Správná mezera mezi nástavky

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
28.5.2018 06:31
camelak

XXX.XXX.22.159

Prosím o radu, rozhodl jsem se postavit pět úlů(39x24). Dlouho jsem rozmýšlel podle jakého výkresu se budu řídit až jsem ve starém časopise našel návod na stavbu(viz příloha). Na internetu je plno výkresů, ale tenhle mi byl sympatický asi i proto, že byl zveřejněn ve starém časopise Udělej si sám. Dal jsem se do práce, současně studoval knihy a najednou mi vydesila mezera mezi nástavky, pokud má být v úlu dodržena včelí mezera, pak se to týká i mezery mezi spodní loučkou a horní loučkou ne? Pokud ve výkresu dobře čtu, tak když nebude mezi nástavky vložena mřížka vznikne mezera 17 mm. To už je přece problém, třeba při posunu chomáče při zimování ve dvou nástavcích.
Předem děkuji za případné rady.

28.5.2018 10:10
tom.50

XXX.XXX.139.251

Nejde mi ten nákres zvětšit. Jestli to správně chápu, úl má falc, tzv spodní a z výkresu nemůžu rozpoznat kde je včelí mezera, zda nad či po rámky. Pod je hloupost, nedělá se to tak a ano, VM by měla být nad rámky a měla by být 6-8 mm. Dala by se tolerovat i VM 10 mm, ale 17 je prostě nesmysl. Včely to budou prostavovat (což se jednu dobu propagovalo) a vám z toho vzteky hrábne jak těmi "nástavbami" budete ustavičně drtit včely.

Hlavně jste si ale vybral nejblější rámkovou míru, která byla moderní a pokroková kolem roku 1905, vytvořená Adamcem. V té době se tu nechovala Kraňka a pak ta míra stačila, třeba pro zimování se počítao 7 kg cukru! Je o tom popsáno mnoho papíru!

Zkrátka. Jedna bedna 39x24x11 jako plodiště je málo, dvě moc.
I když nástavek unesete, na stáří to poznáte jako já, nedal jsem si říct a teď jsem na hranici a to mám medníky jen 39x15x11 a plný má přes dvacet kilo a zvednout jich několik denně do výšky očí a i výš je pro mě dřina. A když říkám, že to poznáte, mám na mysli to, že si vaše tělo bude "pamatovat" že jste dělal v mládí kraviny a nejspíš budete zhuntovaný dřív než kdybyste nezvedal co jste nemusel.

Nevím jak moc to máte rozpracované. Nedodělávejte to s VM 17, jestli to nejde předělat, zahoďte to, dejte si říct.

Izolovaný úl v ČR nepotřebujete, pokud nejste někde v horách a ani tam ne. Úplně vám stačí nejjednodušší tenkostěnný nástavek a na vašem místě bych si je nadělal z překližky 18 mm a když seženete smrkovou, budou jak pápěří a přitom dostatečně pevné. Varuju před stěnou 21 mm (překližka se mezi 18 a 21 nevyrábí), vážně stačí 18. Někde si to dejte přesně nařezat a pak to snadno sestavíte, nuty pro ouška rámků si vyříznete na cirkulárce snadno sám. Jestli o to stojíte, napište mi případné dotazy na SZ.

Jo a mřížku taky zahoďte, jde to bez ní a s dvojnásobným výnosem, i když u vysokých medníků asi ne, nevím, nemám vysoké medníky a dokud jsem je měl, bylo nepoužití MM nemyslitelné.

3.6.2018 12:11
forestman

XXX.XXX.59.202

Dřevěné nástavkové úly 39x24 /4bedny, vysoký zasíťovaný podmet, jsem opustil z důvodu ceny. Protože mám jen amatérské stroje, přešel jsem na styrodur 2800C40. Ten samý úl se 4bednami, dno s vysokým podmetem a střecha na které jsou nalepené 4 dlaždice 30x30cm mne vyšla na 700, kdybych použil nerez místo pozinku pletivo 3,15 tak na 760Kč. Žádné falce, VM 9-10mm. Není to nutné ale vylepil jsem je záchranářskou folií stříbrná/stříbrná 160x210cm, z lékárny za cca 28Kč. První úly jsem opatřil suchými zipy š.20x 2Omm dl. ale je to zbytečné. Místo vrutů spoje nahřátými hřebíky 120mm, + lepené profi lepidlem v pistolové kartuši CT85. Venkovní nátěr jen zvenku a na horní a spodním rantlu Latex, přidána spárovací hmota. Vnitřek případně jen Latex. Střecha je díky dlaždicím těžká a bedny nejdou jen tak posunout. Pouze ve dnu je spodek na 2+2 hranolech 28x48mm (OBI) stažené 2ks závit.tyč M4 50cm. Na bednách jsou jsou žlutou barvou do Latexu kaligraficky znaky světových jazyků, např.čínstina (co kdyby přijeli na tancích, že jo? Budou mít třeba radost). Jsem v lese a žlutá je výstraha pro dravce-jedovatosti. Včely ani mravenci vnitřní folii nekoušou, styčné plochy mezi díly beden (horní a dolní rantl) jsou natřeny sádlem, včely to nelepí. Nepoužívám MM.
Ze 6ks desek 1200x600mm lze přesně, beze zbytku udělat 8beden (zbytky se složí do celistvých stěn), kupoval jsem je V PRO-DOMA á 116Kč/ks. Očko s plast vodo trubky 25mm,40mm. Když máte nastavenou polystr.řezačku tak je to práce s kávičkami a pivkem na max.1 den.

3.6.2018 12:14
forestman

XXX.XXX.59.202

OPRAVA: (Očko z plast trubky...

3.6.2018 18:40
tom.50

XXX.XXX.139.251

Bod ode mě. Popis super, ale lepší by bylo to vidět, třeba nechápu tu záchranářskou folii a suché zipy. Měl bych to jednodušší, nedělám očka. Jen sádlo se mi nelíbí. Časem zežlukne a to je eklhaft. A třeba ne, uvidíte.

