Už si nepamatuju přesně, ale někdy na začátku 90 let 20 stol jsem přivezl ke konci srpna z lesního stan. několik NN (39x15x11) "cementu" na chalupu a nevěděl co s tím. Napadlo mě dát to pod VN 39x30x11. Ale na nich byly už NN ve funkci KK (krmná komora - popsáno v odb. lit.) Byl jsem líný to zvedat, seděl jsem tam a nechtělo se mi nic dělat. Zastavil se tam kámoš, nabídnul pomoc a pod dvě vč jsme dali po NN s cementem. Zjara jsem hořce litoval, že jsme nedali (kámoš mě hecoval, neposlechl jsem ho) všechny NN pod ostatní vč. Nikdy do té doby jsem tak pěkná vč v příštím jaru neměl.
KK nad VN přes zimu je sice na přirozeném místě v úle, ale utíká tam všechno teplo. Sice je tam dostatek zásob pro jarní rozvoj, ale díky ztrátám tepla do KK se dostatek zásob neprojeví. Protože ale tak zvaná odborná literatura radila KK dělat, dělal jsem, ale nefungovalo to jak někteří pánové ver Včelařství v těch letech stále tvrdili. Já myslel, že dělám nějakou chybu a nevěděl jsem, že ve Včelařství píšou kra.iny.
V následujícím roce cement nebyl a tak jsem u několika vč vědomě nakrmil tak moc, aby KK byly "narvané" zavíčkovaným cukrem - zásobami. A dal jsem to na přelomu srpna a září "pod nohy" slabým, středním i špičkovým vč. Jarní rozvoj byl doslova raketový.
Přišla metoda LBV, byl toho plný časopis. Naběhnul jsem si a nefungovalo to, jak by mohlo. Navíc kvůli dvěma celorámkům trubčiny mezi plodem ve VN + na konci plodiště SR s trubčinou došlo vlastně k omezení matek v kladení. Taky jsem potřeboval aby vč stavěla dělničí souše a ne trubčinu.
Nějak v polovině 80 let jsem neměl nějak M pro 30, ale jen pro 24 (protže mám celý život obě míry). Narychlo jsem několika vč přidal v rámku vysokém 30 vylepenou M jen pro 24 a to tak, že pod HL. Všechna vč postavila dole trubčinu. Jak jinak, čekal jsem to. Ale nápad byl na světě. KK jsem krmil tak, že jen asi polovina rámků v NN byla zaplněná zásobami a když jsem dával "pod nohy" tuto KK, vzal jsem asi polovinu krajních rámků, byly prázdné a nebo skoro prázdné a jen by tam do jara. zplesnivěly. Napadlo mě zjara - jo, zapomněl jsem napsat, že zjara v době po odkvětu jív jsou KK vždy suché, kdy to vč přenese nevím a nezajímá mě to. Zjara mě napadlo už vyčištěnou KK pd VN nechat a prostřídat rámky dělničí stavebňáky. Vč chvíli trvá než obsadí spodní NN, ale trubčina je tam vyláká. Tlumič byl na světě.
Málokdy v něm bývá plod dělničí, trubčího ne u všech vč a ne v každém roce všech 6 N rámků, ale trubce tam chová každé vč. Něco jako ve vysokém podmetu, kde nektěří nechávají stavět divoké nerozběrné čudo a pak to z toho dobývají. Divočinu u včel má lidstvo za sebou, v civilizaci by nikdo divočinu v úle trpět neměl. Kdysi bylo dokonce rozběrné dílo povinné. Chytří to dodržují, protože civilizace = rozběrné dílo.
Proto nechápu panana Sedláčka, že bere spodní NN aby do nich nemohly nanosit melecitózní med. On to pouze "cemenťák" není nikdy, vždy je to med jen s nějakým malým % melecitózy. Včely to vespod do jara "vyčistí", nerozpustná melecitóza je vidět v podobě sněhobílého prášku (který se po nakonění sype z prázdné souše), který je na dně a včely to vynášejí z úlu. Nikdy toho není moc, odhadem tak do 10%. Zbytek je plnohodnotný med!!!! A jak známo, med dělá včely a teprve včely můžou dělat med, praví prastará moudrost předků. Chytrý se tím řídí.
Takže. Já se na melecitózní rok těším a snažím se aby mi zaplnili maximum NN tímto jinými včelaři proklínaným cementem. Krmení cukrem je náhražka, ale včely neničí, ivnerty včely ničit (poškozovat) můžou. Určitě je enormně zatěžují a tudíž se na zimu invertem krmit nemá. Nikdy bych to nepoužil! A to ani v sezoně na dokrmování například oddělků.
Nikomu nic nenutím, dělejte si každý co je libo, jen vám tu zadarmo všem dávám návod jak to udělat, aby nikdy nikomu nepadly včely na CCD či jinou nemoc. Protože včely krmené medem jsou vždy životaschopnější a jedině takové mají šanci přežít. Ti, co krmí inverty a jinými šmakuládami a ještě k tomu tráví svoje včely kyselinami, pak pláčou nad vejdělkem. Každému dle libosti.
A ještě těm pomalejším. Při zacházení se včelami nejde jen o prasečinu. Oni předkové nebyly nějaké rozmazlené slečinky. Ale věděli, že jakýkoli sebemenší stres podráží životaschopnost včelstev a proto si navykli škálu vhodného chování ke včelám, vytvořili si jakýsi, dnes ignorovaný a posmívaný soubor zásad, jek se ke včelám chovat a co jim nedělat nikdy. Slušní lidé taky třeba nikdy neřeknou, že včela chcípne, ale jedině umře či uhyne a jen včela nežere, ale jí a její zásoby jnejsou včelí žrádlo. Kdo tohle nepochopí a nerespektuje, nezasslouží respekt.
Vždy se vyplatí chovat se ke včelám slušně a zacházet s nimi jinak, než jak by to mohlo být klasifikováno jako týrání zvířete. Ano, včela je dle platné legislativy zvíře a stěží by prošlo aby někdo třískal do psí boudy a říkal, že se s tím nemaže a že to holt pár štěňat nepřežije. A kdyby takto drtil štěňata, a dokonce to předváděl ve videích, rychle by si ho příslušné orgány podaly.