Rámky v nástavku

Tak nějak pořád nevím jestli je to úplná pravda s těmi 45 stupni k česnu.

Zajisté můžete pochybovat i o Pascalově či Archimédově zákoně a třeba i o Pythagorově větě a klidně i trojčlence. To je váš boj.

Na druhou stranu vám i rozumím. Třeba myslím, že ten samý ing. Kamler, který když není přímo autorem tvrzení před 50 lety, že více rámkových měr v jednom provoze komplikue práci hlavně tím, že by se rámky pletly (já bych si taky dokázal plést rámky vysoké 24 s těmi, co mají 15 cm, ale jedině po půl litru kořalky a tak stačí nechlastat u včel), tak v té době to tvrdil taky a nebo se nijak zapamatovatelně proti tomu nesmyslnému axiomu nevymezil. No a nyní je velkým propagátorem Dadantsystému a tak kdo ví? Možná neměnná moudra našich předků a adorovaných model typu L. Langstroth, Zander, Humenjuk, Farrar a dalších a dalších se nakonec ukáží jako nepravdivá, ba přímo hloupá. Já se však podržím základního včelařského vzdělání.

Na druhou stranu vy se zas můžete v učebnici autoškoly dočíst že platí omezení rychlosti v obci od 5 do 23 hodin do 60 km/h, a že je povinnost používat bezpečnostní pásy na předních sedadlech aut při jízdách mimo obec.

Když usadím včelstvo do nevystrojeného úlu, staví dílo od zadní stěny. Slabší nebo středně silné včelstvo v naprosté většině od zadního rohu. Pokud je česno uprostřed přední stěny, zdánlivě pak staví 45 stupňů k česnu. Silný roj nebo silný smetenec z několika včelstev staví také od zadu ale klidně od středu zadní stěny, tudíž jakoby kolmo na česno.
Pravdivost tvrzení že přirozená stavba je 45 stupňů k česnu se pak nedá přirovnávat k tvrzení o přenosu tlaku v kapalinách které platí vždy.
To je asi tak všechno co k tomu vím. Nemám to vyčtené ale vyzkoušené.

Včelař Nymsa ve své knize tvrdí, že včely vždy ! preferují stavbu v úhlu 45 st. k česnu . Dále, česno nemá být uprostřed úlu, ale ke straně, jak píše Tom.50. Starší úly měly vždy česno u strany, některé typy třeba i nahoře-košnice. To vše samozřejmě za předpokladu, že jim umožníme volnou stavbu, resp. bez předloh louček či rámků. Včely pak staví skutečně volnou stavbu, která v konečném důsledku je pro ně přirození, s různými velikostmi buněk a s různou výškou buněk v plodišti a v medníku
Nakonec i v nedávné době se objevuje snaha udělat něco jako česnový kanál, takže teplá stavba v úle se tím v podstatě mění na studenou, tuto variantu používaly úly Gerstung. Pro mě je Gerstung neskutečně vymazlený úl .

Byl byste tak laskavý a dal mi sem odkaz na Gerstung? Plánky a fotky, jakou to má míru? Není to zadovák náhodou?

Moc děkuju

Tom

Bohužel jen německy, donedávna k objednání, i když ta cena...
Jinak provedení podle mého I.A.
http://bienen.mirkoseidl.de/

Naše odkazy na Gerstung jen na VF a bez obrázků

Jinak, smím Vás požádat, abyste mi tykal ? Jsem Tomáš...

Díky za odkaz, pochopil jsem podstatné. Je to úzkovysoká míra 250x410. Dnes překonané, nešikovné.

Vysoká míra, nejen úzkovysoká, ale prostě vyšší než asi 30 cm svádí slabší vč k tomu, aby samo sebe omezilo v rozvoji a má pak sklony ignorovat medíky. Spokojí se s daným prostorem a nandá si med do vysokých plástů. Kdybyste se chtěl třeba ptát, proč asi 80% našich včelařů pořád lpí na míře 39x24x11 a jako zmenu si někteří bez přemýšlení zvolí Langa 44,8x23,2x10 a vůbec si nevšimnou, že tento L je na plochu plástů úplně stejný jako celkem blbá míra 39x24x11 tak vám to povím. Je to proto, že u takto vysoké míry se dá ze včelstva vyždímat med i ve velmi mizerném roce. Mám tu míru protože se na tom prodávají oddělky, lidi jí chtějí nejvíc.

Druhý rok zkouším míru 39x34,7x11 a zatím dobré. Nevadí mi totiž že v plodištích zůstává o asi 5 kg medu víc než ve třicítce a až o 10 kg medu víc než na 24. Protože med dělá včely a teprve včely můžou dělat med.

Vy jste se zhlédnul v G pro radost, já už roky sním a letos si konečně udělám originál Dadant-Blatt na 12 rámků míry 43,5x30, protože za víc než 50 let vím, že výška rámku 30 cm je prostě nejlepší ze všech. Není moc nízká, ale není moc vysoká a tak funguje jak v letech horších, tak v těch špičkových.

Hlavní argument proti G je ten, že já už nikdy nechci med z plástů, které byly někdy zakladené matkou a už vůbec z takových, které se někdy mohly zůčastnit léčení. U Dadantsystému lze dosáhnout toho, že med je jen v panenském a ty plásty nikdy nejsou v úle když se léčí. Pak taky není žádný ROZUMNÝ důvod nepoužívat Flum a Amitráz a děat všechny ty "organické? pošetilosti.

Stran tykání vám píšu SZ a děkuju za nabídku tykání. Velice mě těší Tome, máme moc hezké jméno

Tom

Včelař Nymsa ve své knize tvrdí, že včely vždy ! preferují stavbu v úhlu 45 st. k česnu . Dále, česno nemá být uprostřed úlu, ale ke straně, jak píše Tom.50

K výše uvedenému, prosím o popostrčení, jak a kam v takové případě umísťujete Blinovou přepážku - česno mám vpravo, včely sedí na rámcích vlevo v úhlu 45st.k česnu, buďto nemá řešení a nebo mi něco uniklo.

děkuji
Jitka

Nerozumím otázce.

Česno máte u strany. Které? Ze kterého pohledu? Čelního nebo zadního? Patrně kvůli siločarám mag pole Země je to na naší polokoul správně tak, že vlevo když stojíme za úlem. Jestli to má někdo naopak, neměnit teď, ale až v létě, když se úplně vyndá česnový klín a zvětší se česno přes celý úl. Pak, při podletním zmenšení česna se už dá správný česnový klín s česnem u strany. Teď se poloha česna měnit nesmí!

I když byste to měla nesprávně - na špatné straně, vždy je lepší, přesněji nutné aby bylo česno u některé stany!

Výrobci dělají česnové vložky jen pro SS a tudíž je dělají uprostřed a to není ani u SS správně.

Pokud je česno u strany, logicky je v úle nějaké vpředu a vzadu, jasné? Včestvo žije vždy od česna a tudíž lidská, jakoby logická představa, že se bude stejnoměrně rozšiřovat (propaguuje se nezužování a ponechání včesltva na celém plodišti) na obě strany souměrně. To asi jo, ale je to pro vč nevýhoda, se kterou si zajisté poradí. Ovšem když by pak někdo zužovat chtěl, neví vlastně jak na to a dokoce existuje bláznosvství s úlem na 13 rámků na SS, česnem uprostřed a dvěma blinovkami z každé strany. Tady je důkaz nesmyslnosti lidské logiky u včel, jak se jedna mylná představa o česně souměrně uprostřed nutně střetne s dalšími problémy a tak to pak vyřeší nesmyslným počtem rámků a dvojitém zužování. A přitom by stačilo neznásilňovat přírodu...

Takže Jitko. Vy máte česno u strany, jestli to chápu dobře. Když se na otevřený úl podíváte shora, vidíte zřetelně, že včely sedí blíž česna. Výjimečně by se mohlo stát, třeba že by včelař nechal vepředu u česna paneské nedostavěné souše, že by si včelstvo vybralo sediště vzadu. Pokud ale včelař neudělal chybu, vč sedí vždy u česna. Máte Langa a tedy 10 rámků. Vaše vč obsedá řekněme 6 uliček, tedy 7 rámků, možná o rámek více, možná až o dva méně, nevadí, je půlka února.

Podívejte se, zda na prvním rámku od česna je dostatek zásob. Na prostředních rámcích z těch obsednutých už bude plod a asi méně zásob. To se nedá nic dělat, to je přirozené. Jestli před plodem, rozumíte tomu co říkám a proč říkám před plodem? Jestli tedy před plodem není dost zásob, dejte tam jeden plný rámek zezadu a logicky vyndejte nejdřív ten prázdný nebo ploprázdný. To samé za posledním rámkem s plodem musí být hodně plný rámek zásob. Pak dáte blinovku a za ní bude nejplnější rámek, za ním prázdnější a tak dále. Jasné?

Včelstvo bude najednou muset vytápět menší prostor. Bude mít možnost chovat víc plodu, ale nemělo by pro ten plod zásoby - tady je paradox tohoto období, a tak se vč zmenší prostor, ale za blinovkou má dostatek zásob, kam si může chodit pro zásoby vždy, když se venku i jen na pár hodin oteplí. Dírku v blinovce ucpe pár včel svými těly, ony si to umí zregulovat. Dokonce funguje i přepážka bez dírky (díra nemá být větší než asi 20 mm, ne ale menší než asi 16 mm, já mám všude 18). Přepážku bez otvoru včely podlézají a funguje to taky, jen musí čekat na větší oteplení a tak je přepážka s dírkou lepší. Přepážka tedy dole lícuje s nástavkem, není tedy vyšší než rámky, polopatě nedosahuje ke dnu.

Doufám, že jste to pochopila. Ne-li, pište, ptejte se. Nestyďte se jestli jste to všechno nepochopila.

Co tu píšu je v knihách, v některých. Vy si toto co tu píšu tiskněte a uchovávejte a budete se mít vždy, když si něčím nebudete jistá, kam podívat jak jsem to radil já. Jiní zase třeba radí něco jiného, mě se ale za celý život osvědčilo nejlépe to, co se tu snažím předat dalším.

Příště třeba o tom, proč je potřeba mít v úlu předek a zadek plodiště a o druhé, stejně důležité funkci blinovy přepážky. Funkci, jejíž pochopení a praktikování je základní nutností u Dadantsystému - vyřazování starých souší z provozu. Když se totiž niky nevytáčí zakladené plásty, které se účastnily léčení a nejspíš obsahují rezidua léčiv (kromě výkalů larev včelího plodu), nikdy by nenastal okamžik, aby tyto staré souše byly prázdné bez zásob a pylu.
Tyto zásady lze použít i bez Dadantsystému. Ten je výhodný tím, že je na stejné množství medu a stejnou funkci včelstva pro přírodu asi polovina, spíš jen třetina práce za rok.

