Včely ve volné přírodě

Pane Smidla, a jste si jistý, že to jsou včelí plásty ? To je Vaše fotka? Možná je to slabým rozlišením, ale na mě to jako včelí plást nepůsobí. A oproti Tomovi se mi nezdá, že by roj setrvale zahnízdil jako jiřička. Zvláště na zámku, kde bude dost starých otvorů na půdách a okolních stavbách a starých stromů.
Jitka

Jitko. Sice se neptáte mě, přesto si dovolím vám vysvětlit o co se jedná.

Jsou to včelí plásty, nic jiného u nás nestaví takto, vosy a sršni staví jednostranné plásty a ne z vosku, vodorovně a buňky směřují dolů. Hlavně ale všechny vosy a sršni dělají svému hnízdu jakýsi obal.

Pravda, nejdřív jsem si fotku vůbec nezvětšil, ale je to skutečně "hnízdo" včely medonosné.

Je obdivuhodné a poprvadě jsem tak velké s tolika plásty jakživ neviděl.

Všelijakých dutin je sice na zámeckých půdách hodně. Ale dodnes se úplně jistě neví, podle čeho a jak se včely rozhodují. Berte jako jisté, že někde se včely neusadí nikdy a za žádnou cenu - asi cítí co my ne, nějaké geopatogenní zóny a nebo ještě něco víc, co bude třeba ještě objeveno (a nebo taky nebude).

Dobrá, ustupuji Vaší autoritě, ale mě to přijde jako fotomontáž, navíc ještě, jak jsou plásty stavěné kolmo k sobě, ale mám jen pidizkušennosti. Dnes jsem si zrovna vyslechla, že aby včelám člověk rozuměl, tak se musí narodit do včelařské rodiny, včelařem se člověk rodí a nestává. javascript:;

Jitka

suffolkovce napsal(a):
Dobrá, ustupuji Vaší autoritě, ale mě to přijde jako fotomontáž, navíc ještě, jak jsou plásty stavěné kolmo k sobě, ale mám jen pidizkušennosti. Dnes jsem si zrovna vyslechla, že aby včelám člověk rozuměl, tak se musí narodit do včelařské rodiny, včelařem se člověk rodí a nestává. javascript:;

Jitka

myslím si, že na tvaru té stavby nic podezřelého není. Vy nekoukáte na youtube na Jeffa?

https://www.youtube.com/c/JeffHorchoff/featured

děkuji za rozšíření obzorů Jitka

Dobry denm

ano, fotku jsem delal ja. Je to ve vysce cca 10 metru a foceno mobilnim telefonem. Moje dcera ma poloprofesionalni fotak, ale vzdy kdyz jsme sli fotit, nebyly priznive svetelne podminky. V lete byla cela stavba obsednuta vcelami. Chodivali jsme je pozorovat dalekohledem.
Stavba je precizne orientovana teplou stavbou v zadni casti zapad vychod a studenou stavbou sever jih v predni casti, kdy predni cast je otocena k severu (je to na severni zdi).
Trochu me zarazi, ze se vsichni chytate mozosti vybrat si lepsi misto v zamku, ale tak nejak zadna reakce na obvovsky les, ktery primo navazuje na zamek a park, ktery je pod nim. Vsude okolo jsou stolete stromy jak jehlicnate, tak listnate. V podstate je cela lokalita obklopena lesy do vzdalenosti nekolika kilometru zapadnim a jiznim smerem.

S pozdravem smidla.eu

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nechápu co neumíte pochopit. Roj nenašel vhodné doupě. Už tam něco bydlelo, nebo ještě zavíječ, kožojedi a další likvidátoři nezničili staré voští, nebo i tak byla dutina špatně větraná a nebo by hrozily plísně. Možná byla plná MVP a včely, když si můžou vybrat, vyberou si. Zkrátka když si mají vybrat samy, obyčejně si vyberou dobře. Kupříkladu málokterá dutina má jen jeden vchod a divoké včely neznají kraviny jako je očko třeba = průvan. Taky nevíme, jaký "záměr" má příroda (nebo Bůh) s takovýmto včelstvem. Dokud budete chtít aby včely "myslely" jako vy (nebo prostě lidi obecně), snad ani nevčelařte. A i u lidí vídáme velmi často naprosto iracionální jednání (ženy jsou na to odbornice, myslím ve vztazích s muži).

Nicméně fotka je to pěkná a já nic takového za celý život neviděl a díky za to.

A jak to mají dneska v zimě, jak to vyřešily, jsou tam stále, nebo se přesunuly a nebo uhynuly?

Jitka

Dobry vecer,

suffolkovce, tezko rict, mezi plasty neni videt.

Tom.50 moje babicka rikavala mluviti stribro, mlceti zlato. Kdyz opomenu, ze jsem Vas jiz jednou vyzval, aby jste na mne nereagoval, vy proste trpite nudou a reagujete jen aby jste reagoval.
Snazite se mi podsouvat sve vlastni myslenky a pisete, jako bych to napsal ja. Nevim o tom, ze bych chtel, aby vcela myslela jako ja, nepisu nic o tom, ze neco nedokazu pochopit. Vase odpoved je vedena ve vseobecne rovine a to cele jen podtrhuje fakt, ze na otazku, ta byla polozena pouze v prvnim prispevku, neznate odpoved.
Co je vsak ze vseho nejhorsi, snazite se i sem vtlacit svoji demagogii o jedinem spravnem stylu vcelareni.
Jedina reakce, cituji: "Roj prostě nenajde vhodné doupě" je k polozene otazce.
A nyni proc si dovoluji toto vsechno napsat
1) Dutina s jednim otvorem nema zadne vetrani. To zajistuji vcely samotne. Kazda dutina je plna hub a plisni, ostatne jinak by v prirode nevzikla.
2) Internet je plny dukazu toho, ze vcely se klidne usadi i v prostoru, ktery nema pouze jeden vstup. Je treba sledovat i zahranicni videa.
A protoze jsem presvedcen ze nejste schopen konstruktivni diskuse bez napadani a podsouvani, je toto moje posledni rakce na vas.

S pozdravem smidla.eu

Jednak je toto veřejná diskuze a jednak v tomto vláknu a v této souvislosti jste se nijak nevymezil. Ale jak myslíte, jste hulvát (ale nicku bodlinka to asi vyhovuje, neohradila se a dokoce s vámi diskutovala o klíšťatech dál a tudíž už vím, kdo je kdo) a ptáte se veřejně a já opět hodil příslovečné perly...

Posnažím se na vás už nijak neragovat i kdybyste tu psal nesmysly jaké chtěl.

Jitko

Ty včely tam už dávno nejsou, vždy uhynou a nemůžou takto přežít.

Nepřežijí (trvale) ani v nějaklém stromě, stropě, komíně. Bez léčení možná dožijí jara, ale malátné a skomírající je vyloupí naše zdravé a tudíž vitálnější ošetřované včely a nanosí si domů roztoče (i jiné chcípavky). Proto se, dokud tu ještě byla civilizace, všemožně zalétlé roje likvidovaly.

Vy jste tuším psala o "divokém" vč, které přežívá leta v nějakém komíně nebo v čem. To není stále to stejné vč. To do jara nebo nejpozději do května uhyne, pak je tam vidět létat včely, co paběrkují jestli tam něco nezbylo a taky pak pátračky nového roje a "doupě" je hned v květnu a v posledních letech často už v dubnu opět osídleno rojem novým. A nezkušený alik si myslí, že v přírodě žijí nějaké odolné včely. Věřte (logika věci by vám měla napovědět), že kdyby tohle šlo, našli by se podnikavci vyhledávající taková včelstva a nesmírně by zbohatli namnožením včelstev takových vlastností. Ale romantické, často až infantilní snění je tak krásné, já vím...

Jak probíhá loupež včel. Úplně stejně jako ve starověku a středověku, když jeden král napadl jiné království. Dobyvatel se nejdřív snažil zlikvidovat v první řadě šlechtu a panovníka. Než se mu to podařilo, napadení se bránili. Ve chvíli, kdy o elitu přišli a jejich panovník padl, ihned se přidali k lupičům a dodevastovali a rozkradli co se dalo i ze svého původního majetku a odtáhli s dobyvatli k nim domů. Pokud byli něčím infikovaní, zavlekli mor či jinou chcípavku i do říše dobyvatele. Přesně tohle dělají včely. Třeba u VD to nazýváme reinvaze a mechanizmus je tento. Proto má na podzim už dokonale přeléčené vč najednou spady stovek a tisíců roztočů. Někdy to ale zamořené vč vydrží až do jara a proběhne totéž.

Prostě jednou pro vždy. V Evropě žádné, ani jediné divoké včelstvo není.

Zdravím Tome, to VČ bylo / je ve skále, nemyslím si, že by bylo divoké a člověkem netknuté, ale běžný roj, které mu se v těch podmínkách daří. Asi mu to vyhovuje více než v našem úlu. Imunita je vždy osobní věc, jsou lidi, co na COVID umírají a jiní ani neví, že jsou nemocni. Ale nechodím tam pravidelně, abych mohla tvrdit, že je to stejné VČ jako minule.

K těm chorobám, zajímavá přednáška veterináře Klímy z 15.11.2020 https://www.youtube.com/watch?v=VUvIxF3qTs0.

A k těm věčným hádkám na webu, nelíbilo se mi, jak se do Vás pustil pan smidla nadto za příspěvek, kdy jste se ho zastal, ale Vy jste se zase otřel nic netušící bodlinku, která je z nás jako jedna z mála fundovaných a jako vet odborně vzdělaná. Mě osobně tyto věčné hádky brání psaní příspěvků, a tuším, že nebudu jediná. Cítím se zodpovědná za to, že moje reakce vyvolá hádku a osobní útoky, jako v tomto příspěvku. Nejde s tím už konečně přestat?
Jitka

Někteří mají tu jedinou neměnnou pravdu, takže vědomě či nevědomě spory neustále vyvolávají. Za to ale nehledejte vinu u sebe. No a Zdenka Klímu Tom nemusí.........

Zdravim,

pri prochazce pred par dny, jsem videl "neco" kolem dila poletovat. Dalekohled jsem sebou nemel a byl to jen okamzik. Jako kdyz neco vyletne z jedne strany plastu a pristane na druhe. Co to bylo to nedokazu rict. Pravdou je, ze dilo je dostatecne velke, zima netrva dlouho, klidne tam jeste nejake vcely muzou byt.
Co se tyce roje ve skale, klidne to muze byt stejne vcelstvo a stejne tak to muze byt i novy a novy roj. Je to 50/50. A protoze jedina dlouhoveka vcela je matka, do skaly se neda dostat pro jeji oznaceni a naslednou kontrolu, jakakoliv debata je jen polemizovani a domnenky. Sel by udelat experiment, oznacit zimni vcely barvou na matky a na jare sledovat, jestli nektera vcela oznacena bude. Pokud ano, byl by to velmi zadany cchovatelsky material, zejmena trubci.
Ale jak uz veterinar Klima zminil, v tak huste zavcelene lokalite jakou ceska republika bezesporu je, nelze s takovym materialem bezne pracovat.

S pozdravem smidla.eu

Likvidoval jsem roj ve staré stodole,kde po smrti majitele 6 let nikdo nežil.Dílo začínalo u trámu,kolmo na střešní latě,síla plástů byla 3cm víška půl metru,šířka metr a délka přes 4 latě.Díla byly dva velké prádelní hrnce 2x50l.Nic tak velkého jsem před tím neviděl,o 5 krovů dále bylo ještě jedno opuštěné,tak čtvrtinové.Vzhledem k tomu,že všude byla sláma a seno nešlo použít dýmák a špatný přístup tak jsem to ani nefotil a docela mě to dnes mrzí.

Proč jste ho likvidoval?

Roje neznámého původu se musí likvidovat.

Nemusí

začátek napsal(a):
Roje neznámého původu se musí likvidovat.

To je mantra ČSV, která není platná, snad v morovém pásmu by to mělo nějaké opodstatnění.
Pokud bylo tak silné, tak to byl vhodný materiál na množení a vždy máš možnost poslat vzorek na rozbor moru. Pokud tam přežívalo bez "léčení", tak dobrá genetika. Ono tak hloupě ovlivněných včelařů je bohužel hodně ke škodě včel a včelařů. Chce to studovat a ne jen naslouchat báchorkám získaným z časopicu Včelařství či od starých svazáků.

Nyní povinnost likvidace roje plyne jen z rozhodnutí vydaného příslušnou krajskou vet.správou, je- li ve vašem katastru vydáno ve vztahu k nákaze.

Do 21.2.2018 to upravovala vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

§131 (2) K preventivním opatřením proti varroáze patří:
d) utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev.

§ 138 (2) K preventivním opatřením proti moru a hnilobě včelího plodu patří:
f) vyhledávání a utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev,


Ta však byla vyhláškou č. 18/2018 Sb., o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel a o změně některých souvisejících vyhlášek, zrušena. A zde se již o roji nehovoří, jsou jen obecné zásady a z bodu f) dovozuji, že nejen z chovných včelstev lze nové včelstvo získat, jen musí být prosté nákazy.

§ 3 Veterinární požadavky na chov včel a včelstev

Chovatel vytváří příznivé podmínky pro včely a včelstva a pro jejich zdraví z hlediska prostředí, v němž žijí, jejich ošetřování, výživy, plemenitby, hospodářského a jiného využívání tím, že

a) chová včely a včelstva v zařízeních, v nichž včely a včelstva přicházejí do styku pouze s materiály, které nemohou poškodit jejich zdraví, popřípadě nepříznivě ovlivnit zdravotní nezávadnost jejich produktů a které je možno v případě potřeby řádně vyčistit a dezinfikovat,

b) chová včely a včelstva v zařízeních, která umožňují kontrolu jejich zdravotního stavu rozborem včelího díla a prohlídkou plástů a umožňují odběr vzorků k laboratornímu vyšetření,

c) chrání včely a včelstva před nákazami a škodlivými vlivy a činí opatření k ochraně chovu před zavlečením nákaz jinými včelami, zvířaty, lidmi, předměty a materiály, které mohou být nositeli původců nákaz,

d) provádí pravidelnou kontrolu zdravotního stavu včel a včelstev a poskytuje včelstvům odpovídající ošetření v případě potřeby,

e) při zpracování vosku na výrobu mezistěn nebo pro jakýkoli jiný účel, při němž přichází zpracovaný vosk do styku se včelami a včelstvy, zabezpečuje jeho ošetření při minimální teplotě 117 °C po dobu 60 minut,

f) získává nové včely nebo včelstva pouze z chovů včel nebo včelstev, která se nacházejí mimo ohniska nebo ochranná pásma nebezpečných nákaz včel, a

g) zamezuje přístupu včel do neobsazených úlů a ke včelímu dílu a udržuje prázdné úly bez včelího díla.


Pak se o roji se zmiňuje taky PO-1590/IZS-2003 metodická pomůcka MINISTERSTVA VNITRA ze dne 30. června 2003 kterou se doporučují zásady pro jednotné rozlišování a vymezení preventivních, záchranných, likvidačních a obnovovacích (asanačních) prací spojených s předcházením, řešením a odstraněním následků mimořádných událostí

Příl.2

Některé příklady typických úkolů a opatření, které provádí orgány veřejné správy nebo právnické, podnikající fyzické nebo fyzické osoby po ukončení záchranných a likvidačních prací (po ukončení zásahu složek integrovaného záchranného systému) v rámci obnovovacích prací, zejména:

g) hospodářsko-etická opatření (odchyt volně se pohybujících zvířat, která byla chována v zajetí nebo v podmínkách domácího chovu, včetně rojů včel, zabezpečení cenných nákladů před odcizením, pokud tuto činnost nemůže z objektivních důvodů zajistit majitel těchto zařízení apod.),

A pak k roji ještě nový občanský zákoník v ust. §1014, ale to je jiná kapitola, vycházející z právní úpravy Rakouska Uherska.

(1) Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.
(2) Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle odstavce 1 na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.

Jinak právní řád o roji již nic nestanoví.

Jitka

Jitko.

V první řadě děkuju za tento příspěvek. Domnívám se však, že se mýlíte. Právě bod f říká jasně, že

f) získává nové včely nebo včelstva pouze z chovů včel nebo včelstev, která se nacházejí mimo ohniska nebo ochranná pásma nebezpečných nákaz včel, a

A protože nikdo neví, odkud roj přiletěl, je věta za mým zvýrazněním nesmyslná a popírala by svojí první část. Pouze to ukazuje, jak neodborné a nekompetentní orgány takováto nařízení vytvářejí.

Dále volně žijící včelstvo nesplňuje b) a ani a) a celého "ducha" vyhlášky či nařízení. Volně žijící vč je proto nezbytně nutné bez prodlení humánně usmrtit, tedy zlikvidovat a to tak, aby nezůstal ani vosk (propolis) ani nic jiného, odkud by si mohla včelstva chovaná nějakou nákazu přinést.

Zkrátka pán s nickem začátek se zachoval podle civilzace, nařízení i logiky věci.
Co píše Tini je zcestné, pararela by byla neléčit covid a čekat, kdo zůstane naživu, nedělat žádná opatření, žádné karantény a lockdowny, žádné roušky a jiné kejkle a množit jen tyhle lidi. Tedy množit jen ty lidi, co přežijí a budou tudíž odolní. Přitom je otazné, zda by takoví lidé svojí odolnost přenášeli geneticky i na další pokolení.

Chápu, že inklinujete k názoru Tini, ale to není správné a naštěstí u nás ještě převládá zdravý rozum nad romantickým sněním několika blázínků, i když to asi myslí dobře. Naopak. Jakékoli japonské úly, kláty a varré a chov včel sice v úlech, ale s volnou stavbou bez rámků pouze s horními loučkami, by měl být protizákonný a tvdě postihovaný. Je to nerozběrné dílo a odporuje d), hlavně pak b), i konci a)

A řeknu to naopak. Jestli necháme bujet tyhle názory, že je třeba nechávat žít "divoce" včelstva s představou, že se tak samočinně vyšlechtí varroaodolné včely, jak dlouho potrvá, než šílenci začnou chtít uplatňovat stejnou demagogii na lidi? Že je to blbost? Ani nemusím číst článek, stačí titulek z novin, že někde feministky bojují za práva stromů. Všem těmhle magorům by bylo potřeba přidat práci aby neměli čas vymýšlet kr.viny.

Rozumím Tome, smyslu a účelu Vašeho příspěvku. Snažila jsem se napsat, co k roji právo.

Myslím, že Váš výklad není v souladu s pravidly výkladu práva. Vyhláška zní "získává nové včely nebo včelstva pouze z chovů včel nebo včelstev"

Vyhláška tedy dle mne stanoví dvě kategorie:
a) chovů včel nebo
b) včelstev …. zde již podmínka chovu není, tzn. mohu být i divoké. není zde omezená množina chovných registrovaných apd. vč.

Je zde však povinnost:

c) chrání včely a včelstva před nákazami a škodlivými vlivy a činí opatření k ochraně chovu před zavlečením nákaz jinými včelami, zvířaty, lidmi, předměty a materiály, které mohou být nositeli původců nákazy.

Pak dle mého názoru u cizího neznámého roje vč by mělo být dostačující veterinární vyšetření.

Vše má samozřejmě i filozofický a evoluční význam, ten však ani jeden z nás není schopen dohlédnout. Jediné, co je jisté, je, že základním principem života je jeho změna a vývoj, když ta není, tak se stagnuje = smrt. Příroda by uměla zařídit, aby naše buňky byly nesmrtelné (některé v člověku tak jsou), ale zařídila opak a každoročně nám ukrajuje telomery, protože evoluce je to, oč v životě běží.

Pak je třeba si klást otázku, jaký význam má roj z hlediska evolučního vývoje včelstva? A přitom se oprostit od dnešních trablů s VD a jinými breberkami. Jaký má význam, a to i s ohledem na rychlou obměnu života jednotlivé včely a široké spektrum genetické informace získané při zásnubním letu královny ?

A na tuto otázku by mělo být odpovězeno, než se budou bezmyšlenkovitě pálit všechny cizí roje. Jste inteligentní, tak přeci víte, že nic není jen černé, ani jen bílé, ba naopak je to pravidlo samo o sobě. Proto je život tak složitý a všichni ti, kdo touží po jasných pravidlech v našem krátkém životě, tak trpí. U každého pravidla je nutno se opakovaně ptát vždy a vždy po smyslu a účelu.

Jitka

PS: nepochopila jsem, proč "volnou stavbou bez rámků pouze s horními loučkami" považujete za týrání včel, asi mi něco uniklo.

chovů včel - to by se dalo vyložit jako chov matek ,.. souhlasíte ?

Pak se Vám to stále zdá neodborné ? A nebo to popírá jen Váš názor na likvidaci cizích rojů. Předem uvádím, že se ptám vážně a bez sarkasmu, by to připomínka nebyla chybně vyložena.

Jitka

Tome musím říct, že jste demagog a otáčíte a kroutíte věci, jak se vám hodí. Divoká včelstva tady byla daleko před včelaři a daleko větší vliv na přenos nemocí mají samotní včelaři...přehazování díla mezi včelstvy, prodej oddělků z jedné oblasti do druhé atd. . Kleštík není taková metla jak se všichni snaží tvrdit, horší jsou virozy, které se na něj nabalují a pak žijí i vlastním životem bez kleštíka.
Jak říká Stonjek, včelstvo uletí z úlu, aby se vyhlo nemocem a přijde iniciativní ... a vysíří je.

Dobry den Jitko,

sdilim Vas nazor. Protoze drtiva vetsina roju neprezije vlastni vyrojeni, je potreba ty co to dokazou vyuzit a NELIKVIDOVAT.
A protoze KAZDY vcelar je povinnen drzet sva vcelstva zdrava, na nasem uzemi neziji divoka vcelstva nezasazena rukou cloveka a ochranna morova pasma jsou dosti rozsahla, takze pokud se nebudu nachazet nekde pobliz hranice pasma, roj s klidnym svedomim umistim do ulu. Pekne bez dila, jen na mezisteny, nebo rovnou na prazdne ramky. Roj je neuveritelne nastartovany stavet, proc toho nevyuzit. Bezploda prestavka je dostatecne dlouha na pripadne preleceni proti varoa a nasledne vysetreni na mor je uz jen pro jistotu.
Spousta lidi se odklonila od zakonu prirody "Prezije jen nejsilnejsi jedinec". Tak i v lidske spolecnosti diky socialnim systemum prezivaji jedinci slabi a neduzivi. Co je nejhorsi, je jim umozneno sve geny rozsirovat. Toto by se v prirode nikdy nestalo.
Clevek si hraje na panaboha a porusuje veskere prirozene zakonitosti, brani se prirozene selekci. Ale priroda nam jasne ukazuje, ze kdyz nad sebou nemame predatora, ktery by nas reguloval, prijde jiny zpusob. Rakovina, viry....

