alik23

XXX.XXX.209.143
Dobry den,
Medobrani je za mnou a jelikoz vcelarim druhym rokem nastala otazka co s prazdnymi ramky. Ihned po vytocene jsem je dal na vcelstvo a zacal krmit. Nasledne jsem zjistil zejsou nektere ramky zaneseny a ne vycisteny. Proto jsem je dal zase uplne dolu pod plodisko...stale premyslim jestli si ty zasoby vcely presunou nahoru nebo je budu zimovat na 3NN. Co myslite? Nechat to tak uz tak jsk je to a pred fumigaci se pokusit spodni nastavek oddelat? Diky za rady.
Nepíšete jakou máte míru, píšete, že 3 NN a ptáte se, zda to není moc?! V tuto dobu málo!
Doporučuju vám najít si metodiku (provozní metodu) pana Cimaly pro ED a seriál pana Sedláčka, vyšel vloni zjara. Že je ED třináctirámkový nic neznamená, v jádru to, co pro ED, platí obecně i pro úly s "normálním" počtem rámků.
V kostce. Vč se přizpůsobuje danému prostoru. Když ho teď zúžíte, vyžene mladé dlouhověké včely (ne všechny, ale část a to podle konkrétních podmínek) a zůstanou tam staré brécy, které stejně do zimy odejdou a vyzimujete lazara.
Osušování vytočených rámků je předpotopní relikt dědkovství, dávno překonaný, jasně česky je to kravina! Naopak, když se uchovají rámky ulepené od medu, až takové příští rok přidáte zjara včelstvu, velmi rychle obsadí medník. Mnozí začátečníci si zjara stěžují, že se jejich včelstvům nechce do prvních medníků.
Jestli vč uloží část dodávaných zásob do NN, které považujete za medník - to je teď celkem bizarní, nevad, nic se neztratí. Dále vysvětlím co s tím.
Nějakou část úlu je potřeba celý rok považovat za plodiště. Počítáno ode dna by měl na dně být celý rok NN = polštář. Pak plodiště, buď je to VN vysoké míry, například 39x30 (i 24, to je ale velmi málo) a po většinu roku považuju za plodiště ještě NN, který je na tom. Stíháte to sledovat? Při mojí přavažující míře 39x30 je to tedy ode dna plodiskového díla 60 cm, jasné? Vše mám jedenáctirámkové =čtvercové, aby se na stejném dně dala použít jak TS tak SS.
Po vytočení dám na takovýto úl tolik NN (na med nic jiného nemám), kolik vč obsedne a spíš o NN víc než méně. To hlavně proto, abych nemusel medníkové dílo sířit a jinak chránit proti zavíječi, ať se o to starají včely, je to jejich ne?
Krmím skrz to. Buďte bez obav, vč v tuto dobu už nahoru dává nerado, je "chytré", ví, že se blíží zima a cpe si to hlavně k plodu. Až případné přebytky strká nahoru. V plodišti 39x30x11 by mělo být asi 15 kg zásob a v KK, tedy Krmné Komoře by mělo být na míře 39x15x11 asi 14 kg zavíčkovaných zásob.15 září přijde KK pod VN a vč bude zimovat na vysokém prostoru, u NN systému na prostoru ze dvou (výjimečně tří) NN. V průběhu září se taky odstraní "horní" NN, které jsou už neobsednuté. Při tom podstavení KK v půli září se taky odstraní polštář (může tam ale zůstat, jen je dobré to v zimě vyvařit), vše se uspořádá na zimu. Včelstva zimují na VN s podstaveným NN ve funkci KK. Kdy si to přenesou, nebo jestli si tam chodí v zimě při oteplení pro zásoby vůbec nevím a je mi to jedno. Zjara bude u pěkného zdravého vč správné síly KK "pod nohama" suchá.
KK se původně nechávala celiou zimu na VN (nebo složeném plodišti z NN) a tak je to popsáno u Farrara, u nás kupříkladu Boháč a další. Na podstavení v půli září jsem přišel nezávisle na panu Cimalovi (ing. Řeháčkovi) nezávisle a to tak, že jsem nevěděl co s NN "cementového" medu (který jsem přivezl z lesního stanoviště) a doufal jsem, že to vč nějak samo "vyčistí". Kvůli nemoci to zůstalo tak až do jara a ta vč, kde jsem to dal "pod nohy", byla pak rekordní.