Od pana doktora vím, že materiál mu tam kde ho kupuje nařežou na míru. Vlepuje do nut nějaký, snad kovový vingl, co se dá koupit snad k nábytku nebo tak nějak (jde o správný rozměr). Pan doktor tvrdí, že nástavek sestaví za 6 minut. Pak ať to klidně holky za 5 let "sežerou", je to neskutečná láce a je to lehoučké.
Už je mám rozpracované, ale složitější, nástavky budou mít dřevěný horní a dolní rám. Už to ale pak ztratilo půvab rychlé a levné věci.

https://www.youtube.com/watch?v=pawVNklavjc.

4.6.2018 16:51
Miloš Havel

XXX.XXX.32.5

http://www.invavd.cz/cz/polar/

Před pár dny jsem pana Šumeru potkal tak mi nedalo se nezeptat. Říkal že už tam dokonce vědí z čeho, jak a jaké díly nařezat. Stačí říct typ úlu.

5.6.2018 17:40
tom.50

XXX.XXX.139.251

Díky za kontak, chápu to správně, že právě v téhle firmě si to nechává pan doktor řezat?

Já bych to ale chtěl jedině z extruďáku vyšší tvrdosti a v těch značkách se nevyznám. Není to, co ukazuje pan doktor, jen "kuličkový" polystyren?

A co ten vinglík? Musel by být myslím že 8x14-16 uvnitř, jinak je pro mě nepoužitelný.

5.6.2018 21:02
Miloš Havel

XXX.XXX.32.5

Správně.
Ta čísla prý znamenají stlačitelnost. Jakou nevím, ale asi to není důležité vědět. Říkal pan Šumera že mu řežou z EPS 150. A že to prý stačí.
200 je lepší ale prý ho nemají vždycky.
Mám v telefonu poznámku jaké používá lepidlo. Jenže jsem si tam napsal víc zkratek a netuším teď co je co. Tím epoxidem z videa lepí jen vinglíky. Zapomněl jsem se zeptat kde si je nechá ohýbat, Jeho kolega mi pak řekl že se dají najít v OBI.
Hřebíky v nástavku už nechává, někdo prý používá šrouby které po vytvrdnutí lepidla vyšroubuje.
Co není vidět na videu, latexem natírá i styčné hrany nástavků. Ještě mi ukazoval grif jakým od sebe nástavky odděluje (odlepuje). Jenže na dřevěných úlech, proto to jen naznačoval, já to odkýval a teď vím prd.
Zvenčí nenatírá, po nějaké době nástavky špiní, jak se materiál rozpadá.
Rozdíl ve výnosu oproti dřevěným prý není nijak významný. Alespoň v jeho podmínkách.

5.6.2018 22:49
tom.50

XXX.XXX.139.251

Děkuju za info. EPS je tedy extrud? Podle toho, že to zvenčí časem špiní, určitě ano, obyč polystyren se na ten prach nerozpadá, pokud vím.

Lepidlo já už nikdy nebudu používat jiné než polyuretan nízkoexpanzní D4. Doporučuju nelaborovat, nešetřit a všechno u včel lepit tímto. Odrazoval mě na obalu debilní slogan, cituji: "LEPÍ JAKO BEJK". Nevěřil jsem, že by seriozní produkt mohl mít toto pod názvem. Doba se holt mění, to lepidlo je skutečně super a fakt lepí jako bejk. Jenže to oficiálně zní vážně debileně a pro mě tudíž neseriozně.

Domnívám se, že je maličkost natřít to tím latexem i z venku, kámoš má takhle natřené úly několik let právě z toho extruďáku a nijak to nešpiní, s UV nereaguje.

Vinglík je nutné aby měl šířku drážky 8 při starém vnitřním rozměru 402 a u dnešníhjo vnitřku 405 musí být ta šířka dokonce jen 6,5! Nuta v nástavku, když je rámek s oušky 415, nesmí být větší než 418-419. Málo se ví a tudíž drtivě ignoruje, že v tomto spočívá boční mezerník a pokud se tyto míry dodrží takto přesně, nikdy nemůže "dojet" rámek boční loučkou tak blízko vnitřní stěně nástavku, že by rámek přilepovaly propolisem k vnitřní stěně nástavku. Mnozí tohle nevědí a nebo z hlouposti a bohorovné nadutosti ignorují a pak se diví, že se jim mění dílo rozběrné na nerozběrné na jedné straně, co je ale horšího, že na těchto propolisových "můstkách" mamlasí včely když vytahují rámky a nebo je bez očištění vkládají zpátky. Ale kdo se rád trápí a je mu fuk že mutlá a ničí včely tak holt jak je libo...

U polystyrenu nějaké vykroucení nehrozí, ale dřevo pracuje a někdy se vykroutí a pokud je nuta širší než píšu, pak dokonce na jedné straně propadávají rámky, protože se na druhé straně neopřelo ouško rámku v příliš široké nutě. Totéž hrozí pokud se použije "nějaký" vinglík z OBI a nemá ten přesný rozměr jak o tom píšu výš, nuta je celkově moc široká a rámky se svezou k jedné straně a na druhé propadávají. Ale třeba "někdo to rád horké" a rád se trápí po celou životnost úlu. Já to mám jinak.

U úlu z polystyrenu mi nejde o výnos, to by se muselo dodržet přesně to, čím to podmiňuje již zesnulý ing. Smělý. Tedy ekvivalent 80 mm měkkého polystyrenu a tak odhadem tak 100-120 mm extrud. Jde mi o váhu, plný medník NN 39x15x11 v tenkostěnném nástavku o stěně 20 mm má přes 20 kilo a jen a pouze o to mi jde! Myslím, že snížím celkovou váhu asi o 4 kila. A to je v mém věku velmi významné.

Děkuju vám pane Havel za konstruktivní příspěvek.

6.6.2018 15:26
jaroslav69pokorny

XXX.XXX.228.8

EPS je expandovaný polystyren, XPS je extrudovaný polystyren. Ani v jednou případě úl "nedýchá" a je v něm vyšší vlhkost. Čísla jsou laicky "tvrdost".70 je na fasády,100 a 150 do podlah,200 výjimečně. XPS začíná na 250.

6.6.2018 17:23
Miloš Havel

XXX.XXX.32.5

Pan Šumera je vstřícný, pokud mu zavoláte rád vám vše vysvětlí.