Jakou míru (výšku rámků) má váš Lagstroth Jitko?

Přeji pěkný den,
děkuji moc za snahu mi to vysvětlit, ale jsem méně chápavá.
Česno mám tedy správně, když píšete, že je to vlevo, když stojíme za úlem, mám ho úplně u strany, ale pak to mám možná jinak, než píšete.
Rámky mám kolmo k česnu, a včely sedí na rámkách na pravé straně přímo od pravé zdi úlu, několik rámků 3-4 směrem doleva, takže prostor k česnu je pak prázdný, viz obrázek .

Omlouvám se, ale pořád nerozumím, když píšete
„Včelstvo žije vždy od česna …“.. A pak taky ale píšete……“.vidíte zřetelně, že včely sedí blíž česna“

To co popisujete v odstavci „Podívejte se, zda na prvním rámku od česna je dostatek zásob ……………“ by fungovalo, kdybych měla rámky podél česna, a nikoliv kolmo na česno, i když už chápu, že asi myslíte ten nejlevější obsazený rámek, kde jsou zásoby. Matou mě Vaše pojmy „dejte rámek zezadu“, ale já tam žádný vzadu rámek nemám, já mám buď rámky vpravo nebo vlevo ☹. Před plodem – chápu vpravo nebo vlevo od centra včelstva, takže jasně nevím, co znamená vyndat jeden plný rámek zezadu, domýšlím, že to bude asi ten přímo u pravé zdi. Prostě tomuto odstavci vůbec nerozumím, tím nechci napsat, že jste to špatně formuloval, ale jsem začátečník.

Otvírat se mi je nechce, pořád máme zimu, ale myslím si, že to budou tak 3-4 rámky, právě proto mě zaujaly ty rady s Blinovou přepážkou, pro zesílení včelstva, ale asi to nedám, resp. nebudu experimentovat, aby to přežily a raději počkám až budu zkušenější, abych nenadělala více škody než užitku. Našla jsem si pár článků na internetu k tématu http://www.malevcelarstvi.cz/wp-content/uploads/2015/02/Blinova-p%C5%99ep%C3%A1%C5%BEka.pdf

Výška rámků, berte-li vnitřní prostor je 13,5 cm, úly jsem koupila na internetu, netuše, že je to taková věda. Včelař, od kterého mám oddělky, byl z nich překvapen, když se tázal dodavatele, proč právě takto, tak se mu prý kloudné odpovědi nedostalo.

Vím, že propagujete Dadantsystém, budu se do toho muset víc zahloubat a pochopit, v kterém ročním období je prosím nejlepší naplánovat změnu?

Jitka

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Rámek se vždy měří zvenku a ne tedy vnitřek - voští. Lang originál má nesmyslně tlusté loučky, protože je určený pro průmyslové včelaření kde to dělají nejnekvalifikovanější nádeníci a zachází s tím jako primitivové= tak aby to něco vydrželo. Mnohokrát jsem napsal, že Lang není dobrý úl a už vůbec pro naše podmínky a náš způsob chápání včel, hobby včelaření, my máme včely rádi, ale proč by proboha měl třeba popelář milovat podnikové KUKA auto nebo nedej bože jeho obsah? Jemu nepatří, on je jen najmutý...

Navíc Lang se označuje zlomky, které ale nedávají smysl. Takže základní L má míru 448x232x10, a těch 10 rámků o 8 mm nižší míry než je u nás posmívaný Adamec a co se týče plochy díla je dokonale stejný!! Jestli si tedy někdo místo naší čtyřiadvacítky pořídí 1/1 Lang, neumím ho slušně pojmenovat!

I jen základně vzdělaný člověk by čekal, že když se některý L označuje jako 2/3, že tedy bude rámek vysoký (232:3)x2= 154,7 mm, ve skutečnosti je to 159. A to je ještě dobré. L označený jako 1/2 není polovina z 232, což by muselo být 116 mm. Ne, je to 137, protože je to polovina Jumba mínus asi 8 mm včelí mezera a ne tedy polovina 1/1 což by si každý normální člověk myslel. A tak dále. Jak tento národ mohl doletět na měsíc fakt nechápu když počítá takto.

https://www.ivcelarstvi.cz/ulovy-system-langstroth/

Vy tedy máte určitě L 2/3, protože L rámek má horní loučku tlustou 24 m a spodní 10 = 24 + vámi uvedených 135 je právě těch 159. Máte tedy NN systém, NízkoNástavkový systém, ten nejpracnější a nejhorší z možných.

Co uděláte vy nevím. Já bych si k němu koupil bedny 1/1 - pro rámek 232 (bedna je vždy o včelí mezeru vyšší a u L to je tuším 8-10 mm nebo spíš Jumbo, tedy pro rámek vysoký 285 mm (bedna bude o 8-10 mm vyšší než rámek i v tomto případě, v každém případě, rozumíte mi ? Sažím se polopaticky abych formuloval zcela jasně. Pkud to doplníte vysokým plodištěm, na každý úl stačí jeden Vysoký Nástavek - dále v textu vždy jen VN (pro Nízký Nástavek = nižží než 18,5 cm NN) a máte Dadantsystém.

A zpět k tomu, co píšete.
U vás nastala ta neobvyklost, že si zimní chumáč zasednul dál od česna - logicky vzadu. (Analogicky blíž česna = vpředu). Přece jsem to napsal jasně, že je nutné vnitřek úlu začít chápat jako že někde je vpředu = blíž česna a logicky vzadu = dál od česna. Žasnu, že to nechápete. A vaše včely si udělaly zimní sedisko vzadu, tedy nepochopitelně a něco je u vašich úlů a nebo způsobu ošetřování špatně. I o tom se pro jistotu zmiňuju, že když je něco blbě, že si sednou ne u česna, ale jinde. Jde třeba o to, kdy jste jim udělala česno tak jak malujete u strany. Jestli v září nebo v srpnu, to je pozdě a to by byl ten případ když jasně píšu, že měnit je to možné koncem května a v červnu, když se na léto, když je včel hodně vyndá česnová vložka (správný termín je klín i když to nemá tvar klínu - já odbornou terminologii nevymyslel).

Takže. Do včel se může jít, aniž by se jim ublížilo, klidně když je těsně nad nulou. Lepší ale je počkat až je aspoň asi 8. Nesmí ale foukat vítr! A pochopitelně nesmí pršet.

Udělejte toto. Sundáte v klidi folii a malinko, jakoby nad rámky (skloňte kuřák tak, aby foukal jakoby nad rámky a ne kolmo dolů do uliček), prostě jim jen dejte vědět, že tam jste a že s nimi něco budete dělat. Nemyslí, samozřejmě, ale ony to "pochopí" a pokud nebudete dělat rhavé prudké pohyby, ničím neklepnete, nebudete bouchat a nebudete kouřit přímo do nich, fakt budou klidné a hodné, ani žádná nevzlétne. Nakreslila jste to perfektně. Stojíte za úlem, máte to "na jednu ruku dlouhou". Vndejte opatrně rámek úplně vlevo. Bude asi pananeský a nebo nedostavěný, možná jednou zakladený jen na prostředku, bude v něm pyl, možná zkažený.

!!!!!!!!!{/b

}Ale vaše včely nesedí jen v jednom NN, díky hloupým nízkým rámkům v plodišti nevíte co se děje a jaký je ten rámek pod ním - ten by bylo totiž potřeba vyndat taky. Prostě je u vás nutné to rozpůlit, hodní část dát stranou a co uděláte nahoře udělat i dole. Máte pravdu, nedělejte nic a počkejte. I blinovka je nesmysl, NN systém prostě neumožňuje to, co vysoký rámek v plodišti. NN systém vůbec nezná zužování, protože v kontinentálních a zpoloviny subtropických USA a s jinou včelou = chová se tam výhradně LIgustica a ne Kraňka, zužování není potřeba, nevčelaří se tam pro med ale primárně kvůli poskytování opylení a med j e jen bonus navíc. Takže napodobovat USA je hloupé od A do Z.
U nás mnozí NN systém mají a umí s ním, taky i u nás jsou nížiny a teplejší počasí, ale obecně platí že NN systém je pracnější a hlavně nevhodný pro ženu kvůli ustavičnému zvedání a přehatování (odborně říkáme "rotace nástavků").

Jitko, nedělám si koncept, píšu z voleje jak mi myšlenky plynou. Opakovaně jsem tu psal, že začít tak včelařit, jako jste začala vy, je nesprávné. Prostě musíte načíst knížky a musí to být staré české knihy o naší včele a našich snůškových a klimatických podmínkách. Jinak se nehnete z místa, věřte mi.

Mockrát jsem vyzkoušel NN systém, pravda ne s Langem, ale s 39x15x11. Vždy jsem choval víc vč než 2-3. Včelařina mě musí bavit, jak se přistihnu, že se mi do něčeho nechce, že se musím přemlouvat něco jít udělat, to je u mě katastrofa a skončím to. A když jsem měl několk vč NN systémem a viděl jsem, jak doslova "jedou" vč i jen na proklínaně nízké míře 24, třicítka je proti tomu dělo!!! a viděl jsem, jak v NN úle vše stagnuje, jak komplikované vše je, co to dá práce, jak se nedá za chladna ale musí se fakt čekat na pěkné počasí a jak mě to otravuje a nimrám blbý úl s dvojnásobkem blbě nízkých rámků, když mnohem lepší vč vidím na polovině vysokých rámků vedle, že jsem tak včelařil nerad, netěšilo mě to a než včelařit systém NN, raději bych včelařiny nechal úplně!

Takže. Vy skutečně počkejte na lepší počasí, pak musíte rozebrat úl a uspořádat rámky nad sebe v obou patrech a ne jen v tom horním a v dolním patře nechat tu chybu, to byste je v tuto dobu asi zabila! Takže vy blinovku nijak nepoužijete a jarní rozvoj neuspíšíte. Pohlídejte jen kolik mají zásob.

Psát jsem začal jako že máte vysoké rámky, neuvědomil jsem si, že máte NN systém. Jestli chcete aby vás včelařina těšila, přejděte na Dadantsystém dokoupením vysoké bedny pro každý úl. Z vysokého díla med vytáčet nebudete, bude jen pro plod a med vám budou nosit nahoru po nízkého panenského díla. Vydržte to. Ale už nyní je nutné se rozhodnout, koupit vysokou bednu, sehnat mezistěny, zrychtovat rámky a včelstva převést na smíšený systém VN pro plod a NN pro med. Nemůžu vám radit s NN systémem, když to v něm neumím a nikdy jsem ho nedotáhl do konce kvůli strašné pracnosti a neradostné práci, do které jsem se musel nutit. Kdo nic jiného nezná a neumí, přijde mu to OK. Kdo si ale přičichne k lepšímu, stěží se přemluví dělat něco vědomně blbě.

