Z VSMBO- O. Brenner - Nástavkový úl z hlediska života včelstva a jeho zákonitostí
XXX.XXX.139.246
Aniž bych to dnes četl (znám to už asi 50 let) jen sdělím, že Brenner neznal dnešní plodnou Kraňku a psal o tehdejší včele. Na našem území převažovala kříženka včely tmavé, vlašky a různé místní směsky, Kraněk se tu chhovalo minimum a spíš jen na jižní Moravě.
Navíc, vývoj se nezastavil. OB udělal ohromnou průkopnickou práci, nicméně dnes je svět o víc než 50 let dál. Třeba jeho nástavkový úl s mírou 30x30x10 je jednak nesmysl v počtu rámků a jednak i tak je zoufale malý!
Vysvětlím ten počet rámků. Osová vzdálenost plástů musí být od asi 33 do 38 mm, za optimum se považuje 35 Ale třeba Optimal má 38 aby byl při délce rámku 42 pořád čtvercový. To ale má tu nevýhodu, že se ukazuje, že čím delší buňky na med, tím horší starosti s vysokou vlhkostí jarního medu. To, že má někdo med i v Optimalu OK nic neznamená, obecně se má za to, že prostě prodloužené buňky na med nejsou dobré.
Zpátky k Brenneráku, Tehdy se za VM považovalo ne nynějších 7-8 mm, ale jen 6 (včela Tmavá byla menší). Proto byl původní Brennerák uvnitř 312x312 mm. (protože za posledním rámkem musí být 10 mm mezera, 10 rámků by muselo být tlustých jen 30 mm a to není možné Příklad, míra Adamec = 39 dává 11 rámků, ale míra Čechoslováku 37 už dává jen 10 rámků, pokud to má být čtvercové. Míra Brenner = 30 by pojmula jen 8 rámků tlustých s mezerníkem 35 a v zadu by zbývalo 30 mm a nebo by muselo být 9 rámků, ale širokých s mezerníkem jen 33 mm a i to by, blbě, ale šlo a bylo by to knop. Můj táta si to dělal a měl rámky třlusté 37 s mezerníkem, tedy loučky byly oproti normalizovaným 25 u Brenneráku 27. Snad je to jasné.
Ovšem plodiště s 8 rámky míry 30x30 mělo 72 dm2 a to je k uzoufání málo, to i Adamec 39x24 má 103!!!!! Polopatě, dvě bedny 24 kdy úl je vysoký se dvěma nástavky, dnem a víkem asi 60 cm, tak Brennerák by musel mít nástavky 3 a byl by vysoký (bez medníků) přes metr!!!!!!! S medníky pak přes dva metry a to je skutečný nesmysl jak na obsluhu (zjara začínat v kleče a nahoru k medníkům po štaflích), tak hlavně je to vratké při větru.
Zkrátka. Brenner je překonaný v úlové otázce a taky v tom, že on se ještě domníval, že vč v zimě úl vytápí. Jeho obecné poznatky o zákonitostech života včelstva jsou sice správné, ovšem jeho úl je nesmysl (a byl už ve své době!). Brenner správně popsal funkci česna, správně říká, že smířit se se zimními úhyny části vč nelze. Kecy o národohospodářské ztrátě a podobné kydy je nutné si umět odfiltrovat = bylo to poplatné dpobě a kdo chtěl něco naqpsat, musel do toho socialistické hospodářství nějak zakomponovat, jinak mu to soudruzi nevydali.
Já Brennerovi nemůžu "odpustit" jedno a to je očko. Na jeho obranu je ale nutné vysvětlit, že Brenner v zimě očka ucpával načechranou vatou tak, aby to sice mohlo dýchat, ale nemohl se udělat průvan. Na to už všichni zapomněli a mají očka zotevíraná celý rok. Já tvrdím, že očko je jeden z nejpeleknějších vynálezů, který příroda nezná - včely by se nikdy samy neusadily v dutině, kde by bylo více otvorů.
Ale to by už je jiný příběh, který kvůli souvislosti uvedu v následujícím textu. Protože jsou včely nesmírně blbovzdorné, dlouho to fungovalo (očka). Nyní jsou z nějakých, ne úplně objasněných důvodů oslaberné tak, že je očka decimují. Přesněji, tvrdím, že drtivě přispívají, spolu se síty ve dnech a vysokými dny, k oslabení tak fatálnímu, že pak vč padají na virozy.
Navíc motivem průvanu a "vzdušného zimování" je aby prý nebyly plesnivé plásty a mokro v úle. Už jsem o tom mockrát psal, plísně žily se včelami vždycky a nebo naopak, co když včely ty plísně vyloženě k něčemu potřebují, nakonec i Penicilin je plíseň. Voda v úle je v předjaří vysloveně potřebná, když jí tam mají, pak nemusí včely vyletovat i za chladu!
V této souvislosti si dovolím ještě jedno nikde nevyčtené a tedy naprosto originální tvrzení. Jsem přesvědčený, že včelstvo není blbé a když ví, že nemá uvnitř úlu v předjaří dost vody, té "svojí" kondenzační, prostě nezačne včas s plodováním právě proto, aby včely nemusely vyletovat pro vodu, bez které se plod nemůže obejít, i za chladu s drtivými ztrátami létavek. Pak dělá včlař neskutečné kejkle a podněcuje nějakým bílkovinnými šmakuládami k vyššímu plodování. To se mu i povede, ale protože si díky suchu v úle díky výše popsanému vyletování pro vodu i za chladu odpraví všechny létavky, včelstva stejně nesílí a stejně nejsou ve chvíli začátku jarní snůšky nijak napřed, často je to přesně naopak.
A tak dále, a tak dál. Je nutné si uvědomit, že někdy následky nějakých zákroků se projeví klidně až po půl roce a nebo dokonce až v roce dalším.
Ale já se domnívám, že české včelařství zničí asijská sršeň a ne za 20 nebo 50 let. Myslím, že to začne už příští rok, nevýš do dvou let je tady. Zatím se šíří rychleji než se přiznává.