Jake vcely se roji? Slabe, nemocne, chcipacci, kteri ledva prezivaji, nebo vcely silne, ktere prerustaji svuj obsazeny prostor? A pokud bych nekdy mel to stesti, ze bych nasel roj divokych vcel, zajasla bych. Jen si to predstavte, nekomu uleti roj, ten se usadi ve volne prirode, bez vsech varidolu a gabonu a zasahu cloveka prezije zimu, ma takovou silu, ze stavi a rozsiruje dilo. malokdy se vyroji hed prvni rok, takze prezije druhou zimu, opet bez leceni a dalsi rok se vyroji. No neni to nadherna ukazka toho, ze lidska cinnost je na tohle kratka?

Tak jako vzdy, ma kazda mince dve strany a kazda strana sve zastance i odpurce, aneb, kdo chce psa bit, hul si vzdycky najde...

S pozdravem smidla.eu

Pane Smidla, já už Váš příspěvek vnímám za hranou lidské etiky a zásadně se vymezuji proti Vaší kritice záchrany slabých a neduživých lidí díky sociálnímu systému. Je to příliš povrchní a nevhodné. Takové etapy historie vývoje lidstva jsou již snad dostatečně odsouzeny a překonány, a do této debaty vůbec nepatří.

Pokud jako divoké včelstvo - chápu po tím roj, jenž nevylétl z lidmi vyrobeného a opečovávaného úlu a usadil se ve volné přírodě, tak za sebe takový znám (ale jednotlivé včely jsem nečíslovala a nezkoumala). Všichni však i víme, že ani roj z úlu včelaře nemusí být automaticky zárukou zdravé populace.

Takže riziko u neznámého roje je, není možno ho podceňovat, ale ani přeceňovat automatickou likvidací každého roje .

Abychom mohli dělat závěry, chtělo by se rojům více věnovat a vědecky roje prozkoumat - jejich nemocnost a schopnost přežít - co z tvrzení se podaří vědecky ověřit a a co je jen babská povídačka. Ale to nemůže my doma na koleně. Třeba se vyrojí i ty nemocné, když je stávající prostředí úlu nevhodné, kdo ví.

Jitka

na webu DOL píší jen ( a také roj nedoporučují k likvidaci).
https://www.beedol.cz/dotazy-a-odpovedi/

Dobrý den,
prosím Vás o info ohledně včel, které se mi každoročně usadí na domě.Každé jaro mám na domě roj, který pak zmizí a včely se usadí ve zdech domu, v loni se dostaly i dovnitř.
Nemám tušení, zda-li mohou narušit cihlovou zeď zadní části domu, kde se pravidelně zabydlují.
Máme malá vnoučata, psy, a znemožněný přístup na zahradu téměř po celé léto.
Poraďte prosím co s tím mám dělat.

Pokud se včelám v dutině u vás doma líbí, dá se čekat, že se do ní usadí opakovaně. Roj si totiž vysílá pátračky, říká se jim ubytovatelky, které dovedou objevit a ohodnotit každou použitelnou dutinu. Narušit zdivo včely nemohou, narušovat sousedské soužití asi budou. Jediné řešení je mechanické zamezení přístupu do dutiny. Z obrázků je vidět neomítnuté zdivo se spárami, které asi mohou mít průchody dovnitř. Zkusil bych stavební polyuretanovou pěnu, a na vrch běžnou maltu.

Dol už nejde brát vážně.

Smidlu taky nejde brát vážně, vychází z úplně nesmyslných premis.

S vámi Jitko a s Tini je to jinak, s vámi se diskutovat dá.

Pokud je mi známo, věda dodnes uspokojivě nevysvětlila, jak "vznikla" domestikovaná zvířata, obyčejné obilí nemá žádné "divoké" předky, ze kterých by se mohlo vyvinout. Ani réva vinná nemá předka a ani kukuřice. Tak bych mohl poračovat.

Včela medonosná, nějaká původní, divoká, na našem území nežije už několik století. Ta včela, která je chována lidmi, je tvor domestikovaný a nemůže dlouhodobě v přírodě (u nás žádná příroda není, jen obří farma, Boubín je bezvýznamně malé teritorium) přežít stejně, jako nemůže přežít koza domácí, kráva, kůň, kur domácí, kachna domácí a tak dále. Vyjmenované a všechny další druhy domestikovaných zvířat a ptáků sice můžou člověku utéct, ve volné přírodě ale nepřežijí a v té divoké tuplem ne! ("zdivočelý" holub není v přírodě, ale ve městech) (podobně je to s kočkou atd)

Takže vaše vývody vycházejí z nesprávného axiomu, hned z několika. Zatím neexistuje (a nebo já neznám) ani jediná (kvůli věrohodnosti by jíich muselo být několik nezávisle na sobě) studie potvrzující, že vyrojené domestikované včelstvo divoce přežívá déle, enž max rok. Pak postupně, různě rychle, podléhá nemocem a parazitům, hlavně VD a právě kvůli absenci léčení je potenciálním i faktickým zdrojem nákaz všeho druhu.

Už jsem tu vysvětloval, jak romantické fámy vznikají a z čistě lidského hlediska jim i rozumím, touha po zdravé a odolné včele je veliká, chápu.

Ale. Mnozí si mohli všimnout, že na některém stromě na určité větvi se často usadí, kaž dý rok, roj. Stejně tak se někde vč neusadí ani do "nalíčeného" vystrojeného voňavého úlu s hotovými plásty a jinde se usadí v hnusném komíně plným sazí a nebo v puklině ve studené zdi rok co rok. Prostě lidé ještě nevědí, jak a podle čeho se ubytovatelky rozhodují. Budou za tím nějaké geopatogenní a asi i jiné zóny, o kterých nemáme tušení. Z toho jednoznačně vyplývá, že některá místa jsou pro včely velmi atraktivní a jiná, když si můžou vybrat, neosídlí nikdy.

Proto když se někde usadí roj, je víc než jisté, že se jedná o místo pro včely velmi atraktivní (jinak by si ho nevybraly). Zalétlý roj i přežije zimu, ale je těžce decimovaný VD a jinými nemocemi, ještě zjara stihne zamořit patogeny a roztoči okolní vč a pak v dubnu, nejpozději na zač května uhyne. Velmi to urychlí zlodějky - zákon přírody. Silné zdravé chované a léčené včelstvo najde skomírající neléčené oslabené a vyrabuje ho (napadené se ani moc nebrání, nějak "vědí", že jsoiu bez šance a lupičky jsou jedinou šancí přežít. Zbývající včely z napadeného se přidávají k lupičkám a opustí s nimi svoje původní místo (a přinesou do léčeného zdravého včelstva i tisíce roztočů - reinvaze). Jenže na původním místě zůstaly plásty, vše voní a další zlodějky paběrkují a slídí. A tak naivnní, včelařsky nevzdělaný laik vidí, že z dutiny, nebo jiného místa, kam se vloni samovolně usadil zalétlý roj, nepřetržitě neco létá. Pak se tam usadí roj nový, pátračkám - ubytovatelkám to místo neunikne = je přece nějak atraktivní. Kdo nastěhování roje někdy viděl, ví, že to trvá pár minut, za necelou hodinu je na místě nové včelstvo. Nikdo nemá čas tam nepřetržitě být a hlídat to, jedině kamera, kdo to kdy nafilmoval, že se nestalo co tvrdím já?
Laik romantik ale myslí, že se jedná pořád o to jedno původní zalétlé včelstvo - původní roj. Vždyť přece odtud nepřetržitě létají nějaké včely.

Takže. Věda nezná včelstva odolná na varroázu ani na nic jiného. Už i selský rozum, kdo ho nepostrádá, by měl každému napovědět, že kdyby to bylo možné, už by se dávno našli lovci odolných včel a vydělávali by miliony rozmnožováním a prodejem varroaodolných včel, potažmo prostě odolných včel.

Díky vzdělání v oboru by také bylo možné vědět, že existují chovatelé, kteří tvrdí, že takovou včelu vyšlechtili, ale ona je odolná jen u nich na zahradě a jak se přemístí jinam, už je z ní obyčejná včla náchylná k varroáze a ke všem ostatním nemocem. Já samosebou takové kravině nevěřím. Ale kdyby toto tvrzení věhlasného samošlechtitele (zneuznaného génia, Tini asi bude vědět o kom píšu) bylo pravdivé (na tisíc % se spíš jedná o něco na způsob "Císařovy nové šaty), pak by to jen potvrzovalo moje tvrzení o tom, že by se takováto odloná včestva - roje - nedaly nijak využít právě proto, že se jejich odolnost přemístěním ztrácí. No není to tím hochštaplerem geniálně vymyšlené? Jen žasnu, jak moc lidí a i včelařů (!) takové blbosti umí věřit.

Unavuje mě stále dokola vysvětlovat to, co si každý může nastudovat. Jitka je začátečník a taky žena, jí to umím odpustit. Vy Tini jste mě ale docela zklamal, já bych si vás nazvat demagogem nedovolil. O dalším na jeho vlastní přání se ani nevyjádřím, fakt za to nestojí.

Dobry vecer,

ja vas chapu. Nemam problem respektovat vas nazor a neminim vam ho vyvracet. Pokud je muj prispevek pro vas prilis drsny, nahradte si slovo lide slovem kurata. Pokud i to je prilis, muzete pouzit slovo soja.
Ano, neni nahoda ze jmenuji prave tyto komodity. 99% vseho, co clovek slechti, to zprzni. A proc to vsechno? Kvuli zisku.
Vzdyt i ty vceli problemy jsou dusledkem pusobeni cloveka. Slechti se na medny vynos, slechti se na nebodavost. Videla jste nekdy nejake zabery z odchovny kurat? Staci tam zatleskat a tretina z nich chcipne. nyni nekdo zatleskal u vcelich ulu...

Moje nazory Vam muzou pripadat nemoralni, ok. Ale ja verim ze v koutku duse vite, ze je to pravda. Zalezi jen na uhlu pohledu, ktery si kdo dovoli.

A k tem fotkam v mem prvnim prispevku, vcely na dile jiz zadne nejsou, dilo je postupne rozebirano, pravdepodobne ptactvem. Predni plasty jsou jiz temer vsechny pryc.

S pozdravem smidla.eu

Zdravím Tome, beru vás jako včelařského guru, ale vzhledem k tomu, že mám vlastní "selský" rozum, tak zůstanu u svých závěrů, že včely v přírodě přežívají i bez zásahů včelaře. Jsou to včelstva, která žijí ve svém přirozeném prostředí, mají stejný genetický základ i se včelou východní a tím i mechanizmy pomoci od kleštíka, plodová pauza, zahřátí plodového tělesa (psal o tom Marx), jiné samočistící mechanizmy. Taky mohou mít štěstí, že tam není takový tlak patogenů, žijí na starém díle, které je zapropolisované a netrhá jim ho neustále nějaký včelař atd.. Já na rozdíl od vás jsem v tomto směru optimista
Příjemné vánoční svátky nejenom Tomovi, ale všem tady. Hezký den
T.

Nyní jsem si přečetl odpověď pana Šmidli a musím s ním souhlasit, že v přírodě nic nemocného či nějak postiženého nepřežije. V tom má pravdu a morálka s tím nemá co dělat, to je prostě fakt přírodního výběru. Jen my lidé jdeme v mnoha oblastech proti přírodě a jednou si s náma, jako s druhem, příroda poradí

Já na rozdíl od vás nemám vymytý mozek tvrzením, o jakési milující matce přírodě. Naopak, je to zlá, tupá a bezcitná macecha, neváhající ani milisekundu nás ihned nahradit nějakými mloky nebo jinou havětí. Já na rozdíl od lidí jako vy tvrdím, že s přirodou svádíme po tisíciletí nerovný boj, který byl dosud pro člověka úspěšný, i když ne zrovna vítězný. Přitom macecha nehraje fér, ale používá ty nejpodlejší a nejzákeřnější způsoby a využívá mikrobů a jiných zákeřností. Vážení, příroda není jen rozkvetlá louka v jarním vánku, nad kterou se třepotají křehcí motýlci, bzučí něžná včelka na rozmanitých pestrých kvítcích, za potokem tajemně hučí les a v dálce hrdliččin zve ku lásce hlas. Ne! Mráz, severák, sněhové závěje, náledí, v létě pak bouřky s průtrží, povodně, orkán co všechno ničí, nebo naopak katastrofální sucho, požáry. Taky zemětřesní, tsunami, písečné bouře, které ovlivní život v mořích na opačném konci planety, to vše a mnohem víc příšerných katastrof je příroda. Do toho spousta škůdců snažících se ničit tisíciletou lidskou práci, ničit úrodu a i lidských parazitů. Aby toho nebylo málo nemoci, bída, hlad, nespravedlnost krutých osudů, které lidé nemohli ovlivnit. Ano, to všechno je příroda a my mesmíme, kromě boje s ní, taky nepřestávat bojovat s poblázněnými ekoteroristy a naivními optimisticky romantickými snílky. Nezapomínejme, že každá cesta do ekla byla vždy dlážděna samými dobrými úmysly! Zatím vás přibývá, vás, co ženete lidi do sebevraždy a mám za to, že zvítězíte, protože lidské bláznovství bývá bezbřehé. Jedině bída aby lidi přestali vymýšlet kraviny to může zvrátit. To netvrdím já, ale nejchytřejší lidé jací se dají na YT najít. Prostě lidem se žije moc dobře a nevědí roupama už co vymýšlet za kraviny, třeba padesát a víc pohlaví, gender, mee-too, vítačství, ekoterorizmus a podobně.

U včel vy neustále udržujete při životě a umožňujete množení patogenům a škůdcům asi tak, jako by někdo ustavičně do dobře fungujícího motoru sypal písek. Optimista je jen někdo, kdo má, velmi eufemisticky řečeno, málo kvalitních informací. Pokud ty informace má - a dnes v době internetu je může mít každý a přesto zůstává optimistou, je pak vědomým škůdcem. O to těžší je pak boj zdravého rozumu, když někdo pořád do úsilí většiny hází vidle. Já jsem optimista (obávám se, že neoprávněně) v tom, že věřím, že jako se vždy lidé v poslední minutě vzpamatovali a vzedmuli se k nějakým osvobozujícím činům, že i vám jednou bude vzata možnost ničit úsilí většiny. Nyní mám jako včelař jen jedinou možnost a nebo štěstí, nevčelařit v blízkosti alternativce. Za bolševocké TOTALITY byly včely zdravější a to neporovnatelně a včelstev bylo dvojnásobně. To je neoddiskutovatelný fakt!

Umím si představit, že nesklidím ovace za předešlé řádky, stěží ale bude umět kdo tu pravdu vyvrátit.

I já přeju všem klidné svátky a zdravý rozum bez růžových brýlí.

Vyvrátit "pravdu"? Zase došly prasky? Můj děda rikal, blaznum se nemá odporovat. Za víc to komentovat nestojí..

Vyvracet jedinou neměnnou pravdu?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vyvrátit "pravdu"? Zase došly prasky? Můj děda rikal, blaznum se nemá odporovat. Za víc to komentovat nestojí..

Amen...

Argument. I jen jediný, malý, místo jedovatých zvratků.

Prostě příroda je nebezpečná a lidé s ní musí neustále bojovat doslova na každém kroku. Zatím je boj úspěšný a proto lidi zatím žijí. Kdo dokáže rozumně vyvrátit tyhle dvě věty? Otázka je řečnická, vyvrátit nejdou.

Nebespecni jsou psychopati kteří bezostyšně přírodu devastují jenom pro svůj prospech. Ne příroda, příroda je životní prostředí, které když svým jednáním zničíme, neprezijem úplně stejně, jako celý ekosystém.
Největší nebezpečí ale představují hlupci, kteří devastaci životního prostředí tleskají a říkají tomu civilizační pokrok. Kvůli takovým omezeným blbum se svět řítí do sraček. To, že lidstvo negativně ovlivňuje životní prostředí, vidí každý omezený idiot. Jenom Krška ne...vlastně ještě Klaus...diagnóza jednoznačná. Konec debaty

Lidstvo toho v planetárním měřítku ovlivňuje pramálo, to jen nafoukaná banda nevzdělaných primitivů myslí, že je mocnější než Bůh (příroda, universum). Na Zemi se jedná o oteplení o jeden stupeň. Jaké Marťanstvo oteplilo Marz o 30 stupňů? Kdo oteplil Merkur, Venuši a další tělesa solárního systému?

Mě je nějak líp vedle prezidenta než ...


A koho by to zajímalo. Skutečně se otepluje, ale ne vlivem člověka, který k tomu nejspíš ani nepřispívá (to by fakt nestačiklo i když místně umí být činnost člověka skutečně zhoubná).
Smrky hynou prostě proto, že tato dřevina sem nepatří, může žít od 1.100 metrů nad mořem. V důsledku výbuchu Isladské sopky Laky v červnu 1783 (proboha případně si to najděte sami, jsem líný hledat přesné dny) se v Evropě ochladilo a to umožnilo snést smrk z hor i do nížin. K tomu ale došlo jen tam, kde vládli Habsburkové a částečně v dnešním Německu. Prudká změna počasí i klimatu Evropy, která následovala po Laki (třeba na dva roky se skoro ztratilo slunce a v pološeru, i kdyby z Laky nešel jedovatý plyn, se nic neurodí - prostě nastalop to, co se v jiné souvislosti nazývá "nukleární zima), vyvolal hladomor a tak lidi umírali po tisících ti, kdo nezahynuli jedovatými výpary hned po výbuchu. Vše vyvrcholilo Francouzskou Revolucí, která byla přímým důsledkem erupoce Laki. Stačí si doplnit vzdělání.

V důsledku prudkého ochlazení mohly být výhodné smrky (nejlepší stavební dřevo) sneseny do nižších poloh a šlo je tam úspěšně pěstovat až do dnešní doby. Ovšem planeta vždy směřuje k rovnováze a tudíž nenormální chladnější období právě končí a smrk tady žít prostě nebude a zase tu přežije takový les, jaký tu má být správně (chápu, jak někteří nadskočí při mém "jedině správně"). Tedy tu bude převládat javor, velkou budoucnost má lípa a dub, ve vyšších plohách buk.

Že se tohle nedá nikde dočíst od tak zvaných vědců? No o jejich platech rozhoduje popularita institucí, které je zaměstnávají a tu vytvářejí typy jako BG - předvedl tu názornou ukázku a tak z pudu sebezáchovy to nikdo z nich takto jasně neřekne. Třeba u jednoho z mnohých Václava Cílka to musí lidi umět "číst mezi řádky" a ti inteligentnější to prostě dokáží a vědí své a dav nechají v klidu vyřvat. Protože Klaus neměl co ztratit, napsal tu pravdu naplno ve své knížce. A protože mě to taky neživí, můžu to naplno napsat i já. Chytřejší na to mlčí - ono to nejde vyvrátit a někteří plivou jed. To tak bývá.

Raději jsem našel zdroj sám a zájemcům doporučuju si to pečlivě přečíst a bude jim hned vše jasnější. Možná se to nestalo v červnu, ale jak vidím z úvodních vět tak o pár týdnů dřív, moje paměť nemládne.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki

Že by se mi někdo po přečtení skutečné púříčiny globálního oteplování omluvil nepředpokládám, na sci-fi nevěřím a slušnost je daná inteligencí...
Smutné je, že tohle si mohl nastudovat úplně každý.
A i Laki je příroda - přesně o tom píšu výš.

To je samá omluva, slušnost....a co tak tolerance k jiným názorům?

Nechce se mi to číst všechno a polemizovat, jen bych s nikým nebojoval, ani s přírodou. Jen si ukusuji kousek pro sebe a pokud nemusím, tak ji neničím. Ale některé ekologické výkřiky taky nemusím, třeba oteplení a současné blbnutí EU s elektromobily a přísnými předpisy pro spalovací auta.

Takže teď se otepluje protože nevybuchla zrovna žádná sopka? Tolik smyslu pro humor jsem nečekal 🤣🤣
Jedovatá pole, meliorace které prohlubují sucho, emise skleníkových plynů, otrávená voda a jiné a jiné pokrokové vymoženosti, jsou jistě dílo přírody. O tom nemůže být pochyb. Třeba nás spasí prozřetelnost našich pokrokových levicackych vůdců, které ti prozretelni volí jako menší zlo. Vždyť pro naše životní prostředí vytvářejí tolik pozitivního...třeba ten hradní kanál...nebo betonové přehrady, ty jistě problém s vodou do budoucna vyřeší..

Tak hradní kanál je nezodpovědný a utopistický projekt, protože lodní vnitrozemská doprava je skoro na stavu 0. Přehrady jak nás učili, mají zabránit povodním a zajistit pitnou vodu, možnost rekreace apod. Jak to vypadá ve skutečnosti jsme viděli v roce 2002 při povodních, kdy neupouštěli přehrady dopředu, protože by jim ubylo zisku při výrobě elektřiny.A s tím oteplováním bych byl opatrný, po letech sucha a extrémních teplot bylo letos relativně normální, skoro chladné léto, kdy zemědělcí zelináři žehrali nad nožstvím chladných dnů, že rajčata nemají chuť, protože nevyzrají, srážek bylo myslím dost. To, čím to je-že by tím, že létá méně letadel, nebo příroda v nějakém cyklu zase ubrala na oteplování, to je otázka, ale už z vícero míst zaznívá, že i kdyby se Evropa na hlavu postavila s nulovými emisemi, svět to nespasí ani náhodou. Jen se z Evropy na špčce světa stane Evropa zřejmě rozvojová. To, že budeme jeden druhému nosit kávu/kdoví jestli/ žádné hodnoty fakt nevytvoří a pro průmysl , at jakýkoli, bude tolik překážek-cena energií, emise apod. , že nás hravě převálcuje už teď válcující Asie, kde si s nějakým počtem emisí hlavu nelámou. Prostě každý extrém je špatně a rozumu , toho selského rozumu, zdá se ubývá.

Dobry den,

co nejjednoduseji. Pokud do vesnice, kde je pet vcelaru po deseti vcelstvech prinesu varoatolerantni matku, rozchovam jeji vcely a budu od ni chovat dalsi matky, davam do svych ulu polovinu genu. Tu druhou prinaseji samci. Pokud nepouzij inseminaci, ale volne pareni, mnou prinesena vlastnost se redi na polovinu. Pravdepodobnost spareni s mnou chovanym trubcem nesouci pozadovanou vlastnost je 1 : 49. Ano, je to vic nez ve sportce, ale stale zalostne malo.
Pokud budu vcelarit v izolovane oblasti, kde budou v doletu jen me uly, budu cilene vybirat na dalsi chov matky, jejichz vcely maji nejlepsi vlastnosti v boji s klesitkem, tyto vlastnosti prenesu do dalsich ulu, neredim si je nevhodnymi samci a tim padem se vlastnost udrzi a pri slechtitelske praci muze i postupne narustat.

Vetsinou pri takovem slechteni ale jine vlastnosti byvaji utlumeny. Casto se take rozvijeji vlastnosti nezadouci. Je to srozumitelne?

Je nesmyslem vyvracet spatne a ucelne polozene otazky. Priroda je takova, jaka je.

Je jedina spravna metoda vcelareni? Neni.
Je jediny spravny ul? Neni.
Je normalni, ba zadouci aby byl svet rozmanity a ne jednotvatny? Ano je.

Teprve az se misto egoistickeho prskani a domahani se vlastni jedine pravdy nauci lide mezi sebou diskutovat, prijmout nazor druheho, teprve pak si nevyslouzi urazlive reakce. To vse za predpokladu, ze sami budou pouzivat argumenty vecne, k tematu a ne fantasmagorie.

