Dobrý den, mám dotaz ohledně krmení?Po druhém vytočení medu jsem začal krmit jako každý rok letos jsem už zkrmil 13 kg na včelstvo. Při kontrole zásob jsem byl dost překvapen že zásoby skoro nejsou zato proplodovaný skoro celý vrchní nástavek okolo plodu trocha zásob. Myslím si že to je způsobeno letošním počasím jinak si to vysvětlit nedovedu. Ještě jsem se s tímto problémem nesetkal. Nějaké řešení? Názor?děkuji.
Ahoj.
Jak a jak velkými krmítky krmíte?
Krmení na zimu je nutné dát ve čtyřech či pěti (i více) velkých dávkách v několika dnech, tak rychle, jak to dokážou brát, nebo s odstupem dvou, tří dnů. Rychleji berou roztok řidší a sice jen 1:1.
Rozpouštím v konvi pomocí vrtačky ve stojánku (ne proboha v ruce jak je na YT),10 l vody na 10 kilo cukru, pak vznikne 16 litrů roztoku. Plná konev se nedá rychle míchat a je pak moc těžká a velmi špatně se z ní vylévá roztok.
Krmítko má objem 9 l, ale dávám 8 a vím, že je to pak přesně 5 kg čistého cukru, vč musí dostat nejméně asi 20 kilo čistého cukru (dle síly vč a nožství medu v plodišti třeba i o dost víc). Po půli září dokrmím, pokud je to třeba.
Cmrndání pomocí menších krmítek funguje jako podněcování, simuluje snůšku a to vč stimuluje ke zvýšenému plodování. Některý rok méně, jindy více.
Dávám svojí zkušenost a je mi celkem jedno, když zase někdo napíše, že on krmí po dvou či třech litrech a že už to tak dělal jeho děda a měl vždycky pěkné včely. (ozve se trefená?) A samosebou jsou i tací, co budou tvrdit, že oni krmí 3:2 a bylo to vždy dobré. Jasně, jde to. Nemůžu dokázat, ale vzhledem k tomu, že se tak koncentrovaný nektar v přírodě nejspíš nevyskytuje, mám podezření - opakuju že to nemůžu dokázat, že včely aby mohly vůbec tak silný roztok zpracovat, musí nosit vodu, naředit si to a pak to odpařit. Jinak si neumím vysvětlit, že když oddělek nebo nějaké vč nechce brát roztok "normální", tedy 3:2, pak 1:1 vezme vždy!
Nedělal jsem to tak vždy, starší bratr mě na to upozornil když mi nějaký odd nechtěl brát krmení, že řídký roztok vezme a protože to opravdu funguje, raději krmím roztokem 1:1 bez výjimky i za cenu větší pracnosti. V těchto vedrech jsem dával dokonce 11-12 l vody ku 10 kg cukru.
Ale každý ať si samosebou dělá co hce, chytrý naslouchá starým a hňup ví své. Je na každém, kam se sám zařadí.
Prvně jsem viděl krmit velkou dávkou najednou asi před 20 lety. Místní velkovčelař odkryl strůpkovou folii, dal na úl prázdný truhlík a na horní loučky dal příčně čtyři dvojice rovnoběžných, asi 10 cm dlouhých lajsniček průřezu asi 10x10 mm, možná slabších. Lajsničky byly od sebe tak daleko, aby na nich dobře stála lahev od okurek s prosakovacím víčkem za pětikorunu. Nevěřil jsem vlastním očím, když drtivá většina vč měla ty čtyři lahve objemu 3,8 l, tedy asi 15 litrů za 48 hodin vybrané.
Nejjedodušší a nejlacinější je ruský (ukrajinský) způsob krmení jednorázovým krmítkem za jednu korunu. Inspirace je tady (byl jsem líný hledat ty Rusáky) -
https://www.youtube.com/watch?v=G1IO0aVLvto
ale je to lepší po velké dávce (asi 8 l - nalévané do 10 l kýble) v malinko pevnějším mikrotenu (asi 30 - 35 l pytle se zavazováním, které se ale nevyužívá) a ne do krmítek, ale rovnou na horní loučky rámků. Nic nepropichujte, naopak, nalívá se to v kýblu s hladkým vnitřkem, zauzlí aby nad roztokem bylo minimum vzduchu a naopak se to nepropichuje, aby to nevyteklo, až to první včelička načne zespoda. Takže. V kýblu na zemi nalít, zavázat pytel a opatrně přendat do úlu.
A není chytré si to "nabalit" dopředu jak je to na videu. Jestli to najdou slídilky takhle připravené, nebudou čekat až to dáte do úlu, ale udělají si radost hned se všemi možnými důsledky.
No tak nekrmíte, ale podněcujete, jasně vám to vysvětluju výš. Dejte jim najednou 10 a víc litrů a jak to vezmou tak hned to samé znova.
A jak dlouho vám berou ten 5 l kyblíček? Ten musí být u normálního vč do rána pryč, jak ne, něco je špatně. Jak dlouho jste jim dával těch 13 kilo? Vytočil jste předpokládám před měsícem ne?
A jak hustý je roztok?
A proč považujete intenzivní plodování před polovinou srpna = tvorbu zimní dlouhověké generace za problém? Problém by to byl v říjnu a přes zimu, ale nyní je to snad dobře ne?
Poměr 2:1 je špatný a to hodně! Přečetl jste vůbec (a pochopil) co jsem se vám snažil vysvětlit?
