XXX.XXX.139.245
Musím začít hodně hluboko v minulosti aby se vůbec daly pochopit příčiny bludů, které dodnes straší v některých hlavách.
Po ww1, kdy se v Evropě začalo hromadně přecházet ba stropováky a rozběrné dílo obecně a cukr byl poměrně drahý a tak se jako relikt minulosti nechávalo včelstvům dost medu. Proto byly velké potíže s NA = Nosema Apis. Nezaměnit s NC = Nosema Cerane.
NA vyhovuje chlad a ničí jí teplo nad 27. Uvnitř zimního chumáče je právě teplota do 27 a jen v úplném středu kolem matky udržují včely teplotu vyšší a jsou to jen malá % celkového objemu chumáče a tudíž se do teplejší zóny dostane jen minumum včel. Proto v jejich vnitřnosteh může bujet NA.
Po ww2 přišli chytrolíni s tím, že je potřeba chovat včely na jedné míře jak v plodišti, tak v medníku, ale dokonce přišli s tvrzením, jak není nutné včelstva zjara zužovat. Přitom už mezi válkami Rus Blinov přišel s jednoduchou možností úplného ozdravení včelstva od NA pomocí zužování. Vymyslel k tomu účelu posuvnou přepážku, jen o málo širší než je délka rámku, která má asi 30 mm od horního okraje uprostřed díru asi 20 mm velkou. Blinovovi nešlo o rychlý jarní rozvoj, ale o ozdravení vč od NA.
Pomocí předjarního zúžení dojde k tomu, že si včesltvo lidově řečeno může "zatopit" a vyhřát na teplotu podstatně vyšší než 27 zmenšenou velikost sediště a současně není připraveno (odtrženo) o zásoby. Tím dojde samočinně a bez jakýchkoli chemikálií k úplnému ozdraverní vč od NA.
Jenže. Mezitím přijdou chtrolíni a nucení Stranou dělat vše v co největších sériích a tudíž všechny rámky v celém úle stejné. Ale to zjevně nefunguje úplně dobře. Stejné snahy (o co nejnižší náklady a tedy co nejvyšší zisk ze včelaření) běží i v USA a tak již před ww2 tam přijde Dr. Farrar s NN systémem, zase otrocky jednu velikost rámkůl v celém úle, v tomto případě malých. To se během necelých 20 let ukáže jako slepá ulička a samy USA od toho do 50 let 20 stol odstoupí. To však nebrání Boháčovcům v letech 70, aby vykopali dávno zesnulé "dítě" = NN systém a nezačali ho tu horem dolem propagovat.
A museli nějak zdůvodnit. Tak tvrdili, že je třeba chovat velmi silná včelstva. Ovšem to nejde, Kraňka má právě tu vlastnost, že chce za každou cenu zimovat úsporně v malém počtu jedinců a ne jako v USA chovaná Ligustika (Vlaška), která není schopná rychlého jarního rozvoje a tak zimuje velmi početná. To je základní charakteristika a odlišnost Ligustiky od Kraňky. Kraňka je úsporná horská včela, schopná doslova raketového jarního rozvoje a tudíž není vůbec potřeba snažit se zimovat jí enormně silnou. Ovšem k rychlému jarnímu rozvoji potřebuje dvě věci - zásoby včetně pylových a teplo, tedy zbavit se NA.
Chov silných zimních Kraněk byl tedy axiomem a dál už nikdo nesměl upozornit na fakt, že to jde jen v teroretických úvahách některých včelařů, jejichž jedinou odborností bylo překládat práce z ciziny o jiné včele v jiných klmatických podmínkách a v jiném úle.
Vzniká tzv "Racionalizační Komise", která v budoucnu napáchá nesmírné škody. Latinské slovo ratio = rozum a je na každém posoudit nakolik rozumné bylo, co se soudruhům povedlo zasít do hlav českých včelařů dodnes.
Bylo prý třeba nezužovat, silné vč to nepotřebuje. To je pravda, že nepořebuje, ale dobrá Kraňka se přinutit zimovat silná nedá a tak se propaguje kmen Singer, se kterým to jakž takš jde. Ovšem tento kmen je nejhorší z Kraněk v medné produkci. Nevadí, nutné je držet linii Strany bez ohledu na bilogické možnosti.
