Za sebe nepodněcuju nikdy dodáním nějakého krmiva, ať těsta a už vůbec roztoku. Snad jen nějaké záchranné podání vyhladovělému vč by bylo opodstatněné. Tomu je ale nutné předejít dostatečným nakrmením v létě loňského roku.
Zrovna tak s pylem nikdy nemám problém, každé vč má dostatek pylu pod zásobami.
Něco jiného tvrdí Sedláček, protože obchoduje s těstem s nějakou bílkovinovou náhražkou. Vyzkoušel jsem, že jsem to polovině vč dal a polovině ne a neviděl jsem žádný rozdíl a dle mě je to vyhazování peněz a nebo, a to spíš, je to horší. To proto, že jakmile dostane vč těsto, musí mít vodu a nestačí mu metabolická voda skondenzovaná na stropě, ale musí pro vodu ven a jde za každého počasí, často s drastickými ztrátami létavek. Tudíž v ideálním případě vč nesílí, přírůstek mladých včel v důsledko podnícení je zrušen úbytkem létavek. V horším, podle mě častějším případě, přírůstek včel nevyrovná ztráty a tak je jarním podněcováním docílen pravý opak kýženého výsledku - včelstvo katastrofálně zeslábne. A taky včely ošetřující plod předčasnou výchovou plodu (má se také za to, že zimní včely jsou bezcenné a brzy hynou aniž by pracovaly) včelař podněcováním dosáhne opaku.
Pak je jediným výsledkem, v nejlepším případě, nula od nuly.
Když od 70 let 20 stol Vúvč Dol pod vedením ing. Veselého (Kamler už tam byl taky) razil doktrinu nezužování, včelstva pak decimovala nosema apis. Zužování se primárně nedělalo kvůli sílení včelstev, ale kvůli samoléčbě nosemy apis - na to Blinov před ww2 svou přepážku vymyslel a zužování objevil a propagoval. Protože soudruzi z Dolu odmítali zužování, NA decimovala včesltva ve velkém a musela se léčit. Nejprve antibiotickým Fumagilinem Maďarské výroby, posléze československým sulfátem, aby v medu nemohla být rezidua ATB. A protože podání sulfátu proti NA šlo dobře těstem, nechtěně jsem podněcoval -podlehl jsem také masírce Včelařství i já a kde jsem to nedal, nebyl žádný rozdíl. Asi proto, že jsem zužoval vždy.
A celé se to nemuselo dělat, když by lidi nedali na tak zvané vědce, ale podle selského rozumu zužovali. Jenže k tomu je ještě nutné nemít očka a sejta ve dnech a nedržet včelstva v průvanu a tedy v permanentním chladu. Takto jsou pak včely podtržené na celý život a náchylné k nemocem jako jsou například virozy. I až zuřivě urputná touha nemít v úle plísně a vlhko (hlavně kvůli tomu očkaři ustavičně větrají průvanem) je velice škodlivá, protože včely žily ve shnilých dutinách stromů plých plísní miliony let a my nevíme, zda dokonce z těch plísní něco v předjaří nezískávaly, neboť i Penicilin je, jak známo, plíseň.
Samosebou je mi jasné, že málokdo dočetl až sem. Kdo dočte, nebude chtít přemýšlet o mých argumentech (které jsou vždy tak moc jiné než majnstrým), protože se svých posvátných krav umí málokdo vzdát a nedej Bože se něco nového (staronového a zapomenutého) učit a u práce myslet. Někteří pak budou mít "záhadné" úhyny, ale protože ty úhyny přijdou za půl roku i déle, nenapadne je, že na podzimních úhynech zapracovali předešlou zimu, předjaří a jaro.
A tak pořád dokola. Jak kdo chce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Souhlas, tedy co se týká podněcování, dělám to stejně. Nepodnecuji na jaře, raději krmim víc na zimu. Důvod je prostý, nikdo neví, kdy zima skončí. Pamatuji sníh do května a spoustu padlých včelstev hlady v okolí... V takovém případě, pokud ještě mrzne je přikrmování problém, protože včely neberou. Další negativum podněcování na jaře , i když je počasí, vidím v předčasném upracovani zimní generace, ktera je důležitá právě k jarnímu rozvoji včelstva(odchov plodu, doplnění pylu...), Místo toho ji život zkrátí jarni doplnění glycidovych zásob, které včelař ušetřil na podzim
Zdeněk Izer by na toto řekl: "jen blbni!"