KK nahoře nad plodiskovým VN (či složeném plodišti z NN) má ten problém, že do ní utíká v předjaří a při jarním rozvoji teplo. Proto jí už nahoře nenechávám. Dělám to takto asi 25 let, je to vždy lepší, postaru už bych to nedělal.
Takže, nechte dílo včelám a krmte skrz "medníky", před zimou to uspořádáte, o většinu se postarají včely. V zimě si načtěte maximum literatury a věřte, že lepší je i stará česká o naší včele v našich podmínkách. Práce z USA, Austrálie a jiných zemí, kde se chová Vlaška nebo kdo ví co, jsou nám tu k prdu. Veli mírně řečeno.
alik23

XXX.XXX.209.143
Dekuji za reakci. Vcelarim na 39x24 a trochu jsem to popletl mam tri VN. NN vubec nepouzivam...tak nejak to u me vypadalo...
Národní míra je nešikovná, jeden VN pro plod je málo, dva jsou skoro moc - hrozí proplodování celého přínosu v jalových letech. Ale jde to, všechno jde, jen prostě 3 VN Adamce je neskutečně malý úl. Jste začátečník, půjde to, jen zkuste začít používat více nástavků.
A nebo ještě jinak.
Tvrdívá se, že Kraňka je rojivá včela a tak sem různí dovedové importují například BF o které tvrdí, že se nerojí. Jenže ona ani K se nerojí, když má dost prostoru, tedy dost velký úl. Třeba v letošním roce měly moje úly na vrcholu rozvoje i 1,4 m, nejslabší nemělo pod metr. Klidně v jednom úle kombinuju rámky vysoké 30,15, ale když je to potřeba i 24, k míře 24 používám úplně běžně 15 atd. Mám neskutečně plastický úl a bludu, že byste si mohl plést rámky vysoké 30 nebo 24 s patnáctkami nevěřte, stačí selský rozum .
Pro zajímavost, mám ještě i míru 37x18,5 a v tomto úle používám NN 39x15 a včelám to nevadí. Uvažoval jsem tak, že plodiště 30 vysoké je malé a i tak ho už skoro neunesu a tak proto míra vysoká 18,5 - dva tyto N dají dostatečný prostor pro rozvoj včelstva a váhově to ještě jde. Tahle míra se mi líbí čím dál víc, právě proto, že to unesu, brzy to bude jediné možné co zvládnu. Ale to jsem se dostal daleko, chci tím říct: zkoušejte, důležitý je čtvercový půdorys (i míru 37 mám v nástavcích pro 39 s vložkou) a ne americká vymyšlenina (nebo český ED), kdy jste jednou pro vždy odsouzený ke studené stavbě.
K rojení. Popravdě jsou rojové roky a pak roky dobré. Ten letošní byl dobrý, nerojový rok.
Ještě dodám proč ne 3 NN vysoké 15. Pak je plod roztahaný přes 3 NN a to je o 50% rámků víc než při výšce 18,5. No a proč 37? Proto, že jsem převáděl vč z Čechoslováku na 39 a zbylo mi hodně rámků a tak jsem je jen přeřezal na cirkulárce, přibil spodní loučky a byla míra na světě.
Dobrý večer, míra 39 x 24 se v mích podmínkách jeví jako nejlepší.Mít 5 druhů rámků je jen přítěž, ale pomůže to vyždímat ze včel co nejvíce.Jsou včelaři co tvrdí, že mají 100kg medu od včelstva za rok u mě to je kolem 50kg..Já včelařím na 39x24, včelstva zimuji na dvou nástavkách, med v plodišti nechávám a přidávám 15-20kg cukru, krmím hned po posledním medobraní, v dávkách po 5kg, Roztok dávám do věder 8-10l a na hladinu dám slámu v takovém množství, aby pokryla celou hladinu.Na jaře hned jak to počasí dovolí, provedu výměnu dna, přidávám stavební rámek.Jak včelky začnou stavět dělničinu, odeberu spodní nástavek a nahoru přidám nástavek s 9 mezistěnami, po krajích mám bílé souše.Podle snůšky přidám mateří mřížku a na ní posadím 1 medník s max.5 mezistěnami.Dle potřeby pod první medník podsunu druhý, ve kterém jsou jen souše, jeli potřeba přidám 3 medník až nahoru a sem tam se stane, že dám i 4 medník.Pak jak je řepka po odkvětu, začnu medovat.Po vymedování nechávám jen jeden medník.Souše skladuji ve včelo těsné místnosti a ne nechávám je vyjíst, na jaře zbytek medu včelkám dobře poslouží.Mimo toho si odkládám pár pylových a medných plástů do zásoby na horší časy.Ve skladu na boj se zavíječem na radu tady na fauně používám i kopretinu vratič a zatím se zdá, že pomáhá.Mám ale souše i v nástavcích po 8ks na nástavek tak i sířím.Nic vám nevnucuji, ale můžete to prubnout na pár včelstvech a uvidíte.
