Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
30.10.2020 22:22
suffolkovce

XXX.XXX.237.191

Přeji pěkný den,
dnes jsem si ze zvědavosti přečetla článek Nepřátelé na vašem stole: Smrtící potraviny.
https://storytohear.com/cz/enemies-at-the-table/3/. Samozřejmě zní bombasticky, aby upoutal. V podstatě jsem ale obdobného názoru, jako autoři. Až na bod 6/15 s medem, viz výstřižek.

Už ten termín šedý toxin, navíc i argument, že by snad toxiny z potravy pasterizací zmizely, je nesmyslný.

Na naší kočce mám vyzkoušené, že 2* denně injekční stříkačka medu do hluboké nekrotizující rány pomohla za 4 dny. Když předtím podávaná 1,5 měsíce různá antibiotika nic, její stav se pořád zhoršoval. Být to člověk, tak bych se neodvážila, jí to takto aplikovat, ale byla to rada od mladičké veterinářky a za to ji blahořečím. Takže dle mě med bakterie a viry hubí, viz i balzamování těl medem.

Jenže pak si říkám, že je logické, aby v něm bylo vše, co včely nanosí a je úlu, vlastně i ty mikroby.

Sama řeším, co se zbytky v prázdném úlu – med a pyl – když tam byla viróza DWV.

Chytrý Gogol k tématu nic nenašel, ale pochybovat je lidské. Je běžné, že jsou určité potravinové vlny, jenž se následně ukáží jako úplně mylné, třeba tuky, vajíčka, zeleninové šťávy a ……..

Mohu se zeptat Vás zkušenějších, co si o tématu myslíte? Děkuji předem
Jitka

1.11.2020 16:33
tom.50

XXX.XXX.139.246

Nevím zda jsem zkušenější, víc pamatuju. Varování: opět moc dlouhý příspěvek vyžadující přemýšlení


Odkaz nefunguje. Přesněji, cizáckou hatmatilkou agresivně požadovaný souhlas nevím s čím mě natolik na.írá, že to prostě nepovolím. Takže už jen to je pro mě dostatečně jasné abych věděl, že to obsahuje kra.iny! Nakonec sama píšete, že vlastně stačí selský rozum. A jestli jste tam našla jednu blbost, pak je to špatné jako celek a ta jedna věc vám, když nerozumíte všem daším, jasně napoví, o co tam asi tak může jít.

Pro vaši informaci. V medu správné vlhkosti žádné mikroby nepřežijí ani pár sekund a je tedy velmi bezpečný pro člověka (nejen) jako potravina. Má silné antiseptické účinky a tím je vysvětleno to s vaší kočkou (v antice i středověku se med používal právě na vojenská zranění přesně vámi popsaným způsobem s kočkou). Nikde se o tom nikdy v naší civilizaci psát seriozně nebude, farmaceutické globální mafie nedopustí aby přišly o část zisků a lidi se v části neduhů mohli léčit sami a relativně zadarmo (proto sílící snaha EU zakázat u nás prodej bylin v lékárnách). Jsme tak zblbí (včetně mě), že na med (houby a byliny) až tak moc nevěříme a raděj (tedy já určitě) dám na farmaceutický lék s jasně definovaným (a vždy velmi rychlým a jistým účinkem), než riskovat s přírodninami. Lapidárně řečeno, chybí babky kořenářky, prostě někdo, kdo to dokonale znal a věděl přesně co s čím jak a kdy ano, a co s čím a kdy rozhodně ne. Prostě to s kočkou popisujete přesně. Až když selže "klasika", tedy syntetická chemie, teprve nastoupí "alternativa" v podobě toho, co ještě před 150 a možná ještě i jen před 100 lety byla ta klasika.

