Právě tu probíhá debata o úzké spodní loučce. Bohužel neumím (ani nechci aby čtenář musel myslet) videa a ani fotky a tak náseldující je jen pro ty, kteří mají představivost a nejsou líní myslet.
Následující nápad dát to sem jsem dostal při sledování vyprávění pana Marady na YT. O tom, jak vybavují oplodňáčky rámky s proužky mezistěny.
To funguje, všichni to známe u S(tavebních R(ámků). H(orní) L(oučka) musí mít nutu (drážku) na vsazení M(ezistěny) a ta se musí v nutě zalít voskem. To ještě jde. Ovšem vyčištění nuty pro opakované vlepení proužku M je fakt pracný a protivný voser.
Vymyslel jsem elegantní a hlavně samočinnou HL jak pro případ rámečků v oplodňáčcích, ale také S(tavebních) R(ámcích) a taky rámcích pro V(olnou) S(tavbu).
HL se vyřeže jako T. Bříško HL není ploché, už vůbec nemá nutu, má "břit" (ploutev) asi 2 (-3) mm vysoký(na prořez pily) a 2 mm široký. Na tomto začnou včely stavět spolehlivě vždy a správně. Po vyvaření se rámek jen nechá uschnout a jde ihned tak jak je do včel a funguje samočinně do konce své životnosti.
Nejde o nějaký můj vynález. Je to původní Langstrothův vynález. Akorát kdo nemáme frézu (to je určitě většina) a tak nemůžeme vytvořit tvar obrácené stříšky a tak Téčko je napodobení původního Langstrothova řešení.
Mimochodem, podobně, i když ne úplně na 100%, funguje stejné Téčko "vzhůru nohama" na SL. Pokud břit u SL směřuje nahoru, včely skoro vždy dostavují plást ke SL a není nutné mít SL tenkou jak v jiném vláknu včera radí pan Goro.
U VS není dokonce potřeba ani žádná výztuha vysokého rámku a přesto se nevylamuje a není potřeba jej nijak drátkovat. (následující je hlavně pro Bohemia Gall, ten umí VS) Vysoký (i N rámek samosebou) se opatří T HL. Podle výšky v obou třetinách dva,(u N rámků v polovině) výšky se umístí hranolek (hranatá, ale i kulatá "špejle") rozměru cca 5-10x5-10 a to na "čuri.ku", tedy na koso, tedy břitem nahoru a dolů.
Tento rámek pak při vyváření jen oschne a pak jde hned do včel a slouží samočinně dokud neshnije.
Pokud si někdo dá práci s pochopení mého popisu, ušetří si hodně vlastní práce. Divím se, že toto nepublikoval někdo už dávno. Mě to přijde neskutečně jednoduché a prosté a přitom ihned a dokonale funkční.
Pravda, po více než 50 letém včelaření mě to napadlo až předloni. Funguje to okamžitě a dokonale.
Ano, rozumím vašim důvodům.
Doporučuju všem si vyzkoušet následující. Má to velké opodstatnění v nečekané věci posledních let, kdy se hodně pančuje vosk M parafinem. Parafin má nižší bod tání než vosk a už při teplotách kolem 40 stupňů se M s obsahem parafinu, které včelstvo přijme a vystaví, zbortí. Hodně se o tom psalo například na VF.
Moje máma vyřezávala v časném jaru oplesnivělé rohy vysokých rámků. Nedrátovala, už jen vyvrtání louček bylo pro ní skoro nemožné, vrtačka nebyla tak běžnou věcí a dělat to propichováním nešlo vždy, protože smrk se štípe a sehnat lipové přířezy nebylo běžné. Nebylo běžné sehnat jakékoli včelařské potřeby, my pro ně jezdili do 60 km vzdálené Prahy, do Křemencárny vystát si nekonečnou dennodenní frontu. Kdo nezažil, neuvěří. A tak ani propichovačku nešlo běžně koupit.
M se vlepila do nuty v HL a do bočních louček se dalo po dvou hřebíčkách cca 40 mm, od sebe asi 3 mm a to asi 3/5 výšky rámku odzhora. Než včelstvo zakladlo a zpevnilo plást, musel se dávat pozoro a nenaklánět rámek. Zvláště ten vysoký 30 cm byl velmi háklivý na vylomení. Včely hřebíčky zakomponovaly a toto zpevnění pak u staršího plástu stačilo. Mimochodem, zahlédl jsme něčí reklamu na jakési plastové klipsy, pomocí kterých se M ukotví v rámku a to funguje přesně na principu těch hřebíčků.
