Spad roztoče

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
19.10.2019 07:40
miloš123

XXX.XXX.126.101

Jaký máte spad roztoče po fumigaci. Já děs a hrůza. Podložka je hodinu po fumigaci.

22.10.2019 10:13
Chovatel Tadeáš

XXX.XXX.150.176

miloš123 napsal(a):
Jaký máte spad roztoče po fumigaci. Já děs a hrůza. Podložka je hodinu po fumigaci.

Já měl druhý den ráno cca jen kolem 30 kusů

23.10.2019 22:04
jaroslav69pokorny

XXX.XXX.228.8

miloš123 napsal(a):
Jaký máte spad roztoče po fumigaci. Já děs a hrůza. Podložka je hodinu po fumigaci.

Mám to stejné, u nejsilnějších včel přes 500. Po druhé fumigaci to bude výrazně lepší a po aerosolu kolem Mikuláše už jen jednotliví roztoči, stejně jako v lednovém odběrném vzorku. Mám to tak již několik let po sobě. Přitom po červencovém Formidolu spad 0.

31.10.2019 16:37
tom.50

XXX.XXX.139.240

Používáte Gabon?

A napadlo vás KM už nedávat? Myslím v žádné formě. Zkuste a budete mít zjara lepší včelstva.

31.10.2019 20:31
miloš123

XXX.XXX.126.101

Otázka je to ,jestli se jara dočkají protože sem už troje musel zrušit v úlu už jen vosy co hodovaly na zásobách jinak ani včela.

31.10.2019 21:45
tom.50

XXX.XXX.139.240

Ano. KM je oslabí tak, že pak podlehnou virozám. Zkuste si to pamatovat a nedávat jim jí vůbec nikdy a nijak. Svaz to nepřizná, anšto Dol místo aby vyzkoumával, bohatne z Formidolu.

Před lety, když se nevědělo jistě jak správně zacházet s Amitrazem a kdy Gabon nechávali někteří do jara, tak KM fungovala. Dnes vč plíživě ničí. Přesněji, moje domněnka, kterou nemůžu nijak dokázat, je, že před cca 25 lety ještě zemědělství nepoužívalo takové dryjáky, tak KM tolik neškodila. Dneska, když se škodlivé vlivy pesticidů sečtou, tak se vč hroutí po "poslední kapce" v podobě KM. Třeba to tak není, mě to podle téhle logiky vychází. Co lejou jezevci po polích neovlivníme, co děláme svým včelám ano.

Jo a taky, když se v půlce čvce vezme med, ten den, ne za dva nebo několik dnů, ten den se jim dá velká dávka krmení! A na konci čvce Gabon na měsíc. Pak stačí jedna fumigace a před svátky acetonový aerosol. Žádný nátěr plodu, žádné kyseliny, až pak Gabon.

Kdo čeká na pozdní červencovou a srpnovou snůšku a neléčí pořádně a nanejvýš dá KM, možná vytočí nějaký med a pak nemá včely. Tvrdím, že dva týdny po půlce čvce jsou rozhodující! Tehdy nesmí vč zažít žádný stres. Vč ho nesmějí zažít nikdy a ne jen v červenci.

31.10.2019 22:11
jaroslav69pokorny

XXX.XXX.228.8

Po druhé fumigaci spad 30-100 roztočů, po aerosolu už by to mělo být jen v jednotkách.

2.11.2019 11:11
tom.50

XXX.XXX.139.240

Dělal jste fumigaci teď v teplotě pod 10 stupňů? Pak se moc neradujte. Aby byla účinná, musí být na včelnici několik hodin nad 10, raději asi 12 ve stínu. Při nižších teplotách výpary Amitrazu neproniknou mezi včely, protože se pod 9-10 vč semkne do chumáče.

Hloubavější čtenář teď zapochybuje co říkám, protože acetonový aerosol se dělá i při teplotách těsně nad nulou a nemusí se tedy čekat na vyšší teploty jako u fumigace. Byl jsem poučen, že Amitraz, navázaný na mnohem menší molekulu acetonu, než má voda (fumigace), do zimního chumáče proniká. Jestli je to tak nebo jinak nebádám, acetonový aerosol funguje spolehlivě a je to "rána jistoty". V zimní měli mívám od 0-1 roztože na jedno vč. z cca 13-20 vč, která mám na jednom stanovišti.

Nikdy druhou fumigaci nedělám, není třeba, z první skoro nic nepadá, tedy v průměru 1-3 roztoči.

Napsané není jen pro vás pane Jaroslave, vy to asi znáte.

