co s tím?Ul mám zatepleny 39/24 děkuji za odpověd.

8.3.2018 11:28
N.C.

XXX.XXX.171.68

Zachovat klid. Je tam vlhko a to včely i plod potřebují (80% rv) a tak to plesniví. Máte Asi nové úly a rámky nejsou potažené moc propolisem. Pak to bývá lepší.
Tedy pokud mluvíte o rámcích, ne o díle, to je pak trochu problém.

Časem si to vymáknete, kondenzace záleží na mnoha fkatorech. Chyba by byla jim to začít vysušovat. Je to jen o kondenzačních zonách a chladu.

8.3.2018 16:17
ratkov

XXX.XXX.33.189

Do díla jsem se ještě nedíval až bude teplo, ale co s tým rámkem na jaro mám ho vyměnit?

8.3.2018 17:08
N.C.

XXX.XXX.171.68

Plíseň je hodně vágní popis. Od černéh barvy až po chlupatou plíseň.

Kolik jich máte? 2? A kde a jak. Někde nějaký roh, to je v pohodě.

Jednoduše řečeno - plíseň je něco skoro běžného. Jsou lidi co to mají poladěno tak že nemají nikdy žádnou plíseň, ale je to příroda.
A včely ji tam měly běžně.

8.3.2018 17:19
tom.50

XXX.XXX.117.5

ratkov napsal(a):
Do díla jsem se ještě nedíval až bude teplo, ale co s tým rámkem na jaro mám ho vyměnit?

Hlavně si zapamatujte, že v téhle době nesmíte nikdy měnit rámky, myšleno ty obsednuté ze středu "hnízda" a nedej bože s plodem.

A jak píše kolega, plíseň je celkem bžný jev v tuto dobu, pravda, nahoře na horních loučkách rámků jsem jí ještě neviděl.

9.3.2018 14:23
ratkov

XXX.XXX.33.189

Děkuji za radu.Ta plísen je jen tak při kraji, myslím si že to bude tou stropní folií a ul nedýchá.V neděli pošlu foto jak budu dávat další těsto.

9.3.2018 15:12
tom.50

XXX.XXX.117.5

ratkov napsal(a):
Děkuji za radu.Ta plísen je jen tak při kraji, myslím si že to bude tou stropní folií a ul nedýchá.V neděli pošlu foto jak budu dávat další těsto.

Hlavně nedělejte nic aby úl dýchal. Včely mají dokonalou "klimatizaci" a umí přežít v rozličných prostředích, už před zimou se zařídily podle toho, jaký úl je. Když jim nyní někde otevřete očko (ta nepoužívejte nikdy nijak!), je to podobné tomu, jako byste měl vy v chalupě někde v koutě trochu vlhko a nějaký mamlas vám někde otevřel okno a vy ho nemohl zavřít. Jak by vám bylo v průvanu a nemohl jste nikam utéct?

Včelstvo si s trochou plísně a vlhkosti hravě poradí a vodu kondenzovanou na folii doslova potřebuje, jinak by muselo pro vodu ven i za cenu těžkých ztrát létavek. Pokud vč ploduje, a teď už musí plodovat každé zdravé vč, pak pro výchovu plodu vodu musí mít za každou cenu.
Včera jsem byl brát měl na vyšetření na mor a na některých podložkách stály "louže" vody - není divu, vč plodují. V mrazech se v rozích hromadila ve formě zmrzlé jinovatky metabolická voda, to nyní rpoztálo a najednou steklo na dna.
Za dva týdny bude všude sucho.

Jo a těsto jim cpete proč? Vy jste málo nakrmil v podletí? Nebo proč to děláte? Podněcujete? A vy nevíte, že blud o prospěšnosti jarního a nedej Bože předjarního ppdněcování je dávno překonaným nesmyslem? A fakt, že nějaký kšeftman potřebuje vyvařit prachy a vnutit lidem nějaká těsta, třeba bílkovinná, neberte vážně a používejte zdravý rozum.
Neumíte být odolný vůči reklamní masáži? I schopnost poznat motiv nějakého podfuku je součástí umění úspěšně chovat včely.

Pokud jste nakrmil dost před zimou, spíš si vyčtěte co je blinova přepážka jak jí použít, jak zúžit aby vč teplotně snadněji zvládlo zmenšený prostor, doslova se "zahřálo" a tím samo potlačilo nosemu apis a nic víc nemusíte dělat. Opravdu nic víc. Jen pak včas odebrat suché staré spuše zpoza blinovek a rozšířit mezistěnami, postupně a určitě ne podle německého bludu o zebrování.

Ať se vám daří začátečníku, a nebojte se tu zeptat, rád vám vysvětlím já i ostatní přispěvatelé cokoli v čem byste tápal. První rada je přečíst si české knihy o včelaření. I třeba docela staré i když některé rady v nich dnes už neplatí. I to, co se ukázalo být omylem, je nutné znát, věřte mi.

Nápověda - pokud vím, tak nejmodernější vysvětlení potřeby zužování a jeho výhod najdete u Ing. Řeháčka, autora Eurodadantu a vůbec k tomu nepotřebujete Eurodadant - ten sám je slepou kolejí. Prastarý Blinovovův objev prospěšnosti zužování namísto chemického léčení nosematozy (rychlejší jarní rozvoj a v důsledku něj vyšší výnos jarního medu je sekundárním a Blinovem nezdůrazňovaným efektem) bude příjemným bonusem, který mnohonásobně zaplatí obyčejnou přepážku s dírkou o průměru asi 19 mm asi 20 mm pod prostředkem horního okraje přepážky. Bludům o tom, že se nemusí zužovat, nevěřte.

A nebo jo a klidně jim cpěte těsto, je to jen a jen na vás

9.3.2018 16:23
začátek

XXX.XXX.4.22

Zdravím, nechci nikomu nic vnucovat a zatím jsem včely neprohlížel, ale při letošním průběhu zimy, včely plodovaly pořád a muže být, že jim došel pyl, nebo ho mají nedostatek a tím matka přestává plodovat a nejlevnější náhrada pylu je kvasnicové těsto 150g pekařského droždí na 1kg moučkového cukru.Zítra snad budu moudřejší, počasí snad dovolí prohlídku včelstev, ale přidáním tohoto těsta včelám určitě nic neskazíte.Příprava je jednoduchá, na 5kg moučkového cukru 1,5 kostky droždí, po 5-10 minutách mnutí droždí a cukru vznikne tato hmota, podobna svou konzistencí drobence na koláče, ta se nechá dva dny odpočinout a pak podá včelám.

9.3.2018 16:39
začátek

XXX.XXX.4.22

A co se týče plísně na plástech, tak to je zapříčiněno špatným větráním úlu.Ve starých úlech s malým česnem se to stává, od doby kdy jsem přešel na nástavkové úly s česnem přes celý úl a při vyndaném zadního rámku po fumigaci, nevím co to plíseň je.Jinak teď je důležité včelstva řádně zateplit, jak říkali dědové strčit do kabátu.

9.3.2018 20:15
tom.50

XXX.XXX.117.5

začátek napsal(a):
Zdravím, nechci nikomu nic vnucovat a zatím jsem včely neprohlížel, ale při letošním průběhu zimy, včely plodovaly pořád a muže být, že jim došel pyl, nebo ho mají nedostatek a tím matka přestává plodovat a nejlevnější náhrada pylu je kvasnicové těsto 150g pekařského droždí na 1kg moučkového cukru.Zítra snad budu moudřejší, počasí snad dovolí prohlídku včelstev, ale přidáním tohoto těsta včelám určitě nic neskazíte.Příprava je jednoduchá, na 5kg moučkového cukru 1,5 kostky droždí, po 5-10 minutách mnutí droždí a cukru vznikne tato hmota, podobna svou konzistencí drobence na koláče, ta se nechá dva dny odpočinout a pak podá včelám.

Možná jste už slyšel, zjevně nečetl, o bílkovinotukovém tělísku včel, zejména pak těch zimních - dlouhověkých. Pyl v úlech je! Že ho vy nevidíte když je překrytý medem a voskovým víčkem neznamená, že tam není. A i kdyby tam nebyl, tak právě ono tělísko umožní dělnicím vychovat nový plod a krmit jej až do doby, kdy budou moci ven a nanosit si dostatek nového. Podáváním těsta pouze opotřebováváte včely a nutíte je vyletovat pro vodu za každého počasí.