Dám jeden příklad, který mám od sestry, která víc než 25 let pracuje v jedné LDN. Dekubity (lidově proleženiny), se musí povinně a naprosto neúčinně 3 dny léčit syntetickými mastmi a preparáty a až po těch třech dnech smí sestry dát obklad napuštěný odvarem z řepíku lékařského a účinek se projeví za pár hodin!!!!! Mimochodem, u každé kovárny se řepík pěstoval právě pro jeho vlastnost nejrychleji ze všech známých látek pomáhat při spáleninách a jeho úžasný účinek na dekubity já připisuju tomu, že je to "zranění" velmi podobné spálenině. Ale to je jen můj laický a možná nesprávný závěr, popisovaný účinek je ale absolutní realita a nejen na spáleniny a proleženiny (na podrážděný žaludek neznám nic co by fungovalo do čtvrt hodiny po vypití šálku odvaru).

Protože je ale vlákno o virech včel tak ásledující.

Viry by v zásobních plástech do příštího jara přežít neměly, ale kdo ví? Já bych to zlikvidoval včetně rámků. Spálit, ne hodit do popelnice. Úl silně vyžehnout, nejlépe vykoupat ve vřelém parafinu (i když jinak jsem odpůrcem parafinu ve včelařině a sám bych ho nikdy nepoužil). A pozor, sama to parafinování dělat nesmíte! Hrozí velmi těžká nehoda a úraz.

Ptáte se zkušenějších. Mám načteno, že včela "hostí" na svém těle koktejl antibiotik a v důsledku toho faktu existuje jen pár včelích nemocí způsobovaných bacily. Na viry aintibiotika nefungují a do doby před asi 25 lety jsem já neměl o virech u včel ani tušení a mám za to, že jsem nebyl sám. Aspoň si já nevzpomínám na sebemenší zmínku o virech u včel. Stále dokola tvrdím, že nynější úhyny způsobue celkové oslabení součtem nepatrných účinků mnoha škodlivých vlivů, který každý sám a nebo i při souběhu dvou či tří vlivů včestvo ustojí. Jestli se ale škodlivostí sejde mnoho, vč to nezvládně. Nemusím mít pravdu. Ale nemám nikdy žádné úhyny. Viry ničící včely tu logicky musí být stejně dlouho jako včely.

Kdo mě (mojí praxi nulových úhynů) chce napodobit, jemu je určeno následující.

Je mnoho škodlivých vlivů a já mězi ně řadím i ty vlivy, které jsou oficiálně tvrzeny jako neškodné či bezpečné. Třeba mikrovlny z GPS a mobilů a další a další. Ty nás a vše kolem nás nepřetržitě provrtávají, sice v nepatrné intenzitě, ale zato furt 365 dní v roce. Hloupé? Idiotské? Přece odborníci tvrdí, že je to neškodné! No, mobily začaly před 25 lety a tehdy, kdo by to řek, začaly i úhyny včelstev.

Neonikotinoidy. Málo se dosud ví, co to je za hrůzu. DDT je nebezpečný jed a civilizovaný svět se shodl na zákazu a nepoužívá jet už přes 30 let. V Asii je to jinak, ale nechme Asii. No a jedovatost látek je nutné k něčemu připodobnit, aby byla možná nějaká představa. Jestli je tedy jedovatost Amitrazu (účinná látka ve Varidolu) ve srocnání s DDT 1, tedy polopatě 1:1, je tedy stejná jako u DDT, pak u Flumu (Gabon) je to 1:2. U "klasických" mořidel používaných na moření osiva je poměr od 1:100 až po 1:500. U neonikotinoidů je to ale 1:7.000! Slovy: JEDNA KU SEDMI TISÍCŮM

Jak to funguje. Na pole je jeden rok zaset ozimý ječmen a jeho osivo je namořeno neonikotinoidem (velmi účinné, účinek je 100% a proto ho zemědělci tak moc chtějí). Obilka vzejde, choroba ječmen nenapadne a v dalším roce je ječmen velmi brzy sklizen (vždy jde před řepkou, protože zmizí z pole nejdřív ze všech obilnin). Ale co se stalo se slupkou ječného zrnka? Ta odpadla a shnila, ne však jed ze skupiny neonikotidů. Ten v půde zůstal.

