XXX.XXX.139.251
Mnozí možná dosud vlhkost medu neřeší a mají za to, že když je plást zavíčkovaný až dolů, tedy úplně, že je med ve správné vlhkosti.
Tak to bylo v minulosti, dnes to, bohužel, už neplatí! Včely úplně klidně zavíčkují med s vlhkostí nad 18,5% a dokonce i nad 19%. Teorie tvrdí, že kritická hranice je 18,6% vody v medu, ale pozor, neplatí to stoprocentně, je lepší skladovat med pod 18%, ještě lépe pod 17,5%.
Konkrétní příklad z mé letošní praxe. Stejný úl bez oček a nesmyslů jako je zasíťované dno a nebo vysoký podmet atd., stejná míra, matka ze stejného vlastního chovu po ins matce Vigor, tedy F1, úly stojí dokonce na stejném podstavci. Z obou letos odebrán med z prvních NN, všechny plásty dokonale zavíčkované. Vlhkost medu od jenoho vč byla 16,5%, u druhého 18,8%. Staří Čechové by řekli: "A teď se, vole, vožeň!"
Dopručuju všem koho to zajímá si vyslechnout tuto přednášku. Sice je zdlouhavá, ale dává perfektní informace. Zdůrazňuju očka, nepoužíval jsem je nikdy, z nějaké intuice a hlavně kvůli bezradnému kroužení a padání na zem zmatených včel, zalétaných do oček, když jsem rozebral úl. V maringotce to byl tuplovaný problém a tak jsem očka definitivně zavrhnul už v 80 letech 20 stol.
https://www.youtube.com/watch?v=V1x7Phgdt3U
Letos prý někdo psal na VF, že to může být způsobeno genetikou. Přednášející říká, že s vlhkostí medu má problém v posledních několika letech celé Středomoří a stále více včelařů v celé Evropě. Genetika by dávala logiku stejně, jako se usilovným šlechtěním vychovala včela, která ignoruje medovici a je specializovaná na jarní ranou snůšku. Důkazem toho je právě Vigorka. Dokud jsem si jí nepořídil a nezačal na stejném stanovišti těžit medovicový med, ale jen od vč kde byla její dcera, tak jsem tomu nechtěl věřit. Polopatě co říkám. Ano, na stejném stanovišti jsem měl ve stejném roce medovicový med jen od vč kde byla F1 Vigor, ostatní nic a nebo paběrky něčeho namíchaného. Tvrdím, že včela ignorující medovici, i když jí stanoviště poskytuje, je důkazem toho, že současná včela je vyšlechtěná na jarní med, protože za komunistů byla stejná výkupní cena jak medovice tak jarního medu a jarní snůška je jistá, medovice jen některrý rok. Výsledek se dostavil. S vlhkostí to může být stejné.
Vlhkost podmíněná geneticky by dávala smysl dokonale. Je třeba to hlídat a psát si, ze kterého vč byl který medník.
Druhá možnost je maturizace medu, ale to mi přijde už opravdu za hranou, vytočit nehotový produkt a "dosušit" ho v nějakém zařízení. Je to pak ještě med?
XXX.XXX.176.134
Mám strůpkovou folii, zasíťované dno, očka a letošní květový med 15% a loni 16%.
XXX.XXX.32.5
Tady bylo loni všechno co se zelenalo ulepené. Měl jsem radost, než se mě J. Marx zeptaj jestli na to lítaj. Nelítaly. Nikdy jsem medovici neměl. Slyšel jsem že Vigorky přinesou 10 kg medovice i když ostatní včely budou do očí tvrdit že žádná není.
Mám loňskou inseminku, letos rozchovávám. Ale už jsem letos slyšel ať dám pozor, že jsou náchylné k virózám.
XXX.XXX.139.251
Budete mile překvapený a i ta inseminka dá, uvidíte. A pak si ještě všimněte jakoby pomalý jarní nástup, furt se u nich nic moc neděje a pak je najednou úl plný plodu, včel celkem málo a přesto medovici přinesou a i v jarním medu se vyrovnají "nektarkám".