Přímým důsledkem nezužování (a nebyla to jen záležitost ČSSR, ale strašilo to v té době snad v celé Evropě) byly alarmující úhyny na NA. (přitom by stačilo nechovat včely v nezúžených úlech). Tak je vynalezen Maďarský prostředek proti NA s názvem Fumagilin. Je sem dovážen a skutečně fungoval. Jenže potíž byla v jeho aplikaci v předjaří a jaře. To šlo jen těstem. těsto ale zase vyhání včely pro vodu i za mrazu a tak to bylo kontraproduktivní a medný výnos to nezvyšovalo.
Pak se přišlo na to, že chemikálie = antibiotikum z Fumagilinu se dostává do medu a to je nepřípustné. Vzniká tedy Československý prostředek na bázi sulfátů. Ten se sice taky dostává do medu, ale to se mlčky přechází.
Ovšem podněcování straší souběžně v mnohé hlavě a tak RK doporučí jarní těstové podněcování spojené s léčením proti NA.
Tady je nutné odbočit. Jezedáci za socíku měli víc peněz z dotací a hlavně měli k dispozici dnes zastaralé, mnohem horší chemikálie a nemuseli s nimi tolik šetřit. Po žních postříkali pole tak, že na nich nerostlo nic, žádné plevele a tudíž žádný pyl pro včely v podletí. Louky se sklízely i v létě a tak ani na loukách nebylo nic, žádný pyl. V lesích se systematicky ručně vysekávala všechna buřeň a tudíž z lesa nebyl žádný pyl také. Výsedkem bylo, že včelstva zjara stagnovala kvůli nedostaku pylu, terý by měla jako dnes uložený kolem plodu pod zásobami.
Proto se řešily bílkovinné náhražky. Sice se psalo, jak báječné je odtučnělé sušené mléko, ale sehnat se zaboha nedalo a tak jsem i já věřil jak bych měl krásné včely, tedy kdybych měl známé a uměl sehnat to odtučnělé mléko. Taky se dávaly kvasnice TeBi, děsně to smrdělo, eklhaft, na to jsem se štítil i sahnout (původně to bylo určeno pro malé děti). Nedal bych to včelám, natož dětem!
Přišla sametovka, Klaus naráz sebral jezevcům dotace a ti najednou neměli na jedy a ejhle, pole byla plná plevelů, chrp, máků, violek, penízků a dalších. A najednou jsem měl úly doslova ubité pylem, který vč v podletí překryla zásobami a zjara doslova kynula před očima.
Dnes už zase mají zemědělci na jedy, ale pylu je dost. Hlavně tím, jak se nesklízí louky a tak celé léto od červnových senáží nechávají zemědělci louky napokoji a mulčují je až koncem září. Lesy neumí zaplatit lidem za vysekávání, nestíhají a tak jsou lesy plné buřeně, třeba krušiny, která kvete ještě teď. Ale taky konopice sličné, ještě před měsícem miliony starčeků obou pro včely významných druhů. Ano, teď je pylu nadbytek a není tudíž vůbec potřeba vyhazovat peníze za nějaké pylové náhražky zjara. Možná se toho svinstva = pylové náhražky musí včely pracně zbavovat, kdo to ví? Existuje o tom nějaká studie? Sem s ní, rád se poučím!
Takže resume.
Stačí mít dost vysokou míru, ale ne moc vysokou, v celé Evropě se ukázala jako optimální výška rámku 30 cm. Ovšem tato výška je jen pro prostor, kde vč chová celoročně pouze plod a zimuje tam, med ukládá do jiných rámků a sice nízkých. Zrovna tak trubce může včelstvo chovat jinde než ve vysokém prostoru (pod ním) a je tedy snadno možné se efektivně vyhnout nefungujícímu nesmyslu LBV. Nepoužívá se mřížka a protože je jedenáctirámkový úl 39x30 dostatečně velký pro dělničí plod, matky nemají potřebu klást v NN. Tedy nesmí se tam vylákat například zebrováním nebo trubčinou či možností stavět (v tu ránu tam udělají trubčinu, ta vyláká nahoru matku a tak jak tam matka jednou vleze, zaklade i dělničinu!!!!!!). O tom ale jindy a jinde.