6.6.2018 22:54
tom.50

XXX.XXX.139.251

jaroslav69pokorny napsal(a):
EPS je expandovaný polystyren, XPS je extrudovaný polystyren. Ani v jednou případě úl "nedýchá" a je v něm vyšší vlhkost. Čísla jsou laicky "tvrdost".70 je na fasády,100 a 150 do podlah,200 výjimečně. XPS začíná na 250.

Děkuju moc za info, konečně chápu jak se to značí.

A k vlhkosti v úle, neboli k prodyšnosti stěn úlu. Neřeším to. Nezaznamenal jsem rozdíl mezi utepleným a tenkostěnným úlem a dokonce ani nemůžu zodpovědně říct, že by byla vyšší spotřeba zimních zásob. Fyzika je neúprosná a být musí, jenže v mých podmínkách při malém počtu vč (kolem 30-40) je to u mě nezjistitelné.

Vlhko v úle? No a co? Dřív se uteplovalo hoblovačkami. Nevím už proč, jednou jsem na jaře otevřel stěnu úlu se včelami, nějakého Moravského univerzálu. Myslím, že odpadla palubka a musel jsem jí přišroubovat a přitom mě zajímalo, jak to vypadá uvnitř ve stěně. V úle nádherné sucho. Ovšem ve stěně místo hoblovaček asi 3 cm kompostu, normálně černé mokré mazlavé hmoty a jinak dutina. Včelstvo bylo jako v ledičce, všechnu vlhkost absorbovala "uteplivka" a musela dokonale chladit až do doby, než ten maglajz uschnul (proto je vojenská čutora potažená plstí, protože ta když se namočí a pak usychá, tak ochladí obsah lahve) a bylo tomu tak každý rok a tak hoblovačky shnily na marast! Určitě pak v létě kompost vyschnul, ale v zimě se zase nacucal. A vlhkost se tam dostávala mezi vnitřními palubkami. To jsem ale tenkrát nevěděl a věřil jsem pověře o prodyšnosti dřeva. Až na VF někdo před pár lety psal, že udělal pokus. Vzal dvě flašky od okurek, obě naplnil do půlky vodou a jednu přiklopil destičkou z hoblovaného prkna 20 mm. Díky ohoblování destička dokonale seděla. Za půl roku v dílně na polici v odklopené lahvi voda vyschla, v té přiklopené prkénkem ubylo jen malinko. Takže dřevo je neprodyšné, pisatel sdělil, že se prkýnko trochu zkroutilo a díky tomu trocha vody vyschla, že už dobře "netěsnilo", přesněji že nedoléhalo k okraji lahve a že kdyby sedělo dokonale, myslí si, že by nevyschla žádná voda!

Navíc většina včelařů svoje úly z venku natírá a tím dřevo dokonale uzavře, při parafínování naprosto dokonale.

Ve včelařině se stále opisuje soubor bludů. Tvrdím, že vlhkost v úle zjara ničemu nevadí, včely jsou na to zvyklé, po statisíce a možná miliony let měly v dutině vždycky na jaře jak ve hnojníku a kdo může stoprocentně vědět, že to naopak nepotřebují k životu.
Pravda, nikdo od nich nechtěl vytočit 50 a víc kilo medu, to je fakt.

Dalším bludem je prodyšnost dřeva, nebo tvrzení, že dřevěný úl je prodyšnější než polystyrenový. Není, viz výše popsaný čísi pokus. Já mám za určitých podmínek v určité fázi jara vlhko v úlech zateplených polystyrenem, starodávných univerzálech (kde ve stěně je asi už ten kompost) a i v tenkostěnných. Neřeším to.

Ano, možná kdyby byl úl z polystyrenu tlustého jak píšu výš u EPS 70 80 mm a u XPS tlustší, pak by se možná dalo dosahovat vyšších výnosů. Otázka je, zda doopravdy ano a zda složitý a drahý úl za to stojí. Asi moc ne když se to neujalo.

Ale kdo ví co ještě ukáže čas?

7.6.2018 06:08
Miloš Havel

XXX.XXX.32.5

Sedláček z Bučovic psal v kalendáriu ve Včelařství že v předjaří nasazuje pod stříšky folie aby dosáhl v úlech tropického klimatu, teplo a vlhko.

7.6.2018 07:51
bohemiagall

XXX.XXX.34.81

Vlhko je důležité pro líhnutí plodu, proto včely nosí vodu, ne k napájení, na to stačí nektar. Zjistěte si, jaká je potřeba vlhkost pro umělé líhnutí matek, není daleko od vlhkosti nutné pro líhnutí vodní drůbeže...

7.6.2018 10:25
forestman

XXX.XXX.59.112

Domnívám se, že rovina úlu /dna/ má být na vodováze mírně zdvižená k česnu. Jinak dochází k plesnivění zadního rámku v bedně, většinou v1VN,2VN. Do střechy úlu vlepuji filc asi 1cm tl. a odraznou Al folii /1,5mm na radiátory=126Kč za roli 5b.m. x 0,5m, v železářství/ ale v rozích ne až k hranám. Před zazimováním v 3VN dávám horní bednu se zadním průduchem /pokus/, zatím funguje. Do stěny styroduru šikmo vzhůru ven díra d.12mm s vlepenou průhlednou hadičkou vnitřní d.9mm.Uvnitř pletivo 0.8mm, venkovní stěna s pletivem d.3,15mm.
Matroš 2800C40 dává totožný profil jako dřevěná bedna 485/490mm, dávám to i střídavě, bez problémů.
Bedny lepené ve stěnách ze zbytků jsou pouze pro plodiště, nemají boční loučky pro přenos. Jinak medníky z plných dílů zatím drží a neprolomil jsem stěnu ani při přenosu.
Když bude čas, možná ty "veledíla" nafotím.

7.6.2018 10:57
tom.50

XXX.XXX.139.251

pro bohemiagall

Myslím, že takhle to zjednodušit nelze i když chápu vaši snahu o největší stručnost.