2.11.2019 15:05
Miloš Havel

XXX.XXX.32.221

Hloubám nad tím jak je to udělané že aceton který je složený z jednoho kyslíku, tří uhlíků a šesti vodíků je daleko menší než voda složená z jednoho kyslíku a dvou vodíků. Tak jako že černá díra je mnohem menší než třeba země přičemž obsahuje násobně více hmoty?

2.11.2019 18:51
tom.50

XXX.XXX.139.240

Máte těžký život, řekl bych. Mě vážně stačí umět rosvítit a nějak mě něchává v klidu podstata el en a nebo rozdíl mezi stejnosměrem a střídavým. Ale bádejte dál když na to máte čas a energii.

Že Amitraz s acetonem funguje při nízkých teplotách, kdy aceton je jen nosič a hubení roztočů se neúčastní, je prokázaná věc tím, že to funguje a fumigace pod 10 nad nulou nefungujea nebo ne úplně či spolehlivě. To byla podstata mého sdělení panu Jaroslavovi.

2.11.2019 19:34
jaroslav69pokorny

XXX.XXX.228.8

tom.50 napsal(a):
Dělal jste fumigaci teď v teplotě pod 10 stupňů? Pak se moc neradujte. Aby byla účinná, musí být na včelnici několik hodin nad 10, raději asi 12 ve stínu. Při nižších teplotách výpary Amitrazu neproniknou mezi včely, protože se pod 9-10 vč semkne do chumáče.

Hloubavější čtenář teď zapochybuje co říkám, protože acetonový aerosol se dělá i při teplotách těsně nad nulou a nemusí se tedy čekat na vyšší teploty jako u fumigace. Byl jsem poučen, že Amitraz, navázaný na mnohem menší molekulu acetonu, než má voda (fumigace), do zimního chumáče proniká. Jestli je to tak nebo jinak nebádám, acetonový aerosol funguje spolehlivě a je to "rána jistoty". V zimní měli mívám od 0-1 roztože na jedno vč. z cca 13-20 vč, která mám na jednom stanovišti.

Nikdy druhou fumigaci nedělám, není třeba, z první skoro nic nepadá, tedy v průměru 1-3 roztoči.

Napsané není jen pro vás pane Jaroslave, vy to asi znáte.

Z čeho usuzujete, že jsem dělal fumigaci pod 10°C? Číst umím, dodržuji návod a mám proto problémy se svojí mateřskou ZO, protože si musím 1. fumigaci zajistit jinde.

2.11.2019 19:44
Miloš Havel

XXX.XXX.32.221

Vás vážně stačí umět rozsvítit.

2.11.2019 22:45
tom.50

XXX.XXX.139.240

jaroslav69pokorny

Usuzuju dle data vašeho příspěvku. Byla zima, nepředpokládám, že byste sem vkládal sdělení po týdnu, protože týden před tím jste psal o první fumigaci. Jasně, ta mohla být hned po desátém.

Myslel jsem to dobře, vy jste se ale nafouk. Já zanedbat včelstva tak, že mít po první fumigaci spad víc jak 500, ani bych nemukal a tichounce a velmi pokorně se snažil odkoukat od těch, co to umí, jak tam takové zamoření nemít.

3.11.2019 09:05
miloš123

XXX.XXX.126.101

Tome mohl by jste popsat vaši představu o léčení protože já měl také spad ve stovkách až me tři včelstva padly. Já jsem na jaře natiral plod plus fumigace,koncem května kyselinu, v srpnu gabony flum,a pak fumigace a výsledek byl že sem se nestačil divit. Diky

3.11.2019 22:39
jaroslav69pokorny

XXX.XXX.228.8

tom.50 napsal(a):
jaroslav69pokorny

Usuzuju dle data vašeho příspěvku. Byla zima, nepředpokládám, že byste sem vkládal sdělení po týdnu, protože týden před tím jste psal o první fumigaci. Jasně, ta mohla být hned po desátém.

Myslel jsem to dobře, vy jste se ale nafouk. Já zanedbat včelstva tak, že mít po první fumigaci spad víc jak 500, ani bych nemukal a tichounce a velmi pokorně se snažil odkoukat od těch, co to umí, jak tam takové zamoření nemít.

Pokud si dovolujete napsat, že jsem se nafouk, tak neumíte číst. Pokud berete termíny fumigací podle termínů vkládání příspěvku, tak asi nebudete detektiv Colombo. Pokud si dovolujete napsat, že jsem zanedbal včelstva, tak si já dovoluji napsat, že jste trouba. Sleduji vaše příspěvky a většinou se k ostatních chováte nabubřele až zpupně. Takový ředitel zeměkoule. Pokud o mě chcete psát hanlivě, tak se nejprve přijeďte podívat, nebo držte ústa. Pokud mám silné včely, tak nejsou zanedbané. Pokud mám v okolí včelaře, kteří na to jako vy kašlou (psal jste, že stačí fumigace jednou) a mají slabé včely, tak je prostě ty moje silnější vyberou (přestože krmím vydatně) a se zásobami si přinesou i roztoče. Co byste dále rád věděl?

