Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

romanchovatel

2.1.2021 14:39
romanchovatel

XXX.XXX.188.142

Dobrý den,mám dotaz jaké použivat drátkovaní rámku zda svisle nebo vodorovně a jejich výhody a nevihody.ještě jeden dotaz zda stačí na stavební rámek na hotní loučku udelat jen proužek vosku iněkční stříkačkou.Díky moc za odpovědi.

2.1.2021 15:12
tom.50

XXX.XXX.139.246

Na horní loučku stačí přibít obyčejnou jitrnicovou špejli a žádná vosková linka není potřeba. Pak se celý rámek vyvaří ve vodě, děšťové (na vyváření vosku nesmí být studniční, mohla by ho zničit zmýdlovatěním) a rámek je po uschnutí zase ihned k použití. Nebo se vyřeže, nechá se asi půl cm voští a na tom zase začnou stavět.

Drátkování je dobré obojí. Protože se stále více ničí vosk pančováním parafinem a protože ten má mnohem nižší bod tání, pak se bohužel děje, že se někdy dílo hroutí a plást sjede po drátkách dolů na spodní loučku. Proto je lepší vodorovné drátkování. Horní drátek se dá max 1 cm od horní loučky, ne jak někdo doporučuje třeba 4-5 cm. To proto, že než M nahoře přistaví, mohla by se M ohnout a pak to přistaví k vedlejšímu rámku.

Svislé drátkování má tu výhodu, že na stejnou pevnost plástu se spotřebuje méně drátku a tudíž se to snáz a rychleji zadrátkuje a taky rychleji elektricky zatavuje. Hlavně ale lze při svislých drátcích M složit ze dvou i více vodorovných úzkých pásů například.
V případě svislého drátkování, aby se předešlo případnému zborcení M jak popisuju výš, vrtá se jinak horní L a jinak spodní loučka. A sice tak, aby drátky nebyly přesně svisle, ale šikmo. Vychýklení u rámku 24 stačí asi o 3 -4 cm tak, že na horní L jsou krajní drátky u stran asi 1 cm od konců (vnitřní v pravidelných roztečích, to dá rozum), dolní loučka má drátky tudíž od kraje 4-5 cm a uprostřed pak vnitřní drátky docela blízko u sebe - uprostřed je při vytáčení plást nejvíc namáhaný a tak nejen, že to nevadí, ale je to lepší. Ano, v tom případě je vyvrtávačka k ničemu. To je zbytečnost, která se vyplatí při stovkách a tisících rámků ročně, pro malovčelaře je to nevýhodný chyták na peníze. U cenově dostupných vyrtávaček se nedá měnit rozteč dírek a proto je to strojek pro mě k ničemu.

U rámku 39x24 stačí 4 a líp to snáší vytáčení než při jen 3 drátcích. U 30 je lepší drátků 5 (já dávám jen 4 a u 24 jen 3 - nevytáčím velké rámky, přičemž horní nemá na vytáčení žádný vliv, ten jen drží horní okraj M než ji včely přistaví, to samé u rámku 24) U svislého drátkování stačí pro 39 jen 4 drátky a tudíž to je ta druhá výhoda svislého drátkování. Nejde ani o množství drátku, ale rychleji se to udělá a rychleji elektricky zataví. Zase při vypnutí se prohýbají více loučky než svislé u vodorovného. Drátek musí být (rozumně) vypnutý a je třeba zatavit M hned po drátkování, po pár dnech se drátek zařízne do dřeva a uvolní a přestane být napnutý.

Loučky vyvrtávám po dvou vrtačkou upnutou ve stojánku podle dorazu a rozteč dírek podle značek na stole vrtačky a jak vysvětluju výš, horní jinak než spodní u svislého, u vodorovného se logicky rozteče nemění.

Doufám, že jste s vyčerpávající odpovědí spokojen (a snad to pomůže i jiným) i když je delší než tři heslovité štěky.

romanchovatel

2.1.2021 16:05
romanchovatel

XXX.XXX.188.142

Díka moc,dost vystyžné a srozumitelné a ušetřil jste mi peníze za vyvrtavačku.Jenom jedna maličkost je ta špele nutná namočit ve vosku?

