Druhé medníky

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
20.4.2019 22:17
tom.50

XXX.XXX.139.248

Tedy já dávám u asi třetiny vč druhé NN 39x15x11, hlavně u míry 39x24.

Dáváte? Měli byste, je snůška!!!

24.4.2019 20:33
miloš123

XXX.XXX.126.101

Dal jsem mednik asi před týdnem a pak přišlo to ochlazení tak teďka už jen doufám že jsem nenadělal víc škody jak užitku. Rámková míra je 39x24.

24.4.2019 22:43
tom.50

XXX.XXX.139.248

Vy jste se nepodíval? To ochlazení trvalo krátce a předcházelo mu suprové pčasí a silná snůška a tak vč stavěla a zpracovávala přínos před chladnem. Prostě ochlazení na 4-5 dní často nic neznamená. Je to ale rok od roku jiné, neumím popsat zkušenost více než 50 let. A v klídku, i já se umím šeredně splést. Právě to je na včelařině to super, že se nikdy nic neopakuje a není to fabrika a soustruh!

Před nadcházejícím ochlazením, tedy zítra nebo v pátek se podívejte a pokud to obsedají a mají zanesené plásty, dejte další bednu. Samosebou pod tu předešlou, jasné? Medník navrch obyčejně ignorují (někdo to tak dělá). To pak trvá moooc dlouho. Další medníky podsazuju pod stávající. A jestli je v medníku plod, ten dejte do přidávaného (spodního) medníku a zbylé rámky v horním srazte k sobě a souše ke "zdem". Když dáte souše doprostřed po plodu, asi tam matka vleze a zaklade to!
Kdo má ale jen velké bedny, nemůže reagovat tak pružně jako já, asi bude čekat, nejde přidat nový prostor když na to vč nemá.


Jako první dávám NN 39x15x11 (u třetiny je už druhý, u třetiny jsem přidával kolem 17 a nejhorším jsem ho dával v neděli) na plodiště u všech čtyřech rámkových měr. Bez mřížky, samosebou, tu vůbec nepoužívám. Letos je výjimečný rok. Chci víc 24 než 30 a tak jsem některým třicítkám místo 39x15 dal celý VN 39x24x11 se 4 soušemi - dvě a dvě u krajů, doprostřed stavební abych vylákal matku nahoru aby zakladla vystavěné M, kterými jsem to doplnil. Dneska jsem zjistil u všech čtyř vč 39x30 kde jsem dělal hokus pokus se čtyřiadvacítkou, že v nástavku 39x24 vystavěly a zakladly trubčák, vystavěly všechny M a ty spolu se soušemi zanesly medem (sladinou, ještě to samosebou nevíčkují) a žádný dělničí plod.m A tak snadný oddělek na 24 mi holt třicítky nedaly. Možná ale o nadcházejícím chladnu M vyberou a matka zaklade vystavěné mezistěny 39x24. Když ne nevadí, přece se nebudu zlobit, že vč nosí med!

Pod plodisky ale už musí být "polštář" před tím, než se dává první NN 15, to je podmínka!


Polštář.
Dělám to asi 35 let, přišel jsem na to dřív než pan Řeháček. Nenazýval jsem to tak, tenhle název jsem si vypůjčil od pana Sedláčka (Bučovice), protože dokonale vystihuje podstatu. Poprvé jsem ten název četl v sérii článků od jmenovaného ve Včelařství přede dvěma (nebo jsou to už tři?) roky.

Jak píšu jinde, med mám z 90% v panenském díle. Vždy ale některá matka nepochpí (jak říká pan Cimala), že má klást jen do vysokých rámků a tak mám zakladených i pár nízkých rámků. Ty, pak takové, co nepřežily v pohodě vytáčení a ty, které se u silných vč zúčastnily léčení Gabonem a Amitrazem dávám do těch polštářů "pod nohy". Je jich vždy 5-6 prostřídaných s trubčáky. Ty jsou dva hotové na prostředek, pak stavební a u "zdí" jsou dělničáky. Jasné?

Do polštáře dávají vč do dělničiny pyl a čerstvou sladinu (i jsem tam načapal dělničí plod), tu, kterou by při silných nárazových snůškách cpaly mezi plod a omezovaly matku v kladení a provokovaly tím rojení. Po zahuštění a zpracování jí odnášejí nahoru do medníku, nejspíš ale s "mezipřistáním" někde mezi polštářem a medníkem.
Polštářem se nic nezkazí, pokud se to nevystihne přesně a přidá se předčasně, nevadí, vč do něj prostě "nesleze". A taky ho snadno opustí a klidně obětuje trubce - proto je dávají na periferii, aby je mohly v případě nutnosti při ochlazení (nebo po ztrátě létavek třeba otravou) obětovat a udržet plod dělničí. Poštář tlumí kromě nárazů snůšky taky "nárazy" chladu a blbých podmíánek a tak je ten název víc než výstižný.

Na konci sezony v půli září ruším polštáře a vše z nich (nechávám si po dvou světlých trubčácích) jde na vyvaření. Současně ve stejný den jde dospod NN, skrz který se krmilo a který bývá plný zásob. Zjara je to obyčejně pryč, kdy to přenesou je mi nějak celkem fuk.

V těchto pář odstavcích je celá moje provozní metoda. Kdo chceš, dělej to stejně, kdo nechceš, dělej to jak umíš.

čap

25.4.2019 08:13
čap

XXX.XXX.151.228

Já mám rámkovou míru42*25 a 12 ks. Nikde jsem se nedočetl kolik dcm2 má být plodiště? Možná troch ano, ale se strašné velkým rozdílem. Stačí mi jedna bedna vysoká a nad ní má být rámková míra 45*15 a nebo musím mít dvě vysoké bedny a potom malou?
Nechci používat mezistěny a včely mám pro zábavu.

25.4.2019 12:06
tom.50

XXX.XXX.139.248

Váš úl je malý. Stejně jako můj oblíbený 39x30x11. Měřeno jednostranně (i s loučkama), vlastně jsou na plochu úplně stejné, můj 129 dm2 a váš 126.

Nyní se tvrdí, pro nynější včelu, že je optimální plodiště kolem 150 dm2 a tomu přesně odpovídá právě se rozmáhající míra 39x34,7x11 = přesně 150 dm2.

Česká klasika 39x24 (Adamec) je úplně blbá, byla skvělá pro včelu kolem roku 1904, která rozhodně nebyla dnešní Kraňkou. Jedna bedna Adamce je zoufale málo - 103 a dvě jsou moc - 206.

Jasně, moje třicítka s patnáctkou dává přesně dvě bedny Adamce. A v tom to je, že u včel s aritmetikou moc nevylaborujeme. Čím vyšší základní míra, tím lepší rozvoj zjara a lepší zimování. Nízká míra, tak do 17, raději ale do 15 cm nerajcuje matku tam klást, když má k dispozici dost velké plodiště (navýšené polštářem, který jako by tam byl i nebyl současně). Jestli se ale jako medník použije cokoli vyššího než asi 17-18 cm (psal o tom obšírně u nás na přelomu 70/80 J. Boháč, v Americe před a za války dr. Farrar), pak tam ráda "zdrhá" matka a když už tam je, obyčejně zaklade co se dá a promasaří většinu a nebo celý tohoroční přínos a nebo jeho podstatnou část.

