XXX.XXX.180.15
Přeji pěkný den,
jsem úplný začátečník, na terase (400 m.n.m) mám od loňského června dva úl s oddělky. Jak bylo teplo, tak vyletěly a intenzivně nosily, ale teď už je asi čtvrtý den hodně chladno, a vždycky pár let jich najdu na terase podchlazených, tak je nosím domů, kde za okny obživnou. Když by druhý den bylo teplo, tak se samy zmátoří a zařadí se zpět do úlu, ale teď když je ta zima, tak je maximálně mohu nasypat vrchem zpět do úlu ( otázka je který je ten správný :(). Myslela jsem, že přestanou létat, když se ochladí, ale každý den jich tam pár na terase najdu - třeba 20, navíc chladné počasí má stále trvat.
A tak jsem si říkala, že jim natvrdo zavřu úl, aby nemohly ven, pokud zima. Je to dobré řešení ? Mám to pod dohledem, jsem relativně pořád poblíž, aby při oteplení úl otevřela. Je mi jich totiž líto. jak zbytečně prochladnou a umřou, už od podzimu vám, že maximálně vydří do druhého dne tak 12 hodiny mimo včelstvo, pak uhynou.
Když jsem včera letový otvor prohlížela, byl hned " za dveřmi:" pěkně kulatý čmelák, ale stačilo malinko pohybu a hned odletěl, asi byl z té zimy také překvapený.
děkuji za rady Jitka
XXX.XXX.126.101
V žádném případě nezavirat. Nechte to na včelách oni si poradí. Takové ztráty jsou normální v tomto období. Přeji hodně úspěchů.
XXX.XXX.139.247
Včela je relativně krátkověký tvor a má tu vlastnost, že se každý jedinec, když má umřít, pokud to jde snaží umřít mimo "hnízdo", tedy mimo úl.
To je jedna možnost. Další možností by bylo v případě podání těsta, ať už medocukrového kvůli nedostatečnému krmení na podzim a nebo těsta bílkovinného. Včely pak musí pro vodu i za cenu ztrát. Jakmile vč začne plodovat, vodu mít MUSÍ!
Dalším důvodem, že má včelstvo "žízeň" můžou být otevřená očka (nebo nedej Bože zasíťované dno) a v důsledku toho absolutní sucho v úle. Na stropní folii se totiž sráží - kondenzuje metabolická voda (z dýchání včel). Pak taky často krajní rámky plesniví a dokonce může být i voda na podložce, někdy jsou mokré stěny a včelařům se to nelíbí - přitom je to přirozené - umí si někdo představit, jak to asi vypadá v tuto dobu ve vyhnilé dutině stromu?
Takže Jitko, nedělejte nic jestli jste už dala těsto, nebo máte otevřená očka (vím, že 9 z deseti "chytrých" tvrdí, že musí být otevřená) a nebo mají včelstva žízeň a nebo je to jen přirozené umírání - odcházení loňských dlouhověkých včel (ty by měly ale vydržet ještě nejméně měsíc). Věřte, že ustavičným otevíráním a sypáním nejspíš nemocných včel do úlů je rušíte a naděláte tím stonásobně víc škody a tím, že možná silně infekční jedince vracíte tak naděláte škody ještě víc.
A tak, jak říká kolega výš, nedělejte nic. On vám nevysvětluje proč, já jsem se o to pokusil. Ale tohle všechno najdete v odborných knihách a třeba i starých 50 a víc let.
Když žádnou, tak jednu byste měla přečíst od A do Z a raději několikrát a tou je kniha O. Brenner - Zákonitosti života včelstva. Tak zvané moderní knihy cizích autorů neradím, píší o jiné včele v jiných podmínkách a hlavně, nepotřebujeme šilhat k cizákům, naopak, oni by se mohli učit u nás!
ps Já očka nepoužívám vůbec, u většiny nástavků je nemám. Potřeboval jsem je kvůli pouštění trubců z medníků. Od té doby, co nepoužívám mateří mřížku už na nic očka nepotřebuju. Jsou nejen zbytečná, jsou škodlivá. Představte si, že by vám u bytu, kde máte účinné toperní nebo kimatizaci furt nějakej magor otevíral okna a vy jste je nemohla zavřít! Já vím, že je to revoluční tvrzení, takový já už jsem
XXX.XXX.32.72
Učit se u cizáků vřele doporučuju. Za hranicema se vám nestane že by vám 9 z deseti chytrých radilo kraviny jak píše tom že se to děje u nás.
