Miliony let měly včely v tuto dobu doma "hnojník", v dutině je na stěnách a stropě vrstva shnilého dříví, tzv "práchno", nacucaná vodou a plná plísní a pokračující hniloby. Až vč tepelně zvládne svůj příbytek, vlhkost sama zmizí. Většinu vody vypije samo včelstvo a o plísních nevíme, zda je dokonce nepotřebují viz Fleming a jeho Penicilín, což je taky plíseň.
Nevylepšujte přírodu, věřte jí. Naopak, na stop dejte neprodyšký igelit či folii, právě proto, aby se na ní srážela voda a včely nemusely za každého počasí pro vodu. Plod bez vody nemůžou vychovávat a když včelstvu vysušíme jejich obydlí tak, jak si hloupě my myslíme, že to je správně, nezbývá jim než za každého počasí vyletovat pro vodu i za cenu drastických ztrát létavek.
Aby neplesnivěly krajní plásty, bylo potřeba asi před měsícem zužovat pomocí blinovy přepážky. I tam, kde jsou dolní rohy plástů plesnivé, za nějaký čas nebude po plísni ani pamatáky.
tom.50
napsal(a):
Miliony let měly včely v tuto dobu doma "hnojník", v dutině je na stěnách a stropě vrstva shnilého dříví, tzv "práchno", nacucaná vodou a plná plísní a pokračující hniloby. Až vč tepelně zvládne svůj příbytek, vlhkost sama zmizí. Většinu vody vypije samo včelstvo a o plísních nevíme, zda je dokonce nepotřebují viz Fleming a jeho Penicilín, což je taky plíseň.
Nevylepšujte přírodu, věřte jí. Naopak, na stop dejte neprodyšký igelit či folii, právě proto, aby se na ní srážela voda a včely nemusely za každého počasí pro vodu. Plod bez vody nemůžou vychovávat a když včelstvu vysušíme jejich obydlí tak, jak si hloupě my myslíme, že to je správně, nezbývá jim než za každého počasí vyletovat pro vodu i za cenu drastických ztrát létavek.
Aby neplesnivěly krajní plásty, bylo potřeba asi před měsícem zužovat pomocí blinovy přepážky. I tam, kde jsou dolní rohy plástů plesnivé, za nějaký čas nebude po plísni ani pamatáky.
Děkuji