A vydrží vám nezkažené?
Myslím pyl v buňách. Mě se vždy zkazí, zbělí (plísní) a ztuhne tak, že ho včely neumí vynést z úlu. Pyl musí být překrytý vrstvou zimních zásob a buňka musí být zavíčkovaná. Pak pyl vydrží i několik let (když pláste nesežerou larvy zavíječe).
Jarní podněcování pylem, o kterém není jistota, že je v pořádku, je kontraproduktivní. V lepším případě včely pracně oddělí glycidovou složku těsta od zkaženého pylu. Hrozí ale, že včely pozřou pyl částečně zkažený. Já bych to neriskoval.
Jste stručný a nerozumím vám. Jestli říkáte rousky špuntíkům pylu, které asi zbyly po sežrání vosku okolo, pak to vše vyhoďte. Jednak to bude plné výkalů larev zavíječe a už to nemůže být neplesnivé (i neviditelně). Ale jako byste asi ani radu nechtěl, viďte, vždyť vy víte co máte dělat a tak to děláte. Vlastně jste chtěl jenom aby vám to někdo odkýval.
Perga je pyl nadusaný do buněk tak, aby tam nebyl vzduch, podobně, jako zelí v sudu. Pyl už když ho včely sbírají, aby jim držel v rouskách na nožičkách (tohle jsou rousky, ne perga), tak je smíchaný se slinami včel, řečeno zjednodušeně a tím je obohacen o soubor enzymů. Pak, při pěchování do buněk, je k němu přidáno malé množství medu a jiných "slin". Pak tam proběhne stejné kvašení jako v tom zelí. Teprve potom je pyl stravitelný pro včely, ale i pro člověka. Teprve zkvašením puknou obaly pylových zrn, které jinak odolají kyselinám v zažívacím traktu a trávící šťávy se k obsahu pylových zrn nedostanou, nikdy a nijak jinak než po zkvašení pylu. Pyl z rousků bez této fermentace je nestravitelně nevyužitelný a proto užívat rouskovaný pyl nemá pro člověka (ani pro včelu) vůbec žádný význam. Polopatě. Rouskový pyl, bez zkvašení, když se přidá do medocukrového těsta, tak to nemá smysl, protože je pro ně nestravitellný. Zrovna tak když by se rozmixovala perga, která je ale už zcela nebo i jen z části zkažená, je takové těsto pro včely spíš nebezpečné asi tak, jako bychom my jedli částečně shnilé ovoce, chleba a zasmrádlé maso.
Skutečná perga se získává nesmírně pracně ručním vypichováním jednotlivých "špuntíků" z plástu a taky proto je tak velmi drahá. Ovšem na YT jsem viděl ruské video, kde se hluboce zmrazený plást rozmixuje a jde pak oddělit špuntíky pergy od vosku. Nevypadá to tam ale ani lákavě, ani důvěryhodně.
Domnívám se, ře tyto informace se někde na netu dají najít, pravda, možná zabalené do nesrozumitelné, velmi košaté vědecké omáčky.
Dle mě je význam pergy pro lidské zdraví velice nadsazovaný a přeceňovaný, mám za to, že žádný zjistitelný význam na lidské zdraví perga nemá. Na druhou stranu tu jistě platí známé: "víra tvá tě uzrdavila".
Udělal jsem to jako na těch YT zamrazil a vrtačkou rozmlatil a přeosíval Byl jsem až překvapeny jak to vypadá dobře Ramky jsem neměl v tak špatnem stavu ale začinam
na dadantovou miru 39x35 medniky musim nechat 24 a ten zbytek ramku jsem likvidoval Je mi lito pylovych rousku tak jsem uvažoval nad těstem jako pan Sedlaček použiva nějake drožďove Chtěl jsem opravdu jen názory a zkušenosti včelařu
Se získáváním pergy mám zkušenosti. Vlastním několik let mlýnek a separátor na pergu od Wilary. Nelze použít perga ze zakladených plástů. Při mletí se rozemelou i košilky a výsledný produkt je pak možná léčivý, ale nechutně smradlavý a já osobně to mám problém pozřít. Pokud někdo řeší košilky a med (kde jde rozdíl sotva poznat), pak košilky a perga nejdou při tomto způsobu získávání dohromady vůbec. Viděl jsem bohužel na internetu různé podnikavce nabízet takto získanou pergu (zřejmě snaha zpracovat plásty po úhynech) a to bude možná i důvod proč si ji zákazníci více neoblíbili. Takže se musí brát jen nezakladené panenské souše, nebo vystavěné mezistěny. Je nutné přidat nástavek takových plástů na jaro pod plodiště a v době mimo snůšku (po skončení jarní snůšky) pak odebrat a zpracovat. Plásty musí být suché, bez medu či sladiny. Rozkrájí se na proužky a zamrazí. Zmražené se pomelou v mlýnku se separátorem. Je zřejmé, že výsledný produkt musí být velmi drahý! Ztráta panenských plástů, čas a práce, speciální přístroj...
Mě o potenci nešlo, spíš o játra. 40 let trpím steatozou a ani perga neměla žádný vliv. Po roce užívání ostropestřece s houbou se velmi výrazně zlepšil můj subjektivní stav a i krevní testy jsou lepší. Jen lékařka zůstala mlčky zírat když mě se slavnostním výrazem chválila, že jsem se konečně přestal cpát tím bůčkem. A taky že jsem 10 kilo shodil a já jí sdělil, že se cpu bůčkem nejvíc v životě, naopak odboural jsem kuřecí a ryby nejím od dětství, knedlíky a bílé pečivo miluju, nemastné brambnory ani z hladu, hlavně nejím žádné "zdravé" margaríny a nejím nic, o čem reklama tvrdí, že je zdravé. Za sebe nevěřím ani tolik na ostropestřec jako na asijskou houbu. Ostropestřec bez ní na mě neměl žádný vliv.
Největší vliv má ale jednoznačně pohyb a to velmi intenzivní práce. Ke cvičení by mě nikdo nepřinutil ani s brokovnicí u spánku.
Jestli mi nakonec nedělá dobře Amitraz a Flumethrin, furt mám kondici a i dokážu odolávat zlobě jednoho, na jehož psychiku má asi vliv jeho kyselina 65% - vede to k zavilé zlobě a nenávisti - ještě jste tu od něj nečetli nic pozitivního, hezkého, povzbudivého - zjevně patologický psychický stav. Další důvod to nepoužívat