Jak uvidíte v cizině včelaře u úlů, dejte se do řeči...
XXX.XXX.254.48
Můžete mi vysvětlit tu mateří mřížku proč ji nepoužíváte a matka klade po celém úlu? Děkuji
XXX.XXX.139.247
Ptáte se jednu větou, pokusím se vám stručně odpovědět. Je to systém Dadant. Opakuju, systém, ne úl Dadant a jak se včelaří v systému Dadant (nezaměňovat s Eurodadant) si jistě budete umět najít sám v odborné literatuře.
Matka sice teoreticky může kam chce v úlu, ale v systému Dadant v medníku klade výjimečně, odhadem tak do 5% případů a nikdy nějak moc plodu. Samozřejmě při splnění několika základních podmínek.
Přidám moudro Ing. Kamlera ze Včelařství, tuším letošní dvojky. Sytém Dadant = dvojnásobek medu při polovině práce a tedy je 4x efektivnější než systémy jiné. Český včelař ale nechce dvě míry v jednom úle, dvě výšky rámků při stejné délce. Prý aby se nepletly. To, jak by si někdo uměl plést rámky vysoké například 30 cm s rámky vysokými 15 cm nechám bez komentáře.
Jak se včelaří v systému Dadant na jakékoli vysoké + nízké míře a proč nemít nikdy med v jiných, než panenských plástech, píšu na tomto foru jinde. Je třeba si to najít, nastudovat a hlavně pochopit.
Čtu to po sobě a vlastně jsem vám neodpověděl, proč nemám mřížku. Je to zbytečný krám navíc a hlavně snižuje medný výnos, v mých podmínkách na polovinu i méně.
XXX.XXX.180.15
Děkuji za rady. Také jsem tušila, že zavírání nebude to pravé. Ale že by měly nedostatek vody po pár dnech zimy – (od neděle) jsem si nemyslela, ale dnes ráno se oteplilo, tak okolo úlu bylo živo. Ale včely posedávají a sosají z různých materiálů, dokonce se jim zalíbil i krvavý krk pro kočku 😊 nevěděla jsme , že včela je tvor také masožravý 😊. Ale z louží vodu nepijí. Takže jsem asi i jen na těch pár dnů měla do úlů dát medocukerné těsto, aby je to nenutilo ven, udělám to dnes, až se trochu uklidní. Já sledovala jejich potřebu vody minulý týden, když bylo pěkně, ale ony veškeré nádobky s vodou ignorovaly, tak jsem si myslela, že vody mají dost.
Ano, mám dva nástavky a na vrchním jsem v zimě otevřela očko (jen na drobné dírky), dočetla jsem se totiž, že právě v zimně vlhko včelám nesvědčí a ony měly i mokré dřevo na úlu. Zasíťované dno mám také, ale pod ním přitlačenou překližku s folií na měl, takže nějaký drobný průvan tam je. Je pravda, že na stropní fólii žádná voda nebyla. Příměr s dutinou stromu se mi líbí, tam rozhodně sucho nebude, pak nám tady hnízdí dlouhodobě v Českém ráji včely na skalách, a písek je vždy zjara a po dešti mokrý. A tak to očko zavřu a opatrně otevřu, až budou letní parna. Taky souhlasím s tou změnou klima v „bytě“, že ony jsou chuděrky na něco připravené, zorganizovaly si život v úlu a dělat nějaké změny pro ně může být nečekané. Z toho pohledu mám možná nyní i velký vletový otvor tak 15 dlouhý.
Nemyslím si, že by to bylo přirozené umírání, protože ty včely většinou ožijí, jak je přinesu do tepla, ale bez ostatních to nevydrží více jak ½ dne. Samozřejmě jsou mezi nimi i ty přirozeně zemřelé. Už na podzim, když začalo být na večer chladno, jsem je tak zachraňovala, když pak bylo ráno teplo, vysypala jsem krabičku před úl a ony zase se do úlu zapojily. Včera hodně pršelo a ráno jsem našla zase přes 30 rozmočených včel. Odpoledne nakrmím, a uvidím, zda se to pro další dny zlepší.