S pozdravem smidla.eu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Takže teď se otepluje protože nevybuchla zrovna žádná sopka? Tolik smyslu pro humor jsem nečekal 🤣🤣
Jedovatá pole, meliorace které prohlubují sucho, emise skleníkových plynů, otrávená voda a jiné a jiné pokrokové vymoženosti, jsou jistě dílo přírody. O tom nemůže být pochyb. Třeba nás spasí prozřetelnost našich pokrokových levicackych vůdců, které ti prozretelni volí jako menší zlo. Vždyť pro naše životní prostředí vytvářejí tolik pozitivního...třeba ten hradní kanál...nebo betonové přehrady, ty jistě problém s vodou do budoucna vyřeší..

Jen věcnou poznámku, aby se diskuse zase dostala mimo osobní útoky.

Meliorace = je soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půdy.
A to jste asi pane BG napadat nechtěl..... a v tom zjednodušování a chybných pojmech je pak zbytečná neshoda a nesvár v celé diskusi.

Jitka

Kvůli melioracím je neshoda a nesvar v cele diskuzi? Hmm, když už nedokážete být objektivní, tedy ano, meliorace jako termín jsem opravdu napsat chtěl. V dobách minulých totiž, odvodněním mokřadů bolševik skutečně myslel ono opatření vedoucí ke zlepšení úrodnosti půdy. Když už si dáte tu práci najít význam slova meliorace, čtěte i dál než jen první odstavec, dozvíte se o melioracích a jejich vlivu na životní prostředí spoustu zajímavých věcí. Tedy pokud vás to zajímá

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kvůli melioracím je neshoda a nesvar v cele diskuzi? Hmm, když už nedokážete být objektivní, tedy ano, meliorace jako termín jsem opravdu napsat chtěl. V dobách minulých totiž, odvodněním mokřadů bolševik skutečně myslel ono opatření vedoucí ke zlepšení úrodnosti půdy. Když už si dáte tu práci najít význam slova meliorace, čtěte i dál než jen první odstavec, dozvíte se o melioracích a jejich vlivu na životní prostředí spoustu zajímavých věcí. Tedy pokud vás to zajímá

Ani ne, jen jsem chtěla poukázat na to, že právě zjednodušování dostává celou diskusi do nikam nevedoucích nedorozumění … a pak i do urážek a jediné neomylné pravdy s potřebou toho druhého zašlapat do země. Takže to byla jen poznámka.

Jen abyste byl v obraze, tak práci jsem si s vyhledáváním nedala, docela tomu oboru meliorace rozumím.

A Vy jste pravděpodobně chtěl použít termín hydromeliorace …. k Vašim výtkám, ty se ale dělaly již za první republiky ……. souhlasím, že jejich plošné provádění se může zdát z pohledu přírody velmi negativní a někde i může být. Ale svůj význam mají, nelze s vaničkou vylít i dítě. Nicméně pro půdu - ve vztahu k suchu - vidím osobně jako negativní hlavně těžkou mechanizaci a s tím spojené utužování půdy, dobu, kdy mechanizace na půdu vjíždí. A pak také absenci organického hnojení. No, a v neposlední řadě oddělené vlastnictví půdy od toho, kdo na ni hospodaří - když těch, co hospodaří na svém, je co do rozlohy hodně málo. A ještě bych přidala socialistické zcelováni pozemků. To vše má výrazně horší dopad na kvalitu půdy a jejich schopnost zadržet vodu v krajině než HM. Od roku 1989 uplynulo již více jak 30 let, a tak na většině míst jsou již hydromeliorační trubky zaneseny a nelze si představit, že jimi po dešti proudí značené množství vody. Můžete si udělat vlastní průzkum, projděte pár šachet po dešti na poli, třeba se mýlím. Já bych ze svých zkušeností tipovala, že tam spíše nic nepoteče. Ale bohužel lidí jen přebírají zjednodušující názory a názor, že meliorace = zlikvidovaná příroda, mezi ně patří. Bohužel je tak zakořeněný, že ani Vám, jistě vzdělanému člověku, nestačilo napovědět, a stále máte tendenci se chytat do paušalizujících sloganů.

Mezi meliorace třeba opatří o protierozní opatření, hnojení a zakládání malých vodních nádrží….. a to je podle Vás také negativní z pohledu ŽP? Myslím si, že tak jste to jistě nemyslel.

Jitka

Obdivuji úsilí a objem slov některých v diskusi i přes to, že ví, že se to mine účinkem. Zvláště, když diskuse je o něčem zcela jiném.

Tak vidíte že to víte o co jde. A určitě se také shodneme, že všechno o čem píšete, není dílo přírody, která nám škodí a je potřeba s ní bojovat. To je podstata téhle směšně debaty, kterou zde začal úplně někdo jiný...

Kam se to debata dostala?

Prostě žádné varroatolerantní včely neexistují a neexistují ani žádná roky přežívající včelstva ve volné přírodě, protože to prostě u domestikované včely není možné. A naprosto jistě lze dovodit, že by nepřežila ani hypotetická včela divoká, kdyby v Evropě mohla existovat.

Adorované přírodě je úplně lhostejné, zda na celém kontinentu nebo několika kontinentech úplně vymizí včela medonosná jako opylovač nejméně 95% významu a všude převládnou jen větrosnubné rostliny. Nakonec, pokud tak zvaná věda nelže a nevaří z vody, už to tu mnohokrát bylo. Například věda má za to, že impakt před cca 65 miliony let vyhubil 95% života. A dopad asteroidu je taky příroda, některými romantiky nekriticky uctívaná a zbožňovaná. Ovšem impakt je jedna věc, nyní ale zhouba nepřijde od přírody, ale od člověka - nesmyslnými opatřeními v nesmyslném boji s větrnými mlýny zničí lidé sami sebe. Právě se to děje, žijeme tak říkajíc v přímém přenose autodestrukce civilizované části lidské rasy a nastoupí primitivizmus. Někteří příslušníci dnešní civilizace nástup primitivní náhrady vítají a urychlují.

Tini

Všimnul jste si, že ti na slovo skoupí jsou bez výjimky nositeli právě té destrukce a ti výřeční se to zoufale snaží zvrátit? Už to samo o sobě vypovídá o mnohém, nemyslíte? Napsal jste to dobře, snažíte si paraziticky bez ohledu na celek "ukousnout" pro sebe maximum a "po mě potopa" viďte. A klidně i ničíte, když se vám zdá, že je to pro vás výhodné. Rozumím vám, ale tento parazitický přístup nesdílím. To já neničím nikdy, ani kdyby to bylo výhodné.

W.Churchill jednou řekl: "Nevadí nám naši nepřátelé, ty porazíme. Nejhorší jsou však naši vlastní, venkoncem ( já upřesním zdánlivě) slušní lidé, kteří v kritické chvíli neudělají vůbec nic".

Tome použíji tvoje vyjadřenín co řekl W.Churchill a já chci udělat něco v kritické chvíli. Co ti řiká slovo Narcismus a to myslím upřimně .

Dobry den,

mam nekolik dotazu, je ze zde pritomnych nekdo spolupracovnikem Fort Knox?

Mate nekdo osobni zkusenosti se stirkem obecnym? (pro ty co by to nevedli, je to prirozeny predator varoa roztoce)
https://www.youtube.com/watch?v=y1zdancXRDg
zdroj vide youtube.com


S pozdravem smidla.eu

Mám nový nápad a z něj vyplývá, že možná skutečně ve volné přírodě včely přežívat můžou.


Inspiroval mě včelařský přítel dotazem co si myslím o mezistěnách s menšími základy buněk. Někde vyčetl, že včely z takových plástů netrpí VD.

Opět dám zase jen svojí logickou domněnku jako námět k diskuzi.

Trochu teorie. Když se včelstvu neobměňuje dílo, zmešuje se vnitřek buňky, protože košilky - kukly předešlých generací ulpělé uvnitř buněk je zmenšují. Výsledkem je, že se pak líhnou malinké včeličky. Když to dojde do už neúnosného stadia, včely neskutečně pracně okusují stěny buněk, vynášejí to z úlu a znovu postaví voskové buňky správných rozměrů. Ovšem nedokážou vydlabat dna buněk a viděl jsem řez takovým, po celá desetiletí stejným plástem (z Nového Zélandu), který nesčetněkrát včely "recyklovaly" a tento plást měl prostředek, kde měla být původně mezistěna, několk cm tlustý.

A jak funguje menší buňka na VD?

Původní roztoč Varroa Jakobsoni Oudemans potřebuje na svůj vývoj 28 dní. Mutant VD (dnes se tvrdí, že to není mutant VJO, ale samostatný původní druh) se spokojí s vývojem 24 dní, který má trubec. Když samičky VD nenajdou v úle trubčí plod, spokojí se s dělničím a dokáží přežít (za cenu plnohodnotnosti třeba jen pár% jedinců) i na plodu dělničím a hned, jak se mají možnost namnožit na trubčím plodu, už se líhnou plnohodnotní roztoči a cyklus života VD pokračuje.

No a nápad s malými buňkami spočívá v představě (je to vyzkoušené a ověřené), že vývoj včely v malé buňce je kratší než 21 dní a to už VD nedá a nedokáže se namnožit tak, aby měl životaschopné jedince na další množení a pak může vč žít trvale bez VD. Takto si já vysvětluju tvrzení některých lidí, že znají případy dlouhodobého přežívání zalétlých včelstev (žádné divoké včely v Evropě už dávno neexistují).
Totiž. Pokud se vyrojí včelstvo zanedbané, kde se už leta neměnilo dílo a je tudíž bez VD, založí v nějaké dutině kolonii a má nejprve buňky normální. Jenže je bez VD a tudíž může trvat dva i tři roky, než se u něj objeví VD v takovém množství, že by ho to mohlo ohrozit. Protože však tomuto včelstvu nikdo nedává stavět M s normální buňkou a má k dispozici v každé generaci včel menší a menší buňky, VD to v období bez trubčího plodu nemůže přežít, tedy při výše popsaném zkráceném vývoji včely se v obdobích roku bez trubčího plodu nemůže udržet živý (životaschopné nové generace VD).


OK, tak tedy připouštím, že někde, možná, "divoké" včely přežívají mnoho let.
Ovšem má to háček, spíš velehák!

V menších buňkách se líhnou malé včeličky. Ty mají ale malé všechno, menší svaly (doletí do menší vzdálenosti) a hlavně mají menší medné volátko a tak při stejné práci a úsilí logicky přinesou méně medu. A tady je nutné upozornit na jeden zásadní fakt, který si drtivá většina včelařů něuvědomuje a mnozí to vůbec neví. Vč pro svůj život spotřebuje za rok asi metrák medu (silná vč víc). Aby mohl včelař vytěžit pro sebe nějaký med, musí včelstvo přinést 130 kg medu a včelař si 30 kilo může vzít. A když včelstvo nedá včelařovi ani deko medu, stejně dokázalo najít a nanosit metrák medu za sezonu!!!!!!!!!!!!

No a moje otázka zní. Jestli existují včelstva, která nepotřebují lidské ošetřování proti VD, budou taková, sice varroa odolná včelstva, lidem k něčemu, tedy kromě opylování?

Mimochodem, opylování a vliv na životní prostředí otaxoval stát před lety na 40.000 Kč celospolečenského významu jednoho včelstva ročně na jedné straně a včelařům zalepí huboústa 150 Korunami roční dotace? Potlééééésk! A to je ještě dotace zdanitelnou položkou! A její výše není jistá.
Ale to je už jiný příběh...

Poznámka - souvislost. Na NZ se až na vzácné výjimky dílo neobměňuje a NZ nezná VD (čerpám z přednášky včelaře, který několik let na NZ včelařil jako včelařský dělník). Prý že tam ještě nebyla zavlečen a to mi zní nepravděpodobně. Spíš to bude těmi malinkými buňkami - VD tam neumí přežít. jenže snůškové poměry NZ jsou natolik jiné, že včely s malými volátky nevadí.

Pár lidí v republice včelaří na malých buňkách a podle jejich zkušeností se zatím nedá říct, že by to byla cesta boje proti VD.

Dobry den,

podelim se s vami o aktualni zkusenost. Zkontaktoval jsem se s jednou pani, kterou na dvore otravovaly vcely. Usidlili se ve zdi domu, pravdepodobne tam nekdo zazdil diru po tramech, ale spatne. Zajel jsem se na to podivat, vypadalo to na dvoje vely priblizne dva metry od sebe. To se take potvrdilo.
V utery jsem si dovezl vse potrebne a dal se do dila. Rozbit jednu cihlu, vylopat dalsi aby vznikl prostor. Dutina mela priblizne 25 x 40 x 20. Tvorily ji v podstate ctyri plasty pres cely prostor, sem tam vychylene neuplnym plastem. Dutina plna vcel, stavet uz nebylo kam. Dilo od pohledu stare, podle pani uz tam byly 4 roky. Co me ale prekvapilo, nenasel jsem ZADNY plod. A to v ani jednech vcelach. Videl jsem nescetne vcel prinasejicich pyl, Bunky plne sladiny, priblizne tri ctyri kila zavickovanych zasob, neco malo pylu.
Jednoduche vysvetleni ktere me hned napadlo, jsou cerstve vyrojene, nova matka jeste nezacala klast. Matku jsem zahledl, ale nez jsem vzal vychytku stratila se mi ve skvire mezi cihlama a uz jsem ji nevidel. Ve druhych vcelach jsem matku nevidel vubec.
Napada nekoho jine vysvetleni, proc nebyl zadny plod?

S pozdravem smidla.eu

Napadá, ale tady tomu nikdo věřit nebude. Nezapadá to chápáním do konceptu mezistěn a na milimetry přesných technologií a ošetřování, bez kterých úspěšně včelařit nelze.

Premlouvat vas nebudu, aby jste svuj nazor napsal.

smidla.eu

Jde o schopnost včelstva adaptovat se na konstantní prostor. Počet včel je regulován nejen prostorem, ale i možnou maximální kapacitou uložených zásob Ne vždy včelstva řeší nedostatek prostoru rojenim. Včelstva ponechána svému osudu v omezených prostorech, se často neroji vůbec.
Roje ve včelařském provozu jsou v drtivé většině útěkem z reality. Rozhodně ne uspokojení rozmnožovacího pudu.

smidlo

Toto vysvětlení BG má něco do sebe. I lidi, někteří, zpitomí a stanou se z nich aktivisti odmítající racionální svět s jeho vývojem. Někteří odmítají děti, nebo mniši, ti se taky spokojí s omezenou kobkou a asketizmem, nebo jiné slepé uličky. V tomto případě tomu bude nejinak. Mě spíš zaráží fakt, že se taková odchylka, chce se mi napsat úchylka, vyskytne pár metrů od sebe hned dvakrát. Hledal bych v tom spíš nějaký vliv něčeho, co je v maltě, nebo nějaké výpary ze stavební konstrukce nebo jiný podobný vliv. Třeba radon nebo geopatogenní zóny a podobně. Normální to není! V našem civilizačním prostoru tomu nevěříme a podceňujeme tento fenomén, mnozí to zesměšňují. Ovšem jinak je tomu ale například v Číně, viz fenomén feng šuej, kdy bez průzkumu se tam nepostaví nic, kde mají žít nebo pracovast lidé. Tedy fabriky, banky, školy a podobně a ne tedy jen byty. Tato věc funguje, kdyby tomu tak nebylo, nenajde třeba proutkař vodu. Jenže jsem si myslel, že včely (a zvířata obecně) mají na tyto vlivy vyvinutý smysl a umí se nesprávným místům vyhnout. Tak asi ne tak docela, podle toho, co píšete.

Zaráží mě, že toho asi ještě víme málo. Měl jsem za to - dle odborné literatury, že si pátračky umí "změřit" velikost dutiny a že se v prostoru nějak nevhodném neusadí. Ale často se usadí v nesmyslně malinké dutině stromu a nebo ve vámi popisované dutině ve zdi domu. Vnímal bych to jako nezdravou a do slepé uličky vedoucí odchylku od normálu a u vědomí toho je pak vlastně dobře, když se tyto anomálie dál nemnoží a neroznáší vadný gen, který by nevyhnutelně vedl k zániku druhu. A nebo k zániku schopnosti poskytovat užitek člověku. A tím nemám na mysli jen včely, ale naprosto obecně vše živé. Příroda je do jisté míry samoozdravná.

Dlouhodobě, spíš systémem pokus-omyl, je vyzkoušeno a ověřeno, že zdravě prosperuje vč jen v úle s buňkami určenými včelařem a i s umístěním těch kterých buněk, o kterém rozhoduje včelař. Tedy pokud se bavíme o racionálním, ve smyslu rozumném chovu včel, ve kterém není cílem aby bylo krásně včeličkám, ale kde člověk sleduje svůj maximální užitek.

V současném světě mají obrovský problém najít vůbec nějaké místo. Svět který ovládá člověk v celém spektru životního prostředí, je pro volně žijící včely prakticky nevhodný. Kolik ve svém okolí zná každý z vás přirozených, dříve se říkalo, doupnych stromů? Pokud se někde objeví, je ihned pokacen. Proto musí u každého druhu nastoupit proces zvaný schopnost adaptace. Ostatně, ony plodové "mezery" jsou odpověď, proč včely dokáží přežít bez ošetření na jednom místě několik let a po přendání do úlu už zas tuto vlastnost působením člověka ztrácí

To, že chybí v krajině doupné stromy je problém i pro větší ptáky, nenajdou vhodné dutiny k hnízdění.Mám na zahradě 3 strakapoudy, tedy, létají sem ke krmítku. Píše se, že strakapoud je přísnně teritoriální pták, nicméně už asi 3 roky jsou zde pravidelně 3.Samotného mě zajímá, kde hnízdí. I když je les hned za plotem, je to les smrkových "třísek" a tudíž pro jejich hnízdění nevhodný. Cčely to mají s dutinami ve stromech stejné..

Celé odpoledne myslím na "smidlovy" včely bez plodu v miniprostoru. Reakce BG mě ohromila rozumností, přesně tak to je, přesněji, ke stejnému jsem dospel i já. Že se snad ty včely zbavují roztoče bezplodostí v době dostatku všeho když "vědí", že výpadek snadno doženou a chybějící generaci nahradí. Třetina mých vč vylehává v "bradách" pod česny a na čelní stěne úlu jako v létě. Tahle vč tedy rozhodně přestávku v plodování neudělala, nedostala možnost.
Budu si muset poopravit názor, kdy jsem nepřipouštěl možnost, že by divoce žijící včelstvo domestikované včely bylo schopno bez léčení přežívat několik let.
A vlastně je to pro svět a Evropskou přírodu velmi pozitivní zpráva. Včela přežije i invazi VD. Ovšem zájmy včelařů a nároky na hospodářský efekt jsou opačné, než projevy přírody.


No a k nedostatku hnízdních možností některých ptáků. Je to přesně jak píšete Tome. Naštěstí s tím lze něco dělat - budky. Na netu se najde dost návodů a plánků jak pro který druh má budka vypadat, aby jí ptáci osídlili. Pravda, teď je už pozdě, je to nutné dělat v únoru, ale je dobré na to myslet příští jaro. I když zrovna strakapoudy, no nevím

Dobry den,

nesouhlasim s nazorem, ze dutiny ve zdi byly nevhodne. Nevim presne jaky obsah mely kosnice, ale troufam si odhadovat, ze prostor ve zdi byl vetsi.

Jedno vcelstvo se mi podarilo prenest i s matkou, to je ta co jsem ji zahledl a uz klade. Presneji jede jak sici stroj. I pres dukladnou kontrolu se mi ale matku nepodarilo najit. To je divne, zatim obsedaji jen tri ramky a nemel by to byt problem. Uvidim jaky bude polod po zavickovani, ale v bunce je vzdy jen jedno vajicko a klade pekne do spiraly. Druhe vcelstvo je asi presunuto bez matky, vajicka zadna, huci jak pilinaky. Dostaly ramek s plodem, uvidime jestli narazi matecniky. Pri pozorovani vcel a hledani matky mi neuniklo, ze nektere vcely jsou cerne hladke, leskle, tedy opotrebovane. Jine byly Klasicke. Mladusky videt nebyly. Vcely nepotrebovaly sladinu na tvorbu vosku, uz nebylo kam stavet.

Vcelstva v dutine musela prezimovat. Pani jeste vyspovidam, v jakych mesicich je tam videla a jestli byly nejake mesice bez vcel. Ma to hne na dvore a predtim susak na pradlo, takze informace budou presne. Vcely tam byly 4 roky, takze na nevhodnost dutiny bych to moc netipoval.

Dalsi informace az budu vedet.

A k vasim oduvodnenim. Utek z reality ok, tomu rozumim, ne vzdy vcelar vybere vhodne podminky, neni schopen zajistit nezavadnost prostoru a nesireni patogenu. O potlaceni rozmnozovaciho pudu silne pochybuji. V druhem vcelstvu jsem videl nekolik vykousanych matecniku. Daleko pravdepodobnejsi se ji opravdu jevi fakt, ze byla odrojena.
Bezploda pauza me take napadla. Vcel bylo dost, zasob plno, z lonska zavickovanych nekolik kilo, neni kam spechat. Pri pozorovani, hledel jsem do nich aspon hodinu ve snaze zahlednout matku, jsem ani na jedne vcele nevidel klestika. To muze take souviset s tim, ze to byla zapadni zed a hooodne vyhrata od slunicka.

S pozdravem smidla.eu

V Polsku zhruba v oblasti pod poloostrovem Hel stále přežívají divoké populace včel v dutinách stromů v alejích podél cest. Byl na to proveden průzkum a zjistilo se, že divoké včely jsou v počtu asi 10 včelstev na čtverec 10x10 km. Bylo by zajímavé zjistit v jakých dutinách včely žijí, přesné výsledky průzkumu si už nepamatuji.

Mícháte tu dvě nesouměřitelné věci. Jedna je přežití včely jako druhu. Ta, jak je vidět třeba z toho, co pěkně popisuje smidla, je možná i v miniprostoru a možná i bez člověka. Ale o tom se přece nebavíme, nebo jo? Mě je celkem fuk zda včela přežije vážení, já chovám včely pro užitek! Od toho, aby se staral o přežívání nějakých druhů, je tu stát a slavná EU a nebo jiné nesmyslné organizace, třeba UNESCO, UNICEF a podobně. Mě za záchranu čehokoliv nikdo neplatí vážení, já si pomocí svých včel musím vydělat na to, aby byla příroda vybavená jediným smysluplně výkonným opylovatelem!

Ochránci přírody všeho druhu mají plné huby ochrany přírody, hádejte, kolik chová ČSOP včelstev? Umí vydejdakt i z jalové krávy tele ve formě ekoodpustků, ale do finančně nezajímavých aktivit se tatao banda nehrne!

Jo a smidlo, vy fakt nechápete, že se v košnicích chovala úplně jiná včela? A že zájem včelaře byl o hodně jiný? Třeba roj byl považován za výnos!!!!!!!!!! A tak se záměrně vč nutila tísnit v malinkých košnicích ptávě proto, aby rojů bylo co nejvíc. Žasnu, že toto musím někomu vysvětlovat, čtete vůbec něco o včelách za posledních cca 100-120 let?

