Včely a plísně (houby)

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
30.1.2022 14:24
tom.50

XXX.XXX.139.247

Nabízím logickou domněnku, která však může být úplně mimo. Ale skutečnost je, že naše včelstva hynou a my pořád tápeme a neumíme pochopit, proč, když jim dáváme jen to nejlepší.

Včely se vyvíjely miliony let, o řády déle než člověk. Není pravděpodobné, že by si za tu dobu předlouhého ývoje nevytvořily mechanizmy jak žít s patogeny (ani mor nemůže být tak strašný, když včela ještě existuje).

My poměřujeme včely, jejich životní projevy, jejich příbytek a nároky na jeho kvalitu ryze lidskými měřítky. To ale je, jak se domnívám, zásadní chyba. Včely žily miliony a možná stamiliony let v durinách stromů. Ty v drtivé většině vznikají tak, že v lese padne starý strom. Přitom zuráží silné větve mladších mohutných stromů. Tyto uražené a uhnilé větve pak jsou bránou do těla stromu pro plísně a houby a tudy začne kmen stromu vyhnívat. Po větvi zůstává díra do kmenu, nahoru nezamoká a tudíž od otvoru nahoru je strom vyhnilý jen max málo desítek cm. Ovšem dolů dokáže strom uvnitř vyhnít až ke kořenům. Hniloba, plísně a dřevokazný hmyz urychlí proces a vzniká dutina, zetlelé a larvami hmyzu sežrané zbytky vatovité práchniviny, nasáklé hnijící vodou, spadnou vlastní vahou dolů do dutiny. Ta je uvnitř vystlaná zetlelým dřevem, práchivinou v různé tvrdosti té hmoty, nakonec jakýmsi kompostem. Obyčejně je vnitřek stromu do dutiny "obloždný" měkkčím práchnem a směrem ke kůře stromu toto práchno přechází ve zdravé a pevné dřevo.

V dutině se zabydlí roj. Včely vykoušou a vynosí (spíš nechají spadnout do hlubiny dutiny, ta může být i několik metrů hluboká) všechno práchno, které dokáží vykousat a tím si zvětšují prostor na šířku. Proto nám vykusují třeba polystyrenový úl, je to jejich přirozenost stará stamiliony let. Nepoznají, že jde o plast, nemůžou ho znát, prostě vykusují vše, co se vykousat dá.

Co už vyhryzat nejde, to potáhnou směsí vosku a propolisu a vytvoří na povrchu práchna poměrně tvrdou skořepinu, pod kterou ale hniloba a plísně bují dál a rozkládají tvrdé práchno na měkké, které nakonec vlastní vahou padá do útrob stromu. Včely obnaženou část ohlodají na tvrdý podklad, potáhnou propolisem a tak dál.

Při tom se jim nemůžou nedostávat do ústního ústrojí patogeny a toxiny z plísní, hub a hniloby. Dobře už víme, na základě moderních poznatků nedávné doby, že dřevokazné houby jsou léčivé, dokonce existují názory, že dřevokazné houby ve svých plodnicích koncentrují léčivost stromu. V té soivislosti doporučím i jen popularizační videa na YT o houbě Březovník obecný a hlavně Rezavec šikmý - známá Čaga Sibiřská.


A k mojí domněnce vlivu plísní a hub na včely. Předešlu, že i Penicilín, který zachránil stamiliony lidí, je PLÍSEŇ!!!

My vůbec nevíme, zda včely netěží z přes zimu oplesnvělých spodků plástů, louček a stěn úlů něco, nějakou látku, spíš celý soubor látek, které k životu a hlavně ke zdravé odolnosti vůči mnnoha nemocem nutně potřebují. Každý mohl vidět, jak původně vlhké a ohavnou hnilobou zčernalé dřevo je najednou čisté, suché, voní a plesnivé rohy plástů zmizely a místo nich je nové dílo, většinou trubčina.
A je víc než pravděpodobné (včela na svém těle, jen na povrchu, má 6 různých druhů antibiotik), že právě z jarního "úklidu" si včelstvo získá a na zbytek roku nahromadí látky, které potřebuje. Mimochodem, mnozí tvrdí, že vědí a viděli dlouholeté přežívání včel v nějaké dutině stromu, kde je nikdo neléčil a ony tam přežívají i celé roky. Nidy ale není toto pozorováno v úplně suchém úle, kde je průvan z oček a kde nikdy nic nesmí zplesnivět.