Pokud mě poslechnete a přejdete na Dadantsytém, máte k tomu už vše potřebné, (chybí vám jediný úlový komponent), tak vám krok za krokem v reálném čase sdělím, co máte a jak udělat. Jo, je třeba mít mateří mřížku na to převedení plodu z NN na VN. Pak už potřeba není, ale mít jí je dobré.

Tak ať se daří. Do SZ vám napíšu telefon a zavolejte, chcete-li. Kdybyste žila blíž, pozvu vás na exkurzi. Zvu vás i tak, ale nevím zda by se vám chtělo pod bájnou horu se spícími rytíři, kteří ale nefungujou. A nebo nám ještě nebylo tak zle...

A co to počítat v palcích vedatore, k cestě na měsíc je potřeba trošku rozhled. Proto Čecháčci šlapou furt to stejný bahno.

Vy génie, v palcích to taky nejsou třetiny ani ploviny, to bych u vás čekal víc inteligence. Třetina ze tří centimetrů je jeden a třetina ze tří palců je jinak než jeden? To jako fakt? Kam jste chodil na základku?


Celou dobu čekám kdy se vy ozvete jako příslovečná trefená husa. Lang je v našich podmínkách nejblbější úl a ve své nejhorší variantě nízkonástavkového je nejhorší na obsluhu, horší je pak už jen zadovák. To ale každý NN systém, i Optimal třeba. Ale to je fuk, vy se z té Ameriky jednou poděláte do vejšky!! Znám takové jako vy, dřív byli taky takoví, co by se ze SSSR vosypali blahem. Holt někdo jen se vyhrabeme z ruské řiti s nadšením a rozeběhem vletí do té americké. Lidi jako jste vy jsou věční.

A co poradíte tazatelce vy? Myslím, že ona už dobře ví, jakou mám povahu a moje povaha jí nezajímá. Zajímá jí, jak má vést včelstva v hloupém úle, který jí poradil někdo jako vy a ona teď neví co dál.

Dobrý den přátelé,
přeji krásný den všem a obracím se zejména na Toma50.

Přečetl jsem si Vaše příspěvky ( ve více forech zde). Včelařím krátce a tak se snažím jednak hodně informací nastudovat a to jak v knihách, tak i na internetu a pochytit od zkušenějších. Až se žena diví. Nicméně jsem při svém začátku dal na radu kolegy a bohužel si pořídil úly ve Vámi neoblíbeném americkém rozměru, (konkrétně L 2/3), podobně jako zde např. Jitka. Dosud jsou mé výsledky průměrné nebo spíše podprůměrné, nicméně dost toho padá na mou hlavu a mé začátečnické chyby. Ale díky studiu literatury se mé názory trochu zaoblují a v podstatě krystalizují do názoru, že by mým včelám bylo dobře v systému podobném tomu Vašemu. Tedy alespoň presentovanému zde na fórech a to v podstatě Dadant systém s VN plodištěm a NN medníky. Bylo by pro mne ekonomicky hloupé zbavovat se mých Langů 2/3 a tak jsem se rozhodl přejít na jejich variantu v kombinaci VN Lang 285mm plodiště a NN L2/3 159mm jako medníky a polštář. A k tomu bych Vás rád požádal o nějakou tu radu:
1) Kdy a kde je polštář? Rady jsou občas rozporuplné, občas jej vidím umísťují dolu pod plodiště (např. Př. Sedláček z Bučovic) a jindy i nad plodiště. Pochopil jsem správně, že v zimě je rozumné aby byl dole (se zásobami nebo jen prázdné souše)? Kdy je lepší aby byl nad plodištěm a kdy pod? Resp. Kdy ho prohazujete Vy, jak (pokud vůbec)? Kdy je jeho výhoda spíše nahoře? Předpokládám, že nahoře Vám řeší zejména to, že nemáte zaplodované medníky, dole je to pro možný nárazový rozvoj a v podstatě jako protirojové opatření, včely tam vyženou matku plodovat a mladušky mají o koho se starat a neblbnou. Nebo to vidím špatně?
2) S tím související problematika tzv. Medné (krmné) komory presentovaná zejména př. Leošem Dvorským. Ve své podstatě by polštář mohl být onou mednou komorou, ne? V zimně je plný zásob, v létě tvoří prostor, kam (alespoň podle mých zkušeností) včely prostaví i velkou část trubčiny. Je to tak?
Děkuji za odpověď a přeji krásné jaro. Stanislav P.

V jiné diskusi Tom50 popisuje polštář takto:

Polštář.
Dělám to asi 35 let, přišel jsem na to dřív než pan Řeháček. Nenazýval jsem to tak, tenhle název jsem si vypůjčil od pana Sedláčka (Bučovice), protože dokonale vystihuje podstatu. Poprvé jsem ten název četl v sérii článků od jmenovaného ve Včelařství přede dvěma (nebo jsou to už tři?) roky.

Jak píšu jinde, med mám z 90% v panenském díle. Vždy ale některá matka nepochpí (jak říká pan Cimala), že má klást jen do vysokých rámků a tak mám zakladených i pár nízkých rámků. Ty, pak takové, co nepřežily v pohodě vytáčení a ty, které se u silných vč zúčastnily léčení Gabonem a Amitrazem dávám do těch polštářů "pod nohy". Je jich vždy 5-6 prostřídaných s trubčáky. Ty jsou dva hotové na prostředek, pak stavební a u "zdí" jsou dělničáky. Jasné?

Do polštáře dávají vč do dělničiny pyl a čerstvou sladinu (i jsem tam načapal dělničí plod), tu, kterou by při silných nárazových snůškách cpaly mezi plod a omezovaly matku v kladení a provokovaly tím rojení. Po zahuštění a zpracování jí odnášejí nahoru do medníku, nejspíš ale s "mezipřistáním" někde mezi polštářem a medníkem.
Polštářem se nic nezkazí, pokud se to nevystihne přesně a přidá se předčasně, nevadí, vč do něj prostě "nesleze". A taky ho snadno opustí a klidně obětuje trubce - proto je dávají na periferii, aby je mohly v případě nutnosti při ochlazení (nebo po ztrátě létavek třeba otravou) obětovat a udržet plod dělničí. Poštář tlumí kromě nárazů snůšky taky "nárazy" chladu a blbých podmíánek a tak je ten název víc než výstižný.

Na konci sezony v půli září ruším polštáře a vše z nich (nechávám si po dvou světlých trubčácích) jde na vyvaření. Současně ve stejný den jde dospod NN, skrz který se krmilo a který bývá plný zásob. Zjara je to obyčejně pryč, kdy to přenesou je mi nějak celkem fuk.

V podstatě nemám co bych k uvedenému (ani už nevím kdy jsem to psal) dodal. Ale něco přece.

Nelikviduju už polštář v září, když se dává pod nohy Krmná Komora, skrz kterou se krmilo a která je plná zásob. Prostě dám KK mezi VN a polštář. Tím sice nemůžu vyvařit rámky z KK v zimě, kdy je dost času, zase se ale o ně nemusím starat, sířit je a chránit před zavíječem - včely se o ně postarají. Taky nikde nepřekáží víc než 50 nástavků s asi pěti sty rámečky atd.

Takže, kdy likviduju polštář a KK? Tehdy, kdy by bylo potřeba dávat nový polštář, tedy až na jaře. Výš píšu, jak je třeba do nového P dát na prostředek dva hotové, vystavěné trubčáky. Vždy jsem si je na podzim vybral, někam schoval, truhlíky nepopsal (přece nejsem hloupej a budu si pamatovat kam jsem je uklidil) a pak to pracně hledal, většinou nenašel...

Takže.
Přijde zjara den, kdy je třeba vystrojit nový polštář pro nastávající sezonu. Sejme se VN a ze dvou NN, nejspoodněji je loňský polštář a na něm je loňská KK, která tam přišla v půlce září a byla v tu dobu plná zásob. Nyní je prázdná a nebo v několika rámkách zbývá trocha zásob. Ty přijdou do nového polštáře, vyberou se výše zmíněné dva hotové loňské trubčáky - ty přijdou doprostřed a ostatní 4 trubčáky se vyříznou tak, aby nahoře zůstala řada buněk a včely se měly na čem chytit se stavbou nové divočiny a prostřídají se s dělničáky tak,a by u "zdí" byly dělničáky. Schválně nepíšu že trubčiny, protože některé vč tam divoce staví i dělničinu když má trubců dost a nebo buněk pro chov trubců. Prostě si to tam včelstvo šéfuje samo tak jak které potřebue a chce.

Tady je potřeba vypíchnout, že už když se naposled bere med, tedy kolem 10, nejdéle do 15.7., tehdy se musí rozhodnout a vybrat rámky, které půjdou do KK a z ní jich pak polovina skončí zjara v polštáři a druhá půlka v kotli na vyvaření. Tehdy se do KK dají ty rámky, které někde matka zakladla, bývá to obyčejně malý "půlměsíček" nad dolní loučkou. Pak tam přijdou poničené rámky. Tento NN, nyní ve funkci KK je přímo na VN s plodem. Pokud je ještě vč velmi silné, nesmí se zredukovat už nyní medníky úplně a nechá se další jeden i dva medníkové (panenské) NN na tom nahoře a krmí se skrz. Bez obav, že by do toho vč dala cukr. Vč v tuto dobu už zakládá zimní sedisko a to bude vždy na vysokých plástech a tak, když si zaplní cukrem vysoké plásty, aby v nich bylo dost na přežití zimy, teprve pak budou plnit KK, která je přímo nad VN s plodem. Až by vč tuto KK zcela naplnilo, teprve pak by dávalo cukr do dalšího NN. Někdy některé matky (geny) zastříknou i pár rámků v medníkových panenských NN. Prostě se dají stranou, nebo se dají jako krajní do KK kde bývyjí krajní suché a tak podobně. A nebo se vytočí (holt medomet uklidíte až v září) a dá se to oddělkům či využije jinak.

Pro úplnost, proč by mohla vč v tuto dobu nechávat krajní rámky v KK prázdné. Je to tím, že přirozený počet rámků je 9, přesněji 8 uliček a tak se někde uvádí 9 rámků, v jiné knize 8 uliček a znamená to totéž. To je konstanta, zákon pro včelu medonosnou, nebádejte nad tím a berte to jednou pro vždy jako fakt. Ono se z tohoto faktu mnohé odvíjí, ale o tom jindy až na ty souvislosti "přijde řeč".

Výše je napsáno, že u některých velmi pěkných vč nemůžu například 10.7. zrušit medníky a nechat jen VN + KK. Nezapomínejme na následující.

