Vánoční dárek ode mě všem

Fotky ne, popis je jasný, vše se dá vygůglit. Právě to, že si to budete muset najít, vás přinutí to nastudovat a vynaložit vlastní úsilí. Pak si to budete dokonale pamatovat celý život.

Zkratky myslíte které, většina je běžně užívaných a vysvětlených v odborné včelařské literatuře, proto to píšu jako zkratky. Nastudování, ne přečtení - čte se román, odborná literatura se STUDUJE, nejméně jedné knihy - Zákonitosti života včelstva od Otakara Brennera je prazáklad a kdo dobře nezná aspoň toto, vůbec by včelařit neměl.
Modernější knihy, které znám já, jsou horší, tak zvané odborné knihy ze současnosti, nedej Bože západních autorů, jsou nepoužitelné.

Na konkrétní dotaz poučeného včelaře, ovládání základní odborně terminologie je nezbytnou podmínkou, odpovím, rád vysvětlím.

Ale dobře, jdu si to po sobě přečíst a najít která zkratka může být nejasná. Některé pojmy, které jsem třeba vymyslel já, uvedené v odborné literatuře být nemohou. Avšak pokud někde napíšu například HL, tak by z kontextu mělo vyplynout, že se jedná o Horní Loučku a rozumí se, že se jedná o součást včelařského rámku a ne například malou loči na topení v krbu. Takováto vysvětlení doufám na mysli nemáte.

To se stydite za své uly. Každý nemůže být hned tak zkušený. Trochu tam cítím arogance?

Karel07 napsal(a):
To se stydite za své uly. Každý nemůže být hned tak zkušený. Trochu tam cítím arogance?

Dobry den,

kde by se tam asi tak mohla vizit, to je nesmysl ;)

Nesnasim pokrytce. Pokud nekdo ohrnuje nos nad oddelkari, Singrovka = masarka = kseft, napise ze miru 39x24 ma kvuli "vyzkumu" ale na jinem miste napise, ze tu miru ma proto, ze lidi si oddelky na teto mire zadaji, je to pro me pokrytec.

S pozdravem smidla.eu

Karel07 napsal(a):
To se stydite za své uly. Každý nemůže být hned tak zkušený. Trochu tam cítím arogance?

Nestydím. Není nač být pyšný, pro lidi jako vy nebo smidla je to "každej pes, jiná ves".

Mám levný fon a ten umí jen mizerné nezaostřené fotky. Ale hlavně je já neumím dát do PC a nehodlám se to učit. Stejně tak video. Kdo neumí a nesnaží se pochopit sdělované z popisu, detailně obšírného popisu, nezaslouží si přijít k hotovému. Snažte se pánové sami. Já mít včely zdravé umím, drtivě drtivá většina ostatních ne. Já vás nepotřebuju, kdybyste byli vy méně arogantní uznali byste, že byste možná mohli potřebovat vy mě.

Smidlo, čekal bych u vás o něco vyšší IQ. Zkoumám a mám výsledky a NIKDO MĚ ZA TO NEPLATÍ A MUSÍM SI NA TO VYDĚLAT N Ě J A K SÁM. Proto když už mám tu špatnou míru a protože jí má bohužel většina, i na ní jsem vytvořil dokonalou metodiku (bez úhynů) a protože nejsem Dol, a mám tu míru, snažím se na ní prodat vyzimovaná ZDRAVÁ včelstva, aby se mi vrátila aspoň malá část vynakládaná na vývoj.

Co vy smidlo dáte tady nám všem vy? Co konkrétního a ihned použitelného?
Zatím jste tu předváděl jen uraženou slečinku, které se nesmí chlapsky nic říct. Ale co konkrétně radíte vy aby byla naše včelstva zdravá, vitální, náš med doknalý a bez reziduí a toho všeho se dalo dosahovat s mnohem menší pracností, než jak to umí drtivá většina z vás?

Karel007

Máte pravdu, málokdo může být tak zkušený jako starý chlap, co včelaří od dětství, přečetl co se dalo a nastudoval a VYZKOUŠEL. Ale vy můžete udělat přesně co vám říkám (a neuděláte chybu) a pak to sám dál pilovat a vylepšovat. A pak, když na něco přijdete, si to nenechat pro sebe a dát to ostatním zadarmo k dispozici.

No a risknout, že některým, kteří se snažili méně a nebo nemají tolik let zkušeností, to bude připadat nestydatě arogantní. Fakt se nestydím za svoje vzdělání a zkušenosti jako základní podmínky toho, co u včel umím. Ale asi vás šokuje, že nevystupuju v mejnstrýmu. Možná by vám mohlo docvaknout komu se asi nehodí do krámu aby měli lidi zdravé včely a díky tomu potřebovali několikrát méně léčiv.

Cui bono se ptejte vždy především. A pak vám bude mnoho věcí jasnějších.

Dobry den,

nuže dobře. Snažil jsem se nalézt odpověď na otázku, na čem závisí velikost matky. Někde se dočtete, že na množství včel, jinde že množství včel nemá vliv. Někde se píše že to je závislé na snůšce, genetice a já nevím co ještě.

Můj poznatek zní: "Velikost matky závisí na množství mateří kašičky, kterou jí včely dodají, potažmo na množství pylu, které mají k dispozici."
V letošní sezóně jsem dělal celkem tři série matek. Dvě ve stejném včelstvu, jen larvičky jsem si bral odjinud, třetí v plemenáči.
První série, chovný nástavek vybaven předpisově, plásty pylu, vybíhající plod, zásoby, smeteny včely z plodových plástů, matky jako palce, nepřijaly pouze dvě larvičky.Přelarvoval jsem od Singrovky, ale už říznuté místními trubci. Včely nosí slušně medu, nejsou nijak agresivní. Při kontrole misek po odebrání matek jsem si všiml, že na spodku je tak půl centimetru mateří kašičky, což je opravdu hodně.
Druhá série, ponechaný nástavek, jen dosypány včely z plodových plástů a doplněny plásty co vyběhly za nové. Larvičky jsem bral od Vigorky F1. Matky opět krásně velké, při kontrole lišty po odebrání matek, opět na spodu tak půl centimetru kašičky.
Třetí série byla spíš nouzová. Kluci potřebovali matky. Místo nástavku nad včelstvem odděleném sololitem jsem použil pětirámkový plemenáč. Neměl jsem vhodný pylový plást, tak jsem se snažil vybrat od včel plodové s pylem. No moc ho nebylo. Jinak vše stejné. Nevzali tři larvičky. Vykousané matky viditelně menší, při kontrole lišty nebyla na dně ŽÁDNÁ kašička.
Celkově letos odchováno cca 30 matek. Ty drobnějsí budou v příštím roce nahrazeny, letos jsem pořídil inseminovanou od pana Veverky, tak uvidíme.

S pozdravem smidla.eu

P.S.: Nejsem starý důchodce, nejsem sečtělý a nemám léta praxe. Přesto tento poznatek prosím příjměte, dávám ho zde zcela zdarma všem

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den, kolik jste měl včel v tom plemenáči ? Plemenáč je malý a včel tam musí být relativně hodně..