Může to být tak, že když tyto látky nenajdou včely v úle, hledají je venku - všichni jsme viděli včely brát shnilou vodu z louží a dokonce z hnojništ, všichni jsme viděli včelu sající vodu ze shnilé větve, válící se v tlejícím kompostu. A sooučasně naše, v absolutní čistotě udržované a málem sterilní napaječky v drtivé většině naprosto ignorují.

Toto je jen domněnka a námět k přemýšlení, k diskusi. Když už nezkoumají ti, co by měli, zamýšlejme se my.

Prostě včely žily ve shnilých dutinách milony let a nejdenou přišel "pan chytrej" a udělal jim málem sterilní obydlí. Asi jako by přišel mimozemšťan, zjistil, že všechny léky jsou v lékárnách ve skutečnosti jedy a ihned zlikvidoval nejen lékárny, ale i celý farmaceitický průmysl. Možná právě tohle děláme my svým včelám, protože jim POMÁHÁME od plísní a hniloby stejnou logikou, jako by nás ET chránil před jedy z lékáren a vůbec se neobtěžoval pochopit, proč se léčíme pomocí malých dávek prokazatelně nebezpečných jedů a dokonce produktů ohavných plísní.

Pochybuju, že někdo dočetl až sem, Goro snad ano.

Uživatel s deaktivovaným účtem

30.1.2022 15:05
Uživatel s deaktivovaným účtem

okusují polystyren?

takže polystyrenové úly nefungují?

30.1.2022 15:36
tom.50

XXX.XXX.139.247

Odvádíte diskuzi jinam. Založím pro vás jiné vlákno. Polystyren NENÍ PŘEDMĚTEM SDĚLENÍ!

30.1.2022 19:23
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

tu je k dispozícii originál štúdia:
https://www.nature.com/articles/s41598-018-32194-8

stručne z nej :
Vlny vysoko infekčných vírusov, ktoré sa šíria cez globálne populácie včiel medonosných, prispeli k nedávnemu poklesu zdravia včiel medonosných. Včely boli pozorované pri hľadaní potravy na hubovom mycéliu, čo naznačuje, že liečivú alebo nutričnú hodnotu môžu získavať z húb. Je známe, že huby produkujú široké spektrum chemikálií s antimikrobiálnou aktivitou, vrátane zlúčenín aktívnych proti baktériám, iným hubám alebo vírusom. Testovali sme extrakty z mycélia viacerých druhov polypórových húb, o ktorých je známe, že majú antivírusové vlastnosti. Výťažky z húb amadou ( Fomes ) a reishi ( Ganoderma ) znížili hladiny vírusu deformovaných krídel včiel (DWV) a vírusu jazera Sinaj (LSV) v závislosti od dávky. V poľných pokusoch kolónie kŕmili Ganoderma resinaceumextrakt vykazoval 79-násobné zníženie DWV a 45 000-násobné zníženie LSV v porovnaní s kontrolnými kolóniami. Tieto zistenia naznačujú, že včely môžu získať zdravotné výhody z húb a ich antimikrobiálnych zlúčenín.


Výsledky a diskusia
Laboratórne experimenty s včelami v klietke ukázali, že orálna liečba mycéliovými extraktmi z drevín výrazne znížila hladinu DWV. Účinok ošetrenia výťažkami z húb, bez ohľadu na druh, bol vysoko významný v porovnaní s včelami v klietke kŕmenými iba cukrovým sirupom (kontroly cukru DWV vs. všetky ošetrenia mycélia: 2-stranný t-test, n = 58; t = 4,33, p = 0,0001, AACt násobná zmena = 23,0). Extrakty Fomes fomentarius (amadou conk) a Ganoderma applanatum (art's conk) vykazovali významnú antivírusovú aktivitu spôsobom závislým od dávky (obr. 1C ). Najvýkonnejší extrakt, 1% (v/v) F. fomentariusextrakt: zmes cukrového sirupu, znížená DWV viac ako 800-násobne u včiel medonosných v klietke v porovnaní s kontrolou cukrového sirupu (2-stranný t-test, n = 10, t = 1,12, p = 0,005, ΔΔCt násobná zmena = 879).