Děkuji i za rady ohledně literatury, než jsem si včely pořídila, tak jsem si asi dva roky různé knihy četla – právě z toho mi myslím utkvěla i ta myšlenka nezavírat., ale O. Brenner – Zákonitosti života včelstva jsem nečetla, půjčím v knihovně a doplním vzdělání, 😊.
Jitka
XXX.XXX.139.247
Jitkoooo, právě podáním těsta je doslova vyháníte pro vodu za každého počasí!!! Pokud nemají hlad, tedy pokud mají dost zásob od podzimu (tuhle dobu by mít měly ještě dost), nic jim proboha nedávejte!!!
Neposuzujte včely svým životem a svými, lidskými zkušenostmi. Když je snůška sladiny, včely opustí napaječky (když je vůbec začnou navštěvovat) a je to třeba jeden z ukazatelů, že snůška je. A ano, včely někdy berou vodu z hnojniště, nehygienicky a naší super vodu ze studně či vodovodu, bakterií a nečistot prostou ignorují. Nechte to, prosím, na nich. A fakt, že je někdy na vodě nevidíte a jindy jo znamená, že je snůška a nebo že potřebují vodu jinou, s nějakou příměsí, třeba huminových kyslein a zrovna pro ní létají do bažince do lesa a může to být i docela daleko. Jo a taky je dobré se k nim podívat i brzy ráno. Uvidíte hromadný sběr vody z travní rosy. Někdy vůbec a jindy je to "masakr" a klidně to trvá třeba jen půl hodiny.
A napadlo vás už někdy, jak to včelstvo udělá, když chce (musí - hloupý včelař ho dal na sluníčko aby jim přece bylo dobře, co nejlíp!) úl ochladit? Najdete si to a napíšete mi to sem? Větrání to není.
Vletový otvor se odborně jmenuje česno a nyní by měl být tak 6x250-300 a když je vč silné i přes celou šířku úlu, což je zpravidla cca 400 mm. Protože už nehrozí hlodavci, může se česno už zvýšit na víc, než 6 mm, atd.
Zda je potřeba česno zvětšit poznáte podle toho, zda se tam tvoří "fronty" když je snůška pylu - tu poznáte na první pohled, poznat snůšku sladiny už vyžaduje trochu zkušenosti a citu.
Očka neotevírejte nikdy, fakt to není potřeba a dokonce nejspíš způsobují zavíčkovávání ne úplně zralého medu, načtěte a nakoukejte si o tom něco na netu.
Očko vymyslel chytrolín, co uvažoval za včely, jako že aby to měly blíž, asi v hloupém domnění, že když to budou mít kratší cestu do medníku (to je přece fuška šplhat i metr vysoko od česna až do medníku, v horku a úplné tmě a tlačenici), že víc nanosí nebo že jim to usnadní práci. No a mnozí tu stupiditu po něm papouškují i když se už ví, že je to ryze nesmyslné počínání. Trapné a úsměvné, včely totiž musí, když vlezou do úlu medníkovým očkem, sešplhat dolů k plodu, tam to vyloží, jiné včely to mnohokrát přenáší na různá místa po celém úle, jednou k plodu, jindy pod něj,pak zase nad něj a nebo mezi plod a až když je to dostatečně zahuštěné a hlavně invertované, teprve to dávají do medníku.
Je dobře že sama uvažujete, je jen potřeba se naučit rozpoznávat knižní a jiné bludy a získat rezistenci k vymývání mozku. Ano, to je kumšt, je mi přes 60, včelařím od dětství a co jsem se nadělal hloupostí!!!!! Jak říkávali předkové, "učenej z nebe nespad", jen je neštěstí, když je někdo přesvědčený, že po pár letech už ví všechno a nedá si říct. Na včelařině je právě to ustavičné učení a poznávání tím, co třeba mě na ní baví. Pořád se učím a pořád je čemu. A pořád, i po více než 50 letech, mě včely umí znovu a znovu překvapovat.
Půjde to, vydržte. Ať se vám daří Jitko.
