Mřížka připraví včelaře o 30, ale taky o 50 a více % medu. Lze jí vůbec nepoužít a matka v mednících neklade. Tedy nesmí se převěšovat plod! A to může u 24 dělat potíže, protože jedna bedna pro plod málo, dvě moc. Jedna pro plod = rojí se to, 2 bedny - moc včel a málo medu.
Jak dokázat aby první přidané medníky matky nezakladly?
Rozhodně se nesmí zebrovat (jak je teď velká móda). Naopak, doprostřed medníku musí přijít vedle sebe asi 6, lépe 8 M a souše jen ke stěnám. Místo 11 r se dá jen 10. Matce vadí větší rozestupy rámků. Ale hlavně. Jakmile se v úle ocitne cizí plást s cizí vůní, včely se na něj ihned vrhají a čistí ho a opravují a matka ihned zakládá. Ale u "zdí" klást nebude a dál od stěn jsou samé M a do těch hned klást nejde. Než je včely postaví natolik, aby do ich klást už šlo, už nemají vůni cizího, ale vlastní vůni a už matku nerajcují. Tím spíš, když, do nedotažených buněk už včely začnou ukládat sladinu. Pokud má matka dole dost placu na kladení, medník nezaklade (těžko spnitelná podmínka u 24 viz výše uvedené tvrzení).
Musí být ale splněna jedna nejzákladnější podmínka. Nikde v úle nesmí být očko a česno musí být jako jediný zdroj vzduchu veliké asi 70-80 cm2. Ne víc, Síta musí být zakrytá úplně.
Uvedenému česnu nejlépe vyhoví podmet vysoký 18 mm a po vyjmutí česnové vložky vzniká česno veliké 1,8x40,5 = 73 cm2.
Proč 18 a ne 20 nebo 22 či 25? No proto, že při 18 mm ještě včely nic nestaví na spodních loučkách rámků ani na dně nedělají "šplhací" boule a je to vyzkoušeno (a zapomenuto) asi stoletou praxí.
Proč vadí zebrování? Jestli se mezi samé M dá jediná souš, kam matka může ihned klást, pak už zaklade i postupně stavěné M kolem této souše. A proto musí být M vedle sebe a souše u krajů, i třeba 2 a 2 a M jen 6. Ale M MUSÍ být vedle sebe.
Další medník se musí dát pod ten, co už tam je a zase musí být vystrojený podle stejné zásady. Kdo chce používat roky staré medníkové souše, musí používat mřížku. To samé při převěšování plodu.
Asi 7% matek (jak který rok, někdy méně a jiný rok víc) to nepochopí a klade v medníku. Je třeba se jich zbavovat.
Podmet 18 lze dodržet i tak, že je například 20, ale na dně leží celoročně 2 mm silná podložka. Pak se dosáhne o trochu většího česna a pořád tam včely nebudou stavět k.a.iny.
Používám mm a nemyslím že má vliv na medný výnos ,ale určitě usnadňuje práci ve včelstvu.tvorba oddělků,používám celý nástavek 39x24,doplním ho souší pyl plást 3-5 plodovýcch pl mz 1-2 souše s vodou a do plna zásobama.po 3 dnech vložim matečník ze kterého by se druhý den měla líhnout nová matka.plodové ,zásobní plásty ometu a celý nástavek položím na včelstvo přes mm a druhý den přendám na místo,i při použití výkluzů je mm potřebná.Včelařil jsem i bez mm, ale při poklesu teploty se matky okamžitě stěhovaly do vyšších pater.Jinak jsem podědil i úly 39x30 a obnova díla v plodišti byla problematická, včelstva nebyla schopna vystavit 4-5 kvalitních plástů bez trubčiny a kazů + něco do medníků.Nemluvě o potřebě BP a výměně dna,tento nástavek je těžký na ruční manipulaci. JInak oddělky tvořím před nasazením medníků.Česno přes celou šířku úlu ne vyšší než 8mm a to kvůli predátorům.Samozřejmě žebruju,souš mezistěna ,díla jsou pak perfektní.
Ano, co jste právě popsal je asi 5x víc práce než mám já na stejný výnos - jednou jste tu psal svoje výnosy kolem 50 kilo. Otázka je, jak počítáte průměr. Drtivá většina včelařů to počítá nesprávně. To by ale bylo na jiné téma.
Napadlo vás někdy vůbec VN nezvedat? Rád se dřete? Já moc ne...
