Proč čekat na květen? Jestli je to k tomu, dělejte oddělky už teď.
Je nutné, ve včelařině obzvlášť, neřídit se kalendářem, ale stavem přírody. Jsem z kraje okolo 400 m nad mořem a pamatuju se jak mi v deseti letech, tedy zhruba v polovině 60 let 20 stol, nešlo do hlavy, že nás ve škole krmili propagandou s obrázky, jak pražské ženy vítají 9 května 1945 osvoboditele šeříkem, když u nás začínal kvést až tak olem 15 a spíš ještě později.
Šeřík tady letos rozkvetl 22-23. dubna a v Praze je myslím už odkvetlý.
OK a důvod? Ten chlad? I malé včelstvíčko, jakým odd je, si umí termoregulovat prostor, pokud k tomu má dostatek včel. Já vždy kromě rámků obsedlých ještě sklepnu včely z jednoho rámku na obsazení souše s vodou, pokud dávám cizí zásobní tak to samé na tento rámek bez včel a pak ještě ke dvěma plodovým setřesu včely z jednoho plodového rámku, případně ze dvou, a to podle obsazenosti "podle oka".
To proto, že se staré létavky vrátí. Pokud vezu oddělek na jiné stanoviště, kde nehrozí ulétnutí létavek, pak odd tolik včřel mít nemusí. Je k tomu třeba určitý cit a zkušenost. Je třeba například vědět, že po vyběhnutí plodu vylíhnuté včely obsednou asi 3x víc plochy plodu na plástu. Když by byl tedy rámek úplně zaplodovaný, po vylíhnutí obsedají 3 rámky.
No a vodu proto, že odd přijde o létavky a tři dny nemá vodu.
Tak já dělám oddělky až mám matky a matky až jsou pořádně trubci. A pak hlavně na co ty oddělky chci a co od nich chci.
Pokud je budu chtít prodat jako letošní, nebo z něho měl příští rok kmenové včelstvo, tak budu určitě spěchat aby jsem je mohl do půlky června předat a už bych v tuto chvíli měl nejvyšší čas.
Pokud je dělám jako protirojové opatření a pak je spojuji zpět na medovicovou snůšku se včelstvy tak bych se už na ně pomalu chystal abych uvolnil místo v úle pro kladení M.
A můj případ, když já je dělám jako záložní včelstva (záložní matky) na příští rok tak to dělám oddělky až po půli června ( do zimy jsou v pohodě na 7 rámcích a tak je zimuji ve 3cm styroduru )
Jen ještě dodám, že dělám oddělky z 2 plodových rámků z čehož alespoň jeden už je úplně zavíčkovaný ne-li se líhnoucí a druhý alespoň z 1/2 zavíčkovaný, pak dám 1 souš a do ní nastříkám tak 3 dcl vody, jeden rámek se zásobama a 2 mězistěny (celkem 6r ) a nakonec buďto matečník těsně před vylíhnutím, nebo zaklíckovanou neoplozenou matku ( podle toho jak mi to vychází zrovna ten víkend, a matku druhý den uvolňuji ). Oddělků dělám cca 6-10 kusů. Když mi vystaví mezistěnu jdou do 7r plemenáče a dám jim stavět ještě jednu. A to hlavní na konec, pořád krmím, krmím a krmím po cca 1l roztoku 1:1. týdně až do začátku září.
Perfektně a stručně popsáno (což mě moc nejde). Není vlastně co dodat, snad jen dík.
Jen si v té souvislosti dovolím jednu, celkem podstatnou, maličkost k hustotě krmného roztoku. Protože některá vč špatně brala krmení (na zimu), přišel můj bratr na to, že roztok 1:1 berou i ta neochotná vždy. Mám dojem, že řídký roztok včelám víc připomíná přírodu a docela mám dojem, že včely snad musejí velmi husté roztoky, které jim dávají včelaři, možná i ředit aby je mohly snáz zpracovat. Jinak si neumím vysvětlit fakt, že řídký roztok berou ochotněji všechna vč vždy.
To jen člověk myslí za ně a cpe jim hustý roztok cukru v domnění, že je pro ně moc pracné odpařit přebytečnou vodu. No a taky je tu lidská lenost, ano, potřebné množství cukru dodané v podobě řidšího roztoku je pracnější a vyžaduje to víc dávek krmení - víc práce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hlavně není tak velká slídivost jako u roztoku. Teda pokud těsto neobsahuje med..
Uživatel s deaktivovaným účtem

něco na tom bude..stačí aby nebyl hlad a matka měla kam..