13.11.2019 11:48
tom.50

XXX.XXX.139.248

Pane Jaroslave. Pokud z první fumigace nepadá nic a nebo u menšiny vč do pěti brouků na vč, není důvod dělat druhou, umíte to pochopit?

Možná vám moje příspěvky můžou připadat nafoukané, přesto chcete-li, zkuste přijít na to, jak se to dá udělat, aby druhá fumigace nebyla nutná. Já se od vás v tomto nemám co naučit, ale je možné, že i na mě dojde a budu rád, když se tady, nebo jinde od jiného přispěvatele dozvím, jak nově nastalé situaci čelit..

Pokud vše děláte jak píšete a přesto máte spad po první fumigaci na můj vkus katastrofální, tak jsem přesvědčený, že máte v doletu svých včelstev alternativce, který neléčí jak se má. A nebo, a to spíš, máte blízko nějakého přestárlého včelaře, který doslova vyrábí pro celé své okolí rezistentní roztoče. K tomu stačí fumigace s plodem a nebo nevyndat po měsíci Gabon a nechat ho ve vč do jara. Jeho vč jsou pak oslabená a vaše je třeba jen tichou loupeží, která je mnohem běžnější než si jsou lidi ochotní připustit, vykrádají a nosí si domů roztoče, na které vaše poctivá léčba nefunguje dobře a účinně. To víte vy sám nejlíp a není nutné se tu hašteřit a měřit pindíky. V té souvislosti se vám pane Jaroslave omlouvám, asi jsem to přehnal, promiňte prosím.

Prostě vy máte katastrofální spady a já ne, podle vás jem ale trouba.
Tak jo. No jo no. Každý jsme nějaký.

13.11.2019 19:32
tom.50

XXX.XXX.139.248

miloš123 napsal(a):
Tome mohl by jste popsat vaši představu o léčení protože já měl také spad ve stovkách až me tři včelstva padly. Já jsem na jaře natiral plod plus fumigace,koncem května kyselinu, v srpnu gabony flum,a pak fumigace a výsledek byl že sem se nestačil divit. Diky

Vám vysvětlení dát neumím, mám o vašem včelaření málo info a částečně vysvětluju v předchozí odpovědi panu Jaroslavovi jak to asi může být. Můžu ale popsat jaké dělají lidi chyby.

Fumigace v den nátěru plodu. Ne druhý nebo třetí den, znám včelaře, jsou staří a unavení, že to prostě v ten den nedokážou zvládnout fyzicky (a dětičky nemají nikdy čas). Tam může být ta potíž. Nátěr zasáhne vývojová stadia roztočů v zavíčkovaném plodu, ne však živé roztoče na včelách. I jen třeba 20 hodin odstup znamená, že včely zavíčkují několk desítek či stovek nových buněk plodu, pod které nakladou živé samičky roztočů vajíčka (ty co v den nátěru nazabila fumigace) a včelstvo se od brouka neočistilo, jen se trochu redukovaly počty. Proto se musí fumigace udělat hned ten den kdy se udělá nátěr bez žádné výjimky.

KM v květnu? Proboha to jako proč? KM nepoužívám nikdy v žádné podobě! Kdysi patrně splnila svůj účel když se hledaly optimální způsoby tlumení Varroázy. Dnes se mi KM jeví jako jen a pouze oslabující prostředek pro včelstva, kdy oslabení způsobené kyselinou se projeví až třeba po půl roce tím, že vč je náchylné k nákazám viry. Výzkumák to nepřizná, protože má z prodeje Formidolu byznys bez ohledu na potřeby včelařů.
Když už bych použil KM, tak jen ve formě sice málo nebezpečného Formidolu, který je ale také málo nebezpečný roztočům a tak je lepší se mu vyhnout.

Prvního srpna musí přijít do vč Gabon flum, dva pásky na vč a mezi plod tak, jak je to v návodu. Ne položit na dno podmetu, ne do medníku, ale holt je nutné rozebrat úl a dát to do plodiště. Když se to uděla jak říkám, NEMŮŽE TO NEFUNGOVAT.
Gabon pak musí 1 září ven z úlů, vždy a bezpodmínečně!
Jo, ve vč nesmí být med, který by chtěl včelař ještě vytočit. Prostě ho musí oželet a je na každém, aby si spočítal, zda mu ta trocha medu, který není jistý, stojí za zamoření vč, které jisté je. A taky je nutné vědět, že vč musí dostat cukr ve velké dávce v roztoku 1:1 ten den, kdy se posledně v tom roce vytočilo a že se nesmí zrušit medníky, ale jen snížit jejich počet podle profesionálního odhadu, kolik to které vč obsedá. Opakuju, TO KTERÉ VČ!
Tohle je jedna z prazákladních chyb, které, přes více než 30 let osvěty včelaři stále dělají.