A jak včelařím na 24 já když říkám, že je blbá? Za plodiště u ní považuju celý rok bednu základní 39x24x11 + NN 39x15x11. V součtu to dává 167 a to je pořád hodně blízko té magické hranici 150 dm2.

Asi jste se upsal s medníkem 45x15, pokud je to Lang, tak délka není 45 ale 448 mm a ano, na milimetry si hrajem, jinak se nikdy ničeho nedopočítáme (nebudeme kompatibilní se zbytkem světa). Asi máte NN 42x15x12 a to je dobré, hodně se to blíží mojí kombinaci VN Adamec a NN Škvařil. Ano, Škvařil zavedl u nás míru vysokou 30 cm a chtěl dvanáctirámek dlouhý 42, ale to mu už neprošlo a tak je 39 a jen 11 rámků kompromis, za nejhlavnější on považoval výšku 30 a medník 15.

Na vašem místě bych považoval co máte za dokonale vyhovující, velmi se to podobá plodiště A + jeden 15 NN jako druhá část plodiště a ostatní medníky vysoké 15. A jestli máte NN skutečně pro rámek dlouhý 45 cm (nebo 448 mm) a tudíž bednu (pokud je čtvercová) na 13 rámků, nevadí, tak lpět na stejné délce rámků dole i nahoře není nutné, v tom to kouzlo nespočívá, to je jen zoufalé nepochopení podstaty.

K nepoužívání M se nemůžu vyjádřit, neznám, neumím a nechci s tím začínat dokud nebudu muset. M je prostě pohodlný vynález a stačí je brát od jednoho moravského výrobce, který to dělá s manželkou a je ještě ze "staré školy" a není sebemenší problém.

A především pro zábavu snad včelaříme všichni ne? Vy znáte někoho, kdo by na včelách zbohat?

čap

25.4.2019 21:51
čap

XXX.XXX.151.228

Děkuji Tome za Vaši obšírnou odpověď.
A na objasnění: já včelaření neplánoval. Jedou jsme byli s dcerou venku a nad hlavou hukut. Tak jsem ji vysvětlil co to je a potom byl dotaz, jestli si roj nemůžeme chytit.
No a protože mám někdy blbé nápady, tak jsem ji domu poslal pro záclonu na hlavu a šli jsme chytat.
Pracuji se dřevem, jsem truhlář a tak jsem udělat dřevěnou krabici z toho co bylo a proto mám takovou míru.
Měl jsem za to, že v 15 cm matka neklade a tudíž to nemůže být jako plodiště.
Asi máte pravdu já zkoušel dávat ty mé bedny i tři na sebe a nikdy z toho moc medu nebylo.
Mezistěny nechci dávat proto, že jsem se dočetl, že se do nich přidává vosk ze svíček, tak nevím.
A zábava? Myslel jsem to tak, jak to dnes je. Ve včelařství v rybařině v myslivosti, jsou lidi a že jich znám, kteří řeknou, nasypal jsem do toho tolik peněz a chci aby se mi to vrátilo, tak asi tak.

26.4.2019 10:26
tom.50

XXX.XXX.139.248

Jestli chcete aby vás to těšilo a bavilo, musíte to nastudovat. Bez toho to nepůjde. A je to celoživotní učení a pokud vás právě to, že nejste nikdy dost chytrý u včel nebaví, jděte od toho!

Bát se svíček je iracionální, česky nerozumné, neboť svíčka shoří a vše, co bylo v té hmotě (parafin to dávno není) vydýcháte v těch spalinách. Není a nesmí to být zdravotně závadné. A ano, do vosku někteří výrobci dávají nějaké levné sr.čky, dokonce lůj. Takoví výrobci jsou ale známí a nebo se prostě musí kupovat mezistěny u dobrého obchodníka a jaký výrobce je slušný jsem víc než napověděl. Ano, mezistěny jsou drahé a proto je pančujou.

A vydělávat na včelách? To jde stěží když se to dělá poctivě, ale někde jsou podmínky a dotyčný to dokonale umí, že asi jo. Aspoň pro mě je to koníček, na který nedoplácím. Taky rybařím a tam už se jen platí (nejím ryby a jak stárnu víc a víc si vážím života a tak vše pouštím). A koníčky máme jako antistresory, já tedy ano.

A k mezistěnám ještě toto. Vosk absorbuje rozličné chemikálie a tím pádem taky léčiva, pomocí kterých se tlumí varroáza. Ve vosku se tyto a dlaší chemikálie, třeba vše, co používají zemědělci (jak by se to ale dostávalo do vosku je mi nejasné) kumulují a alarmisté tvrdí, že vosk je nebezpečná věc a že se můžou tyto látky dostávat do medu. Dr. Peroutka veřejně na přednáškách tvrdí a dozajista nelže, že v medu nic není a tudíž to nic se tam nedostává nijak a tedy z vosku tuplem ne. Přesto je chytré produkovat med, který včely ukládají jen do takových plástů, které nikdy nezažily léčení.

Druhý způsob je volná stavba. OK, jde to, ale já to nedělám (dokud nemusím). Je to komplikace a nikdo mi za med víc nedá za to, že pochází z plástů bez mezistěn.

No a mezistěny z pančovaného vosku by mi vadily asi víc z důvodu borcení plástů. Parafín, kterým se to nejčastěji pančuje, měkne už při 40 stupních, včelí vosk pri 70. A proto se plásty bortí. Ve vč může nastat situace a často nastává, že mimo plod vystoupá teplota až k těm 40.

Mě víc vadí výluh z výkalů včelích larev, který navíc mění barvu medu a hlavně jeho chuť. To jsem do 50 let, dokud jsem kouřil, neuměl vnímat. Dneska někdy poznám, že je med ze zakladených plástů a nechutná mi. Podrobně to vysvětluju tady na fauně ve speciálním vláknu, keré ale zůstalo bez povšimnutí. Drtivá většina lidí se nebude nic nového učit a už vůbec něco tak zvláštního, drtivá většina není vůbec ochotná připustit, že je něco špatně a tudíž že by měli na svém včelaření něco měnit..

A tak alternativisti sice dělají volnou stavbu, kvůli chemikáliím, které tam nejsou a nebo jsou v neškodných a běžnou diagnostikou neměřitelných množstvích, ale vůbec jim nevadí med s výkaly larev, tedy med z tmavého, několikrát zakladeného díla. Že se to dílo mnohokrát zúčastnilo léčení jim taky nevadí. No tak jo, co nadělám? Poctivě jsem na ta úskalí upozornil a doložil, že to jde i jinak.