Palec nahoru je ode mě hlavně za pořádek a systém ve skladu i za názor. Každý jsme jiný. Zkouším celý život, hledám, včelařina musí mít stále něco nové, jiné, jinak by to pro mě byla fabrika, kde je vše předem dané a jasné, zkrátka nuda...
Už jste někdy slyšel o melecitózním medu, lidově nazývanému cement? Tak až vás to postihne, pak si vzpomenete na svoje zarytí, že můj systém umožní ze včel vyždímat všechno. Ano, proto včelařím, abych měl med, vy ne? Na každé vč si nechám jeden NN jarního medu, o který je menší zájem. Je celou sezonu až nahoře a krmí se skrz něj a to je ten NN, který jde kolem 15.9. pod plodový nástavek. Když je melecitóza, u nás tak jednou za 3-5 let (ale taky byla už dva roky po sobě), tak jde pod polodiště NN s ní a ten s jarním medem uskladním.
Naopak, míra vysoká 30 zajišťuje, že nad plodem mají med vždycky, Moraváci naopak 24 nazývají "raubsystém" a tvrdí, že právě takto nízká míra umožňuje ze včel vyraubovat všechno.
Ono totiž záleží na včelaři a na tom, jak k tomu přistupuje, zda je nenažranej a nebo umí být velkorysý. Moc dobře znám a řídím se rčením. "dej krávě do držky, ona ti dá do dížky!"
Jo a můj kámoš, má jen 8 vč, má sehnané se sběrného dvora staré mrazáky bez "střev", používá je jako dokonale včelotěsné skříně. Doporučuju, líbí se mi ten nápad.
Dobrý den, v nefunkčním mrazáku bych měl strach, že mi souše chytnou plíseň, ale přidělat ventilaci a pak by to asi bylo možné.Jinak do funkčního mrazáku se mohou uložit s klidem, stačí je vložit na 24-48 hodin a mráz je zbaví zavíječe voskového.Je dobré umístit souše do průvanu, sucha a nejlépe s teplotou pod 10°C.Proto je dobré při skladování v nástavkách, dát alespoň 8 nástavků na sebe, aby nám vznikl přirozený tah vzduchu, zdola a z hora zabezpečit mušinou. Jinak co se týče včelaření, tak se člověk učí celí život a stejně je furt blbí .Včelstva ovlivňuje tolik faktorů, že je vlastně každý rok jiný a i med není dvakrát stejný.
Vyzkoušel jste to s tím komínovým efektem sám? Radil jsem to kámšovi, někde jsem to vyčet, ale nevyzkoušel. Volal mi abych se přijel podívat. Postavil 30 cm nad zem štos nástavků asi 2,5 metru vysoký a žádné muší pletivo ani mřížky proti hlodavcům jak se to má udělat. No a postavil pod to kuřák a nic. Komínový efekt se nedostavil (a to je kouř z kuřáku teplejší než okolní vzduch!) a tak bych na tuhle "radu" moc nevěřil. Tím spíš, když se muším pletivem "komín" přicpe a tím se znesnadní tah (i bez něj se nechce vytvořit).
A nebo kde udělal kámoš chybu ? (Já to ani nevyzkoušel)
Co funguje je studený porostor (bývalá maštal, napůl "utopená" v zemi) a jediné 100% je síření v pravidelném intervalu.