O to, aby včelstva měla dostatek pylu pod zavíčkovaným medem jste se měl postarat v době nadbytku vložením pylové desky, i třeba dvou i více do medníku toho kterého včelstva (ne do cizího, tam by ho vybraly, protože by to byl cizí plást), rámky označit (koupí se barevné připínáčky) a nechat je zanést medem a zavíčkovat (nebýt nenažraný a nevytáčet tyto rámky) a v podletí vložit na místo těsně u hnízda, kde ho včely v předjaří nemůžou nenajít. To je ale už o trochu vyšší level včelařiny. Mnohým nijak nevadí, že je to podstatně méně pracné než kejkle s kvasnicemi a těstem, "někdo to rád horké" řekl by klasik.

Ale jak píšu výš, knihy píšou podle některých hlupáci a tak kliďánko podněcujte i když je to kontraproduktivní a včelstva, když jim vyloženě neublížíte, tak jim rozhodně nepomůžete, ony jsou včely víc než velmi blbovzdorné a tak to jistě přežijí. Inu, jak libo. Má to každý ve svých rukách

10.3.2018 15:41
Benq0071

XXX.XXX.44.10

Ahoj tak u nás to dnes bylo super 16c nádherný prolet včelky nosily vodu i pyl.

11.3.2018 14:14
začátek

XXX.XXX.4.22

Krásná slunečná teplá neděle u nás dnes a tak hurá na včelnici.Provedl jsem lehkou kontrolu, přidal stavební rámky a přikrmil kvasnicovým těstem.5kg moučkového cukru+750gr droždí a nechal dva dny uležet, přidával jsem špachtlí na horní loučky nad plod a vyšlo mi to na 23 včelstev.Loni jsem našel dva krásně zetlelé pařezy, tak jsem je hned zlikvidoval, usušil a dnes mám krásný troud do dýmáku (kuřáku). Tak schutí do toho a půl je hotovo.

11.3.2018 17:44
Benq0071

XXX.XXX.44.10

začátek napsal(a):
Krásná slunečná teplá neděle u nás dnes a tak hurá na včelnici.Provedl jsem lehkou kontrolu, přidal stavební rámky a přikrmil kvasnicovým těstem.5kg moučkového cukru+750gr droždí a nechal dva dny uležet, přidával jsem špachtlí na horní loučky nad plod a vyšlo mi to na 23 včelstev.Loni jsem našel dva krásně zetlelé pařezy, tak jsem je hned zlikvidoval, usušil a dnes mám krásný troud do dýmáku (kuřáku). Tak schutí do toho a půl je hotovo.

Není ještě dost brzy na stavební rámek?

11.3.2018 19:06
Miloš Havel

XXX.XXX.32.39

S tím kvasnicovým těstem máš nějaké zkušenosti z minula?

11.3.2018 19:42
začátek

XXX.XXX.4.22

Miloš Havel napsal(a):
S tím kvasnicovým těstem máš nějaké zkušenosti z minula?

Je to metoda stará 70 let.

11.3.2018 19:46
začátek

XXX.XXX.4.22

Benq0071 napsal(a):
Není ještě dost brzy na stavební rámek?

Za chvilku se budou už dávat mezistěny, stavební rámek dávám jako kontrolní, dokud neni snůška tak včely staví trubčinu, jak začnou stavět dělničinu je čas přidávat mezistěny.

11.3.2018 19:54
Miloš Havel

XXX.XXX.32.39

OK. Chtěl jsem vědět jestli to máš vyzkoušené.

14.3.2018 15:17
tom.50

XXX.XXX.117.5

Benq0071 napsal(a):
Není ještě dost brzy na stavební rámek?

Je i není. Velmi silnému vč to lze už teď, střední spíš potřebuje teplo a zúžení (zúžení spíš na přelomu února a března, což letos nešlo udělat) o slabém ani nemluvím. O rámek víc než je nutné = o asi 3 dny až týden zdržení (podle rámkové míry) v rozvoji a tak kdo nepotřebuje maximum jarního medu, může mít stavební rámky už od podzima. Ano, tak snadné to je.
Pravda ale je, že rychle silná vč tak potom taky u méně zkušeného včelaře víc rojů.

Jestli se tu někdo řídí 70 let starými radami, kdy se chovala ve srovnání s dneškem doslova včelstvíčka, pak k přidávání mezistěn přidám stejně starou radu. První M je třeba dávat když začíná kvést planá třešeň. Pak je rychle vystavěná a hlavně rychle zakladená.
Pokud chce někdo vědět jak se pozná probuzený stavební pud, tak ten se projeví tím, že na starém díle včely protahují žlutým kroužkem okraje buněk. Jakmile toto začnou vč dělat, měla tam M už být.

Jistě se tu najde chytrolín jako s vodou ze studny na vyváření vosku a vosk se mu nezničil s tím, že on nezužuje a má medu dost a když by zužoval, že by se mu vyrojily a tak by měl medu vlastně míň. No ano, i to by byla pravda jak píšu výš.

14.3.2018 16:19
začátek

XXX.XXX.4.22

Zužování včelstev je dobré u starých úlů na 14-16 rámků míry 39x30,39x27,5 a jim podobný, nebo u včelích oddělků, tam to má své opodstatnění.Zužovat ale zdravé včelstvo zimované ve dvou nástavcích 39x24 je blbost.Co se týká 70 let, použití kvasnicového těsta na jarní ne přikrmení, ale povzbuzení bílkovinou, to si prubněte na jedněch včelách a pak mudrujte.

15.3.2018 09:09
mirlen

XXX.XXX.176.134

Někde jsem četl, možná v minulém čísle včelařství, že včely ze strůpkové folie vodu neodebírají. Tak kdo si to myslí, tak dneska jsem nakoukl folií na dvě včelstva a viděl jsem, jak včelky sosáky vodu nasávají. Teplota byla 5°C, proto se pro vodu ven nedostanou a v tomto případě si ji tedy odebírají. Jinak z čeho mít strůpek, zda folie nebo prkýnka je také velké téma, ale u úlů, které mají zasíťované dno, tedy studené nohy a strop, hlavu v teple, tak folie není problém. Vidím do včel, aniž bych je nějak moc rušil. Toť můj názor.

15.3.2018 11:46
tom.50

XXX.XXX.117.5

Ano, vodu uvnitř berou!

Kdysi se dávala jako strůpek prkýnka, byla tlustá asi 15 mm a tedy samonosná, široká cca 70 mm (bylo jich 6 ks). Pak byla nad rámky včelí mezera a horní loučky nebyly zamarastované propolisem a voskem od toho, jako když pořád přilepují folii. Taky se dal nandat strůpek a nezmačkaly se žádné včely. U folie se musí všechny včely odehnat z horních luček, jinak se rozmačkají.
Moc se mi používání prkýnek líbilo. Hodně se podněcovalo těstem, v 70 a 80 letech se to dělalo běžně a včely šly i při počasí, jak ho popisujete, ven pro vodu. S těžkými ztrátami!

Přešel jsem na folie, sice mám zaneřáděné horní loučky a furt to čistím, ale včely v těchto chladnech nevyletují ani když bych jim dal těsto, mají vodu doma na folii, což u prkýnek asi nebylo v takové míře. Ano, i v divočině by měly každou uličku nahoře (i do poloviny na stranách) oddělenou a mohou tak udržovat smysluplnější tepelný (i vlhkostní) režim, než jak jim vymysleli předkové se včelí mezerou pod strúpkem a propojenými všemi uličkami mezi sebou. Jsem velmi konzervativní, ale tady musím uznat, že folie je lepší.

Jinde píšu silné argumenty proti hofmannům, ale uvědomuju si, že ta plecka bočních louček napodobují právě to přilepení plástů ze stran a jen proto bych do toho šel, pokud bych se někdy pro hofmanny tozhodl. Jinak jsou, jak píšu dneska jinde, pro mě špatné. Ale kdo ví, třeba to přehodnotím jako ta strůpková prkýnka.

15.3.2018 13:58
mirlen

XXX.XXX.176.134

Zajímá mě ještě jedna věc, jakým způsobem rozšiřujete včelstva v nástavkových úlech. Zda podsouváte do spod, nebo přidáváte nástevek nad plodíště? V jakém případě lépe staví mezistěny případně stavební rámky? Díky za odpověď. Rámková míra 39x24.