234honza..

Vy jste čítankový příklad někoho, kdo zatím skrytě, brojí proti převčelení. My nežijeme v žádné divoké přírodě vážený pane. Já kolem sebe vidím jen kulturní krajinu, zušlechtěnou více než tisíc let trvající usilovnou prací předchozích generací. Skutečná příroda je hnus, který by nikdo normální nechtěl a člověk s ní několik tisíc let, zatím úspěšně bojuje. Stačí se jít podívat kolem vodotečí na výsledky ekoteroristické akce Natura 2000. Jak se z hezké krajiny za pouhých 22 let stala hnusná, neproniknutelná džungle, neschůdná, plná komárů a jiné odporné havěti. Možná byste měl navštívit nějaký skutečný prales, ne to, co má chodníky a vymezené trasy procházek a kde se dojímají zženštilí pitomečci nad tably naučné stezky. Někde tu nedávno píšu, že kdo má džungli v duši, usiluje jí jmít i kolem sebe. Děkuju, už jsem bl.l! Já měl to štěstí, že ještě pamatuju civilizaci, kdy se kolem každé říčky a potoka dalo projít, kde někdo sekal louky a likvidoval napadané stromy z vodotečí, vysušoval smrduté bažiny, plné choroboplodných zárodků. Mladí, co je jim do 40-50 už civilizovaný svět nepamatují, nezažili ho a myslí, že tento hnus je normální. NO NENÍ!!!!! Bylo líp!

A tlak ekoteroristů bude pokračovat. Zanedlouho přijde úplný zákaz vstupu do lesa a lidi budou smět žít jen ve městech a pohybovat se po přísně střežených vymezených trasách, vyasfaltovaných cyklostezkách a stezkách pro pěší, vybudovaných místo toho (podobě nako nesmyslné rozheldny), aby se zvýšila životní úroveň nebo zajistil důstojný život starým lidem a kvalitní vzdělání dětem.

234honza.. napsal(a):
V Polsku zhruba v oblasti pod poloostrovem Hel stále přežívají divoké populace včel v dutinách stromů v alejích podél cest. Byl na to proveden průzkum a zjistilo se, že divoké včely jsou v počtu asi 10 včelstev na čtverec 10x10 km. Bylo by zajímavé zjistit v jakých dutinách včely žijí, přesné výsledky průzkumu si už nepamatuji.

Nicméně divoké včely jsou nenahraditelným zdrojem genetické variability a do budoucna se tato bezedná pokladnice genů může stát naší záchranou. Například z původních tisíců krajových odrůd kukuřice přizpůsobených místním podmínkám, odolným různým nemocem, různě přizpůsobené suchu apod. dnes převládá pouhých 7 vysoce produkčních mrzáků zbavených jakékoliv genetické=evoluční pružnosti a zcela odkázaných na intenzivní polévání hektolitry chemikálií, a intenzivní strojové a drahé(ropa) péči.

Kdyby se cokoliv nečekaného stalo, jsou nám tyto zmetky k ničemu. Dali bychom vše za variety schopné konkurovat plevelům, růst v suchu a s minimální péčí. Výnosy sice menší, ale hlavně že nějaké, dostačující. Stejně tak, kdyby se objevil nějaký úporný parazit, choroba - křížením s geneticky velmi variabilními varietami, nejlépe přímo s divokou formou, výběrem poměrně rychle získáme linii rezistentní. Očesaná moderní kukuřice tuto variabilitu(skrytou potenciální odolnost) dávno ztratila.

Stejně tak jsou se svým ohromným potenciálem vzácné a nenahraditelné divoké formy jiných plodin, živočichů a samozřejmě i včel. Chce to víc pokory...

Kulturní člověkem opečovávaná krajina je krásná, ale nemusí to být nutně uniformní nekonečné lány polí a monokulturních lesů, pak jen města a dálnice. K tomu spějeme.

Dřív se střídaly sady, meze remízy s malými políčky, krajina byla plná života, existovala zákoutí, kde kousek lesa žil vlastním životem, v remízech staré stromy poskytovaly útočiště všemožné havěti. Ušlechtilé včely se občas k nelibosti včelařů křížily s divokými, ale to jen zvyšovalo variabilitu a ve výsledku to mohlo včelstva posílit, nebo jim darovat zrovna nějaký gen pro určitou odolnost, schopnost. A takto to stále zatím funguje v některých koutech Evropy včetně onoho místa v Polsku. I o onom občasném křížení se tam ví.

Ale nebojte, jak bude urbanizace pokračovat, postupně dojde k vytlačení zbylých fragmentů zapomenuté přírody i v těchto místech, to je jisté

Víte, "elity" se už ani netají tím, že mají dlouhodobý záměr redukovat počet lidí na planetě na asi čtvrtinu. Běloši a Evropané zvláště, páchají kolektivní sebevraždu vymřením,. Nemnožíme se, ubýváme, asi k radosti majitelů zeměkoule (spíš je to dlouhodobý záměr a vychází jim). No a kampaně proti lidem jsou toho součástí a holt někteří z hlouposti v tom pomáhají. (pak se divte, že plnoletost byla za Rakouska od 27, později od 24 let, USA a jiné země podobně)

Nemyslím si, že máte úplně pravdu s diverzitou u plodin. Ale i kdybyste nakrásně pravdu měl, vaše slova jsou stejně axiomaticky zmatečná jako tvrzení pirátů a podobných bláznů o tom, že můžeme oželet ruský plyn a holt si vemem doma bundy místo topení. To jsou názory někoho s rozumem patnáctileté slečny, bez ohledu jestli je to chlap 40!!!!!

Takže. Ano, výkonné zemědělství je nuceno i u nás pracovat vysoce efektivně (zcelené lány), protože mu konkurují země, kde se na cenu člověka až tak nehledí. Polopatě, od toho byla cla, tedy protekcionizmus, aby právě místí producenti nebyli drceni a nuceni ke kravinám cizáckou konkurencí. (Trump to stihnul z velké části uskutečnit, ale o tom se cudně mlčí, proto podruhé už tam být nesměl i za cenu podivného hlasiování, co chtějí zavést i tady, proč asi?)

A ještě jinak by se to dalo říct. Vy vlastně říkáte, vraťme se k nevýkonným starým odrůdám, s polovičním a nižším výnosem. Ovšem co s polovinou lidí, které v tu ránu nenakrmíte? Vzít si bundu kvůli mrazu asi můžete, ale jste vrah? Co s těmi lidmi? Víte vůbec, jaký by byl dopad názorů lidí jako vy? A bohužel přibýváte a Green Deal je tu vaší zásluhou, zásluhou lidí, kteří vůbec nechápou elementární realitu. Znovu se bez obalu ptám. Bez proklínané chemie by byly jen asi čtvrtinové výnosy mnohem méně kvalitních plodin a tudíž by musely 3/4 lidí umřít. To chcete dosáhnout šířením těchto názorů?

Podívejte se na toto video, vlastně udio z YT. Dovolíte si zpochybnit názory toho pána? A nepřehlédněte ze kdy ten pořad je. To ještě zelená idiocie GD nebyla obecně známa, ale profesor to šílenství predikoval přesně, co říkáte?

https://www.youtube.com/watch?v=qjD7h2E2Vkg&t=245s

Jo a tu vaší variabilitu včel jsem zažil. Nevím, zda jste včelař. Ale jít do těch vašich genově skvěle pokřížených včel znamenalo, mít rukavice bílé od žihadel, nesčetně jich inkasovat a kuklu, to síto kukly jsme stírali peroutkou jako sklo auta stěračem aby bylo vůbec vidět na práci. Jako si lidi jako vy neumí přestvavit skutečnou zimu a blábolí o bundě místo ruského plynu a ropy, zrovna tak jděte s tou vaší variabilitou přírodních genů do řiti!!!! Vůbec nevíte, o čem píšete!
Do včel se šlo ve dvojich teplákách s nohavicemi pevně staženými gumami, stejně tak rukávy a pas. Proč myslíte, že dodneška se dělá kombinéza v jednom kuse i s kuklou? To proto, že výrobci nechovají včely a nevědí, že taková krav.na už asi 50 let není potřeba! Tedy v civilizované ČR ne, v jůseji třeba jo.

Někde tu píšu jak jsem ve svých 10 nebo 11 letech dostal první matky Kraněk a taky tu někde píšu, jak se Dol a tak zvaní odborníci zuřivě bránili importu Kraňky a dokoce píšu proč Veselý (adorovaný) a spol obrátili, relativně bleskurychle. Hledejte, když budete chtít (nevěřím), najdete to a nejen ode mě. Ale chcete se vůbec poučit z minulosti? Mám za to, že určitý typ lidí nic objektivního vědět nechce, protože ideologie je nad rozum, viďte.

Zase se to samé opakuje s BF, zase pár lidí (co má byznys s Kraňkou) zaboha nechce připustit změnu, komunisti taky nechali zemi zchudnout a nedovolili změnu a socializmus musel připažit ekonomicky. A tak pořád dokola. A užiteční idioti těmto kreaturám pomáhají, z hlouposti. Někteří ale asi bohužel vědomně...

To jste špatně pochopil, neříkám že je dobré vrátit se k nevýkonným starým odrůdám, snažil jsem se naznačit jaký mají význam a proč by bylo dobré je uchovat, protože zanikají.

Také neříkám vrátit se k chovu "křížených" včel, mluvím o jakémsi vědomém zachování genetického rezervoáru.

Zajímá mě genetika a vím jaký mají divoké formy našich užitkových zvířat a rostlin význam. Ten potenciál je dechberoucí pokud to studujete a trochu se v tom vrtáte, proto ty emoce, tím aspoň naznačím podrobně Vám to vysvětlovat nebudu, na to máte učebnice a vědeckou literaturu nebo aspoň články na netu.

Ale přece jen, trošku se rozepíšu, představte si, že máte organismus který se na zemi vyvíjel určitou (velmi dlouhou) dobu. Od počátku si nese určitou genetickou výbavu, která se stále obohacuje, jednotlivé subpopulace občas vymíraly, někdy díky občasným mutacím přežily a to vše se uchovává v genofondu, dochází k neustálé výměně v rámci celé populace. Když se pak objevil nějaký virus, nebo jiná choroba, klimatická změna a podobně, z široké palety genů se uplatnil některý zásadní a umožnil přežití a další prospívání jeho nositelů a potomků.

Šlechtěním se ta "paleta" genů nejen u včel výrazně zúží, což je znatelně vidět i pod mikroskopem. Toto zúžení zapříčiní, že se vyzdvihne jedna část celého genomu - produkce, výnos ale ostatní musí zaniknout. Proto má pak takový organismus zvýšenou náchylnost chorobám a nepříznivým vlivům, v dnešní době došlo k tak extrémnímu "vyzvihnutí" požadovaných vlastností(na úkor jiných schopností), že musíme zejména plodiny udržovat při životě s mnohem větší námahou - herbicidy, ropa. Při změně podmínek už takový organismus nemá tu "paletu" genů ze které by mohl vybírat a tak je náchylný vymření. Při změně podmínek se organismus může stát zcela nepoužitelným a zachránit ho může jen divoká forma nebo příbuzné divoké druhy se kterými křížením získá zpět část původní genetické výbavy a šlechtěním se kromě výnosu může vyzdvihnout i ona ztracená rezistence dané chorobě, novým abiotickým vlivům a podobně.

Přehlédl jste že zde jen a pouze konstatuji fakta, neříkám co je dobré a co ne. Zcela chápu, že člověk potřebuje vysoce výnosné šlechtěné formy pro pohodu a aby držel krok s narůstající spotřebou, je ale dobré mít na paměti, jaký význam má dnes ve většině případů již ohrožený genetický rezervoár divokých forem. Takové variability bylo dosaženo za miliony let, proto ta nezměrná hodnota.

Převážná, ale i jen částečná ztráta této variability vede většinou evolučně u vyšších organismů k vyhynutí, pokud se to děje v přírodě, říká se tomu bottleneck effect, genetický drift což je stav který populaci ohrozí na přežití. V případě šlechtěných živočichů a rostlin dochází k tomu samému to je to co zajistí výnos, současně ale oslabí schopnost přežití a přizpůsobivost. Proto je dobré nenechat vymřít ten "zbytek" který v případě nutnosti může zajistit přežití. I při úplném zániku šlechtěné formy má potenciál vytvořit novou, ty geny tam stále jsou.

Staněk je borec, ten ví všechno.Ten například ví, že průzkumné letouny nosí bomby 😜.

K výkřiku irokez se nebudu vyjadřovat.

234honza..

Díky za vysvětlení. Nicméně vaše názory slouží tomu, co jsem jasně sdělil a je úplně lhostejné, zda je to z vaší strany vědomé či nikoli.

Na váš poslední odstavec zopakuju to, že to nejsme my, kdo by se měl těmito věcmi zabývat. To mají řešit státy a jimi placené výzkumné ústavy a pracoviště.

Dobrý večer,

přeruším vaše nesmyslné tlachání. Ve zkratce
1) divoké geny mohou a nemusí být výhra
2) chovatel by měl mít zájem chovat zdravá, odolná a produktivní zvířata
3) Ikdyž se v košnicích chovala jiná včela, kraňka ukázala že je toho schopna také

Podle informací od paní včely po čtyři roky přezimovali v dutinách, pravidlné létaly od brzkého jara. Nyní mám včelu která přežila ČTYŘI roky bez jakéhokoliv zásahu člověka. A dokonce mám i kladoucí matku dnes jsem si jí našel.

Jak budou včely agresivní, jak produktivní to se uvidí až časem. Zatím můžu říct, že na plástu sedí klidně, nerozlézají se a nejsou nijak agresivní. Veškeré zásahy do včel dělám bez použití kouře, takže zatím dobrý

S pozdravem smidla.eu

Gratuluju, držím palce aby to vyšlo.

Popravdě toto.

Mám přítele, který ví o lesním včelínu, kde už roky nikdo nebyl. Přežívaá tam rok co rok několik vč, ve dvou úlech nepřetržitě. Kolega našel majitele někde z druhé půlky republiky, ale s pánem není rozumná řeč, nechce se bavit, zavěsí telefon, na dopisy nereaguje. Víc než velmi to mě a toho kolegu zajímá, kolega už to vzdal a mě to rajcuje furt!
Myslím si, že neléčené vč uhyne a nejde si toho všimnout a pak doupě obsadí zalétlý roj, protože dutin je málo. A navíc je tam dílo (nějaké zbytky určitě) a voní to tam propolisem, voskem, včelami. To je logická (moje) teorie a je víc než pravděpodobná. Jenže co když se mýlím? Proto vám smidlo neskutečně fandím, podařilo se vám to, co bychom my s kolegou mohli jedině za cenu vloupání do zamčeného opuštěného včelínu. A to je hranice, za kterou nejde zajít!

Přidám svůj názor a zastanu se 234Honzy. Několik subjektů se snaží zachovat pro budoucí generace např. semena odrůd, které dnes již nikdo nezná, ne proto, že se neosvědčily, ale byly prostě převálcovány někdy úrodnějšími, někdy vzrůstnějšími rostlinami, ale po pravdě- stará jabloň Matčino, nebo některé staré renety, taková chuť se dnes už neokusí. Vyjímečně. Stejně si vezměte, kolik druhů bylo třešní, různých druhů zelí atd., atd. Ze zeleniny původní druhy, které nejsou F1 bych napočítal hodně rychle. Něco schraňuje Gengel, něco Permasemínka , pár nadšenců a ve světovém významu je banka semen kdesi hluboko pod ledem, kdyby něco...Se zvířaty je to stejné, některá plemena jsou sice zmasilá, rychle rostou, ale jinak jsou neschopá reprodukce či jinak " vadná". Proto varianta, kdy bychom se mohli vrátit k původní, neupravené verzi v případě nějakého maléru či nenadálé změny životních podmínek , je mi sympatická.Samozřejmě že se k tomu nebudeme vracet pláovaně dopředu, od toho máme jiné firmy a organizace, které se nás snaží dostat životní úrovní někam hluboko do minulosti, ale to sem nepatří.

No, já vložil obsáhlý názor, ale pak jsem to smazal. Nemám důkazy (jsem líný je hledat) jak se EU snaží zakazovat bylinky, protože na nich nemůžou farmaceutické monopoly bohatnout - ČR, je to asi 2-3 roky, za to platila stamiliovou pokutu. No a taky už leta vím, jen nevím kde je zdroj, o tom, že se nám někdo snaží zakázat cokoli pěstovat doma a spolky, které se snaží uchovávat semínka sice nevýkonných, ale odolných plodin, pracují bez podpory z nadšenectví. Totiž. Ti, kdo bohatnou na agrochemii vůbec nepotřebují odolné plodiny. Jeden cizák, co tu byl kozel zahradníkem, vlastní 80% agrochemie v Česku. No to nevymyslíš! Nevěřil bych, že se dožiju realizace úsměvné pohádky v praxi. Zatím je mimo, ale v propadlišti ještě není a zrovna objíždí oblbovat starce po republice. Po té naší, bohužel. S koblihama, nebo bez nich, to je fuk, jednodušší ho baští i bez koblížků. A fakt někdo uvěří, že takovíto "spasitelé" dovolí cokoli, co by ohrozilo jejich zájmy?

Jistý Miguel de Cervantes y Saavedra napsal už velmi dávno (začátkem 17 stol.) kouzelnou knihu o hrdinovi, pošetilém a zbytečném pomatenci, statečném rytíři. Už jsem starý na to, abych se tímto trápil a zařadil se do předlouhého zástupu stejných pošetilců...

Dobrý den,

staré odrůdy a plvodní druhy živočichů. V první řadě je potřeba si uvědomit, že ani v přírodě divoká zvířata nejsou stejná, jako pře mnoha lety. Vše se vyvíjí. Jen člověk má pocit a mnohdy i potřebu uchovávat si historii. Pravděpodobně se tím chce chránit a maskovat svoji destruktivní činnost. Marně.

To že tomuto světu vládnou prachy nikdo z nás nezmění. Jedni si kupují druhé, člověk je novodobým otrokem, jen místo bič mají otrokáři peníze. Dávno se nedělá to co je správné, ale dělá se to co je v něčím zájmu. A ani tohle nikdo z nás nezmění.

Proto odmítám na tato témata vést diskusi. Je to zbytečná ztáta času. Co ale můžu, třeba jako jsem se dostal k nějakému materiálu, tak s ním pracovat. Pokud má někdo zájem, můžu z těch včel nadělat matky. To není problém. Sám nevím, jak přesně s tímto materiálem naložím. Rozhodné z nich budu chovat hodně trubců snad někteří předají svoje geny. Pravděpodobně oslovím skupiny kteří se snaží chovat odolnou včelu a nabídnu jim genetický materiál. Sám se rozchováváním na vlastní včelnici asi moc zabývat nebudu. Bude rok trvat, než zjistím, jak jsou výkonné, letos už to stihnu s bídou, matka bude ráda když připraví včely na zimu, ne tak nosit med pro včelaře.

S pozdravem smidla.eu

Dobrý den,

mám tu novinky od včel vykutaných ze zdi. To že se včely v jedné díře stále drží, to se dalo i čekat. To že staví nové dílo, no dobře, ale že mají vylíhnutý matečník?

Sakra kde vzaly vajíčko? Dílo jsem poctivě oškrábal. jasně, na cihlách zůstaly zbytky vosku, ale ne dílo. nemluvě o tom, že v době odstraňování jsem ZÁDNÁ vajíčka ani plod nenašel.

Nějaké nápady jak tohle vysvětlit?

S pozdravem smidla.eu

Někdy včely v bezvýchozí situaci ze zoufalství - trubčice - zakladou matečník, vylíhne se samosebou trubec. Ovšem to asi nebude tento případ.

Ale moc vám nerozumím. Vy ve zdi můžete vyndat jednu stěnu (několik cihel) abyste měl dokonalý přístup a viděl tam dokonale a věděl jistě, že jste vyndal ÚPLNĚ všechno dílo? Ze všech zákoutí? Že tam nezůstala žádná, i jen velmi malá dutina se zakladeným dílem?

Mám podezření, z literatury to ovšem neznám, že sice velmi vzácně, ale včely vajíčka umí přenést a vložit do misek.

Nemůže být za dutinou obsaženou včelami ještě nějaká jiná dutina? Do které mají včely přístup nějakou málo patrnou škvírou?

Dobrý den,

možné je všechno. Když jsem zeď poprvé viděl, bylo jasné, že tam je zazděný otvor, pravděpodobné po nějakém trámu. Čtyři cihly nad sebou. Všechny čtyři cihly jsem odboural a vyndal dílo i se včelama.
Jestli tam nějaká další dutina je, nenašel jsem ji, to ale neznamená, že tam není. Co jsem v předchozím příspěvku neuvedl, včely se drží pouze v jedné díře, obě jsou stále otevřené. Fotky mám zatím pouze v telefonu, jak se k tomu dostanu, tak je sem vložím.
To přenesení vajíčka mě napadlo jako první. Možná se mi na novém díle podaří najít i matku, uvidíme.

S pozdravem smidla.eu

Zde slíbené fotografie

P.S.: Na třetí fotografii vidíte, že včely si klidně vyberou dutinu s více než jedním otvorem/vstupem. ;)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

To, co vidím, je pane kolego nouzák na kousku zapomenutého díla. Celkem pochopitelné. Přišly vaším dobýváním o matku a tak si udělaly nouzovou. To není despekt či obvinění, ani posměch, jak jste to dobýval byl by zázrak matku nepoškodit. U druhých se vám povedlo jí neublížit a tudíž je 50% úspěšnost velmi vysoká.

Nemám zkušenost se včelami ve zdi a že si vybraly dutinu s více vstupy vidím prvně v životě.

Dobry den,

vložená fotografie nejde dobře zvětšit, to dílo není staré, ale NOVÉ. Znovu připomínám, že v žádné buňce jsem nenašel vajíčko a že jsem měl dost času to prohlídnout.

S pozdravem smidla.eu

Dobrý den,

záhada je objasněna. Jak psal Tom.50 rozkladla se tubčice, v buňkách bylo více vajíček. Matečník byl také na trubčím vajíčku. Včel bylo v dutině už jen pár, na fotce se jich zdá víc. Důkladněji jsem oškrábal staré dílo, myslím že tím je tato kapitola uzavřená.

S pozdravem smidla.eu

smidla napsal(a):
Zde slíbené fotografie

P.S.: Na třetí fotografii vidíte, že včely si klidně vyberou dutinu s více než jedním otvorem/vstupem. ;)

Vím jistě, že si včely nevyberou nikdy dutinu s více otvory. Našel jsem k tomu toto.

OVP 1968/5 strana 50, na dotaz odpovídá profesor G. F. Taranov a já sem opíšu celé znění jeho odpovědi i otázku:

Jak se v zimě větrá plodiště včel v klátech nebo dutinách stromů? Jaká česna si včely ponechávají za takových podmínek?