Ječmen je tedy v druhém roce od zasetí v červenmci sklizen a do 10 srpna musí být řepka v zemi, jinak z ní nic nebude. V tomto druhém roce od zasetí ječmena řepka vzejde, udělá "matičky" a přečká zimu. Zjara rychle vyraší a už v dubnu vykvete. Její kořínky ale v zemi našly i ta stopová s koro neměřitelná množství neonikotinoidu, rostlina jej absorbuje a umístí, do, kam by se asi myslelo? No ano, do nektaru! Včela se nasosá a netrefí, když dá Bůh, domů (včelstva plíživě slábnou místo aby sílila). Jenže na Boha se spoléhat nejde a tak většina včel jed domů donese. Ten pak umístí do zásob. Stejný jed (kromě spousty dalších jedů z jiné agrochemie) je pak v pylu. K tomu prozařování mikrovnami, k tomu KM (Formidol a nebo nedej Bože odpařovače) a věčný průvan očky a sejty ve dnech. Umístění ve výhni (střecha, balkon a nebo asfaltové nádvoří) místo pod stromy a na trávníku. K tomu ještě někteří včelám nedají cukr, ale krmí škrobovými hydrolyzáty. Včelstva chovají na starém díle, doslova nasáklém patogeny. K tomu použijí koupené mezistěny z kdo ví čeho (jen výmena vosku za mezistěny a podle mě už pouze dvou firem je u nás bezpečná). Aby toho nebylo málo, včelař často vč prohlíží a ruší a zase na druhé straně některý neví, co má jak dělat (přehazovat rámky) a tak nedělá nic. Obojí je zhoubné!

Co s tím?

Rozdělit věci na dvě skupiny - co ovlivnit můžu a co ne. Co ovlivnit nelze - co leje agromafie po polích, čím celý svět prozařuje mikrovlnová mafie, s tím se musím naučit včelařit (třeba stěhovat včely od řepky co nejdál)

No a druhá skupina, kterou ovlivnit můžu, tak to udělám. Jak? Píšu tu o tom podrobně (a pro mnohé moc dlouhé příspěvky) už několik let. Je to na každém jednom z nás, ale mít vč v pořádku jde!

1.11.2020 23:13
suffolkovce

XXX.XXX.237.191

Děkuji za pečlivou odpověď.

Plásty s pylem tedy vyhodím, i když tady ve městě si nemyslím, že by obsahovaly neonikotinoidy
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/ochrana-vcel-a-neonikotinoidy/, ale pyl může tedy asi obsahovat chemikálii od zahrádkářů a aut. Do pylu jsem se zatím pustila sama, je hodně kyselý. A tak tam bude asi hodně vitamínu C. Je ho hodně, trochu je mi ho líto ho vyhodit a je opravdu dobrý.
A proč to není v medu, když je to v pylu?

S nástavky mám představu, že je vypálím horkovzdušnou pistolí a natřu Beesafe. Rámky spálím.

Ano pochopila jsem, co nedělám dobře, jen nevím, zda včely mohu přestěhovat do 750 m n.m. na trávu a pod stromy, kde je v zimě 1,5m sněhu a jestli to nebude z bláta do louže. Na jaře tam budou mít hodně pastvy, zato s prázdninami začnou hladovět, kdežto tady se jim daří, celou sezónu něco drobně kvete a v létě kvetou lípy, pámelník; růže a břečťany ještě dnes

Ještě, co mě vedlo k dotazu z článku bylo, že cizí med nemohu dát svým včelám, že je zde riziko nákazy. Když jsem to jako nezkušená v prvním roce udělala, a mým novým oddělkům koupila med v obchodě, tak z toho okolní včelaři málem "spadli ze židle" a vysvětlili mi nebezpečí nákazy, jenž číhá v cizím medu. A proto ten dotaz.

Jitka

2.11.2020 01:14
tom.50

XXX.XXX.139.246

Nejde jen o neonikotinoidy, ty nejhorší jsou u nás DOČASNĚ zakázané.

Jak to je ve skutečnosti (kdo tu vlastní většinu agrochemie a tedy má zájem toho lejt po polích co nejvíc) nechci napsat anšto se bojím víc, než jsem se musel bát za komančů.