No mušina to neucpe, ale nedávat více jak 7-8 souší do nástavku na 11 rámečků.Mích 8 nástavků na sobě posazených je na výšku 200 cm a to je takové minimum, čim vyšší tím lépe, ale ani komín 30m někdy netáhne, že.Samozřejmě tam nebude průvan, jako ve Strahovském tunelu, nebo na věterce, ale vzduch se v tom již mírně pohybuje a to stačí zabránit vlhkosti a potažmo plísni.
Dobrý den
Naváži na starší diskuzi o skladování souší.
Bylo řečeno, že po vytočení dáváte medníky zpět do úlu (tolik, kolik obsednou) a nenecháváte je vyčistit. Lépe je pak přijmou další rok. Krmí se pak přes tyto vytočené NN. Takto si včely vytočené plásty nevyčistí - nepřenesou zbytky do plodiště a KK?
Dále uvádíte, že průběhu září se tyto NN odeberou. Do té doby se o ně včely starají sami, není je potřeba sířit...
Gabon se dává 1.8. (psal jste, že možno posunout), takže by sundání bylo až po Gabonu?
Předpokládám, že nejde tak o datumové určení (průběh září), ale před gabonem. (jen se ptám, abych si to ujasnil)
Souše bych chtěl skladovat na otevřené půdě, na volno - v průvanu.
Ale plné, zásobní, takto skladovat nemůžu. Předpokládám, že by je mohly najít a vybrat. Je tak? Mohu poprosit o radu jak tyto zásobní plásty skladovat? Průvan a přitom včelo těsně? v nástavcích v komíně s mřížkou?
Nyní připravuji mezistěny a napadlo mne, jestli nehrozí napadnutí zavíječem i takto nachystaným rámkům?
Dočelt jsem se, že zavíječ napadá jen souše po plodu (ne panenské a M), ale někto psal, že mu šel i do M?
Je tedy lepší i rámky s mezistěnami skladovavat jako souše?
A ještě dotaz na souše. Nač je potřeba jich tolik skladovat, když jich je potřeba jen po dvou do každého medníku?
Děkuji
Patrně se ptáte mě. Někdo to třeba dělá jinak, popíšu jak to dělám já.
Postupně podle vašeho dotazu.
Píšete to nejasně. Nejde vzít vč nástavky, vytočit je a jít jim je vrátit. Kde by do té doby včely toho půl dne a nebo celý den byly? Venku?
Postupuje se tak, že se plný NN dá stranou, přesněji VŠECHNY se dají pryč z VN i se včelami jak jsou. Na VN se dá vytočený NN, na něj odebíraný - logicky je to ten, který byl nejvýš a z něj se včely setřesou a ometou do vytočeného nástavku. Na to se postaví nástavky v tom pořadí, jak tam byly.
Takže. Najednou odeberu na vytočení třeba šestery včely a tak musím mít šest sad rámků a medníků v zásobě, jasné? Někdo vytáčí, odvezu do medárny, vyměním plné za vytočené a tak celý den.
Dávat vyčistit vytočené může někdo s pár vč, já zbytečnosti nedělám, na to fakt nemám kdy a ani náladu.
Příští rok lépe přijímají? Aha, o to nadšeněji to zaplodují!!!!!! Musíte se naučit na první dobrou rozeznávat pro jakého včelaře je ta která rada určená. Pro převěšovače plodu s mřížkou asi platí ta volovina s rychlejším obsazováním medníků plásty od medu. U dadantsystému jsme o hodně dál. My naopak nutně potřebujeme aby souše do medníků atraktivní nebyly vůbec a nebo co nejméně! A medníky nám obsednou vždy bez problémů, protože je do medníků pouštíme až je správný čas a ne předčasně. Ale k tomu se vrátím někdy v noci v jiném vláknu.
Nadbytečné NN se nemůžou odebrat ž v září proboha!!!! Tyto plásty se NESMÍ zúčastnit léčení!!!!!
Vč po polovině července začne viditelně slábnout. Při posledním meodbraní už obyčejně nemá 4 medníky, ale jen 3. Vytočí se v polovině července a vrátí se ty 3 a nebo, podle síly a obsednutí, už jen dva. A skrz ty se krmí, musí se krmit ihned ten den kdy se vezme poslední med. Ovšem pozor. První nad VN MUSÍ být z plástů, které mají nějakou vadu - podrobně vysvětleno v jiných vláknech - a z toho prvního NN nad VN bude KK a tak pak v půli září přijde pod VN, mezi VN a TL. Polopatě. Když byl gabon, byl na dně TL, na něm VN = plodiště a na tom KK. G se vyndá 1.9. a fum se dělá až po 10.10. Tudíž mezi vyndáním gabonu a fumigací přijde už plná KK "mezi kozy", mělo by se to udělat v půli září.