Jistě máte pravdu, ale určitě jen z části. V předjaří se domnívám, že potřeba vody je zvětšiny kryta vodou kondenzační. Zjara vč plodují i když vůbec nemůžou ven ani pro vodu, natož pro nektar, který v té době vůbec není. Osobně se domnívám, že právě snaha o absolutní sucho v úle doslova vyhání včely pro vodu i za cenu drtivých ztrát létavek.

Ovšem je nutné si uvědomit, že "zatopit" si včely umí. Ale ochladit úl nemůžou včely jinak, než odpařením vody uvnitř a "vyhnáním" vlhkého vzduchu spolu se skupenským teplem ven, tedy mimo úl. Jestli si někdo nedá úly do stínu a pak jásá, jak mu pěkně létají, můžu ho ujistit, že nenosí med, ale vodu, aby si ochladily obydlí. Tvrdím, že důležitější funkce izolované stěny úlu je právě v létě kvůli přehřívání. Polopatě, tenkostěnný úl vyloženě vyžaduje stín. A stín je dobrý i pro úly izolované a v neposlední řadě i pro včelaře. Pro mě je rozdíl makat na sluneční výhni nebo ve stínu.

pro pana Havla

Přidám perličku. Moje maminka byla velkým odpůrcem polystyrenu kvůli jeho neprodyšnosti a vlhkosti v úle. Tvrdila a já tomu věřím, že se nejlíp dařilo včelám v úlech slaměných, ne košnicích, ale normálních úlech, kde stěny byly slaměné (ze slámy cepové s nerozbitými stébly a ne dnešní slámy z kombajnu). Místo strůpku se používala taky slaměná rohož.
Vyprávěla, jak potom přišel vixlajvant, každý to zná, byly to omyvatelné ubrusy, byla to textilie z jedné strany potažená nějakou mělou hmotou. Výborně se to hodilo na strůpky, odpadly pracně vyrobitelné rohože a kdo by se crcal s prkýnky. Výhoda oproti dnešní tvrdé folii byla v elastičnosti a možnosti odkrýt jen část stropu, asi nějak jako když se dnes použije igelit.
Nevýhodou slamáků bylo to, že včely furt "žraly" provázek a úly se musely po několika málo letech přešívat, velkou výhodou byl příchod sisalu, že se přešívalo v delším intervalu. Ale to není jádro sdělení, to jen na vysvětlenou, proč včelaři po válce začali používat vixlajvant stejně, jako dnes folii. No a pointa je v tom, že když se neodehnuly napodzim rohy té "folie" asi 5 cm, bylo v kritickém období jara vlhko i ve slamákách.

To jen my lidi máme nějaké estetické vnímání světa a máme vlhkost a plísně spojené s rozkladem a zmarem a úplně při tom ignorujeme fakt, že s tím včely umějí žít a nebo to dokonce potřebují stejně, jako člověk se naučil využívat některých plísní v potravinářství a dokonce při výrobě léků.A ty potravinářské plísně ne vždy voní.

Zjara je nejjednodušší včelstvům, která mají na dně vlhký svinčík, prostě vyměnit dno za vyčištěné, vyžehnuté, poopravené (obnovený nátěr a podobně). No a poznačit si které vč to je a nemnožit takové včely.
To je jako s lidmi, jsou hospodyňky, které mají doma čisťounko jak ze škatulky a ani nevíme, kdy uklízejí a jak to dělají a mají spousty času na rodinu a jiné věci a k tomu bývají vlídné a příjemné. Pak jsou jiné, které uklízejí celý den a stejně mají doma furt bordel, jsou vzteklé, nervozní, většinou nestihnou ani uvařit a jednomu je líp zdrhnout denně na dvě, nejlíp hned cestou z práce...

7.6.2018 11:33
Miloš Havel

XXX.XXX.32.5

Ještě jsem si vzpomněl že pan Šumera uváděl jako další výhodu polystyrenových úlů průsvitnost. Že prý včely reagují na světlo a vylétávají ráno dřív než z dřevěných.
Honza Jindra naopak i pod bílý nátěr používá černý základ, aby průsvitnosti zabránil.

7.6.2018 22:32
jaroslav69pokorny

XXX.XXX.228.8

Já měl na mysli zvýšenou vlhkost v těchto úlech v zimě, v létě včely makají, tak problém není.

7.6.2018 22:38
tom.50

XXX.XXX.139.251

Ano, chápu pana doktora. V drůbežárnách slepicím dělají ze dvou dnů tři a ony pak snesou tři vejce za dva dny. Jen tak dál.

A vážně. Není týráním "zvířat" dát včely do úlu, kde je světlo? Jak by se komu spalo když by nešlo zhasnout a v noci nebyla tma? Vím, že tak mučili nacisti v koncentrákách vězně. Já svoje včely nikdy nijak nemučím a nehodlám s tím začít. Mám za to, že mají mít v úle tmu.

8.6.2018 08:17
profesor1

XXX.XXX.192.98

... " To jsem ale tenkrát nevěděl a věřil jsem pověře o prodyšnosti dřeva. Až na VF někdo před pár lety psal, že udělal pokus. Vzal dvě flašky od okurek, obě naplnil do půlky vodou a jednu přiklopil destičkou z hoblovaného prkna 20 mm. Díky ohoblování destička dokonale seděla. Za půl roku v dílně na polici v odklopené lahvi voda vyschla, v té přiklopené prkénkem ubylo jen malinko. Takže dřevo je neprodyšné, pisatel sdělil, že se prkýnko trochu zkroutilo a díky tomu trocha vody vyschla, že už dobře "netěsnilo", přesněji že nedoléhalo k okraji lahve a že kdyby sedělo dokonale, myslí si, že by nevyschla žádná voda! "...

Tohle je hodně neoběktivní pokus. Já mám v dílně celoročně dost vysokou vlhkost a dost rozdílnou teplotu oproti venku.
Dřevo prodyšné pro vlhkost určitě je.
Nejde srovnávat "živý" včelí úl umístěný venku, případně ve včelíně a nějakou sklenici přikrytou prkýnkem, umístěnou na poličce v dílně.