Vč vždy přizpůsobuje počet svých jedinců danému prostoru a když bychom zrušili medníky, vč vyžene část včel a má se za to, že staré agresivní létavky vyženou právě dlouhověké mladušky. Tady se ukazuje další funkce tlumení takového šoku (předčasná redukce prostoru - třeba se jede na dovolenou, nebo se včelaří víkendově a nejde to jinak atd.) pomocí polštáře. Na VN je jeden NN v roli KK a tudíž u míry 39x30x11 je to dost veliký prostor, aby se vč necítilo stísněné a redukce počtu jedinců nehrozí. Nutnost ponechat jeden i dva NN ještě nad KK platí hlavně pro úl 39x24x11 a nebo 44,8x23,2x10 což je základní Langstroth značený jako 1/1 a má přesně stejnou plástovou plochu. Proto já nechápu proč někdo zruší svoje čtyřiadvacítky a nahradí je na plástovou plochu úplně stejným Langem!!!!!!

Pokud je někomu předchozí nejasné, ptejte se.

Do chvíle, než se musí dát včelstvům Gabon, nedávám mezi 10. (15) až 15.7. žádnou KM, tedy žádný Formidol, nic takového, žádnou kyselinu ani nic jiného! A za ty 2-3 týdny ubyde včel tolik, že je možné odebrat případně ponechaný medník tak, aby v úle nebyl ani jediný medníkový rámek ve chvíli, kdy do úlu přijde Gabon. Všechno další léčení "zažijí" jen vysoké rámky z plodiště, které se nevytáčejí nikdy, všechny rámky v ploštáři a v KK, což jsou všechno rámky určené k vyřazení a nikdy do nich už nepřijde med!

Možná to vypadá složitě, ale v principu je to neuvěřitelně jednoduché, stačí to pochopit proč se co a kdy musí udělat a pokud se to přesně dodrží, nemůže nastat žádný problém. Ale má to určitá úskalí. Například jednou pro vždy se rozlučme s pozdní medovicí z jedlí, která byla (a namnoze v některých letech je) až v srpnu. Prostě jestli chci mít živé a zdravé včely, holt nemůžu mít med ze snůšky v srpnu. Když by se nedal Gabon, přesně na měsí a ne déle (nesmí se nechat déle kvůli rezistentním roztočům), nesmí se dát Amitraz (Varidol), protože je ve všech vč plod (opět by se doslova vyrobili rezistetní roztoči) a nic jiného nefunguje spolehlivě tak, jako právě Gabon a pak Varidol (účinná látka Amitraz).

Ovšem nad "kyselináři" neohrnujme nos, oni vypiplali metody ošetření, které my "chemici" máme v záloze pro chvíli, když by se nám přes veškerou pečlivost objevila rezistence roztočů. Naopak jejich práce je velice záslužná. Jen je to velmi riskantní (hlavně když se to neumí = začátečníkovi to neradím vůbec), pracné a složitě nepohodlné a hlavně, oni vytáčejí rámky, které jsou v úle když se léčí a to my nemusíme brát v potaz!

Já pak po 10.10. udělám jednu fgumigaci, v žádném vč NESMÍ BÝT PLOD (zařiď to jak chceš!), pak acetonový aerosol před vánoci a to je všechno léčení za celý rok!
Právě teď mi přišly výsledky zimní měli z jednoho stan se 12 vč a mám tam 1 kus VD. Ne na včelsatvo ale celkem!

A je tu ještě jeden fakt proti očkům. Možná je čas mojí neověřenou domněku zveřejnit. Někdo mohl nabýt dojmu, že jsem nemoderně stařecky zaujatý vůči tak báječné věci. Kromě toho, že jestli nechci aby mi utíkaly matky do medníku klást, tak tam nesmí být trubčina ani malý kousek místa pro stavbu trubčiny. jakmile matku vyláká nahoru trubčina, když už tam je, zaklade i spoustu dělničiny. To je první zásada a s očky nesouvisí.

Druhá věc, a ta se přímo od oček odvíjí, je že v mednících je nedobrý vzduch, jakoby vydýchaný, nevhodný pro plod, ale úlovým včelám na zahušťování medu nevadí (a možná spíš vyhovuje - očka možná způsobují "vlhký" med). To s vlhkostí medu nevím jak je. Vím ale jistě, že jakmile se nechají v medníkách očka otevřená a nedá se mřížka, matky budou klást v medníku! Tečka!

A nyní si dovolím zveřejnit svojí neověřenou domněku, ovšem velmi logickou a po mnoho let ověřovanou v mých skromných nevědeckých podmínkách bez jakýchkoli laboratorních vědeckých měření. Následuje tedy čirá empírie.

V medníkách není jen "vydýchaný" vzduch. Je tam nejspíš vyšší teplota než 36, mám za to že se tam teplota blíží 40 (bylo by to snadné změřit, nikdy jsem to neudělal, proč? Nedělal jsem výzkum ale jen jsem chtěl mít sám pro sebe zdravé včely, nemám žádné vyšší ambice) a když by tam chtěly mít včely plod, musely by víc chladit. Co je ale ten můj možná objev. Vyšší teplotu nevydrží roztoči!!! Jinak si neumím vysvětlit, že vlastně léčím ve srovnání s jinými včelaři neuvěřitelně málo, přesto neznám co je zimní ani jiný úhyn jediného včelstva za mnoho let za sebou v řadě, neznám co je syndrom deformovaných křídel ani jiné chcípavky.

A stačí nechat moderně, jak radí moderní "odborné" knihy západní provenience, otevřená očka, dát včeličkám čerstvý vzduch a pomáhat jim ochladit vnitřní prostředí úlu a pak se musí léčit čím dál víc, stále vyššími dávkami nejrozličnějších šmakulád a furt je výseledek, kulantně řečeno, poněkud rozpačitý. Inu, jak se praví v jedné známé písni: "Jaký si to uděláš, takový to máš".

stanleypaul

Vám snad bylo odpovězeno, jen se zmíním o vašem Langstrothu. Víte, každá situace se dá vždy nějak řešit, někdy bohužel velmi bolestně, jindy snáz. A vy máte kliku, že Lang je úl s tolika rámkovými mírami, že je neuvěřitelně plastický a variabilní. Ano, vy si ke každému nízkonástavkovému úlu kupte jednu vysokou bednu, přesněji a odborně Vysoký Nástavek a můžete to ihned používat jako Dadant. Má to ale jednu vadu na kráse, kterou vám hned vysvětlím.

Originál Dadant-Blatt má VN s mírou 43,5x30x12 a takovýto VN má plochu (vždy se to měří jednostranně a i s dřevem -loučkami) 157 dm2 a tím u něj odpadá polštář. Vč s Kraňkou v našich podmínkách potřebuje pro zdárný vývoj 150 dm2 plodiskové plochy. Česká (Škvařilova 39x30x11) má plochu jednoho nástavku 129 a to zjevně nestačí a musí být polštář. Ale plocha polštáře je 64 dm a tak by ho stačila menší půlka. Protože je to ale v nízkých rámcích a dole, tedy pod VN, nevadí, že je to pak celkově větší. U míry 39x24x11 je to 103 dm2 a to je zoufale málo, dvě bedny tedy dva VN zase moc a vč proploduje mnoho medu a hlavně nejde tak bezpracně mít panenský medník bez použití mřížky a nevytáčet rámky zatížené léčením a výkaly larev plodu - to vysvětluju jinde oč s těmi výkaly jde. U 24 se musí za plodiště počítat VN+NN a to je zase moc velké, prostě česká národní míra (a základní Lang 1/1) jsou v našich podmínkách nejnešikovnější úly a není tam moc možností.

Lang Jumbo 44,8x28,5x10 má 128 dm2 a je tedy přesně stejný, jako náš Škvařil a tudíž jeden VN pro plod nestačí a stejně jako náš úl musí mít i Jumbo ještě polštář. On ale existuje ještě jeden Lang a sice vysoký 32,8 (nebo 32,5) a ten má 147 dm2 a pokud bych byl já ve vaší situaci, pořídil bych si ten a odpadl by vám ůplně polštář. Pak byste pracoval jen s KK výše popsaným způsobem a už tak nesmírně jednoduchý a málo pracný Dadantsystém byste ještě zjednodušil tím, že byste nemusel používat polštář a vč by si chovala trubce i měla plac pro ukládání nárazových snůšek nektaru, ale i pylu, ve vysokých rámcích.

V případě nějaké nejasnosti, pište, nejlépe takto veřejně aby to mohli využívat i další zájemci. Právě pro lidi jako jste vy to tady píšu. V sezoně ale pak už nebudu mít dost času.

Ad MilanoLo: Jojo, tohle přesně jsem také četl. Myslím, že je to v tom vláknu o kvalitě medu. Ale protože mi v tom ještě něco chybělo,tak jsem se zeptal. Díky moc.

Ad Tom50: Děkuji , rozesmálo mne, že píšete že už nemáte moc co dodat, a pak jsou toho několik stránek. :-) Ale taky moc děluji, myslím, že to pomůže nejen mně. Musím to ještě detailně pročíst a pokud mne něco dalšího napadne, tak se ozvu. Ale právě proto, že vím, že to může zajímat nejen mně, tak jsem to trochu "sebemrskačsky" psal veřejně i když by se dalo to řešit soukromně. Moc děkuji.

Jedno vyplývá z druhého a já si tak rovnám myšlenky, venku je ohavně. A taky jsem se snažil odpovídat i pánovi před vámi a současně i Jitce, která je v podobné situaci jako stanleypaul.

Za méně detailní Metodiku Ing. Řeháčka pro Eurodadant chtějí 100 Kč, vy to máte zadarmo a kdo nebude líný číst, najde to tu i po delší době.

tom.50

Díky za vámi poskytnuté poznatky a zkušenosti z chovu včel. Uložil jsem si vaše příspěvky z diskuzí k různým zde uvedených problémů v chovu včel, je z toho několik stránek A4-malá kniha. Pro začínající chovatele, jako jsem já, mají vaše rady velký přínos a inspiraci. Váš ucelený pohled na chov včel se mi líbí a má logiku. Pro počátek chovu je dobré postupovat podle ověřeného způsobu chovu. Jsou zde různé rady zkušených včelařů, ale jsou to jen diskuze k jednotlivým problémům, vy jste zde uvedl postup chovu včel, na kterém lze stavět.

Děkuju vám za ocenění snahy pomoci všem, kteří projeví nezaujatý zájem.

Tom

Ty kosmonaute, když si deš koupit kus trubky taky řekneš v kovomatě že chceš půlcoulku nebo tříčtvrtku a ono to není přesně půl coule.
Proč člověk který nemá nenávist k Američanům je špatný?

I ja dekuji Tomovi50 a ostatnim za cenné rady. Pořídil jsem tedy velke bedny (Lang 285mm), jen bych jeste rád znal vaše názory jak je co nejlépe "obydlet" včelami. Kdy a kam je dát? Musím je nechat vcelam kompletně vystavět. Radili byste je dát nad plodiste nebo radeji podstavit pod soucasne plodiste? Kde (a kdy) je lepe vystaví? Nebude lepsi vyměnit bednu za puvodni a do ni dat puvodni ramky a "prozebrovat" je opatrne s novými dlouhými mezistenami? Kdyz je dam totiz nad plodiste, tak to bude velký (zejmena tepelný) šok. Kdyz je dam dolu, tak vystaveni VN bude trvat hodne dlouho. Nebo se mylim? Dekuji predem za konstruktivní nazory.