Druhá lopata aby bylo jasno! Prostě když se vkládá G, má vč už jen jeden NN nad VN. Pokud by bylo vč tak silné, že se nevejde, navadí, včely se budou svěšovat ve známých "bradách". Já zjistil, že v tom případě, že se musí enchat dva NN, se holt dá G až od půl srpna do půl září, za ty 2 týdny včel ubyde tak, že se už vejdou. Prostě "udělej si to jak chceš, ve vč nesmí být v době léčení plásty, ze kterých bude těžen med"
Skladování plných souší (i prázdných zakladených, tedy plodových) je problém vždy. Mám kámoše s 10 vč. Ze sběrného dvora si sehnal staré mrazáky z hospod s dokonale těsnými dveřmi a v tom skladuje souše.
Půda prý funguje, díky suchu a hlavně horku se tam zavíječ prý nedá.
Mezistěny se nedělají předem. Prostě je to háklivé a zranitelné a taky se časem uvolní drátky a je to pak jako onuce. M se zatavují pár dní (nanejvýš) po zadrátkování a pár dní před přidáním do včel. Dělejte si to jak chcete, ale asi si na tohle vzpomenete. Taky v čem to budete skladovat? To máte tolik nástavků? Já jich mám věčně málo.
Naše technologie přímo počítá s tvorbou oddělků. Ty se pak buď prodají, ale taky je můžeme zase spojit s původním nebo jiným vč. Při tom se elegantně vymění matka a podobně. Na oddělky musíme mít souše a sice na každý zamýšlený dvě.
Jak je z mých příspěvků a z teorie dadantu od jiných autorů jasné, je potíž získat souše bez zásob. Protože se vysoké dílo NIKDY NEVYTÁČÍ, pak nikdy nemáme prázdné souše. Ty se dají získat jen pomocí blinovky zjara. Popsal jsem to jinde podrobně.
Takže. Zjara vyvařím všechny staré černé souše a nechám si jen slušnější, ty, které použiju do oddělků. Žádné tavidlo a nebo napařování a vykapávání vosku neplánujte, je to nesmysl a nezíská se zpět ani to, co se vloží v M. Musí se to vyvařit a to ještě jedině vařákem s lisem, kdy je jiná voda na páru a jiná s voskem.
Jestli nemáte vařák, musíte souše prodat tak jak jsou (vyřezané a to je zase problém s AKV drátkem, nejde nožem přeříznout a každý jeden se musí stříhat kleštěmi) a nebo si to u někoho vyjednat, není to zase až tak jednoduché. A nebo to házejte do popelnice a M kupujte. Sluneční tavidlo a napařování je efektivitou asi tak na úrovni té popelnice. Za ušetřený čas si v práci vyděláte víc a tak s popelnicí na tom budete určitě líp než se trápit s nesmysly. O výtěžnosti získávání vosku jsem tu myslím zanechal velmi podrobný článek.
Trpělivost, postupně do toho přijdete a určo naděláte spoustu kopanců - máme to všichni za sebou.
Dobrý den Tome.
Děkuji za obšírnou odpověď
Postup odebírání medníků a jejich nahrazování během vytáčení už jste popisoval dříve - mám nastudováno.
Narazil jsem na toto starší vlákno. Je mi jasné, že je z roku 2017 a tudíž došlo k vývoji.
citace z výše uvedeného:
Osušování vytočených rámků je předpotopní relikt dědkovství, dávno překonaný, jasně česky je to kravina! Naopak, když se uchovají rámky ulepené od medu, až takové příští rok přidáte zjara včelstvu, velmi rychle obsadí medník. Mnozí začátečníci si zjara stěžují, že se jejich včelstvům nechce do prvních medníků.
Proto jsem se ptal, jak je to s takto uloženými vytočenými nástavky.
Když se přes tento nástavek krmí, jestli ho vyčistí a přenosí do KK.