Dva extrakty vykazujúce najväčšie násobné zníženie oproti DWV a LSV v klietkových štúdiách boli vybrané na validáciu v terénnej skúške. Malé experimentálne kolónie boli ošetrené jedenkrát 3 1 1% hubového extraktu v 1:1 roztoku sacharózy alebo len roztoku sacharózy (obr. 3A ). Kvantitatívna PCR analýza odhalila, že DWV aj LSV boli znížené v ošetrených kolóniách o 12 dní neskôr (obr. 3B ). V prípade DWV úle ošetrené extraktom F. fomentarius vykazovali významné 79,7-násobné zníženie vírusových hladín (dvojstranný t-test, n = 18, t = 6,58, p = 6,32 × 10-6 , ΔACt násobná zmena = 79,7) , 44-krát viac ako v kontrolných kolóniách. G. resinaceumextrakty tiež významne znížili hladiny DWV (dvojstranný t-test, n = 20, t = 9,75, p = 1,31 x 10-8 , ΔACt násobná zmena = 144), pričom ošetrené kolónie vykazovali 79,6-krát väčšie zníženie vírusov ako kontrolné kolónie. Liečebné účinky z hubových extraktov boli výraznejšie pri LSV. Hoci kontrolné kolónie vykazovali určité zníženie (dvojstranný t-test, n = 18, t = 1,15, p = 0,267, ΔACt násobná zmena = 82,3), liečba F. fomentarius znížila hladiny LSV 87,9-krát viac ako kontrolné kolónie (2- chvostový t-test, n = 18, t = 2,50, p = 0,0238, AACt násobná zmena = 7,380). Najväčšie zníženie vírusových hladín v týchto experimentoch bolo z G. resinaceumliečby, kde boli hladiny LSV znížené 45 000-krát viac ako v kontrolných kolóniách (dvojstranný t-test, n = 20, t = 6,37, p = 5,34 x 10-6 , AACt násobná zmena = 3,76 x 106 ) .


Výťažky z húb znižujú hladiny DWV a LSV v terénnych pokusoch. ( A ) Plesňové extrakty boli primiešané do roztoku sacharózy a kŕmené včelami pomocou úľových kŕmidiel bežne používaných vo včelárstve. (B) Extrakty Fomes aj Ganoderma významne znížili hladiny DWV a LSV v terénnych pokusoch s použitím 5-rámových kolónií s včelami rozdelenými z bežnej populácie. Včelám sa odobrali vzorky na zistenie hladiny vírusu na začiatku liečby a o 12 dní neskôr. Kolónie kŕmené extraktmi z G. resinaceum vykazovali 79-krát väčšie zníženie DWV a 45 000-krát väčšie zníženie LSV v porovnaní s kontrolami kŕmenými cukrovým sirupom. Hodnoty ACt kvantitatívnej PCR sú normalizované na priemerné počiatočné hladiny vírusu vo všetkých skupinách. Foto: WSS.


Okrem preukázanej antivírusovej aktivity extraktov mycélia húb polypore, extrakty z neočkovaného substrátu na rast húb (breza) tiež vykazovali určitú aktivitu proti DWV a LSV. Aj keď brezové piliny nevykazovali viditeľné známky hubovej infekcie (pozri doplnkový obrázok S1 ), mnohé alebo väčšina voľne žijúcich lesných stromov má tajomných endofytických a saprofytických hubových spoločníkov 32 , 33 a mnohé z týchto symbiotických endofytov poskytujú kondičné výhody hostiteľ 34 , 35. Na vyhodnotenie tejto možnosti sa vzorky brezových pilín z tejto štúdie analyzovali pomocou sekvenovania ďalšej generácie a zistilo sa, že sú prítomné viaceré druhy húb. Tri bežné huby súvisiace s brezou predstavovali 99,5 % všetkých mapovaných čítaní: Graphostroma platystoma , Chondrostereum purpureum a Trametes versicolor . To zvyšuje možnosť, že saprofytické a endofytické huby, extrahované spoločne s brezovým drevom, mohli prispieť k aktivite zistenej v extraktoch, vrátane nenaočkovaného brezového dreva. Sú potrebné ďalšie štúdie na vyhodnotenie úlohy týchto húb v porovnaní s akoukoľvek aktivitou voči vírusom spôsobenej prirodzenými fytochemikáliami brezy, ako je kyselina betulínová 36 , 37.