XXX.XXX.180.15
Díky za dvojí upozornění, vidím, že jsem si Vaši zprávu zbrkle rychle přečetla, tak jsem jim nic nedala. Zásob mají jistě dost, všechny jsem jim, když to byl červencový oddělek, nechala. Ty očka nastuduji. Jak chladí úl vím, nemám ho asi zrovna ideálně umístněný. Svítí mi na terasu sluníčko tak do 14, a tak jsem jim tam na léto dala slunečník :( a kropila okolí vodou, ale stejně v loňských parnech večer seděly venku). Když jsem si je pořizovala, tak jsem právě pro to umístnění hodně zvažovala, zda do toho vůbec jít, ale když mají úly na střechách domů ve městech, kde je celá den slunkoa kamarád včelař, co to převal po svém dědečkovi, v tom tak velký problém neviděl. Nicméně všude psali, že je důležité hlavně ranní sluníčko a východní směr, což mám otočeno, ale já zjišťuji, že naopak důležité je večerní sluníčko, a to právě v těch chladnějších měsících, aby se byly schopny vrátit a nezmrznout cestou. Tam, kde slunko večer svítí je ještě teplo, ale já už tam mám o několik stupňu méně a ony zatuhnou než stihnout vlézt dovnitř, stačí aby se na chvilku někde zdržely a sedly a už se od včelstva nedostanou.
Česno asi rozšířím, až se oteplí, zatím tam není zase taková tlačenice, je tady chladněji, ještě v pondělí padal sníh.
Do léta dohledám úkol a dočtu literaturu, ale od pasu si myslím, že ochlazují právě vodou a jejím odpařováním, ale i v těch nejparnějších dnech nabízenou vodu ignorovaly, kde ji braly nevím.
To mě ani napadlo, že očka by byla měla usnadnit pohyb včel v úle, spíš jsem je brala jako větrací otvory s ohledem na počasí.
50let to už je opravdu hodně zkušeností.
Doufám, že já svým včelkám moc škodit nebudu. Baví mě je pozorovat a mít je pod drobnohledem, ale asi mi bude dlouho trvat, než je budu i chápat.
Teď mě opravdu trápí to jejich večerní zamrznutí před úlem, dnes jich tam zase bylo tak 30 a z těch 30 , co jsem posbírala do krabičky, tak 1/2 do 20 minut v teple ožila, položila jsem krabičku před česno, a ty co patřily do úlu tam vzorně napochodovaly, jak do postele si zalezly, ty co nechtěly, a nebo se otočily, jsem dala k druhému čenu, tam už se jim to líbilo, ale samozdřejmě ne všechny se mi tak podaří zachránit, někter é akční rovnou odlétly - snad se stihnou vrátit, než zase prochladnou a ztuhnou. Asi kdyby byla okolo tráva, tak bych si toho nevšimla, ale jak je na terase dlažba, mám přeheld o každé z nich.
Jitka
XXX.XXX.139.247
A proto naši moudří předkové vynašli pořekadlo, že: "co oko nevidí, to srdce neželí", jistě tuto odvěkou moudrost v mnoha modifikacích v nejrůznějších oblastech života znáte. My, co máme včelstva jinde než na betonové terase holt nevidíme a tudíž neželíme...
Ano, je to odpařování vody. A váš přítel má určitě pravdu, že na rozpálené střeše (dokonce myslím, že v Americe vzniklo významné umělecké dílo o kočce na rozpálené střeše) včely žít můžou. Ví ale přítel jistě, jestli náhodou místo aby včely nosily med tak nosí vodu, aby ochladily úl?
Včela je blbovzdorná a proto vydrží fakt hodně. Otázka je, do jaké míry jim nějaké místo nevadí, vyhovuje a nebo škodí.
No a starostlivost o každou jednu včelu vás přejde a nebo z vás včelař nebude.
A nebo je vše jinak. Terasa je u domu, ten vyzařuje teplo a toto teplo včely mylně informuje o počasí. Ony pak vyletují i za chladna, protože je mate nevhodné umístění - úniky tepla z budovy a výsledkem je enormní hynutí - křehnutí včel. Neznám vaše podmínky, ale tohle je jedna z možností pokud to není přirozená mortalita přestárlých a nebo nemocných jedinců.