Tomáš R napsal(a):
Dobrý den, kolik jste měl včel v tom plemenáči ? Plemenáč je malý a včel tam musí být relativně hodně..

Dobry vecer,

no nepocital jsem je, plemenac byl slusne naplneny vcelama a dalsi se lihly. Daval jsem plod z kazde strany serie, jen to samotne by stacilo na zaplneni vsech ramku plemenace ;)

S pozdravem smidla.eu

Chovu zdar Záleží i na snůšce ,létavky se ztratí a je bída. Krmítko měli a co v něm ,jaké bylo a kdy oplodnění matek_? DÍK.

Ano, krmeni meli a v nem cukerny roztok, ten brali dobre. Oplodneni matek bylo letos kolem 80% Maximalni spokojenost.

S pozdravem smidla.eu

Čítankový příklad sprostoty a arogance je zde:

P.S.: Nejsem starý důchodce, nejsem sečtělý a nemám léta praxe. Přesto tento poznatek prosím příjměte, dávám ho zde zcela zdarma všem

není větší sprostoty než se někomu posmívat za jeho věk

No a k tématu. Už druhá série ve stejném nástavku je docela hloupost a že to dopadlo je super, ale raději bych na to nespoléhal. A měřit kvalitu matek podle velikosti je také docela naivní, řečeno eufemisticky.

Plemenáč, přesně jak píše pan TomášR, je malý. Arogantní kyd o nepočítání včel jako přejdu. Ale on je malý nejen těmi 5 plásty, ale prostě i jen jeden nástavek nemůže vytvořit optimální mikroklima a výživovou pohodu pro chov, to dobře dopadnout nemohlo, to by měl dát selský rozum. Taky nepíšete jak velké byly série. Plemenáč dokáže zdárně vychovat jednu, možná dvě matky, určitě ne víc. Pokud ano, budou nekvalitní. Na druhou stranu, když je nouze nejvyšší (nebo to jinak neumím), je i matka vychovaná v plemenáči lepší, než matka žádná.

Pane smidlo, Nyní jakoby objevuete Ameriku a ve skutečnosti jste nic nikomu nedal, natož ZADARMO. Protože co píšu a na co vás velmi kulantně upozorňuje (aby neurazil a nebyl konfliktní) TomášR, to se lze dočíst v úplně každé knížce (kterou já znám) o chovu včel za posledních 100 let.

Něco nového, něco objevného, něco, co nikdy nikdo nikde nepublikoval, něco takového by nebylo?

Nebylo, já vím, nejste přece ten hnusnej důchodce. V arogantní nadutosti tu nemáte konkurenci.

V arogantní nadutosti tu vládne úplně někdo jiný. Bez konkurence. Už pár let.
Útoky, osočování, dehonestace....žádná změna, žádná sebereflexe. V podstatě unikát..

ani jsem nechtěl být tak nekonfliktní, jako si opravdu myslím, že plemenáč můžeme úspěšně použít na nastartování, naražení matečníků a jejich dochování pak třeba ve včelstvu, při matce , nad mřížkou. Chov v plemenáči popisuje na YT p. Šturma , kdy v plemenáči ukazuje množství potřebných včel. A že jich tam má.

ani jsem nechtěl být tak nekonfliktní, jako si opravdu myslím, že plemenáč můžeme úspěšně použít na nastartování, naražení matečníků a jejich dochování pak třeba ve včelstvu, při matce , nad mřížkou. Chov v plemenáči popisuje na YT p. Šturma , kdy v plemenáči ukazuje množství potřebných včel. A že jich tam má.

Je třeba pane kolego rozlišovat množírnu (podobnou jako na štěňata) a skutečný chov kvalitních matek.

Jestli mají být matky kvalitní, musí mít chovné včelstvo nadbytek všeho, musí být doslova přebujelé s chutí se rojit a nebo mu takovou náladu (kondici) musíme vytvořit. Domnívám se, že na méně než 9 rámcích (raději 11) se kvalitní podmínky vytvořit nedají. Už jen kvůli mikroklimatu a hlavně tepelné pohodě s menším množstvím výkyvů než na méně rámcích.
Jasně, že se dá vychovat matka v čemkoli. Měl jsem za to, že je řeč o tom, jak dosáhnout nejvyšší možné kvality matek.

Jestli chci ušetřit všechno, hlavně práci, udělám matky z nouzáků v plemenáči. Nedělám pak odd z jednoho plodrámku+zásobní+SR. Jistěže to jde a že se v takovém odd z kednoho rámku matka vychovaná jinde dobře vylíhne a dobře oplodní. Pokud se udělá odd ze 2 plodových + 2 zásobní r + M a sklepnou se tam ještě včely z dalších dvou rámků (bez matky, samosebou), včely si samy vychovají nějakou matku a do srpna je jasné, zda je dostatečná či není. Nebude vynikající ani dobrá, bude ale nějaká a úplně bez práce. Taky to jde vylepšit tak, že se v patřičný den zruší starší nouzáky a nechá se jeden nejmladší, jejich stáří se poznat dá. Vlastně se "chov" z nouzáku velmi podobá chovu podřezem (stará literatura detailně vysvětluje co to je). Podřez se taky "jednotí" a taky se vyřadí staší matečníky. Jen je podřez myšlen v normálním silném vč a má to nahradit sérii a hlavně přelarvování. Dnes se to vůbec nedělá, je ale dobré vědět, že to jde a že to už dávno kdosi vymyslel a úspěšně praktikoval.

A nebo se dá vychovat stejně podprůměrná matka v sérii v medníku při matce u včelstva, které se rojit nechce a využije se toho, že se včely na převěšeném plodu nad mřížkou cítí osiřelé, protože k nim údajně proniká málo mateří látky. A taky se dá série nastartovat a matečníky odchovat v plemenáči. Ovšem matka z toho bude stejně podprůměrná jako z nouzáku, jen pracnosti a crcání je tam nejméně 10x víc. To jak kdo chce a jak komu libo.

Co píšu se nemusí a asi nebude líbit, lidi pravdu obyčejně nechtějí, posly špatných zpráv nemá nikdo rád a tak většina sděluje jen hezké věci nebo chytře mlčí. Možná by ale mělo každého, kdo si někdy koupil matky z množíren, trknout, jak rychle mu takovou matku chce včelstvo měnit. A moudře se tvrdí, aby se fakt pozorovatelný každým (zvlášť od některých "chivatelů") nějak okecal, že včely nechtějí cizorodé geny. No přece se nepřizná, že kšeft je kšeft a zda matka vydrží a je dobrá je většině "úspěšných" šumák.

Ale opakuju, jak kdo chce a jak je ctěná libost.

Pane Tome nevím jaký ste včelař ale nikdy bych nenabizel Oddělky bez papírů jako Vy !!!!!

Karel07
Vážený pane, diskutujeme zde o chovu včel, podobná osočování sem nepatří. Zlý štěk, obvinění, nesouvisející s tématem ? Co Vás nutí prezentovat zde takovou hysterickou reakci ? K tématu říct co nemáte ?