Asi by mě to nenepadlo, nevěřil bych, kdybych před šesti lety nekoupil 6 vč s "nějakými" matkami a na stejném stanovišti byl u dvou medovicový med a u čtyř ani deko. Tak jsem se na to zaměřil a skutečně to psali chlapi na VF. Pan Cimala mě nebude mít rád, ale jeho tehdejší matky Praděd, které jsem si nakoupil v dalším roce, na medovici zrovna nebyly.
Právě Cimala píše letos ve Včelařství, že znal někoho, kdo si za komančů připašoval dvě matky Kavkazky a jejich vč že se nedala ke sběru medovice přimět nijak, včely se prý válely na česnech, zatímco ostatní nosily medovici jak o život.
Jo a ten druh medovice, který z lip kape na zem a nejde umýt z auta, když si to neuvědomíme a zaparkujeme v tu dobu pod lípami, jsem nikdy neviděl včely sbírat. Ano, ani Vigorky nesbírají všechno co příroda nabízí.
Jen bych si skromně dovolil připomenout, že vlákno je o vlhkosti medu.
XXX.XXX.32.5
A co ty žluté kraňky co má Martin Kafka? Medovici umí? A vlhkost medu?
XXX.XXX.139.251
Nejlépe se zeptat jeho ne? Když ho znáte.
XXX.XXX.32.5
Neznám se s ním osobně, vlhkost medu mám okolo 16%.
XXX.XXX.139.251
Jen takovou maličkost.
Mám nové stanoviště, dle mého instinktu na medovici jak dělané a medovice se jaksi nedostavila. Mrzuté.
Ovšem stanoviště staré je teď 30 km od bydliště. Proto jsem uvažoval, že ho opustím, dalo medovici aspoň pro rodinu a dobré kamarády i když neměli medovici ani ti, kdo na ní jsou zvyklí každoročně. Tak holt pádný argument abych neopouštěl "staré znáné pro nové".
A která vč dala medovici? Pravdu? Rád bych napsal, že dcery po Vigorce, ale tvrdit to nemůžu. Nějak jsem pomotal číslování včelstev při stěhování části vč a tak netuším...
XXX.XXX.139.239
S odstupem 4 let aktuální zjištění.
V první řadě. Záhada v zakládacím článku tohoto vlákna, o ségrách ve stejných úlech na stejné koze a diametrálně odlišnou vlkostí je objasněná. Úly úplně stejné njesou. Mají oba SS, oba míru 39x30 + 39x15x11. Jenže. Jeden má atypické dno a nelze dávat pod něj TL, má ale vysoké dno (nezasíťované, ale s roštem proti stavbě) vysoké 7 cm. Má jen 10 rámků a SR ve stěně napříč a průzor = sklo = studené místo, celá jedna stněna, kam míří uličky, je studená, pouhé sklo + dvířka. Hlavně ale je tento úl jiný v tom, že má ve stěnách polystyren 30 mm.
Druhý úl je "papírák" z hobry, kdy mezi rámy je hobra vně i uvnitř a mezi ní obyčejná sláma z kombajnu, tedy rozdrcená (ne tedy neporušená stébla jako u slamáků). A dno jen 18 mm a TL vysoký 15.
Takže, za nejhlavnější příčinu vlhkého medu považuju PS + vysoký podmet + příliš "studený odchov".
No a k letošku. Měl jsem enormně "suchý" med. Taky 16,2% u květového a to nepamatuju (měřím to teprve asi 8-9 let). Druhé NN byly řepkové a paradoxně tuhl med pod víčky a i kde nebyl zavíčkovaný, ještě v úle, měly se asi brát druhé medníky jako první. Med z prvních, ten daly asi dvě třetiny vč, je ze špendlíků, třešní a vrb. Je načervenale tmavší, lahodnější chuti, tuhne asi o 10 dní později. Třetí medníky, ty má jen asi třetina vč, mají med ze řepky a hlohů, je taky tmavší, chuťově mi nevyhovuje a nejde pastovat, asi kvůli hlohu to dělá hrubší krystal.