A učiním tu veřejné přiznání. Když jsem o výkalech larev v medu četl poprvé, bylo to na přelomu 70/80 let 20 stol ve Včelařství od Boháče. Velmi mě to pobouřilo a tvrdě jsem ty "kra.iny" odmítal. Převěšovali jsme plod a na med jsme měli ty nejčernější souše, ty, které už nešlo mít v plodištích. A teprve potom šly na vyvaření. A páně Boháčovy kydy by znamenaly úplně změnit včelaření! Trvalo mi to skoro 25 let než to došlo i mě. Děkuju Bohu, že mi to docvaklo. Většina to štěstí nemá.

Ještě dodám. J. Boháče jsem osobně neznal, komunikovali jsme ale spolu písemně, v té době to ani jinak nešlo. Nepřesvědčil mě k přechodu na Langa (sám měl nízkonástavkový systém 39x15). Ale šlo s ním diskutovat i když jsme se skoro v ničem neshodli. Hodně jsem se od něj naučil tím, že mě přiměl o věcech přemýšlet jinak, nově. Dá se říct, že mě nejvíc ovlivnil někdo, s kým jsem v ničem nesouhlasil. Třeba jeho Demarée plain je dnes zapomenutá věc a až v posledních letech jsem zjistil, že funguje a někdy to používám. A tak dále, a tak dál.
Děkuju vám, bohužel už do Nebe, pane Jindřichu Boháči.

26.4.2019 18:54
bohemiagall

XXX.XXX.102.132

Demaree metoda je málo používaná a téměř zapomenutá pro svoji velkou pracnost a nutnost předvídat a plánovat. Pro začátečníky prakticky nevhodné.
Ještě k volné stavbě. Volná stavba má smysl, pokud se zachovává jako taková, tak jak ji včely postaví, jak je to pro ně přirozené a jak to také z nějakého důvodu potřebují. Míchání plástů a nástavků je pro včely nepřirozené. Je to něco, co by se v evolučním procesu včelám nikdy nestalo a co jim vnutil včelař.
Pokud někdo včelaří na volné stavbě a ctí včelí dílo, NIKDY nemůže vytáčet med ze zakladených plástů. Pokud není hladové prase a nevytáčí i plodiště. Včely přirozeně ukládají med kolem a nad plodiště. U volné stavby jsou v plodišti a medníku tak odlišné buňky, které jsou lepší než mateří mřížka, takže medník matka nikdy nezaklade.

čap

26.4.2019 20:12
čap

XXX.XXX.151.228

Já nevím kam mám tu prázdnou 15 dat. Pod, nad a nebo doprostřed?

27.4.2019 11:45
tom.50

XXX.XXX.139.248

bohemiagall napsal(a):
Demaree metoda je málo používaná a téměř zapomenutá pro svoji velkou pracnost a nutnost předvídat a plánovat. Pro začátečníky prakticky nevhodné.
Ještě k volné stavbě. Volná stavba má smysl, pokud se zachovává jako taková, tak jak ji včely postaví, jak je to pro ně přirozené a jak to také z nějakého důvodu potřebují. Míchání plástů a nástavků je pro včely nepřirozené. Je to něco, co by se v evolučním procesu včelám nikdy nestalo a co jim vnutil včelař.
Pokud někdo včelaří na volné stavbě a ctí včelí dílo, NIKDY nemůže vytáčet med ze zakladených plástů. Pokud není hladové prase a nevytáčí i plodiště. Včely přirozeně ukládají med kolem a nad plodiště. U volné stavby jsou v plodišti a medníku tak odlišné buňky, které jsou lepší než mateří mřížka, takže medník matka nikdy nezaklade.

Dal jsem vám bod palcem nahoru, díky, v zimě si o VS zjistím víc. Co říkáte zní zajímavě, inspirativně.

Kdysi jsem na VF vymyslel jednomu Slovákovi pohádku, dám jí sem.

Začaly růst hřiby. Dva bráchové se na ně vypravili. Jeden měl 5 košíků a druhý jen jeden, na co bude celý rok opatrovat tolik košíků když hned u lesa je potok se spoustou vrb a on si umí košiků naplést kolik potřebuje. A vždy nové, čisté.

Když měl druhý z bratrů nasbíraný jeden plný košík hřibů a upletené 4 krásné nové prázdné košíky, jeho starší brácha měl už doma 5 košíků hřibů a hříbky přestaly růst.

Takže, jestli vy dáváte vždy stavět nové dílo děláte to jako mladší z bratrů, já je na tom díle přes rok nedržím, nezasviním ho Amitrazem a jinými šmakuládami a těsně před snůškou jim to čisté nezakladené dílo přidám (vystavěné na mezistěnách a tudíž s buňkami, kam by matka klást mohla a chtěla). Ano, musím ho skladovat a vážně uvažuju o trermoskladu. Ale je to dobré, jsem nyní rok v nových podmínkách a motýlice mi ještě nezačala dílo žrát a už jde na včelstva a tak už nyní mám dobrý, chladný sklad.

Každý rok nějaké nízké dílo vyřadím a každý rok moje včely musejí stavět medníkové dílo. Kde se stane, že nedostanou "celý prádlo", ale musejí stavět, je medu méně. A ne o těch 3,4 kg medu, co je ekvivalent 1 kg vosku. Vůbec ne, to je zanedbatelné. Vč jen nenosí, protože nemají kam dávat a čekají než si "napletou košíky".

Ale zajímá mě to a určitě s VS začnu experimentovat.

čap

vám jsem to přece vysvětlil, čtěte to znova tak dlouho (a i od jiných autorů a ptejte se známých, něco k někomu dojděte okouknout), až to pochopíte, nemám co víc bych vám mohl říct, to musíte vy sám, já vaše včelstvo nevidím, nejsem tam.

27.4.2019 12:32
bohemiagall

XXX.XXX.102.132

Cit: Ano, musím ho skladovat a vážně uvažuju o trermoskladu
Každý rok nějaké nízké dílo vyřadím a každý rok moje včely musejí stavět medníkové dílo. Kde se stane, že nedostanou "celý prádlo", ale musejí stavět, je medu méně. A ne o těch 3,4 kg medu, co je ekvivalent 1 kg vosku. Vůbec ne, to je zanedbatelné. Vč jen nenosí, protože nemají kam dávat a čekají než si "napletou košíky".

Já nemusím nic skladovat, sířit či jinak ošetřovat. I čas jsou peníze.Ještě k té ztrátě medu připočtětě cenu a údržbu termoskladu a odečtěte cenu vytaveného vosku. Čistého vosku. Ne šuntu za dvě stovky..Vše je relativní a záleží na úhlu pohledu, nejsou hřiby, někdo koupí košíky, protože jich potřebuje pět. A sám je neuplete, páč nemá čas, musí běhat po lese...