Vrátím se k chovu včel a matek Letso jsem vyzloušel jednoduchou metodu bez přelarvování, které mi není sympatické, ale nijak ho nezatracuji. Z plodového plástu vyhlídnutého včelstva jsem vyřízl proužek se dvěma řadami buněk s vajíčky-2-3 dny. Maličko se seříznou kraje buněk a vyjednotí se to na každou třetí buňku, aby matečníky měly dost místa. Pak se proužek s plodem přilepí voskem na loučku chovného rámku a vloží do vyhlédnutého chovného včelstva. U mě to bylo silné včelstvo na 3x39x24 s tím, že jsem rámek vložil do vrchního nástavku-medníku a ten byl od spodních nástavků lejce oddělen folií, která vepředu cca 8 cm edoléhala, takže nebránila pohybu včel, ale mateří feromon již zřejmě není tak silný, takže včely narazily 8 matečníků, které jsem před vylíhnutím odřízl z loučky a zaškolkoval. Pro sebe sem odchoval 6 krásných matek a napřesrok to vylepším tím, že ty buňky, které jsem letos zničil, zkusím přelarvit a tak zvýšit počet odchovaných matek, resp. dát včelám větší výběr. Pro malého včelaře takový působ bohatě stačí a není třeba mít úplně nejlepší oči, stačí běžné brýle, které už potřebuji.

https://www.youtube.com/watch?v=WaWDovmRLXQ

No tak to bych řekl, že to provádím trochu čistěji, hlavně neukazuje ten masakr, když dělí matečníky, protože je má moc vedle sebe a nejde je bez poškození oddělit, proto nechávám každou třetí buňku . AAle je tu pěkně vidět konstrukce rámku , co používá, horní loučka a drát

Dobry den,

cela pointa meho prispevku tkvi v necem zcela jinem. Zda tomu tak je, muzu overit az v nadchazejici sezone.

P.S.: Je podstatna velikost serie, ale neni podstatna velikost ramku? Doted jsem si myslel, ze vcely prijmou jenom tolik bunek, kolik jsou schopny uzivit.

Smidla napísal si citujem : Můj poznatek zní: "Velikost matky závisí na množství mateří kašičky, kterou jí včely dodají, potažmo na množství pylu, které mají k dispozici."

Považujem ho za správny, dostatočné množstvo peľu je nevyhnutnou podmienkou, aby mladušky vytvorili dostatočné množstvo materskej kašičky... larvy budúcej matky musia v nej doslova "plávať", preto kvalitná matka môže z larvy vzniknúť nie pri dostatku ale pri prebytku materskej kašičky....
Ale
len množstvo mladušiek a ich kašičky (dostatok peľu) nie je dostatočnou zárukou toho že matka bude mať vyvinutých veľa rúrok vajcovodu teda bude kvalitná a schopná klásť maximum vajíčok.
Veľký význam má aby larva bola od prvého okamihu chovaná ako matka a to je len vtedy ak čas prelarvenia nie je po jednom dni ani po 12 hodinách ale prakticky čo najskôr po vyliahnutí larvy, lebo ten deň (ak prelarvujeme jednodňovú larvičku) kým je chovaná larva materskou klašičkou určenou pre robotnice a nie kašičkou určenou pre larvu matky sa nutne na kvalite (aj veľkosti) matky nutné musí negatívne prejaviť...

Tomáš R

Děkuju za zastání. Nijak to nekomentuju.

Měl jsem za to, že to tu není o chovu matek a už vůbec o prodeji oddělků.

Fotek se asi nedočkáme !! Ale můžete mi vysvětlit když podmet je vysoký 18 mm tak jak může mít česno výšku také 18 mm !!!!

Jozef to ti môžem vysvetliť aj ja..môj priateľ používal úplne jednoduché dno (kus vodovzdornej preglejky), na plne dno pribil tri latky, jednu vzadu a dve po bokoch..vpredu latka/deštička nebola.... keď položil nadstavok na tie latky vzniklo dno vysoké ako latky a dolná hrana nadstavku "vytvorila" česno ktorého výška bolá presne taká aké vysoké latôčky použil....

Přesný popis. Jen zkuste nepřibít tu zadní lajsničku a máte dno přístupné zezadu pro kontrolu podložky. Ta se dá kontrolovat i zepředu, ale včely zvyklé bránit předek útočí. Když se k podložce dostáváme zezadu pomocí vyndavací lajsničky, než včely "pochopí" odkud přichází vyrušení, je práce hotová.

Ano, tak jednoduché může být dno - deska a tři lajsničky a jejich výška dává výšku podmetu. To vás jen výrobci den ujišťují, aby víc vydělali, že musíte mít drahé složité dno.

Pokud jsou tedy lajsny vysoké 18 mm, je podmínka splněná. V létě je předek dna ponechaný volně a pak má plochu asi 72 cm2.

Proč právě 18 a ne třeba 20 nevím. Tvrdili to předkové a všechny univerzály, které já znám, měly podmet právě 18 mm. Moji předkové tvrdili, že to je výška kdy ještě včely nic nestaví na SL rámků a většina vč nestaví na dně ani voskoé "boule".

Pro zimu je nutné toto česno snížit na výšku 6 mm, ne víc a ne méně, kvůli hlodavcům. To se udělá pomocí vkládané vložky, která je ale navíc z jedné poloviny zaslepená nějakou příložkou. Pak je česno jen cca 200 mm dlouhé a jen 6 mm vysoké. Takové česno v podletí vč snadno ubrání, celou zimu úplně postačí na dostatečný přívod vzduchu (větší otvor je velmi škodlivý) a štěrbinou 6 mm se neprotáhne ani rejsek. Jak píšu jinde, v úle nesmí být nikdy v roce otevřené ani jediné očko.

Pro úplnost. Česno musí být u strany, nikdy ne uprostřed. A musí to být levá strana z pohledu za úlem (ve směru jak vyletují včely) a nebo vpravo při pohledu čelním.
Proč právě na této straně nevím, patrně to souvisí se siločarami mag. pole. Když se dá včelstvu vybrat, 9 z 10, ale spíš 19 z 20 vč si česno vybere na té straně jak tvrdím.

Takhle nějak v praxi

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Něco pro Toma,prosím podívej se aspoň na konec. https://www.youtube.com/watch?v=hP3yU5bAx48

Když tak pěkně prosíte, konečně jsem si to pustil. Dovolím si to po jednotlivostech komentovat.

Pan Sedláček včelaří níž než já a taky tam jasně říká, že se u včel neřídíme kalendářem, nýbrž rokem a místními podmínkami. Nejlepší je řídit se pomocí kvetení rostlin a teplotami - tedy výhledem, předpovědi se více méně strefují.

Nějak jsem nepochopil (asi jsem se málo snažil) Sedláčkovu optimalizaci. Prostě on dělá objev z něčeho, co bylo před 50 lety normální a dělal úplně kasždý, protože naše včela před Kraňkou se bez toho úspěšně chovat nedala. Byla děsně pomalá a jarní snůšku měla v lepším případě na rozvoj a jakési "probuzení". A protože už tehdy medovice nebyla pravidlem, kdo chtěl med musel zužovat a matky "vybejkovat" komorováním k včasnějšímu započetí plodování. Ovšem zužování mělo původně úplně jiný účel, vysvětlím v jiném článku.