15.3.2018 20:32
tom.50

XXX.XXX.117.5

Asi se ptáte mě. Já vám ale rozumně odpovědět neumím. Třeba u medníkových (nízkých) nástavků musí nový vždy pod ty, co už na úle jsou, nahoře by ho, až na výjimky, ignorovaly.

Vy se ale ptáte na mezistěny (rozumím vysoké míry = pro plod). Tak začněme stavebními rámky. Trubčinu si vč staví po spodním odvodu díla. To proto, že trubčí plod je postradatelný a v případě prudkého ochlazení ho vč opustí, obětuje. Navíc larvy trubčího plodu mají vlastní metabolizmus a pomáhají tak vyrábět či udržet teplo pro larvy dělničí. Proto se st rámek dává vedle "hnízda" (zapomeňte na LBV, je to nesmysl, vy nepotřebujete kilo trubců, které ještě v květnu vyženou a nechají umřít před úlem).
Takže, i u studené stavby má být česno u jedné strany a to levé z pozice když stojím za úlem. Nevím proč vlevo, když by si mohly vybrat,9 z 10 vč si ho vybere tam, jak píšu.

První rámek od stěny je krycí, má to být hezká žemlová souš a tento KR by měl být po celý rok nedotknutelný, obyčejně v něm vč plod nechová. Pak se dá první stavební a jako poslední rámek, tedy na pozici nejdál od česna je pak opět stavební. Tři obyčejně stačí a tak vy byste měl mít ve spodní bedně dva a v horní jeden (vzadu), případně taky dva po krajích.

Někdo mě tu utřel, myslím včera, že frajeři nezužují. No tak ne, pak ale nevědí kam mají dát mezistěnu, není kam jí dát. Přidat celou vysokou bednu je v době rozkvětu plané třešně kravina, bude tam čekat tak něsíc než to postaví a spíš se vyrojí. Celé bedny (nedělám to nikdy ani u NN) se dají přidávat tak v půli května a spíš déle (ve výšce 350-450m, jinde jsem nikdy nevčelařil). To se ale prošvihne největší rozmach stavebního pudu.

Když máte dva VN, nikdy není plod ve všech rámcích, myslím, že v době květu té třešně je i ve dvou VN tak dohromady 10 rámků plodu a kdo ví jestli. Ve zbylých rámcích je trochu zásob, trochu pylu, některé jsou loňské nedostavěné mezistěny, ty vyndat se nechce, ve starých rámcích, co by patřily do vyvářecího kotle, jsou zase zásoby a je škoda je vzít, často vč jiné zásoby nemá a taky do toho nosí pyl a přece se nevyvaří pyl...

Proto se zužuje blinovou přepážkou, že se za ní dají ty rámky, staré a poškozené - které chci ze vč vyřadit, aby je vč vybralo a byly suché. No a když je čas dávat mezistěny, vyhází se suché staré souše zpoza blinovek, ty se posunou a mezi krycí a první plodový se vloží mezistěna. Po asi týdnu jde ven blinovka a míto ní jde SR.

Víte, je těžké vám tu napsat knihu o chovu včel v jednom článku na jednu stránku a kdo ví, jestli to nebudete líný číst. A když ne vy, jiní asi jo.

Takže. Dávno nezužuju proto, abych měl rychlejší jarní rozvoj. Květový med lidi moc nechtějí, bývá i zavíčkovaný moc "mokrý" a většinou jde rovnou do výkupu za mizerné peníze a tak o kvanta kvěťáku neusiluju. Chci ale mít kam dávat mezistěny a stavební rámky a nemuset kvůli tomu vyvářet plásty se zásobami.

Pokud jste neporozuměl tomu, co jsem se vám snažil co nejstručněji říct, ptejte se, vysvětlím co budu vědět. Když si nastudujete něco o systému Dadant a i třeba Eurodadant a klidně ignorujte nesmysl se 13 rámky = ED, dokonale se to tam vysvětluje. Není třeba rotovat nástavky, prostě je jeden prostor pro plod a jiný pro med. Jediný problém je pak obměna díla v plodišti, medníkové dílo není třeba měnit, je panenské a vč do něj neklade.

A tak dále, a tak dál. Chápu, že by vám asi stačilo kdybych napsal, že se sr dává vedle plodu a mezistěna taky. Nevěděl byste ale souvislosti a důvod, proč se to dělá tak a ne jinak...

16.3.2018 11:15
mirlen

XXX.XXX.176.134

Díky za odpověď, toto chápu, jen mě ještě zajímá, když mám od loňska zazimován oddělek na jednom nástavku a až přijde čas k rozšíření o druhý nástavek plodiště, tak kam je nejlépe rozšířit, nazebrovaný nástavek nahoru, nebo podsunout dolů.

Loni jsem sehnal tři včelstva na míře 39x27,5 a musel jsem je přeložit do mých úlů 39x24. V tom případě, aby se mi tyto rámky vešly jsem je přeložil do jednoho nástavku se dnem. Další rozšíření jsem provedl přidáním nástavku z vrchu, kdy jsem rámky nazebroval. Včelky bezproblémů tento nástavek obsedly, vystavěly a po přidání medníku, kdy jsem i sem z důvodu nedostatku souší musel dát z poloviny mezistěny celkem přinesly 33 kg, medu na jedno včelstvo za sezonu. Při prvním točení medu jsem v plodišti, abych se zbavil některých rámků 39x27,5, přidal mezistěny, které krásně do zazimování vystavěly. Vzhledem k tomu jaký byl loni rok, kdy v květnu napadl sních, jsem byl docela překvapen, co tyto včelky předvedly. Plod jsem vzhledem k větší rámkové míře přeložit nemohl. Jinak děkuji Tomovi za odpověď. Literaruru a internet mám aktivně nastudován, ale vzledem k tomu co včelař tak jiný způsob včelaření mě zajímá váš názor.
Včelařím ve včelíně proto mám teplou stavbu, díky.
Jen na okraj, vstup do úlu z levé strany je zajímavé a proto v úlech univerzálech je taky chodbička zleva.

16.3.2018 21:58
tom.50

XXX.XXX.117.5

Popravdě jsem čekal jestli si to vy nebo někdo jiný uvědomíte, je to zákonitost a vypozorovali to už naši předkové. Nevím jestli znáte včelaře z Benátek nad Jizerou Havelku, docela dost toho od něj najdete na VF a taky stojí za to navštívit některou jeho přednášku. Ten mi říkal, že ta levá strana je daná tím, že máme česna od jihovýchodu, přes jih a nanejvýš k západu. Kdybychom je prý stavěli česny k severu a severním směrům, měly by česna naopak na straně pravé. Nevím, je to možné. Teď mi dochází že mám jedno vč k severovýchodu, mají zimní štěrbinu 6 mm po celé šířce a schválně vypozoruju, na které straně si udělají česno.

Na vaši otázku opět odpovím, že nevím, nikdy jsem nepřidával celý vysoký nástavek, v mých podmínkách by to vedlo ke kolapsu včelstva.

Ale pokusím se popsat jak jsem to dělal když jsem ještě převěšoval plod a používal mřížku.

NN byl u nás odjakživa, rodiče si úly s polomedníky pořídili mezi roky 1950 60. Byly to univerzály 39x30 a k nim byl jeden polomedník, asi polovina vč měla dva, víc nebylo potřeba, plod se nepřevěšoval. Ano, taková pidivčelstvíčka se chovala dokud tu nebyla Kraňka. (po tom patrně prahnou ti, co se snaží vracet na naše území včelu tmavou, která ještě k tomu děsně bodá!)

Vždy to vyzimovalo na asi 10 r, zužovalo se okýnkem, tenkrát taky na pouhých 5-6 r, teplá stavba. Nebyl tedy problém dát včelstvu postavit dostatek mezistěn, bylo je kam postupně dávat. Když se po příchodu Kraňky začalo převěšovat, pak vč mohlo postavit skoro celé plodiště, nebyl problém s obměnou vysokých rámků.

Když vč plně obsedalo daný prostor, poslední za okýnkem byl stavební a nebyl pro včely vidět jak byly nahusto, pak se přidal NN bez mřížky. Nahoru, úly měly dno pevné. Ihned ho obsadily, šlo o zvětšení prostoru o 50% a to lze. I k míře 24 jde dát naráz celý NN 15 a vč to zvládne bez problému, akorát když se NN přidá moc brzy, pak klidně víčkují vlhký kvěťák, taky 19% i víc a tak na to pozor!