27.4.2019 18:37
tom.50

XXX.XXX.139.248

Moc nerozumím. Já nechci medníkové dílo v úle když léčím a léčím Amitrazem a Gabonem, protože je to jisté a pohodlné a proti KM pro včely bezstresové. Tak musím někde mít dílo. To je jako s autem. Někdo ho má hnít na ulici, jiný má garáž a podle mě je lacinější taky to hnití auta na ulici než mít drahou garáž a ještě se starat o ní. Někdo ale garážuje ve stodole, kterou má a byla by prázdn a já mám chladný sklad už teď a tudíž náklad na dochlazení o pár stupňů bude levné jak na pořízení, tak na provoz. Nemám to ze své hlavy, mám to od odborníka, který mi to zrychtuje a ví přesně co, je taky včelař.

Hlavně nehodlám nkdy blbnout s rotací nástavků, jsem líný to zvedat (už ani nemůžu) a taky nechci med nikdy v zakladeném díle. Od té doby, co nepoužívám nikdy a v žádné formě kyselinu mravenčí, mám pěkné včely a dvojnásobek medu.

27.4.2019 23:07
Miloš Havel

XXX.XXX.32.186

Volná stavba neznamená že se musí každý rok nechat vystavět nové dílo.

28.4.2019 08:25
bohemiagall

XXX.XXX.102.132

...ani nechávat medníky v úle. Navíc při volné stavbě je rotace nástavků nesmyslné barbarství, zcela popírající smysl volné stavby. Teda pokud někdo nedělá volnou stavbu jenom proto, aby ušetřil za mezistěny.

čap

28.4.2019 13:22
čap

XXX.XXX.151.228


vám jsem to přece vysvětlil, čtěte to znova tak dlouho (a i od jiných autorů a ptejte se známých, něco k někomu dojděte okouknout), až to pochopíte, nemám co víc bych vám mohl říct, to musíte vy sám, já vaše včelstvo nevidím, nejsem tam.


Nevysvětlil jste mi Tome vůbec nic . Asi jsem mdlého rozumu. Koupím knížku ok koupím druhou A jsem z toho jelen. A byl jste někdy zjistit rady u nějakého včelaře?
To jsou lidi kteří jsou /pně mimo.
Řeknou: hele Tenhle rámek chytíš a dáš ho sem...................................Sem dej mezistěnu a kd. Ale proč to nikdo neřekne. Neřekne proč se může vyměnit sedný rámek za pátý, nebo jestli nástavky střídat na teplou a studenou ????????

Podle vašeho popisu mám špatnou míru. Ok o jednoho vč. zkusím udělat 150cm2 plodiště a uvidím
No všechno mi to přijde, jako jedna bába povídala

28.4.2019 17:28
miloš123

XXX.XXX.126.101

Z toho si nic nedělejte ono na rčení ,že dva včelaři mají tři názory asi opravdu něco bude ,jedna stránka věci je ta že je dobré si nechat poradit, ale pak si najdete stejně ten svůj systém kterým to budete dělat. A TOM má pravdu v tom co psal na jiném vlákně že včelstvo je blbuvzdorné tak se nebojte zkusit a uvidíte.

28.4.2019 21:45
tom.50

XXX.XXX.139.248

čap napsal(a):

vám jsem to přece vysvětlil, čtěte to znova tak dlouho (a i od jiných autorů a ptejte se známých, něco k někomu dojděte okouknout), až to pochopíte, nemám co víc bych vám mohl říct, to musíte vy sám, já vaše včelstvo nevidím, nejsem tam.


Nevysvětlil jste mi Tome vůbec nic . Asi jsem mdlého rozumu. Koupím knížku ok koupím druhou A jsem z toho jelen. A byl jste někdy zjistit rady u nějakého včelaře?
To jsou lidi kteří jsou /pně mimo.
Řeknou: hele Tenhle rámek chytíš a dáš ho sem...................................Sem dej mezistěnu a kd. Ale proč to nikdo neřekne. Neřekne proč se může vyměnit sedný rámek za pátý, nebo jestli nástavky střídat na teplou a studenou ????????

Podle vašeho popisu mám špatnou míru. Ok o jednoho vč. zkusím udělat 150cm2 plodiště a uvidím
No všechno mi to přijde, jako jedna bába povídala

Já vám rozumím, jste úplný začátečník. Vy si vážně myslíte, že byste mohl bez maturity jen se základkou rovnou nastoupit do třetího ročníku matfyz? A že vám někdo, kdo tu školu má, takhle po netu v pár větách vysvětlí vše podstatné?

Ok, jsem unavený, hladový, teď jsem přišel od včel a cikáni, co bydlí přes ulici, banda líná, mi zase neumyli nádobí, tak jsem musel zase já sám a pak musím něco ulovit k pozdní večeři v polárních končinách. Dřív nemůžu nic...

Musím se vrátit a znovu si přečíst co jste psal a co já na to a pak s tím něco uděláme ano?

A víte o tom, že schopnost někoho něco naučit není sama od sebe? Je to dar a v drtivé většině na to študujou dlouhé roky: Nezlobte se na nás staré dědky, že to neumíme předávat. Já se fakt snažím, ale neumím to asi vysvětlit. V pár větách to asi nejde.
A pravda taky je, že nnozí nechtějí říct schválně.

miloš123

Tak včera mi volal jeden velmi známý včelař. Nepíše sem, ale čte to tu občas, nechci ho jmenovat, nedovolil mi to, přesněji nezeptal jsem se zda ho smím zmínit. A smál se mi, že je pro mě Adamcova míra blbá a jestli jsem skutečně myslel vážně, že dvě bedny na plodiště jsou moc. Neposmíval se, smál se, on když nemá včelstvo v sedmi -osmi bednách (znalí VF už vědí o koho jde), není to pro něj včelstvo. Já to jako on neumím. Takže pro někoho je Adamec blbý, pro jiného akorát a pro Milana jsou dvě bedny na plodiště málo. Každý to děláme jinak, hlavně máme každý jiné podmínky. Tady kupříkladu nemeduje akát i když je ho tu spousta. Lípy je tu ještě víc, ta ale zameduje jen 2-3x za deset let a ani to ne. Nepěstuje se tu slunečnice a o svazence nebo pohance zdejší zemědělci ještě asi neslyšeli. Někdy je tu medovice, ale prošlechtěná Kraňka jí ignoruje.

A tak dále, a tak dál.

28.4.2019 23:25
tom.50

XXX.XXX.139.248

čap napsal(a):
Já nevím kam mám tu prázdnou 15 dat. Pod, nad a nebo doprostřed?

Tak jsem to pročetl a není to nic složitého. Tedy nebylo by, kdybyste nebyl moderně tak stručný, já fakt nejsem jasnovidec.

Vůbec nevím, že máte víc beden než jednu 42x25 a druhou 45x15. Jasně píšu, že se další medník dává vždy pod ten, co už tam je. Jasně vám napíšu, abyste si to četl dokola až vám dojde, že MEZI KOZY VOLE!! chtělo by se říct po hospodsku!