Sedláček dává jakési izolátory a vymyslel si tak neskutečně pracný soubor nesmyslů, že doslova žasnu! Ale. On obchoduje s kvasnicovými těsty a tvrdí, jak je musí dávat. No nemusel by kdyby pořádně krmil. Je snad ani ne úsměvné, ale spíš tragikomické, jak Sedláček v jednom videu mluví o úspoře zásob pomocí klíckování matek - a cukr je v akci za max 12 Kč a pak dává včelám těsto, kde je cena za kilo 76 Kč. Navíc podávání jakéhokoli těsta v době květu dřínu (a nejen, prostě celé jaro se nesmí nijak dokrmovat ničím) je velmi zhoubné. Vyvsvětlím (opakovaně) jinde.

O tom, že mám pravdu se lze přesvědčit v minutě 9:40, kdy plodvý plást nemá snad žádné zásoby. Tohle je trestuhodně nenakrmené včelstvo na podzim a opakuju slovo TRESTUHODNĚ! Pak je jasné, že Sedláček dokrmovat musí. Je jen otázka proč tak strašně draho, pracně a jak vysvětlím jinde, v tuto dobu velmi škodlivě.

Někdy se stane, že na jednom rámku zásoby vyberou a jinak vč zásoby má. Sedláčkovo vč, jak dokládá video beze střihu v minutě 10:38, nemá žádné zásoby ani na druhém plodovém plástě a to první ani na žádném dlaším plástě. Pak v minutě 11:35 je vidět, že Sedláčkův oddělek je těsně před padnutím hladem! Ano, toto vč by bez podání těsta či roztoku (ten by možná nemohlo kvůli chladu brát) do rozkvětu jív uhynulo hlady.

Také je blud to o tom, že vč nemá pyl. Má, musí mít! Zdravé a DOBŘE nakrmené vč má pod zásobami pyl ve věncích kolem plodu. Pyl čerstvě přinesený nemůžou konzumovat stejně hned, pyl musí nejdřív zfermentovat.


Začátek chce abych skouknul aspoň konec. To nejde bez kontextu celého videa. Už nyní vím, třeba kvůli umístění česna uprostřed nástavku, že si Sedláček vymyslel komplikovaný systém, kdy potřebuje dvě přepážky namísto jedné, která stačí mě. Ano, je to oddělek, není to kmenové vč a tak není kdo ví jak silné (jenže všechna včelstvíčka na videu jsou mizerná, málo početná). Pak ale nemělo (nemuselo) mít plný počet rámků už z podzima. Prostě až do minuty 12:00 je to celé špatně. Tohle, ve videu první vč, kdyby nemělo vězněnou matku a začalo PŘIROZENĚ plodovat o měsíc dřív, tak by nyní v začátku března bylo už mrtvé hlady.

U složení těsta říká autor, že se skládá ze sacharózy. No a to je další problém. Většina nektarů je ze sacharózy, tedy disacharid (volně dvojcukr) a včely ho musí invertovat na dva monosacharidy = glukózu a fruktózu a uloží si to v podobě zimních zásob na zimu a jaro právě proto, aby je nezatěžovalo štěpení a nezkracovalo jim život v kritické době předjaří a jara.

Tady jen odbočím. V jiném vlákně irokéz píše cosi oponentního stran úlu. Ale já připomínám, že tady v tom videu je názorně ukázáno, jak se zakládá úhyn v září, říjnu, listopadu a dokonce i v prosinci. Ano, v předjaří se spolurozhoduje o tom, zda vč padne na CCD!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Dokoukat toto video, kde se mi vše příčí, třeba i jen nešetrné zacházení a bouchání se vším, je pro mě obtížné. Druhé vč má sice víc zásob, ale je to stejně zoufale málo a mezerovitost je nekvalitou matky a ne neklíckováním.

Minuta 19:25. Pocházím ze včelařské rodiny a parta přátel, ke které patřili i mí rodiče, považovala za největší potupu aby někomu padlo včelstvo hlady. To bylo vždy nejodsouzeníhodnější. To, co Sedláček tvrdí, že je dílem zlodějek, není pravda, takto vypadá rámek odkud skomírající vč vyčerpalo a přenosilo poslední zbytečky zásob.

Když jste chtěl abych skouknul aspoň konec videa, patrně jste myslel Sedláčkovo tvrzení, že Tachovák byl nejlepší úl Evropy. O tom není potřeba rokovat, není to pravda ve smyslu, jak to nepochbyně berete vy, že tedy míra 39x24 je nejlepší. Není! Sedláček nemluví o míře, ale o konstrukci úlu a jeho dně. A vlastně říká co já, akorát že on nepochopil proč není žádný únikový prostror nebo prostor pro svěšení včel ve vysokém podmetu potřeba.

O konstrukci dna Tachováku (nejen) jiný článek.

Tom sem dal metodiku svojho včelárenia a ak sa má porovnávať so Sedláčkovou bolo by dobre popísať aj jeho metódu! Skúsim ju popísať tak, aby mala hlavu a pätu ak by si to niekto chcel vyskúšať aby netápal... lebo o metodike sú len útržkovité info a Sedláček v každom videu povie len „a“, v inom „ b“ a na jednom školení „c“ a súbi že niekdy povie „d“....

Metodika optimalizovaného plodiska vychádza z princípu že sa včelstvu sa zúži plodisko uteplenými priehradkami na taký počet plástov , ktoré matka dokáže efektívne zaklásť a včely intenzívne ošetriť. V podstate by sa dalo napísať že „optimalizované plodisko = zúžené plodisko“. Aj sám Miro Sedláček autor tohto názvu napísal “ metodika optimalizovaného plodiště je tak „protichůdná“ mnoha moderním metodikám a zažitým zvykům, vrací se v mnohém k dobrým slovům mého dědečka, a není nikde na webu (ani v zahraničí) oficielně prezentována v plném rozsahu“.

Tak ako jeho dedeček aj naši včelári roky zužovali včely, používali priehradky, utepľovali, tak v čom je to nóvum a prečo metodika je tak moderná?

No metodika optimalizovaného plodiska v podstate vo svete moderná nie je, v Europe sa používa desiatky rokov (ako aj iné metodiky) ale Sedláček pri svojich cestách po nemeckých včelárstvach sa ňou nadchol, vymyslel ten ľúbivý názov (ináč je aj autorom názvu „polštář/vankúš“ pre spodný nadstavok na dne) a začal v Česku OP propagovať! Nielen propagovať, on metódu začal prakticky zavádzať na svojich včelniciach, o výsledkoch robil školenia, točil videá a jeho zásluha na tom že optimalizované plodisko začína v praxi skúšať čoraz viac včelárov je bezpochyby veľká.