2.1.2021 16:33
tom.50

XXX.XXX.139.246

Ne. Stejně tak by fungoval jakýsi "břit" - představte si, že na cirkuli seříznete bříško HL (je to dobré i u dolní, pak lépe dostavují spodek plástu ke spodní loučce) tak, že vnikne asi 3 mm vysoká a 2-3 mm tlust jakási "ploutev". Nebo by stačilo, aby výrobce dělal HL tak, že bříško nebude rovné, ale jako jakási stříška vzhůru nohama. Najděte si původní Langstrothův rámek (za něj ještě Češi nevynalezli mezistěny, ano byli jsme to my Češi a začalo to u Příbrami, bez pompy a patentů, v tichosti).

Protože je vyřezání "stříšky" bez frézy, tedy na pouhé na cirkulárce nebezpečné, obešel jsem to výše popsaným způsobem. Jsou to jen dva rychlé a s pomocí přítlačných prvků bezpečné řezy na seřízené cirkulárce. Špejle je rychlá nouzovka, co funguje ihned a bez vosku. Vše popsané funguje bez vosku. Ano, nikoho to zjevně nenapadlo.

Stejně tak nemusíte mít M vůbec. Stačí rámek s výše popsanou horní loučkou vybavit dvěma vodorovně a nakoso přibitými lajsničkami asi 8x8 nebo 10x10 mm v poravidelných roztečích tak, aby ve svislé rovině vytvořily "břit" směřující nahoru i dolu. Takto vystavěný rámek Volné Stavby (VS) funguje dokud neshnije nebo se nerozbije bez M a bez voskování a je vyztužený líp, než drátky. Prostě se celý vyvaří a po uschnutí (asi i mokrý) funguje ihned znova a včely ho opět postaví. Navíc začnou při dvou vnitřních hranolkách stavět 3 party současně. Jistěže někde můžou udělat trubčinu. Ta se dá pak vyříznout, ale klidně do ní dávají jak med, tak i pyl a může tam klidně být. Je jen otázkou citu a umění včlaře, aby přiměl včely stavět na určitém místě převážně to, co chce on.

Neumím nafotit (ani nechci) a kdo neumí (nechce se obtěžovat) pochopit princip z popisu, ten si toto novum nezaslouží. Ono to ani žádné novum není, jen dokonale zapomenutý prastarý princip. Já ho jen uvádím zpátky.

Nemám pouze VS. První M dávám klasické s drátky. Až po půli května a spíš až v konci května dádám VS na popsaných rámcích, to už vč nestaví trubčiny zdaleka tolik. Pak to dávám oddělkům, ty mají mladou matku a trubce nechovají a tudíž trubčinu nestaví. Ale kdybych si chtěl komplikovat včelaření a chtěl jen VS, takto by to šlo nejelegantněji a nejsnáz právě takto (název jsem ještě nevymyslel). Prostě žádné drátkování a při tom žádné nevyztužené dílo. Kdo to umí?

6.1.2021 11:34
JIRANJ

XXX.XXX.199.130

vše 100% pravda :-)
apropo jak přibíjíte k horní loučce špejli? To musí být hrozný opruz max. 8mm hřebík ne? Udržet ho v ruce ....????
Někde jsem četl a letos se shodou okolností chci vyzkoušet - špejli máčet ve vosku a pak ji k loučce přilepit - popř. ještě zakápnout voskem. Bude to mít jedinou nevýhodu, že při tavení se to zase oddělí a bude muset znovu "přilepit"

6.1.2021 13:36
tom.50

XXX.XXX.139.246

Nemazlím se s tím, byl to okamžitý nápad a inspoirace a tak jsem to přiklepnul 3 hřebíčkama asi 20 mm a ohnul je. Dalo by se to napatlat polyuretanovým lepidlem D4, do linky lepidla špejli položit a nechat vytvrdit - tvrdí to vlhkost a tak na to dýchnu a "uschne" to dřív. Ale dá se třeba večer a ráno to už nikdo nesundá a nesundá to už nikdy nikdo.

Ale k tomu nedošlo. Kupovaná loučka pro míru 39 je nesmyslně tlustá, má 12 mm a stačí bohatě 9 a ještě ani pak se neprohýbá. Nedokážu nic nafotit a dát sem. Tak popis.

Dvěma řezy seřízenou cirkulárkou podle "bajláku" udělám dva řezy tak, že mi z HL vznikne v řezu jakési téčko, tedy jakýsi profil T, kdy "nožička" směřující dolů (v řezu) vytvoří po celé délce bříška jakousi plouten asi 2-3 mm vysokou a stejně tak širokou. Tahle úprava HL je už věčná a nemusí se dávat špejle ani hřebíčky ani lepením. Doporučím stejnou ploutví opatřit i DL s tím, že u ní je ploutev nahoru a to vyprovokuje včely aby plást dostavovaly až ke SL. Na to dobře funguje užší DL, třeba hranolek 12x10 nasojato. Jenže pak včely rády prostavují patra mezi sebou a to nesnáším proto, že to zruší Včelí Mezeru. Proto používám DL 8x25.