8.6.2018 16:09
tom.50

XXX.XXX.139.251

Nejspíš máte pravdu v tom, že ten pokus pokulhává. Nicméně prodyšnost dřeva neřeším jak píšu, v určité části roku je v úlech vlhko a ničemu to nijak nevadí. Jen bych si dovolil připomenout, že se včely také chovají v hliněných nádobách, klidně se usadí v dokonale neprodyšné skále či betonové skruži. Včely umí žív v ledasčem, jde jen o to, s jakým prospěchem pro včelaře. Jestli se někdo naučí chovat včely v polystyrenu a má výsledky, proč proboha ne?

A lpět a trvat na dřevu? Plast máme z ropy od habakuků nebo Rusů hned a lacino, než vyroste strom trvá nejméně 80 let a všichni vnímavější vidí, že náš svět se smrkem končí. Prostě do 20 let tu všechny uhynou a zbydou jen v některých horách ve výškách nad 1.100 metrů. Čím dřív toto každý pochopí a začne se na to připravovat, třeba tím, že přijme plasty a naučí se s nimi pracovat, bude mít jedině náskok.

Dokážu si živě představit jaký odpor u konzervativních lidí mělo ve středověku sklo v oknech a jak ho nechtěli, nakonec se ale prosadilo. A já ještě pamatuju, že igelitové sáčky byly k sehnání jen od zboží z Tuzexu a ženské ty použité praly a sušily na šňůře dokud se nerozpadly, protože to byl báječný obal starému na svačinu do práce, která mu nepromastila ostatní obsah tašky. Byla to prostě vzácnost a říkat někdy kolem roku 1962-65 těm dobrým ženám, že se to za pouhých 50 let bude všude válet a že s tím bude problém, asi by zavolaly Chocholouška.
Podobné to bylo v začátku 70 let s igelitkama, nejčastěji s kowbojem v červenobílých barvách skvělé značky cigaret, vzpomínáte? I igelitka s reklamou na cíga s velbloudem byla in. Dnes je mi až stydno jak blbí jsme uměli v pubertě být, to je ale jiný příběh.

A tak dále a tak dál.

8.6.2018 23:05
bohemiagall

XXX.XXX.34.81

A lpět a trvat na dřevu? Plast máme z ropy od habakuků nebo Rusů hned a lacino, než vyroste strom trvá nejméně 80 let a všichni vnímavější vidí, že náš svět se smrkem končí. Prostě do 20 let tu všechny uhynou a zbydou jen v některých horách ve výškách nad 1.100 metrů. Čím dřív toto každý pochopí a začne se na to připravovat, třeba tím, že přijme plasty a naučí se s nimi pracovat, bude mít jedině náskok.

Co třeba sázet jiný stromy a naučit se nepotřebovat habakuky. Končí akorát smrkový monokultury, který zavedl blb člověk. Voni ty plasty se moc žrát nedaj a dejchat taky ne.

9.6.2018 07:12
profesor1

XXX.XXX.192.98

Uf, to se mě ulevilo. Bohemiagal DÍKY!
Včely dokážou žít v ledasčem, protože je to živé společenství schopné si prostředí upravit. Někdy lehčeji, jindy pracněji. Kámen i hliněná nádoba taky "dýchají" - je to porézní materiál. (nebavím se o glazurované hliněné nádobě!)

...." a všichni vnímavější vidí, že náš svět se smrkem končí.".... - řekl bych že včela má srovnatelný problém jako ten smrk

9.6.2018 10:37
tom.50

XXX.XXX.139.251

bohemiagall napsal(a):
A lpět a trvat na dřevu? Plast máme z ropy od habakuků nebo Rusů hned a lacino, než vyroste strom trvá nejméně 80 let a všichni vnímavější vidí, že náš svět se smrkem končí. Prostě do 20 let tu všechny uhynou a zbydou jen v některých horách ve výškách nad 1.100 metrů. Čím dřív toto každý pochopí a začne se na to připravovat, třeba tím, že přijme plasty a naučí se s nimi pracovat, bude mít jedině náskok.

Co třeba sázet jiný stromy a naučit se nepotřebovat habakuky. Končí akorát smrkový monokultury, který zavedl blb člověk. Voni ty plasty se moc žrát nedaj a dejchat taky ne.

Nedá mi než zareagovat na váš zlobný výplod. Mluví z vás pubertální troubelík, bez ohledu na to, kolik vám je roků, který ješt nechápe svět kolem sebe ve všech souvislostech.

Ten, jak vy říkáte blb člověk, dávno pradávno před tím, než se narodili vaše prarodiče, zavedl monokultury a díky nim je dnes dříví laciné a bylo laciné, díky monokulturám už před asi 200 lety a ta lacinost dřeva, spolu se zavedením podobných blbostí v získávání všech materiálů umožnila vašim předkům vymanit se z primitivizmu a vybudovat velice vyspělý svět. Vy jen žijete z toho, co tu vybudovali ti blbí předkové, vaše generace nedokázala zatím zhola ic. Tak možná nípat se v počítačích a udělat z našejho národa montovnu západu za otrocké mzdy. To je jediné, co dokážou lidi vašeho typu. A pak ještě plivat na práci předků.

Kdybyste studoval i něco jiného než anarchistický přístup k životu věděl byste, že nahradit smrk nebude až tak snadné, ba přímo nemožné. Ony jsou kůrovců jen u nás desítky druhů a i ten smrkový klidně napadá i borovici. Kdybyste byl chytřejší věděl byste, že třeba jasan, velká naděje našeho lesního hosdpodářství, má nějakou chcípavku a tenhle druh se tou nadějí nestane. Pak byste věděl, že třeba střešní vazby ze smrku a borovice jsou odolné vůči dřevokazům. Někoho chytřejšího se zeptejte, proč se nedělají z ničeho jiného, dřevo některých listnáčů bylo vždy lacinější a nikdo chytrý si s toho nic ve stavebnictví nedělal prostě proto, že to velmi brzy sežerou ti báječní tvorové, kteří pro lidi jako jstre vy tu jsou potřeba a vytvářejí báječně diverzifikovanou přírodu. Jasně, pak se střešní konstrukce napustí nějakou chemií a idioti pak budou říkat, že blb člověk vymyslel chemii a napouští tím svinstvem kde co.