Optimalizácia plodiska je určená pre stredne silné alebo aj slabšie včelstvá a jedným z dôležitých prvkov je lepšie vyhrievanie menšieho plodiska v ktorom sú paradoxne zakladané väčšie plochy plodu ako by včelstvo malo vo väčšom neoptimalizovanom plodisku. V OP totiž nechceme mať na jar náhodne plod na troch vysokých plástoch. Chceme aby matka najskôr zakladala jeden celý plást. Až potom druhý a keď je ten zakladený na 90% pridáme tretí. Nakoniec bude mať v OP matka toľko buniek koľko ich je schopná zaklásť za 21 dní. Teda štyri či päť, no max. sedem plástov. Dvadsiaty druhý deň sa matka vracia na miesto, kde sa bunky uvoľnia vyliahnutím mladušiek a ide s kladením znova dookola. Výsledkom je malé plodisko, energeticky menej náročné a na jeho prevádzku je potrebné menej včiel. Matka neblúma bezcieľne po plástoch v piatich nadstavkoch. Takmer vo všetkých bunkách v plodisku je ideálna teplota na vývoj včiel. Také podmienky veľmi nesvedčia reprodukcii klieštika. Zato včely sú vraj (neviem potvrdiť) dlhovekejšie, odolnejšie, lepšie sa učiace ako tie, ktoré sa vyvíjajú v bežných plodiskách. Postup vyjadrený zjednodušene je taký, že vo februári sa prepážkami ohraničia včely na plásty ktoré obsadzujú, po prelete sa zúžia len na plásty s plodom. Zásobné plásty ktoré sa takto ocitnú za prepážkou sa odviečkuj a včely ich používajú na chov plodu.

Ak ste sa dočítali až sem a nejaké tie včely ste už odchovali, určite vás napadne otázka koľko vlastne matka potrebuje plástov, aby mohol spokojne klásť. V odbornej literatúre sa uvádza, že matky kladú 1800-2200 vajíčok denne. Toto má nejakú krivku s vrcholom okolo slnovratu ale počítajme 2 200 vajíčok denne. A to je prosím slušná matka, žiadny chcípák aj keď môžu byť aj matky kladúce krátkodobo 3000 vajíčok, takých zase veľmi nie je a je to ich špičkový výkon, nie bežný. Od položenia vajíčka prejde po vyliahnutie mladušky 21 dní. Túto dobu môže čiastočne ovplyvniť teplota, ale nebudeme sa dohadovať o hodinách. Matka nemôže ale použiť bunku hneď. Jednak samotný proces liahnutia chvíľu trvá a aj včely musia bunku čistiť. Teda skúsme uvažovať 22 dní. No a 22 x 2 200 je 48 400. Nebuďme malicherní a doprajme matke pekných zaukrúhlených 50 000 buniek pre celý cyklus. To je maximum a po skončení cyklu už zasa môže klásť do uvoľnených buniek. Na dm štvorcovom súše je jednostranne 400, obojstranne teda 800 buniek a 50 000/800 je 62.5. Potrebujem teda 62.5 dm štvorcových plochy pre plod. Podľa veľkosti použitého plástu v plodisku teda matka zakladie max 3- 4 plásty ( u 4/3 LG) či 6-7 plástov ( v B) resp. 7- 8 plástov (u 39x24).

Ako to? Predsa už začínajúci včelár vie že jeden nadstavok B či adamca nestačí na plodisko a to je tam tých plástov 10 ! No a tu je celá pointa OP! V bežnom plodisku chovajú na pláste včely plod a okolo neho majú uložený peľ a med. V OP vďaka pridaniu ďalšieho plástu matke na kladenie až keď predchádzajúci je na 90% zakladený sa dosiahne stav, že všetky plásty v plodisku majú v každej bunke len plod! Teda v plodisku u OP nie je peľ, nie sú zásoby len včely a ich plod! Preto stačí menší počet plástov. Samozrejme medníky (ten nad plodiskom je medník včiel) sa musia prikladať včas a v dostatočnom množstve. Prvý medník pri rakyte (jíva) a druhý keď začne kvitnúť čerešňa(třešeň) A ešte niečo, v medníku je nutné používať súše, nie medzisteny, teda aspoň nie u prvých troch. Med a peľ potrebný na chov plodu je uložený nad mriežkou v prvom NN teda to sú akoby vence pri plode, len je medzi nimi a plodom malá medzera. Tento medník sa nevytáča, resp. môže sa vytočiť až na konci sezóny.

Plodisko sa na začiatku jari sa rozširuje najlepšie zásobným plástom. Dostanú zásoby blízko plodu. Včely rámik čistia, skrmujú a zároveň robia matke miesto. V tom čase sa dá použiť aj súš, ale je to škoda tam tie zásoby k plodu nepremiestniť. V okamihu, keď je ale silný prínos peľu a sladiny tak sa tam tá súš jednoducho nedá dať. Matka to nemá šancu stihnúť zklásť. Včely súš zaprskajú skôr, než položí vajíčka. Ale dá sa dať medzistena. Možno mi to niektorí nebudú veriť, ale keď je matka obmedzená, tak kladie do nevystavanej medzisteny. Bunky sú sotva kúsok povytiahnuté. Ale matka kladie a za zadkom má armádu staviteliek, ktoré sa snažia bunky povytiahnuť, aby sa vyliahnuté larvy mohli zakŕmiť.

Rozhodne Sedláček netvrdí, že sa včely v OP nemôžu vyrojiť. Keď si včely postavia hlavu, tak pôjdu von. Ale neroja sa viac, než u iných metodík. V Nemecku dávajú na kraj plodiska k prepážke stavebný rámik. Ten po zaviečkovaní vyrezávajú a vkladajú späť. Sedláček hlása že trúdy sú darmožrúti a v OP ich nechová. Pokiaľ si včely niekde časť plástu prestavia na chov trúdov to nerieši. A prečo sa v OP často neroja? Jednak plodisko je len v dolnom nadstavku, pri letáči, so stálym privodom čerstvého vzduchu a tak sa neprehrieva. Lietavky nezahusťujú plodisko. V noci sa vyvesujú za prepážkou vo voľnej časti úľa a tento priestor slúži aj na odovzdávanie prineseného nektártu a prechod lietaviek z peľom do NN. Proste nepletú sa krmičkám v plodisku popod nohy, čo je zasa vec pôsobiaca protirojovo ak sa plodisko zbytočne včelami neprehusťuje. A čo je asi najdôležitejšie je to, že ak sú včely v OP vedené dobre, tak sa jednoducho nemôže stať, že včely zalejú plodisko sladinou lebo jednoducho nie je kde ju dať. Zaliatie plodiska sladinou je vec vyvolávajúca rojovku pomerne spolahlivo. Ale pri OP to jednoducho ani nejde. Matka má stále kam klásť a sladinou v plodisku včely nemajú kam uložiť.

Tak ako priatelia? Budeme veriť Sedláčkovi? Nejde totiž len o neho, poznám včelárov ktorí skúšali OP a boli nadšení ale aj takých, ktorým to nevyšlo podľa ich predstáv. Považujem za zbytočné popisovať ďalšie výhody OP (ľahká výmena matky či jej zaklietkovanie ) alebo nevýhody (nutnosť odkladať peľové plásty či dokrmovanie peľom na jar).