Po 10 říjnu se dělá první fumigace. Musí být ne doporučených 9 nad nulou, ale nejlépe 12-13. To proto, že při nižší teplotě se už vč stahuje do chumáče a zplynovaný Amitraz se nedostane ke všem včelám a tedy zůstane několik roztočů, kteří sice asi malý zásah dostali, ale rozchodí ho a vytvoří si rezistenci. Stejně důležité a snad důležitější je, že nesmí být žádný zavíčkovaný plod. Amitraz pod víčka proniká, ne však v dávce pro vývojová stadia smrtící, ale stačí na vytvoření generace rezistentních roztočů. Pořád se to všude zdůrazňuje, že tam nesmí být zavíčkovaný plod a pořád to nikdo (nebo mnozí) nehlídá a nelikviduje před fumigací zavíčkovaný plod.

Jak píšu jinde, druhou Fum nedělám, nic a nebo skoro nic po první nikdy nepadá. Ovšem za úplně nejdůležitější považuju ošetření zase Amitrazem, ovšem v podobě nikoli fumigace (stěží by bylo před Vánoci nad 12 nad nulou), nýbrž pomocí acetonového aerosolu. Včelařím v natolik civilizovaných podmínkách, že acetonouvý aerosol mi přijedou udělat speciálně proškolení funkcionáři, platím 20 Kč na jedno vč.


Váš problém podle mě spočívá v rezistentních roztočích a je celkem lhostejné, zda si je nějakou chybou pěstujete vy sám a nebo si je vaše vč vždy nanosí od nějakého alternativce, co odmítá Amitraz a nedej Bože aceton (přičemž aceton je jen účinnější nosič, díky němuž funguje Amitraz i kolem nuly), jak tihle říkají, a tvrdí, že včely bude ošetřovat jen kyselinou, či nějak alternativně a nebo že vyšlechtí varroaodolné včely.
Pak máte jedinou šanci prchnout se svými vč jinam, než tomuto všechna vč uhynou a takový dá zpravidla pokoj a se včelama skončí.

I tak je to problém, protože vy už ve svých vč rezistentní roztoče máte a nefunguje na ně ani víc léčebných zásahů, než musím dělat já. Pokud se mi toto stane, mám v plánu použít jiné prostředky než ty na bázi Amitrazu tak, abych zničil generaci rezistentních roztočů. Doporučuju ruský Ekopol. Ale pozor, doslechl jsem se, že tento bylinný nechemický prostředek není všespasitelný, ale že dokonale funguje jen dva roky po sobě a pak dokáže selhat. Nevadí, dva roky by měly stačit na očištění vašich vč od rezistentních roztočů a taky by se mohlo něco změnit v doletu vašich včel.

https://eshop.ekoclovek.sk/vcelie-lieciva/ekopol-proti-varroaze-a-akarapidoze-vciel/

Proč není Ekopol běžně u nás k dostání se neptejte mě, napište třeba do Dolu či na ČSV proč a proč na to není dotace.
Jistě si budete umět poradit, určitě znáte někoho, kdo zaměstnává Ukrajince a ti vám to přivezou. Tam tenhle ruský prostředek běžně koupí v prodejnách včelařských potřeb. A pokud vám vadí, že by naše včely zachraňovalo to hnusné a zlé Rusko, pak si nějak pomozte, jak budete umět, sám.

Já Ekopol mám a zatím jsem ho nepoužil, nemusel jsem. Současně varuju před jinými prostředky, ve kterých je v nějaké formě KM. S KŠ nemám vůbec žádné zkušenosti, vlastně o ní nic nevím, ale vím, kdo ví a umí jí používat. Je to další možnost, když by mi náhodou vysoce účinné a pohodlné prostředky selhaly.

Ať se vám daří a snad vám tento můj dlouhý a doufám, že vyčerpávajícím způsobem podrobný popis pomůže. Vám a i snad někomu dalšímu, kdoho neobtěžuje číst delší příspěvky než heslovité štěky.

14.11.2019 00:18
jaroslav69pokorny

XXX.XXX.228.8

tom.50 napsal(a):
Pane Jaroslave. Pokud z první fumigace nepadá nic a nebo u menšiny vč do pěti brouků na vč, není důvod dělat druhou, umíte to pochopit?