No to já taky dávám pod VN polštář, přesněji likviduju starý a dělám nový a taky při tom vyměním dno. To je jedno zvedání a v půli září druhé, když jde mezi POL a VN Krmná Komora. Ale vy jste výš popisoval tvorbu oddělku s takovými složitými kejkli, že jsem se v tom ztratil.
Zjistil jsem, že POL dole není nutná podmínka (zjistil jsem to dávno u úlů s pevným dnem) a tudíž vím jistě, že až bude pro mě VN moc těžký, nebudu dávat POL pod něj a tudíž nebudu zvedat nic. Dneska mi bohatě stačily NN plné medu, sundat z výšky asi nad pasem, dát na VN další NN a pak to vše vrátit, nejtěžší medník do výše ramen a je to pro mě už na hraně. A to se do tenkostěnného NN 15 vejde jen max 14 kilo medu + váha nástavku a rámků a voští.
Víčkují první med, nechápu kdy ho nanosily když víc jak polovinu dní nemohly vůbec ven.
Letošní zkušenost se zebrováním: některá včelstva byla okamžitě schopná vystavět komplet nástavek z mezistěn. Jiná zanesla jen prázdné souše po stranách a další med "rvala" do plodiště. Po nazebrování plných plástů s mezistěnami začaly stavět a v pohodě. Jinde byly po stranách souše a vystavěly mezistěny v pohodě.
Co se týče posledního dotazu. Dovolím si odpovědět místo Toma. Já stejně jako Tom med z plodiště nevytáčím. Pokud je včelstvo, které má hodně medu v plodišti, použiiji tyto plásty při tvorbě oddělku...
Obměna díla ročně maximálně polovina, minimálně třetina..
Obměna díla je ročně cca 30%. Je zajímavé, že v poslední době se začíná mluvit o tom, že obměna díla je velmi diskutabilní. Nemyslím mít plásty staré 20 let, ale obměna 50% je zřejmě pouze česká specialita a dokonce se mluví o tom, že ve starším díle je imunita včel lepší.Nevím, jak často měnili staří včelaři dílo, tedy v rámcích. V klátech zřejmě každý rok cca 50%, podřezem, ale v úlech nevím. Může to spolu se síty, očky a metodami, jako je prohazování nástavků apod. vést u včel k většímu stresu a možná i úhynům.Jednotlivě třeba ty věci nevadí, ale když se toho sejde víc...
Po letošních (zimních) diskuzích s Dr Marxem, s vámi, a s dalšími, začínám mít dojem, že na starším díle něco bude. Doktor třeba říká a mě to nenapadlo, že když larva přežije nálož mikrobů ze starého díla, je životaschopnější, něco jako očkovaná, než larva v téměř sterilním panenském voští. (to samé platí o 1-2 rámcích staré trubčiny v POL. Jednak vč rychleji POL přijme a obsadí a jednak ten efekt "očkování")
Mám za to, že to je další z bludů, které do českého včelařství zanesl Dol a PSNV, tedy Boháč a jeho pohrobci. Mě Kamler (redakční rada Včelařství) v osmdesátkách vrátil článek, že je neodborný, protože jsem si tam dovolil vznést pochybnost o co nevětší obměně díla a domníval jsem se, že třetina stačí. Méně bych ale asi neradil.
Předkové prohlíželi souše proti slunci a pokud dna buněk prosvítala, byla souše dobrá pro plod, vyřazovala se až když byla neprůsvitná.
A ano, NN systém s ustavičnou rotací nástavků je nesmysl s neuvěřitelnou pracností.
V Číně těsně před Kulturní revolucí dostali radu od soudruhů ze SSSR, že hluboká orba zvyšuje úrodu. Ovšem čínští soudruzi nepochopili správně, že mají nastavit rádla o 2-3 cm hlouběji a okresy a družstva se začala předhánět v hloubce orby. Zvítězili tam, kde úrodnou půdu zahrabali metr a půl do hloubky a navrch si nandali jalovou spodinu a pak se velmi divili, že rada ze SSSR nějak nefunguje. (možná se taky ptali: "kde asi udělali soudruzi ze SSSR chybu?")
A mě ti, co se chlubí, jak jim včely postaví celý nástavek mezistěn, připadají stejně chytří, jako čínští soudruzi, kteří něco nepochopili, za to byli velmi pracovití.
Celý nástavek M ano, když začátečník nemá dost díla a jinak to nejde.