A zda je potřeba skladovat všechny prázdné medníkové souše, když jich je potřeba na příští rok minimum (2 na jeden medník - zbytek nové M). Toto mi ukáže časem praxe.
Ohledně skladování hotových mezistěn.
Měl jsem přislíbený jeden přezimovaný oddělek. Nachystal jsem si rámky s díly M pro změnu RM a celé M
Nakonec z toho sešlo. Oddělek byl potřeba.
Takže je upotřebím až později.
Nadbytečné NN se nemůžou odebrat až v září proboha!!!! Tyto plásty se NESMÍ zúčastnit léčení!!!!!
jasné!
byla to reakce na výše uvedené.
15. září přijde KK pod VN a vč bude zimovat na vysokém prostoru, u NN systému na prostoru ze dvou (výjimečně tří) NN. V průběhu září se taky odstraní "horní" NN, které jsou už neobsednuté. Při tom podstavení KK v půli září se taky odstraní polštář (může tam ale zůstat, jen je dobré to v zimě vyvařit),...
Jen jsem si chtěl ověřit, zda to dobře chápu. Po opětovném přečtení to vidím jinak.
V tomto případě byly "neobsednuté horní NN" asi myšleny část plodiště u NN systému.
Myslím v dadant rozměrech, proto mi to nedošlo. Myslel jsem, že je řeč o prázdných medníkových, ze kterých už se stáhlo vč. Omlouvám se tedy za hloupý dotaz.
Odebrat vše kromě KK před léčením.
Děkuji
Žádný váš dotaz nebyl hloupý!
K první citaci. Ano, došlo k vývoji. Ale, mám za to, že jste neuvedl CELÝ kontext. Možná to bylo určeno většině, tedy mejntrýmovým včelařům. Takto to dopadá, když se člověk snaží psát stručně až zkratkovitě. Jinde vám radím, abyste se co nejdříve naučil rozpoznávat co je pro koho určeno. A ono to platí, když se dokonale zamyslíte nad následujícím. Mě to přijde tak samozřejmé, že jsem to napsal jako že to každý ví. Ano, rámky od medu vylákají včely aby rychle obsadily první přidaný medník. Ovšem nesmí jich být celý NN a nesmí se nazebrovat - to je nejhorší idiocie, co sem přišla ze slavného Západu a každý by si měl tento pojem a to, co představuje, jednou pro vždy zakázat!
Tedy není jedno kam se jaký rámek dá, viz následující podrobné vysvětlení.
Jste přemýšlivý a došlo vám, (dopočítal jste), že by přebývaly souše, když se dává pořád stavět kvůli neplodování v medníku. Ve skutečnosti ve "vyrovnaném" hospodářství je nutné dát stavět ročně asi jeden NN mezistěn, protože se ze starého TL a KK sestaví nový TL a tudíž jde jeden celný NN na "recyklaci". K tomu by měla být nějaká rezerva, možná 3-5 N souší na vč. Další medníky už můžou být jen ze souší, je ale lepší dávat naprostředek toho, co přichází na VN aspoň 2, lépe 3-4 M.
Uvedu opravdu podrobně svůj postup.
Nejnadrženější na zakládání nad VN jsou matky při první jarní snůšce. Vysvětlím k čemu jsem dospěl a něco není dokázané, jen je to logická dedukce.
Matky nadšeně honem "běží" zaklást cokoli cizího. Tím spíš, když by to bylo od medu.
Plodové těleso by se mělo podobat kouli, v ní nejsnáze udrží teplo a mikroklima pro plod. Dole ve VN je už plod na všech kromě krajních rámků. Z toho plyne, že první dvě a možná tři pozice a poslední dvě-tři pozice V MEDNÍKU jsou "bezpečné". Na tyto pozice tedy musí přijít "problémové" plásty, takové, které by mohla matka rychle zaklást. Polopatě. Na kraje nejatraktivnější, třeba jednou zakladené (když je v počátku medníkových souší nedostatek). Pak ty od medu. A na prostředek, (pomyslná koule) musí přijít M, v počtu nejméně 5 VEDLE SEBE{/b}. Ty taky voní "cize" (ano, i M mají přece nějakou vůni), ale nejde do nich klást a než je včely povytáhnou (nadržené matce stačí málo přes půlku hloubky buňky), ztratí vůni "cizosti" a tudíž ztratí atraktivitu. Toto jsem nikde nevyčetl a není to asi dokázáno, jen si to já myslím. Hlavně to bezchybně funguje i prakticky a jak je to teoreticky doopravdy je mi nějak šumák. (nejsem Dol a nemám granty).