Jinde si stěžujete, že vám dědci neřeknou proč. Prostě musíte študovat. Kdybyste tím začal, když jste dcerce chytil ten roj, věděl byste, že včely dávají med (i cukerné zásoby když se krmí na zimu) vždy nahoru, nad hlavu, tam, kde pro ně budou dosažitelné v zimě. A proč to MUSÍ tak být si prostě musíte nastudovat, a když nechcete studovat neptejte se proč a prostě to udělejte!

Včelstvo má někde "hnízdo", tedy plod, nebo jeho převážnou většinu. A med si bude dávat vždy nahoru, do strany jen když nemůže nahoru. Takže, soudím, že máte velkou bednu a na ní malou a v té malé už nějaký med je. Myslete co asi nastane, když tu bedýnku dáte nahoru. Nad med, co si už letos přinesly. Nechci vás ponížit a posmívat se vám, prostě včely si "pomyslí" že jste se asi zbláznil když chcete, aby vše, co už pracně nanosily a zpracovaly a začínají víčkovat mají podle vás zase odnosit o patro výš! To ani omylem neudělají!

Trochu nutné teorie. Včely nejsou na světě abychom my měli med. Ony se chtějí rozmnožit a to udělají až tehdy (na rozdíl od lidí, hlavně jednoho etnika) až mají všeho dost a nadbytek tak, aby budoucí (děti) měly do začátku ne dost, ale nadbytek. Takže mají nějaký prostor a nevědí, že jim ho někdo zvětší. V úle je tma jak v řiti, přesto včely vědí, kde co a kolik mají a jak to koreluje s daným prostorem. Ten prostor se snaží vyplnit a ovládnout a až se jim to podaří, můžou "myslet" na sex a vyrojit se. To my ale nechceme, my jim sex ne a ne dopřát!. Něco už mají a my musíme vystihnout určitou chvíli, kdy není už pozdě a sex už nezačal (pak už můžete dělat co chcete a vč se prostě vyrojí) a zvětšit jim prostor. Když jim ho dáme nad jejich zásoby, vůbec je nebude zajímat, jakoby tam nebyl.

Když jim dáme bedýnku "pod nohy", bude to jen signál, že mají víc plodovat (a proplodují všechno, co přinesou). Takže kdybyste skutečně usilovně přemýšlel (tedy znal základní zákonitosti), došlo by vám, že prostor můžete přidat jen na jediné místo a sice pod stávající medník.

Na vaší jednoduchou a moderně (mladě) stručnou otázku či povzdechnutí jsem vám právě vysvětlil, že je potřeba dát medník pod ten, co už tam máte a taky jsem vám, na rozdíl od jiných, kde jste se ptal, vysvětlil PROČ.
Až pochopíte základní zákonitosti, ani vás nenapadne dát další bednu jinam.

Koupil jste několik knih a v každé píšou něco jiného? Němci že? Tak jděte do antikvariátu a nebo do knihovny a shánějte jedinou knihu kde se dozvíte úplně všechno. Je ale děěěěsně nemoderní - Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. Prvně to vyšlo někdy v padesátých.

Tohle musíte znát jak když bičem mrská! A nedejte se mýlit německým příjmením, byl to Čech jak poleno. Jen nepřehlédntě první vydání a tedy fakt, že OB fakt nepsal o Kraňce, ale o tehdejší včele u nás chované, která měla zlomky výnosu medu proti dnešní Kraňce a taky jí stačil mnohem menší úl. Ale základní věci najdete všechny pohromadě právě tady. Číst budete v zimě. Teď si pamatujte (pište si) co jste dělal a proč (na základě jakých dedukcí jste to či ono udělal) a pak to porovnáte s teorií.

Půjde vám to! Jo a závidím vám dcerku, která vás k tomu přivedla. Kdybyste nevěděl, co je štěstí, tak přesně tohle, že to zajímá dcerku.

PS Jo těch knih je víc, třeba Josef Joska, Drašar a kol, Haragsim a další a další - vůbec nepotřebujeme cizí vědomosti, naopak od nás by se mohli jiní učit!

čap

2.5.2019 20:32
čap

XXX.XXX.151.228

No konečně správná bagristická řeč.

Ano asi sem to špatně napsal. Velké bedny jsem měl 2 na sobě a někdy jsem zkoušel dát i 3. Dával jsem je protože byly plně obsazené a asi by mi včely vyletěly.
A tak jak říkáte, že je mám dát mezi kozy, tak se trochu bojím, teď je mám na dvou bednách a hnízdo mají v prostředku. Med je na kraji. Mám 4 včelstva a jelikož jsem posera a bojím se, tak podle Vaší rady jsem dal jenom jednu bednu doprostřed, u jednoho včelstva a u ostatních nad.

Zase bedny začínají být plné a mám strach z roje, tak jak říkáte že mám víc studovat ,tak jsem vyčet, že před vyrojením se dělá chomáč pod česnem.
Budu pozorovat a uvidím, jestli nebudu potom koukat, jak kdyby mi ulítly včely.

No budu určitě dělat letos oddělky a tak je udělám podle Vaší rady 30* 42 a uvidím.
Očísluji si každý rámek a nebudu žádný přehazovat kvůli studiu.

No a teď mi řekněte co mám s těmi mími úly dělat? Mám plodové hnízdo nějak skupit dát dolů a jednu bednu oddělat? A dát nad ně malou?
Nebo nechat dvě velké a udělat to po vytočení .

Ještě by mě zajímalo jak se správně bedny rovnají?
První např. na studenou a druhou na teplou nebo je to jedno. A u medniků?

Česno mám asi 5 cm vysoké a celou délku úlu.
Děkuji za trpělivost Tome

3.5.2019 12:43
tom.50

XXX.XXX.139.248

Já vám děkuju za důvěru. Mám pro vás ale fakt špatnou zprávu. Já vám tu nemůžu v pár větách napsat celou problematiku, o které jiní napsali spousty knih s ticovkami stránek textu.

Předně. Kromě jiných způsobů existuje systém Dadant. Nyní byste vy sám měl mít tolik načteno, že bych už nemusel nic dál říkat asi tak, jako každý Švýcar ví, po čem střílel Wilém Tell a když se Čechovi řekne Šemík, musí ihned vědět bez vysvětlování oč jde. Bližší vám bude pravidlo pravé ruky v autodopravě. Prostě autoškolu se musíte naučit jako když bičem mrská!

Takže. Já vůbec nevěděl, že by vás napadlo dávat jako medník vysokou bednu bez mřížky. To nejde, to pak vč proploduje vše co přinese. Ta finta je v tom, že matka skoro vždy raději klade do rámků vysokých než do nízkých, ale pouze za předpokladu, že má prostor dostačující. Ale jakmile dostane prostoru pro plod víc, snaží se ho vyplnit. Včely se v drtivé většině nerojí dokud nezajistí absolutním nadbytkem to, co má zůstat.A včely nežijí abysme my měli med. Včely žijí jen pro to, aby se mohly vyrojit!