6.1.2021 19:18
začátek

XXX.XXX.4.22

Přátelé je dobré se vyhnout drátkování,ale osobně při rámkové míře 39x24 to doporučuji jen u rámků stavebních a do plodiště. Jinak vám hrozí při medování borcení díla a při kočování jsem dával místo 4 drátků 5 a 4 šikmo. Náhrada pylu.

8.1.2021 15:22
tom.50

XXX.XXX.139.246

Nějak neumím chápat váš příspěvek. Náhrada pylu je nesmysl, včelám to spíš škodí, musejí z cukru ty s...ky odstranit, halvně je ale těsto i bez náhražek pylu vyhání za každého počasí pro vodu i za cenu tak velkých ztrát včel, že to žádné rozplodování nevyváží. Polopatě. Včely zimní se ještě musejí zúčastnit jarní snůšky a ne že si je vybijeme nesmyslným podněcováním. Stačí půlku vč nepodněcovat a půlku ano a umět správně vyhodnotit výsledek. Navíc jeden rok nic nevypoví. Já bych nic nezkoušel, mám to za sebou, jarní podněcování je archaická a dávno opuštěná kontraproduktivní metoda. Musí se v podletí nakrmit tak štědře, aby vč neměla zjara ani na minutu nedostatek. Pylu si dobře živená včelstva, která nehladoví v konci června, v červenci ani v srpnu nanosí nadbytek a ulží pod zásoby (nevidíme je tam, ale jsou tam v dostaečném množství). Je známé, že když včelstva v uvedených měsících hladoví, nenosí ai pyl. Kdo nemá co jíst a je na hranici smrti hladem, těžko bude podávat v práci nějaké výkony, spíš nedokáže pracovat ani málo! Jenže hladový člověk zhubne, hmyz, který má kostru vně, viditelně nezhubne a vypadá pořád blahobytně i když je na hranici smrti hladověním. Pak není ani kvalitní zimní generace, která pak do jarní snůšky nevydrží. A tak dále, a tak dál.

Právě stavební rámek se vyřezává a tudíž tam drátky být nesmějí. Vy ale asi myslíte rámek pro VS = Volnou Stavbu. Tam ale zase nemusejí být ty proužky M jak jsem tu pracně vysvětlil.

Na vašich hezkých fotkách nevidím to šikmé drátková, já na nich nevidím drátkování ani jinou výztuhu proti vylomení plástu vůbec.

8.1.2021 16:55
začátek

XXX.XXX.4.22

Ano to jsou stavební rámky které ,dávám hned z jara, a dokud staví tubčinu ,ale jak začnou stavět dělničinu,vkládám mezistěny.Jinak rámky drátkuju svisle na 4 dr. 39x24.Kvasnice se dávají jen jak je na jaře bída a včelař nemá pylové v záloze,nesmí se to přehánět ,jinak hrozí vznik rojové nálady. PS na fotkách je datum březen 9.Jinak se mohou přikrmovat oplodňáčky a oddělky. Podněcuju přehozenim nástavků při výměně dna a poškrábáním zásobních plástů.

10.1.2021 05:57
irokez

XXX.XXX.198.24

Proužek vosku na horní loučce stačí

romanchovatel

10.1.2021 08:36
romanchovatel

XXX.XXX.188.142

Mužete mi prosim upřesnit jak ten proužek ma mit cca rozměr.

21.2.2022 11:01
romaning

XXX.XXX.112.219

Dobrý den.
mohl by mi prosím někdo vysvětlit rozdíl mezi stavebním rámkem a rámkem pro volnou stavbu - kdy se tyto používají (myslím kdy/nač který typ)

konstrukce obou je velmi podobná (co se týče HL), takže moc nechápu rozdíl

Postupně jsem načetl různé způsoby přípravy SR - udělal jsem si přehledový obrázek


A ještě jedno ujištění - tyto rámky se nedrátkují - kvůli vyřezávání a ani není důvod. ano?

Děkuji

21.2.2022 12:00
tom.50

XXX.XXX.139.241

Dovolím si odpovědět. Hlavně proto, že jste jako vy vždycky, dokonale pochopil co tady píšu a radím.
Takže vaše obrázky jsou přesné.