Nezebruju v něm dílo nikdy, nemám tuhle vymyšlenost rád vyjma když se dávají jen proužky na volnou stavbu, pak se to musí nazebrovat jak píšu nedávno jinde. Nezebruju proto, že včely samosebou rychleji plní hotové plásty a tak je ztluští a mezistěny nedostaví a zavíčkují zapadlé buňky, což dělá potíže při odvíčkování. Dávám stavět nízké mezistěny, ale na bednu tak max 6 (když potřebuju dílo) a to tak, že naprostředek vedle sebe. Přesněji jako první dám souš, pak 5-7 mezistěn a nakonec doplním soušemi. U teplé stavby vždy dávají med raději odpředu a proto jsou M vepředu a než je postaví tak zanesou medem ty zadní rámky. Ale dávat tolik stavět je krajní situace, nedávám obyčejně stavět tolik, proč? Mám medníkové panenské dílo a snažím se mít ho dost. Dole vysvětlím proč nedávám stavět nesmyslně hodně. Když se jim naloží stavby moc, raděj se vyrojí než by postavily nesmyslně hodně.

U úlu 39x30 ale i 39x24 je pod plodiskovým vysokým nástavkem polštář 39x15, vše mám čtvercové na 11 r. Pokud by pod plodištěm polštář se 6 trubčáky (většinou jsou stavební, jeden z nich naprostředku je hotový trubčí od loňska) + 5 ošklivých dělničáků, které třeba někdy zakladly, nebo se poškodily v medometu a podobně. Na podzim půjde vše z polštáře do vařáku. Jo v polštáři je trubčí s dělničím prostřídáno - nazebrováno.

Tak pokud by nebyl polštář, pak by matky kladly v nahoru přidaném NN. A taky se jim tam nesmí dát možnost stavby, v tu ránu by si udělaly trubčinu a jakmile tam matka už jednou vleze, pak zaklade i dělničinu.

A tak zkuste dát vysokou bednu nahoru, ale upozorňuju vás, že je to proti všem zásadám a že se o 100% najednou rozšiřovat nemá. Jistěže se zase najde někdo, kdo bude tvrdit, že o celé vysoké bedny rozšiřuje a nemá problém, jasně, já bych problém mít mohl a tak jsem si našel takový způsob včelaření, abych to dělat nemusel. No a taky jste možná nečetl co jsem tu psal asi před měsícem o medu ze zakladených plástů a taky o plástech, které se někdy zúčastnily léčení. Moje metoda řeší obojí - není med v zakladeném díle a to se nikdy neúčastnilo léčení. V každém jiném způsobu budete vždy vytáčet med ze zakladených plástů a které zažily Amitraz a jiná léčiva. Někdo to řeší alternativně, že léčí neúčinně a komplikuje si život s vymýšlením kejklů jak nepoužít účinná léčiva, já to řeším takto.


No a proč není moudré dávat stavět zbytečně moc rámků. Povím vám ppříběh o dvou bratřích jak šli na hřiby, právě rostly. Jeden si vzal košík hotový z domova a druhý věděl, že u lesa u potoka je spousta vrb a košíky plést uměl a tak se s košíkem z domova netahal s tím, že si košík uplete. Stalo se.

Jaké ale bylo pak překvapení, když po pár dnech přestaly hřiby růst, že první z bratrů se stihnul se svým hotovým košíkem 5x vrátit a měl doma pět košíků hřibů a ten druhý měl hřiby jen z jednoho + nový košík...

17.3.2018 00:30
začátek

XXX.XXX.4.22

mirlen napsal(a):
Díky za odpověď, toto chápu, jen mě ještě zajímá, když mám od loňska zazimován oddělek na jednom nástavku a až přijde čas k rozšíření o druhý nástavek plodiště, tak kam je nejlépe rozšířit, nazebrovaný nástavek nahoru, nebo podsunout dolů.

Loni jsem sehnal tři včelstva na míře 39x27,5 a musel jsem je přeložit do mých úlů 39x24. V tom případě, aby se mi tyto rámky vešly jsem je přeložil do jednoho nástavku se dnem. Další rozšíření jsem provedl přidáním nástavku z vrchu, kdy jsem rámky nazebroval. Včelky bezproblémů tento nástavek obsedly, vystavěly a po přidání medníku, kdy jsem i sem z důvodu nedostatku souší musel dát z poloviny mezistěny celkem přinesly 33 kg, medu na jedno včelstvo za sezonu. Při prvním točení medu jsem v plodišti, abych se zbavil některých rámků 39x27,5, přidal mezistěny, které krásně do zazimování vystavěly. Vzhledem k tomu jaký byl loni rok, kdy v květnu napadl sních, jsem byl docela překvapen, co tyto včelky předvedly. Plod jsem vzhledem k větší rámkové míře přeložit nemohl. Jinak děkuji Tomovi za odpověď. Literaruru a internet mám aktivně nastudován, ale vzledem k tomu co včelař tak jiný způsob včelaření mě zajímá váš názor.
Včelařím ve včelíně proto mám teplou stavbu, díky.
Jen na okraj, vstup do úlu z levé strany je zajímavé a proto v úlech univerzálech je taky chodbička zleva.

Dobrý den, dal bych pod takhle zatím slabé včelstvo plný nástavek, jen po krajích souše,4 a 6 stavební rámek jinak mezistěny, ať se můžou aspoň vyvěsit a při zesílení tam začnou i stavět.Jestli dáte nástavek nahoru tak to slabé včelstvo nezvládne a nastanou problémy.Jinak při tom můžete vyměnit i dno za čisté.Pak po začátku kvetení řepky, tak asi zhruba po týdnu a kontrole spodního nástavku, bych dal do horního nástavku dva stavební rámky, mřížku a další nástavek po krajích se soušemi a zbytek mezistěny nebo proložit soušemi, ale přidávat podle počasí a síly včelstva, mělo by obsedat všechny uličky v horním nástavku a předpověď počasí alespoň na tři dny dopředu příznivá..Dva vyjmuté rámky s plodem převěsíte do medníku a to tak, aby byly zas nad plodem, pokud možno bez trubčiny, pokud nepoužíváte očko, jinak by tam zůstali trubci uvězněny.Je dobré používat trubce jako proti rojové opatření na každý nástavek v plodišti dva trubčí rámky.Trubci nejsou jenom darmožrouti, ale pomáhají zahřívat plod a tím pádem muže více včel vylétat za snůškou.Po čtrnácti dnech můžete s kontrolovat jak to včelkám v medníku přibylo a co postavily, případně další nástavek se podsune pod první medník, dá se jako první nad mřížku, ale do něho by to chtělo přidat jen souše max 1- 2 mezistěny, ale jak souše nejsou tak jen mezistěny + zas převěsit dva tři rámky s plodem.Pokud by bylo včelstvo plné a řepka stále kvetla je možno přidat třetí medník a ten dát jako poslední až na vrch, do toho můžete dát jen souše.Sem tam se mi někdy stane, že dávám i čtvrtý medník, zas nahoru.Po odkvětu řepky vyberu zralé plásty a ty ostatní dám hned nad mřížku a nechávám jen jeden medník.Po posledním nedování (konec července) vložím Gabon proužky a krmím cukerným ros tokem asi 15 kg cukru.Med v plodišti včelám nechávám a pamatujte, že stavební pud mají do slunovratu a pak už se jim do stavby moc nechce, vyjma roje.Nové, mladé plásty s medem musíte vytáčet zvláště opatrně, jinak hrozí jejich poškození.

17.3.2018 08:31
mirlen

XXX.XXX.176.134

Díky za rady, v současnosti mám šest včelstev na zahradě a na letošní sezonu potřebuju naplnit dalších šest úlů, jelikož jsem si během zimy opravil k. vůz. To víte soušů nemám na zbyt, tak potřebuju, aby včelky něco postavily. Letos mám kolem domu samou řepku, což jsem loni neměl, tak bych toho chtěl využít. Tome vy tedy včelaříte způsobem vysoké plodiště a nízké rámky v medníku?

18.3.2018 20:56
tom.50

XXX.XXX.117.5

mirlen napsal(a):
Díky za rady, v současnosti mám šest včelstev na zahradě a na letošní sezonu potřebuju naplnit dalších šest úlů, jelikož jsem si během zimy opravil k. vůz. To víte soušů nemám na zbyt, tak potřebuju, aby včelky něco postavily. Letos mám kolem domu samou řepku, což jsem loni neměl, tak bych toho chtěl využít. Tome vy tedy včelaříte způsobem vysoké plodiště a nízké rámky v medníku?

