bumbac

XXX.XXX.4.22
Hm a jak prosím rámky drátkujete.
Zřejmě kvalita mezistěn + vysoká teplota v nástavku a bohatý přínos zásob, kdy včely zanáší mezistěnu a ta se vlivem tepla a váhy hroutí.Osobně jsem se s tím nesetkal.Obecně nedávám do medníku moc mezistěn max. ob souš, ale jen do prvního medníku do dalších ne, musí se pak při vytáčení v medometu na to brát zřetel, protože se snadno zhroutí, proto se musí zvolit menší otáčky medometu než na staré souše.Včelaři pro kočování většinou dávají na 39x24 5 drátků svisle a je to lepší neboť ani mezistěna se nevlní a je pevnější.
smetanajan
napsal(a):
Děkuji za rady. A pomůže když dám rámky v medníku na studenou stavbu abych aspoň drobet snížil teplotu v medníku?
Proboha neblázněte! Proč si něco nenastudujete? Studená stavba nemá název podle toho, že je v úle zima a nebo že je v úle s rámky orientovanými na studenou stavbu chladněji!
To, co se vám stalo je nekvalitními mezistěnami z nevosku, tedy z nějaké náhražky, přesněji, když někdo z nenažranosti přimíchá do vosku nějaké sr..ky. Spíš nám tady napište přesně značku a cenu a kde jste je koupil, aby ostatní věděli, od kterého vykuka mezistěny nekupovat.
Navíc dávat do medníku samé mezistěny taky není úplně košer, i to byste se dočetl v nějaké, třeba i prastaré knížce. Každá knihovna má takových knih několik.
Sice se prodávají navrtávací strojky na rámky. Pro mě je to k ničemu, protože drátuju čtyřmi drátky sice svisle, ale tak, že spodní dírky jsou odsazené asi o 20 - 25 mm směrem ke středu rámku a tím je docíleno toho, že drátky jsou pak mírně šikmo a mezistěna popojet dolů prostě nemůže. K dosažení stejného efektu by postačilo i odsazení menší, například i jen 5 mm.
Ani 5 a ani dokonce 6 drátků váš problém nevyřeší, pokud budou přesně svisle, tedy pokud bude spodní loučka vyvrtaná na stejném strojku se stejnými roztečemi vřeten, jako loučka horní.
JitkaH.

XXX.XXX.80.194
No, v článku ve Včelařství 7/17 je mimojiné napsáno, že nastavování vosku parafínem působí zborcení díla. Tedy to, co jste napsal. Proto to asi Začátek zmínil..
Také by mě zajímal výrobce/prodejce těchto mezistěn, pane Smetano, napište nám to.
Díky,
Jitka H.
Prodejce je v takovém případě úplně mimo. Nemá možnost si nic ověřit.
Výrobce dělá z toho co vykoupí od včelařů.
Je asi jen jeden hráč na trhu, který může dovážet kamiony vosku ze zahraničí. To asi ve Včelařství taky bylo. Ne?
Nejrozumnější si je nechávat si dělat mezistěny ze svého vosku, a ještě lepší než se k němu člověk dopracuje: nechat včely stavět dílo bez mezistěn. Kupodivu to umějí.
zemanja
napsal(a):
Prázdné mezistěny do medníku? to slyším poprvé... pokud Vám to v medníku vystaví jak kloubouk dolů před Vašima holkama... ty moje by na to ani nešáhli
Ale "šáhly" (holky-tvrdý ý)
Žijeme v hyperstručné době a tak přispěvatel nesdělil důvod. Jestli začíná a dílo nemá, pak je nutné dát do medníků mezistěny. Něco v medníku být musí a představa volné stavby je celkem úsměvná, velmi reálně hrozí, že vč ignoruje rámky a proužky mezistěn a bude stavět úhlopříčně divočinu - proto by musely být púroužky prostřídány s mezistěnami či hotovými plásty.