No a že pán s nickem profesor s vámi nadšeně souhlasí mě taky nepřekvapuje. Mě jen děsí, že nevzdělaní lidé vašeho typu, ekofanatici, odmítající chápat příčinné souvislosti světa kolem nás, i když je všude relevantních informací dost (zatím - dojde k cenzuře, už se tak začíná dít) můžou mít a mají vliv na politiku a hospodářství.

Víte co je báječné? Že zatím kdyby si lidi vašeho typu, jak se říká lidově: "zlámali v p.deli prst", stejně se vývoj nezastaví a nakonec se vždy vláda věcí navrátí k lidem vědoucím, vzdělaným, kteří budou schopní chápat souvislosti.

V našem prostředíé byly normální bukojavořiny a jehličnany žily jen v horách. Právě proto, že smrk je nejvhodnější pro lidské využití byl udělán pokus dát ho do nižších plh a od Marie Terezie to fungovalo, protože svět byl zrovna v chladnější periodě. A kdybyste se bohemiagall podělal do vejšky, z buku ani javoru prostě třeba střešní konstrukce nepůjde, na to vemte jed. (a rovné střechy bez umělých izolačních hmot z ropy od habakuků taky nepůjdou)

Pokud vím, tak třeba Maďaři už dávno vyšlechtili rovný akát (nic jiného jim tam neroste), rostoucí s průběžným rovným kmenem. Tam se z toho staví, blbé je, že do toho nejde zatlouct hřeb, vše se musí předvrtávat, ale jde to. No a dobrotivá EU prohlásila akát za invazivní druh...
Ano, v EU zdá se, vládnou lidi jako vy, takoví, co nechápou jak co funguje. Mě děsí ale dojem, že mocipáni EU vědí moc dobře, ale dělají to naschvál aby otrávili lidem život. Tenhle dojem by se dal už dnes podpořit desítkami a možná už stovkami nepochopitelných nařízení, omezení a zákazů, které jsou jen na to, aby lidem buzerovaly a znemožňovaly klidný a pohodový život.

9.6.2018 12:55
bohemiagall

XXX.XXX.34.81

Víte co děsí mne? Že lidé vašeho "rozhledu" a intelektuálího kalibru se stále více množí a mají volební právo, proto nám to na tom světě vypadá tak jak vypadá. Můžete na to zas vypotit další urážlivé zvratky, ničeho víc nejste schopen.

9.6.2018 18:10
profesor1

XXX.XXX.192.98

Ještě větší...... než jsme si mysleli
......proto většinu z těch tak pro nás potřebných smrků vyvážíme za hranice

10.6.2018 18:08
Miloš Havel

XXX.XXX.32.5

A co znamená že EU prohlásila akát za invazivní? To Maďarům vadí?

17.6.2018 07:54
Miloš Havel

XXX.XXX.32.5

On má jen tom špatné informace. Nebo správné ale neumí jim rozumět. Nic jiného bych v tom nehledal, vždyť to tu ukázal už několikrát.

12.7.2018 22:48
tom.50

XXX.XXX.139.251

Miloš Havel napsal(a):
A co znamená že EU prohlásila akát za invazivní? To Maďarům vadí?

No, bez dotací nejde nic u nás ani jinde v EU. A tak jestli EU něco dá na černou listinu, pak na to nelze čerpat dotace. Třeba.

Jasně, vymletí, jako ti dva co sem píšou, jeden se dokonce sám nazval profesorem, řeknou, že nejhezčí by byl svět bez dotací a že dotace jsou zlo. No ano, jsou, ale prostě ta dobrotivá Matka EU zavedla systém, aby nikdo, žádný státeček jako ČR nebo HU nemohl bez nich existovat.

A ještě větší profesore než jsem si myslel, ano, smrk se vyváží, protože se jeho sázení před 80-100 lety zdálo našim předkům (bohemiagal je nazval blby co sázeli smrk) jako báječný nápad. Ano těm předkům, co se zrovna vrátili z Velké války a neměli tušení, že se svět oteplí a že to, co fungovalo od Marie Terezie fungovat přestane. A taky netušili, že jednou vnukové jejich synů budou tak blbí, že vymyslí alternativce a podobné cvoky. Oni by řekli, že: "víme ho.no co je bída a že roupama vymejšlíme kra.iny" a měli by pravdu.

Zeptám se, kde jsou zalezlí alternativci, co se na Šumavě uvazovali ke smrkům napadeným kůrovcem, aby je lesníci nemohli odtěžit a zabránit tak lavinovitému šíření kůrovce? A v důsledku toho se všude lesníci báli radikálně těžit a třeba i za cenu vývozu pod cenou se zbavovat problémového smrku...
Kdybyste aspoň drželi huby když už kazíte svět kolem sebe. Málokdy se destruktivní vliv alternativců projeví tak rychle!

A že se alternativci, když jste tak vzdělaný třeba vy bohemiagall, proč neprotestujete, že se furt smrk sází pod 1.000 metrů nadmořské výšky? Přece i jen průměrně chytrý člověk musí chápat, že pokus se smrkem níž než v horách nevyšel a že je nutné bleskurychle zakládat jiné lesy.

13.7.2018 16:54
Miloš Havel

XXX.XXX.32.75

Hezké. A proč vlastně vy šíříte lež o tom že EU prohlásila akát za invazivní druh se nedozvíme.

16.7.2018 12:35
forestman

XXX.XXX.59.238

tom.50 napsal(a):
Ano, chápu pana doktora. V drůbežárnách slepicím dělají ze dvou dnů tři a ony pak snesou tři vejce za dva dny. Jen tak dál.

A vážně. Není týráním "zvířat" dát včely do úlu, kde je světlo? Jak by se komu spalo když by nešlo zhasnout a v noci nebyla tma? Vím, že tak mučili nacisti v koncentrákách vězně. Já svoje včely nikdy nijak nemučím a nehodlám s tím začít. Mám za to, že mají mít v úle tmu.