Sedláčkove videa by si mal záujemca o OP prehliadnuť všetky (sú ich desiatky), pretože v každom podá len čiastočné info, vybral som vám toto sú tam protirojové opatrenia v OP, pár slov o medníkoch a aj výmena starého diela:

https://www.youtube.com/watch?v=ryhipYaLhpA



Aby to nebolo len o Sedláčkovi a jeho videách, vypočujte si k OP aj prednášku Tomáša Moravca, podáva svoj postup veľmi ucelene:
https://www.youtube.com/watch?v=ewK36zc40H8


môj názor na OP ale je :
..."OP je vyšší level "znásilňovania včiel" nielen voči voči voľnému životu včiel ale aj voči tomu čo sme im doteraz "dovolili" v našich úľoch... aj v úli je prirodzená zostava na pláste: plod, okolo peľ a med.... v systéme OP prinútiš včely všetok med uložiť do medníka a kŕmičky ho nemajú "po ruke", v plodisku nie je peľ a bez neho nie sú schopné kojičky tvoriť kašičku pre larvy a musia osobne vybehnúť do susedného nadstavku cez mriežku sa nakŕmiť aby to boli ich žľazy schopné... peľ im nemá kto priniesť... to len na komplexnosť pohľadu na OP...rozhodne tento systém nepredstavuje pre včely welfare."

Dovolím si relativně stručnou reakci. Především ale děkuju pane Goro, že jste mi a nejen mě, konečně vysvětlil, co to OP vlastně je.

Je to ptákovina, úplně a do detailu! Neskutečně pracné, vyžaduje to mřížku, není tam med jen z panenského a tudíž se mohou dostat rezidua léčiv, ale HLAVNĚ ZBYTKY ZIMNÍCH ZÁSOB do medu. Vůbec neříkáte nic o obměně díla. Ale jedno je nejdůležitější a to rozvedu víc.

Čeští včelaři, hlavně na Moravě a to i přesto, že Adamec byl Moravský kněz, odsuzovali svého času míru vysokou 24 jako doslova "raubsystém", tedy vadilo jim, těm lepším a pokrokovějším a asi u humánnějším, že včelař díky této nízké míře dokáže vzít včelám ÚPLNĚ VŠECHEN MED! Tedy VYRABOVAT = RAUBSYSTÉM.

Proto, dnes úplně zapomenutý Škvařil, na základě teoretické rozvahy stanovil pro včelu před Kraňkou jako optimální plodiště 150 dm2 s výškou 30 cm. Jistě se dal, jak vím dnes (dohaduju se), inspirovat originálním Dadant-Blattem, který má míru 43,5 x 30 x 12 = 157 dm2. To mu u konzervativních Čechů neprošlo a tak musel rámek zkrátit na vžitých 39 a ubrat jeden rámek aby nástavek zůstal čtvercový. Tím vytvořil míru 39 x 30 x 11. Ovšem v jeho době se jednalo o univerzály a ty měly ve vysokém plodišti 13 rámků a tudíž plochu 152 dm2 (tady je jasné, jak přišel Ing. Řeháček na Eurodadant). K tomu byly, stejně jako u originálního D-B, polonástavky a při dané délce rámku 39 musely mít jen 11 rámků aby se zachovala čtvercovost a tedy bylo možné mít i TS, která je výhodnější pro včelaře vždy a v polovině roků i pro včely.

Dnes se ukázalo, že i 150 dm je pro Kraňku málo, ale o tom někdy jindy.

Takže. Sedláček dovedl systém úplného vyrabování medu do poslední kapky k dokonalosti. Já za sebe vím jistě, že já tuhle prasečinu nidy svým včelám neudělám. Taky proto nemám nikdy úhyny. Totiž, med dělá včely a bez medu jsou z nich lazaři, náchylní k rozličným nákazám.

Na Sedláčkovi mi vadí nehumánní či neetický přístup ke včelám, jeho třískání s nástavky a nešetrné zacházení se živými včelami. Pro něj je to fabrika na prachy, s komponenty úlu se živými včelami zachází jak soustružník s výkovky. Takhle já včelařit nebudu nikdy!

To je jedna rovina. Druhou rovinou je, že co on vymyslel (odkoukal od cizáků na Západě) dělal jsem já od začátku 80 let 20 století. Jen jsem tomu tak vzletně neříkal, v mojí době se tomu odborně říkalo OMEZOVÁNÍ MATEK V KLADENÍ.
Takže Sedláček je vlastně asi o 40 let za mnou. Protože je mladý, nejspíš ještě teprve prozře, já za mlada nadělal taky spoustu hovadin a na některé nejsem fakt pyšný.

Ale zpěk k OP. Co víc. Stačí mi přepážka jedna, nikdy neomezuju matku a nikdy neoddělím včely od pylu a zásob. A taky nikdy nebudu považovat trubce za darmožrouty, moje včelxy navíc nežerou, ale jedí a to i trubci. Výsledků dosahuju lepších (nevím kolik medu má pan Sedláček), nemám úhyny, ale hlavně, mám asi třetinu a spíš jen čtvrtinu jeho pracnosti. Dá se říct, že než se takhle dřít a kejklovat s kravi.ama, tak bych asi raděj nevčelařil. Ano, holt asi nejsem tak pracovitý jako pan Sedláček.

Totiž. Já neberu včely jen jako fabriku na vydělání prachů. Mě to musí těšit, bavit, mám včely rád a nikdy bych jim vědomně neublížil. A sice jsem ateista, ale myslím, že mě za to, jak se ke včelám chovám, má Bůh rád a oplácí mi vrchovatou měrou.

Dalo by se velmi eufemisticky říci, že dokud budou lidi přistupovat ke včelám jako Sedláček, situace s kondicí včelstev se nezmění.

Chcel by som sa velmi pekne podakovat tom.50 za tento prispevok a nie len za to ale aj za jeho ochotu zdielat dlhorocne nadobudnute vcelarske vedomosti. Venoval mi kopec svojho casu prostrednictvom sukromnych mailov a poskytol mi velmi komplexne informacie o jeho metode vcelarenia, zodpovedal na moje nejasnosti.
Ja vcelarim v uloch B10, jedno plodisko a jedem mednik. Vcely som zdedil teda kupil po jednom starsom panovi, ktory zomrel a ktoremu som chodieval pomahat. Vcelarim iba 5 rokov a jeho metoda ma velmi zaujala a idem ju na jar vyskusat.

Dobry den,
mam dotaz na tom.50. Zde na iFauna jsem narazil na Vasi metodu Dadantu a velice me to zaujalo, ze jsem se rozhodl to vyzkouset. Predelal jsem 39x24 na 39x30 a k tomu dodelal nastavky i ramky 39x15, nizke dno, cesno u strany, zadne ocka, TL, POL atd. vse podle toho jak jste to tady nekolikrat popsal. Zacal jsem jiz 2021, kdy jsem 2 roje dal na mezisteny - vse postavily a jeste prinesly kazdy 2 nizke medniky medu, ktere taky postavily. Super.
Ovsem ted muj problem. Loni jsem mel takto 5 ulu a skoro u vsech nekde mene nekde vice se delo to, ze nosily sladinu do VN plodiste a ne do medniku. U 1 vcelstva dokonce nenanosily do medniku vubec nic. Cim to muze byt, kde delam chybu? Jak je donutit med davat do medniku a ne do plodiste, ktere si cele zaplnily medem tak, ze matka nemela kam klast a pak se vyrojily? Kdy idelane pridavat mednik?
Predem dekuji za odpoved.