Ano, každý zdroj pylu nepocházející z polních kultur, je vítaný a skvělý. Dokonce mi jeden známý (umí jazyky) říkal, že na západě někteří včelaři pálí celé pylové desky ze řepky a jiných zemědělských plodin, prý to píšou v jejich časopisech. Já mám vyzkoušené, že když mám řepku od včel aspoň kilometr, mám pak dvojnásobně lepší včely v zimě a v následujícím jaru. Nekecám. Snad je úměra čím dál řepka, tím lepší kondice vč. (další věc kterou by měl zkoumat výzkumák, ale to se nestane, že ne)

Ne vše co je kyselé (třeba ocet) je zdrojem vitanminu C a ani jiných vitamínů. Ale perga je skutečný zázrak. Tedy pro lidi z panenských plástů. Ale je to tak pracné a efekt nulový (mám to vyzkoušené na sobě), přesto věřím propagandě, že je perga super. Super je naprosto nepochybně pro včelu, se mnou to neudělalo nic co bych na sobě dokázal pozorovat a tak se tím nazabývám kvůli velké pracnosti. Jo, lze to jíst i s voskem, ale to by musel být ten vosk z volné stavby a nikdy nezažít léčení a ne aby byl z mezistěny, kde je kdo ví co!

Napsal jsem, že je jen pár nemocí včel, které odolají všemu, dokonce spory moru včelího plodu nezničí ani dlouhodobý var ani louh a další. Platí na to jen oheň (úplné spálení, ne ožehnutí) a nebo zahřívání na několik hodin při teplotě asi 130 stupňů - dohledejte si jak je to přesně sama. Proto píšu o parafinu, tam jde o teplotu tuším 170 a to původce MVP nepřežije. Opakuju, vyžehnutí úlu na MVP nepůspbí vůbec, na ostatní nemoci včel částečně a nebo úplně ano a proto se to dělá.

Ale ono je to s MVP poněkud jiné, než se píše ve starších knihách. Na to, aby propukla tzv klinika, med z krámu nestačí. U zdravého vč ne, u oslabeného kombinací negativních vlivů jak píšu výš však ano! Nicméně vždy je lepší se tomu vyhnout a zrovna tak je lepší obětovat těch pár kilo zásob z uhynulého vč, než riskovat zamoření (nebo udržení nákazy) ve svém hospodářství.

Sníh a mráz včelám nevadí (do cca -30 po dobu max týdne či dvou), určitě méně než v létě rozpálená střecha či betonová terasa. Holt se musí sníh odhazovat aby nezasypal česna. Přesněji, zasypání nevadí. Hlídat se musí zledovatělý sníh v česně, aby úl neucpal a vč se neudusilo. Tohle píše všechna literatura, já to ještě za víc než 50 let neviděl ani neslyšel, že by se to stalo. Ale sníh z česen ometám a odhazuju před úly.

Nějak nerozumím tomu jak píšete, že na terase mají pastvu a na zahradě pod stromy by hladověly. Jestli to myslíte jak jste napsala, ujišťuju vás, že každá včelička má křidýlka (vyjma těch s virem zdeformovaných křídel) a pro potravu si umí doletět a to, když je potřeba, i několik kilometrů. No a my ostatní naprosto běžně krmíme, třeba i v květnu když je to potřeba!!!!!!!!! A tak to musíte hlídat a když nemají pastvu a tu po odkvětu lip nemají (a zase mě neberte za slovo jako s mikroby v antiseptickém medu), tak holt musíte krmit. Jsou roky, že lípa kvete a stejně se musí pokrmovat. Jo a fantasmagorie typu nevemu jim jarní med abych to nemusel v létě hlídat nefunguje!!!!