Možná vám moje příspěvky můžou připadat nafoukané, přesto chcete-li, zkuste přijít na to, jak se to dá udělat, aby druhá fumigace nebyla nutná. Já se od vás v tomto nemám co naučit, ale je možné, že i na mě dojde a budu rád, když se tady, nebo jinde od jiného přispěvatele dozvím, jak nově nastalé situaci čelit..

Pokud vše děláte jak píšete a přesto máte spad po první fumigaci na můj vkus katastrofální, tak jsem přesvědčený, že máte v doletu svých včelstev alternativce, který neléčí jak se má. A nebo, a to spíš, máte blízko nějakého přestárlého včelaře, který doslova vyrábí pro celé své okolí rezistentní roztoče. K tomu stačí fumigace s plodem a nebo nevyndat po měsíci Gabon a nechat ho ve vč do jara. Jeho vč jsou pak oslabená a vaše je třeba jen tichou loupeží, která je mnohem běžnější než si jsou lidi ochotní připustit, vykrádají a nosí si domů roztoče, na které vaše poctivá léčba nefunguje dobře a účinně. To víte vy sám nejlíp a není nutné se tu hašteřit a měřit pindíky. V té souvislosti se vám pane Jaroslave omlouvám, asi jsem to přehnal, promiňte prosím.

Prostě vy máte katastrofální spady a já ne, podle vás jem ale trouba.
Tak jo. No jo no. Každý jsme nějaký.

Troubou jsem si dovolil Vás nazvat proto, že jste mi naznačil, že jsem zanedbal včelstva. Navíc v čase, kdy mi zemřel můj včelařský guru (včelařil od roku cca 1942-2019) a já se musel postarat i o jeho včelstva. Takže jsem se nenafoukl, ale přímo nas.al. Omluvu přijímám a přeji i nadále úspěšný chov.

14.11.2019 16:28
bohemiagall

XXX.XXX.62.10

tom.50 napsal(a):
Vám vysvětlení dát neumím, mám o vašem včelaření málo info a částečně vysvětluju v předchozí odpovědi panu Jaroslavovi jak to asi může být. Můžu ale popsat jaké dělají lidi chyby.

Fumigace v den nátěru plodu. Ne druhý nebo třetí den, znám včelaře, jsou staří a unavení, že to prostě v ten den nedokážou zvládnout fyzicky (a dětičky nemají nikdy čas). Tam může být ta potíž. Nátěr zasáhne vývojová stadia roztočů v zavíčkovaném plodu, ne však živé roztoče na včelách. I jen třeba 20 hodin odstup znamená, že včely zavíčkují několk desítek či stovek nových buněk plodu, pod které nakladou živé samičky roztočů vajíčka (ty co v den nátěru nazabila fumigace) a včelstvo se od brouka neočistilo, jen se trochu redukovaly počty. Proto se musí fumigace udělat hned ten den kdy se udělá nátěr bez žádné výjimky.

KM v květnu? Proboha to jako proč? KM nepoužívám nikdy v žádné podobě! Kdysi patrně splnila svůj účel když se hledaly optimální způsoby tlumení Varroázy. Dnes se mi KM jeví jako jen a pouze oslabující prostředek pro včelstva, kdy oslabení způsobené kyselinou se projeví až třeba po půl roce tím, že vč je náchylné k nákazám viry. Výzkumák to nepřizná, protože má z prodeje Formidolu byznys bez ohledu na potřeby včelařů.
Když už bych použil KM, tak jen ve formě sice málo nebezpečného Formidolu, který je ale také málo nebezpečný roztočům a tak je lepší se mu vyhnout.

Prvního srpna musí přijít do vč Gabon flum, dva pásky na vč a mezi plod tak, jak je to v návodu. Ne položit na dno podmetu, ne do medníku, ale holt je nutné rozebrat úl a dát to do plodiště. Když se to uděla jak říkám, NEMŮŽE TO NEFUNGOVAT.
Gabon pak musí 1 září ven z úlů, vždy a bezpodmínečně!
Jo, ve vč nesmí být med, který by chtěl včelař ještě vytočit. Prostě ho musí oželet a je na každém, aby si spočítal, zda mu ta trocha medu, který není jistý, stojí za zamoření vč, které jisté je. A taky je nutné vědět, že vč musí dostat cukr ve velké dávce v roztoku 1:1 ten den, kdy se posledně v tom roce vytočilo a že se nesmí zrušit medníky, ale jen snížit jejich počet podle profesionálního odhadu, kolik to které vč obsedá. Opakuju, TO KTERÉ VČ!
Tohle je jedna z prazákladních chyb, které, přes více než 30 let osvěty včelaři stále dělají.