Tome50, pokud jsem dobre pochopil postup popsany ve vasem prispevku ve vlaknu "zmena ramkove miry" ze dne 26.2.2020, jde to pouzit prave pro ten muj dotaz na vystavění toho jumbo VN, je tomu tak?

Omlouvám se, nestíhám nějak, vidím, že se ptáte, vrátím se sem, vydržte prosím.

stanleypaul napsal(a):
I ja dekuji Tomovi50 a ostatnim za cenné rady. Pořídil jsem tedy velke bedny (Lang 285mm), jen bych jeste rád znal vaše názory jak je co nejlépe "obydlet" včelami. Kdy a kam je dát? Musím je nechat vcelam kompletně vystavět. Radili byste je dát nad plodiste nebo radeji podstavit pod soucasne plodiste? Kde (a kdy) je lepe vystaví? Nebude lepsi vyměnit bednu za puvodni a do ni dat puvodni ramky a "prozebrovat" je opatrne s novými dlouhými mezistenami? Kdyz je dam totiz nad plodiste, tak to bude velký (zejmena tepelný) šok. Kdyz je dam dolu, tak vystaveni VN bude trvat hodne dlouho. Nebo se mylim? Dekuji predem za konstruktivní nazory.

Tak především se musíte naučit správnou terminologii. Dlouhá mezistěna je něco jiného než co říkáte vy, vy jistě myslíte M vysokou, dlouhé jsou přece stejně.

Z NN systému na VN systém přecházet tak, že dáte vysokou bednu nahoru bude jakoby signál aby do ní nanosily med. Přece v dutině, která může být i několik metrů vysoká by měly plásty přilepené nahoře a když by po přezimování zjara sílily, nastavovaly by plásty dolů. Jistěže včely v úle vedené člověkem a včely v divočině je velký rozdíl, ale když si s něčím nevíme rady, může pomoci si představit základní přírozní zákonitost. Nedávno jsem tu psal jak převést vč na jinou rámkovou míru, odpověď na vaši otázku najdete tam. Chápu, že sledujete svůj problém a nemáte třeba až tolik času číst všechno. Ovšem u začátečníka je přímo nutné číst úplně všechno, i to, co mě momentálně úplně nezajímá, protože ten problém můžu řešit zanedlouho taky - tady máte konkrétní příklad pravdivosti tohoto mého tvrzení.

Zopakuju vám tedy podstatné, neboť opakování atd.

Vč potřebuje asi 150 dm2 pro plodiskový prostor, vaše uvažovaná bedna má 128 a to je stejně nepříjemně málo, jako má moje nejoblíbenější míra 39x30x11 a tudíž se nevyhnete polštáři. Mě je 64 let a blíží se den, kdy nezvednu (bez následků na páteři) VN a tak hledám něco, abych polštář používat nemusel. To by byl u Langa nástavek vysoký 325 (328 - nemůžu najít u těch tatarů přesně jak to má být, ty jejich palce jsou k uzoufání) pak by to mělo 147 dm2 a to je přesně to, co by bylo potřeba a když bych byl já ve vaší situaci, šel bych raděj do té vyšší míry - už jen proto, že se tím zjednoduší už tak asi nejjednodušší a nejméně pracná metoda pro Dadantsystém = odpadne polštář. Proč by polštář měl nějak vadit a nebo proč ho nepotřebovat vyplývá z kontextu, případně se k tomu někdy vrátím. Pro vaši informaci, já si letos pořídím dvanáctirámkové VN origiál Dadant-Blatt 43,5x30x12 - ten má 157 a k tomu budou ty medníky, které mám a tedy 39x15x11. Budu tak mít už pátou rámkovou míru a to ještě uvažuju o ultranízkých mednících 39x11x11 (horní loučka tlustá jen 8 mm a spodní 6) . Ale to jsem odbočil.

Konkrétně vy máte nyní NN systém. V době, kdy bude rozkvétat ptačí třešeň, budete mít plod ve dvou NN, předpokládám, že ne ve všech rámcích. Některé byste měl mít stavební s divokou trubčinou, ze 20 nízkých rámků by to měly být asi 2-3. Ty vyndejte úplně a zůstane vč v NN bez trubčiny. Dále vyplyne, že vezmete na přeřezání dva plodové nízké rámky a tak byste měl ze zbytku plodu sestavit jen jeden NN

Dva nízké rámky s otevřeným a nebo prostě s mladším plodem, samosebou ometené od včel, zařežte na bavlnku do vysokého rámku. Do vysokého nástavku dáte na prostředek tento "zařezaný" plod. Vedle dejte stavební vysoký rámek, to je rámek jen s asi 2 cm proužkem M nahoře - jasně to popisuje každá, i prastará ČESKÁ kniha o chovu včel. Další stavební rámek dejte jako předposlední do zadu, tedy nejdál od česna - jinde nedávno vysvětluju, že i u SS musí být česno ne jak všichni výrobci tupě dělají uprostřed, ale MUSÍ BÝT U STRANY i vysvětluju u které. Normální vč by mělo mít dva takto vysoké trubčáky a když nebude tolik trubců chtít či potřebovat, na části si postaví dělničinu.

Zbytek VN vystrojíte mezistěnami. Když byste ze souší sestavil a zařezal na bavlnku ještě třeba jeden až dva rámky a dal je vedle toho plodového, bude to super a bude to pro včelstvo menší šok. Pak najdete matku a dáte jí dolů na horní loučky, ona sama sleze na plást, pohlídejte to, budete jí zřetelně vidět když tam bude sama. Na to pak dáte mřížku a zbytek NN úlu tak jak byl s tím, že ze dvou NN s plodem je jen jeden NN, pokud přebývá trubčák, zlikvidujte ho a nebo dejte jinému vč.

O plod bez včel dole, zařezaný do vysokých louček, se nebojte, ihned se tam na ten plod stáhnou včely (ani lidská máma či chůva mimino neopustí). Navíc tam mají matku a že je matka tam zjistí během pár minut co zavřete víko úlu.

Mohlo by se stát, že se včely nad mřížkou budou cítit osiřele a mohly by kvůli tomu narazit nouzáky. Proto je nutné to po 6-8 dnech prohlédnout a případné matečníky zrušit. Po vyběhnutí plodu vč tento NN zanese medem. Až budete přidávat další medník, tak POD TENTO původně plodový. A všechny další se pak už dávají vždy pod ty, co už tam byly, kdybyste přidal NN nahoru, ignorovaly by ho, přidat NN mezi medníkové NN je nesmysl a nedělá se to nikdy.

Než uděláte tento zákrok je nutné mít proč si myslet, že po zásahu bude pár dní pěkné počasí a bude snůška. Ta je v době když rozkvétají třešně vždycky, ale musí mít možnost vyletovat z úlu. Když tedy Windy hlásí, že bude další týden lejt nebo se ochladí, odložím to, jasné?

Tento rok ještě budete mít med ze zaplodovaných nízkých plástů (vysoké se nevytáčejí nikdy - zažily léčení! a všechen med pro včelaře je jen v NN, vše co je ve VN PATŘÍ JEN VČELÁM!)
K panenskému dílu v medníkách se dopracujete nenásilně během asi dvou let. A nic se nebere dogmaticky, když se pak včelaří bez mřížky - při převádění jí dát musíte, matka by zdrhla nahoru a spodek by nevystavěly- a když je některý rámek jednou malinko zaplodovaný nad dolní loučkou, samosebou to vytočíte a příště takový rámek dáte do dalšího medníku "ke zdi" aby nelákal matku tím, že byl zakladený, k dalšímu kladení. Prostě na nejatraktivnější místa v medníku (uprostřed) dávejte vždy neatraktivní rámky pro kladení M vedle sebe, (ne zebrovat se soušemi). Taky do medníku nesmí přijít v jarní snůšce (na jejím začátku hlavně) stavební a nebo volná stavba a nebo i malé místečko, kde by si mohly udělat trubčinu. V tu ránu to vyláká matku do medníku a když už tam bude, zaklade i dělničinu a zpravidla celý medník.

Doufám, že jsem vám to podrobně popsal. Že budete muset používat polštář nijak neželte, věřte, že spousta včelařů k polštáři vůbec nedospěla. Vy žádný polštář v tomto roce zatím neřešte, to až příští rok až budete mět pouště prvně do medníku tak tehdy se z loňské Krmné Komory, která přišla 15 září pod VN (a tudíž zažila léčení Gabonem) udělá polštář, jasné?

Jak se polštář vybaví píšu jinde. Možná máte taky dobré podmínky a vaše vč nejen že postaví celé plodiště - nejméně dvě přeřezané souše jste jim dal (jednu s mladým plodem), k tomu dva stavební a tedy postaví jen 6 vysokých M a to zvládnou hravě. Pokud by se to stalo, že začátkem či v půli června vč překypuje, uděláte oddělek. Musíte tedy mít na každé asi dvě vč jednu náhradní vysokou bednu + jedno dno + jeden dekl a logicky plac na včelnici navíc. (já tohle dobře celý život vím a rok co rok je s oddělky u mě jedna velká improvizace - v učení jsem měl mistra a ten říkával: "klucí, můžete bejt úplně blbí, to mi nevadí, musíte si ale umět vždycky se vším poradit!")

Spokojen?

Urcite spokojen. Sice jsem si místy pripadal, jako kdybyste ve mně viděl analfabeta co neumí a nechce číst a včely viděl jen z rychlíku, ačkoli to tak určitě není. Knih a informací mám načteno dost. A jak jste si vsiml tak jsem ten správný postup a Vaše příspěvky v jiné diskuzi objevil. Ale nevadí, nezlobím se a nemám problém se zeptat když něco nevím, je to podle mne vždy lepší než ze sebe dělat chytrého a pak se divit ztrátám. A u včel je stále co se učit. Takže samozřejmě (nejen za sebe) dekuji za obsáhlý postup a vsechny informace.
Co se týká výšky rámků VN ( ano, tady jsem se upsal, samozřejmě jsem myslel výšku a ne délku rámku, vím, že délka rámku je stejná ), tak tam už další změny nebudu dělat, zůstanu u Langstrotha 285, polštář mi nevadí, stejně jej budu kombinovat s mednou komorou.

Díky že jste se nenafouk, na mě si musíte zvyknout, já si to v tu chvíli, v jakémsi "zápalu boje" nijak neuvědomuju - chraň vás Ruka Páně nechápat dost rychle . Omlouvám se, ale neslíbím že si dám pozor, prostě "tekový jsem já" vydržíte to?

Fakt jsem se dost snažil pomoci. Ale pedagogika je věda a já ten dar naučit nemám, nikdo není dokonalý. Z vás mám radost, uvidíte, že neolitujete.