Tady je nutné vysvětlení pro ty, co by jako že chtěli vytáčet až po sezoně a nebo pro ty, co jako že nemají včely pro med. Jako ovci nemůžete neostříhat, i kdyby se měla vlna hodit do hnoje, stejně tak je nutné vč vytáčet. Jako mladá rodina se snaží, šetří, buduje, on maká 15 hodin 6 dní v týdnu, dře, ona má nepřetrežitou směnu 24 hodin po dvakrát 365 dní bez jediného dne dovolené (za směšnou almužnu od státu). Ale ve chvíli, kdy mají postavený barák, rodinu zajištěnou, tučné konto, on už dělá jen lehkou práci i když asi za méně a dělá jen max 8 hodin denně, jezdí na dovolené. Stejně je to u včel. Zjara mají elán a jakmile vědí, že mají dost, už se nesnaží zdaleka tolik. Je to popsáno tisíckrát, že odběr medu během sezony zvyšuje celkový výnos na dvojnásobek i mnohem víc. Koukat do jůseje, kde hlavním příjmem ze včel jsou platby za opylení a med je vlastně protivná přítěž, u nás jaksi neplatí. Ono tady z jůseje neplatí snad nic, ani jejich úl.

Váš odkaz se mi asi ani nechce otevírat, zase to po mě bude chtít souhlas s něčím a já tu maškarádu nechci hrát. Tím spíš jak tam je sousloví - "ochrana přírody" a já to mám spojené s něčím negativním (od levičáků a zelených tuplem ještě nic dobrého nevzešlo). Já nejsem ten, co když je něco někde napsané v novinách (nebo na netu), tak je to pravda, na věčené časy a nikdy jinak.
Taky radím nejprve zkoumat okřídlené CUI BONO. Tedy kdo, za čí peníze a tedy PROČ to či ono napsal.

Já sem píšu za nic jen proto, že je to dle už antické moudrosti povinnost každého člověka, pomáhat ostatním když může a má čím a jak.

2.11.2020 18:02
začátek

XXX.XXX.4.22

suffolkovce napsal(a):
Děkuji za pečlivou odpověď.

Plásty s pylem tedy vyhodím, i když tady ve městě si nemyslím, že by obsahovaly neonikotinoidy
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/vyzkum-a-dokumentace/ochrana-vcel-a-neonikotinoidy/, ale pyl může tedy asi obsahovat chemikálii od zahrádkářů a aut. Do pylu jsem se zatím pustila sama, je hodně kyselý. A tak tam bude asi hodně vitamínu C. Je ho hodně, trochu je mi ho líto ho vyhodit a je opravdu dobrý.
A proč to není v medu, když je to v pylu?

S nástavky mám představu, že je vypálím horkovzdušnou pistolí a natřu Beesafe. Rámky spálím.

Ano pochopila jsem, co nedělám dobře, jen nevím, zda včely mohu přestěhovat do 750 m n.m. na trávu a pod stromy, kde je v zimě 1,5m sněhu a jestli to nebude z bláta do louže. Na jaře tam budou mít hodně pastvy, zato s prázdninami začnou hladovět, kdežto tady se jim daří, celou sezónu něco drobně kvete a v létě kvetou lípy, pámelník; růže a břečťany ještě dnes

Ještě, co mě vedlo k dotazu z článku bylo, že cizí med nemohu dát svým včelám, že je zde riziko nákazy. Když jsem to jako nezkušená v prvním roce udělala, a mým novým oddělkům koupila med v obchodě, tak z toho okolní včelaři málem "spadli ze židle" a vysvětlili mi nebezpečí nákazy, jenž číhá v cizím medu. A proto ten dotaz.

Jitka

Plásty s pylem nevyhazovat, ale uložit v suchu chladu, tak samo medové a můžete je vysířit. Na jaře je můžete použít k přikrmení, nebo tvorbě oddělků.Určitě nejsou jedovatější, nežli ostatní potraviny a ovoce zakoupené v obchodech v četně těch bio Těch 750m je dost, tak pokud možno si sežeňte včely od některého místního včelaře. Včely jsou i na Kavkaze a jinde v horách daleko větších, ale trvalo jim to tisíce let k daným podmínkám přivyknout.

Přidejte reakci

Přidat smajlík