Jak vidím, ani argumenty (to by se to muselo číst, že jo) nestačí a furt někomu straší v hlavě předpotopní metody, kterými se včelám víc ublíží než pomůže.
A superbystrý postřeh autora videa, že to včely vemi rychle berou, je fakt bomba. Pes taky miiluje a bleskurychle sežere čokoládu, ale život mu rozhodně neprodlouží. Navíc páníček víc utratí za veterináře. Než pes předčasně zdechne. Ale bral to rychle, že ano (chtělo by se dodat).
Je to báječné. Mnohým kvůli těmhle přepotopním nesmyslům uhynou včely a já pak zjara prodám zdravá vyzimovaná včelstva, no není svět skvělý? Která samosebou nepodněcuju nikdy nijak. A jak to dělám, že nikdy nic neuhyne? No snadno a rychle, každému včelstvu nechám nejméně 10 kilo medu. Inu, jak říkvali předkové: "dej krávě do držky, vona ti dá do dížky". Někdo pomocí míry 24 a nebo nedej Bože NN systému veme včelám do mrtě všechno a pak vymýšlí blbosti.
Kde lidi berou na tyhle voloviny čas je pro mě záhada.
Pro mladé, kráva se dojí a dojí se do díže, tedy do "dížky". Aby mohla něco nadojit, musí dostat nažrat (musí dostat do držky) toho, co krávy žerou a ne nějaké náhražky, pivovarské nebo jiné.
Už dávní předkové vymysleli přísloví: "med dělá včely a teprve včely můžou dělat med!"
Podle mých info, drtivá většina vč, která každoročně v ČR uhynou, jsou na míře 39x24. A proč je tato předpotopní míra stále tak oblíbená? No proto, že se pomocí této míry dá včelstvům vzít všechen med do mrtě. Kdysi na Moravě říkávali této míře "raubsystém". Velmi výstižné.
Jen dodám, Langstroth 1/1 (tedy 448x232x10) je stejně blbá míra.
tom.50
napsal(a):
Zdeněk Izer by na toto řekl: "jen blbni!"
Jak vidím, ani argumenty (to by se to muselo číst, že jo) nestačí a furt někomu straší v hlavě předpotopní metody, kterými se včelám víc ublíží než pomůže.
A superbystrý postřeh autora videa, že to včely vemi rychle berou, je fakt bomba. Pes taky miiluje a bleskurychle sežere čokoládu, ale život mu rozhodně neprodlouží. Navíc páníček víc utratí za veterináře. Než pes předčasně zdechne. Ale bral to rychle, že ano (chtělo by se dodat).
Je to báječné. Mnohým kvůli těmhle přepotopním nesmyslům uhynou včely a já pak zjara prodám zdravá vyzimovaná včelstva, no není svět skvělý? Která samosebou nepodněcuju nikdy nijak. A jak to dělám, že nikdy nic neuhyne? No snadno a rychle, každému včelstvu nechám nejméně 10 kilo medu. Inu, jak říkvali předkové: "dej krávě do držky, vona ti dá do dížky". Někdo pomocí míry 24 a nebo nedej Bože NN systému veme včelám do mrtě všechno a pak vymýšlí blbosti.
Kde lidi berou na tyhle voloviny čas je pro mě záhada.
Pro mladé, kráva se dojí a dojí se do díže, tedy do "dížky". Aby mohla něco nadojit, musí dostat nažrat (musí dostat do držky) toho, co krávy žerou a ne nějaké náhražky, pivovarské nebo jiné.
Už dávní předkové vymysleli přísloví: "med dělá včely a teprve včely můžou dělat med!"
Podle mých info, drtivá většina vč, která každoročně v ČR uhynou, jsou na míře 39x24. A proč je tato předpotopní míra stále tak oblíbená? No proto, že se pomocí této míry dá včelstvům vzít všechen med do mrtě. Kdysi na Moravě říkávali této míře "raubsystém". Velmi výstižné.
Jen dodám, Langstroth 1/1 (tedy 448x232x10) je stejně blbá míra.
Dobrý den,
můžu se zeptat, která míra je podle Vás optimální?
Podle mého názoru by byl nejlerpší originál Dadant-Blatt - 435x30x12 pro plod + nějaký NN pro med, nejlépe 435x140x12. Originál nemám a nevyzkoušel jsem ho tudíž.