S VS nemám moc zkušeností, v podstatě se to učím. Občas sem zaíítá bohemia gall, který mě sice nemůže vystát, ale tvrdí, že chová vč jen na VS.

Mě se VS nedaří proto, že můj systém chovu bez úhynů má základní nepřekročitelný předpoklad, že trubčina nesmí být kdekoli v úle, jak by se to líbilo včelám, aby bylo ve vč minimum VD, kteří tím pádem nijak neškodí, MUSÍ BÝT trubčí plod jen v NN pod VN a ten MUSÍ být vystrojený jako opakovaně popisovaný TLumič.

Já tedy dávám VS jen oddělkům a to proto, že odd obyčejně trubčinu nestaví. Dokonce jsem vymyslel rámek, je vidět na druhém obrázku, který se jen po zestárnutí vyvaří a po oschnutí jde bez šahnutí znovu do vč, to ho opět postaví a tak dokola, dokud rámek neshnije a nerozpadne se. Nepotřebuje drátky, nepotřebuje proužky mezistěny ani voskové linky. Dvě výztuhy, které současně díky tomu, že dolů i nahoru směřuje břit, na kterém včely vždy začnou samy stavět, bohatě dostačují i pro rámek vysoký 30. U 24 by stačila jedna vodorovná výztuha v asi 3/5 odzhora stejně jako u rámku 15 nebo 17. Jenže. Nízké rámky mít při mé provozní metodě nelze, protože když se nepoužije mřížka, v medníku nesmí být nikdy volná stavba, protože by postavily trubčinu a ta by vylákala do medníku matku.

Vám doporučuji nejprve zvládnout chov včel s mezistěnami a až si to osvojíte, pak jděte na vyšší level a tím je bezesporu VS.

Takže k vašemu dotazu konkrétně. Pokud použijete T loučku u SR, jen tím získáte bezpracnost při vyváření. SR nevyřezávejte, jindy a jinde jsem vysvětlil, že vyřezávání SR je velmi škodlivé.
Takže SR se od rámku na VS bude lišit jenom tím, že nemá vodorovné (ani svislé) vzpěry.- Někdy se stane, že odd postaví SR (pokud se mu dá) dělničinou a zaklade ho. To je ale špatné, protože takový rámek nemá výztuhy a nesmí se nikdy naklonit, vylomí se pak vlastní vahou, vytrhne a spadne i se včelami na zem.

Pro úplnost. Zkuste to, prosím, nakreslit. Taky jsem sestrojil rámek s T loučkou (horní, samosebou), který má ale dvě svislé výztuhy. Ty mají ještě jednu vlastnost, kterou nyní popíšu. Za svoslé výztuhy se nehodí špejle 3 mm, musí být 4 mm a nebo hranoilky cca 6x6, 8x8 (dá se to lacino koupit - různé profily). Pokud se dá špejle, dá se mimo osu budoucího plástu, pokud hranolky tak jsou v ose na koso - pak k nim plást dobře přistavují.

Proč svislé výztuhy. Plní ještě jednu funkci. Totiž. Já v plástu potřebuju co nejvíc voští = buněk a ne dříví. HL se dělá podle někdejší normy silná 12 mm (Dle ČSN byla dokonce 14 mm). Mám i pro rámek 39x30 vyzkoušenou i HL jen 10 mm. Ouško dělám ale 7 mm (má být 6) a moc by se mi líbilo mít HL taky jen 7 a SL už 7 dělám. Pak by byla HL lacinější = odpadla by operace = vyřezání oušek. Navíc by to udělalo na 11 rámcích ve V nástavku půl plástu dělničiny. Ale nejde to, prohýbá se to. No a proto právě zkouším HL 7. Avšak s tím, že musí být dvě výztuhy a ty musí být fixovány tak, aby přenášely tlak z HL na SL a eliminovaly průhyb. zatím se zdá, že to funguje.

Ale. Pokud se dají špejle 4 mm, HL i SL jsou svrtané spolu, pak je nutné špejle v těchto obou loučkách pevně fixovat hřebíčky z boku. Fixovat se musí i hranolky, ovšem pak to jde rychleji sponkovačkou zhora i zespoda.

Pokud je to nesrozumitelné, ptejte se.