Na míře vysoké nejméně 27,5 je pod zásobami dostatek pylu na celý jarní rozvoj a netřeba žádných náhražek. Ovšem pozor, úl na 11 r s délkou rámku 39 nebude při výšce nižší než 30 dost velký pro plod Kraňského vč! Vyšší íra (Sedláčkova 34,7 cm) je velmi nevýhodná, o čemž pojednám jindy v jiné souvislosti. Vyzkoušel jsem to a už jsem to rád a velmi rychle zrušil. Prostě nesmí to být vyšší ne 30 cm tedy při délce rámku 39 a počtu 11 r v nástavku. Taky NN s výškou 17 není dobrý a nemít víc než stovku NN a přes tisíc rámků 15, dnes bych si zřídil tak 13-14 cm.
O zhoubnosti jarního těstování píšu s dokonalým vysvětlením jinde.
S nosemou lze účinně (a jedině) bojovat biologicky pomocí Blinovy přepážky, čímž se taky současně docílí velmi značného urychlení jarního rozvoje. Je tu ale ještě jeden aspekt, který, zejména starší včelaři, neumí pochopit. Jdině pomocí blinovky je možné zbavit staré rámky zásob a vyvařit je. Při zastaralé metodě převěšování plodu se starý hnusný rámek vytočil (dobrou chuť) a dal se na vyvaření. To u Dadantsystému nejde, nikdy se nevytáčí vysoké rámky a nikdy by nebyly prázdné a tak jedině díky předjarnímu zužování blinovkou je možné staré rámky vyřadit.
Ovšem na to jmusí včelař myslet celou sezonu a vědomně dávat nejstarší rámky dozadu od česna (to nejde s čersnem uprostřed, což je další masově rozšířený blud = česno u SS uprostřed) tak, aby tyto staré plásty nebyly v zimě obsednuté, včely je za blinovkou "vyčistí" a jedině tak je možné je obměňovat. To je, zdá se, nad chápání většiny včelařů a tak se zakořčenilo a pořád se otrocky papouškuje, že je u Dadantu problém s dostatečnou obměnou díla. No není!!! Stačí myslet. A už vůbec není potřeba nesmysl na 13 rámků.
Předešlé není žádná novinka, vyrostl jsem v tom, vštěpovali mi to rodiče odmala, že staré rámky dozadu a "hnízdo" aby bylo na co nejhezčích a relativně mladých plástech, protože největším zdrojem všech nemocí a hlavně moru je právě staré dílo.
Na závěr. Vše souvisí se vším. Už asi 10 let v řadě nemám ve vč VD v míře větší než do max 30 ks a to u jednoho, dvou vč z více než 40-50 žádné roztoče. A to si nejspíš odněkud přinesou.
Na tuhle metodu jsem přišel po dlouhém zkoušení a teoretizování a neměl jsem jak svou teorii ověřit. Prostě jsme měl včelstva bez VD a neměl jsme jak dokázat, že funguje to, co jsem dedukoval. Našel jsem kolegu sběhlého v elektronice a nyní už víme jistě, že mnou dedukovaný princip funguje. Neznám totiž po trpké zkušenosti z roku 2007, kdy mi patrně na CCD uhynulo všech tehdy chovaných 11 vč a ze všechn vč v naší organizaci (105 členů tehdy) padlo 97% všech včelstev úhyn na "viry", žádné úhyny na "viry", kromě jediného vč vloni. Vloni v létě jsem měl zdravotní potíže a tak jsem posledním 4 vč dával Gabon až 8.9. a uhynulé vč bylo jedním z těch čtyřech. Tedy jen moje chyba a ne metody nebo včel.