Perličkou je, že ruský úl je přesně tento Dadant-Blatt do posledního detailu, ale nesměl se jmenovat imperialisticky a tak dostal ve 30 letech 20 stol, kdy byl masově zaveden v tehdejším SSSR, název Mnogokorpusnoj. Korpus je česky nástavek a tedy my bychom jeho název překládali jako vícenástavkový, či mnohonástavkový.
V současných českých podmínkách by to byl úl na rámků 11 - to proto, aby byl čtvercový při délce rámku 39 cm a umožnil jak SS tak i lepší TS. Nesmí mít pro plod vyšší rámek než 30, ale ani nižší!!!
Nesmysl na 13 rámků je úkrok stranou k totální iracionalitě. Těžší, jen SS a to stačí k tomu, aby byl špatný. Nemluvě už třeba o nekompatibilitě s u nás neběžnějšími úly s délkou rámku 39 cm.
Já používám míru (v cm) 39x30x11 + 39x15x11 pro med (nově si zavádím ještě 39x11x11 prto využití ultraraných snůšek z jív, špendlíků a třešní), u většiny úlů stačí jako medník 3 NN 39x15, čtvrtý je ale celoročně pod VN. Ujal se pro něj název POL = polštář. Tento název ale vymyslel pan Sedláček (Bučovice) a já se vracím ke svému původnímu názvu (používám to dřív než Sedláček a dokonce dřív než ing. Řeháček) a nazýval jsem to v polovině 80 let 20 stol tlumič = TL (namíso mnou zavedené zkratky pro polštář POL).
Tedy, používám systém Dadant s mírou (délkou rámku u nás běžnou) 39.
Nejlépe se včelám daří (nejvyšší výnos a nejméně práce) v úle 39x30x11 + NN 39x15x11. Ovšem mám i míru 39x24x11, ale i u ní používám stejný NN. Letos jsem definitivně zrušil míru 39x34,7 - protože je vysoká a některá včelstva se v některých letech a jalovějších podmínkách stísní na vysoký prostor a úplně ignorují medníky.
Med těžím jen z nízkých jen panenských rámků, NIDY NEVYTÁČÍM VYSOKÉ A UŽ VŮBEC NĚKDY ZAKLADENÉ RÁMKY!!!!!
Nikdy nepoužívám mřížku, matky mi v mednících u 30 nekladou nikdy, u 24 někdy na 2-3 rámkách v prvním NN ano.
Obecně lze říci, že jedenáctirámková bedna 24 je ničemná, protože "jedna bedna málo, dvě moc". Míra 24 vyžaduje asi o 50-70% více práce púokud je použit dadantsystém, asi o 100% víc při klasice s mřížkou a asi o 200% s převěšováním plodu.
Nemusím vymýšlet nesmysly s alternativním léčením, léčím Gabonem a Amitrazem. Můžu, protože rámky na med nejsou v době léčení v úle.
Nikdy nesmí přijít do mých včelstev žádná kyselina v žádné podobě.
Většinu info o mém způsobu můžete najít na VF a i tady na Ifauna mám dost článků, díky nimž se dá velmi efektivně včelařit a mít absolutně čistý med bez reziduí léčiv a taky bez výkalů larev včelího plodu.
Kdo z mých přátel a známých poslechl a do nejmenšího detailu dodržuje moje zásady, neví co je úhyn včelstva.
Obměna vysokého díla je snadná, není nutné (ani pro vč zdravé) měnit víc než asi třetinu plodového díla. Nezbytností je předjarní zužování pomocí blinovy přepážky.
A je nutno ještě dodat, že nikdy nemonitoruju VD, ani nemůžu, nemám síta ve dnech. Monitoring a léčení až když padá dost brouků je největší kra.ina, co si lze představit (to je stejné, jako se dát očkovat až když bych virus chytil a jen monitoroval, kdy to konečně dostanu, logika je, že se potížím MUSÍ předcházet a ne je řešit až nastanou). VD v našich vč je vždy, starejme se jen o to, aby se nepřemnožil (nepřemnoží se jen tam, kde není sejto ve dně, dno je nízké, úl nemá očka a nepoužije se nikdy žádná kyselina). Taky u úlu nesmí být nikde očko, podmet smí být vysoký jen 18 mm, ne méně či více a letní česno je přes celý úl a je tedy veliké v mm 18x405. To je jediný přívod vzduchu do úlu. Na zimu se česno zmenšuje a musí být vždy u strany a to i u SS. Tou stranou je levá z pohledu za úlem - tedy když se dívám smněrem výletu včel a napopak je vpravo při pohledu čelním.