Jetě přidám nejnovější "vynález" inspirovaný mojí maminkou a také něco na ten způsob právě nyní kdosi nabízí z plastu. Máma nedrátkovala ani rámky 39x30. Asi ve 3/5 odzhora natloukla do bočních louček dvojice hřebíků dlouhých asi 35-38 mm tak, že mezistěna byla mezi nimi. To při prvním zakladení M nestačilo a rámek byl velmi háklivý na vylomení. Ovšem už při druhém zakladení byl natolik pevný, že ty relativné krátké hřebíky stačily k tomu, aby se plást nevylomil. Určitě se ale vždy muselo s rámky zacházet civilizovaně a ne s tím třískat jako američtí včelařští nádeníci a jeden videotvůrce u nás, zde některými hojně propagovaný.

Špejle 4 mm se dají koupit v délce 40 cm a mají na jednom konci špičku. Po zastřižení na výšku rámku 30 cm zbytek nejde nijak využít. Napadlo mě tedy vyvrtat v BL díry přesně v ose budoucího plástu a taky asi tak 3/5 odzhora a zbytky špejlí tam jen zasunout bez fixace. Při použití správného vrtáku to drží velmi pevně. Včely do plástu VS tyto výztuhy zakomponují. Když se použije M a ta je mírně (o půlku svojí tloušky) vychýlená, ničemu to nevadí a plást to zpevní líp než ty máminy hřebíčky.

Výše popsané má ale jedno velké úskalí a tím je kvalita M, ve kterých je vždy nějaký panč. Z toho důvodu já používám jen M dvou našich výrobců, kde je vosk nejčistší. Kteří to jsou si musí každý zjistit sám.

21.2.2022 13:20
romaning

XXX.XXX.112.219

Dalo by se tedy říct, že SR je nízký (15cm) a rámek pro volnou stavbu je vysoký (30cm) s vodorovnými příčkami? Úplně tak to nebude, ale mohlo by být?

volná stavba je přece v obou?

zatím se nechci pouštět do experimentů s VS, ale SR se používají v TL, medníku, plodišti i v základní metodice, tak chci mít jasno v terminologii

tučně citace

Někdy se stane, že odd postaví SR (pokud se mu dá) dělničinou a zaklade ho. To je ale špatné, protože takový rámek nemá výztuhy a nesmí se nikdy naklonit, vylomí se pak vlastní vahou, vytrhne a spadne i se včelami na zem.

v metodice pak:
Ve VN používám jako poslední od česna vysoký SR, ovšem jen do začátku června (raději vyndat po 20.5.). Pak už vč chová trubce POUZE v TL, což má stěžejní význam.
tady po zakladení trubčiny nehrozí vylomení (v VN)?

K vyřezávání: myslel jsem toto
Tvorba tlumiče
Ze 6 trubčáků se nechají dva nejméně tmavé (umístí se doprostřed) a 4 se vyřežou aby si tam vč postavilo dle libosti trubčinu novou. Trubčáky, ať už ty dva ponechané a 4 SR musí být prostřídány s dělničáky.

Právě stavební rámek se vyřezává a tudíž tam drátky být nesmějí. Vy ale asi myslíte rámek pro VS = Volnou Stavbu. Tam ale zase nemusejí být ty proužky M jak jsem tu pracně vysvětlil.


Rámky bez mezistěn není tedy potřeba drátkovat. ano?

21.2.2022 15:45
irokez

XXX.XXX.198.24

Volná stavba může být na všech velikostech rámku, stavebním rámkem může být taky rámek různé velikosti. Stavební rámek může být i drátkovaný, nemusí se vyřezávat, ale může se taky vytavit.

21.2.2022 17:34
tom.50

XXX.XXX.139.241

romaning

Je třeba chápat kontext. Volnou stavbou by se asi dal nazývat každý SR, kde v drtivé většině všichni chápou, že včely postaví SR trubčinou a tedy chovají trubce.
Já tedy rozlišuju volnou stavbu a SR, i když obojí může být konstruováno stejně.