Ovšem výše uvedené platí pouze pro první medníky v roce. Prazákladní předpoklad úspěchu je ale v tom, že v NN nesmí být nikde, ANI "U ZDI" volná stavba. Tam by ihned postavily trubčinu, matka jí tam dojde zaklást a když už bude nahoře A NYNÍ ZÁSADNÍ NEVYČTENÉ A TUDÍŽ NEVĚDECKÉ VLASTNÍ TVRZENÍ: Jestli včelstvo nemusí upravovat kvalitu vzduchu v medníku, jak teplotně tak i vlhkostně a POKUD MÁ VČ POD VN TLumič (dříve POLštář) správně vystrojený, patrně dělnice nedovolí matce zakládat v NN nic, protože matka nemá důvod expandovat do medníku. Tedy když je ZÁKLAD úlu, tedy TL + VN 160 -175 dm2. A když je jediné česno dole velikosti 70-75 cm2. Opakuju, smí být JEDINÉ česno v úle. Pokud nesplníte tuto podmíku, nebude fungovat nic z toho, co uvádím. Tady je nutné vypíchnout, že plocha TL POD VN se započítává jaoby napůl, je to jen pojistný ventil a může to být víc, u třicítky to dělá 192 dm2. Ovšem MUSÍ to být nízký prostor a ne tedy otrocký součet dvou 24 na sobě. To potom nefunguje!
Mimochodem, toto o kvalitě vzduchu v medníku je ryze jen a pouze moje teorie a domnívám se, že je to nejhlavnější důvod proč NESMÍ BÝT NIKDE V MEDNÍKU OČKO. Tedy "vydýchaný" vzduch v medníku dělnicím nevadí, naopak, pomocí něj se jim daří zahustit med na správnou vlhkost (pod 18%) a jestli matka sama, nebo jí včely přinutí klást jen tam, kde je "čerstvý" vzduch, je mi celkem fuk. A taky je mi jedno, jestli toto teoretické tvrzení je pravdivé. Mě stačí, že to funguje a dlouhodobě tak z 95 a víc %!!!!!!
Výše popsané se naučte nazpaměť. Tady dostáváte všichni výsledek mojí více než 50 let trvající práce. Tak dokonale to boří mejnstrým, že o to nikdo nemá zájem, ani Dol, ani Klíma, ani Marada, Včelařství (Redakční rada) ani neodpovědělo a dokonce ani Dymák (asi jeho RR) to nechce. Tak jo, každý svého štěstí strůjcem.
K druhé vaší připomínce. Nespletl jste se vy, ale já, pochopil jste to dobře, to je zkrat u mě.
Náhodně jsem zjistil a zdá se mi, že by bylo lepší dávat G až na měsíc září. Pak by na úle mohly být NN ve větším počtu. Nejpravděpodobnějuší ale je, že místo září měl být srpen a nebo červenec. Nevím už.
Jste velmi pozorný a právě takto si já představuju diskuzi a z ní plynoucí učení jeden od druhého.
Ať je to jak chce, určitě jste Romane slyšel to o tom starém tesaři, že i on se někdy utne. Omlouvám se.
při editaci se mi ztučnil od půlky všechen text a to je pouze můj omyl (nešikovnost) a nic to neznamená - doufám, že to i tak zůstává srozumitelné
To je přece každý rok jiné podle situace a snůšky. Letos to tady u nás rozhodně stačit nebude!
V jiném vláknu dneska píšu, že víc jak polovina mých vč má už 3 medníky a že řepka kvete plně teprve dva dny. Nezáleží na řepce, je to jen ukazatel momentálního stavu přírody v daném místě. Polopatě. Raná snůška není v půli, právě začala a už je málo nástavků z počtu, který v drtivé většině let dostačoval.
Druhá lopata. Přes den včelařím a po nocích dělám nástavky a rámky do nich. V tomto mém letošním závodě s časem nemám velkou šanci obstát (kvůli věku 66 let). Pokud by se někdo z vás ptal kdy spím, tak v zimě.