Vlastně jsem tady v pár větách popsal celou fintu. Ale vím jistě, že to 99,9% včelařů odmítne, málokterý to dočte až sem.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Souhlas, tedy co se týká podněcování, dělám to stejně. Nepodnecuji na jaře, raději krmim víc na zimu. Důvod je prostý, nikdo neví, kdy zima skončí. Pamatuji sníh do května a spoustu padlých včelstev hlady v okolí... V takovém případě, pokud ještě mrzne je přikrmování problém, protože včely neberou. Další negativum podněcování na jaře , i když je počasí, vidím v předčasném upracovani zimní generace, ktera je důležitá právě k jarnímu rozvoji včelstva(odchov plodu, doplnění pylu...), Místo toho ji život zkrátí jarni doplnění glycidovych zásob, které včelař ušetřil na podzim
Dobry den,
trochu mi unikaji souvislosti, proto polozim dotaz, snad se pochopime.
Jarni podnecovani podle meho nazoru neslouzi na doplneni zasob, ale k navozeni pocitu snusky a k vetsimu rozplodovani matky. Do kvetu ovocnych stromu, tak mate i nekolik generaci tohorocnich vcel.
Ano, zimni vcely se mozna neoziji kvetu, ale zato pripravi nekolikanasobne vetsi mnozstvi novych vcel. nebo je to jinak?
S pozdravem smidla.eu
Uživatel s deaktivovaným účtem

V zásadě ano, problém je pro mne v načasování. Jak jsem psal, neodhadnu počasí a tak neriskuji úly plné včel, které se nedostanou ven a je nutné je krmit aby nepadly hlady, protože stejně nic neprinesou. Vcelařím v 540mnm, většinou do květu ovocných stromů není nic, nebo lehce pro spotřebu včel. V teplejších oblastech to může mít smysl..
Dovolím si reagovat na toto:
Do kvetu ovocnych stromu, tak mate i nekolik generaci tohorocnich vcel.
Ano, zimni vcely se mozna neoziji kvetu, ale zato pripravi nekolikanasobne vetsi mnozstvi novych vcel
Několik generací?
Měli bychom docílit toho, aby včelstva do začátku února, raději půlky, neplodovala vůbec. Včřely z tohoto plodování poměrně rychle uhynou, jarní snůšky se nezúčastní a tak jenom opotřebí dlouhověkou zimní generaci, která se ve zdravém vč má zúčastnit snůšky z jabloní (řepky) a v jejím průběhu odejít. Nabídnu trochu počtů.
Včela se stává létavkou 40 dní po položení vajíčka matkou do buňky. Ovšem matce přece jen pár dní trvá, než se rozklade na smysluplný počet vajíček denně. Trvá jí to tak 7 a spíš 10 dní. Z následujícího tedy vyplývá, že ke "knižním" čtyřiceti dnům se musí připočítat těch raději 10 dní na rozkladení. Takže smyslupný počet včel se stane létavkami asi nejméně 50 dní od položení vajíčka matkou. To jsou základní počty a nejde to nijak ošálit.
Včelařím kolem 420-450 mnm. První významná snůška je z jív, hned po nich jde špendlík (ten u několika vč vytáčím), pak vrby a třešně, po nich švestky, hrušně a jabloně. Med z třešní vytáčím od 2/3 vč. (používám na med u systému Dadant NN15). No a špendlíky rozkvétají tady u nás na začátku dubna a je to velmi významná snůška. Ale 50 dní před cca 10.4. je asi tak 20.2.!!!!!
Z uvedeného jasně vyplývá, že první významné snůšky se nejen že účastní, ale vlastně jí zvětšiny "zařídí" loňské včely a stejně tak snůšku ze třešní a ostatních ovoc. stromů. Takže žádné jarní "generace včel" neznám. Já pro první jarní "vytáčecí" snůšku neznám ani jednu jarní generaci, natož několik.
Doufám, že je to jasné a srozumitelné.
Dobry den,
predne bych rad podotkl, reakce tom.50 mne mile prekvapila, ze neni utocna. Sice dost prosazuje opet svoji verzi, ale s tim se dokazu vyrovnat.