A nyní podstatné sdělení. Jinde píšu, jak jsem měl málo nástavků. Ještě jinde píšu, jak MUSÍ vypadat včelstvo, když se pouští do prvního medníku. Napíšu to v této souvislosti znovu velkým a tučným písmem:
DO MEDNÍKU SE SMÍ PUSTIT PO SPLĚNNÍ DVOU PODMÍNEK. VČELY MUSÍ BÝT NA POSLEDNÍM RÁMKU OD ČESNA NA STRANĚ PLÁSTU OD STĚNY TAK NAHUSTO, ŽE PRO "KOŽICH" VČEL NENÍ VIDĚT VOŠTÍ!!!!!!!
DRUHÁ ZÁSADA JE, ŽE SE NESMÍ PŘIDAT NARÁZ VÍC JAK 50 A MAX 65% OBSEDANÉHO PROSTORU A TL SE DO TOHO NEPOČÍTÁ.
První zásada je jasná.
K druhé. Jestli mám nabitý VN 24, stojí na TL, ten se ovšem v tomto případě nepočítá, nesmím přidat celou bednu 24!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Pokud přidám NN15, je to asi 63% a to je na hraně. NN 17 je už docela moc.
Kdo nedodrží tyto dvě uvedené zásady, bude mít ve většině let vlhký med a nemocnější včelstva, náchylnější k virozám a jiným nemocem, bude mít zimní a jiné újyny, bude mít CCD. Tím spíš, když si včely přiotráví kyselinami a škrobovými hydrolyzáty. Jak je ctěná libost.
Ale jestli někdo má vč ve dvou bednách 24, ovšem tak mizerně obsednutých jako běžně vidíme na moderních videích pokrokových včelařů, a přesto přidá celou bednu 24 a myslí si, že přidal 50%, je na omylu.
Z ustavičného podtrhávání včelstev tedy pramení nejen vlhký med, ale také všechny ostatní problémy "moderního" trendy včelařství. Kdo chce kam, pomozme mu tam, říkávali předkové.
Důkaz:
Stará odb. lit., například OVP z let 1955-70, kdy celá Evropa používala úly s okýnky a všude se tvrdí, hlavně neměcky píšíc uatoři, že se medníku smí dát jen 50% velikosti plodiště a ne dřív, než přestane být pro množství včel vidět žlutý plást SR za okénkem.
Já se i v úlech, kde okénko ani průzor není (mám z nostalgie jediný a letos ho vyřadím definitivně i když letos vlhkost OK), přidávám první medník (samosebou mřížku vůbec nikdy nepoužívám) až když je i zadní strana krajního plástu nejdál od česna načerno obsednutá včelami. Letos jsem nestíhal a přidal medníky ještě o pár dní později, než jsem si myslel, že by to bylo potřeba. Kolegové to stihli lépe a měli vlhký med, jeden z nich tragicky, nad 18,5 i nad 19%. Jim se to méně rojilo, tomu s víc "blbým" medem ani jedno ze 12 vč., mě víc než jindy.
K tomu se asi projevuje vliv neonikotinoidů. To je málo známá a očekávaná souvislost a o těchto jedech založím v dalších dnech vlákno. Včel asi 10-15 dní po řepce tak katastrofálně ubyde (teprve jen v posledních asi 4-5 letech), že slabě obsednutá vč medník opouštějí a v nejhornějších mednících chodí po plástech pár včel a teplota tam padá na 20-25, vlhkost je tam nad 55%. Po odebrání třetího medníku ihned, během prár hodin, najednou vč zvýší teplotu na 34 a vlhkost spadne pod 40%. Vše další až v dalších letech. Bohužel v mých, dobře obsednutých úlech se neměřilo. Na to vážně nemám čas a ani "buňky", to přenechávám mladším kolegům.