Jedním z důsledků bylo, že v díle nebyly drátky a tudíž se mohly snadno odřezat rohy, které někdy zplesniví. Tam si vč postaví první trubčinu v tom roce a z té jsou ti nejkvalitnější trubci. Osvědčilo se mi to též, ale jak jsem už drátkoval, vyřezávání rohů (trojůhelník o hraně asi max 5-6 cm, většinou menší), najednou drátky vadily. Začal jsem tedy dávat drátky šikmo. Na HL je asi 1 cm od konce vnitřku rámku, dole ale asi 7 cm a podobně ukosené jsou i vnitřní dva drátky, vždy dávám na délku rámku 39 jen 4 svislé drátky. Pak jde, pokud je to oplesnivělé, vyřezat růžky a nezničit drátky. Dalším důsledkem je minimální protažení buněk vahou obsahu plástu pod HL a do značné míry to pomůže proti sklouznutí nekvalitní M, když neseženeme osvědčenou značku a musíme použít no name, která může být pančovaná.
Hodně to vyřeší drátkování vodorovně. Ovšem vodorovné drátkování má také svoje nevýhody. Hlavní je zvlnění M. To se včelařům nelíbí, ale na funkci je to včelám lhostejné.
O trubčině na spodním okraji založím vlákno. V poslední době jsem nabyl dojmu, že je obecně neznámý prazákladní mechanizmus umístění trubčiny v úle a hlavně po strašáku (nesmyslu) LBV vysvětlím, kde je nutné v úle soustředit maximum trubčiny a proč.
Dobré ráno.
Váš popis jsem pochopil. Zajímalo by mě jak se uchycuje hranolek na HL, nebo DL na koso? Musel by se přilepit, nebo přibít k bočním loučkám neumím si představit, že by se to lepilo podélně "hranou" na HL, u kulaté špejle by se to snad tak přilepit dalo. Tím pádem nepotřebujeme žádné proužky mezistěn a ani potírat hranolek či špejli voskem?
Jste blízko, pohopil jste tu špejli na HL. Prostě vemete sbitý rámek, položíte ho na stůl "vzhůru nohama", tedy HL leží na "zádech" a vy přibližně na střed bříška HL položíte špejli 3 mm, obyčejnou řeznickou. No a třeba kancelýřskou sešívačkou jí přibijete. Nebo stačí tři malé hřebíčky, co jsou na sbíjení rámků a ohnout tak, aby tam držela v poloze jakou chcete. Ona nic pak nenese, včelám slouží jen jako ten proužek M Včely se té hrany = malinké obliny průměr 3 mm chytí a dokonale to přistaví a plást se neutrhne nikdy.
Přesně takhle jsem to vyzkoušel, když mě to napadlo. A protože to funguje ihned, pak jsem vyřezal ta téčka.
Následuje popis jak se to vyřeže.
Prostě jsem vzal kupované přířezy. Ty jsou 25 mm. Nastaví se řez na hloubku 11 mm a pravítko právě o prořez pily méně, než je tlouška loučky. Je-li HL tlustá např 12 mm a pila má 3,2 mm, tak se mezi pravítko a kotoučem nechá 9-10 mm a udělá se jeden řez, loučka se otočí a udělá se stejný řez z druhé strany. Těmito dvěma řezy, které trvají vteřiny (stroj se seřídí jednou a může upravit tisíce HL) se neřežou všechny potřebné HL.
Hranolek nakoso se nedává k HL, proč? Ta se vyřeže na T a nebo se na ní přibije (přilepí neexpanzním polyuretanem D4) řeznická špejle. Ten kosý hranolek se dává v třetinách výšky vysokého rámku, do vysokého tedy dva (stačil by i jeden ve 3/5 od HL a do N rámku stačí jeden asi v polovině výšky rámku. Plní dvě funkce. Vytváří břit dolů, na kterém začne stavět současně druhá parta a u dvou kosých výztuh staví současně dokonce tři party stavitelek. Tedy kosohranolek nahrazuje T a tím, že má současně břit i nahoru, tak k němu dostaví horní část plástu. Takto vyztužený plást v medníku vydrží víc než drátovaný.
To je o volné stavbě. Mě se ale neosvědčila. V medníku být nesmí! Bez mřížky, by ihned matky kladly v medníkách, protože by na každém rámku VS v medníku včely postavily trubčinu. VS používám jen v oddělkách, které staví skoro vždy dělničinu. Ve VN (plodišti) taky mít trubčinu nesmím z důvodů vysvětlených jinde. Celkově se mi ale VS neosvědčila, je to skoro nesmysl, právě proto člověk vynalezl M aby jeho včely stavěly to, co chce a tam, kde potřebuje a ne aby si stavěly co se jim kde zamane.