V klátech a dutinách se obvykle dělala česna ve vzdálenosti 3/4 od vrcholu plástů. Včely, zejméně jižních ras, tmelí propolisem všechny štěrbiny v úlu a v česnu ponechávají pouze několik kulatých otvorů. Včelstva si tedy vytvářejí pro sebe velmi omezené větrání. Lindauer (1965) zjišťoval, do jakých prostorů se usazují roje a shledal, že si nikdy nevyberou příbytek, v němž by bylo několik otvorů vytvářejících průvan.

Takže, vy byste byl první v mém životě kdo tvrdí opak, tedy že si včely vybraly dutinu s více otvory a nezlobte se, nevěřím tomu. Mám za to, že se to jen domníváte a nebo, že původně malta mezi cihlami byla, když se roj usazoval a pak vypadla a včely zůstaly - neměly na výběr asi tak, jako včelař usadí roj a pak zotvírá očka.

Nedávno jsem sem dal téma s názvem "přihořívá" a doporučuji si to dát do souvislosti. Najednou jakoby se začínala skládat mozaika. Mizerné větrání úlu v zimě je pro včely ozdravné, zbaví je to parazitů a nebo to počet parazitů významně sníží. To je pouze moje domněnka. Nezbývá než se domnívat, když Dol nezkoumá a nedělá co by měl a k čemu byl kdysi zřízen.

A ještě dodám další souvislost. Píšu tu (a i jiní) o plísních v úlech a o tom, že při absenci oček holt pár krajních plástů (spodní rohy) zplesniví. Ano. Když je úl špatně větraný, je plesnivění spodků krajních plástů nepříjemnou komplikací (nejspíš však komplikací jen z omezeného lidského hlediska). Ale včely jsou dokonalé a jsem hluboce přesvědčen, že to plesnivění uměly ve svém předlouhém vývoji využít ve svůj prospěch a co se nám jeví jako špatné, ve skutečnosti pomáhá včelám, v určité fázi roku (později plísně ve svém příbytku netrpí), k samoozdravení.

Ale kdo jak chce. Já se přidržím své praxe s žádnými nebo minimem VD ve svých včelstvech a s absencí dalších chorob jako je třeba NA.

Plísně jsou v podstatě houby a o ozdravnych účincích hub pro včely už se ví. Plíseň v úlu na plastech je velmi zvláštní, nikdy se nešíří na obsednute plásty a neví se, zda ji včely bez užitku vyčistí, nebo ji nějak dokáží využít.
Nikdy se mi stejná plíseň neobjevila na plastech uložených mimo včelstvo. Ani když jsem takové plasty vyndal mezi nepostižené, nikdy se nešířila.... Co vlastně na plastu žere, když je pod ní plást neporušený?

Dobrý den,

já se rozhodně nezlobím a nic netvrdím. Jen zde prezentuji co jsem viděl na vlastní oči a něco máte i nafoceno. S odstupem času mě mrzí, že jsem neudělal fotek vic.
Každopádně včelí dílo bylo tak tmavé, že bylo skoro černé. To asi za jednu sezonu není že? No včely číst neumí, takže si ty publikace které citujete nenastudují. (tohle neberte jako jízlivou poznámku, ale jako konstatování) Současně připomínám, že paní majitelka viděla včely vylétat po několik roků (čtyři) i na jaře, to by bez matky asi taky nešlo ne?

S pozdravem smidla.eu

BG - většinou plesniví staré souše, málokdo nechá panenskou na kraji a nechá na ní zimovat. Jinde píšu o výkalech včelího plodu a tudíž potravy pro plísně je nadbytek - ty výkaly mezi košilkami a i samotné košilky, je to chitin?
Pokud plesniví panenský plást, vždy má okraje buněk "poťapané" jak říkávala moje máma. Je to nejspíš propolis + kdo ví co a to je opět živná půda pro plísně. A dokonce shnije nakonec i vosk a to hnití = plísně ne?

smidla - jasně, vlastně tzv odborníci jsou jen takoví šášové, rozhodující je, co jste viděl vy. A paní majitelka viděla NĚJAKÉ včely vyletovat. Nikdo neví, zda v zimě uhynuly a v dubnu dutinu neobsadil raný roj, vážně věříte, že paní je tak zdatná ve včelařině to jednoznačně poznat?

Prostě roj se nikdy neusadí v dutině, která má více otvorů než jeden. Tečka. A to proto, že nesnáší průvan a průvan nesnáší nic živého. Jen včely blbých včelařů musí, nemají na výběr a třeba prchnou při nejbližší příležitosti. Možná by bylo dobré vyzkoumat, zda se náhodou nerojí víc vč v úlech s očky.

Pro začátečníky. Existují pozdní roje, v červenci a srpnu. Ovšem to jsou roje z hladu a nebo z jiného důvodu, kdy jim například nevyhovuje příbytek. Ovšem tím není řečeno, že se kvůli nevhodnému příbytku roj nevyskytne i v sezoně normálního rojení. Jen se má za to, že se jedná o rojení "přirozené" a ono to MŮŽE být jinak.

A ještě je tu jedna věc, o které jsem nikdy nečetl a přesto může existovat. Indián, než by se nechal zotročit, raději umřel. Proto vozili do Ameriky černochy. No a tak mě napadá. Nemám nikdy úhyny. Co když včelstva "moderních" včelařů očkařů a dnosítařů = monitorovačů raděj "zabalí" život a uhynou když nemají možnost žít tak, aby jim to vyhovovalo?

Bez emocí. Opakuju tu několik let, že je nutné nepůsobit vč jakýkoli sebemenší stres a nic, co by MOHLO stres způsobit. Tvrdím, že očka a síta ve dnech jsou stresory. I kdyby nebyly, dá se včelařit, a velmi úspěšně, bez těchto nesmyslů vymyšlených na týrání včel.

A úplně polopatě. Každý si může u poloviny vč očka otevřít a dát síta a u poloviny to udělat jak radím já (a nepoužít kyseliny) . No a výsledek se dostaví, když ne za rok, za několik určitě. Jak prosté. Každý strůjcem svého štěstí.

Dobrý den,

1) Jak by se tam sakra mohl objevit brzky jarni roj, kdyz si vcely NIKDY nevyberou dutinu se dvema otvory?
2) Chcete mi tvrdit, ze jsem nevidel vylézat vcely z obou otvoru? Chcete mi tvrdit, ze po odebrani prednich cihle nebyla cela dutina vyplnena vcelim dilem, STARYM, nekolikrat zakladenym? Pokud ano, nemame dal o cem debatovat!

Ocka ocka ocka a ocka. Videl jste serii videi od pana Spavora? biouly.cz Ocka pouziva, zasitovana dna pouziva, vysoka dna pouziva, nizke nastavky pouziva. Vcely mu nehynou, neroji se, nosi velmi pekne mnozstvi medu. Jo a ke vsemu ma linii singer, tak to uz je proti prirode ne?

S pozdravem smidla.eu

Prosím o zprávu co je s "ukořistěným" včelstvem ze zdi?

K bodu 1

Víte, moc jste toho asi ještě neviděl a nezažil. Klid, to přijde!

Stalo se mi:

Na podzim jsem spojil dvě slabá vč, jedno chtělo dělat TV, nepovedlo se a matka zůstala stará. Bylo jasné, že jí nechtějí. Dal jsem nad to oddělek s mladou přes propíchané noviny tak, jak radí chytrá literatura z osmdesátek (Boháč, Ptáček, Čermák Kamler a další), že si prý včely vyberou lepší matku bla, bla, bla.

Byla to TS. Na podzim jsem jen zkontroloval zda v horní bedně vč klade a víc jsem to nenimral, dokrmil a zazimoval.

Zjara mě čekal šok. Noviny byly pryč, a mezi nástavky 24 nebylo nic, po krajích zbytky novin (moje bordelářství). V úle ale žila dvě nespojená včelstva! Vše dvoje, dvě hnízda, dvě matky a v horním nástavku nebylo očko, nemám očka nikdy nikde. Jen když umřel brácha tak mám po něm několik nástavků s trvale zavřeným očkem, což mohlo být vidět na fotkách.

Není to zase až tak vzácné co popisuju. Včelstva se snesla, nerozumím tomu jak to dokázala, každému zkušenému včelaři se to stalo nebo o tom slyšel nebo četl.

Pokud byste tohle věděl, nedivil byste se pořád dvěma vchodům, nedivil byste se plodu který tam nemohl být když jste ho dokonale vyškrábal, nedivil byste se ničemu.

Toho pána co o něm píšete, neznám, moc mě nezajímá. Vy vlastně tvrdíte, že i totálně zablešený pes, který žije v ukrutných a nevhodných podmínkách, má pořád silné čelisti, ostré zuby a že dobře hlídá. Nic víc neříkáte. Já nikdy nikde netvrdím, že se nedají chovat včely v koncentráku pro včely a že nevydrží týrání. Jen říkám, že až u nich dojde k nějakému oslabení, nemusí to bez úhony přežít a tvrdím, že včely v nejlepších možných podmínkách na tom budou se vším lépe.

Někde nedávno píšu jak jsem náhodně nedal půlce vč Formidiol a druhý rok měly ty bez KM skoro dvojnásobně medu. V dalším roce jsme to už udělal vědomně, naschvál systémem sudá-lichá a opět se to potvrdilo (zkusit může každý).
Vy přece nevíte kolik by na stejném stanovišti jako má ten pád bylo medu s jiným kmenem Kraňky v jinak udělaných úlech s jinou provozní metodou? Uvědomujete si to? Nevíte kolik zkrmil na kilo vytěženého medu a už vůbec nevíte jak pracné to je s jeho provozní metodou a jak pracné by to bylo s jinou metodikou?

Před časem jsem tu napsal o vosku, že se nesmí vyvářet ve studniční tvrdé vodě, že vosk BY SE MOHL ZNEHODNOTIT. Jestli napíšu ŽE BY MOHL netvrdím tím, že vosk zmýdelnatí vždycky. Spousta lidí má ve studnách povrchovou měkkou vodu a vůbec o tom neví. Ale co u vosku tvrdím je, že při použití povrchové vody z rybníka či okapu se NIKDY NEMŮŽE STÁT, ŽE BY SE VOSK ZNIČIL. Někteří lidé mají potíže tohle chápat, vás ale tipuju na člověka, který to má čím chápat, jen jste si to neuvědomil.

Takže. Netvrdím že lžete. Ale tvrdím, že se včelstvo samo nikdy neusadí do dutiny s více "česny".

ALE!!!!!

Konkrétně vy jste tu ukázal fotku díla postaveného pod římsou, kde nebyla ani žádná dutina a tudíž to mělo česen nekonečně mnoho, dalo by se říct. Ale tohle já nemyslím, bezpočtukrát jsem viděl jak si roj postavil na stromě ve větvích plásty, nosil pyl, plodoval a pak uhynul když přišla zima. Takže já netvrdím, že by se vč neusadilo v dutině s více vchody (nikdy jsem o tom ale neslyšel a nečetl a přečetl jsem toho víc než většina jiných). A tak co jste pozoroval vy bylo buď to, že se usadily dva roje, každý ve své dutině se svým česnem a pak se přepážka zhroutila, ale včelstva se nespojila ani neservala a sice podivně, ale koexistovala a klidně i několik let jak tvrdíte. Hodně o tom ví třeba Mudr. Marx jestli vám to jméno něco říká. Neznáme se osobně, ale celkem často mi Dr. Marx volá. On ví a snad i umí koexistenci dvou i více vč v jednom prostoru, jak jí popisuju, běžně provozovat. Jestli jsem ho správně pochopil.

A nebo by to mohlo být tak, že se roj "ze zoufalství" usadí i v nevhodné dutině s více vchody, ale nemá šanci tam přežít stejně, jako na stromě a nebo římse zámku tam někde u vás. Rozumíme si aspoň takto?

Nezlobte se pane, ale jestli si mám vybrat mezi plejádou vědců a praktiků za posledních asi 120 let a ani jediný neviděl, že by se roj usadil sám do dutiny s více otvory a vaším pozorováním, asi je vám jasné jak se k tomu postavím. Přitom neříkám, že neumíte pozorovat nebo že lžete, jen tvrdím, že včely umí ještě i věci, o kterých nemáme tušení.

Jo a ještě něco smidlo a ostatní.
Zkuste se odpoutat od představy, že toužená varroaodolnost je genetická záležitost. Mám čím dál víc indicií, že je jí možné dosáhnout u každé včely medonosné po splnění několika základních podmínek.

Vím dobře jak revoluční je tato doměnka, nicméně je velmi originální (ne tak docela, o tom ale až nastane správný čas, jen jsem byl něčím inspirován). To jen mejnstrým pořád mele donekonečna jak kolovrátek ohranou a zjevně falešnou písničku.

Dobry den,

vcelsto z dutiny, ktere se mi podarilo prenes i s matkou je zakrmene a pripravene na zimovani. Umisteno je v langu 2/3, momentalne na trech nastavkach. Otazkou je, zda lecit, nebo nelecit?

A co se tyce prostoru za cihlama, mate dve moznosti. Budto budete verit tomu co rikam a co jsem videl na vlastni oci, nebo budete spekulovat o tom jak to mohlo a nebo nemohlo byt.

Takze si ujasneme to podstatne. Rikate ze pravdepodobne to nebylo vcelstvo ktere prezimovalo, ale brzky roj. Ok, ja se o tom nepru. Pak ale musel roj obsadit prostor se dvema cesny. Nebo plati ze roj si nikdy nevybere dutinu se dvema cesny a pak to muselo byt vyzimovane vcelstvo. Treti moznost je, ze to druhe cesno vzniklo az po tom, co se tam usadil roj. NIKDO se uz NIKDY nedozvi, jak to bylo.

Ja nemam duvod neveri pani ktera mi rekla, ze kazde jaro vcely letaly.

S pozdravem smidla.eu

Děkuju. Jste sice odtažitě stručný, ale i tak dík.

Dobry den,

jsem v casove tisni, mam toho moc. Nicmene to podstatne jsem sdelil. Doplnit to mohu snad jen tim, ze je vcelstvo na dvou nastavkach, krmeno bylo cukernym roztokem 1:1 a 3:2.

Priklanim se k moznosti vcelstvo nelecit, ikdyz ted, kdyz je v rade ulu, je vetsi pravdepodobnost zaletnuti infikovanych vcel. Ale o tom to preci je ne? Zjistit jak na tom to vcelstvo je a jestli na to ma.

S pozdravem smidla.eu

No, nevím, letos bych je ošetřil standardně a až příští rok hokuspousovat s tímto vč ne? Je to celkem unikát, řekl bych a byla by škoda o ně přijít. Ale jak myslíte.

Myslím si ze uz jenom tim, ze jsem je presunul do nastavkoveho ulu je obrovska zmena. A jeste na jnem miste a do jinych podminek. Pokud muzeme verit tomu, ze VD nesnasi vysoke teploty, meli za cihlami slusny parak. I na samotne zdi kdyz vylezly ven muselo byt vedro jako blazen. To bude pravdepodobne vysvetleni, proc to tak dlouho zvladaly bez leceni.

Co me na tech vcelach jeste zaujalo je jejich velikost. Kazdou druhou jsem pokladal za matku. Kdyz jsem matku pak videl, skoro jsem se lekl. Byla obrovska. Doted jsem to jeste nevstrebal.

Zatim jsem rozhodnuty nelecit. Pokud by byl nejaky problem, projevi se az pristi rok. Ted jsou v podstate premetene na nove mezisteny v novem ule.

S pozdravem smidla.eu

Velikost včel dělá volná stavba, stačí jim ji jenom dopřát. Unifikované mezistěny je zase zmenší.

Toto mě zaujalo, s velikostí včel. Mám klasiku, tedy rámky a MS na míře 39x24a 39x30, včely různé, ale velikostně -včely. Letos jsem se u jedněch všiml, že je tam skutečně obrovská matka, původně jsem se lekl, že je snad v úle sršeň. Z části do oranžova, ale skutečně veliká. Máte někdo takovou skušenost ?

Dělaly se pokusy s menšími buňkami, ze kterých jou sice menší včely, a vylíhnou se za 20 dní místo 21 a mělo se za to, že to už VD nedá. Už 21 dní je pro jeho vývoj zoufale málo a proto dokud je v úle trubčí plod NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ, je 100% roztočího "plodu" na trubčině.

Nějak to vyšumělo, ty pokusy s menšími buňkami. Ovšem logika věci by říkala, že včela z větší buňky bude větší, ale logicky bude trvat déle i její vývoj a tak pro VD eldorádo. Takže se obávám, že tude cesta nepovede.

To je tak jediné co mě napadá, zkušenost nemám, nikdy jsem neviděl anomální včely, ani ty malinké co jsou prý ze starých plástů.

Chovatelé matek se shodují na tom, že enormně veliká matka je víc než často špatná.

smidla

Vaše dedukce je podle mě nesprávná. To by pak stačilo dát tekostěnné úly na přímé slunce, nejlépe na rozpálené betonové střeše a bylo by vyřešeno. Je to právě naopak! Aby byly včely v pohodě a zdravé musejí být na trávníku pod stromy a ne tedy na podlaze ve včelíně. I podlaha v přírodě, nějaké dlaždice a podobně je špatně. Prostě trávník, přesněji holá zem je nejlepší.

Vysumelo to patrně proto, že velikost buňky nemá na dobu líhnutí žádný vliv. Dobu líhnutí ovlivňuje výživa, teplota a možná zdravotní stav jak bcelsva, tak vyvíjející se včely samotné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Velikost včel dělá volná stavba, stačí jim ji jenom dopřát. Unifikované mezistěny je zase zmenší.

Dobry den,

s timto naprosto souhlasim. Dokonce jsem ten clanek ktery o tom pojednava cetl.

Soucasne nemuzu souhlasit s tim, ze tim vetsi bunka, tim delsi vyvojovy cyklus. Pdivejme se na matku. Matecnik je nekolikanasobne vetsi a jeji vyvoj trva 16,5 dne. Spravnym smerem pujde myslenak vyzivy.

S pozdravem smidla.eu

Kde byl o tom článek?

zdroj so bohuzel nepamatuji. Prosel jsem toho spousty a malokdy si delam odkazy.

Mám tu pro vás něco. Nehádám se, nezpochybňuju co jste viděl na vlastní oči, jen vám dávám (a ostatním) co jsem našel. Před 50 a více lety mě nenapadlo, že jednou bude potřeba vědět, kde jsem jakou informaci vzal. To vyžadování uvádění zdrojů prazákladního vzdělání je obludné a nesmírně hloupé, kdo si pamatuje autora Slabikáře? To si nestěžuju na vás, že byste to vy vyžadoval, to je jen obecné povzdechnutí nad tím, jak "časy se mění".

Následuje úryvek z dotazů a odpovědí.
Citace ze starých OVP 1968/5 str 48, článek se jmenuje Jak připravit včelstva na zazimování? Pčelovodstvo r. 1968:

O způsobech zimování včel. (na četné dotazy odpovídá profesor G.F.Taranov)

Jak se v zimě větrá plodiště v klátech nebo v dutinách stromů? Jaká česna si ponechávají včely za takových podmínek?

V klátech a dutinách se dělala česna obvykle ve vzdálenosti 3/4 odvrcholu plástů. Včely, zejména jižních ras, tmelí propolisem všechny štěrbiny v úlu a v česnu ponechávají pouze několik kulatých otvorů. Včelstva si tudíž pro sebe vytvářejí velmi omezené větrání. Lindauer zjišťoval (1965) do jakých protorů se usazují roje a shledal, že si nikdy nevyberou příbytek, v němž by bylo několik otvorů, vytvářejících průvan.

konec citace

Mám tu "vadu", že si nepamatuju zdroj svého vzdělání. Vysvětlil jsem výš. Ohradil jste se tak vehementně, pravda neagresivně, že jste VIDĚL více česen ve zdi, ale já se vám snažím jen dokázat, že si nevymýšlím. Je to moje celoživotní zkušenost a dokonce to dle Taranova tvrdí jakýsi Lindauer. Pravda, "mazaně" s podmínkou, že více otvorů, které by vytvářely průvan a tudíž jakoby Lindauer připouštěl, že pokud by více otvorů nezpůsobovalo průvan, pak by se snad roj usadil?

Velice bych uvítal, kdyby i někdo další zažil nebo slyšel, že by se roj sám usadil v dutině s více otvory.


Celý citovaný článek je víc než zajímavý. Doporučuju všem koho by zajímalo HČ a zimování v prostředí se zvýšeným obsahen CO2.

https://www.youtube.com/watch?v=dSrQCiam5sA

https://www.youtube.com/watch?v=SO7wrjtil88

https://www.youtube.com/watch?v=q_zkCaqqzH8

A vůbec má tam zajímavá videa:

https://www.youtube.com/channel/UCxT0POiKXV8tCKudZ7H8iyA/videos

Pěkné. Bohužel bez hodnotících i jiných komentářů a tudíž vypovídací hodnota blízká nule. Škoda.

Co mi ale neuniklo byla u dvou vč dvě česna. Zajímavé. Ovšem to, co bylo vidět, nijak nevyvrací moje tvrzení o tom, že si včely nevyberou dutinu s více otvory. Co je vidět na videu má tak nepatrný odstup od sebe, že to je mimo ideu, kterou mám na mysli já. Ovšem kdo chce slovíčkařit a lpět na tom, prosím.

Napadá někoho praktické využití informací z těchto videí pro chov včely medonosné v civilizovaném úle s rozběrným dílem?

Zajmavý že jsou tak vysoko nad zemí

Ano, výška hraje při usazování roje v dutině určitě podstatnou roli. V Německu prováděli pokus, kdy usazovali roje do brtí a úlů umístěných v různých výškách a dospěli k zjištění, že nejvíce se dařilo včelám cca 2,5- 4 m nad zemí . Výš už se včely usazovaly neochotně, myšlenka zněla tak, že horizontální pohyb je pro včelu mnohem méně namáhavý, než vertikální od určité výšky. Ne snad při snůšce , ale při nošení vody apod. To by bylo pro včelaře ovšem hodně nepraktické mít včelstva ve 4 m výšky . Druhý extrém je , že někdo má úly jen na paletě, a zemi, ale včel se mu daří, ale Němci prokazovali, že níž než 30 cm nad zemí je vysoká vlhkost a v zimě i větší chlad, než např. v těch 30 cm nad zemí

Dobry den,

tak minimalne je patrne, ze vcelam dva otvory nevadi. Pokud by jim vadily, zatmelili by je. A protoze ocko je od cesna priblizne ve stejne vzdalenosti, domnivam se, ze ani takto to vcelam nevadi.

S pozdravem smidla.eu

Čekal jsem tuto vaší reakci. Tak to uvedu na pravou míru ano?

Včelstva si povětšině česno zmenšují nebo zvětšují propolisem. Některé "rasy" to umí víc, jiné vůbec a možná i v tom může spočívat přírodní výběr, že čas od času uhynou ta vč, která si velikost česna neregulují. Příroda má neomezeně času a klidně nechá včely na velkých územích zmizet aby se pak postupně vracely, třeba celá desetiletí se všemi změnami ekosystému, které by to přineslo. Toto je nutné mít neustále na pěměti když se snažíme chápat život včel a jejich přežívání v divočině bez zásahů člověka.