Ptal jste se, jak velká má být plástová plocha pro pplodiště, já vám na to jasně odpověděl a vy klidně dáte na sebe dvě velké bedny a mezi ně třetí? Znám i vtipy kterým by se dalo zasmát.

Takže, pro chov normálního vč s Kraňskou matkou (ne masařky Singer) je jedna bedna 39x24x11 málo, dvě moc. Proto jste si tuhle větu měl číst do zpitomění až byste jí pochopil. Proto já za plodiště u této míry považuju jeden vysoký nástavek 39x24x11 + jeden nízký 39x15x11. Vše ostatní je medník a nesmí to být už nikdy vysoká bedna!

Takže máte jednu vysokou a jednu nízkou plně ovládnutou včelstvem. Pak dáváte první medník na to. Bez mřížky. Nízký medník!!!!!!!!!!!! Matka do něj obyčejně klást nejde, jsou to panenské plásty a ty ona nemá ráda. Taky se jich nedá 11 ale jen deset dál od sebe a to se matkám taky nelíbí (ale neznamená to, že to nemůže zaklást). Jenže dřív, než máte plně ovládnutou vysokou a nízkou bednu jako plodiště, máte pod tím vším mít další NN a sice polštář. Tam je nejméně 5, raději 6 rámků stavebních aby si tam chovaly trubce. Budou tam dávat i med, ale vy ho odtud nevytočíte, tak flouho ho tam nikdy nenechají. To byste taky věděl bez vysvětlování, Horymír, jasné? Chápete co říkám?

Takže. Máte na dně NN se šesti trubčáky nařeskáčku s dělničáky. Na tom VN s plodem a na tom NN taky s plodem a u krajů už s medem. Ten med jim tam proboha nechte!!!

A pak se pouští do medníku a sice přidáním (jestli něco dáváme do úlu odborně se to nazývá přidání) dalšího NN nahoru na to všechno.

20.4. jsem založil vlákno o přidávání už druhých medníků ve výšce nad mořem 450 m, samosebou nízkých. Takže. První medník je na sestavu jak píšu a ten další mezi kozy, tedy vždy pod ten první. Třetí pak pod druhý a první. Ano, vždy to musíte vyvzpírat stranou, dát suchý a zase jim to tam vrátit jak to bylo. Když dáte medník nahoru na to, jako by tam nebyl a nebudou ho používat a raději se vyrojí.

Až půjdete vytáčet, máte na VN+NN asi 3 medníkové NN. Vše to sundáte, na plodiště (tedy vysokou a nízkou bednu) dáte rázdnou nízkou bednu se suchými rámky (nebo naprostřed 6 M a u krajů po dvou souších bez trubčiny a bez možnosti si tam trubčinu postavit, takže žádnou volnou stavbu!!!!). Pokud je v medníku na pár rámkách plod, dáte je do suché bedny dorpstřed. Na to dáte nejhornější medník se zavíčkovaným medem a ometete včely. Na to dáte zbylé medníky jak byly a jdete vytáčet.


Není potřeba mřížka když mají v prostoru, kde chcete vy, asi 150 dm2 pro plod. Max 165 a ne méně než 140. Jasné? Polštář se do toho nepočítá, to je polštář, jen tlumí nárazy a chovají si tam trubce. A dávají tam čerstvý nektar, který po zahuštění ještě s několika mezipřistáními nakonec skončí nahoře v medníku. A tak třeba očko, když si někdo myslí, že aby to měly s medem do medníku blíž, tak je trapně směšný.

Možná, že to takhle jasně a stručně nikde napsané není a možná to není pro laika srozumitelné. Knihy se musí nejen přečíst, ale pochopit a pak si sám sesumírovat z dílků vědomostí nějaký celek.

Jste truhlář, fakt věříte, že by šlo, že by něčí dítě někde vidělo barokní, slonovinou vykládanou komodu s bohatou řezbou, k tomu ve stejném stylu příborník, že by si to takhle každý doma nějak postavil? Možná ano, ale nejdřív by se to musel několik let učit. A nebo by začal stavět a mnohokrát by rozdělané dílo vyhodil než by zopakoval ty stovky chyb, které už udělali jiní dávno dřív.


Já vám tu popsal Dadant systém, který je systém a nemusí mít míru originálního Dadantu a není to ani Řeháčkovo třináctirámkové čudo. Jde to s každým úlem kde budou spolu vysoké a nízké bedýnky rozumných rozměrů.

Chcete radu na závěr? Co máte nevyhazujte, nechte si to na památku (taky v tom máte včely) a vyrobte si něco kompatibilního s tím, co se v naší zemi používá. To by byla míra 39x24x11 a k tomu NN nejlépe 39x15x11. Lepší by ale byla míra 39x30 a i k ní stejný NN. To se ale špatně shání (vy byste stejně nic nekupoval) a tak ve všem lepší třicítku (jenom ne proboha Čechoslovák s délkou rámku 37!!!!!!!!!!!) máte vy šanci si zřídit, protože si to můžete nadělat sám. Do SZ mi napište přibližně odkud jste, možná byste to mohl vidět u mě v provozu. Je to jednodušší než by vás napadlo, nevěřte na reklamu výrobců co potřebují kšeft a tak radí složité dno za 1.300 když si ho uděláte sám za 50 kč + 2 hodiny práce s pomocí akuvrtačky, cirkulárky a pár hřěbíků, sádrokartonářských ultralevných šroubků a plyuretanové lepidlo D4.

čap

3.5.2019 20:01
čap

XXX.XXX.151.228

No jo, Tome tohle já už teď všechno vím. Mě jsou tyhle Vaše rady platný, jak mrtvému zimník.
Třetí medník jsem dával loni a letos vymýšlím něco jiného. Dvě velké bedny mám, protože na nich zimují a teď vymýšlím co dál a jak přejít na systém Dadant.

Jenže bohužel to nejde tak , že si vzpomenu a mám ho. Musím řešit to co mám a postupně přejít,
Asi to velký problém nebude. Úly mám jen z prken 28mm širokých a teď mě nechytejte za slovo 150mm asi vysoký. Dva ks nad sebou vytvoří tu mou míru rámku. udělám pod to další rámeček a přejdu na výšku 30cm.
vše mám páro drážka, tak myslím, že v poho.

Já se ptám co mám dělat a jak z toho vybruslit.
Asi budu muset použít mřížku do prvního vytáčení a řešit to potom.

Nebo je jiné lepší řešení ??????
Znovu mám to a řeším problém tento, nepomůžou mi rady, že mám mít Datant.
Už vím kolik má být plocha plodiště atd .

A ještě jste mi neodpověděl jestli u medníku střídáte tepou a studenou, nebo je jim to jedno? A nízké rámky také drátkujete nebo se udrží?

Tome já se snažím se to naučit.
fakt nekecám

3.5.2019 20:49
tom.50

XXX.XXX.139.248

Nikdy se v jednom úle nepoužívá obojí orientace rámků a nemění se nikdy pokud to není nezbytně nutné. To nutné je třeba že máte SS a dáte včely do starého úlu s pevným dnem, který má danou TS.