V posledních dnech jsem zjistil, že se většina včelařů řídí jistou formou iracionální (nerozumné) Víry místo logikou. Nemají žádný rozumný, natož logický důvod nepoužít tvrdou chemii, když můžou těžit med jen z rámků, které s chemií nikdy nemohly přijít do styku. Ono jde totiž o to mít možnost vytáčet do medu cukerné zásoby a škrobáky a technologie, kdy se nikdy nevytáčí vysoké rámky jim nevyhovuje. Nikdo z nich neumí toti rozumně vysvětlit svoje lpění na zastaralých metodách chovu včel.
Děkuji za vysvětlení. Medníkové nízké rámky (39x15) se musí drátkovat, nebo tam lze uchytit mezistěnu jinak? Když začínám s oddělkem a nemám žádné souše a potřebuji vystrojit medník tak se bez nízkých SR neobejdu, nebo tam lze dát samé mezistěny? Vím, že SR musí být prostřídány s mezistěnami jinak by včely stavěly šikmo a SR by měly být uprostřed NN. Tím pádem mi na nízkých SR zaklade trubčinu. Čili polštář budu muset zakládat až příští rok z těch rámků co mi zbyly z medníků.
Do medníku dáte jenom mezistěny.
Já jich mám většinu zadrátovanou vodorovně s tím, že je drátek pod HL asi 5-8 mm. Ten nebrání vytržení plástu při vytáčení, tento drátek není na nic jiného než na přichycení M. Pak mám další dva, spodní asi 20 mm od DL a prostřední uprostřed. Takže nejjednodušší je v začátku včelařiny drátovat.
Rámky vysoké 30 mám taky jen se třemi drátky, ty se nikdy nevytáčí a tudíž dva spolehlivě brání vylomení plástu při naklonění rámku, horní je taky jen na přichycení M. Někde jsem viděl video, že nějaký chytrolín měl horní drátky třeba 30 mm od HL. To je hloupé, protože někdy to včely nepřichytí nahoře hned, M se ohne, opře o vedeljší rámek a včely to prostaví a je to pak strašně protivné to vypreparovat.
Zadrátování rámku trvá asi 2,5 minuty u nového, starý, který se musí oškrábat, když se nevyváří celý, tak to trvá malinko déle. Není to tak pracné a nezdržujete to tolik, aby se musely vymýšlet alternativy, nejjednodušší je prostě drátkování.
TLumič (postaru poštář) se dá udělat z M prostřídaných SR s tím, že když M nepostaví, holt si s tím nějak poradíte. Nějak začít se musí.
Dobré je koupit od důvěryhodného včelaře nějaké starší rámky s plásty, do TL jsou dobré i takové, které by šly už na vyvářku. Rámek se dá snadno přeříznout na cirkuli i ručně, uprostřed ale něco málo přebývá, při troše myšlení vám to dojde a není třeba to vysvětlovat. No a k půlce horní se přibije SL a k dolní polovině HL a jsou souše do TL, stačí 4 + 6 SR, jde to dát na větší rozestupy.
Ale. Dlouho se nevčelařilo s NN a s podstaveným pod VN už vůbec, drtivá většina včelařů ke své škodě nepoužívá NN k VN a tak když první rok nebudte mít TL, přežijete to vy i vaše včely. V tom případě ale je potřeba aby měly dva trubčáky na konci hnízda až do půlky července. Když kvůli absenci TL holt zakladou dva-tři N rámky v medníku, přežijete to.
Tak první zkušenost s rámkem 39x11.
Je to super a veice mě mrzí, že jsem si před 40 lety dal rozmluvit tehdy zamýšlenou půlku čtyřiadvacítky. Mohl jsem prožít celoživotně lehčí včelaření! Hlavně ale po dnešku máme prvních 90 kg medu ze špendlíků a třešní, neuvěřitelné chuti a barvy a vlhkost je od 16,8 do 17,8%, z patnáctek od 17,5 do 18,2%. Do NN šly většinou jen samé M, jen u pár ze zkušebních 23 NN jsem měl krajní souše z na cirkuli odříznutých souší 15 s novou SL. Vůbec ani krajní nemusí být souše.
Ale proč o tom píšu v totmto vlákně. Napsal jsem tu opakovaně, že stačí HL s "břitem" tvaru T a včely na tom břitu začnou satvět bez navoskování. Tak u NN 11 a jeho SR tomu tak není. Začnou stavět ne na břitu, ale na hraně HL. Bude to tím, že dávám větší rozestupy a v plodiskách ne, tam jsou rámky v přesné rozteči dané mezerníkem. Považuju za poctivé to uvést. Kolega místo břitu natloukl na bříška HL půlkulaté špejle průměru 6 mm (vlastně 6x3) a natřel voskem a ve 100% případech začaly stavět na břitu vytvořeném tou "půlšpejlí" a bylo to jedině tím voskem.
Resume:
T-loučka funguje bez vosku jen při rozteči 35 mm ve vysokém nástavku.