Stejně tak můžou během roku úplně ucpávat a otevírat "očko". To, co vidím na videu je výškově rozdíl u jednoho vč nepatrný, pravda, u druhého větší a považuju to spíš jako kdyby česno v podobě kulaté díry například 12 cm bylo vodorovně nebo šikmo předěleno kusem dřeva. Když mám já na mysli očko a průvan, myslím tím například rozdíl mezi česnem a očkem 30, ale spíš 40 a víc cm a tak to chápu i ve staré literatuře.

Vy máte až utkvělou představu o něčem a jste paličatý. A navíc, VŽDY každá stará literatura v jedné větě říká, že si včely nikdy nevyberou dutinu s několika otvory, kde by mohl vznikat průvan. Takže vy děláte tu chybu, že si neumíte a nebo spíš nechcete představit přírodní dutinu. Málokterá má půdorysný průměr 40 cm, spíš jde v drtivé většině o dutiny menší, tedy užší. Ovšem pak je včelí obydlí silně protažené a byla zdokumentována vč v dutině 12 cm a plásty byly dlouhé přes 2 metry.

Ale já to tedy pro vás napíšu polopatě.

Domnívám se, že včely v dutinách mají vždy bez výjimky to, čemu my říkáme Horní Česno se všemi důsledky, které z toho plynou. Jde o to, že se v dutině pod česnem samočinně vytvoří zóna se vzduchem s vyšším obsahem CO a ne jen s ním, jak vysvětluju jinde. A jestli je dutina NAPŘÍKLAD vysoká nad "česnem" 20-30 cm, ale pod ním metr a víc, pak nemůže rozdíl (výškový) pár centimetrů mezi dvěma česny hrát vůbec žádnou roli. Tím spíš, když nevíme, zda menší otvor (spodní) divoké vč na zimu ucpává nebo ne. Nebo naopak nechávají spodní malý a horní úplně zavřou. Proto jsem si postesknul, že videa jsou sice pěkná, ale bez sebemenšího výkladu a tudíž pro naši věc téměř bezcenná.

Navíc, bylo tam zdokumentováno 10 vč, z toho dva otvory měla jen dvě a ještě k tomu jedno z těch dvou vč nevýznamně od sebe vzdálené. A tak by to bylo 90:10% a jak zní odvěká moudrost, výjimka potvrzuje pravidlo. Nevíme totiž ještě o životě včel v dutinách stromů a jiných doupatech dost.



TomášR a výška úlů od země.

Někde (netuším kde) existuje článek o tom, že pán měl včely na ploché střeše garáže na normálních podstavcích a tedy asi 2,5-2,8-3 metry nad zemí. Měl prostě malý dvorek či zahrádku a když zvětšil počet vč, neměl kam jinam je umístit. A s údivem zjistil, že se včlstvům na garáži daří velmi výrazně lépe! Pod úly na garáži,a le i před těmi na dvorku byla vybetonovaná plocha, kde bylo dokonale vidět vše co ze včel odpadlo.

Poznatek zveřejnil po několika (mnoha) letech porovnávání vč na zemi a na garáži. A dospěl k následujícímu, za sebe tomu úplně nevěřím. Ne, že by pán nemluvil (nepsal) pravdu, ale že jeho vysvětlení platí na 100% správně.

Tvrdil, že jsou garážové včely lepší proto, že se nemocné, malátné nebo včelstvem vyhozené včely neumí vrátit a tím jsou prý včelstva zdravější pod garáží bylo víc mrtvolek než před úly na zemi ve výšce cca 30-40 cm nad zemí. Jo, zapomněl jsem napsat, že úly stály přímo na hraně střechy a pod česny tedy byly k zemi ty 2,5 - 3 metry. Tvrdil taky, že proto nedává někým doporučované náběhy, které se osvědčují třeba při velmi rané snůšce a prudkých přeprškách a změnách počasí. Tvrdil, že která včela neumí trefit na leták česna je vadná, plná patogenů a že má uhynout a nemá mít možnost se vrátit do úlu.

Kdyby do toho autor nenamontoval tu snůšku, i bych mu asi věřil. Na druhou stranu co pak včely v dutině s česnem směřujícím přímo k zemi jako na videu?

Na to mám ihned svou neověřenou teorii. Včely si zvyknou. Když nejsou náběhy, zvládají to a bratr jednou u části včelnice nadělal velmi pozvolné náběhy 1,2 metru dlouhé (měl palety s prkny na sraz bez mezer a tak je použil) a včely poslení metr i víc docházely při silné snůšce pěšky. Ano, některé padal i před tak dlouhý náběh na zem! Kde náběhy nebyly, musely dosedat na leták a holt některá spadla před úl do trávy. Večer byly všechny pryč a ptáci a myši neuklízeli(y). U divokého vč by musely obtěžkané včely přistávat na třeba kolmou a jako u platanu na úplně hladkou kůru bez letáku a taky jim to jde znamenitě. A tak včely jsou, podle mě, velice adaptabilní na rozličné podmínky.

Ale úplně bychom neměli zavrhovat ideu s tím, že úly vysoko nad zemí, ne ale moc vysoko, jak dokázali Němci, podle TomášR, jsou zdravější. Zmíněný článek byl naspaný asi ještě před invazí VD. Ale tak mě napadá, zda by náhodou i tohle nehrálo určitou roli, že včela s přisátým parazitem možná častěji netrefí úl a nedokáže se vrátit. Předpokládám, že je přece jen oslabená proti včelám jiným bez parazita. Tím by se vč samočinně ozdravovalo a spolu s působením CO2 v dutině stromu to může mít za následek fakt, že divoká vč přežívají i mnoho let.
Ale opět to je jen moje domněnka, nikoli tvrzení!

https://youtu.be/SCaMKvdVyDA

Zajímavým příspěvkem k témtu včel ve volné přírodě může být kniha Romana Linharta Včelařit jako včela, viz např. krátká citace z kapitoly Stromová dutina jako vzor pro ideální úl:

"Svá hnízda v dutinách staví mravenci směrem vzhůru, kde je sucho. Směrem dolů se dutiny rozšiřují hlavně činností hub a larev listorohých brouků (zlatohlávků, páchníků, roháčů a nosorožíků). Dno dutiny bývá zaneseno listím, trouchem a najdeme zde dosti pravidelně bývalá hnízda ptáků. To včetně kostřiček ptáčat i skořápek vajíček. Samé dno dutiny, do níž někdy zatéká, bývá velmi vlhké, a v některých dutinách najdeme dokonce trvalá jezírka s vodou. Takovým dutinám pak říkáme dendrotelmy. V dendrotelmách najdeme často rosničky, kterým malé tůňky umožňují žít i daleko od vody. Lze tedy říci, že směrem dolů je dutina chladná a vlhká. Aktivně zde bují podhoubí dřevokazných hub a pracují bakterie, rozkládající dále dřevní hmotu. Směrem vzhůru jsou dutiny suché a teplé. Tím příhodné pro život blanokřídlého hmyzu (včel, vos, sršní a mravenců). Dutiny s více velkými vstupy bývají bez obyvatel kvůli průvanu.
Pokud jde o prostorové parametry, typická dutina obývaná včelami je až na výjimky vždy úzko-vysoký prostor se značně silnými stěnami. Pokud má dutý kmen starého stromu průměr 100 cm, pak je typická dutina v horní části obývané včelami široká přibližně 30 cm. Kmen bývá nestejně silný, protože směrem na jih přirůstá dřeva více než na straně severní. I tak je ale pravidlem, že síla stěny činí i v zúžených místech nejméně 15–22 cm. Většinou ale jsou stěny silné nejméně 30 cm."

Citace zajímavá a váš názor též. Má ale vadu. Ani v tisíci hektarech "lesa", tedy monokulturní plantáže na výrobu dřevní hmoty, které říkáme les jen z absence vhodného pojmosloví, neexistuje jediný tak silný strom! Takže existuje zdokumentovaný případ vč s dílem přes dva metry vyokým v dutině smrku o průměru 25 cm, kdy dutina měla max 12-15 cm. Ano, i tak byly stěny silnější než běžně používáme u tenkostěnných úlů.

Váš příspěvek jako evokuje potřebu velmi silných stěn z masivu. Má to háček. Hned několik. A to nejhlavnější je, zda je to při hospodářském chovu včel vůbec reálně uskutečnitelné. Obávám se, že to zůstane jen v podobě rarity. Syrové živé dřevo je mizerný tepelný izolant a hlavně než se to zjara prohřeje a včelstvo se "probudí" k nějaké aktivitě, je konec května a spíš začátek červa a je po jarní snůšce, v dnešní, člověkem změněné krajině, velmi často snůšce jediné.

A opět jsme u toho, co tu k neradosti některých píšu stále dokola. Jde nám o přežití včely v "divoké" přírodě z nějakých vyšších bohulibých pohnutek a nebo nám nejde ani tolik o to, aby bylo nádherně včeličkám, ale aby bylo dobře nám, tedy abychom měli max užitek? Snažím se nijak oba přístupy nehodnotit. Ovšem vše co píšu já je jen o maximálním užitku ze včel pro člověka, který je ale silně omezený nutností včely nestresovat a neubližovat jim. A to proto, aby pak musely dostávat pouze nezbytně nutné nepatrné a max šetrné dávky léčiv proti VD.

Zmíněnou knihu neznám a protože se jedná o jednoho ze tří autorů LBV, která mi nefunguje a mám za to, že deklarovaně nefunguje nikomu. Dokonce jde naopak úplně proti mojí filozofii chovu včel s minimem, patrně málo plodných roztočů, tak se obávám, že i ostatní práce tohoto autora mohou stát na axiomatických předpokladech podobně, jako jeho termosolární úl. Tím ovšem není nijak dotčena obliba tohoto autora u některých včelařů a tím přispívá k názorové diverzitě. Avšak teorie o nutnosti plurality názorů i v odborných záležitostech je jedna věc, pravdou pak ale zpravidla bývá, že jen jedna a nebo nemnoho možností je správných a ty ostatní bývají jen takovým šumem, dobrým pouze k tomu, aby se budilo zdání té názorové diverzity, která je modlou a zlatým teletem dnešní doby.

V každém případě vám děkuju za tip, o této kize jsem nevěděl a za dlouhých zimních večerů si doplním vzdělání i z tohoto zdroje.

Brzy na jaro začíná proudit míza směrem od kořenů nahoru. Živá pletiva tedy nejsou studená, naopak poskytují docela solidní tepelný komfort. To spolu s masivní izolací od předjarního chladného venkovního vzduchu, může být pro včelstvo poměrně výhodné. Nicméně rozvoj bude vždy nejrychlejší v tenkostěnných dřevěných úlech, které se snadno prohřívají....

Dobry den,

nejnovejsi poznatek o vcelach uspesne prenesenych ze zdi do ulu. Jsou slusne agresivni. Jak se rika, litaji prd.li napred.

S pozdravem smidla.eu

Já dnes byl u včel, kde je to běžně bez problému a lítaly taky žihadlem napřed, byly úplně běsné. Tak jsem toho nechal a šel pryč, nevím, co se dělo

To pánové stačí, aby jezevci něco stříkali, třeba kilometr daleko a včely to na.ere tak moc, že takhle vyvádějí. Když budou blbnout 3 x za sebou, je třeba to zvážit. Do jara se to musí vydržet.

Já byl taky ve včelách a byly velmi hodné, stejně, jako na druhém stanovišti včera.

Na jezevce bych to neviděl. S počínajícím podzimem a postupným stahováním do chomáče a zpomalováním metabolismu, začínají být vždy ostřejší. Neomalené dobývání vetřelce do dutiny je nemůže potěšit, stejně jako mě nepotěší průvan v obýváku. Víc bych v tom neviděl. Jistá ostražitost je jednoznačně kladná vlastnost. Včely jsou včely a mouchy jsou mouchy.

Ještě jeden aspekt zvýšené agresivity u jinak mírných včelstvech může být, jejich zhoršující se zdravotní stav, zvlášť v této době.
Osobně preferuji mírná včelstva, ať už se jim otvírá dutina kdykoliv a jakémkoliv počasí. Nemám čas čekat až se včely umoudri a pustí mě udělat nutné zásahy.
Ostražitost vůči včelaři a lidem obecně vidím jako zápornou vlastnost, která nemá na vitalitu včelstva žádný vliv.

Tady se neshodneme. Pro včelaře je určitě uživatelsky příjemnější včelařit s velmi mírnými včelstvy. Nicméně já zastávám názor, že v přírodě je vždy něco za něco. Existuje určitý mix vlastností, rovnovážný stav. Pokud extrémně upřednostním jednu vlastnost (což my včelaři selekcí děláme), nutně se musí rovnováha vychýlit až se nakonec ustaví nový podmíněně rovnovážný stav (což se v přirodě děje neustále) s odlišným mixem vlastností. Pozor, je to moje domněnka vycházející z mého pozorování přírody a včelstev. Nechci včely bodavky, ani extrémně mírné. V podstatě chci ve všech ohledech včely průměrné s vyváženým mixem vlastností, dobře přizpůsobené.

Nevadí, každýmu vyhovuje něco jiného. Proč ne. Nechci ale žít se včelami, kterým musím podřizovat své žití venku na vlastní zahrade. Ono právě bodavost vnímám jako silně děsivou vlastnost, která se dost těžko drží na uzdě.
Ještě nedávno jsem měl stejný názor, dnes už vím, že vechno je v genech a následně selekci. Proto jak mám včelstvo které přehnaně reaguje na podněty, zvlášť před úlem, měním mu nich matku a eliminují trubce.
Protože v Čechách je to ale se šlechtěním , díky prevcelenosti a prakticky nulové selekci na cokoliv, těžký, jezdím "připouštět" kvůli udržení vlastnosti do oplozovací stanice v Bavorsku.

Abychom se správně pochopili, nechovám cíleně bodavky a pokud některé včelstvo v tomto ohledu vybočuje, tak se snažím takové geny eliminovat. Píšu o normálních včelách, které při neopatrné manipulaci občas uštědří pár bodnutí, ne že bych musel do včel ve skafandru, nebo dokonce zdrhat (i když i to se mi jednou stalo). Používám jen klobouk, jinak chodím v kraťasech... Mám ovšem tu výhodu, že včely chovám v jejich přirozeném prostředí, to jest v lesích. Na zahradě mám jen pár včelstev nebo oddělky. Nejsem masochista, aby mě po zahradě proháněly včely, to zase ne :) Prostě jen provádím normální selekci a vyřazuju bodavky, ne ultra selekci na extrémní nebodavost. Tomu nefandím z výše popsaných důvodů, ovšem respektuju odlišné pohledy a přístupy.

Ač je BG můj, donedávna zavilý odpůrce, přikláním se jednoznačně k jeho názoru. Naopak, nic ve zlém pane kolego, ale vy vlastně ničíte úsilí nás ostatních o co nejmírnější včelu stejně, jako staří dědci, lakomí nakupovat ušlechtilé matky a naučit se z nich chovat. Nereju, zkuste se na to podívat z tohoto úhlu pohledu. Na druhou stranu, jste ohleduplný k rodině a sousedům, že včely doma nemáte a nebo jen pár odd.

Já například nesnesu aby na mě včely útočily když se pohybuju za úly a nevčelařím. To je pro mě potíž přijít na to, které to dělají a jak to zjistím, ihned matku likviduju.
Jako dítě jsem byl těžký alergik a ani jako dospělý to nebyla žádná hitparáda. Pravda, asi 40 let jsem těžkou alergickou reakci neměl, ale ostražitý jsem pořád a kraťasy jsem nenosil ani jako dítě. Na vsi se muselo od dětství něco dělat a dětské lumpárny se polonahý taky dělaly špatně. A tak mít nahé hohy zdržovalo od práce a hlavně by byl člověk ustavičně zraněný, podrápabný, popálený od kopřiv a tak nenosím krátké kalhoty nikdy jako dítě a jako dospělý tuplem ne!

Mě vyhovují včely, jejichž chování jsem tu už někde popsal. Popíšu znovu a vím, že si mě včely pamatovat nemůžou, jen popíšu jaký dojem na mě takové včely dělají.

Sundám tiše dekl. Na úle je více méně průhledný měkký igelit. Do všech uliček vnikne světlo a to utrhnutí igelitu musí bát pomalé a "něžné", protože to zapraskání při "rycu" je na.ere nejvíc. Musí se fakt pomalu a s citem a bez pruhdkých pohybů. Ihned malinko kouře jakoby nad nimi, foukat rovnoběžně s HL rámků a ne funět kuřákem do úlu. Během pár vteřin se do uliček nacpou vojáci ve dvouřaděch, zády k sobě a skutečně to vypadá jako v každé uličce dva kordony policajtů. Pracuju "jak zpomalenej film". Včely chvíli civí, pak jako by řekly: "aha, to seš jen ty" o točí se a jdou si posvých. Skutečně to tak většina včelstev udělá, zkuste to.

Co se děje ve skutečnosti (nemůžou mě poznat). Jediný tvor, který dokázal rozbít dutý strom a vlámat se do včelstva je medvěd (možná divoké prase do na zemi ležícího kmene, to ale bylo asi vemi vzázné). Signálem jsou velké rány, drcení polopráchnivého dřeva, rány, dobývání, vše to doprovázejí prudké phyby. Dobývá se tmavá, vzpřímeně chodící postava, kterou lze zranit jen na čenichu, tlamě, očích, uších a proto včely útočí hlavně na hlavu a obličej. Co dělá medvěd? Zuřivě mává pazourama aby setřel z hlavy včely a tak kdo mává rukama a odhání včely, jen je provokuje v k větší agresivitě, ony vidí to, co mají naprogramované v genech - velkou stojící tmavou postavu...

Proto má být oblečení světlé a hlavně, jestli se včelař chová civilizovaně, s ničím netříská (jako od pasu nahoru nahý známý moravský exhibicionista z desítek videí), nedělá prudké pohyby, úl se neotřásá žádnými údery, nikdo nedrtí a neláme plásty... Včely to dokonale zmátne, protože jim dojde, že medvěd a zničení hnízda od něj asi nehrozí. A zbytečně umírat se nechce ani jim a tak jsou mírné, pokud nejsou geneticky vadné. Stejně jako u lidí, na některé lidi taky nefunguje chovat se k nim slušně, vysvětlí si to jako slabost.

Nemusím mít pravdu. Ale takhle to vidím já a mám to podepřené velmi dlouhou praxí.

A protože to BG nijak nezdůraznil (nenapsal to dost jasně či razantně), je nutné nedovolit (to úplně samosebou nejde) problémovému vč vychovat trubce.

Tady to malinko rozvedu. Vím, kde to není OK. Do půlky až konce května mám ve VN vysoký SR kde si vč chová trubce. A tak v problémovém vč vyndám trubčák a včelstvu dám dochovat trubce ze vč s inseminkou nebo jiného velmi kvalitního včelstva. Kvalitní dostanou vyřezaný rámek od bestií, musí si postavit novou trubčinu a tak dokola. Najde to dělat úplně pořád, je jen nutné se tímto způsobem neustále snažit ničit trubce horších včel. Škoda, že to BG nevysvětlil, napsal jsem to tedy já. Ony se totiž vlastnosti přenášejí trubci ze 3/4, matkou jen 1/4. Nebo tak nějak, genetice nerozumím a nehodlám se to učit. Stačí vědět, že přes trubce se šíří jak dobré, tak ale i špatné vlastnosti 3x rychleji!!!!

Bohužel na videích nějaký Závodný říká (svatá prostoto!), že schválně nechává několik vč zlých aby mu prý hlídaly odlehlé stanoviště.

Přidám příhodu. Jel jsem jednou při hleádní místa na rybařinu podle Lužnice vypanelovanou polní cestou, z obou stran olemovanou jívami a jiným křovím. Bylo léto a u mojí Š120 jsem měl otevřená okýnka, u sebe a i spolujezdce, v autě sám.
Najednu proti mě traktor, nešlo se vejít. Vpravo vidím díru v roští a v ní trčí na špalku oj včelařské maringotky a akorát plac na jeden osobák. Zajel jsem tam A NEZAVADIL O OJ, ANI O NIC JIÉHO abych jezevce, co nás všechny živí, nezdržoval. Auto se ještě nezastavilo, vnitřkem vletělo několik včel a já dostal dvě žihadla do obličeje v prvních 10 vteřinách od zajetí k maringotce. Ihned jsem se natáhl abych vytáhnul nahoru okýnko, včely se chovaly jako smyslů zbavené, nikdy jsem takový útok nezažil, než stihnul traktor s velek přejet, kolem mého auta to vypadalo jako uprostřed roje. I kdyby nebodaly, pro nevčelaře (o i pro něj) to byl děsivý zážitek!
Dovedete si někdo představit, že jde po cestě máma s malými dětmi na borůvky do blízkého lesa? Nebo špalír dětí z nějakého putovního dětského tábora? TEN MAJITEL KOČOVNÉHO VOZU BYL DE.IL A KLIDNĚ SI O MĚ MYSTETE, ŽE JSEM NEZDVOŘÁK!

Takhle nějak si já představuju bezdůvodné útoky jihoamerických zbastardizovaných včel, kterým vadí i jen přiblížení k místu, kde sedí roj nebo kde je přírodní doupě osídlené včelami.

A i u nás v sousední vsi má jeden génius takové včely, že seká traktorem zahradu a 50 metrů od 6 včelstev sedí v traktoru v kukle a málem skafandru. Může se tam uvařit tak má zotvíraná okýnka a vysazené dveře. Když se ho zeptám proč jim nevymění matky, tak ke včelařině prý žihadla patří. Bohužel je ode mě vzduchem 1.500 metrů a pak je moje snaha hodně podobná nekonečnému boji neohroženého španělského rytíře bez bázně a hany a nebo Sisyfovu balvanu.

Nějak pomalu chápu, uniká mi smysl prvního odstavce. Jinak souhlas.
Píšu o tom že eliminují trubce. Nejsem zastáncem michani rámků ani včel mezi uly. Když nemusím, tak to nedelam. Zvlášť trubcinu považuji za potencionálně rizikovou z hlediska přenosu patogenu. Dělám to tak, že zavickovanou trubcinu nikam nepřesvědčují, ale rozskrabu. Včely si ji vyčistí než vyběhne nová matka. Pak znovu při kontrole přijetí nové matky. Víc to neřeším.

Nezlobte se tom.50, ale nějak mi uniká čím ničím něčí práci, když sám selektuju bodavá včelstva z chovu, což by pozornému čtenáři mých příspěvků nemělo uniknout. Z čeho jste to odvodil? Oproti začátkům mám včelstva každý rok mírnější, ale mouchy nepotřebuju a nechci. Vysvětlil jsem proč, myslím dostatečně. V okolí je taková bodavost, že stav mého chovu je pro mě uspokojující. Řekl bych, že okolním chovatelům genetiku jednoznačně vylepšuji, ostatně o nějaké selekci nemůže být v okolí příliš řeč - ty včely vás vyprovodí od včelína raz dva snůška nesnůška. Takže respektuju názor BG i Váš, ale můj pohled na bodavost je malinko jiný. Neshodneme se, ale nemusíme na sebe ani nijak útočit. Ok? Je to čistě o uživatelských preferencích, nastavení.

