XXX.XXX.139.247
Zde vysvětlím toto svoje tvrzení:
N nástavek podstavený pod VN vybavený z části trubčinou, z části možností stavby a z části dělničinou jsem si dovolil už v polovině 80 let nazvat TLumič, protože tlumí nárazy nárazové snůšky, prudká ochlazení a jakékoli škodlivé vlivy z venčí, je umístěný mezi VN kde je plod a česno. U úlů s pevným dnem je NN s podobnou funkcí jako rvní nad VN, kde je plod. Pokud se vše dodrží jak tvrdím, matky v mednících nikdy nekladou a nemusí se používat mřížka (toto ihned vysvětlím v samostatném článku, tak jak jsem to naspal to nefunguje).
Pokud se má včelařit bez mřížky, MUSÍ být v N mednících pouze panenské rámky. Hlavně při prvním pouštění do medníku, protože v té době ještě včelstva nesešla do TL a nebo je ještě neobsadila úplně. Následující je tedy o prvním medníku přidávaném v daném roce. Případně i o druhém, u dalších je to už benevolentnější.
Nikdy se nesmí zebrovat - nejhorší cizí (západní) nesmysl po roce 1990. Tedy, i když mám panenské souše od loňska, stejně je nesmím prostřídat s M. Nyní následuje úplně stěžejní tvrzení, bez kterého to nemůže fungovat. Tedy téměř bezpracně. Hned vysvětlím důvody, jasně a polopaticky.
Do medníku nikdy nesmí přijít VS, prostě bez mřížky se dát stavět divočina do medníku nemůže. Ihned by si tam postavily trubčinu. Matka by jí tam došla dychtivě zaklást a jakmile jednou vyleze nahoru, už tam zaklade všechno, i dělničinu. ZKRÁKA, V MEDNÍKU NESMÍ MÍT VČ MOŽNOST STAVĚT DIVOČINU ANI NA TAK MALÉM MÍSTEČKU, JAKO JE PĚTIKORUNA!
To je první podmínka. Včelstvo ale stavět musí a tak se mu přidají do medníkového NN mezistěny (dále jen M) Vždy 5-7 najednou a vždy doprostředka. Ke stěnám se dají plásty, třeba jednou zakladené, ty jsou pro matku velmi atraktivní, hlavně když jsou už trochu zakladené. Některé matky ne úplně pochopí a ne u 100% vč, že se v medníku neklade a nebo když se přechází na panenský med, jiné než vloni zakladené souše obyčejně nejsou k dispozici. Aby takové souše nevylákaly matku do medníku, MUSÍ být u stěn. Vedle nich přijde po panenské souši (když není tak M a když mám víc souší, musí dozadu = dál od česna), protože ani na této pozici matka moc klást chtít nebude. Uprostřed, kde by matka kladla ochotně a hned, jsou jen M. Včely na nich začnoiu pracovat do hodiny (i dříve). Musí být snůška, nesmí se přidávat medník předčasně, VN musí být obsednutý tak, že je na krajním rámku od stěny černo včel!!!!!! Pak skutečně na M v medníku začíná vč pracovat do hodiny. Ale jak vytahují M, tak včely do polovičních buněk začnou cpát nektar a nezralý med. A jak včely stavitelky postupně dostavují buňky na správnou délku, současně je jiné včely plní medem. Proto matka neklade v medníku. A taky se tím docílí toho, že je na vysokých rámcích v této fázi vývoje plod až pod HL vysokých plástů. A některé vč dokonce zaklade dělničinu v TL. Takto plodné včely ale nemám rád. Například Singer = masařky, co přinesou to proplodují, ale množírny oddělků právě Singrovky používají, protože nejrychleji nadělají hodně včel na kšeft. Jestli to pak včelařům přinese hodně medu nebo radosti, to majitelům množíren oddělků žíly nerve. Štěňata nebo včely, kšeft je kšeft hlava nehlava.
Další medník se VŽDY MUSÍ přidat pod ten, co už tam byl (byly) a měl by být vystrojený zase stejně, tedy u "zdí" souše a naprostředku M.
Toto je celá finta nepoužití mateří mřížky a nekladení matek v medníkách. Plné dva NN 39x15x11 dají cca 30 kg jarního medu. Vytočené "medové" rámky by mol hly matku zase vyrajcovat, opět se do přidávaného medníku pod medníky stávající dají M, u třetího medníku už obyčejně stačí 2-4, už je po půlce května a vč už plně ovládají a používají TLumič, kde už mají 6 N rámků trubčího plodu a už další trubčinu většinou nestaví a na ponechaném SR ve VN začnou stavět často dělničinu.
Takže shrnutí. matku do medníku vyláká plod - ten tam nemáme, nikdy se nesmí převěšovat, Nebo trubčina. To proto, že trubčina je taky plod a proto tam vč nesmí dostat možnost stavět divočinu. Ovšem úl musí mít mezi púatry jen 6-8 mm, rozhodně ne víc a ne méně! Jakmile je větší mezera, ihned tam udělají dvě řady trubčího plodu a jak tam matka klade, už jí nedělá potíže přejít SL nízkých rámků a zaklade pak v medníku všechno.
Takže. Panenský med specifické a o mnoho levlů lepší chuti (skutečně si to zákazníci mezi sebou řeknou a začnou takový med vyhledávat) je jakýmsi bonusem, vlastně jakoby vedeljším produktem metody nepoužití mateří mřížky.
Někdy (skoro vždy) to u prvního v tom roce přidávaného medníku funguje i s VN24. Ano, místo prvního NN zamedují stejně vystrojený nástavek 39x24x11. Ale jedině za podmínky, že je pod plodiskovým 39x24x11 NN = TL. Mnohokrát jsem vysvětloval, že je míra 24 při 11 rámcích špatná proto, že jedna bedna málo, dvě ale moc. Stačí i jen logika věci. Vč preferuje prostor tvaru koule a tomu se nevíc blíží krychle. No a počítejme. Vnitřní prostor 39x24x11 je velký 405x405 mm a na výšku je to s (nejlépe) patnáctkovým NN 240+7+150(170) = 397 (417). To je přesně ten prostor, který včelstvo potřebuje. Nebude se chtít enormně rojit, nebude ale "podtržené" příliš velkým prostorem.
Navíc prostor PL včelstvo nevnímá jako plnohodnotnou součást plodiště, je to prostě jen TLumič. A ten MUSÍ být mezi česnem a VN.
Na orientraci stavby nezáleží, pro včelaře je lepší (záda) TS a vě většině let i pro jarní rozvoj včelstva je lepší TS. Sám sice u krajních úlů SS používám (obsluha z boku), ale je to zbytečná komplikace. Ovšem kdo jak chce, úl je čtvercový a každý si to může dát jak chce. Přitom se nikdy nedělá dát třeba VN na teplo a medníky na studeno. To je nesmysl a vč nesvědčí. Ona to včelstva obyčejně přežijí (jsou hodně blbovzdorná), ale výsledkem může být stres = oslabení + další stresy = úhyn.
A proč tedy mám i mé íru 24 o které tvrdím, že je špatná? A proč mám i SS když tvrdím, že je horší než TS? No prostě proto, že celý život laboruju, zkouším, porovnávám (a ne u 5 nebo 7 včelstev). Taky proto jsem nevyhodil staré úly stropováky s pevným dnem a taky jsem dokázal, že fungují naprosto stejně jako nástavkáče. A tak dále, a tak dál...