Snazim se prevzit zpusob vcelareni od pana Spavora, na youtube ho asi znate jako biouly.cz
Prvni jarni podnecovani zacina cca kolem poloviny unora. Tedy do prvni vyznamne snusky tom.50 to v pohode stiha rozjet na pozadovane rozplodovani matky.
Pro mou lokalitu by mela prvni vyznamna snuska byt z javoru. Letos bohuzel cely proprsel. Proto chapu i reakci bohemiagall.
Osobne se domnivam, ze take velmi zalezi na genetice vcely jakou vcelar pouziva. Mam linii Singer a linii Vigor. Vigorky jsou pro mne naprosto nepouzitelne. Budto s nimi neumim pracovat, nebo se keme proste nehodi. Singrovky mam mixnute necim od Sedlacka, tam to je daleko lepsi, ale ja jsem zacatecnik, takze ani zde nedelam markantni zavery. Letos jsem poridil inseminovanou matku od pana Veverky z Kyvalky, tak uvidime naprezrok. Pohravam si s myslenkou aspon do nekolika vcelstev ji rozchovat a dat uz ve 2022, ale i tak se poradne ukaze az 2023. Jsem zvedavy a mam velka ocekavani.
Vazim si kazdeho narozu, ktery sdeluje vlastni zkusenost, ale nenuti ostatni ho pouzit. Svobodna vule a rozhodovani pak kazdeho smeruje tam.... Protoze jedina pouzitelna zkusenost, je vlastni zkusenost, aneb zkusenosti jsou neprenosne.
S pozdravem smidla.eu
Zkušenosti přenosné jsou, jen papouškujete nesmysl, který se někde kdysi objevil. Kdyby se zkušenosti nedaly přenášet na jiné, nemohly by například existovat školy.
Singer je nejhorší mě známá včela, ploduje a medu nepatrně, v mých podmínkách žádný. Singer je toliko kmen pro množírny, nejrychleji ze všech Kraněk dokáží nadělat "maso" na oddělky a oddělky to je stejně výnosný byznys, jako množírny čoklů. Že je to blbá včela, schopná proplodovat vše co přinese (a přinese enormně málo), množičům žíly nerve, kšeft je kšeft a basta!
Vigor může být jen od pana Čermáka, taky jsem si kdysi naběhnul a koupil jsem údajnou Vigorku od množiče s licencí, ovšem se skutečnu Vigorkou to nemělo vůbec nic společného. Mě se tato včela zdála zjara pomalá (to mi vyhovovalo) a skutečně jen její dcery, tedy inseminky od pana Čermáka, nosily medovici, zatímco tehdejší Praděd a další se "válely" na česnech a nehly křídlem a bylo potřeba je skoro krmit. Poslední 3 inseminky Vigor mi vč měnila ještě týž rok a tak jsem s ní skončil, na to vážně nemám ani nervy a už vůbec peníze!
Spoléhat na jedinou rostlinu, třeba na javor, je nesmysl a vlastně je to v praxi neproveditelné, stěží lze včelám nařídit kam létat mají a kdy a čemu se mají vyhnout. Opakuju, první významná snůška je z jívy, ta zaplní plodiště a odstartuje rozvoj a ze špendlíku se už od některých včelstev vytáčí, opakuju, z třešně víc jak polovička. Významný je javor klen. Javor mléč kvete o měsíc dřív a na vytáčení to nikdy není, ten je jen na rozvoj a jen na pyl, meduje jen při teplotě nad 18 a to se poštěstí málokdy a i tak to není medování "na kliku" jak se říkávalo (medomety měly dřív kliky).
Zdá se mi významnější hloh, ten kvete současně s klenem. Ale mě osobně tento druhý kvěťák nechutná a navíc se nedá pastovat, tvoří drsné krystaly.
Trnka je úplně k ničemu, včely jí nenavštěvují nikdy a nebo bezvýznamně, má totiž neskutečně jalový nektar s nepatrným obsahem cukru a ani pyl není pro včely zajímavý. Trnka je včelařsky bezvýznamná, většinou na ní nejde žádný hmyz.
Jak píšu výš. Všechno jarní podněcování je nesmysl, nesmírně pracně se dosáhne náskoku nanejvýš tak 3-5 dnů. Pro zaměstnané lidi, kteří nemůžou udělat zásah ve včelstvech přesně kdy je potřeba (navíc drtivá většina včelařů tu pravou chvíli nepozná a i já mám v některých letech potíž), je to pak horší než lepší. Moje maminka říkávala, že pomocí podněcování se dá dosáhnout jen toho, že jsou o 3 dny dřív na stromě. Žádné podněcování je proto lepší vždy!