Já pod pojmem volná stavba chápu dílo plodiště a když to zkouším, chci jako u mezistěn na většině rámků JEN dělničinu. Proč jsem vysvětlil, ale zopakuju: Protože po konci května MUSÍ být už všechen trubčí plod pouze v TL. A to proto, že TL je v nejchladnější části úlu. Chladnější prostředí vyhledávají samičky VD a k tomu preferují trubčí plod kvůli jeho delšímu vývoji a tím docílím toho, že VŠICHNI VD ve včelstvu jsou pak na trubcích. Když pak včelstvo vyžene trubce, vyžene je i s roztoči. Jen díky tomu nemusím hned po posledním medobraní v půlce července ničit vč kyselinou a dokonce můžu dát Gabon až začátkem září. To se zdá být mnohem lepší. Jak tu ale napsal jednou začátek, on, když by 10.7. nedal KM, neměl by už čemu dát 1.8. Gabon. To je případ drtivé většiny našich včelařů, protože trpí trubčinu všude a říkají tomu jako že aby si včeličky hezky žily a stavěly si kde se jim jaké dílo líbí. Každý si může vybrat, myslím, že na tohle drtivě drtivá většina včelařů nepřišla a já vám tu zadarmo říkám, jak to můžete všichni udělat. Já na to díky ochotě neustále se učit a zkoušet nové věci přišel. Sám, bez tak zvaných odborníků, kterých si nějak neumím vážit. Tedy většiny z nich.
Stačí okopírovat do nejmenších detailů jak to dělám já. Předtím je ale nutné to POCHOPIT.

Trubčinu na vysokém SR mám tedy do konce května a protože je to vysoký plást bez výztuh, musím s ním podle toho zacházet a nikdy ho nesmím naklánět na plocho, ale jen tak, aby osa plástu byla vždy kolmo k zemi.

K poslední vaší otázce.

Rámky pro VS, pokud mají být postavené jako dělničí, mít nějakou výztuhu MUSÍ. Protože ale nevím, co vlastně postaví a protože k vylepení proužku M musí být v HL nuta na zatavení proužku M, tak jsme vymyslel rámky kam se nic dávat nemusí a stejně na nich staví správně. U vodorovných výztuh se případná trubčina dá snadno vyřezat a jde to i když je plást rozdělený na třetiny dvěma svislými výztuhami.

Polopatě. Mám SR/VS a dám ho oddělku. Většinou ho postaví dělničí. Pokud někde udělají (třeba jedna třetina nebo půlka třetiny) trubčinu, vyřežu jí a snažím se aby to vč dostavěly už "správně", tedy dělničinou.

Nejjednodušší je pochopit, že trubčina ve VN, vyjma do konce května, nesmí být nikdy. A protože toto je úplně zásadní, a když se ukáže, že by na VS stavěly kra.iny, TAK HOLT VOLNOU STAVBU MÍT NECHCI A NEBUDU. Vlastně proč se o to pracně snažit a peklovat se tím? Pokud se vše udělá jak píšu, není žádný ROZUMNÝ důvod snažit se o VS. Nejlepší bude když na VS zapomenete úplně. Je to zbytečná a velmi pracná komplikace.

21.2.2022 20:25
smidla

XXX.XXX.2.30

Dobry den,

proc by nekdo mel chtit volnou stavbu v plodisti? Pochopim to v medniku, pokud tam nechce mit pancovane mezisteny. Nebo to ma mit vyznam v podobe uspory za mezistenu? Pak to ale zadna uspora neni. Pokud jedni kilo vosku se rovna priblizne 7 kilo medu, ktere vcely spotrebuji na tvorbu vosku, pak je mezistena naopak levnejsi. Volna stavba ma vyznam u plasteckoveho medu.

A k te matematice ohledne tlousky hodni loucky. Pokud zizite horni loucku o nekolik mm, ale misto toho date dve vyztuhy svisle do tamku, pak se domnivam zaberou v souctu vice prostoru buden nez samotna horni loucka s dratkovanim. Nebo jsem to pochopil spatne?

S pozdravem smidla.eu

Uživatel s deaktivovaným účtem

21.2.2022 20:57
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nechodím sem moc často utrácet čas a vlastně nevím proč to zde číst, ale vaše starosti bych chtěl mít. Volná stavba je vedení včelstev bez použití mezistěn s respektem k jejich potřebám daných evolučním vývojem. Tvar, velikost nebo drátkování je včelám úplně fuk.
Stavební rámek je účelově vnucený prostředek včelám ke stavbě trubciny tam, kde to vyhovuje včelaři. To že tam staví trubcinu je proto, že jinak nemají kam a je to pro ně min náročné, než předělávat dělnicinu jinde. Prostě uspokojí touhu chovat trubce ve volné díře. S volnou stavbou to nemá nic společného.