Tom sem už (zatím?) nepřispívá.

kdybyste si pečlivě přečetl, co sem Tom.50 napsal, tak byste to našel.
citace:
"Poslední od česna je SR s trubčinou. Je načerno obsednutý, tak, že na straně "od zdi" skoro není pro "kožich" včel vidět plást. Tehdy A NE DŘÍV se přidává první medníkový NN"

irokez napsal(a):
Tom sem už (zatím?) nepřispívá.

Neprispieva ale na fórum chodí, číta ho a môže odpovedať SZ...

svejci napsal(a):
Dobry den,
mam dotaz na tom.50. Zde na iFauna jsem narazil na Vasi metodu Dadantu a velice me to zaujalo, ze jsem se rozhodl to vyzkouset. Predelal jsem 39x24 na 39x30 a k tomu dodelal nastavky i ramky 39x15, nizke dno, cesno u strany, zadne ocka, TL, POL atd. vse podle toho jak jste to tady nekolikrat popsal. Zacal jsem jiz 2021, kdy jsem 2 roje dal na mezisteny - vse postavily a jeste prinesly kazdy 2 nizke medniky medu, ktere taky postavily. Super.
Ovsem ted muj problem. Loni jsem mel takto 5 ulu a skoro u vsech nekde mene nekde vice se delo to, ze nosily sladinu do VN plodiste a ne do medniku. U 1 vcelstva dokonce nenanosily do medniku vubec nic. Cim to muze byt, kde delam chybu? Jak je donutit med davat do medniku a ne do plodiste, ktere si cele zaplnily medem tak, ze matka nemela kam klast a pak se vyrojily? Kdy idelane pridavat mednik?
Predem dekuji za odpoved.

Bohužel vám nejde poslat SZ. Protože mě svým způsobem zavazuje fakt, že se snažíte včelařit podle mě a protože i dlaší ukazují, že se mou praxí zabývají a zkoušejí jí, odpovím výjimečně veřejně. Ovšem jako já vždycky v širších souvislostech. Dokonce mám za to, že celou včelařinu (nejen) je nutné vnímat i ve velmi širokých souvislostech.


Podrobně jsem vysvětlil jak velké musí být plodiště úlu, že to musí být nejméně 155 dm2 a lépe i o málo víc, například 160-165 dm2, ale rozhodně ne víc!

Dále jsem podrobně vysvětlil, že prostor pod VN je včelstvem vnímán jako nepolnohodnotný prostor vysokého plodiště a tudíž tento TL - snažil jsem se rozlišit POL a TL podle toho, jak jsou vybavené a tudíž podle primární funkce - a to mi došlo až asi přede dvěma lety, že je velký rozdíl v TL a POL. Pro úplnost: zatímco POL je pod VN podsazená původní KK s pouze dělničími plásty bez možnosti stavět divokou trubčinu, TL je naopak NN s prostřídanými dělničími plásty se SR a těchto SR - zvětšiny pak "trubčáků" je 5 a nic se nepokazí když by jich bylo 6.

Z uvedeného tedy vyplývá, že TL (asi i POL) včelstvo vnímá asi jako polovinu skutečné plochy, některé víc a jiné méně a tím je to onen pomyslný pojistný ventil. neznám žádný jiný způsob, jak stejného efektu dosáhnout. A pak, když budeme TL považovat za polovinu jeho skutečné plochy, ta je u 39x15x11 64 dm2 a tudíž asi 30 dm2, pak s plodištěm normální třicítky dává asi 160 dm2 a to je úplné optimum.

Současně ve VN, tedy v plodišti, MUSÍ být faktický předek plodiště a tudíž i jeho zadní část. To je velmi důležité, tvrdím, že dokonce stěžejní.

Dále opakuji, že M se přidávají vždy za poslední plodový plást a až po jejich zakladení se přesouvají dopředu, do přední části plodiště mezi zaplodované plásty. Pokud se toto doržuje, je v přední polovině plodiště převaha mladých světlých plástů a směrem dozadu = dál od česna jsou plásty tmavší a na konci úplně tmavé.

Dalším mechanizmemem k co nejlepší stavbě M a hlavně jejich zakládání je, že posledním rámkem v plodišti až do asi 10-20 května (5 měsíc) je vysoký SR. Zde vč vždy staví trubčinu a protože trubčí plod je prostě plod a pokud se mezi poslední plodový rámek a SR přidá M, postaví a hlavně zakladou jí nejrychleji ze všech ostatních možností.

Pokud se toto dodrží, vč bylo například nejpozději v polovině března - raději mezi 18-28 únorem (2 měsíc) zúženo na například 7 rámků a za blinovkou mu byly ponechány dva staré "černé" rámky na vyčištění, má na konci 3 měsíce - první dekády 4 měsíce pod VN TL, plný VN, kde je plod (včetně posledního trubčáku) na 10 rámcích - první rámek = krycí, obyčejně zaplodovaný nebývá.

Nyní nastává situace, kdy úl pomyslnhě "puká ve švech", je skutečně hodně plný včel a plodu, včely nemají kam dávat pyl a přínos nektaru omezuje matku v kladení a pomalu začíná rojová nálada jako důsledek "malého" prostoru (nyní už ovládly i spodek = TL). V plodišti se po okrajích plodplástů objevují misky. Nyní, kdy je i poslední původně SR - nyní trubčí rámek nahusto obsednutý, právě nyní a ne dřív se přidává první medník.

Tady odbočím. Dokud měly úly okénka, viděl včelař jak je plodiště obsednuté a uměl podle toho, že pro včely vůbec neviděl panenské dílo, správně určit pravý čas pro přidání medníku. Pak se rozmohly úly bez okének. Včelařům se celé dekády vtloukal do hlavy blud o rojení a jak je nutné mu předcházet. Tím se stalo, že včelaři přidávají medníky předčasně, jaksi preventivně ve snaze aby se vč nevyrojilo.

A úplně nejhorší je zvětšit prostor o 100%. Polopatě. Jestli mám vč v jedné bedně (bedny pod plodištěm se v tomto případě nepočítají - vysvětleno výš) a mám např míru 24 a přidám celý VN 24, je to rozšíření o 100%. To nemůže dopadnout dobře, vč se teplotně doslova zhroutí. Ano, rozhodně ho přejdou choutky na rojení, to určitě ano. Ovšem pak se z částečně zachlazené části plodu vylíhnou neplnohodnotné včely a následkem pak bude (ano i za půl roku) podlehnutí (úhyn) třeba formou CCD. Takže ne VD, ale špatná technologie chovu včel je skutečnou příčinou úhynů včelstev. Moje včelaření je toho důkazem. A nejsem sám komu nehynou včelstva, všechny nás spojuje fakt, že nikdy neuděláme včelám nic, co by je i jen teoreticky mohlo stresovat a snížit jejich životaschopnost.

Také proto je výhodná nízká míra pro med v kombinaci s mírou vysokou pro plod. Když nic jiného tak proto, že první přidávaný medník je u míry 30 jen padesátiprocentní zvětšení prostoru a to vč tepleně zvládne bez úhony vždy.