Ano a doporučuju vřele. To, co popisuje přítel s nickem začátek jde, ale je to neskutečně pracné a nevím, kde on včelaří, u mě by to tak nefungovalo. Převěšování plodu je zastaralý a nesmírně pracný způsob neustálého hrabání včekstev. A navíc dokud jsem já v mých podmínkách používal mřížku, měl jsem méně než polovinu dnešních výnosů.

Ale co každý ignoruje a pořád to tu v různých situacích pakuju je, že já prostě nechci med ze zakladených plástů - košilky jsou přilepeny výkaly larev jak vysvětluju tady na ifauně jinde a hlavně, zakladené plásty se účastnily léčení!

Nikde netvrím, že trubci jsou darmožrouti, jen tvrdím, že když se dá vč možnost chovat trubce poblíž dělničího plodu neomezeně, vychovají jich tolik, že jich tu nadbytečnou většinu (některá vč) vyženou ještě v květnu, před úly jsou jich vrsty a hnijou a smrdí jak chcíplotina. Tak proto říkám, že neomězeně trubčinu ne.

Jiné to je s neomezeným prostorem pro trubčinu pod VN, tedy v polštáři, což je NN = Nízký Nástavek a nemusí to být otrocky polovina vysokého, ale libovolný rozměr do asi 17 cm. Já mám 39x15 jen proto, že to byly polomedníky k úlům 39x30. Kdybych to zřizoval dnes, asi bych šel do 39x17, rozhodně varuju před nesmyslem 39x12! A třeba známý včelař Jindra má základní míru 39x28 a nízké rámky má 39x14 a i takové jsou super.

Opakuju, že potřebný prostor pro plod je 150-160 dm2 jednostranně (měřeno včetně louček) a protože má Adamec (kdo to neví tak Adamcova míra je 39x24) při čtvercovém půdorysu = 11 r tak je to na jeden VN 103 dm2. Proto jasně říkám, že jeden VN je málo, dva moc!

Zkrátka Adamcova míra je úplně blbá míra, bohužel na ní stále včelaří asi 80% českých včelařů, kteří nechtějí pochpit, že se dá včelařit jinak a když už jí mají, nejsou ochotni zkoušet (a taky to pochopit a naučit se s tím pracovat) zkombinovat to, co mám s něčím jiným. Znám člověka, který si k Adamcovi pořídil NN, ale bez toho aby pochopil proč to dělá, nenaučil se s tím pracovat a kudy chodí tudy vykládá jaká je to blbost.

A docela mě baví když si někdo, aby byl pokorokový, pořídí Langstrotha 232 mm a k němu žádné jiné nástavky a včelaří s tím úplně stejně jako s Adamcem (a vůbec si nevšimne, že to nic neřeší, že tento Lang je na plochu úplně stený, jako Adamec). To proto, že kdysi nějaký tupec napsal, že by se dvě míry v jednom provoze pletly (doslova se v "odborné" literatuře praví, že cituju: "více rámkových měr v jednom provoze je zbytečnou komplikací". No, já bych si rámek vysoký s nízkým uměl poplést tak po flašce vodky, ale nepiju a tak se mi to nemůže stát. Tak zvaným odborníkům ale jistě ano, jinak by to nepsali do odborných prací (a neopisovali ustavičně stejnou blbost jeden od druhého).

Takže, už dávno na to přišel jakýsi pan Dadant, že je dobré mít plod v rámcích vysokých a med jen v nízkých a že je nutné včelařit tak a na takové míře, aby matky do medníků klást nechodily (neměly potřebu).


začátek

A vám, analogicky s tím, jak radíte vy mě dávat včelám kvasnice a teprve pak abych mudroval (vyzkoušel jsem to patrně když jste vy ještě chodil po houbách), tak zkuste někdy nedávat mřížku a užasnete, kolik medu vám včelstva přinesou. Akorát to nepůjde dělat tak, jak vás někdo kdysi naučil, ale musel byste malinko zapřemýšlet, jak to udělat, aby se matkám do medníku nechtělo. Můžete mi věřit, že přes převěšování plodu, dávání zakladených souší do medníku a nedej Bože trubčiny, se vám to nikdy nemůže podařit!

A když už se nad mřížku plod převěsí a s ním trubčí a vylíhnou se tam, pak stačí když se přijde na včelnici rozpěrákem přizvednout medník a podložit asi 10 mm dřívkem na 5-10 mimut. Trubci se vyhrnou za světlm a dřív, než by se začali vracet, se to podložení zruší. Příště se to zopakuje a trubci nad mřížkami nejsou. A není k tomu potřeba mít očka. Nemám je a nikdy si je neopatřím, jinde vysvětluju proč.
Taky jsem samosebou včelařil s mřížkou a taky jsem zaboha nechtěl zkusit včelařit bez ní a nevěřil jsem, když se ve Včelařství ustavičně psalo, že mřížka snižuje medný výnos na polovičku a i méně. Taky jsem do medníků dával ty nejstarší souše a teprve potom do vařáku.

A prohlašuju ntady, že je pro mě míra A ze všech, které jsem vyzkušel nejhorší. Nechávám si na ní pár vč asi z nostalgie a že lidi chtějí oddělky právě na ní.
Vlastně to neříkám přesně, úplně nejhorší pro mě byl NN systém a ustavičná rotace nízkých nástavků. Tak to je vážně vrchol a neradím to nikomu kdo nemá včelařinu místo fitka.

19.3.2018 08:35
Miloš Havel

XXX.XXX.32.39

Citace:
Jinak děkuji Tomovi za odpověď. Literaruru a internet mám aktivně nastudován, ale vzledem k tomu co včelař tak jiný způsob včelaření mě zajímá váš názor.

Pozor na to že z těch názorů se většinou nedá vybírat to co se ti líbí.
Tom má svou metodiku ke které se časem "dopracoval" jako k té nejlepší. Pokud se budeš řídit jeho názory, bylo by nejlepší převzít jeho metodiku kompletně a ne si z ní vzít jen něco. On třeba tvrdí že mřížka je blbost a snižuje výnosy. Má naprostou pravdu. Znám víc včelařů kteří přestali mřížku používat a najednou mají více medu. A znám i včelaře kteří mřížky vyházeli a měli víc medu a pak se k nim vrátili a naučili se je používat a medu mají ještě víc.
Tom tvrdí a vysvětluje (úplně blbě) proč jsou očka a zasíťovaná dna kravina. Má pravdu. V jeho úlech a v jeho metodice to tak je. Ale jsou jiní včelaři kteří vědí k čemu zasíťovaná dna a očka jsou a ví kdy a jak je použít a využít.

20.3.2018 09:13
JIRANJ

XXX.XXX.199.129

Děkuji Tomovi 50 za příspěvky, a jsem rád za to, že se tu s jeho přispěním rozvíjí inteligentní diskuze a ne pouze napadání jak tu občas (a nejen tady) bylo.
Nicméně bych se také rád zeptal, jestli by mohl více rozvést diskuzi o včelaření bez MM, mám "bohužel smajlík" Adamcovu míru. Když nasadím medníky (jako 3 VN s panenskými soušemi) z 50% mi tam matka přeleze a zaklade. Tak potom ji přendám zpět do plodiště a dám MM (pořád nechápu proč někdy přejde a někdy ne).
A druhá otázka je podobná, ale směrem dolu, jak donutit matku aby mi plynule přecházela z plodiště 2VN do 1VN, krom toho, když ji donutím prohozením nástavku 1VN za 2 VN cca při květu třešně mi matka už nechce ve dvou nástavkách klást. (napadlo mě, že letos ji tam zkusím lákat právě na tu trubčinu). Drží se výhradně ve druhém VN.
Abych to shrnul chtěl bych, aby mi matka nepřecházela do medníku a plynule kladla ve dvou VN nástavcích a plodiště tedy bylo min. na 14 rámcích ve dvou nástavcích.
Díky za odpověď (nebo i odkaz).

20.3.2018 10:55
tom.50

XXX.XXX.117.5

Nepodaří se vám to. To míra A prostě neumožňuje.