Dám vám, možná hloupý příklad. Co je hospic a k čemu slouží jistě víte. A teď si představce nějakou bytost, říkejme jí třeba bůh s malým b, která to nechápe a furt bere lidi z hospicu, pomocí drog a steroidů ty lidi nějak "oživí" a vhodí mezi pracující do fabriky... Nebo je do té fabriky nechá vejít vchodem samotné.
V naší zemi myslím že asi tak 90.000 lidí ročně umře a asi stejný počet (bohužel nižší) se narodí. To je prostě přirozený světa běh.
XXX.XXX.126.101
Přehled o včelách je určitě dobře mít, na druhou stranu pochopte že vracení prokřehlích včel i když v teple ožijí neni dobré, už tu to bylo řečeno mohou být nemocné a vi je vracíte zpět. Je to možná kruté, ale je to příroda a ta se s nikým nemaže jseš slabá tak zemřeš. Jestli ste dost na podzim nakrmila tak teď jen sledujte jak v teplich dnech nosí pyl vodu a možná i sladinu a jak pěkně sílí. S vodou má TOM pravdu půjdou radši na hnůj než do napaječky s čistou vodou😊.
XXX.XXX.180.15
Děkuji Všem za vaše rady.
Ano, tuším, že běžný včelař takový úhyn neregistruje, protože včela zapadne do trávy,
I když někdo radí zjara moc nerušit, tak jsem je dnes zkontrolovala, medu mají dost, takže v tom problém nebude. A mají i koláče zavíčkovaného plodu.
K Vašim komentářům:
Nemyslím, že by včely vyletovaly za chladna, i když opravdu se budova může ohřívat, ale vidím to ráno. Ráno žádný problém s křehnutím včel není, naopak., je vidět, jak se pomalu rozehřívají a vyrážejí. Jeden úl pravidelně vstává o půl hodiny později (je to ten, co má navíc jednu nechráněnou stěnu (ač je na ní přes zimu polystyren), ale zase na něj o chlup dřív svítí slunce, takže vliv domu zde jistě bude, nevěřím, že by to byl úl spáčů 😊.
Odpoledne se ochladí, kolem 16 už vyprchalo teplo ze slunce, je stín a chladno. Venku obecně je ještě teplo a sluníčko svítí, takže ony netuší, co je čeká, až se vrátí domů, a tak stačí, aby se na cestě do úlu zastavily, tak ztuhnou. Byl to problém na podzim a teď na jaře se opakuje (dnes ale už bylo teplo, a tak žádná prochladlá včela, všechny se stihly vrátit včas). I přes rok, když bylo teplo žádný problém nebyl (tedy jen když jsem krmila, tak dva dny tam bylo živo a také víc mrtvých včel), začalo to až s podzimem a nyní se to opakuje.
Ale možná je to opravdu i naopak, pro včely může být už odpoledne zima a ony to díky ohřevu z domu netuší, a tak pořád vylítávají. Já mám sice pocit, že je chladno jen na terase, ale vnukl jste mi myšlenku se na věc podívat jinak. Prosím, v kolik hodin přesně Vám tedy nyní zalézají do úlu a kdy přilétávají poslední a už je klid? Tedy již v novém od zítřka posunutém čase. Zkusím to porovnat.
Asi kdyby šlo o jednu včelu, tak bych to neřešila, ale ono jich je najednou před tím úlem opravdu moc, a hlavně po přenesení do tepla obratem většina ožije. Určitě to není přirozený úhyn, jak jsem psala výše, souvisí to s odpoledním chladnem. Ale samozřejmě obratem dodávám, že počítám každou včelku a starostlivosti se o ni jen tak nemíním vzdát 😊.
Ale do úlu už je tedy vrchem nesypu, udělala jsem to jednou, vaše argumenty a riziko chorob, nechávám je tedy nalézt česnem a nebo až ráno jim krabičku otevřu před úlem, a ta , která to přežije, odletí domů.
Nemyslím si však, že ta která to nepřežije je stará a nemocná včela, všimla jsem si, že pro jejich kondici je důležité spojení s včelstvem, a tak je to také o čas, jak je dlouho včela mimo. Něco jí chybí, a tak uhyne. Zpočátku jsem to ještě netušila, tak jsem je nechávala za sklem zavřené i déle, zpočátku byly velmi živé a akční, za určitý časový interval, odhaduji to tak 12 hodin, uhynuly. Proto se je také teď snažím vracet do úlu co nejdříve a snažím se nenechat to až do rána.