Ne, nebojte. Ja se nedám. Vcely mi dávají radost a ja budu rad když jim se mnou bude dobře. A bylo by hloupé se nafukovat. Budu rad za kazdou radu a pomoc.

Ono je spoustu navodu a metodik, kde je je napsano co a jak udelat. Tehdy a tehdy vezměte nastavky a udelejte s nimi to a to. Ale stále je spousta věcí, které nikde nikdo veřejně neřeší. Zejmena takove ty startovní a přechodové stavy a procesy. Např. Jak poznat to či ono, jak začít když ještě nemám to a to, jak přejít z jedné rámkové míry na druhou, jak zkombinovat léčení a metodiku rozvoje úlu, to vše ještě zkomplikované zejména pro začátečníky složitým určením KDY co udělat, když se není možné držet pevných datumů, ale fenologií, počasím, tím co kdy kvete, rozdíly v prostředí, nadmořské výšce stanovišť a spousty dalších faktorů. Takže máte pravdu, včelař se musí stále učit, stále poznávat, zkoušet, diskutovat a stále občas prohràvat. Každý si musí najít svůj systém a své postupy a časování. Jen hlupák se nepoučí z vlastních chyb ale jen hlupák prošlapává již prošlapané a často již ověřené slepé cesty. Vlastní zkušenost je důležitá a i tak často bolí. Já bohužel neměl včelaře kteří by mi od mládí vedli ruku a učili mne včelařit. Tak potom musím být vděčný za knihovny, internet a youtube. A jsem vděčný všem, kteří jsou ochotni poradit nebo vysvětlit. Urážet se k ničemu nepovede a nikomu nepomůže. Ani lidem ani včelám.

K příspěvku Toma - 29.2.2020 12:39 trochu se zpožděním, mohu se prosím ještě zeptat ?
Hledám na Google, ale nenacházím, že by někdo nabízel LANGSTROTH 32,8, jak píše Tom, nevíte prosím o nějakém výrobci,který to nabízí. Když už výjimečně někdo nabízí VN, tak je to jen JUMBO, ale o tom Tom píše, že je nedostačující. ( "On ale existuje ještě jeden Lang a sice vysoký 32,8 (nebo 32,5) a ten má 147 dm2 a pokud bych byl já ve vaší situaci, pořídil bych si ten a odpadl by vám úplně polštář.")

A pak asi hloupé začátečnické dotazy.
1. Není mi jasný ten přechod "zařežte na bavlnku do vysokého rámku" ???? co je bavlnka - tedy znám jen tu na vyšívání :( viz. " Dva nízké rámky s otevřeným a nebo prostě s mladším plodem, samo sebou ometené od včel, zařežte na bavlnku do vysokého rámku"). Moje včely nemají mezistěny, ale dávám jim prázdný rámek, aby si ho vystavěly.

2. Nevím, jak když něco uříznu (už ta představa mi není příjemná a jasná), jak to pak mohu dát do VN?...… a na prostředek to je také různě pro začátečníka , co je u VN prostředek - vertikálně či horizontálně ? … jak to bude držet?? viz. ("Do vysokého nástavku dáte na prostředek tento "zařezaný" plod.")

3. Chápu správně, že nahoře na stavebním vysokém rámku mám po celé délce horní části loučky prostředkem vedenou 2 cm vysokou dřevěnou lištu, aby se měli za co zachytit a na čem začít stavět? Já myslela, že lišta stačí tak 0,5 cm tedy u Lang 2/3 mi to stačí. ( viz. "Vedle dejte stavební vysoký rámek, to je rámek jen s asi 2 cm proužkem M nahoře" )

4. Mohu dát do VN jen prázdné rámky bez mezistěn na horní loučce mám jen tu lištu, aby věděly, kde začít stavět - mám ji tedy pro tak velký prostor zvětšit ? Zvládnou si to vystavět, je to přeci jen 2* tolik? V současných NN to tak dělám.

5. Neměla bych tedy vodící dřevěnou lištu viz bod 3 - co mám na horní loučce u tak vysoké míry VN dát i na boční loučky, aby si stavěly pěkně rovnoměrně dolů a rámky mi nespojovaly? Třeba jen nějakou slabou 0,5 cm?

Zdá se mi ten přechod, pro mě pro začátečníka, tak složitý, že raději nic nedělám, abych něco nezkazila, ale meruňky minulý týden rozkvetly, teď v sobotu byl mráz, pořád nějaký důvod to doložit, tak nějak cítím, že bych se měla někam posunout. Je ale příliš pro mě neznámých :) a už asi bude taky pozdě. Říkala jsem si, že zítra objednám a ve středu bych přešla na VN, má už být pěkně, ale odvahy pro takový zásah moc nemám :(.

děkuji
Jitka

Já se ve vašem popisu vůbec nevyznám, omlouvám se, nechápu to ani málo. Hlavně to bude asi tím, že já nepoužívám volnou stavbu a tudíž vůbec nechápu, co popisujete. Nechci chovat včely bez mezistěn, chci (pro mě je to nutnost, jestli chci med jen z panenského voští), aby některé rámky byly jen dělničí a jiné jen trubčí a ne, že si dělají co je napadne. To je krok zpět k primitivizmu. Takže se omlouvám, ale na většinu vašich otázek neumím odpovědět.

Patrně patříte ke generaci, která se domnívá, že je vše na internetu. No jak vidíte, není, studium starých knih je nezbytné. Při nejlepší vůli vám tu nemůžu napsat knihu, vy musíte nastudovat, ne jen přečíst, ale nastudovat a POCHOPIT několik knih a až pak, čemu byste nerozuměla, to je možné konzultovat. Ale knihy to musí být staré české, ty moderní, nedej Bože západních autorů, jsou tady u nás k ničemu.

Hlavně, vy nemáte medomet, vy nechcete chovat včely jako drtivá většina nás ostatních pro užitek a s tím já vám poradit neumím a popravdě to neschvaluju a proto o tom nic nevím, protože je to krok zpátky.

Mezi výrobci úlů je chaos, neexistují normy ČSN (na Lang asi ani nikdy nebyla) a tohle je ta svoboda v reálu - koupila jste si něco, co je divné, míry nesedí atd. Popisujete rámky, které musejí být neskutečně zfušované, když nedrží pohromadě. Fakt vám Jitko při nejlepší vůli nedokážu pomoci, navíc je sezona a čas budu mít zase až v zimě.

Vždy jsem říkal, že jsme tu americký, 160 let starý úl nepotřebovali a navíc nízkonástavkový systém už v USA opustili po ww2, neosvědčil se. Svět včelaří systémem Dadant v nejrůznějších úlech, ale vždy je plod ve vysokém prostoru a med v nízkém. Kde byste koupila vysoký nástavek, který popisujete netuším, výroba na zakázku bude drahá. Já bych opustil americkou blbost a pořídil bych si něco českého, co funguje, vše se na to vyrábí, ale i tam je už bohužel liberální chaos. Viděl jsem jen letos tři nové úly stejné míry od tří výrobců, všechny špatně a vzájemně nekompatibilní. Civilizace už byla, co dál, netuším.

Ještě dopisuju. Třeba když si nestihnu vyrobit dost rámků, kupuju je s metrem v ruce. Ano, tak jsme se svobodou dopadli, že si každý výrobce dělá SVOBODNĚ co chce.

Ale on to popisuje profesor Bárta ve svých knihách o egyptských vykopávkách. Tvrdí, že by se myslelo, jak se vše vyvíjí od primitivního k dokonalému, ale je to ve 100% naopak. Vše je nejdřív doknalé, přesné, náročné a funkční a s časem se vše šidí, zlaciňuje, zjednodušuje a současně roste byrokracie a státní omezení a buzerace lidí k neúnosnosti až nastává kolaps. V naší Atlantické civilizaci už kolaps nastal, právě ho žijeme v přímém přenose.

Rozumím. Jitka

Mila Jitko,
V soucasne dobe prechazim dle rady Toma50 na vysokonastavkove plodiste, pokusim se Vam poradit v tom, co vim.
Co se tyka langu v ve vysce vetsi nez Jumbo. Vyrobcu ulu je hodne a s mnohymi se lze domluvit na vyrobe i v rozmerech, ktere nejsou bezne vyradene. Druhou moznosti je pouzit bezne nastavky a sestavit jich vice na sebe a ten spodni uriznout tak, aby v souctu na sobe mely pozadovanou vysku. Ja osobne pouzivam vysoke nastavky vysky 285mm. Par jich je original, nekolik mi jich chybelo, tak jsem je vytvoril ze dvou standardnich Lang 2/3. U Vas by slo pouzit rovnou 2x L2/3, nebo jen o kousek uriznout. K tomu budete potrebovat prislusne dlouhe ramky a pozor, nezapomente na vceli mezeru pod ramky.

Dalsi dotaz byl o zarezavani ramku do bavlnky. To je trochu orisek, v podstate jde o to, ze ze dvou ramku mensi miry vyriznete plast a vecpete je oba do hednoho ramku velkého. Je to potreba udelat natěsno, aby vam nevypadl, vcely to potom opravi a prilepi k bocnim a horni a dolni loucce. Bavlnka je opravdu ta od svadlenky, slouzi jen k tomu, aby plasty vlozene do noveho ramku nevypadly ven nez je vcely prilepi.

Co se tyka toho pasku u trubcich/stavebnich ramku. Nevim, jak vypada horni loucka Vasich ramku pro volnou stavbu. Zpravidla i tam mate pid horni louckou pasek vosku. Nekdo tam ma jen nalepenou vrsticku vosku, jiny tam dava uzky pasek z mezisteny. A o tomto pasku je prave řeč. Byva vlozen (prilepen do drazky pod horni louckou) a byva vysoka cca 1-2cm. Na tuto vrstvicku nebo pasek z vosku se vcely chytí a zacnou smerem dolu stavet plást. U Vás s volnou stavbou pouzivate ren pasek(prouzek, vrstvicku) vosku u vsech rámků, Tom a spousta dalsich "tradicnich" vcelaru to takto mají jen u trubcich ramku. U ostatnich ramku pouzivaji mezistenu a tim vcelam zjednodusuji stavbu. Nazory jsou ruzne, nechci je hodnotit. To je na kazdem. Jen vysvetluji.

U otazky vlozeni "na prostredek" je mysleno ten prerezany vysoky ramek s plodem dat doprostred nastavku, tedy pokud pocitame u Langstrotha s 10ramky, tak jej vlozte jak ramek cislo 5 nebo 6.