Myslel jsem že to byla reakce na mě

Ještě doplním Váš příspěvek. Ten útok včel u maringotky nemusí znamenat, že dotyčný včelař je ... i mně se 1 x za život podobný útok přihodil a bylo to stejné jak popisujete. Přijel jsem autem na stanoviště a po otevření dveří jsem okamžitě dostal 2 kousky do obličeje. Než jsem stačil zavřít dveře, bylo jich několik v autě a zbytek útočil jak smyslů zbavený a prudce narážel do kapoty ze všech směrů. Další den jsem přijel znovu a včely jako beránci. Nikdy předtím a nikdy potom se nic podobného nestalo a je tomu už několik let. Takže nesuďme včelaře, klidně mohlo jít o důsledek postřiku.

Proč nechci mouchy? Nechci včely, které se nebrání tiché loupeži, které do úlu vpustí vetřelce a jsou netečné na česně. Chci včely přiměřeně ostražité, které si umí zjednat pořádek. Myslím, že prozřetelnost dala včelám medonosným žihadlo z nějakých zásadních důvodů a já to nemám ambice ZÁSADNĚ měnit, pouze přiměřeně moderovat.

Ale to si plete mírnost s apatií. Mirne včely rozhodně nejsou neschopné obrany, naopak. I bodavé včely jsou běžně vykrádány a špatně střeží cesno. To je úplně jiná vlastnost, která nemá žádnou korelaci s aresivitou vůči vcelari. Toje spíš takový ničím nepodlozeny včelařský mýtus. Kdyby to byla pravda, tak z evolučního hlediska mírné včely neexistují.

BG: A na čem zakládáte Vaše tvrzení, že zde neexistuje žádná korelace? Zajímalo by mě to. Podle mě je korelace naprosto evidentní. Žihadlo je velmi významný nástroj, kterým prozřetelnost (evoluce... je mi to jedno) včelu vybavila k obraně proti vetřelcům. Pro včelstvo může mít absence agresivity a ochoty přiměřeně použít žihadla k obraně fatální následky. Mírnost/agresivitu vyznačují různé polohy (hodnoty) na jedné škále. Bodavost je pak jen jedna ze souboru vlastností, dle kterých lze míru agresivity vyhodnotit. A evoluce nám po milionech let zanechala včelu, která je přirozeně nějak relativně agresivní (dle plemena), nezanechala nám mouchy, které se stydí žihadlo použít. Relativně agresivnější včelstva relativně lépe brání česno, jsou ostražitější. Já tam korelaci vidím...

Já ne. Ale to je vlastně fuk.
Tvrzení zakládám na mých včelách, mám takové. Jsou mírne a pokud jsou zdravá, nejsou ani náznakem rabovana.
Rabování a obrana česna souvisí velmi úzce se zdravotním stavem. Počet zihadel a ochota je použit je druhořadá.
Jiná situace je u oddelku, zvlášť u čerstvé založených kde nedostatečný počet včel a mladá právě rozkladná matka, tam jim jsou ale často žihadla prd platna.

Tak než si přečtu vaši diskuzi, musím se vám BG omluvit, napsal jsem to hloupě. Sice jsem ocenil vaší snahu se velmi přínosně bavit k věci, ale dál to opravdu bylo o pánovi s nickem Medar.

No a stěmi trubci, opět máte pravdu (jako už mnohokrát). Ale, jak píšu, sice genetiku nechápu, ale na několik přednáškách jsem slyšel, co jsem se tu snažil, asi neuměle vysvětlit. Jestli chceme upevnit nějakou vlastnost, 3x efektivněji to jde přes trubce. Jenže to nemáme pod kontrolou a tak se to dělá výhradně matkou, kde navíc u inseminky se ví přesně o jaké sperma jde.

Neměl jsem zatím problém, nasadil jste mi brouka do hlavy.

S Kraňkou začala u nás máma v r 1967. Aby rychleji změnila včely ve vsi, kde jsme žili, rozdávala matky F1 všem sousedům. Na mojí dětskou otázku proč zadarmo, vysvětlovala, že nevíme s jakými trubci se naše matky spáří a tak jediná možnost je, aby čím dál víc trubců na společném shromaždišti (možná několika) bylo s ušlechtilou "krví". Brala pak matky, když soudruzi K povolili, matky z Jabloňan.

Tak proto to dělám. První moje myšlenka na vaší opatrnost byla, že to přeháníte, ale asi tak úplně ne. Pobavme se o tom, tohle mě tedy hodně zajímá. Co mi hrozí a kvůli mě případně mému okolí?

Já trubčinu vyřezávám, dám pod střechu a vybírají to rehkové a sýkorky a když dám rámky na zem, vynáší "červy" a celé nehotové bílé trubce velcí mravenci. Jinak moje včely nenapadají, mám velké mraveniště 8 metrů za úly, mám je rád, ale druh nepoznám. Asi jsem už starý, měknu a nějak si vážím i těch ptáčků i těch mravenců, kor když mi nijak neškodí. To ti malí černí, co se mi stěhují do úlů, tak ty ničím na potkání! Nemilosrdně a hned.

Medar. Zvykněte si, prosím, na moje kategorické soudy, nikdy nic nemyslím, pokud se do mě někdo nenaváží, tak strašně přísně.

Teď si jdu přečíst vaší debatu a díky za ní.

OK, Medar, vám se omlouvám za přímočaré vyjadřování, pochopil jsem to jak napsal. Vaše včely jsou tak ostré, že je na zahradě mít nemůžete, nanaejvýš oddělky. A to jsou pro mě sršně a ne včely. Ano, vše je otázka měřítek. Vám to nevadí, já jako alergik (nikdo mi nechtěl potvrdit, že mi už nic nehrozí) si včely jako máte vy dovolit nemůžu i kdybych chtěl. BG alergik není a vidí to stejně.

BG, s vámi se shodnu. Připadám si jako exot když čtu o rabovkách a nářky většiny. Já nejen, že nemám úhyny, já neznám ani rabovky jak čtu popisy. Ale i já mám z loňska zkušenost s rabovkou.

Ale, opět příhoda z loňska a žádám o "rozhřešení" zda uvažuju správně.

Vloni jsem dostal dvě Rakušanky. Velmi mi na nich záleželo. Udělal jsem hloupou začátečnickou chybu. Hned dvě. Byl jsem líný dělat smetence. Někdo mi poradil (známý včelař, nebudu jmenovat) odstavače. Někde jsem to tu popsal, kra.ina na entouu a nikdo to nikdy nedělejte!

No a další chyba byla, že jsem je krmil česnovými napaječkami. Krmím tak oddělky vždycky (nemám dost balonů a kopyt a ani volných NN). Jeden z "odsavačů" na žádost vysvětlím jindy co to je, začaly vykrádat zlodějky. Přišel jsem na to včas, část včel padla. Ihned jsem odstranil česnové krmení a zúžil česno na dvě včely. Už se ubránily.

Ale nějak se mi, oproti těm druhým, zdály mírně řečeno jiné. Když matky začaly klást a zavíčkoval se první jejich plod, obě jednotky jsem posiloval plodem odjinud, dopiplal jsem to do přezimováníschopné velikosti.

Ovšem zjara byly ty vykrádané s trubcokladnou, v zimě vychovanou neznačenou matkou.

Mám za to, že je vykrádaly prostě proto, že ta jedna Rakušanka nebyla OK.

Prosím o názory, i když vím, že vlákno je o jiném.

Pořád jsme se úplně nepochopili. Zkusím dovysvětlit. Tak já kmenová včelstva na zahradě nemám hlavně proto, že je tu mizerná snůška (oproti lesu tak 50 %). Ne, kvůli bodavosti. A oddělky (většinu, ne všechny) tu mám prostě proto, že je každé dva dny chodim podněcovat a nerad bych kvůli tomu někam jezdil. Takhle mi to vyhovuje. Teď tu mám ještě 50 oddělků a fakt nikoho neprohání. Mám manželku, 3 malé děcka a už dlouho žádné žihadlo nebylo. Kdybych měl bodavky, tak bych měl stejný materiál i v oddělcích. Asi už bych tuto debatu ukončil, možná každý píšeme o něčem jiném. Já fakt nikde nenapsal, že mám včely bodavky.. Psal jsem jen o tom, že se mi nelíbí trend šlechtění na EXTRÉMNÍ mírnost a domnívám se, že tento extrém bude v mixu vlastností takové včely vykoupen deficitem zase jinde. Jasně, můj názor, moje domněnka. Nic víc.

tom.50 napsal(a):
OK, Medar, vám se omlouvám za přímočaré vyjadřování, pochopil jsem to jak napsal. Vaše včely jsou tak ostré, že je na zahradě mít nemůžete, nanaejvýš oddělky. A to jsou pro mě sršně a ne včely. Ano, vše je otázka měřítek. Vám to nevadí, já jako alergik (nikdo mi nechtěl potvrdit, že mi už nic nehrozí) si včely jako máte vy dovolit nemůžu i kdybych chtěl. BG alergik není a vidí to stejně.

BG, s vámi se shodnu. Připadám si jako exot když čtu o rabovkách a nářky většiny. Já nejen, že nemám úhyny, já neznám ani rabovky jak čtu popisy. Ale i já mám z loňska zkušenost s rabovkou.

Ale, opět příhoda z loňska a žádám o "rozhřešení" zda uvažuju správně.

Vloni jsem dostal dvě Rakušanky. Velmi mi na nich záleželo. Udělal jsem hloupou začátečnickou chybu. Hned dvě. Byl jsem líný dělat smetence. Někdo mi poradil (známý včelař, nebudu jmenovat) odstavače. Někde jsem to tu popsal, kra.ina na entouu a nikdo to nikdy nedělejte!

No a další chyba byla, že jsem je krmil česnovými napaječkami. Krmím tak oddělky vždycky (nemám dost balonů a kopyt a ani volných NN). Jeden z "odsavačů" na žádost vysvětlím jindy co to je, začaly vykrádat zlodějky. Přišel jsem na to včas, část včel padla. Ihned jsem odstranil česnové krmení a zúžil česno na dvě včely. Už se ubránily.

Ale nějak se mi, oproti těm druhým, zdály mírně řečeno jiné. Když matky začaly klást a zavíčkoval se první jejich plod, obě jednotky jsem posiloval plodem odjinud, dopiplal jsem to do přezimováníschopné velikosti.

Ovšem zjara byly ty vykrádané s trubcokladnou, v zimě vychovanou neznačenou matkou.

Mám za to, že je vykrádaly prostě proto, že ta jedna Rakušanka nebyla OK.

Prosím o názory, i když vím, že vlákno je o jiném.

Ono není o čem se bavit. Matka dělá včely. To na čem záleží včelaři je včelám fuk. A tak je to dobře. Koupit jednu , dvě matky je taková loterie.
Pokud si člověk začne dělat matky, zahy zjistí, že ne každá je taková co vyhovuje představám včelstva. Tím vlastně i představám včelaře.
Mám to tak, že jedna z deseti je dobrá a dá se na ni chovat dál, tak polovina jde využít na med, no a zbytků je lepší dát palec na záda než řešit zimní úhyny.
Bohužel, trh funguje tak, že co vyběhne z matečníků je chovný. Proto považuji za nutnost nenakupovat, nebo jen prověřené matky.

Mám zkušenost jinou. Inseminka je základ, její vč nemusí být a většinou nebývá nejlepší, ona nese jenom ušlechtilé geny.

Co píšete ani to není moje zkušenost, mě se zdá, že dobré jsou tak 3-4 z deseti, ne jedna.

vaši zmínku o úhynech taky nesdílím, vy jste otrokem představy, že úhyn není vina vnějších podmínek, ale jak čtu tak se domníváte, že je to genetika. Odpustím si posměch, nejsem vy, ale zkuste si to srovnat v hlavě. Úhyn je z drtivé většiny vina včelaře a umořit umí většinou alternativní génius i 30% včelstev jak se tu jeden přiznal (a tak kdo ví, jak hrozné je to doopravdy) a že je současně liberál je jistě jen čirá náhoda že? Jen výjimečně to vina včelaře není, viz mnou popsaná loňská Rakušanka, ale pozor, ani tak vč neuhynulo, mělo jen zjara neopozenou matku. A kdyby se tak podivně chovala obyčejná, mnou vychovaná matka, určitě bych s ní zimovat nenechal.

Mimochodem, opět letos dvě matky ze stejného zdroje, jedna divná, dělaly si při ní nouzáky, po vylomení si to rozmyslely a nechaly si jí. Myslím, že do ní nic nebude, ale 2.400 tak rychle nemačkám a dostala šanci jen kvůli genům a jiné krvi. A z tohoto zdroje už nikdy více.

Matka, která přežila, je ideální. Žádné rekordy, byla těsně nad průměrem. Ani sebemenší náznak rojení, včely, o kterých nevím a podle mě ideální. Postavily 5 vysokých M a víc než bednu malých 15. Jsou mírné, nerozbíhavé, nevím o nich.

Jak se matky projevují je genetika, zda jejich vč hynou je vina včelaře. Hynou proto, že včelař neumí nemít VD a nebo nepatrné množství, které vč neoslabí. Taky včelař nesmí vystavit vč ani sebemenšímu stresu a to vše je spíš v genetické výbavě včelaře než včely. U někoho hynou včelstva s matkami nejlepšího původu a jinde přežívají včely obyčejné.

Za nejlpeší matky jsem považoval Vigor kvůli medovici. Jenže, dlouhá čekací lhůta i několik let, cena hodně nad 2 litry a do měsíce mi je měnily, 3 po sobě a tak jsem musel najít jiný zdroj a moc jsem si nepolepšil. Navíc toto nejsou inseminky, ale F1 za nesmyslné peníze a tak konec zvonec s Rakušankami, budu hledat dál. "Krev" je oživená a na několik let pokoj a kdo ví, zda budu třeba za 5 let ještě včelařit.

Cit.: "Matka, která přežila, je ideální. Žádné rekordy, byla těsně nad průměrem. Ani sebemenší náznak rojení, včely, o kterých nevím a podle mě ideální. Postavily 5 vysokých M a víc než bednu malých 15. Jsou mírné, nerozbíhavé, nevím o nich.

Jak se matky projevují je genetika, zda jejich vč hynou je vina včelaře. Hynou proto, že včelař neumí nemít VD a nebo nepatrné množství, které vč neoslabí. Taky včelař nesmí vystavit vč ani sebemenšímu stresu a to vše je spíš v genetické výbavě včelaře než včely. U někoho hynou včelstva s matkami nejlepšího původu a jinde přežívají včely obyčejné."

Už jsem to pochopil. Trvalo mi to. Jenže tohle je pravda jenom z části. Kdyby to tak bylo, máte v pohodě matky obě. No a protože je VŽDY i v tom nejušlechtilejším "materiálu" nějaká genetická diverzita(50% matka,50% trubci) neuděláte nic i když se budete na uši stavět. Leda palec na záda a jít za tou, co funguje. Ta druhá vám přinese na včelnici leda mizerné geny přez trubce. Krev nekrev, geny nikdo nevymočí. Potomci jsou vždycky odrazem svých předků. Až potom se může projevit vliv prostředí (včelaře).

Dobry den,

chlapi, tohle je tema vcely ve volne prirode. Zkuste se toho drzet. Diky.

K tomu vcelstvu ze zdi. Delal jsem je ten den jako posledni, vsechny ostatni v pohode. Matku u nich menit zatim nechci, tim by jsme prisli o nekolik let bez osetreni.

S pozddravem smidla.eu

Máte úplnou pravdu, promiňte, pořenesl jsem to jinam, protože se mi to zdá zajímavé.

A za vaše rozhodnutí je ten palec nahoru, absolutní souhlas.

A taky se ukáže, jak je to s CO2. Při té příležitosti, kde bylo česno? Myslím, když byste vzal výšku plástů, byla třeba 50 cm, kolik cm odzhora bylo česno? Kde druhé? Nemyslím od dna dutiny, ale od "stropu" aby to bylo vztažené k výšce díla, které obývaly. Díky za odborný odhad, asi chápete oč mi jde.

Dobrý večer.
Možná je to mimo téma, ale jak jsem tady četl příspěvky některých kolegů ohledně bodavosti včel tak mám podobný problém s jedním slabším oddělkem. Sice jsem úplný začátečník, ale včely jsou dle mého názoru neskutečně útočné. Prvně jsem k ním šel pouze v kraťasech bez rukavic samozdřejmě s blůzou u které je součástí i kukla stačilo sundat dekl fólii trochu zadýmit a okamžitě startovaly dostal jsem šest žihadel pořád dorážely i když jsem byl 5 m od úlu a odcházel musel jsem jít v kukle. Druhý "incident" se stal když jsem byl za úly zhruba dva metry jen jsem se na ně díval a hned mi přiletěla jedna přímo na kraj oka v robotě si ze mě chlapi dělali srandu, že vypadám jak Vémola po zapase . Nevím jestli jsem alergický, ale vždy ob den po těch štípancích jsem měl horečky, myslel jsem si, že jsem nějaký nachcíplý, ale bylo mi to divné co týden viróza . Tak nevím, jestli to může opravdu spůsobit včelí jed? Teď už raději chodím v teplákách a v rukavicích i když se jim sem tam podaří probodnout i ty tepláky tak už si asi tělo zvyklo a jsem bez teplot. Nechápu jak může být pan Sedláček do poloviny těla svlečený a nedostat ani jedno žihadlo určitě už to s něma umí jakožto velkochovatel anebo má hodné včely, já toto udělat tak asi nedojdu domů .
Přeji hezký večer.

Jednou jsem tady napsal (určitě vícekrát) že mnozí dělají oddělky na kšeft bez hledu na lidi, kterým je prodávají. Tady máte důkaz.

Pan Sedláček, i když jsem mu nepropadl, má včely hodné, umí to s nima.

Věřím, že si vaše tělo zvykne. Ale povím vám příběh.

I za vás jsem přečetl stohy včelařské literatury. Ve Včelařství někdy v osmdesátkách byste našel obsáhlý článek od vysokoškoláka, který se dostal na stáž do USA a dva měsíce tam pracoval ve včelařském velkopodniku. Popisoval profíka, ke kterému ho firma přidělila k ruce. Chlap asi 40, jak hora, oblíkal se do "skafandru", vysokých kožených bot a samosebou bytelné kukly. V horku na padnutí. Mladý Čech pracoval v tričku a šortkách bez rukavic a kukly, včely byly hodné. Americký dělnik nijak neragoval, po několika týdnech se náš kluk Američana zeptal proč se tak oblíká? Suše odpověděl, že neví, zda neoslepne, když by ho bodla včela do oka, že co by mu byla platná pojistka (zdravotní i "bezpečnosdtní - škodní") kterou mu firma platí?

Student se ihned začalo oblékat do fasovaných ochranných pomůcek taky, protože musel uznat, že Americký nádeník má na tisíc procent pravdu!

Já se oblíkám a pracuju v rukavicích a kukle. Proč jsem si nikdy (ani mimo včely) nezvyk na krátké kalhoty jsem tu už vysvětlil. A nestydím se za to, že používám předepsané ochranné pomůcky.

Někdy nějakou dobu trvá, než si tělo zvykne na žihadla. Někdy si nezvykne nikdy a někdy "získá" těžkoiu alergii i celoživotní včelař na "stará kolena". Prostě to je příroda a svět kolem nás, tak to je. Proto já mám vždy zranitelné nohy v dlouhých kalhotách.

Včelařit jde i s alergií, která se u mě zatím neprojevuje. Moje tělo si asi zvyklo.

smidla - tohle s vaším vláknem souvisí, nalezené včely jsou ostré a mám za to, že je to začátečníkovi potřeba vysvětlit.

No on Sedláček to na těch videích někdy i pěkně schytá, ale nehne brvou, je mu to jedno. Mám to zhruba podobně... hlavu mám chráněnou a zbytek těla mě nezajímá. Víte, včelí jed má i léčivé účinky. Dělám bez rukavic, v rukavicích nemá člověk cit, není to ono a občas dostanu do bříška prstu - tak to je slušný kopanec a pěkně to projede jak blesk celým tělem. Když člověk dělá u včel denně 10 - 12 hodin, tak to úplně bez žihadel nejde, obzvláště převozy bývají výživné... tam stačí malá nehoda a pár desítek žihadel není problém dostat. Rekord mám kolem stovky, když se mi rozpadl špatně stazený úl v ruce. Mám ale 110 kg a nejsem alergik. Kdo má alergii a včelaří, tak klobouk dolů, to musí být adrenalin.

Dobry den,

v leve dutine pri pohledu zepredu bylo cesno v prostoru prvni rady cihel od vrchu na leve strane. Cela dutina byla nad horni radou cihel jeste cca 5 cm. Vstup tedy odhaduji mezi 10 a 15 cm od vrchu vnitrku dutiny.
Prave vcelstvo melo vstupy dva, jeden, ten horni, v priblizne stejne urovni a ten dolni priblizne 15 az 20 cm od spodku dutiny.

S pozdravem smidla.eu

Díky. Popravdě jsem to nepochopil, ale to je asi moje chyba.

Vysvětlím vám, co chci. Jestli je pravda, že přežívají divoce žijící vč a já tomu nevěřil, tak jestli přežívají, mám teorii, že jen díky CO2. Ten se vytvoří samovolně v dutině s horním česnem a nebo uprostřed, prostě chci vědět, zda byly od spodního česna ještě plásty dolů pod něj. Ne tedy od spodku diutiny, ta může být ve stromě třeba několik metrů hluboká. Jde mi o to, zda se mohly včely, aspoň nějaká významná část včel, svěšovat pod spodní hranou česna, kde se nemůže nevytvořit zóna s vyšším nebo dokonce vysokým obsahem CO2. Tak, jako se to nepochybně děje v přírodních dutinách a přišlo se na to ve stebnících, kde se včely zbavovaly roztočíka malého. Pokud bych měl pravdu, mám za to, že jsem první na světě kdo to zveřejnil.

Asi nemáte čas tady sledovat tu debatu. Mám za to, že pokud včely přežívají divoce tak je to tím, že si nacházejí takové dutiny POKUD TAM PŘEŽÍVAJÍ TRVALE NEBO DÉLE NEŽ ROK, které mají česno tak, že je nad česnem dutina 0-25 cm a pod ním třeba i hluboká, ale s plásty nejméně 15-20 i víc POD DOLNÍ HRANU ČESNA.

Polopatě, patentovatelná informace je (jak to někde někdo zveřejní, už to nejde patentovat, proto to píšu), že pokud by se úly vybavily tak, aby se v nich samočinně hromadil CO2 a tím se včely zbavovaly roztočů a tudíž i roztoče VD, pak by bylo s VD vystaráno. Stačilo by jenom zavést Horní Česno u jakéhokoli úlu a například celou zimu nevětrat (neodebírat měl například) aby se neporušilo propolisové utěsnění, které udělají včely vždy. V zimě by ho ale nebyly schopné obnovit.

Vyhovět předpisům o idiocii, jakou je zimní měl, by se dalo například strečovou folií, kterou by se úl z venčí utěsnil. Nebo to zařídit jinak, honem nevím jak. Proto se tu s vámi všemi o tom bavím, abychom posoudili zda je to hloupost a nebo možnost a pak někoho z nás něco jistě napadne. A nebo taky ne, ale je lepší udělat něco, než neudělat vůbec nic. To je moje celoživotní motto.