Povím to ještě jinak. Je známé, že čím větší plást, tím lepší jarní rozvoj, ale i "rozvoj" po letním slunovratu či v podletí a v důsedku toho lepší zimní vč. Jo, jde to i na A, jenže s větším úsilím, s větší pracností.

Teď mám málo času, na první čtení mě upoutalo jak přehazujete bedny. No, a co vymyslet abyste je přehazovat nemusel? Přijde den, kdy to už fyzicky nezvládnete, přestanete včelařit?

Takže. Moje zkušenost v mých podmínkách je, že se míře 39x30 nikdy Adamec nevyrovná asi proto, co píšete, že jsou fáze roku, že než by matka přešla do jiné bedny, raději omezí plodování a to taky často vede k vyrojení - a ano, každá matka je jiná a i mě se stane, že se jedna z deseti-patnácti vč taky "urve" a vyleze nahoru a zaklade tam pár nízkých rámků. Plod vyběhne třeba v oddělku a matku vyměním.

Mám kámoše, který má míru 39x34,7 a má na ní lepší včely než já na 30 a tak je to jasné, na stará kolena jdu do toho a budu mít už pátou míru. Odpadne mi totiž polštář, odpadne mi podstavený NN pod VN, do kterého někdy musím a musím sejmout velkou bednu. Sice to ještě letos zvládnu, možná ještě za rok či za dva, a co potom? Právě kvůli nižší váze jsme ještě 24 nezrušil.

Kdysi jsme měl Mor. univerzály a u těch se nedalo nijak rozumně včelařit, nepasovaly na ně kvůli falcu polomedníky od třicítek = 39x15x11. Vyřešil jsem to tak, že jsem MU vyhodil (daroval nějakému slepci, přijel si pro to jeho bratr a sháněl právě MU, slepci asi MU vyhovoval, uměl v tom včelařit i bez zraku)
Tak jsem pořídil takové úly 24, na které 15 šla a tak vlastně vůbec neznám včelaření, kde je více VN 24 v jednom úle.

Jo a došlo k tomu náhodou, neměl jsem bednu 24, něco jim bylo nutné dát, jinak by šly na strom a tak jsem tam plácnul (navrch na dvě bedny 24, kdy ve spodní prostě nechtěla klást a furt se chtěly rojit) co bylo po ruce = 39x15x11 a objev byl na světě. Vč se nejen že nevyrojilo, ale konečně dalo podobný výnos jako třicítka (spodní vysokou bednu 24 braly jako polštář, chovaly tam trubce a ukládaly nárazovou snůšku + pyl, který se tam vždy zkazí, m tam nedostavěly, daly do nich pyl a potmelily okraje buněk a takový rámek pak nechce ani roj!). K tomu, abych místo spodní vysoké bedny 39x24x11 dal NN = polštář byl už jenom krok. Psal se rok tuším asi tak 1985. Pak s tím jako se světoborným objevem přišel ing. Řeháček, ale vymyslel slepou uličku na 13 rámků s názvem EuroDadant... (asi aby těžká bedna 39x30x11 byla ještě těžší = 39x30x13)

Jo a aby matky nerady kladly v medníkách slouží větší rozestup rámků, kdy do prostoru 422 mm (mám v tom směru o 17 mm větší nástavky) dám jen 10 rámků. Důsledně žádnou stavbu a žádnou trubčinu a panenské rámky (když je některý jednou na prostředku zakladený, musí "ke zdi" kde do něj klást nebude. A funguje to. Ale je nutné to brát jak píše výš pan Havel. Jedno podmiňuje druhé a tak nelze jen vyzobat hrozinnky.

Máte velkou šanci přijít na optimální způsob, u práce přemýšlíte a tak se výsledek dostaví, věřte mi.

21.3.2018 09:16
začátek

XXX.XXX.4.22

Začátek

A vám, analogicky s tím, jak radíte vy mě dávat včelám kvasnice a teprve pak abych mudroval (vyzkoušel jsem to patrně když jste vy ještě chodil po houbách), tak zkuste někdy nedávat mřížku a užasnete, kolik medu vám včelstva přinesou. Akorát to nepůjde dělat tak, jak vás někdo kdysi naučil, ale musel byste malinko zapřemýšlet, jak to udělat, aby se matkám do medníku nechtělo. Můžete mi věřit, že přes převěšování plodu, dávání zakladených souší do medníku a nedej Bože trubčiny, se vám to nikdy nemůže podařit! Milý TOME Prozraďte mi jak řešíte obměnu díla v plodišti?Co se týče mateří mřížky, tu jsem taky pár let nepoužíval, ale při výkyvech počasí, prudké ochlazení, tak matka proplodovala všechny nasazené nástavky, což mě zdržovalo při medování.Co se týká výnosu medu je stejný při použití mřížky nebo bez a to okolo 50kg na včelstvo, při kočování 70-80 kg, ale to jste za sebou ještě tahal dřevěného kačera a nebo jste ho dokonce ještě zkoušel před sebou tlačit.Co se týče přendavání plodu do medníku, tak to nedělám, byla to jen rada, jak zajistit co nejvíce vystavěných mezistěn.Co se týká přikrmování kvasnicovým těstem jsem s ním nad míru spokojen, je to bílkovinná bomba, ale nic se nesmí přehánět a jedna dávka stačí 200g-300g a po 3-5 dnech se muže opakovat.Letos je to aktuálnější a to pro to, že bylo poškozeno mrazy, hodně pylodárných zdrojů.

22.3.2018 21:14
tom.50

XXX.XXX.117.5

začátek napsal(a):
Začátek

A vám, analogicky s tím, jak radíte vy mě dávat včelám kvasnice a teprve pak abych mudroval (vyzkoušel jsem to patrně když jste vy ještě chodil po houbách), tak zkuste někdy nedávat mřížku a užasnete, kolik medu vám včelstva přinesou. Akorát to nepůjde dělat tak, jak vás někdo kdysi naučil, ale musel byste malinko zapřemýšlet, jak to udělat, aby se matkám do medníku nechtělo. Můžete mi věřit, že přes převěšování plodu, dávání zakladených souší do medníku a nedej Bože trubčiny, se vám to nikdy nemůže podařit! Milý TOME Prozraďte mi jak řešíte obměnu díla v plodišti?Co se týče mateří mřížky, tu jsem taky pár let nepoužíval, ale při výkyvech počasí, prudké ochlazení, tak matka proplodovala všechny nasazené nástavky, což mě zdržovalo při medování.Co se týká výnosu medu je stejný při použití mřížky nebo bez a to okolo 50kg na včelstvo, při kočování 70-80 kg, ale to jste za sebou ještě tahal dřevěného kačera a nebo jste ho dokonce ještě zkoušel před sebou tlačit.Co se týče přendavání plodu do medníku, tak to nedělám, byla to jen rada, jak zajistit co nejvíce vystavěných mezistěn.Co se týká přikrmování kvasnicovým těstem jsem s ním nad míru spokojen, je to bílkovinná bomba, ale nic se nesmí přehánět a jedna dávka stačí 200g-300g a po 3-5 dnech se muže opakovat.Letos je to aktuálnější a to pro to, že bylo poškozeno mrazy, hodně pylodárných zdrojů.

Vám zjevně není třeba radit a jak se obměňuje dílo v plodišti u systému Dadant je popsáno v odborné literatuře a i já to tu podrobně popisuju v tomto týdnu a dokonc asi i v tomto vláknu.

Jak píše pan Havel, buď musíte mít stejný úlový systém a dělat to přesně jako se to v Dadantu musí dělat a dělat to všechno (ne jen vyzobávat pomyslné hrozinky), nebo vám to nemůže fungovat. Polopatě, dokud nemáte vysoké plodiště a nízké medníky, nemůže se vám to, oč se snažíte, podařit. Podařit se to ovšem může jen za předpokladu, že máte dostatečně veliké plodiště. Ale to plodiště musí mít nejméně 150 dm2 (ne ale zase větší než asi 160), měřeno jednostranně a včetně louček. Pokud máte Adamce, prostě jedna bedna je málo, dvě moc.

Vy přehlížíte základní předpoklad, že dílo v medníku MUSÍ být panenské - nerady do panenského kladou dokud mají dost prostoru v plodišti. Rámky nízké - v těch taky kladou o poznání méně rády, než ve vysokých - a rámky mám ve větších rozestupech - to taky nemají rády. Četl jste to, že do prostoru velikého 422 mm dávám jen 10 nízkých rámků? No nečet pane Začátek. Přes to, že jste bohorovný, neumíte chápat základní věci. Jinde píšu jaký eklhaft je med ze zakladených souší. Vy je cpete do medníku, možná dokonce podle německého vzoru "zebrujete" a pak se mě ptáte jak to, že vám matky vše proplodují?