Jestli se nedá mřížka, vč bude stavět trubčinu a zakládat jí a pak zaklade i dělničinu a tak dál. Jestli se mřížka dá, pak medník vč ignoruje a raději se vyrojí, než by medník s pouze M obsadilo. Musí se to udělat tak, že se nad mřížku převěsí několik rámků, ne víc než asi 4-5 s nejstarším plodem bez matky a ty rámky se dole nahradí M. Když nejsou medníkové souše, k převešeným plodovým plástům se dají i do medníku M. Když by se vč přinutilo stavět celé plodiště, tedy víc než 4-5 M (úplně bez rizika jen 3), hrozí, že se raději vyrojí. Někdo se chlubí, jak mu vč postaví celou bednu, mnohým to ale nefunguje, každý má podmínky jiné a já radím zkoušet to opatrně, "při zdi" a postupně si ošahat co si v dané lokalitě dovolit lze a co jen někdy (při hře na jistotu raději nikdy).
Vč, ta část nad mřížkou, se často po převěšení cítí osiřelé a narazí si na převěšeném plodu nouzové matečníky a v důsleku toho se pak "spodek" vyrojí. Je nutné to hlídat!
A ke stavbě v medníku dám jasný příklad aby každý pochopil, jak to funguje. Představte si, že začaly růst houby. Hodně. Houby se při sbírání dávají do košíku. Vyrazíte na houby s kámošem. On má tři košíky a vy jen jeden, ale na kraji lesa rostou vrbičky a vy umíte dokonale plést košíky a tak se zdá, že není problém. Dokonce moudří tvrdí, jak prospěšné je pro každého plést košíky!
A jak to dopadne? Kámoš, co měl košíky hotové, je naplnil a dvakrát se "otočil" a má doma 9 košíků hřibů. Vy máte doma jen jeden košík hřibů a upletené dva nádherné nové košíky a máte tedy taky jako kámoš tři košíky. Než jste ale upletli košíky, hřiby přestaly růst...
A tak dále, a tak dál
tom.50
napsal(a):
Ale "šáhly" (holky-tvrdý ý)
Žijeme v hyperstručné době a tak přispěvatel nesdělil důvod. Jestli začíná a dílo nemá, pak je nutné dát do medníků mezistěny. Něco v medníku být musí a představa volné stavby je celkem úsměvná, velmi reálně hrozí, že vč ignoruje rámky a proužky mezistěn a bude stavět úhlopříčně divočinu - proto by musely být púroužky prostřídány s mezistěnami či hotovými plásty.
Jestli se nedá mřížka, vč bude stavět trubčinu a zakládat jí a pak zaklade i dělničinu a tak dál. Jestli se mřížka dá, pak medník vč ignoruje a raději se vyrojí, než by medník s pouze M obsadilo. Musí se to udělat tak, že se nad mřížku převěsí několik rámků, ne víc než asi 4-5 s nejstarším plodem bez matky a ty rámky se dole nahradí M. Když nejsou medníkové souše, k převešeným plodovým plástům se dají i do medníku M. Když by se vč přinutilo stavět celé plodiště, tedy víc než 4-5 M (úplně bez rizika jen 3), hrozí, že se raději vyrojí. Někdo se chlubí, jak mu vč postaví celou bednu, mnohým to ale nefunguje, každý má podmínky jiné a já radím zkoušet to opatrně, "při zdi" a postupně si ošahat co si v dané lokalitě dovolit lze a co jen někdy (při hře na jistotu raději nikdy).
Vč, ta část nad mřížkou, se často po převěšení cítí osiřelé a narazí si na převěšeném plodu nouzové matečníky a v důsleku toho se pak "spodek" vyrojí. Je nutné to hlídat!
A ke stavbě v medníku dám jasný příklad aby každý pochopil, jak to funguje. Představte si, že začaly růst houby. Hodně. Houby se při sbírání dávají do košíku. Vyrazíte na houby s kámošem. On má tři košíky a vy jen jeden, ale na kraji lesa rostou vrbičky a vy umíte dokonale plést košíky a tak se zdá, že není problém. Dokonce moudří tvrdí, jak prospěšné je pro každého plést košíky!
A jak to dopadne? Kámoš, co měl košíky hotové, je naplnil a dvakrát se "otočil" a má doma 9 košíků hřibů. Vy máte doma jen jeden košík hřibů a upletené dva nádherné nové košíky a máte tedy taky jako kámoš tři košíky. Než jste ale upletli košíky, hřiby přestaly růst...
A tak dále, a tak dál
Ajajajaj...teď na to koukám... shoda jedna mizerná