Po 10 říjnu se dělá první fumigace. Musí být ne doporučených 9 nad nulou, ale nejlépe 12-13. To proto, že při nižší teplotě se už vč stahuje do chumáče a zplynovaný Amitraz se nedostane ke všem včelám a tedy zůstane několik roztočů, kteří sice asi malý zásah dostali, ale rozchodí ho a vytvoří si rezistenci. Stejně důležité a snad důležitější je, že nesmí být žádný zavíčkovaný plod. Amitraz pod víčka proniká, ne však v dávce pro vývojová stadia smrtící, ale stačí na vytvoření generace rezistentních roztočů. Pořád se to všude zdůrazňuje, že tam nesmí být zavíčkovaný plod a pořád to nikdo (nebo mnozí) nehlídá a nelikviduje před fumigací zavíčkovaný plod.

Jak píšu jinde, druhou Fum nedělám, nic a nebo skoro nic po první nikdy nepadá. Ovšem za úplně nejdůležitější považuju ošetření zase Amitrazem, ovšem v podobě nikoli fumigace (stěží by bylo před Vánoci nad 12 nad nulou), nýbrž pomocí acetonového aerosolu. Včelařím v natolik civilizovaných podmínkách, že acetonouvý aerosol mi přijedou udělat speciálně proškolení funkcionáři, platím 20 Kč na jedno vč.


Váš problém podle mě spočívá v rezistentních roztočích a je celkem lhostejné, zda si je nějakou chybou pěstujete vy sám a nebo si je vaše vč vždy nanosí od nějakého alternativce, co odmítá Amitraz a nedej Bože aceton (přičemž aceton je jen účinnější nosič, díky němuž funguje Amitraz i kolem nuly), jak tihle říkají, a tvrdí, že včely bude ošetřovat jen kyselinou, či nějak alternativně a nebo že vyšlechtí varroaodolné včely.
Pak máte jedinou šanci prchnout se svými vč jinam, než tomuto všechna vč uhynou a takový dá zpravidla pokoj a se včelama skončí.

I tak je to problém, protože vy už ve svých vč rezistentní roztoče máte a nefunguje na ně ani víc léčebných zásahů, než musím dělat já. Pokud se mi toto stane, mám v plánu použít jiné prostředky než ty na bázi Amitrazu tak, abych zničil generaci rezistentních roztočů. Doporučuju ruský Ekopol. Ale pozor, doslechl jsem se, že tento bylinný nechemický prostředek není všespasitelný, ale že dokonale funguje jen dva roky po sobě a pak dokáže selhat. Nevadí, dva roky by měly stačit na očištění vašich vč od rezistentních roztočů a taky by se mohlo něco změnit v doletu vašich včel.

https://eshop.ekoclovek.sk/vcelie-lieciva/ekopol-proti-varroaze-a-akarapidoze-vciel/

Proč není Ekopol běžně u nás k dostání se neptejte mě, napište třeba do Dolu či na ČSV proč a proč na to není dotace.
Jistě si budete umět poradit, určitě znáte někoho, kdo zaměstnává Ukrajince a ti vám to přivezou. Tam tenhle ruský prostředek běžně koupí v prodejnách včelařských potřeb. A pokud vám vadí, že by naše včely zachraňovalo to hnusné a zlé Rusko, pak si nějak pomozte, jak budete umět, sám.

Já Ekopol mám a zatím jsem ho nepoužil, nemusel jsem. Současně varuju před jinými prostředky, ve kterých je v nějaké formě KM. S KŠ nemám vůbec žádné zkušenosti, vlastně o ní nic nevím, ale vím, kdo ví a umí jí používat. Je to další možnost, když by mi náhodou vysoce účinné a pohodlné prostředky selhaly.

Ať se vám daří a snad vám tento můj dlouhý a doufám, že vyčerpávajícím způsobem podrobný popis pomůže. Vám a i snad někomu dalšímu, kdoho neobtěžuje číst delší příspěvky než heslovité štěky.

Jak vytvoří alternativec ,co odmítá amitraz, rezistenci na amitraz?

14.11.2019 20:34
miloš123

XXX.XXX.126.101

tom.50 napsal(a):
Vám vysvětlení dát neumím, mám o vašem včelaření málo info a částečně vysvětluju v předchozí odpovědi panu Jaroslavovi jak to asi může být. Můžu ale popsat jaké dělají lidi chyby.

Fumigace v den nátěru plodu. Ne druhý nebo třetí den, znám včelaře, jsou staří a unavení, že to prostě v ten den nedokážou zvládnout fyzicky (a dětičky nemají nikdy čas). Tam může být ta potíž. Nátěr zasáhne vývojová stadia roztočů v zavíčkovaném plodu, ne však živé roztoče na včelách. I jen třeba 20 hodin odstup znamená, že včely zavíčkují několk desítek či stovek nových buněk plodu, pod které nakladou živé samičky roztočů vajíčka (ty co v den nátěru nazabila fumigace) a včelstvo se od brouka neočistilo, jen se trochu redukovaly počty. Proto se musí fumigace udělat hned ten den kdy se udělá nátěr bez žádné výjimky.