Táto štúdia demonštruje, že extrakty niekoľkých polyporových húb znížili titre RNA vírusu u včiel in vivo . Uvádza sa, že vírusy, vrátane skupín DWV a LSV, zohrávajú významnú úlohu v globálnom modeli zhoršujúceho sa zdravia včiel medonosných 7 , 9 , 10 , 11 , 12 , 13 , ale v súčasnosti nie sú pre včelárov dostupné žiadne schválené antivírusové materiály. Vírusy typicky spojené s včelami medonosnými sú rozšírené medzi divými opeľovačmi , ktoré nepochádzajú z Apis38, zdôrazňujúc dôležitosť vývoja prostriedkov na kontrolu vírusových infekcií v riadených populáciách. Tu testované extrakty mycélia sú orálne aktívne a včely ich ľahko konzumujú, čo naznačuje potenciálne aplikácie pre včelárov, ktorí poskytujú kritické opeľovacie služby. Okrem potenciálnych priamych vplyvov na zdravie včiel medonosných môže antivírusová aktivita extraktov z húb poskytnúť výskumný nástroj na ďalšie skúmanie komplexných interakcií medzi roztočmi, vírusmi a zdravím včiel medonosných.

30.1.2022 19:39
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

Nemusíte však čerpať len zo zahraničných zdrojov, vzťahu včely a huby sa venujú aj včelári v ČR!
Vo včelárskom časopise Dymák č.5/2021 mal Martin Kobliha článok v ktorom uvádzal že už dlhšiu dobu sa venuje príprave preparátov pre včely s látkami extrahovanými z húb, konope, rias plesní a siníc.
uvádza že včely nerúskujú len peľ a propolis ale aj plesne! Plesne podľa neho používajú včely na detoxikácii organizmu, šťavy z mycélia (podhubie) k eliminácii onemocnení.

30.1.2022 21:21
tom.50

XXX.XXX.139.247

Tak jste to díky Bohu našel, děkuju.

Něco doplním, možná je to jen taková bl.á babská rada.

Už na přelomu 70/80 let 20 stol. se psalo asi v Překladech (nebo Včelařství, Pčelovodstvo nebo Včelár) asi následující. Radilo se včelařům hledat choroš, česky je to Troudnatec kopytovitý

https://cs.wikipedia.org/wiki/Troudnatec_kopytovit%C3%BD

Po usušení prý vydrží dlouho dýmit v kuřáku (velký pozor při dělení, řezání, je tvrdý). Kouř z něj neštípe v očích. Dělám to se všemi těmito houbami, je to pravda, kouří dobře a vydatně a nesmrdí.

Taky kůra břízy a spíš ztvrdlé lýko či podkoří, v kuřáku velmi pěkně a příjemně voní (podkoří samo nehoří), vždy to přidávám. Mimochodem, úplně nejhorší čpivý hnus je takový ten zrzavý troud z dubu a každý troud z jehličnanů. Naopak, perfektní je troud z lípy, vrby, osiky, ale i jírovce a dokonce i z habru = tento troud je bílý stejně, jako z kaštanu jírovce. Varuji před voštinkami od vajec a podobnými, ale i já to někdy nouzově (rychle) použiju. Ne ale pravidelně.

Ale zpět k houbám u včel. Od mládí tedy dávám do kuřáku houby, vždy dokonale usušené, vlastně přidávám tak 15-20% k troudu. Vloni jsem prvně narazil na březovník, má sněhobílou dužninu a po dokonelém usušení kouří velmi dobře a dlouho a skutečně ani ten nečpí do očí a nedusí.

Možná se něco prospěšného uvolňuje i z kouře těchto hub.

Pane Goro děkuju vám. Přesně takto si představuju spolupráci, ještě jednou díky. Ještě bych uvítal překlad ze slovenštiny do klidně slovenské srozumitelštiny, většina v článku uváděných pojmů nikomu nic neřekne. Tedy já tomu moc nerozumím.