Jitka
XXX.XXX.139.247
Nemám už co dodat.
Snad jen, že včely nejsou všechny stejné ve smyslu včelstva. Existují i v rámci Kraňky kmeny, které jsou nějak ranější a méně zimomřivé a jiné naopak "vstávají" později. Dokonce existuje názor, já jsem ho slyšel od Ing. Titěry, že ano, že existují včelstva schopná začít létat ráno i o hodinu i o víc dřív a i o několik stupínků větším chladu než jiná a ta využijí snůšku medovice, jiná, "normální" vč vyletí až když už je medovice zaschlá a že i ta jediná hodiína zrána a i jediný stupeň Celsia může znamenat rozdíl mezi tím, že na stejném stanovišti některé vč medovici přinese a jiné nikoli. Pak jsou kmeny, které medovici ignorují a naopak panem Čermákem byla vyšlechtěna Kraňka kmene Vigor, speciálně na využití medovice. Nevěřil jsem tomu, ale přesvědčil jsem se, dcery F1 po ins matce Vigor na stejném stan. medovici měly, ostatní ne!
Možná se to obecně neví, pan Čermák mi někdy v lednu tohoto roku na žádost o licenci na matku Vigor odpověděl, že už jí neposkytne, nechá doběhnout ty licence, které jsou uděleny a že další matky Vigor už nebudou. Ano, pan Čermák končí. Důvod mi pan Čermák nesdělil. Takže kdo máte ins. matku Vigor, opatrujte jí jako oko v hlavě! Naštěstí jí má od loňska můj nejlepší kámoš a pak se snad najde jiný chovatel se včelou podobných schopností.
Ale to jsem odbočil.
Jitko, držím vám palce, jste dobrý pozorovatel a uvažujete a to mám rád. Vydržte, půjde vám to a na tyhle začátky budete jednou s úsměvem, radostí a i nostalgií vzpomínat.
Mimochodem, mojí maminku (ročník 1920 +1997) to nepřešlo nikdy a můj bratr vždy s úsměvem říkával, že kdyby měla každá včelička ručičku, že by jí naše maminka za tu ručičku odvedla domů. Je to hezké, dojemné i když pro mnohé z nás ůsměvné. Máte je ráda a to je nade vše!
XXX.XXX.180.15
Já tuším, že se mé péči smějete, ale nedbám 😊a hlavně děkuji za rady. Jitka
XXX.XXX.126.101
Určitě se Vám nikdo nesměje,ale nechat si poradit je jedna věc a dělat pořád stejnou chybu druhá. Mám 15 včelstev a tři mám umístěný také v odpoledním stínu pár prokřehlich včel před česnem je touto dobou normální. V porovnání s ostatními co jsou odpoledne na slunci není žádný rozdíl plodu mají stejně a uliček obsedají taky stejně. Hodně úspěchů.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Dobrý den, přidám se s dovolením do diskuze. Včera jsme dovezli na zahradu včely. Jsme 450 m v
vysoko a v chladném údolíčku. Máme tu 5 nad nulou a prší. Předpověď pro příští dny není příznivá.
Prodávající včelař řekl "otevřít očka". Včely se u oček tísní, lezou, ale nevyletují - kam by také létaly.
Co dál? Zase očka zavřít a nechat otevřená jen česna?
Děkuji.
XXX.XXX.32.186
Je to jedno. Ale uzavřením oček včelám usnadníš život v úlech.
XXX.XXX.139.248
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Dobrý den, přidám se s dovolením do diskuze. Včera jsme dovezli na zahradu včely. Jsme 450 m v
vysoko a v chladném údolíčku. Máme tu 5 nad nulou a prší. Předpověď pro příští dny není příznivá.
Prodávající včelař řekl "otevřít očka". Včely se u oček tísní, lezou, ale nevyletují - kam by také létaly.
Co dál? Zase očka zavřít a nechat otevřená jen česna?
Děkuji.