Nepatří to sem (hrozně jsem se chechtal). Jedna moje nová slepice překonává veškeré slepičí koncentráky, snáší denně dvoužloutková vejce cca 85gr. Holt šrotík, sekané masíčko, rejžička, pastva na jetelině, grit (budu ji muset přibrzdit, dělají to občas všechny nové).
Ale ke včelaření. Styrodur i plstrn, není průsvitný samozřejmě už od tloušťky 10mm (zrno materiálu), zde na 1cm to je cca 3pct., difuzní koef.40. Je pravda, že jakmile sklopím sklo okénko u úlu TBH "na čumendu", tak včelám to příjemné není a odcházejí do tmy.

17.7.2018 22:02
bohemiagall

XXX.XXX.7.212

Nerad vam beru iluze ale vyzivou to neni.

18.7.2018 11:30
tom.50

XXX.XXX.139.251

Souhlasím, výživou ty dvoužloutkáče nejsou a ani intenzivnější snáška než u "obyčejných" i když třeba čistokrevných slepic taky ne.

Pane Havel chápu, že milujete EU (kdysi někteří taky milovali KSČ a předtím jiné dovedy), ale prostě EU prohlásila akát za invazní druh a z toho vyplývá ne hubení akátů (tak milostiví v Bruselu jsou) ale nepodporu jeho pěstování v jakékoli formě. Fakt, že třeba v některých částech Evropy nic jiného, tedy jiný strom se dřevem vhodným ve stavebnictví neroste, ti hňupi (pardon, mám samozřejmě na mysli vynikající odborníky, kterými EU nepochybně disponuje) neřeší.

Připomíná mi to příhodu, kterou jsem sám nezažil, nicméně přesně to vystihuje. V 50 letech 20 stol objížděli vesnice političtí agitátoři, kteří verbovali do družstev a pronášeli k zemědělcům plamenné projevy aby makali víc a intenzivněji, aby se nakrmili dělníci v továrnách. No a tady u nás byl jeden tak vzdělaný, že ve své upřímné horlivosti nabádal zemědělce, k jejich velkému úžasu, aby sili co nejvíce krupice, aby bylo dost na kašičku pro miminka.

Myslím, že jste pane Havel dost bystrý na to, abyste pochopil, co si o vás myslím. A i přes to, že to není nijak oslnivé, přesto bych si já nedovolil o vás říct, že lžete a to ani kdyby to byla pravda. Já ne, mám takové vychování. Možná díky tomu vychování taky umím rozpoznat, zda je EU dobrý spolek a vám to rozpoznávání zjevně potíže způsobuje. Stejně, jako v relativně nedávné minulosti někteří obdivovali komunismus a před nimi...
Možná by bylo skvělé, kdybyste na mě nijak nereagoval. jen vyrýváte, ale nepamatuju se, že byste tu dal nějakou, i třeba blbou RADU. Ne, vyrývat a na.írat, to umíte, včelařit ale zjevně ne.

Snad umíte číst tak, jako rýt a ponižovat - http://www.invaznirostliny.cz/druhy/akat-trnovnik

a při troše hledání se dozvíte o akátu a EU opravdu hodně.

18.7.2018 17:37
Miloš Havel

XXX.XXX.32.75

A vy číst umíte? Nepíšu že lžete. Ale že lež šíříte.

Ať dělám co dělám, neumím nařízení EU ve kterém prohlašuje akát za invazivní najít. Vy jo?
Tipnu si že napíšete že ano, ale jste teď línej ho hledat.

12.8.2018 23:32
tom.50

XXX.XXX.139.251

Pak lže možná Včelařství, protože tam jsem to (asi) vyčetl. Nebo lže Čro, který mi ustavičně žvatlá při mojí práci a nebo to psali v internetovývh novinách (papírové jsem nekupoval nikdy)
Já si zdroje nepamatuju, proč bych to dělal? Ministrem být nechci, politikou se živit nehodlám a tak jsem si nekoupil titul z Plzně nebo odjinud a tak nemám potřebu a ani nemusím sdělovat, a už vůbec ne vám, zdroje svých vědomostí.

Prostě předobrá EU prohlásila akát za nepůvodní invazivní druh. Hledejte když nevěříte. Až nejdete ani nemuknete, natož abyste se omluvil, chápu.

Fakt nevím, kde jsem vzal následující, ale je to vědomost z doby, kdy B. Gates ještě nepředstavil PC, tedy před rokem 1981.

Maďaři, protože jim ve většině jejich země neroste smrk, vyšlechtili akát s rovným průběžným kmenem a dříví z něj používají jako stavební. Má tu výhodu, že je jedovaté a nic ho nežere. Blbé je, že je těžší a že se do něj nedají zatloukat hřebíky a musí se spojovat jinak. Což se u nás dělalo i se smrkem, když byly hřeby tak drahé (dělané kovářem ručně), že se nepoužívaly. O tom ale fakt na PC asi nenajdete taky nic. Předpokládám. Přesto je to fakt a přesto se to dělalo a vy se z toho můžete třeba popupínkovat.

12.8.2018 23:40
tom.50

XXX.XXX.139.251

Miloš Havel napsal(a):
A vy číst umíte? Nepíšu že lžete. Ale že lež šíříte.

Ať dělám co dělám, neumím nařízení EU ve kterém prohlašuje akát za invazivní najít. Vy jo?
Tipnu si že napíšete že ano, ale jste teď línej ho hledat.

No, nevím jak umíte s PC vy, já moc ne, je mi 62 let. Ale mě to hledání trvalo asi 15 vteřin a je to hned v prvním odstavci-

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trnovn%C3%ADk_ak%C3%A1t

tedy o tom, že je to invazní nebezpečný druh. To o nařízení EU jsem nehledal, proč?

Nedalo mi to a našel jsem toto z roku 2014 a jestli za 4 roky dobrotiví soudruzi z Brusele ještě nanařídili, už na tom usilovně pracují a dílo se jim dozajista podaří, možná je zdrželo, že sem zvou a lákají staticíce jedinců jiného nepůvodního druhu...

https://www.lidovky.cz/pochazi-akat-z-evropy-eu-ho-chce-zakazat-hrozi-mu-cerna-listina-p7f-/zpravy-domov.aspx?c=A140201_171807_ln_domov_hm.

13.8.2018 05:41
Miloš Havel

XXX.XXX.32.75

To o nařízení EU jsem nehledal, proč?