Tome vždy ma vaša snaha ponúknuť nezištne svoje "vynálezy"..
vždy sa niečoho chytíte a hurá, to je to čo ostatní blbci nevedeli...

včely v strome mali často horné česno... fakt, ktorý nevyvraciam...
totiž ak vietor vylomí konár, rana je atakovaná dažďom a vyhníva...samozrejme vznikajúca dutina je vlhká, dážď do nej vnikajúci obyčajne tečie dolu, drevo vyhníva a postupne cez huby či iné faktory sa predlžuje dutina smerom dolu.. keď včely nájdu dutinu obyčajne je "pod" pôvodnou dierou a tak sa stalo pre včely HORNÉ ČESNO klasikou...
diera sa zväčšoval , všetko čo včely vyprodukovali ako odpad (měl, mŕtvolky včiel, voda, CO2 a pod.) padali niekde dolu a včely to vôbec netrápilo...
keď včelári brali brte domov, keď začali robiť košnice zo slamy dokonca aj prvé doštenáky robili česno hore... časom zistili že je výhodnejšie keď majú včelári možnosť zistiť či mŕtvolky pribúdajú , keď včielky môžu "upratať úľ" aj samé a pod...
preto sa nakoniec presadilo dolné česno a spokojný je včelár aj včely...
rozhodne horné česno nie je "zázrak ktorý zachráni naše včely..."
ani to co2 zázrak rozhodne nie je.... jeho vysoká koncentrácia nevyhovuje možno klieštikom , nevyhovuje ani včelám a musia ju odvetrávať...

k pôvodnej otázke šmidlu...
včelstvo a nenajde vhodnú dutinu (strom, skalná rosadlina, plechová skriňa ) za niekoľko dní musí začať stavať,, hlavne ak je to prvoroj má šancu prežiť ak včas zabezpečí dostatok zásob a plodu/včiel... preto často začne stavať a chovať plod aj bez dutiny, len tak voľne...v plodisku si totiž včelstvo dokáže vytvoriť ideálne podmienky (35 stupňov tepla a 85-90% relatívnej vlhkosti) pretože mu stačí upchať včelími telíčkami medzery medzi plástami, samotné "steny" tvorí plást a plást je z buniek s vzduchom - ideálny izolant... samozrejme väčšiu šancu má na prežitie roj ktorý nájde dutinu s plástami, nemusí strácať čas ich stavbou, na to je totiž treba čas, peľ, a nektár ale čas chváta a ked to včely minú na stavbu plástov už nezhromaždia dostatok zásob (hlavne pri dnešných prírodných podmienkach a počasí.. ) a uhynú nie na zimu ale od hladu...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dali vám dva hlasy. Ale.

Napíšu to velmi krátce tentokrát. Vy si fakt myslíte, že jsem b.b?



A nyní podrobněji. Taky pro uživatele smidla

Já vím jak vzniká dutina a vím jak se v ní usadily včely. A taky vím, že viry a i roztočík malý byl v Evropě miliony let. Třeba já chápu Darwinizmus (raději bych uvěřil, ač atesita, ve mnohem pravděpodobnější Stvoření Bohem), že když bylo vč "blbé" a usadilo se někam, kde bylo víc česen, uhynulo. Když se usadilo ven bez dutiny, uhynulo. Když se usadilo někam, kde bylo SČ uhynulo. Prostě přírodní výběr, každá odchylka od správného byla zničena a nemohla se dát rozmnožovat.

Mám za to, že by se takový BG měl, podle jak se tu prezentuje, postavit za mě. Vy pane Goro píšete, co se ustálilo jako VÝHODNĚJŠÍ PRO ČLOVĚKA, já se snažím říct, co bylo výhodnější pro včelu a umožnilo jí přežít miliony let i s viry a roztočíkem malým a dalšími "neduhy".

A jediné oč mi jde, jak zbavit včelu VD a to, KDYŽ BY TO BYLO NUTNÉ, i za cenu PRO VČELAŘE méně pohodlného Spodního Česna. A ještě přesněji, ambici úplně zbavit včelu VD nemám a nikdy jsem to netvrdil. Ale daří se mi a všem, kdo včelaří podle mě, chovat včely v takovém úle a tak, že se mi nikdy VD (11 let v řadě) nepřemnožil natolik, aby i jen oslabil včely, natož aby u nás všech došlo k jedinému úhynu.

Vy se mi posmíváte za moje vynálezy, jaké jste dal k dispozici vy? Zatím se opíráte o vědu, která ale nefunguje vždycky, viz hustota cukerného roztoku.

Jak jsem posledně něco promazal a vy jste to kvitoval, tak jsem vymazal třeba to, jak Wrightové byli tak nevzdělaní, že neměli maturity a tak nevěděli, že žádné letadlo, jak nevyratitelně tvrdila TEHDEJŠÍ věda, není možné a že nic těžšího vzduchu létat nemůže. Už je mi trapné to stále připomínat, vážím si vás, taky jste mi sdělil, že jste starší. To ještě neznamená, že byste měl navrch a mohl se mi pošklebovat! Opakuju, co jste dal lidem vy, co může každý, v jakémkloli civilizovaném úle (ne tedy nějaké nesmysly jako varré nebo japonec nebo kráva) hned a zadarmo zkusit?

Dobry den,

1) Tom 50. At nekdo neco dal nebo ne, sdelil svuj nazor a ze to je zrovna nazor na vas, neni vam prijemny, no co uz. Clovek nad veci to prejde mlcenim. Mimochodem neni to narazka nijak ostra a vetsinu toho co pisete jste si opet domyslel. Vzpomente si co jsem Vam psal a prejdete to...

2) cesta v dutinach. V leve dutine cesno cca 10 cm od vrchu, pod nim cca 30 cm kapsa, plasty temer po spodek dutiny. Druha dutina to stejne s tim, ze druhe cesno bylo cca v mistech kde koncily plasty.

S pozdravem smidla.eu

tom . "Vy si fakt myslíte, že jsem b.b?"

nie to si nemyslím!

tom: "Vy pane Goro píšete, co se ustálilo jako VÝHODNĚJŠÍ PRO ČLOVĚKA,"

nepozorne čítate ,ja som napísal : "spokojný je včelár aj včely."

tom : "Vy se mi posmíváte za moje vynálezy..."

nie , nikdy som sa nevysmieval z toho čo ste vy vynašli... vysmieval som sa VYNÁLEZOV v úvodzovkách... " "
pretože napísať, citujem :
"Polopatě, patentovatelná informace je (jak to někde někdo zveřejní, už to nejde patentovat, proto to píšu), že pokud by se úly vybavily tak, aby se v nich samočinně hromadil CO2 a tím se včely zbavovaly roztočů a tudíž i roztoče VD, pak by bylo s VD vystaráno. Stačilo by jenom zavést Horní Česno u jakéhokoli úlu...."

skutočne túto informáciu, považujete za "nezištne poskytnutý vynález"?

z toho som sa smial..


pár dní dozadu ste vy osobne sem dal odkaz na patent na úľ takto konštruovaný.... a vy to sem píšete ako "objav storočia, hlavne preto aby to bolo zverejnené a aby si to niekto nedal patentovať..."

https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/118/118603.pdf

a osobne som vám písal že som s Milanom Bencúrom túto problematiku riešil, Milan tiež písal o takto patentovanom úli už pred piatimi rokmi ...
http://nasapravda.blogspot.com/2017/02/regeneracny-ul-baloghov-ul.html

(chápem vašu predstavu, že v tom co2 sa včely nielen zregenerujú ale aj zbavia klieštika.... ale ....)

..je to marný, je to marný, je to marný...

smidla

Než si přečtu reakci pana Gora, k vašemu bodu 1)

Zase nechápu o čem to píšete, já celou odpověď, vyjma malé části, která byla i pro vás, adresoval, neboli jsem odpovídal panu Gorovi.
Budete se divit, od něj si dám líbit hodně a ani on není žádná slečinka, aby se rozplakal a běžel žalovat mamince, že jsem na něj hrubý. I když kdo ví, co mi píše, třeba "si ode mě ani pes kůrku nevezme!".

2) Díky, už jsem se v tom orientoval a pochopil, že to vč, které máte doma mělo HČ, to, co mělo česna dvě se vám dobýt nepodařilo.

smidla napsal(a):
Dobry den,

mam dotaz. Co primeje vcelky postavit si dilo ve zcela otevrenem prostoru pod rimsou? Je to na zamku, ktery se nachazi na samem kraji lesa, pod nim je obrovsky park. Presto tam jsou. Jestli jsem dobre videl, neco kolem dnes poletovalo. Je to strasne vysoko, ani dalekohledem neni videt mezi plasty.

S pozdravem smidla.eu

P.S.: Hasici to nahlasene maji, ale odmitaji to sundat.

no ja si myslím že jednoducho sa tam usadí roj len dočasne a vyšle sliedivky na hľadanie vhodného obydlia...tie hľadajú a hľadajú a nič...
...po nejakom čase furt nič a tak ak je to prvoroj začnú stavať , matka musí klásť včely potrebujú plod a miesto na uloženie zásob do zimy...
osobne som už na konci včelnice tak v korune starej slivky našiel usadený roj, ktorý už mal nielen vystavené plásty ale na dvoch stredných aj aj plod v rôznom štádiu...
prečo sa neusadia do dutiny v strome ale sú tak blbé že sa usadia pod rímsu kde je riziko úhynu?

uvažujem
..na Slovensku je cez 300 000 včelstiev, ak sa vyrojí 1/3 tak je tu potenciál 100 000 rojov ...ak včelárom uletí z nich každý tretí ešte stále je to cez 30 000 rojov, ktoré musia nájsť miesto v dutine ak sa chcú usadiť a prezimovať...

na Slovensku sa usadeným rojom venuje Matúš Pavle, vyštudovaný lesník a za posledných 5 rokov dokázal cez priateľov, spoluprácu so štátnymi lesnými závodmi, aboristami pod nájsť a na celom Slovensku, od Bratislavy po Oravu presne 67 potenciálnych dutín v ktorých sa roje niekedy usadili (+ 4 usadené roje v moravskom prihraničí). po piatych rokoch monitoringu usádzania rojov (sleduje ich komplexne, fotografuje, nahráva na video , odchytí vždy zopár vzoriek z usadených včiel, analyzuje a pod) má na všetko všetko prepracované a odskúšané postupy... ...rovnako ho lesníci a aboristi pri vypílení dutých stromov s výskytom včelieho diela informujú a prizvú k prehliadke... Za posledných 5 rokov (2017-2021) v sledovaných dutinách bolo usadených celkovo 112 rojov... z ktorých na jar žila len jedna štvrtina (29)... s pomocou aboristov a hlavne osobne sleduje osídlené aj neosídlené dutiny od polovice augusta do polovice októbra, potom je obtiažne zistiť či ešte lieta pôvodný roj alebo sú to včely rabujúce uhynuté včelstvo... na jar začína monitoring preživších rojov marci až apríli...keď nosia peľ ide na kontrolu... ak je ticho a nelietajú ešte za čas sleduje...
Podrobne to popisuje v Dymáku...

ale
moja otázka je kde sa usadia tie tisíce uletených rojov?... asi sa usadia len tak kde príde, na strome, v múre, v plechovej skrini..a uhynú už do jesene...
jednoducho už nie je toľko tisíc mohutných stromov s vhodnými dutinami...
DOMNIEVAM SA, že u nás na Slovensku (situáciu v Čechách nepoznám.. ) sa v stromoch usadí len zlomok uletených rojov a ostatné uhynú usadené "len tak" ..(tvoje foto)...
tvrdiť že na Slovensku prežívajú bez problémov v dutinách tisíce včelstiev by som aj na základe výsledkov práce kolegu Matúša netvrdil...

Velmi pěkný příspěvek.

Zpochybním ale tu třetinu vyrojených vč. Tak to nebude soudě dle mě. Mě se v "rojových" letech vyrojí, když žádná vehementní protirojová opatření nedělám, vedu vč svou provozní metodou, jak jsem mnohokrát popsal, asi 20% vč. Když dělám ve stejných letech velmi důkladná preventivní protirojová opatření, díky nesmírné pracnosti a spoustě času se mi nevyrojí 80% včelstev!

Proto jinde píšu, že komu se u mě nelíbí ať letí třeba do (Slovák by řekl že do figy borovej a to je mnohem slušnější, než co říkám já).

Jestli je tedy v SR 300.000 vč a vyrojí se 20%, je to 60.000 rojů. Jestli včelařům uletí třetina - myslím, že víc - pak je to tak 20-25.000 rojů a ty se někde usadí. A i to je velké číslo.
Domnívám se, že většina se usadí v nalíčených úlech včelařů a nebo do zapomenutých opuštěných úlů po zemřelých včelařích a nebo do úlů nepořádných včelařů.

Letos na jednom mém stan cca 30 vč a na větvi nestavěl ani jeden roj, na druhém s 20 vč to byl jeden roj. Vloni po jednom roji a rok před tím jen jeden roj a zase na menším stan, rok předtím žádný roj "usazený" na větvi. Zbytek někam odletěl. Protože tu je pověra o zavlékání MVP roji, nikdo se nepřizná že chytá roje. Přitom drtivá většina rojů, které objevím poblíž mojí včelnice, jsou roje cizí a to nejen u mě,a le platí to obecně. Ale to by bylo na jiné vlákno.

Vše co píše Goro je nejblíž skutečnosti.

A s doupnými stromy to vidím jinak. Prožil jsem dětství, kdy místem dětských her byl jeden z největších zámeckých anglických parků v Evropě. Málokde je (za mého dětství bylo víc) tolik přestárlých doupných stromů jako v tomto parku. Park jsem znal (a znám) nazpaměť a skutečně si ze všech 78 ha umím vybavit každý zajímavý soliterní strom, pravda, stromy v zápoji jsem nikdy cíleně nesledoval. Nepřeháním. Ale na včely v těch stromech si nepamatuju až na několik málo výjimek. Pravda, jako kluk a pak puberťák jsem spíš monitoroval možnosti klukovských lumpáren, pytlačení v kouzelné říčce a náhonu, které parkem protékají a později výskyt slečen než včely. Ale i tak, vědělo by se to a dospělí včelaři by o tom jistě mluvili. Proto soudím, že drtivá většina rojů končí v úlech včelařů, mnoho jich skončí "usazením" na větvi či pod římsou a uhyne a že množství vhodných stromů není až tak určující. To proto, že ani tam, kde by vhodných dutin byl nadbytek, "divoké" včely nepamatuju. Na druhou stranu před nedávnem sem někdo dával slovenské video z parku, kde v mohutných platanech bylo divokých vč docela dost. Možná bych byl překvapený když bych šel cíleně divoce žijící včelstva do zmíněného parku hledat. Je jisté, že včelstvo žijící 10 ale i 20 metrů nad zemí snadno unikne pozornosti.

Dobrý den,

už jsem zmínil, že zámek na kterém se roj usadil je obklopený lesy. Pod zámkem je park. V okolí je opravdu velké množství stromů, které jsou potenciálním zdrojem dutin. Ano, je tu i smrk, ale to je až dál. Obrovské lípy, javory tvoří základ parku a pokračují i nad zámkem.
Souhlasím s názorem tom50 že monitorovat divoké včely je tak trochu nesmysl. I ty dutiny které jsou v těch vieích byly objeveny spíš náhodou. Zajděte si někdy do lesa, když to lítá. Hučí vše kolem a i při snaze jít tím směrem zjistíte, že nejdete nikam. Objevit usazený roj i v 5 metrech je pouhá náhoda. Včely nelétají jako z úlu, ale míří nahoru aby se orientovaly.
Když pomineme možnost ze se tam usadil roj a nenašl dutinu, jak pravděpodobné je, že by včely byly tak omezené, že by dutinu nenašly? At nemocí, a nebo já nevím čím?
S pozdravem smidla.eu

ŠMIDLA
"...že by včely byly tak omezené, že by dutinu nenašly..."
"...Objevit usazený roj i v 5 metrech je pouhá náhoda. Včely nelétají jako z úlu, ale míří nahoru aby se orientovaly..."

takto môj názor je že aj keď je park, aj keď sú lipy jednoducho to nie nie je záruka že je aj dutina....proste v tom parku nie je dutina... včely by ju našli keby bola nie sú blbé...
tvoja úvaha svedčí o tom že podceňuješ realizovaný monitoring ...
Matúš má k tomu sledovaniu včiel letiacich dohora monokulárny ďalekohľad so zväčšením 60x aby tie včely videl v korune stromov (je to vojenský ďalekohľad po sovietoch keď odchádzali, k tomu je masívny statív) + sromolezeckú techniku s lanom a blokantami aby "podozrivý" strom preskúmal...

OK, ale rešpektujem názor je monitoring voľne žijúcich včelstiev je tak trochu naivná blbosť...ale každý blbneme po svojom...

Já bych to blbostí rozhodně nenazval. Ten chlap to dělá jak nejlíp dovede, vybavil se na to a díky takovým lidem se dozvídáme další a další tajemství. Pro ne vědu, ale pro vědění, to skutečné lidské poznání a vědění, dělá tento Matúš víc než Dol!

Souhlasím s tím, že i prastarý park plný přestárlých stromů se stovkami dutin nemusí mít žádnou vhodnou. Stačí víc otvorů než jeden a už si to nevyberou. Na druhou stranu, lidská logika a té podléhá třeba smidla (a nejenom on, my všichni), jak se domnívám, napovídá, že než se usadit pod římsou, kde to na 100% nemůže dopadnout dobře, měly by se raději usadit i do nevhodné dutiny. Z lidského hlediska je blbá dutina furt lepší než římsa. Včely to ale zjevně vidí jinak.

Nepřesně jsem se vyjádřil, moje chyba. Myslím to tak, že snažit se cíleně objevit divoké včely je téměř nemožné, nejedná li se o náhodu.

Rozumím monitorování objevených včel. To dává smysl.

S pozdravem smidla.eu

No, bejvávali špecialisti, kteří zalétlé roje vyhledávali a často i nacházeli. Pamatuji si z článku, ne úplně přesně, měli forichtunk do kterého nachytali včely, vypustili jednu k určení směru a poté další, až se povedlo, jak byli úspěšní si již nepamatuji, ale tehdy chůze nevadila.

Já potkala letos v dutině jabloně u sousedů na zahradě sršně. Vybírají si sršni a včely podobná místa na bydlení? Až sršni odejdou, mohly by se tam třeba usadit včely (samo pokud nebudou sršni poblíž)?

Buggyra to máš tak, aj včely aj sršne si prioritne hľadajú ako svoje miesto na chov plodu a rozmnožovanie dutinu v strome, ale kým včely ju vnímajú a potrebujú aj ako ochranu pri zimovaní, sršne v zime neprežívajú ako kokektív, ale zimuje len mladá oplodnená samička zavrtaná v trúchlivom dreve a tá na jar začne budovaním hniezda a novej sršnej kolónie! Sršne keď nezoženú dutinu v strome, v pohode si urobia hniezdo na povale (púde ) rodinného domu, v kôlni a podobne, svoje plásty s larvami totiž obstavajú takým pevným obalom čo včely nedokážu a bez diery v strome obyčajne v zime uhynú...
teoreticky by včelý roj mohol obsadiť dutinu stromu kde predtým žili sršne ak by bola dosť veľká ale mali by problém s likvidáciou opusteného stršnieho hniezda , teda drevnatých plástov po sršňoch tie nie sú z vosku...😡

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Goro, moc děkuji za vysvětlení, to mě nenapadlo. Když si vzpomenu, půjdu na jaře zkoumat (pokud tam mrchy už nebudou přebývat), jak vypadají ty tuhé části sršního obydlí! Vypadá to moc pěkně.

Jednou nám sršni bydleli v hnojišti (zboku, stěny hnojiště byly z vyskládaného sena), ale při rozebírání hnojiště jsem jejich hnízdo po dvou letech nenašla, zřejmě to zlikvidovaly houby...

Dovolím si doplnit.
Jako dítě jsem jednomu starému včelařovi položil spíš řečnickou, zlobnou (návodnou) otázku na co Bůh nebo satan vymyslel motýlici (zavíječ voskový), protože bylo (a je stále) celkem obtížné uchránit plásty před jeho larvami. Pamatuju se na jeho odpověď, nesmírně moudrou, o to pozoruhodnější, že byl pouhým truhlářem.

Včelař prohlásil, že zavíječ je požehnáním pro včely a nebýt jej, asi by už včely neexistovaly. Když ve stromě (nebo jinde) uhyne včelstvo třeba na mor, zavíječ zničí plásty a nový roj si postaví nové, čisté bez patogenů. Patrně ten startý muž používal jiný slovník než jak komunikujeme dnes my, ale na hloubku jeho myšlenky jsem už nikdy nezapomněl.
Uvedené zapadá do odvěké pravdy, že vše zlé je vždy i k něčemu dobré.

Dobry den,

není to hnízdo spíš papírové? Tak jako vosí? To by vcely vykousaly bez problémů.

S pozdravem smidla.eu

..no áno je to vystavené ako u ôs, z práchnivého dreva a slín...
taký tvrdší kartón...
...ten "tvrdý obal" je skôr u voľne postavených hniezd, v dutine stromu sú len sršnie plásty a tie by skutočne zrejme dokázali včely bez problémov vyhrýzť a postaviť plásty z vosku...

Aha, zase nové informace, děkuji i za ty.

Buggyra ,
mne sa zdá že ťa viacej zaujímajú sršne ako včely
ale i tak fajn...
sršne chodia pre svoje larvy loviť včely pred úle... keď prilieta unavená lietavka s nákladom nektáru zachytia ju vo vzduchu pred úľom , sadnú na najbližší strom "očistia" z nej hlavičku, nožičky krídelka a zadoček s hrudou kde sú svaly letia s bielkovinovou stravou nakŕmiť svoje larvy...

Jojo, sršni loví i vosy. Tuhle jsem jednoho viděla vosu porcovat, jsou velmi efektivní. Já si jen říkala, že kdyby to byl vhodný strom pro včeličky, třeba bych měla šanci pozorovat to hnízdění včel ve "volné přírodě", zatím jsem viděla něco pruhovaného a bodavého bydlet pouze v dírách v zemi, tak by to bylo zajímavé. A vím, že za rok tam sršni už nejspíš nebudou. Včely by tam mohly vydržet déle.

Zajímavé pohledy na uspořádání plástů v dutinách stromů, velikost dutin, atp...

https://youtu.be/ZOWEeEApcs8

https://youtu.be/NErYm7s_JAM

Ten článek je asi z větší části vymyšlený, ale na videu je vidět, jak tahají z podlahy plástve, z kterých teče med.

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-z-domu-se-stal-obri-ul-ze-sten-prosakoval-med-ve-stropu-byly-vceli-plastve-40425789

Trochu hodně exotika (Apis dorsata), ale pro zajímavost...
Edit : třetí video Apis cerana, ať to sfouknu v jednom příspěvku:)
https://youtu.be/Vck9aY3vMeo
https://youtu.be/ezSKofTWRk0
https://youtu.be/xTXgFp38i9g