Dělo se mi to taky než jsem na to přišel. Sám pane Začátek jsem si na to přišel, neměl jsem žádnou ifaunu, kde bych dostal zadarmo návod a ještě bych polemizoval a machroval.

Ale i pan Havel naznačuje, že když se to s mřížkou umí (já to neumím a nebo to v mých podmínkách - daných hlavně výškou nad mořem- nejde), dá se s mřížkou dosáhnout ještě lepších výnosů, než se systémem Dadant. Je to možné, nevím a nehodlám to zkoušet, mám co dělat zvedat nízké medníky, celomedníky už neunesu a prázdné se musí dávat pod plné, v mých podmínkách jedině tak - prázdný medník přidaný nahoru na nástavky s medem by ignorovaly.

22.3.2018 21:41
začátek

XXX.XXX.4.22

Pane Tome, jen mě zajímá kolik Vám včely vystaví rámků v plodišti, dále použitelných + panenského díla do medníku.Vzhledem k tomu, že tu od Vás čtu radu za radou a nic není vidět, chybí foto.Tak se mi zdá, že jste spíše včelař teoretik.

22.3.2018 22:48
tom.50

XXX.XXX.117.5

začátek napsal(a):
Pane Tome, jen mě zajímá kolik Vám včely vystaví rámků v plodišti, dále použitelných + panenského díla do medníku.Vzhledem k tomu, že tu od Vás čtu radu za radou a nic není vidět, chybí foto.Tak se mi zdá, že jste spíše včelař teoretik.

Rámků postaví každé vč tolik, kolik je potřeba - samosebou to má své limity. Každoročně zhruba zdvojnásobím počet vč, limituje tedy jen počet vysokých rámků. Nízké jsou používány pořád dokola a jen některé se ročně vyřadí, myslím na vč tak bedna, tedy asi 10 N rámků a to každé vč snadno postaví. Logicky taky postaví v průměru asi 8-10 rámků vysokých (včetně oddělků, který také postaví každý nejméně 1-2 M). Nikdy nedávám stavět celou bednu najednou, a to ani nízkou!

Každý úl potřebuje kromě vysoké bedny asi v průměru 5-6 NN, nběkteré vč v některých letech i víc.

Opakuju, jak se obměňuje dílo v Dadantu popisuje odb. lit. Zjevně jste to nečetl a tak tedy. Každé vč vystaví a zaklade asi 4-6 M, místo je získáno jednak jarním zužováním a "čištěním" starých plástů v "komoře" a jednak tím, že z téměř každého vč dělám oddělek. To by ale nestačilo a tak se každoročně asi 40% vč smete na mezistěny, kdy vystaví a zaklade asi 8, max 10 rámků a tím je docílena skoro stoprocentní obměna díla (včetně toho, co postaví oddělky.

Z toho vyplývá, že moje vč staví víc, než je dobré. Z toho důvodu taky neusiluju o enormní množství medu. Jarní jde skoro všechen rovnou do výkupu, bývá často včelstvy víčkován s vyšší vlhkostí a s tím se nehodlám peklovat a tak vše co je nad 17,5% jde ihned pryč. Na každé vč si na jaro uschovám jeden NN plný jarního medu, o to méně krmím, i tak ale kolem 15-25 kg cukru podle roku. Žádné inverty, těsta, nic umělého.

Zajímá mě medovice, tam potíž s vlhkostí není nikdy. Akát u nás nemeduje stejně jako lípa, slunečnice se tu nedá pěstovat. Svazenku tu nesejí a když, vždy zaschne a není z ní většinou ani pyl, pohanku tu přestali pěstovat, jetele na semeno se tu nepěstují a louky těžaři dotací mulčujou jak o život (i s pasoucíma včelama).

No a vy mě radíte furt ty kvasnice a říkáte ať to zkusím atd. No a víte co? Nebuďte nenažranej , nechte každému vč 10-15 kilo řepkového medu a nebudete muset kejklovat s kvasnicema, věřte předkům kteří tvrdili, že: "med dělá včely a taprve včely můžou dělat med". (a nebo taky: "dej krávě do držky, ona ti dá do dížky")

Spokojen?

P.S. Přiznám se, dokud množím vč, furt mám chronický nedostatek vysokých rámků. A taky jsem zapomněl na 6 nízkých trubčáků + nejméně jeden vysoký - u vč, která chci "potlačovat" se snažím při každé příležitosti vyřezávat zavíčkovanou trubčinu a naopak, od vč, která mají skvělé vlastnosti, se snažím dávat trubčinu od nich "obyčejným".

25.3.2018 11:09
začátek

XXX.XXX.4.22

Spokojen a kolik dá přibližně včelstvo za sezonu medu?Taky jsem měl rozměr plodiště 39x30 a bez zužování plodiště to nešlo, ale ani pak to nebylo nic moc a byl jsem řád, když v plodišti vystavěli jeden stavební a 2-3 mezistěny.Byly to staré doma dělané úly s malým česnem a na jaře připomínaly spíš akvárium a už jsou dávno spálené,37x 30 ty se mi osvědčily, hlavně matka krásně kladla do velkých kol a po stranách nebyla taková spousta zásob, jako u 39x30.Byly to taky staré úly co neměly výměnná dna, jsou taky zlikvidované.Včelařil jsem i na 4 druzích rámků, byla to hrůza a po přechodu jen na 39x24 mám polovinu práce a přiměřeně těžké nástavky, jednoduchou manipulaci a dostatek souší.Momentálně mám 20 včelstev na med a se 4 dělám hokus pokus, oddělky a matky.Nejvíce jsem měl 42 včelstev na dvou stanovištích, ale to byla už dřina a vyžadovalo to hodně času.Mám včelstva a slepice na chalupě a tak sem tam musím do bydliště, tak mi to takto zatím vyhovuje.

27.3.2018 14:23
tom.50

XXX.XXX.117.5

Na otázku na výnos medu vám neodpovím, nebo ne jasně. Jsem nad průměrem ostatních včelařů v mé lokalitě a nebo na průměru. Myslím, že někde právě vy píšete, že když nemáte 70 kilo v průměru (tedy jistě počítáte všechna zazimovaná vč včetně uhynulých a spojených) tak jste naštvaný. Já tedy tak "nafoukaný" nejsem, beru včelařinu s pokorou a vděčností a jsem rád, když sem tam některé vč překoná hranici 70 kilo, jednou mi jedno vč v prostřed řady na stabilním stanovišti přineslo velmi výrazně víc, ale nepřišel jsem na to, čím to bylo. Domnívám se, že matka měla tak silnou "vůni", že i když bylo vč zhruba uprostřed řady 8 vč, tak do něj zalétávaly létavky ostatních vč. Jo a bylo na teplou stavbu. Dlouhodobě ale průměr 70 kilo nemám.

Mimochodem, o teplé stavbě se tvrdí, jak je špatná. Jsou roky, kdy je výrazně najaře horší právě studená, v létě je to jedno. A trocvhu vlhka v úle být musí - vč pak nemusí pro vodu za každé sloty. Mám většinu tenkostenných úlů 20 mm stěnu, žádná očka nikdy a česno přes celou šířku, ale vysoké jen 6 mm kvůli hlodavcům. A že bych měl někdy v úlech hnojník, to nemám. Ano, slabému vč když ponechám plný počet rámků tak krajní dole zplesniví a to i silně = moje chyba, je třeba vč ponechat prostor adekvátně veliký jeho síle!

Na to, že ve vašich úlech 39x30 bylo mokro si odpovídáte sám, vaše chyba malých česen a možná uprostřed a ne rámkové míry. Prostě jste se nenaučil v tom včelařit a nenaučil jste se používat nízký rámek.

Čechoslovák se vlastně neliší, jen je úplně blbý právě tím, že nemá nízké rámky a pak je v něm včelaření obtížné.

Fakt, že v plodišti vyšších rámkových měr zůstává med je prostě fakt a vy jste mi doslova vyrazil dech a už mě nemrzí, že jsem vás nazval nenažrancem. Moravané dokonce Adamcovu míru nazývají "raubsystém", protože umožňuje včelaři doslova podojit vč do mrtě! (a pak používat kvasnice chtělo by se říct ).