Mikomu nic nevnucuju, jen tvrdím a umím dokázat, že způsob, který jsem klopotně za celý život vyvinul (jen proto, že soudruzi z Dolu a Včelařství bojkotovali cizí literaturu a já o Dadantu nic nevěděl) je nejméně pracný, vč se skoro nikdy nerojí a když, je to u mě důvod zlikvidovat matku = chyba je v ní a ne v úle nebo ve mě.
Za víc než úsměvné pokládám prozření někdejšího řediteloe Dolu Kamlera, který až když dořediteloval, teprve asi směl napsat pravdu ve Včelařství, že Dadantsystém je nejméně pracná provozní metoda s nejvyšším možným výnosem při nejnižší spotřebě práce. Úsměvné na tom je to, že byl jedním z "party" výzkumných pracovníků, kdo se zamlada vyjadřoval, spolu s ostatními chytrolíny z Dolu, že dvě rámkové míry v jednom úle jsou iracionální. Na otázku proč, tak by se prý pletly. Za celý život jsem nepochopil, jak by si někdo uměl plést rámky stejné délky s výškou 24 a 15 nebo 30 a 15. Snad po litru kořalky by se to někomu podařilo.
Někteří včelaři si svoje know-how žárlivě střeží. Já přišel na to, že je lepší to komplet zveřejnit. Malí lidé nevěří, že by někdo něco dobrého dal do placu zadarmo a tak to just ani nevyzkoušejí. Cekem úsměvné ne?
Na druhou stranu kdo ví jaký bych byl já, kdybych nevyrostl v rodině, kde byly úly (naši je měli určitě od roku 1950, možná už od 1947) 39x30x12 s pevným dnem (izolované univerzály) a k nim jako medníky tenkostěnné 39x15x11. Dodnes mám poslední 4 a včelaří se v nich skvěle se stejným výnosem jako v nástavkáčích při stejné práci.
Doufam, ze to nesklouzne opet k nejake diskusi jako v jinych tematech. ALE!!!
Zkusenost je neprenosta, ve skolech se ziskava vzdelanost, zkusenost se ziska az praxi. Takto to je mysleno a takto to je.
Ja jsem relativne mlady a proto mam jeste moznost zkouset, proverovat a overovat. A protoze me to bavi, tak to i delam. Informace ziskavam z ruznych zdroju a predem nezatracuji zadny. Nektere vyzkousim, nektere ne.
Smidla.eu
Vyzkoušet se má všecko. Můj táta dokonce říkával, že je pravda, že chybama se člověk učí. Jen dodával, že pošetilec je ten, kdo se učí na svých chybách a nedá si říct, když ho někdo varoval. Tvrdím, že něco jiného je nevědět. Ovšem vědět a stejně dělat k..viny, to je napováženou.
Já, bohužel, uvěřil panu Boháčovi (už nežijící zakladatel PSNV) a naběhnul si na nejhorší možnost a tou je NN systém a vyzkoušel jsem ho. Ale ne s Langstrothem, ale stejně jako on (Boháč) s mírou 39x15x11. Pracnější a hloupější systém jsem nezažil a několikrát jsem se k němu vrátil, myslel jsem si, že se jen stačí naučit s tou mírou pracovat. Ale když jsem viděl vedle stojící úly s jednou mírou a převěšováním plodu, že tam byla polovina práce a dvojnásobek medu, došel jsem k nezvratnému závěru, že NN systém je nesmysl. Až později jsem se dozvěděl, že tento systém opustily USA hned po ww2 jako pracný a iracionální. Protože jsem ale neovládal žádný cizí jazyk, nemohl jsem si přečíst pravdu (taky nebyl internet a tak kde bych se asi tak k cizí odborné literatuře dostal?) a naběhnul si na NN nesmysl. Tím spíš, když Boháč a třeba Dr. Ptáček (tvůrce úlu Optimal) vynášeli v USA už opuštěný systém do nebe. A holt jsem si to musel vyzkoušet za cenu docela dost peněz (s mladou rodinou se jich víc než nedostávalo), velké a zbytečné pracnosti, ale i to bych dokázal oželet. Ovšem zklamání a zdrcující poznání, že ty nesmysly nefungují, neboli že i zadovák dá méně práce a víc medu, to bylo pro mě nejhorší.