21.2.2022 22:24
romaning

XXX.XXX.81.62

Fajn. Už v tom mám jasno a budu se snadněji orientovat v popisech metodik
Rámek pro volnou stavbu - v plodišti - pro dělničinu. Ale nepoužívat - raději mezistěny
SR - předpoklad trubčiny

Trubčinu na vysokém SR mám tedy do konce května a protože je to vysoký plást bez výztuh, musím s ním podle toho zacházet a nikdy ho nesmím naklánět na plocho, ale jen tak, aby osa plástu byla vždy kolmo k zemi.
Nebylo by vhodné použít pro toto použít rámek s vodorovnými příčkami pro zpevnění díla?
Nebo je to zbytečné a stačí dávat pozor?
Nebo je to naopak naškodu - není potřeba aby se mohla trubčina stavět z více míst najednou (rychleji)?

přikládám obrázek rámku se svislými výztuhami.
Zřejmě už jste ho zkoušel, ale špejle vypadají dost zranitelně, zvláště ty boční.
Pokud je HL pouze "rovná" bez odskoku na ouška a udělá se na ní výřez na T tvar, vychází pak tento "břit" i do oušek a je potřeba ho až po vnitřní stranu BL odstranit. ano?

K úspoře dřeva vs dílo: rozdíl je cca 39cm3, což je krychle 3,4cm
Nakolik je tato úspora znatelná nechám na zkušených. Jistě to nelze brát takto matematicky. Špejle je schovaná v díle. Minimálně z jedné strany nemá na výšku buněk vliv. Já jen pro představu

21.2.2022 23:07
tom.50

XXX.XXX.139.241

smidla

VS jen v plodišti, protože pokud chci panenské dílo v medníku a současně nechci použít mřížku, pak to nejde! Opakuju to snad podesáté, pak by v medníku stavěly trubčinu a tím by to lákalo matku ke kladení v medníku. Tečka, toto je definitivní. Protože já chci nemít úhyny a tudíž mesmí být v medníku plod a už vůbec ne ten trubčí. A trubčí plod po konci května nesmí být ani v plodišti, jak jsem už mnohokrát vysvětlil. Sice by bylo přirozené, aby si včely stavěly a plodovaly kde a jak chtěly a tak bych těmto včelomilům organikům radil ani nevytáčet med.

Mřížka podle roku snižuje medný výnos i na polovinu a hlavně se vč chtějí víc rojit - vnímají jí do jisté míry jako strop.

Chci panenský med, protože ho prodám za cenu o asi 50-60% vyšší (proti výkupu ještě výrazněji lépe), než ostatní, kdo produkují med s výluhem výkalů včelího plodu. Lepší bohatí zákazníci to neomylně poznají a jsou ochotní platit hodně, ovšem pouze za kvalitu.
Pozná to na chuti každý, i kuřák, doporučuji každému udělat mezi známými slepý test medů a lidi neomylně poznají panenský med. Tečka, k předpotopní klasice se už nebudu vracet nikdy. Vývoj se totiž nezastavil a brzy přijde den, že klasický med ze zakladeného díla bude jen pekařský a pro proletáře, jako ten Čínský a ze zemí mimo EU v supermarketech.

Každý rok prodám zjara několik nejlepších včelstev. Jdou ode mě jen na vysokých rámcích bez TL a KK. Tudíž do rámku dám M, ale pak to celé prodám a tedy vystavěnou starou souši nevyvařím. Rámek si udělám nový, ale vosk by mi chyběl. Proto se snažím o VS vysokého díla. Jinak bych se takovou pošetilostí nezabýval. V medníku to nepřichází v úvahu z mnohokrát popsaných důvodů. Ve skutečnosti jsem udělal mnoho pokusů s VS v NN. Jde to po polovině a spíš v konci června, to už v mednících i bez mřížky trubčinu nestaví. Ale výsledky jsou zatím rozpačité a tak jsem se o tom ani nezmiňoval a dám to veřejnosti až to dotáhnu.

Vaše počty mají něco do sebe. Tak vám to vysvětlím jinak. Nechce se mi drátkovat a po vyvaření vypínat drátky a vylepovat M a ty chci navíc, jak vysvětluju v předchozím odstavci, ušetřit. Když nebude mít plást drátky, musí mít výztuhy jiné a tyto výztuhy současně nahrazují mezistěnu. Takže. Primárum je VS bez M a bez drátkování a tak to, co blokují výztuhy, které tam nemůžou nebýt, doháním slabšími loučkami.