Co se tyka nacasovani prechodu na vysoken nastavky. Nevim, ja zacal asi pred mesicem, nevim, jestli si ve Vasem pripade mate "kazit" sezonu a radost ze vcelareni jeste tuto sezonu. Z Vasich slov i ja citim, ze Vam chybi vice zkusenosti a vedomosti. Tom50 ma pravdu, je treba hodne studovat. Bez toho to fakt nejde. Ja bych na Vasem miste letos nechal vcelam radost v nizkych ramcich a do zmen se pustil po pořádné priprave az napresrok. Kdyz bude potreba, tak klidne napiste, budu-li vedet, tak poradim.
Preji krasny den i vcelarsky rok.

Děkuji za vysvětlení, už je mi to jasnější, zvláště ta „bavlnka“ a „prostředek“ 😊.

Nakonec jsem prohledala internet, provolala dodavatele, promyslela to a hlavně našla odvahu ke změně, takže výsledkem je LANG – JUMBO, jinou míru by mi sice někde vyrobili, ale představa ještě speciálních rámků mě odradila. Takže už jsou nástavky JUMBO na cestě a snad ve čtvrtek dorazí.

Bude-li pěkné počasí, včetně dalších dnů, tak mám představu, že poté, co smontuji rámky a přidám na horní loučku dřevěnou špejli – jako pásek, teoreticky bych ho mohla ještě prodloužit voskem, špejli přidám i na boční loučky, když jsou rámky tak velké, tak takto nový VN nástavek JUMBO vystrojený jen s prázdnými rámky dám hned na varodno (jako polštář). Nyní mám odspodu nad varrodnem 3 x NN (159), myslím si, že ve spodním NN nejsou a nejvíce jich je v druhém a třetím NN. Tak jim seberu ten nejspodnější NN – vlastně ho vyměním za nový VN. A abych královnu směřovala dolů, tak mezi 2NN a 3NN dám mateří mřížku, poté, co zajistím, aby byla královna v prostředním NN (nějak naivně si myslím, že je v prostředním NN, a tak ji přemístím rovnou s prostředním nástavkem). A taky, že se budou mít tendenci rozvíjet dolů do VN. Pokud by v nejnižším NN něco bylo zastavěno, tak to dám do prostředního NN, je tam volno a nemají obsednuté všechny rámky. Po týdnu zkontroluji, a když tak mateří mřížku odstraním. Očekávám, že s ohledem na jejich jarní aktivitu si VN jen se stavebními rámky dostaví a přesunou se sami dolů. Tak to jsem tedy po dlouhém přemýšlení vymyslela, zdá se mi, že to je neagresivní zásah, včely vlastně dostanou jen prostor navíc na rozšiřování.

Dnes jsem to probírala ještě s důvěrnicí, ta by spíš volila začátek července pro tuto změnu. Říkala, že toto může mít vliv na mednou snůšku (což mě vůbec netrápí), a pak že se mi také mohou vyrojit, když se matce nebude VN líbit a v NN bude mít málo prostoru (to už by mě trápilo). Tak mě teď napadlo, bude-li to hrozit, při kontrole uvidím, že VN ignorují, tak přes česno dát také mateří mřížku. Ale osobně mi přijde, že v červenci už je na nějaké takové přestavbové zásahy s VN jen s prázdnými stavebnímu rámky pozdě, zvláště když ony samy včely rojové nálady mají do léta.

K Vašim radám – to mě ani nenapadlo, že bych mohla stávající nástavky slepit dohromady. Ale do výroby by se mi stejně pouštět nechtělo, přece jsem jen začátečník, tak raději přeberu již objevené. Zařezávání rámku do bavlnky jsem po Vašem vysvětlení pochopila, ale nevím, jestli bych na něco takového měla manuální zručnost, navíc mám volnou stavbu, takže riziko, že se mi to vše rozpadne pod rukama a já bych to plácala jak bábovičky, mě značně znervózňuje. Po dlouhém vnitřním bádání jsem vymyslela postup méně invazivní, jak píši výše. Moje stávající horní loučka neměla nic, ani žádný zářez, a proto jsem si tam doklepala cca 0,5 cm hranatou tyčku – špejli. Ano, to načasování, trochu si říkám, zda už není pozdě, když vidím, jak je na česnu živo, ale popravdě nemyslím si, že budu za rok o moc chytřejší, celé knížky si stejně nezapamatuji, a až to budu potřebovat, tak už stejně nebudu vědět, že jsem to kdy četla. Takže bez praxe a realizace pro mě moc studium nemá význam, a ze školního biflování a studia jsem již vyrostla, už mi to nejde jako Vodník od Erbena 😊. Uvědomuji si to i nyní, když otevřu knihy, které jsem již pečlivě přečetla, že tam najednou vidím úplně jiné informace. Ale chápu Vás, že to na mě musíte vidět ….. jen včelařský slovník je pro mě problém, je to jak s cizím jazykem, je nutno si ho přeložit nejprve do češtiny, abych mu rozuměla, takže mezi rodilé mluvčí se ještě neřadím, a asi ani dlouho nebudu. Není nadto, když dáte na rady zkušeného včelaře, že chovat včely je velmi jednoduchá záležitost. A když už je máte, zjistíte, že to je snad nejsložitější, co Vás v životě potkalo, a ta praxe zoufale chybí, navíc když je současný nouzový stav, tak ani nikam na praxi nemůžete.

Jitka

Ještě - už asi po páté čtu a překládám si, co Vám psal Tom. A tak do VN "na bavlnku" dám doprostřed, to co si čely právě teď staví na volnou stavbu na straně nástavku - aspoň kus srdíčka, jenž je zatím prázdné bez plodu, medu či pylu. Aby měly vč větší motivaci se tam rozšiřovat.

Jitka

Zdravim vsechy zde přítomné včelaře,
se zaujetim čtu rady a zkusenosti ke kterym jste se dopracovali.
Ja osobne jsem se po dlouhych utrapách a zkoušeni dopracoval k ramkove míře 448x324 v plodisti a 448x159 mednik.
Na tehle sestave vcelarim uz 10 let se 30 vcels.
A zatim k naproste spokojenosti,ale porad je co se ucit.
Pristup k dane problematice jaky ma zde Tom.50 jsem si nikde pred 20 lety nemel kde přečíst,a tak jsem vlastnimy přešlapy došel ke stejnemu výsledku.
No a nyní nevim jestli se mam radovat ze jsem na to prisel sam nebo se zlobit ze jsem mohl usetrit 10 let trapeni kdyby mě tehdy nekdo poradil.
Michal

Michale. Uklidním vás. Ani já si to nikde nepřečetl a taky jsem došel k tomu, že jsem klopotně vynalezl systém, který západní svět zná nejméně 80 let.

Já měl ale proti vám jistou výhodu. Mí rodiče byli velmi progresivní a se svými přáteli si po ww2 pořídili úly podle Škvařila. Byly to silnostěné, hoblovačkami zateplené univerzály s pevným dnem, šlo je tedy obsluhovat zezadu jako třeba Budečák, ale ani já ani rodiče nikdy nevčelařili zadem, ale jen horem. Úl mě míru 39x30x12, za medník služil tenkostěnný, jak se říkalo "polomedník" 39x14,4. 50% úlů mělo jeden, druhá půlka dva medníky. Tehdejší včela Tmavá, neskutečně agresivní bastardi - kříženci s Vlaškou a kdo ví čím ještě, byla tak slabá, že včelstvům to stačilo. Plod se nepřevěšoval, nezaplodovaly a nepostavily by to. Jarní med se neznal, jarní snůška bya na rozvoj a čekalo se na hlavní snůšku. Ty byly pravidelněji než dnes. Běžný výnos byl tady u nás tak 14-18 kg, taky 8 a taky nic. V normálních letech asi třetina vč dala i víc, žádné včelstvo ale nenaplnilo oba medníky úplně = asi 28 kg.

Včelařilo se v tom tak, že se medník, vlastně dnešním pojmoslovím NN, dával bez mřížky.

Kromě popsaných úlů byly u nás i Mor univerzály, nejblbější úl jaký já znám. Tedy kromě zadováků, nic horšího snad není, snad klát či košnice.

Už zač. osmdesátek jsem MU zrušil a nahradil je tenkostěnnými VN 39x24x11 a doplnil je NN. Výška 15 je omyl. Měla to být přesně půlka 39x30 a mezi měla být 6 mm včelí mezera, proto ta výška 14,4. Jenže jsme tomu říkali patnáctka. A tak se stalo, že mi začínající včelař, kámoš, udělal asi 500 přířezů blbě a já to zjistil až když se mi rámky kácely v medníkách jak se dotkly spodního patra. Sbil jsem jich tolik, že bylo snazší všechny NN dole podložit lajsničkou vysokou 8 mm (aby byla dostatečná rezerva, 6 mm včelí mezera stačila Tmavé, Kraňka ptřebuje 7-8)

Vůbec jsme nevěděli, že vlastně včelaříme, více méně, systémem Dadant.

Po příchodu K se muselo začít převěšovat, používala se mřížka. Pozorně jsem nastudoval vše, co napsal v té době (přelom 70/80 let) Boháč, Ptáček, Čermák, Řeháček a další. Psal jsem si s panem Boháčem (mimochodem, on založil PSNV). Nic z toho, co propagoval nefungovalo. Ale díky jeho známostem v NSR, dokonalé němčině a jeho překladům jsem se dostal k Farrarovi, získal jsem včelasřské vzdělání (samovzdělání), zjistil jsem co je Dadant. Taky jsem zjistil, že SSSR měl chytřejší politiky kteří hned po jejich Revoluci nařídili zavést v celém sovětském Svaze Dadant. Jen se nesměl jmenovat "americky" či západně (Dadant je tuším že francouzské jméno, Dadant byl Francouz). A protože nástavek byl v té době (a asi je dodnes - neví m to jistě, třeba slovensky byl nástavek ještě v šedesátkách "debnička") rusky korpus a protože komunisti hodlali chovat velká včelstva (a natřít to soukromým včelařům) a protože pomocí nástavků - korpusů se dal úl libovolně zvětšovat i na několik a dokonce na "mnoho" nástavků, úl se jmenuje Mnogokorpusnoj. Takový název sovětským včelařům u Polytbyra prošel. Jen dnes nad ním mnozí ohrnují nos, neznale myslí, že je ruský a co je ruské přece musí být fuj!

Tak jsem se nějak rozpovídal, možná to někoho zajímá a věřím, že vás ano. Originál Dadant-Blatt je můj sen. Už redukuju počty vč, už to nezvládám, roky přibývají. Ale určitě si ještě splním sen, v zimě si ten úl udělám a použiju k němu svoje NN 39x15. Málokdo pochopí proč a co od toho čekám, vy se superjumbem víte přesně oč mi jde.

Táta včelaří někde, odkud se nejde vrátit, už 37 let, máma 23 let. Jestli je mi něco líto, že nezažili, jak se dá běžně vytočit 50 kilo medu a že rekordní vč v dobrém roce umí dát i 70 i víc a to bez toho, aby se do medu dostaly zbytky cukru (nikdy se nevytáčí vysoké rámky ani nízké, které byly v úle když se léčilo a krmilo) a aniž by se do včelstev nalil sajrajt typu invertů a hydrolyzátů.