První se udává cukr, druhá voda. Poměr 3:2 vysvětluju že je špatný - důkaz, někdy ho blbě berou, ale většinou berou. Dva díly cukru ku jednomu vody je velmi hustý. Naopak, tedy dva díly vody ku jednomu dílu cukru je zase zbytečně řídký (ale furt lepší, než hustý) - jeho podněcovací účinek bude ale obrovský!
Včelstvo, aby žilo, musí přinést asi metrák medu, spíš víc. Když včelař vytočí třeba 40 kilo, vč přineslo nejméně 140 kilo. Je to jasné?
No a vždy v létě nějaká malá snůška na uživení je a tak zásob v úle neubývá a naopak je vidět, že zásoby přibývají krmením. No a některý rok je holt letní snůška mizivá nebo žádná a k tomu větší ochota plodovat (pro většinu nás ostatních je pokles plodování po letním slunovratu nepříjemnou věcí) a výsledkem je to, co popisujete.
A taky to může být něčím jiným a to je na včelařině právě to, proč třeba já včelařím - nikdy se nic neopakuje, každý rok je jiný a každé vč je jiné. Kdo chce aby vše fungovalo a bylo furt dokonale stejné, ať si koupí CNC obráběcí stroj a kouká na furt dokonale stejné výrobky po řadu let, bez ohledu na přírodu a podobně.
Jo a proč je, podle mě, hustý roztok špatný i kdyby jej včely braly bez problémů? Nejspíš enormně namáhá a opotřebovává včely víc, než je nutné. Bludy o tom, že cukr zpracovávají staré včely, které do zimy stejně odejdou, jsou nejspíš jen bludy. Jistě to ale nevím a dělám co si myslím, že je dobře. Až do chvíle, než se dozvím, že to je možná jinak a tak se snažím svůj případný omyl napravit. Obecně tomu říkáme učení.
Váš dotaz ale svědčí o tom, že o včelařině přemýšlíte a že se snažíte přijít na kloub věcem u včel, snažíte se poučit. Půjde to. Ať se vám daří.
Bludy o tom, že cukr zpracovávají staré včely, které do zimy stejně odejdou, jsou nejspíš jen bludy.
Znám včelaře který krmí až začátkem října.
Tvrdí že nechce aby se staré včely zúčastnily zpracování zásob. Krmí právě proto v době kdy už "odešly".
Prý aby nemohly nakazit zimní zásoby původci nemocí (např. nosema).
Uživatel s deaktivovaným účtem

To by se mohlo zdát rozumný, kdyby...se dlouhověké včely nelíhly průběžně už zhruba od konce června a líhly se jednorázově do nového díla. Ale pokud je v úlu do října dostatek zásob, tak i tak se dá...ovšem pokud krmení v této době nepodnítí matku k rozplodování.
Až tak dobře ho zase neznám a ne se vší jeho praxí se já umím stotožnit. Pokud vím, pozdě vytáčí med akátový, který nekrystalizuje. Jak by vytáčel "řepku" bych rád viděl (nezmínil se mi že by měl a používal termokomoru) a jiný med on nezná, o medovici a nedej Bože melecitoze jen slýchá nebo čte. A dokonce jsem to pochopil tak (nikdy jsem u něj nebyl), že sice vytáčí v říjnu, ale med už dávno v úlech není - je zastáncem používání Amitrazu a nevěřím, že by zrovna on kontaminoval med v úle Amitrazem a pak ho vytáčel pro lidský konzum. A vlastně vůbec nevím, zda lze použít KM, když je v úle nevytočený med. Opakuju nevím to, ale doufám, že to nikdo nedělá.
Vlastně o tom jak on včelaří moc nevím a nějak to nehltám, protože nikdy nebudu včelařit ve výšce 270 metrů, ale nad 400 a tak mě to asi ani nějak nezajímá, snažím se přiučit to, co můžu já ve své praxi využít. A navíc jsem zastáncem úplně opačného způsobu včelaření, dosahovat dobrých výsedků s malými včelstvy. I některá moje vč mají na vrcholu výšku úlu 1,2 m a někdy i víc a je to pro mě obtížné.6 a i 8 nástavků 11x39x24, jako mívá on (jen mi o tom vyprávěl a možná je to jen obdoba rybářské latiny) já ani nechci. Nechci a ani bych fyzicky nedokázal takové hypervčelstvo obsluhovat. Vlastně vůbec nevím proč to dělá, že ušetří matku v ceně asi 3 stovky? Nebo proč? Že ušetří dno a víko, co by musel mít u druhého úlu? Asi, na co jemu stačí jeden úl a jedna matka, na to já potřebuju dva úly a dvě matky (a dvě místa na včelnici) a když by Milan neměl akát a slunečnici, jak by to bylo? Nebo fakt nevím, vlastně jsem se ho na to nikdy nezeptal. A dokonce ani neusiluju o rekordní výnosy, včelařím hlavně proto, že mě to baví a přiznám se, že vytáčení a hlavně odvíčkování (a pak prodej květového medu, který lidi moc nechtějí) je pro mě neuvěřitelně protivná činnost, asi nejhorší na včelařině!
U Milana meduje akát. U nás sice kvete, včely ho navštěvují jak zběsilé, ale nosí z něj tak nanejvýš pyl (podobné je to s lípou). U Milana běžně jezedáci sejí slunečnici, tady u nás nikdy. A tak mě nějak praxe nížinných včelařů vážně moc nezajímá a tím pádem o ní skoro nic nevím. Proto jsem se Milana na detaily jeho včelaření vlastně nikdy neptal.