Ale jak říkám, ptáte se mě na věci, jak to připodobnit? No jako že chcete maturovat a ptáte se mě na základy ze Slabikáře.

Mám nápad. V knihovně si vypůjčte hned knížku: Dimitrij Škrobal a kolektiv - Včelařův rok.
Na asi stovce stránek se dozvíte všechno včetně souvislostí. To se dá přečíst za víkend. Mě psaní vám stojí dlouhé hodiny a vám je nakonec platné jak mrtvému zimník. Tak to vám děkuju pěkně, příště budu chytřejší.

4.5.2019 20:11
miloš123

XXX.XXX.126.101

tom.50 napsal(a):
Já vám rozumím, jste úplný začátečník. Vy si vážně myslíte, že byste mohl bez maturity jen se základkou rovnou nastoupit do třetího ročníku matfyz? A že vám někdo, kdo tu školu má, takhle po netu v pár větách vysvětlí vše podstatné?

Ok, jsem unavený, hladový, teď jsem přišel od včel a cikáni, co bydlí přes ulici, banda líná, mi zase neumyli nádobí, tak jsem musel zase já sám a pak musím něco ulovit k pozdní večeři v polárních končinách. Dřív nemůžu nic...

Musím se vrátit a znovu si přečíst co jste psal a co já na to a pak s tím něco uděláme ano?

A víte o tom, že schopnost někoho něco naučit není sama od sebe? Je to dar a v drtivé většině na to študujou dlouhé roky: Nezlobte se na nás staré dědky, že to neumíme předávat. Já se fakt snažím, ale neumím to asi vysvětlit. V pár větách to asi nejde.
A pravda taky je, že nnozí nechtějí říct schválně.

miloš123

Tak včera mi volal jeden velmi známý včelař. Nepíše sem, ale čte to tu občas, nechci ho jmenovat, nedovolil mi to, přesněji nezeptal jsem se zda ho smím zmínit. A smál se mi, že je pro mě Adamcova míra blbá a jestli jsem skutečně myslel vážně, že dvě bedny na plodiště jsou moc. Neposmíval se, smál se, on když nemá včelstvo v sedmi -osmi bednách (znalí VF už vědí o koho jde), není to pro něj včelstvo. Já to jako on neumím. Takže pro někoho je Adamec blbý, pro jiného akorát a pro Milana jsou dvě bedny na plodiště málo. Každý to děláme jinak, hlavně máme každý jiné podmínky. Tady kupříkladu nemeduje akát i když je ho tu spousta. Lípy je tu ještě víc, ta ale zameduje jen 2-3x za deset let a ani to ne. Nepěstuje se tu slunečnice a o svazence nebo pohance zdejší zemědělci ještě asi neslyšeli. Někdy je tu medovice, ale prošlechtěná Kraňka jí ignoruje.

A tak dále, a tak dál.

Tome včelařím 5tým rokem takže se necítím na to nějak radit .ale rád si tu přečtu Vaše zkušenosti a čím víc čtu vaše názory a zkušenosti tak se přemlouvám zařídit si nízké nástavky 39x15.ale zajímalo by mě vás názor na zebrování díla.vloni jsem zkoušel na části včelstev a rojivost nulová ,medný výnos byl vyšší než u ostatních, letos v tom pokračuji a zatím to vypadá tak že včelstva které jsem zebroval tak jsou na 4řech bednách 39x24 a stavějí jak o život.uvidim jak to bude s medem.chápu že sezení u počítače či jiného zařízení v tuto dobu zabere spoustu času který je teď v tuto dobu potřeba investovat někde ve včelstvu.

4.5.2019 22:14
tom.50

XXX.XXX.139.248

Miloši, asi se tak jmenujete. Díky za uznání že se tu nesnažím úplně marně.

Mám jediný superproblém. Nikdo z rodiny to po mě nebude dělat a nějak cítím, že je škoda nepředat druhým, co jsem se za život naučil. Děkuju vám.

No azebrování je terminus technikus, který úplně nesnáším (asi proto, že pochází z moderní německé knížky pokud vím) a skoro to nedělám. Snad přijde řeč proč. Já si nedělám koncept, píšu "z voleje" a tak na to třeba "řeč" nepřijde.

Že se vám loni nerojily včely, i když byste udělal nějakou chybu, no ano, vloni se nerojily nikomu, nebyl rojový rok. Zato letos se těšte, budou se rojit i vč, která by se nerojila a u většiny vč si můžeme třeba zlomit asi víte kde prst a stejně se budou chtít rojit. Co zatím je u mě a mých kolegů, se kterými si denně voláme a informujeme se, zakládají misky i když mají ne dostatek, ale i klidně nadbytek prostoru i práce. A klidně i mladé loňské matky a ne jenom "staré brécy". To je prostě včelařina, naštěstí není každý rok stejný.

No, 4 bedny 24 bych já asi nedopustil, v mých podmínkách by i tohle šlo, ale nebyl by už žádný med a nebo v každém nástavku i med i plod, to nemám rád. A za masu včel mě nikdo neplatí .

Ale hlavně, nevyhnete se medu v zakladených plástech a zkuste se zamyslet nad tím, co podrobně vysvětluju tady na fauně v jiném vláknu o tom, proč med ze zakladeného díla ne. To je vývoj, ten se nezastaví a já vím, že drtivě drtivá většina o té myšlence nechce nic slyšet a má mě za bl.ce. Popravdě, děsně mě naštval Boháč na přelomu 70/80 let minuléhjo století když jsem to četl od něj prvně. Měl pravdu. Jasně že za to mi ZATÍM nikdo líp nezaplatí. To je na svědomí každého jednoho z nás. Vrací se mi zákazníci s tím, že chtějí víc, že někomu dali sklenici medu a že jim tak chutnal, že chtějí ode mě. To mě, přiznám se, zahřeje.

NN k vysokému doporučuju. Nikdy jsem ale ani u 24 nepouštěl na víc než jednu bednu a u této zoufale nízké míry za součást plodiště považuju ještě jeden NN 15 a pod tím je "polštář" taky 15. V těchto třech plod toleruju, v dalších už ne.
Letos jsem prvně zkusil dát bez mřížky místo prvního NN normální vysokou čtyřiadvacítku. A protože potřebuju víc vč na 24, dal jsem to i u 3 vč na třicítce. Vystavěly, dostaly na prostředek 6 M a po stranách po dvou souších. Vše postavily a zanesly sladinou, žádný plod. Když jsem to chtěl, nespolupracujou. Myslel jsem si, jak budu mít snadno a rychle oddělky, že to jen sundám na jiné dno...

Takže. Nízkou míru v kombinaci s vysokou doporučuju. Dělám to u třicítek tak od dětství, protože to tak dělali rodiče a asi vůbec nevěděli, že je to Dadantsystém. Jen se maminka divila a i zlobila, když jsem se usnesl v půli osmdesátek dát NN 15, které u nás byly odjakživa i ke 24. Pak byla víc než mile překvapená a dokonce ohromená a jen litovala, že jí to nenapadlo taky mnohem dřív.