Třeba proto: (citace z toho co jste našel)

„V návrhu Komise není o trnovníku akátu ani zmínka, “ uvedla Kovaříková.
Zdroj: https://www.lidovky.cz/pochazi-akat-z-evropy-eu-ho-chce-zakazat-hrozi-mu-cerna-listina-p7f-/zpravy-domov.aspx?c=A140201_171807_ln_domov_hm.

22.8.2018 09:38
Miloš Havel

XXX.XXX.32.75

Na aktuálním seznamu invazivních nepůvodních druhů vydaném EU akát není.

22.8.2018 14:16
tom.50

XXX.XXX.139.251

Ale EU se snaží, aby byl.

Já jsem pro prevenci. Multikulti vítači taky tvrdí, že proč se bát uprchlíků, když tu JEŠTĚ žádní nejsou (ani to bych si netrouf tvrdit) a my chytřejší říkáme, že až tu budou, bude pozdě!

A tak je úplně jedno, zda na jakési listině akát ZATÍM ještě není a nebo už je. Naši mocipáni ale s akátem už zacházejí, jako že na černé listině je. Mluví v jeho neprospěch, píšou články a zdůvodňují jeho postupnou likvidaci a ohánějí se už "hotovou" věcí a přitom to, jak tvrdíte, ještě hotové není.

Paradoxně tak zvaní odborníci nevidí, co vidí každý rozumný člověk, že skončilo několikasetleté chladnější období stř. Evropy, kdy se tu dařilo smrku. Ten patří do nadmořské výšky nad 1.000 metrů a přesto, že to "odborníci" vědí, stejně ho pořád sázejí. Jednak je tu mašinerie školkařských zařízení a pěstební mašinerie a jednak je tu lobby obchodníků se dřívím, kteří říkají: "vysazujte si co chcete, ale my vykoupíme (solidně zaplatíme) jen smrk". Tak se dělají maškarády pro blbé s odvoláváním ministra za kůrovcovou kalamitu a tak podobně. Pro neinformované: kůrovec napadá suchem hynoucí a nebo oslabené smrky a nemá to u nás ve výškách pod 1.000 metrů žádné řešení.
A tak místo aby UE a její místní přisluhovači byli rádi, že tu něco roste, snaží se akát ničit a omezovat.
Naši, tak zvaní odborníci mysleli, že nástupnickou dřevinou bude jasan. Nebude, má ve střední Evropě nějakou chcípavku...

A nebo že by liberalisté poručili větru dešti? Vašim ideologickým kolegům komunistům = leninomarxistům se to nepodařilo, liberálním neomarxistům se zatím zdá, že se to podaří.

23.8.2018 08:26
profesor1

XXX.XXX.192.98

Smekám jak se umíte dobře vykecat a okecat nepravdu kterou jste tady uvedl
Ono asi lže někdo jiný, vy si přeci zdroje pamatovat nemusíte, tak že si nemusíte ani obhájit to co tu plácnete.
Zato ostatní musí jen těm vašim žvástům přikyvovat a běda když má někdo jiný názor, jinou zkušenost....

23.8.2018 08:51
Miloš Havel

XXX.XXX.32.75

To by Ovčáček nevymyslel.

Článek Hitler je gentleman jsem ještě nenašel, protože ho Peroutka ZATÍM nenapsal.

3.9.2018 19:46
tom.50

XXX.XXX.139.251

profesor1 napsal(a):
Smekám jak se umíte dobře vykecat a okecat nepravdu kterou jste tady uvedl
Ono asi lže někdo jiný, vy si přeci zdroje pamatovat nemusíte, tak že si nemusíte ani obhájit to co tu plácnete.
Zato ostatní musí jen těm vašim žvástům přikyvovat a běda když má někdo jiný názor, jinou zkušenost....

Napadáte místo abyste uznal, že pokud to zatím nařízeno EU není - to tvrdí jen místní troll - je už v lidech zafixována likvidace akátu a halvně, už k ní dochází. To je prostý fakt a nic na tom nemění detail.

EU už nařídila tolik zhovadilostí, že nikdo rozumný od ní nic pozitivního nečeká. A jestli jsou na EU nějaká pozitiva? Ano, jistě jsou, on reálný socializmus taky měl i dost pozitiv. A propos, čím dál větší skupině lidí se začíná zdát, že víc než tento liberálně vítačský hnus, co je teď.

troll - je jedno, zda dotyčný napsal konkrétně něco, stačí, že kontext jeho jiných vyjádření vyznívá v duchu obdivu ke grázlovi.

3.9.2018 21:52
bohemiagall

XXX.XXX.43.78

Ona ta EU je naprostá hrůza, představte si, že v celé EU platí zákaz používání neonikotinoidů! Jaké máme štěstí, že nám vládnou osvícení bolševičtí oligarchové, kteří víc koukají na prostý lid a životní prostředí než na vlastní prospěch. Naštěstí mohou tenhle nesmysl odložit o pět let, tak proč to nevyužít, zvlášť když bez toho svinstva se prý nic vypěstovat nedá. Kontrolní otázka: komu se hodí neustálá kampaň proti EU? A to zdaleka nejsem zastáncem její politiky, protože v ní vládnou levičáci jako tady. Pak to vypadá, jak to vypadá.

8.9.2018 16:54
Miloš Havel

XXX.XXX.32.174

Tvrdit může kdo chce co chce. Jisté je že na Unijním seznamu invazních nepůvodních druhů akát není a v návrhu (viz odkaz výše který sem vložil tom50) nikdy nebyl.
Že tom50 zatvrzele tvrdí že se EU snaží aby byl je jeho věc. Snad ho za šíření dezinformací alespoň dobře platí.

Ta mezera 17 mm je chyba kresliče. Omylem o 10 mm posunul pravítko na rýsovacím prkně. Nějakou dobu se pak úly takto i vyráběly.

26.9.2018 08:33
MilanoLo

XXX.XXX.247.85

Rád bych si vyrobil úly z polystyrenu, ale nevím jaký použiji spodní díl s česnem? Jak se postaví nástavek 5cm polystyrenu na dolní díl 2 cm stěny ze dřeva? Máte nějaký plánek s rozměry?

Přidejte reakci

Přidat smajlík