K jedovatému kydu BG snad jen to, že já nechovám včely aby bylo hezky jim a pak krásně přirozeně mohly umřít na CCD způsobenou invazí VD a jinými stresy. Já chovám včely proto, aby bylo dobře mě. A tím, že nemám úhyny, je jasné, že moje metodika vyhovuje víc i včelám a domněle přírodní chov některých svérázů je pro včely vlastně horší. Je to stejně hloupě primitivní názor, jako že přirozené bylo, že byli lidi nemytí, smradlaví a zavšivení a zablešení. To je lidská přirozenost a věčné sprchování a tělesná očista pomocí chemikálií, jako jsou šampóny a sprchové gely a jiné prostředky hygieny jsou doslova tvrdá chemie a někteří zablešené vlastní tělo třeba začnou preferovat stejně, jako dopřávají svým včelám jejich co nejpřirozenější život. Já se touto cestou návratu k přírodě rozhodně nevydám. Tím spíš, že je jedenadvacáté století a ne středověk.

Umí si někdo představit jak by vypadal přirozený život domácího psa bez odčervení, odblešení (Amitraz ve velkých dávkách, třeba v nasyceném obojku) a bez občasného vykoupání? Doma by nikdo asi takové zvíře nechtěl.

21.2.2022 23:30
tom.50

XXX.XXX.139.241

romaning

Na všechny otázky si odpovídáte sám a správně. Akorát stavět trubčinu není potřeba současně na více loučkách. Trubčinu v časném jaru a zjara staví tak bleskurychle, že to skutečně potřeba není. Se stavbou dělničiny bez M je to už horší. Možná nevíte, že včely na stavbu plástu na M spotřebují asi ze 3/5 vosk z M, prostě jí zeslabí a vosk použijí na stěny buněk a přidají asi jen 2/5 nového vosku. Někde na netu se musí dát najít fotky s obarveným voskem v M, myslím že modře, jak jsou buňky z asi třetiny sytě modré, prostřední třetina k okraji malinko žloutne a až poslední třetina buněk je žlutá.

Vysvětlím to ještě jinak. Plást 39x30 má vosku (dá se vytěžit když se vyvaří správně) asi 145 g a to jak divočiny - tedy dělničí VS a nebo plást na mezistěně. Jenže mezistěna pro tento plást váží asi 90 g. Takže na M musí včely přidat jen 55 g, kdežto VS musí "vypotit" 145 g, jasné? Proto je stavba dělničí VS pomalejší a pak je výhodné, když staví víc part stavitelek současně.

Obrázek je opět doknalý. Jen když má ty vodorovné špejle, nemusí mít ty svislé. Jenže svislé podpírají HL a tudíž se dá zeslabit, "vajgly" špejlí jsou jen pro normální HL.

Ani tak nejde o úsporu dřeva (tedy mě) jako spíš o pracnost. Je rozdíl připravovat rámky pro 3-5 vč nebo pro více než 50. Jen do TL je potřeba po 4 SR a to je 200. Rok co rok se vyvaří nejméně jeden NN díla ze starých TL a to je 50 x 11(10) = 500-550 rámků, ze kterých nejméně třetina nepořežije k dalšímu cyklu. Stejně tak ročně vyřadím dalších asi 200 N rámků a z těch taky některé doslouží. Jen prodejem napříkald 10 vč odejde více než 100 vysokých rámků. Ze zbývajících asi 40 vč se ročně recykluje cca 5 rámků (plástů), což je dalších 200 vysokých a z nich také asi 1/4 doslouží.

Prostě dříví mizí před očima a poslední roky většinu přířezů kupuju.

Rámky se mi nejlépe osvědčily z olše, přijatelná, ale málo trvanlivá je osika (a přířezy jsou "chlupaté"). Lípa je o něco lepší, ale kvality olše nedosahuje. U lípy i olše brzy uhnijí ouška v místě probití, proto dělám ouška tlustá 7 mm.
I smrkové přířezy fungují dokonale, ovšem při sbíjení se musí klepnout na hrot každého hřebíčku, jinak se smrkové či borové loučky štípou, loučky z borovice vejmutovky se neštípou a jsou dokonalé. Sponkovačka má sponky na koncích tupé a tudíž se to téměř neštípe.

Uživatel s deaktivovaným účtem

22.2.2022 05:34
Uživatel s deaktivovaným účtem

Věděl jsem, že je zbytečne utrácet čas s hluchými slepci, kteří "znají" volnou stavbu jen z internetových blábolů podobných sebestrednych inteligentů, kteří přesně vědí a mají jasno. Jo a volná stavba opravdu není pro každého, ne každý je vývojově v uvažování tak daleko, aby byl schopen zahodit středověké mysleni, které jej nutí preslapovat na místě a utrácet čas v nepodstatných pitomostech.

Přidejte reakci

Přidat smajlík