Několikrát jsem zkoušel NN systém. Prostě abych věděl, co na tom kdo má. Když přišlo předjaří a mělo se rozšiřovat a dávat první NN, dělal jsem to samé jako u míry vysoké a tak bylo plodiště ze dvou NN jen idiotská komplikace pro zlost! Prostě se neumím přemluvit k rotaci nástavků když znám způsob lepší, pohodlnější a méně pracný.

Snad jsem vám odpověděl uspokojivě a snad z toho jste moudrý. S nízkou mírou neotálejte a jestli vám s vytáčením pomáhají děti či manželka, až odvíčkuje a vytočí první "polorámky" už vícekrát nebude chtít vysoké těžké rámky dělat. Jo a odvíčkujeme vidličkou a panenské jde mnohem rychleji a snáz než tmavé, tam víčka drží jak židovská víra.

5.5.2019 09:32
miloš123

XXX.XXX.126.101

Děkuji za odpověď, s tím rojením snad ani nestrašte je to dva roky co jsem běhal se žebříkem od čerta k ďáblu 😊,na jednu stranu jsem byl rád za nově postavené dílo ,ale to byla jediná výhoda co jsem na tom viděl v tu dobu jsem měl ještě díla málo a vosku ještě míň. Ale jde to i bez rojů to Vám ,ale nemusím povídat jak si zajistit dostatek nového díla. Jednu radu bych o Vás i ostatních stejně rád slyšel. Mám nástavky uteplené a když bych se rozhodl pro polonástavky tak asi taky uteplené?nebo jde kombinovat jen obyčejný polonástavky s 2,5cm silnou stěnou se zatepleným 39x24?děkuji.

5.5.2019 11:35
tom.50

XXX.XXX.139.248

Kombinovat jde všechno se vším, jde jen o to, jak to vypadá a na to já asi tušíte co. Hlavně jde o to, aby to nebylo opršelé a špinavé jako starý prkenný plot. Ale i takové úly někdo má... A na VF přispíval jeden a ten dělal kliďánko úly z nehoblovaných prken a nechal je "přírodně" jak říkal. Prkna vyřezával z palet, co měl za odvoz. Nekritizuju to, jen to říkám. Já totiž nechápu sám sebe proč já dělám nástavky, které vydrží 50 a více let, když mi je tolik kolik mi je a po mě to nikdo nebude dělat...

Včelstvo v zimě úl nevytápí, to víme všichni a na zimu úly nezateplujeme. Izolace má význam v předjaří pár dní a pak HLAVNĚ V LÉTĚ KVŮLI VEDRU KDYŽ NĚJAKÝ MUDRLANT DÁ ÚLY NA PŘÍMÉ SKUNCE!
Jestli chete radu, vše další už dělejte tenkostěnné ze dřeva (ne obyčejné borovice) 20 mm a nebo z překližky 18 mm. Ne OSB a ne dřevotřísku, i když já pár nástavků udělaných ze starého nábytku mám, hlavně na přenášení rámků a podobně.

Borovice, kromě vejmutovky se na úly nehodí, je těžká ale hlavně, předkové jí nikdy nepoužívali protože prý včelám nějak nevoní a nedaří se jim v ní tak dobře, jako v úle smrkovém. Popravdě mě nějak nevoní vejmutovka, které mám teď už vysušené nadbytek, dělám z ní všechno, ale bez nadšení. Ale úly z ní dělá celý svět tak je asi dobrá.

Kdysi jsem měl levný zdroj palivové lípy a tak mám několik nástavků z lípy. Na velké tovární cirkulárce HOP60 jsem si ze syrových kuláčů ručně nařezal pětičtvrtní prkna, počkal 3 roky než uschnou, u kámoše na samodomo hoblovce protáhnul a udělal z toho nástavky. Za komančů se dříví bez stavebního povolení na stavbu RD koupit nedalo a stejně nebylo za co a z metrového paliva to na úly šlo. Zato času jsme měli všichni nadbytek. Ale to je jiný příběh.

Přidám zapomenutou ale dohledatelnou perličku. Buď dr Ptáček nebo pan Čermák zveřejnili svůj "otužovací" úl. U nás se vyrábí Sololit 3,3 mm a 5 mm, druhý se hůř shání.Jeden z pánů si dělal nástavky ze silnějšího uvnitř dílu z rámů, pak měl být PS jako izolace a vně zase sololit, asi už ten slabší. Nějak to nestihnul a měl jen rámy s vnitřním ostěním bez izolace a vnějšího obití a tak do toho musel dát vč tak. A já někde viděl fotky pod článkem, kd autor říká, že má vč v úlech z 5 mm tlustého Solitu už pět let a že nepozoruje žádný rozdíl s těmi dodělanými s PS.

Psalo se o tom na VF a dnes již zesnulý Slovák A. Turčáni psal, že si nadělal mnoho takovývh nástavků a že mu v nich neustále bydleli mravenci. Jednou nějak nástavek rozbil a zjistil, že uvnitř žádný PS už není, mravenci ho vynosili. Tak zkusmo otevřel stěny více nástavků a zjistil, že tam PS moc není a tak další dělal stejně, jen se už do stěn s PS neobtěžoval a nechal tam jen dutinu. Mravencům se takové bydlení nelíbilo a odtáhli do pekel (do starších nástavků kde ještě nějaký PS byl) a pan Turčáni tvrdil, že nepoznal podle rozvoje vč rozdíl mezi nástavkem s dutinou či s PS. Tím potvrdil zjištění autora "otužovacího" úlu, jak jej sám v nadsázce a s humorem nazval.

Z prací Ing. Smělého, taky již nežijícího, jasně vyplynulo, že izolace má smysl až tak od 80 mm PS.

A na závěr mého názoru na izolované úly průpovídku mojí mámy, která zněla nějak takto: "Jo, žeň je do rychlého jarního rozvoje aby visely na stromě o tejden dřív". V té lapidární větě je řečeno úplně vše.

5.5.2019 19:25
Miloš Havel

XXX.XXX.32.186

70 mm polystyrenu je to samé co 5mm sololitu?

čap

12.5.2019 13:23
čap

XXX.XXX.151.228

Tak moc děkuju Tome za radu.
Tak hádejte jak to vaše: mezi kozy dopadlo? No ona právě nevýhoda takovéhle diskuze je ta, že v podstatě radí někdo, kdo třeba ani včely nemá.
No nic ještě, že sem to udělal jenom u jedněch, neměl sem sem lozit a ještě jsem to věděl že to takhle dopadne. Musím se víc učit.

12.5.2019 13:38
tom.50

XXX.XXX.139.248

Vědoucí vědí podle vašich vyjádření tady jaký jste génius a mnohé vytuší i o morálních vlastnostech a ti ostaní, co na to říct?

Tak ať se vám daří

Přidejte reakci

Přidat smajlík