KM v květnu? Proboha to jako proč? KM nepoužívám nikdy v žádné podobě! Kdysi patrně splnila svůj účel když se hledaly optimální způsoby tlumení Varroázy. Dnes se mi KM jeví jako jen a pouze oslabující prostředek pro včelstva, kdy oslabení způsobené kyselinou se projeví až třeba po půl roce tím, že vč je náchylné k nákazám viry. Výzkumák to nepřizná, protože má z prodeje Formidolu byznys bez ohledu na potřeby včelařů.
Když už bych použil KM, tak jen ve formě sice málo nebezpečného Formidolu, který je ale také málo nebezpečný roztočům a tak je lepší se mu vyhnout.

Prvního srpna musí přijít do vč Gabon flum, dva pásky na vč a mezi plod tak, jak je to v návodu. Ne položit na dno podmetu, ne do medníku, ale holt je nutné rozebrat úl a dát to do plodiště. Když se to uděla jak říkám, NEMŮŽE TO NEFUNGOVAT.
Gabon pak musí 1 září ven z úlů, vždy a bezpodmínečně!
Jo, ve vč nesmí být med, který by chtěl včelař ještě vytočit. Prostě ho musí oželet a je na každém, aby si spočítal, zda mu ta trocha medu, který není jistý, stojí za zamoření vč, které jisté je. A taky je nutné vědět, že vč musí dostat cukr ve velké dávce v roztoku 1:1 ten den, kdy se posledně v tom roce vytočilo a že se nesmí zrušit medníky, ale jen snížit jejich počet podle profesionálního odhadu, kolik to které vč obsedá. Opakuju, TO KTERÉ VČ!
Tohle je jedna z prazákladních chyb, které, přes více než 30 let osvěty včelaři stále dělají.

Po 10 říjnu se dělá první fumigace. Musí být ne doporučených 9 nad nulou, ale nejlépe 12-13. To proto, že při nižší teplotě se už vč stahuje do chumáče a zplynovaný Amitraz se nedostane ke všem včelám a tedy zůstane několik roztočů, kteří sice asi malý zásah dostali, ale rozchodí ho a vytvoří si rezistenci. Stejně důležité a snad důležitější je, že nesmí být žádný zavíčkovaný plod. Amitraz pod víčka proniká, ne však v dávce pro vývojová stadia smrtící, ale stačí na vytvoření generace rezistentních roztočů. Pořád se to všude zdůrazňuje, že tam nesmí být zavíčkovaný plod a pořád to nikdo (nebo mnozí) nehlídá a nelikviduje před fumigací zavíčkovaný plod.

Jak píšu jinde, druhou Fum nedělám, nic a nebo skoro nic po první nikdy nepadá. Ovšem za úplně nejdůležitější považuju ošetření zase Amitrazem, ovšem v podobě nikoli fumigace (stěží by bylo před Vánoci nad 12 nad nulou), nýbrž pomocí acetonového aerosolu. Včelařím v natolik civilizovaných podmínkách, že acetonouvý aerosol mi přijedou udělat speciálně proškolení funkcionáři, platím 20 Kč na jedno vč.


Váš problém podle mě spočívá v rezistentních roztočích a je celkem lhostejné, zda si je nějakou chybou pěstujete vy sám a nebo si je vaše vč vždy nanosí od nějakého alternativce, co odmítá Amitraz a nedej Bože aceton (přičemž aceton je jen účinnější nosič, díky němuž funguje Amitraz i kolem nuly), jak tihle říkají, a tvrdí, že včely bude ošetřovat jen kyselinou, či nějak alternativně a nebo že vyšlechtí varroaodolné včely.
Pak máte jedinou šanci prchnout se svými vč jinam, než tomuto všechna vč uhynou a takový dá zpravidla pokoj a se včelama skončí.

I tak je to problém, protože vy už ve svých vč rezistentní roztoče máte a nefunguje na ně ani víc léčebných zásahů, než musím dělat já. Pokud se mi toto stane, mám v plánu použít jiné prostředky než ty na bázi Amitrazu tak, abych zničil generaci rezistentních roztočů. Doporučuju ruský Ekopol. Ale pozor, doslechl jsem se, že tento bylinný nechemický prostředek není všespasitelný, ale že dokonale funguje jen dva roky po sobě a pak dokáže selhat. Nevadí, dva roky by měly stačit na očištění vašich vč od rezistentních roztočů a taky by se mohlo něco změnit v doletu vašich včel.

https://eshop.ekoclovek.sk/vcelie-lieciva/ekopol-proti-varroaze-a-akarapidoze-vciel/

Proč není Ekopol běžně u nás k dostání se neptejte mě, napište třeba do Dolu či na ČSV proč a proč na to není dotace.
Jistě si budete umět poradit, určitě znáte někoho, kdo zaměstnává Ukrajince a ti vám to přivezou. Tam tenhle ruský prostředek běžně koupí v prodejnách včelařských potřeb. A pokud vám vadí, že by naše včely zachraňovalo to hnusné a zlé Rusko, pak si nějak pomozte, jak budete umět, sám.