Délka rámku 39 neumožňuje dost velký úl, přesněji jeho plodiště. 39x30,x11 má prostě jen 129 dm2. I kdybychom za plodiště počítali VN + NN 39x15x11, pak je to už moc, pak to je 193 dm2. Proto musí být TL, ten slouží jako jakýsi pojistný ventil a každé vč ho na začátku jarní snůšky obsadí a využívá jinak, některé více a jiné méně.

Protože je Škvařilův úl (39x30x11) malý, přesněji jeho plodiskový VN, dva významní čeští včelaři z nepochopení zavedli jednak plodiště na 13 rámků míry 39x30, pak to dává 152 dm2 a je znemožněno používat teplou stavbu na stejném dně - nástavek není čtvercový. Druhý inovátor nechal 11 rámků aby zachoval čtvercový půdorys, ty ale zvýšil na 34,7 a zavedl další míru 39x34,7x11. Ta má pak asi 149 dm2. Ovšem nevýhoda této míry je právě to, že je vyšší než 30 a to je nejzásadnější jak vyplyne.


Když je vč málo rozvinuté a nyním neřeším z jaké příčiny, může se stát a v některých letech se děje i u víc jak poloviny vč, že tato vč omezí sama sebe, ani se nechtějí rojit (nebo se vyrojí) a úplně se spokojí s jedním vysokým VN, případně obsadí jen jediný medníkový NN. No a to se u míry 24 (nebo Lang 1/1) neděje - jsou to zoufale malé míry a tudíž malé úly (39x24x11 má 103 dm2 a Langstroth 1/1 má 104 dm2), kdy jedna bedna málo, dvě moc. Patrně proto, že takhle nešikovné míry umožní včelaření i těm, kdo se nechtějí nic učit a nic se snažit chápat, jsou tolik rozšířené.

Míra vysoká 30 je celoevropský kompromis ještě dost vysoké míry aby byl zajištěn rychlejší jarní rozvoj a podstatně zdravější vč díky medu, který v plodištích vždy zůstává na rozdíl od měr nižších, kde jde med vyraubovat do mrtě všechen. Ovšem míra 30 je současně dost nízká na to, aby vč byla i při jen střední síle ochotná expandovat do medníků. Vše co je vyšší než 30 cm vede velmi často, hlavně v některých letech, k jevu, jaký jste popsal.

No a proč se to vám děje i s mírou vysokou JEN 30? No protože s ní včelaříte jako s mírou 24 a děláte celý soubor výše popsaných chyb.

Námitka, že je lepší raději preventivně rojení předcházet se zdá být rozumná. Ale není! A ano, celé naše včelaření není nic jiného, než lavírování na hraně propuknutí rojové nálady a umění využít největší vzepětí energie včesltev ke snůšce medu a ne k přirozenému pudu a jedinému smyslu života včel a to je rozmnožení v podobě vyrojení.

Argumet, že někdo včelaří víkendově a že by pravá chvíle přidání medníku nastala v prostřed týdne, kdy včelař u včel být nemůže (nebo nechce, protože jiné zájmy, rodina, manželka, robátka a podobně), je zcestný. Tak si prostě vemte dovolenou a nebo v rodinném vztahu oblékněte kalhoty místo vaší ženy a prosaďte si, že když je potřeba u včel být, že tam prostě budete!!!

Vtipem se říká: "Chceš mít opici? Pak musíš mít na banány!!" Parafráze je: "Chceš mít včely? Pak jim musíš dát to a TEHDY, co potřebují."

Docela by mě zajímalo jak jste pochopil tento článek, který mě stát téměř 3 hodiny života než jsem jej sesmolil. Mrzuté je, že vám nejde posílat SZ. S některými si tak píšu dál a ano, pan Goro má pravdu, že to tu sleduji. Ovšem chcete-li další informace, musíte se přihlásit. A podotýkám, právě začíná sezona a pak už nebudu mít čas. Za mé odmlčení zde na IF poděkujte dvěma výtečníkům (a administraci IF, která se postavila za ně s tím, že IF není na diskuzi a předávání zkušedností), ti mě odsud vyštvali, ale sami vám nic nikdy nedali. Zastal se mě tu proti těm zavilým individuím málokdo. Jeden zdejší přispěvatel stál o moje vědomosti tak moc, že založil jiné separátní forum, kde si členy pečlivě vybíráme. Mám za to, že jsme za ty dva měsíce o hodně velký kus dál než by se povedlo tady.

tom.50: pokud by to bylo možné, rád bych si početl v tom separátním fóru...

Dobrý den, měl bych také zájem o kontakt na zde uvedené forum Tom. 50.
Díky

Dobry den Tom.50,
velice dekuji za Vasi reakci. Velmi rad ctu Vase prispevky a snazim se ve vcelareni posunout dal. Vase metoda me nadchla prave z duvodu mensi pracnosti a logicnosti. Mam jak jsem psal porodni bolesti, ale verim, ze to casem vychytam. Jak jsem psal, problem byl u jednoho vcelasta, ze postavily mednik MS, ale nenosily do nej pak uz sladinu, dalsi 3 z 5 se vyrojily, takze taky spatne. Nicmene proti rojeni jsem udelal, jak verim zasadni zmenu v presunu ulu ze slunce do stinu stromu, jak jste zde take radil. Dalsi chybu vidim jak pisete ve spatnem nacasovani pridani medniku, take jsem loni pozde zuzil VC prepazkou. Verim, ze letos budu vcelarit dle Vasi metodiky uspesneji. Rad si necham poradit od tak zkuseneho vcelare a jak pisi jini nade mnou, i ja bych rad pokracoval v komunikaci na jinem foru, ktere jste zminil. Navic jsem se zde i registroval, takze by melo jit jiz poslat soukromou zpravu.
Jeste jednou velke diky za Vasi obsahlou odpoved.

OK, díky. Jenže forum není moje a pravidla jsou daná, moc se omlouvám. Ona zkušenost s administrací IFauny a těmi dvěma provokatéry, jeden z nich je jen tupě zlý a asi ani včely nemá a druhý je zavilý neomarxistický liberál, byla pro mě velká škola.

Na druhou stranu, IF je vlastník tohoto fora a mě do jejích motivů proč tu nechce aby si lidi vyměňovali zkušenosti, nic není. Proto nezbývá než je respektovat. Právě tak má pravidla i "malé" forum. Požádám majitele a ostatní čšleny, slíbit ale nemůžu nic.

A jistě znáte to o házení perel (v mém případě navíc úplně ZDARAMO na úkor mého času) a je mi líto, stačí dvě ... a kvůli nim to odnese i spousta slušných lidí. S tím nic neudělám a ponižovat se nenechám, nejsem masochista.

Všem příznivcům děkuju. A děkuju i za vaši toleranci faktu, že ani já nejsem ideál a i já mám jistě mnoho chyb. Jsem jen člověk a chovám se spontánně.

Chapu. Budu rad pokud by ostatni prispevatele maleho fora souhlasili se zpristupnenim dalsich zajemcu. Dejte vedet jak to dopadlo.
Pekny den.

Chybu hledejte vždy nejdříve na vlastní včelnici a potom až u sousedů, Tome.