Já se vám to pokusím vysvětlit ano? Zjevně jste si toho o včelách moc nepřečetla před pořízením, že ne?
Včely tu jsou mnohonásobně déle než člověk. Umí si dobře vytopit úl a umí ho i dokonale ochlazovat, moderně a lidskou terminologií řečeno mají dokonalou klimatizaci. Vždy, když si s něčím nebudete vědět rady pomyslete na to, jak by asi bylo vám ve vašem domě, kde máte účinné topení a perfektní klimošku a nějaký v-l by vám furt otevíral okna. Víte co dělají ty včely ve vašich očkách v té kose, co popisujete? Ucpávají je vlastními těly!!!!
Očko je pekelný lidský vynález, tvrdím že hloupý, nikde se nenajde rozumné vysvětlení a nejzábavnější je, že aby nemusely prý nosit med odzdola vnitřkem celého úlu až nahoru do medníku. Svatá prostoto!!! Očka zavřete a neotevírejte je nikdy, dejte si říct.
Podobný nesmysl je zasíťované dno. Představte si, že by vám někdo u baráku utrhnul podlahy a dal tam pletivo. Teplo se přece drží nahoře, to dá rozum, že jo a tak to nevadí a lze monitorovat co vám upadne.
Jste v chladném údolí a úl jste dala pod strom do stínu? Myslím, že spíš na sluníčko protože sluníčko je tak hezké a hřejivé. Včely si umí vytopit úl. Hůř ho ale ochlazují. To můžou jen tak, že domů nosí vodu, uvnitř jí odpařují a páru se skupenským teplem vyhánějí máváním křidýlek na česně.
Takže. Někam si zapište. Podmet stačí 18 mm. Proč ne 20? Prostě 18 (o tloušťku podložky je to méně) je výška, kdy se snadno vyndavá v zimě podložka a spadané mrtvolky nehrnou měl a při výšce podmetu nad 18 mm na dně začnou dělat můstky, takové voskové boule. Při jen o málo větší výšce podmetu v něm začnou stavět trubčinu.
Vysoký podmet je další bláznovství, výrobci chtějí vydělávat a tak se propagují složitá drahá dna. Stačí primitivní deska se svlaky, které zároveň slouží k vymezení podmetu. V zadu plná zástrčka a vepředu přes celou šíři a výšku 6 mm, ne víc a ne méně! na zimu kvůli myším, teď se už zástrčka vyndá úplně a vč má česno přes celou šířku úlu a vysoké 18 mm. To bohatě stačí celou sezonu, po půli července už pozor na loupeživost, pak je dobré už česno zmenšit třeba na poloviční šířku a to vždy tak, že když stojíte za úlem, musí být česno u vaší levé strany, polopatě, když se na úl díváte musí být česno vždy vpravo. Proč nevím. Když jim dáte vybrat, 9 z 10 si ho udělá jak říkám. Domnívám se, že je to siločarami magnetického pole (asi jako se vytékající voda na sev polokouli točí vždy na jednu stranu a na jižní na opačnou). To je ale jenom moje domněnka.
Udělejte těch pár věcí co píšu a v zimě to nastudujte. Ne v moderních a nedej Bože německých knihách, ale stačí vám kniha O. Brennera - Zákonitosti života včelstva. Mají jí v každé knihovně. Další auotoři - Drašar a kolektiv, J. Joska, Haragsim a další.
Držím palce, půjde vám to, musíte ale vydržet a v zimě studovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Pro tom.50 ( nechci prodlužovat diskuzi citací ) :
Děkuji za podrobné vysvětlení. Máte pravdu, o včelách toho moc nevím. Naštěstí nejsem ten hlavní včelař, jen přihlížím.
"Víte co dělají ty včely ve vašich očkách v té kose, co popisujete? Ucpávají je vlastními těly!!!!"
Jak jsem se dívala, taky mě to napadlo.
Vámi doporučené knihy určitě seženu.
XXX.XXX.139.248
Šikulka! Vy budete dobrý poradce, dáte si říct a to je základ úspěchu.
Ať se vám daří!
XXX.XXX.32.186
Spousta německých knih je dobrá.
Z českých se dá číst Kamler. Posbíral zkušenosti z cest po Evropě.
Neregistrovaný uživatel
Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!