Jediné, co mě u vás Michale překvapilo, že jste jakoby na vrcholu spokojenosti. To já to mám jinak. Pořád hledám něco nového, nějaké nové výzvy, pořád se učím a pořád věřím, že je co objevovat, co se učit, co poznávat, co vylepšovat. Třeba to, že nikdy nevytáčím jiné než pouze panenské plásty a pouze nízké, které nebyly v úle když se léčilo. V mém medu tudíž nemůžou být rezidua léčiv, nemůžou tam být ani výkaly larev plodu. Od letoška zavádím v mednících plásty postavené na M z mého vosku, který je jen z víček a panenské divočiny a tudíž v mém medu bude minimum sraček, které jsou ve vosku, který je pančovaný vždycky, někdy více, jindy méně a ve kterém jsou hlavně rezidua léčiv. Jasně, že sladinu vč uloží v POL a v plodišti, kde je dílo "normální". Ale setrvá tam pár hodin a pak je přeneseno do vosku, který je čistý. Když ne absolutně, tak maximálně, jak to je jen možné. Přitom nikdo obsah reziduí v medu nehledá, neměří, Dr. Peroutka tvrdí, že v medu nic není, prý kdyby bylo, nesměl by na trh. Kdo chce ať tomu věří. Mám za to, že na trh jde v naší zemi ledasco. To by ale byl jiný příběh.

Tak ať se vám i dalším daří.

Ješět dodám. Píšu o Boháčovi vlastně negativně. Ale to je jinak. Právě od něj jsem se nejvíc naučil. Třeba úplně prvně v životě jsem četl od něj, že v západním světe začíná trend (počátek osmdesátek), že med jen z panenského. Že to je kvůli pachuti výkalů larev neměl asi pan Boháč odvahu veřejně napsat (já za to sklidil nadávky). Když to napsl ve Včelařžství, rozezlo mě to, že si vymýšlí kraviny a buzerace a že se lidi na západě nad nás vyvyšují (a přitom se 100% medu vyvezlo z ČSSR právě tam). Po létech jsem dospěl ke stejnému. Jen jsem mu to už nemohl napsat...
V jednom měl Boháč absolutní pravdu. Včelařit postaru se v novývh podmínkách nedá a je nutné hledat nové způsoby. Jo a taky mě děsně štval adorací všeho západního a nesmyslným vynášením Langstrothu. Přitom ve světě je rozšířenější právě Dadant-Blatt.

Zdravim Vas Tome,
dekuji za opravdu rozsahlou odpoved, potesilo me ze si nekdo da takovou praci s nezistnou pomoci a radou ostatnim.
Dnes opravdu kvalitni literatury ktera pohlizi na vcely jako kompletni otazku, ktera popisuje princip chovu vcel moc neni.Zato zarucenych navodu jak na to bez pochopeni zakladnich principu je mnozstvi nepreberne,ale takova je uz bohuzel moderni doba....
Ramkovou miru delky 448mm nepovazuji za neprekonatelnou,pravdou ale zustava ze v narazove snusce me nejednou zachranila pred nervozitou vcelek ,,kam s tim '' a zaroven osazenstvo nema rojovou naladu ta casto kdyz neco promeskam.
Zrizuji si dalsi vcelnici a ni bych chtel vyzkouset vcelarit na ramkove mire 390x363x11 v plodisti a mednik 390x240x11 a polomednik 390x117x11
Zajimal by me Vas nazor pane Tomasi.
Michal.

Nedoporučím vám to.

Už Škvařil varoval před vyšší mírou než 300, já dodávám MAX 325-328.

Odbočím k nepraktické míře L 448. L je vždy na 10 rámků a nemůže být na jednom dně čtvercový a neumožní obě orientace rámků. NEVÝHODA.

Ovšem vč vždy obsedá jen 9 rámků, neboli 8 uliček. Tečka to je zákon včely medonosné a tudíž se L počtem rámků blíží k přirozenosti víc, než "našich" 11 rámků, daných délkou 390. Aby mohl být úl čtvercový a chtělo by se mít jen 10 rámků, musely by být dlouhé max 370 a to máme, naštěstí, za sebou.

Jenže 11 r neumožňuje dostatečnou obměnu díla a tak Řeháček vymýšlí úkrok stranou, že zruší čtvercovovst a zavede třináctirámek. Tohle svoje čudo nazve, nevím proboha proč, Eurodadant. Ale drží se rozumně výšky 300 i zavedné délky 390.

DB je čtvercový na 12 rámků, to umožňuje dá élka rámku 435.

Zajímavé je následující.

L - 448x325x10 146 dm2
DB - 435x300x12 157 dm2
Sedláček - 390x347x11 150 dm2

Vidíme, že se vývoj vždy dostane ke Škvařilovu pravidlu 150 dm2.

Není jedno, zda je plástová plocha daná na výšku nebo do šířky ve směru uliček.

Konečně jsem u jádra. Plást vyšší než 300 mm reálně hrozí zákonitostí, že někdy vč raději omezí samo sebe v plodování, med uloží jen do plodových plástů nad plod a medníky ignoruje. Často se pak vyrojí (častěji vůbec ne a samo ze sebe udělá slabého lazara), i když bylo rozšířeno přidáním medníků včas.

Proto vyšší míru než 300 (vy máte 325 a to je podle mě max, mých (Sedláčkových) 347 je už moc) nemůžu v žádném púřípadě doporučit. Navíc mi vysoké M blbě staví, ty se pronášejí a vůbec nejde na míře 390x347 smést včely na mezistěny (známé po d názvem Norské zimování). M nevydrží teplo a váhu včel a protože už u nás neexistují M bez parafínu, jen u některých výrobců je tam jen ten, co je ve vosku (že ho sami nepřidávají), pak se na velmi vysokém plástu M bortí a to i při 5-6 drátků vodorovně. Vyřešil jsem to tím, že mám rámky vodorovně dělené. To možná někdy zveřejním, teď se tím nebudu zdržovat.

Mám 5 vč na Sedláčkově míře a chci je zlikvidovat, nelíbí se mi, neosvědčila se a neodpadá u ní POL jak jsem se domníval (proto jsem si to pořídil). Právě v letošním roce předvedla vč jak ošidný je vysoký plást. Navíc je to těžké když se musí vkládat POL a nebo krmná komora teď v půlce září mezi POL a VN. Proto bych si nepořídil něco ještě těžžího. (Už jsem začal vyrábět Eurodadanty, ale rozpracované jsem to zastavil, stárnu a přece si nenadělám ještě těžší úly než mám. Tím slíš, když to není na nic potřeba a obměna díla jde skvěle i bez toho, možná snadněji)

Doplním další svou slepou uličkou. Udělal jsem si, abych právě nemusel zvedat celé vysoké plodiště a současně měl velmi vysoké plodové hnízdo, doslova blbost míry 370x185x11. Má to plochu přesně potřebných 150 dm2. Tak to byl můj nejhorší pokus. Je to vlastně NN systém a nejde v něm včelařit jako v Dadantu, ale přímo to vyžaduje nesmyslnou rotaci nástavků, nejde v tom mít med jen v panenském, které nebylo v úle v době léčení a tudíž bych nemohl léčit efektivně. Taky zaboha nechci med z někdy zakladených plástů - výkaly larev plodu.Toto uvádím jako varování, že velmi vysoké plodiště, ani když je dělené, není dobré. Samosebou se v tom včelařit dá, ale střízlivým odhadem o několk set % víc dřiny a času na stejný výsledek - med. Radost z práce nula, naopak děsnej voser! Kdo nic jiného než NN systém nezná, je spokojený. Kdo zná a umí Dadantsystém, stěží se už někdy přemluví k čemukoliv jinému, vždy totiž každý normální člověk srovnává a sám sebe rád trápí málokdo. (ale i tací jsou, já vím, třeba z přesvědčení)

Takže pokud si chcete dát poradit, nedělejte to, co popisujete. Medníky vysoké 240 taky neradím, naopak, i 159 je podlě mě docela dost. Sám si zavedu, ke svým patnáctkám, ještě medníky vysoké jen 110, kdy tři na sobě + dvě včelí mezery po 7 dají 347. A i kdybyste si řekl, že vám jde víc o včely než o med a váš hřbet, ještě je tu vaše duše a netěšilo by vás to. Vím o čem mluvím, mám to za sebou.

Jo a proč tedy 110 když hodlám vycouvat z úlu vysokého 347? Mám mladého kámoše, který adoruje tuhle míru 347 a budu to dělat hlavně pro něj a sám si udělám pár ultranízkých medníků na zkoušku i pro sebe.

Snad je srozumitelné co jsem napsal.

oprava - včelí mezery po 8,5 mm

Spíš bych se soustředil na zeslabení vodorovných louček. L má nesmyslně tlustou horní loučku. To proto, že jůseji včelaří jen mladí, zdraví nádeníci (hobby včelařina tam není) s IQ kovbojů a tudíž s úly třískají a nijak je nešetří a aty takové zacházení rámky vydržely, jsou nesmyslně humpolácké. Český včelař je jiný a nemusí mít tak tlusté loučky rámků.

Při délce 390 jsem proti ČSN, která zavedla hl vysokou 12 (14) mm a ouško tlusté 5 postuppně přešel na ouško tlusté 7 (co s rámkem, když mu upadne ouško - v místě probití se to velmi zeslabí) a celkově jsem i u vysokých rámků zavedl tlouštku hl 9 mm. Ano, jen 9 mm a stačí to a nepronáší se to. Už mám v provozu loučky silné celé jen 7 (jako ouško = výhoda při výrobě kromě více díla), rámek má ale uprostřed svislý hranolek 8x6 mm mimo osu, tedy vedle mezistěny. Ukazuje se, že úplně postačí dvě špejle tlusté 4 mm, opět mimo osu. Tím taky odpadá drátkování úplně. Nikdy nevytáčím vysoké rámky a proti vylomení plástu při manipulaci takováto výztuha stačí. Ale to je jiný příběh, třeba se k tomu někdy vrátím. Pak už je totiž jen krok k volné stavbě. Při umístění vodící lišty odpadá i vlepování proužku mezistěny. Při "recyklaci" se celý rámek vyvaří v kotli, uschne a bez šahnutí jde opět do včel.

A propč zeslabit horní loučku? Jde o dvě řady buněk vodorovně. V celém úle to na všech rámkách všech nástavků udělá (nepočítal jsem to) jednu nízkou bednu. Já chci v nástavkách voští a ne dříví.

Dobrý den,

rozlišujeme dva typy stavby "teplá" a "studená".
V případě že máte rámky kolmo k česnu jde o "studenou stavbu".
V případě že máte rámky souběžně s česnem jde o "teplou stavbu".

To jaký typ stavby si vyberete je na vás.