Mám dalších několik přátel, teří pokud mě poslechli a dělají vše podle mě, taky nemají úhyny a dokonce jeden z nich celé léto volal, že není schopný ve svých včelách "ulovit" jediného VD. Já už roky nic nemonitoruju, nikdy jsem neviděl žádné VD, je třeba chovat včely tak, aby v nich VD nebyli vůbec a ti, které si náhodou včely odněkud přinesou, velmi rychle uhynou kvůli prostředí, jaké panuje v mých úlech. Jak na to jsem v náznacích tady i na VF několkrát popravdě napsal, nikdo mi nevěří. Nevadí, nyní ale už nejsem jediným autorem a ve hře je kolega, který mojí teorii pomcí elektroniky dokázal a tudíž je spoluautorem a tudíž bude rozhodnutí o případném zveřejnění na něm. A ještě je tu třetí přítel, který vše od začátku ověřuje a dělá pokusy, které já vymyslím, ale nemám čas a hlavně jde o 100 metrů nižší polohu. Oba včelařští přátelé jsou o cca 13 let mladší a tudíž na rozdíl ode mě perspektivní a také proto bude záležet jak se s případným zveřejněním rozhodnou oni.
Doporučuju všem. Myslete, nedělejte nesmysly, kor když vás na to někdo upozorní. Nevěřte hezkým videům a myslete hlavně na motivaci tvůrce videa, jak se říká mezi právníky: Cui bono.
Používám gabon dle návodu (nic po něm nepadá) a po 10.10. když vím jistě, že ve vč není žádný zavíčkovaný plod JEDNU FUMIGACI přesně podle návodu (když to zdraví dovolí). Pak před Vánoci dělám aerosol stejným přípravkem Varidol, ovšem v acetonovém nosiči - to si nechávám dělat od proškolených odborníků v naší MO. Při čištění podložek kolem 20 propsince málokdy vidím VD a v zimní měli nemívám nic a nebo od 20 vč na stanovišti JEDEN KUS.
Tvrdím, že to takto může mít každý.
XXX.XXX.37.66
Tak po dlouhé době na IF příspěvek, jehož by byla škoda, kdyby zapadl bez zájmu. Pěkné a čtivě podané pozatky z historie, co se vývoje úlů a způsobů včelaření v nich týče. Mnoho postřehů je k zamyšlení . Je jasné, že za něco může historie/Racionalizační komise / , ale je na nás, abychom se z historie poučili a to nám tady Tom50 nabízí, takříkajíc polopatě. Spousta se toho dá ále vylepšovat- přístup zemědělců a lidí vůbec ke krajině kde žijeme, k půdě, pěstovaným rostlinám. Určitě všichni známe případy, kdy se i v naprosto nevhodných podmínkách pěstuje kukuřice jen proto, že má družstvo bioplynku, apod. Ale to sem odbočil. Jsem jeden z těch, co používají metodu včelaření v systému Dadant podle Toma50. Mám míru 39x24 a 39x30, k tomu pak polomedníky 39x17 , několik i 39x15. Mohu potvrdit, že chov včel touto metodou je snadný a podle mého k včelám vstřícný, nikdy a za žádných okolností se netrhá plodové těleso, manipulace s VN plodiště jen na jaře a na podzim, Pak samozřejmě při tvorbě oddělků, ale to plodiště nezvedám.Včely jsou vitální, teď už nakrmené a připravené k zimování. Používám také Gabon a Varidol, ale Varidol jen 1x. Když sem to poctivě vyplnil do přehledu léčení loni, ptala s mě předsedkyně ZO , proč jen 1x fumigace. No to je jednoduché, stačí umět číst. V původní Dolské metodice je jasmě napáno- 1x v bezplodém období. No, ale říkejte to mnoha včelařům.Jeden příklad za všechny- teď v sobotu se u nás vydával Varidol a tajemník zvlášť upozorňoval, že se to nesmí použít hned, ale až později, kdy nebude plod. Několik včelařů to komentovalo slovy- já to udělám hned a pak ještě 2x, pro jistotu...To asi přesně vystihuje situaci .
Včelařím ve středních čechách, asi by se dalo napsat horní posázavská pahorkatina, nedaleko Kácova. V současné době mám na zimování připravených 36 včelstev.