No a vidíte, já si právě zřizuju míru 390x347 a to právě proto, abych nemusel někde opatrovat ten NN s jarním medem, chci, aby ho mělo vč furt "nad hlavou". No a proto, že nepotřebuju nijak zvedat vysokou bednu a proto, že v NN = polštáři pod ní je 6 trubčích stavebních a úplně zbytečně 5 dělničích nízkých rámků, tak proto zvažuju, že udělám jednodušší úly s pevným dnem. Nebudu mít už žádný důvod vysokou bednu zvedat, takhle musím po sezoně VN sundat a zrušit polštář a hlavně celou sezonu nevím, co se v něm děje. Raděj dám vč stavět trubčinu na vysokých rámcích a to proto, abych likvidoval trubčinu s roztoči u jedněch vč a u jiných abych mohl trubčinu brát a jiným dávat. Možná nevíte, že požadované vlastnosti se dvojnásobně efektivněji posiloují pomocí trubců a ne matek.

Moje maminka dopadla tak, že ve stáří musela, když chtěla sundat VN a je jedno jestli 30 a nebo 24, že musela rámky vyndat do rojáků, po asi 3-4 a pak bednu sejmout. Můj, výrazně starší bratr zase vymýšlel nějaká zvedací zařízení, nešlo to s tím rychle a byl to vo.er. No tak já stejné chyby neudělám a klidně si udělám úly vysoké míry s vědomím, že budu včelařit s jednotlivými rámky. To je totiž jediný důvor nástavkového včelaření, furt jak magor přehazovat bedny. No a já magor nejsem a tak včelařím tak, abych bedny přehazovat nemusel nikdy. Ano, dokud jsem byl mladý (magor), tak jsem to neřešil a nad námitkami předků namachrovaně mával rukou a myslel si své. Předci už nežijí a není den, abych si na ně nevzpomněl (a nejen stran včelařiny).

A tak. Třeba nevyždímu ze včel maximum medu (to jsem nedělal ani jako mladý), třeba nevytočím tolik, ale povčelařím si s radostí a láskou k tomu tvorovi.

A něco vám na sebe prozradím. Jsem patriot a nekritická propagace amerického úlu, tak starého jako bychom dnes srovnávali kamion a žebřiňák (Lang je starý beze změny 160 let a tedy k uzoufání překonaný), mě neskutečně víte co. Ale pousmál jsem se nad tím, jak jste prohlásil ještě užší míru než 39 za lepší. Právě si pohrávám s myšlenkou na dvanáctirámkové monstrum, s délkou rámku Langstroth = 448 a vysokou asi tak 320-350. Zdá se, a dva kolegové, kteří mají slovenskou míru 420 dokazují, že delší rámek je právě tím limitem bezpracného jarního a nejen jarního rozvoje. A dvanáctirámek kvůli čtercovosti = za žádnou cenu se nevzdám možnosti někdy použít teplou stavbu. (stejně mám česno vždy v levém rohu z pozice za úlem)

Ale na včelařině je nádherné, že si každý můžeme dělat co chceme. Vy zkoušíte, o práci přemýšlíte a umíte to a tak jste mi sympatický i když s vámi vlastně v ničem nesouhlasím. Ovšem myslím si o vás, že máte velkou šanci ne na to přijít, na to hned tak nikdo nepřijde, ale přiblížit se k optimu toho, co vy od včelaření vlastně očekáváte.

A abych nezapomněl, opsal jsem si recept na vaše kvasnice. Je to lacinější než maďarská šmakuláda, ve které Bůh ví co vlastně je, možná taky obyčejné kvasnice a nebo nějaké jedy jako kdysi ve Fumagilinu ATB?. Jde mi o to, že vč smetená na M v srpnu si už nestihnou nanosit dostatek pylu. Sice nevidím rozdíl v rozvoji proti těm, co zimují na "normálním" a ne pananském díle, ale co kdybych to někdy potřeboval?

Opět spokojen?

27.3.2018 15:38
Miloš Havel

XXX.XXX.32.39

Citace:
Právě si pohrávám s myšlenkou na dvanáctirámkové monstrum, s délkou rámku Langstroth = 448 a vysokou asi tak 320-350.

325.

27.3.2018 19:34
tom.50

XXX.XXX.117.5

Děkuju, až když to čtu tak si vybavuju, že jsem ten rozměr viděl, je to logické 2x159 + včelí mezera. Ještě jednou díky pane Havel, vůbec mi to nedocvaklo.

Pro BF chce po mě kamarád vyrobit ještě vyšší míru než 347. Nechce se mi do toho (nad těch cca 350) a tak myslím na prodloužení rámků na 448 a přidání jednoho na 12 rámků proti jedenáctirámkovému kvadrátu 390. A když to budu dělat jemu, vyrobím si to též. K tomu asi 159 nebo 185.

Pošilhávám ale víc po původním Dadantu = 435 = Velkopolský a nebo taky Mnogokorpusnoj, používaný v celém obrovském Rusku a na Ukrajině a leckde jinde (třeba ve Francii). Jen u nás se na tom nedá prodat oddělek a proto asi nakonec to bude Lang..

Ze zkušeností s 24 + 15 vím, že není třeba aby nízká míra byla polovinou vysoké. Vlastně nikdy nedávám vysoké i nízké rámky do jednoho prostoru a tak proč? A u délky rámku Adamce 39 dává kombinace 24 + 15 zajímavý součet na výšku (když pominu včelí mezeru).

28.3.2018 15:35
začátek

XXX.XXX.4.22

Zdař bůh, to jsou tedy krásné výsledky Tome50 to bych tedy opravdu se na vaši včelnici a případně i zázemí rád přijel podívat, případně si odvezl nějakou matičku či matečník.On u včel taky dobře funguje heterogenní efekt a je dobré aspoň jednou za čtyři roky dodat něco nového.

31.3.2018 15:04
Miloš Havel

XXX.XXX.32.39

Martin má zkušenosti s rámkama nad 359 nebo je chce teprve testovat?

21.4.2018 23:11
tom.50

XXX.XXX.117.5

začátek napsal(a):
Zdař bůh, to jsou tedy krásné výsledky Tome50 to bych tedy opravdu se na vaši včelnici a případně i zázemí rád přijel podívat, případně si odvezl nějakou matičku či matečník.On u včel taky dobře funguje heterogenní efekt a je dobré aspoň jednou za čtyři roky dodat něco nového.

Pane kolego, říká vám něco jméno Milan Havelka z Benátek nad Jizerou? Doporučuju absolvovat některou z jeho přednášek. Mimochodem, ani jemu nikdy vč přes zimu nehynou, nijak a na nic! Přesto, že je to mnohem mladší chlap než já, je čemu se od něj učit!

Já chovám včely jinak než on, v jiných podmínkách, ale za čest považuju to, že si právě Milan nechal několk matek ode mě k dalšímu zkoumání. Ale u mě je to jen náhoda, žádné cílevědomé šlechtění, na to nemám vzdělání ani možnosti a ani mě to nebaví a nemám ty ambice. Mám jen asi životní zkušenost a z ní plynoucí "čich" co si nechat a s čím rychle pryč. A taky nejsem líný likvidovat trubčí plod od blbých vč a naopak nahrazovat jim jejich trubčí plod tím dobrým. Málo se ví, ale pomocí trubců se dá ovlivnit kvalita chovu rychleji a efektivněji, než matkami. To ale jde jen v malém, jakmile je víc jak cca 20 vč na stanovišti tak je to už nemožné si s tím hrát.

Rada jak na to? Hlavně ne masařky, tedy žádné Singrovky třeba. Tedy pokud nemnožíte vč na oddělky. Mě za sílu vč nikdo neplatí, já chci med.
Jo a jsem alergik a tak musí být hodné. Vlastně to je asi první nutnost co musí "umět".

A návštěva? I to by bylo možné po domluvě, je to Podblanicko, možná pro vás daleko. A matky neprodukuju a neprodávám, jen celá vyzimovaná včelstva bez úlu.

23.4.2018 09:58
začátek

XXX.XXX.4.22

Podblanicko není tak daleko, jsem z Dobříšska.Horší to je časově, dělám, dělám a furt jsem pozadu. Celá včelstva bych neměl kam dát, jsem na plné kapacitě mích prostorových možností.

Přidejte reakci

Přidat smajlík