Tichá loupež

Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
18.12.2019 18:55
tom.50

XXX.XXX.139.248

Toto téma není v těchto měsících sice aktuální, nicméně slíbil jsem sdělit co tom vím a tedy plním slib. Navíc jsem zjistil, že to tu čte docela dost lidí, jen se jim nechce přispívat.

Následující jsem sice nanašel na stránkách Včelařství, ani se o tom nedočetl v odborné literatuře, slyšel jsem to od dr. Peroutky na včelařské přednášce.

Přednáška měla základní téma - pančování medu škrobovými hydrolyzáty. To je slupina krmiv pro včely na bázi škrobu, asi většinou kukuřičného. Vedle toho jsou inverty, kdy je CHEMICKY a tedy nikoli pomocí enzymu invertázy, rozštěpen disacharid sacharoza na dva monosacharidy - glukozu a fruktozu. Zdůraznil jsem, že rozštěpení je docíleno mě neznámým chemickým procesem a já se domnívám a nemůžu nijak doložit, že to může mít na celkový zdr stav vč vliv. Opakuju, MŮŽE MÍT. A to ne na tichou loupež, ale obecně na celkovou kondici vč a může se to projevit klidně po půl roce i později. Asi tak, jako ani tisíce cigaret nikoho nezabije hned a zdánlivě nijak nevadí. Výsledek se ale obyčejně dostaví!

Přednášející dr. Peroutka popisoval pokus konaný v Dolu, který spočíval v tom, že skupina 60 vč, stojících v jedné řadě, byla rozdělena sudý/lichý a jedněm byl podán rafinovaný cukr, druhým hydrolyzát. Po třech měsících, aniž by byla pozorována loupež nebo jakékoli zápasení včel na česnech, či cokoli neobvyklého, byly ve všech včelstvech zásoby složené napůl z cukru a napůl z hydrolyzátu. Pokus vyvolaly stížnosti včelařů, jimž bylo v jejich medu výkupci nalezeno toto krmení a oni tvrdili, že to včelstvům nepodali nikdy. Nepamatuju se, zda z toho vydal Dol nějaký výstup, nepamatuju se jak to vlastně v dalších letech pokračovalo a zda vůbec.
Přednáška se uskutečnila ve Vlašimi přad asi 5-6 lety, rok a už vůbec datum si nepamatuju.

Co jsem z výše uvedeného pro sebe vyvodil já.

Včelstva se vzájemně vykrádají v podstatně vyšší míře, než si jsou včelaři ochotní přiznat a nebo existuje nějaká, vědou dosud neobjevená "výměna" zásob. Co mohl pozorovat každý, kdo chová víc než 2-3 vč, je, že ač jsou stejně silná vč ve stejném úle, na stejném stan., měla stejně zásob před krmením, tak po nakrmení je některé vč doslova ulité a jinde se musí ještě dokrmovat (kdo toto nezjišťuje a nebo nepostřehne, pak má zimní úhyn, často připisovaný jinému vlivu). Tento fenomén vysvětluje odborná literatura tichou loupeží.. Tedy loupeží včelařem nepozorovanou a nezpozorovatelnou.

Já jsem přesvědčený, že k tiché loupeži přispívají očka, jinde jsem psal, že je nepoužívám nikdy a toto je jeden z mnoha důvodů, proč je nepoužívám. Všichni už viděli pokusy o vniknutí do úlu cizích včel na česně a viděli bleskurychlou obranu včelstva. Nepamatuju si, že bych viděl stejnou obranu oček a nebo o ní slyšel od těch, kdo očka dosud používají.

Mám za to, že jsem sdělil co o tiché loupeži vím a nabídnul jsem souvislosti. Zda je to tak, jak píšu, to já nevím. Nemám ale nikdy zimní ani jiné úhyny!

Ještě přidám co se dnes už málo ví. Jak poznat, zda mi je včelstvo vylupováno a kterým vč (třeba mnozí mají potíže uchránit oddělky). Včely na česně podezřelého vč se popráší hladkouu moukou. Ne aby někoho napadlo použít moučkový cukr!!!!! Včely se mouky hned nezbaví a je pak vidět, do kterého vč vletují ty označené. Když do žádného mého, kradou cizí včely.

21.12.2019 17:53
Miloš Havel

XXX.XXX.32.221

Tichá loupež není včelařem nezpozorovatelnou. Tichá loupež je loupež při které se napadené včelstvo nebrání. Nezkušený včelař vidí v podvečer na některém z česen aktivitu zatímco na česnech ostatních úlů je klid. Zkušený však vidí tichou loupež.
Tom.50 píše že na česnech nebylo pozorováno nic neobvyklého. Jednalo se tedy o výměnu zásob.
Taky si nepamatuju kde jsem o tom pokusu četl, možná v Moderním včelaři nebo někde na webu. Všechny časopisy už jsem vyházel.

Přidejte reakci

Přidat smajlík