Když jsem pak poznal, že dadantsystém je zase polovina práce než při jedné výšce rámků a převěšování a dvojnásobek medu, už bych neměnil. Kdybych z nějakého důvodu musel zase včelařit s mřížkou, převěšováním s jedinou mírou a vytáčet med se zbytky nespotřebovaných zimních zásob (plných reziduí léčiv) a vytáčet med z tmavých plástů, tedy s výkaly larev plodu a nedej Bože na míře 39x24, určitě bych raději včelařiny nechal.
Abych byl správně pochopen, tvrdím, že jakákoli rotace nástavků je nesmysl a tvrdím, že se jí dá úplně vyhnout a není třeba nástavky přehazovat.
Míru 24 mám jen proto, že zjara prodávám zdravá silná vyzimovaná včelstva a bohužel většina zájemců chce právě tuhle míru. Kdo si dal říct a zkusil jedenáctirámkovou = čtvercovou třicítku a k ní NN 39x15 (14,17)x11, už chápe mojí averzi vůči míře 39x24. L 1/1 = 44,8x23,2x10 je stejně špatný úl, plástová plocha je úplně a skutečně přesně stejná, jako je plocha 39x24x11. Ale to je už jiný příběh, uvádím to jen kvůli souvislosti.
Celý život, tedy víc než 50 let aktivní včelařiny, mám možnost srovnávat úlové systémy, provozní metody a rámkové míry. Já tedy, na rozdíl od většiny ostatních včelařů, skutečně vyzkoušel hodně. Dadantsystém vítězí na celé čáře.
Taky jsem si jako mladý nedal říct když mě staří bardi varovali před nesmysly. Měli pravdu, ale já se aspoň přesvědčil sám na vlastní kůži (a bohužel s vlastní peněženkou).
Chytrý včelař ví, že neví a blbec si myslí, že ví vše.Osobně preferuju jednoduchost a rychlost pana včelaře Sedláčka. Mám sice 39x24,ale už to v mém věku na nich doklepu. https://www.youtube.com/watch?v=t4DqTQYm8Pw V chovu matek se přikláním k www.bio úly ,ale používám již zavíčkované matečníky od včelmistra s Dolu ,které jen zaškolkuju a dolíhnu ve staré biosce co používám i na kuřata https://www.youtube.com/watch?v=DZZ_jibBGiI
Popravdě řečeno leckterý pan včelař mi z mnoha důvodů nesedí. Hlavně takový, co propaguje nesmysl v podobě jarního těsta s bílkovinnou náhražkou. Jarní podněcování je pro včelstva zhoubné obecně a jakýmkoli těstem obzvláště. O zhoubnosti jarního podněcování těsty informoval už před více než 20 lety opakovaně Dol a je s podivem, že na to někdo dokáže naběhnout znova.
Ale jedni, hlavně ti starší, skočí jednomu, ještě ke všemu cizáckému hochštaplerovi, na koblihy a jiní zase umějí skočit na jarní těstování i když se už dávno ví, že je to zhoubné. Jak kdo chce.
Já naběhl v mládí Boháčovi s Ptáčkem na NN systém a naposledy Řeháčkovi s Eurodadantem a to jsem byl už po padesátce a tedy je to trapné, protože jsem už měl vědět dost. A už jsem, jak se domnívám, imunní vůči propagandě a na tu v zájmu kšeftu jsem získal alergii.
Já mám tu vlastnost a děkuju za ní ač ateista Bohu, že i ve zralém věku pořád pochybuju a pořád měním a zkouším. Jiný mě nazve blbcem a adoruje "naučná" videa šikovného propagandisty a sám neumí rozpoznat propagandu. Jak kdo chce a nakolik mu jeho IQ stačí.
Ve vás se dokonale potvrzuje moje domnění, že je nejlepší vše popravdě zveřejnit, protože malí lidé nevěří a umí žít jen ve světě klamu a obchodních lží. Ono hlavně jde o to vytočit nespotřebovaný cukr do medu a pak se bít v hruď s vysokými výnosy. Pro tenhle typ včelařů jsou umělé inverty hotovým požehnáním. Mimochodem, co je ta bílkovinná náhražka v těstě a kde je několik NEZÁVISLÝCH vědeckých studií o tom, zda se ta chemikálie nedostává do medu?
Tak jo, svět je nádherný svou pestrostí.