Já Ekopol mám a zatím jsem ho nepoužil, nemusel jsem. Současně varuju před jinými prostředky, ve kterých je v nějaké formě KM. S KŠ nemám vůbec žádné zkušenosti, vlastně o ní nic nevím, ale vím, kdo ví a umí jí používat. Je to další možnost, když by mi náhodou vysoce účinné a pohodlné prostředky selhaly.

Ať se vám daří a snad vám tento můj dlouhý a doufám, že vyčerpávajícím způsobem podrobný popis pomůže. Vám a i snad někomu dalšímu, kdoho neobtěžuje číst delší příspěvky než heslovité štěky.

Díky za vyčerpávající odpověď pořád nemohu přijít na tu chybu kde se stala ,nejvíc mě štve že jsem přišel o zakoupené matky které měly největší výnosy. O KM nejste první co ji nedoporučuje a nepoužívá , na druhou stranu co použít mezi medobraním když tam nějaký ten spad roztoče je?

Včera 14:25
tom.50

XXX.XXX.139.248

Zařídit se tak, abyste mezi snůškami žádný spad neměl. Jak to udělat vám píšu - s největší pravděpodobností máte rezistentní roztoče a jen vy víte, kdo je tam "vyrobil", jestli vy sám a nebo někdo.

Pro tupé s pomalejším chápáním, ne pro vás, zopakuju, že buď máte nedaleko alternativce, který neléčí vůbec a nebo špatně a vaše včely si od něj pořád doplňují roztoče i když léčíte vy sám správně (protože pokud správně natíráte zjara plod, až do Gabonu by roztoč měl být minimálně) a NEBO někoho, kdo vyrábí popsaným způsobem rezistentní roztoče. Možná je ještě nějaká další možnost, kterou já neznám.

V liberalizmu nemáte jinou možnost před alternativcem a nebo tím druhým se svými včelstvy prchnout někam, kde takového dárečka v doletu svých včel nemáte a doufat, že o včely přijde a přestane tak rozsévat roztoče a je jedno zda rezistentní či obyčejné.

A nejde jen o KM, jasně píšu, že je nutné nedávat včelám nic než rafinovaný cukr a nevěřit nálepkám na šmakuládách, jak jsou nezávadné. Přece dá rozum, že někdo, kdo chce vydělat prachy, nenapíše pravdu, že po jeho krmení či léčebných prostředcích vaše včely možná uhynou, protože to jsou tupé a nezodpovědné včely, které nechápou a nedokážou ocenit jak báječný prostředek vám, včelařovi, hodný výrobce - váš spasitel- právě přináší v podobě svého báječného prostředku.

Přece krmit invertem je tak pohodlné a když vám po něm část vč padne, určitě to bylo něčím jiným. A nebo ne přímo po něm, ale v důsledku oslabení, které MOŽNÁ spolu s dalšími vlivy, které nemůžete ovlivnit (andyagrochemomafie) ten báječný prostředek spoluzavinil či byl příslovečnou poslední kapkou v koktejlu nenormálností. Opakuju, vždy je to nakonec na včelařovi.

Ať je to jak chce, poslední, kdo to může nějak ovlivnit jste jen vy sám. A mimochodem, celozasíťované dno je jedna z těch nenormálností stejně, jako očka. Ani jedno, ani druhé (a uměl bych najít víc stupidit, co se běžně používají) není normální a možná sice můžete během roku monitorovat a pak už nemáte co monitorovat. Jestli chcete, vratte se pomyslně na začátek a zadumejte, co a do jaké míry je přirozené a zda se s tím či oním mohla včela za svůj delší vývoj než je ten lidský, setkat.
Kam mířím třeba s očky? Už jsem to naznačil, k tiché loupeži, která je furt, ale protože je tichá tak o ní 99% včelařů nic neví. Vysvětlím v samostatném vláknu, které k tomu založím v nejbližších dnech.

Chápu, že se vám některá moje tvrzení a domněnky nebudou asi líbit, poctivě dle nejlepšího svědomí se vám snažím vysvětlit, jak chovat vč bez úhynů. Tím bych tohle ukončil, nemám co bych k tomu víc sdělil.

Přidejte reakci

Přidat smajlík