Dovolím si jakési resumé:

Moje dedukce o pozitivním vlivu hub a plísní v úle je správná!!!!!!

Každý ať si to sám srovná s urputnou snahou včelařů o absenci sebemenších náznaků plísně v úlech a plástech. Tvrdím, že často stačí selský rozum a umět pozorovat nejen včely, ale prostě souvislosti v přírodě. Na to nikdo nemusí být Einstein!

Jen můj zakládací článek a ten od vás jsou moc dlouhé a ke své škodě to asi málokdo čte, chtějí jen krátké štěky... Jejich boj.

31.1.2022 11:53
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

https://www.nature.com/articles/s41598-018-32194-8

Testovali extrakty z mycelia více druhů polyporových hub, o kterých je známo, že mají antivirové vlastnosti. Výtažky z hub amadou ( Fomes ) a reishi ( Ganoderma ) snížily hladiny viru deformovaných křídel včel (DWV) a viru jezera Sinaj (LSV) v závislosti na dávce. V polních pokusech včelstvá krmily Ganoderma resinaceum, extrakt vykazoval 79násobné snížení DWV a 45 000násobné snížení LSV ve srovnání s kontrolními koloniemi. Tato zjištění naznačují, že včely mohou získat zdravotní výhody z hub a jejich antimikrobiálních sloučenin.


Amadou
je houbovitý materiál pocházející z Fomes fomentarius a podobných hub, které rostou na kůře jehličnatých a krytosemenných stromů a mají vzhled koňského kopyta (proto název "houba kopytní").


houba Reishi (Ganoderma lucidum)
Leskokorka lesklá (Ganoderma lucidum) je houba z řádu chorošotvaré (Polyporales), čeledě lesklokorkovité (Ganodermataceae). Organismus je fytopatogenní parazit a saprofytický druh.[1] Plodnice je nejedlá, vyrůstá na kmenech nebo pařezech listnatých dřevin v květnu až říjnu

31.1.2022 12:07
tom.50

XXX.XXX.139.247

Děkuju. Asi jste nepochopil. Mě nevadí Slovenština, mě vadí příliš vědecký a běžnému smrtelníkovi (mě) nesrozumitelná přeodborná hantýrka.

Mám za to, že je známý jev, kdy si vlastně rozumí jen ti vědci mezi sebou a proto existuje "popularizace vědy", právě aby se to přeložilo do SROZUMITELŠTINY (jak tomu říkám já), které rozumí i běžný člověk.


Je skvělé citovat vědeckou studii. Ovšem mě by spíš zajímalo, že na 100 litrů cukerného roztoku 1:1 dám kilo té a té houby v podobě odvaru (jak dlouho vařit, jak před varem rozmělnit) a kolik toho smí dostat jedno vč o X plástech míry YZ. Pokud to přesně doržím tak co? Co získám jako benefit? Budou včely zdravější a v důsledku budu mít o kolik % menší úhyny? Nebo víc medu v příštím roce?
Já a se mnou 99% včelařů nemělo před cca 20 lety o nějakých virech u včel tušení a tak, že některého viru je po podání pár včelám v klícce 45.000 x nižší množství nějakého viru, to jako co? A kolikrát méně toho viru musí být (nebo stačí) abych vyzískl - co vlastně? Přesněji, je 45.000 méně dost méně a nebo by bylo potřeba 45 milonkrát méně? A tudíž i pokles 45.000 krát je vlastně zanedbatelně málo?

Takže vlastně je pro mě konkrétní vedecká studie nejen celkem nesrozumitelná, sice dokonce potvrzuje moje domněnky dané letitým pozorováním a praxí, ale praktickou cenu nemá vůbec žádnou. My u nás ve vsi, odkud pocházím, bysme řekli: "Vyhozený peníze za takovej výzkum".

Já se chtěl dostat k praktické radě, která by se dala formulovat třeba takto:

Nedělejte včelám v úlech průvan nesmyslnými očky, síty ve dnech, příliš velkými česny a prodyšnými stropy a smiřte se s oplesnivěním rohů neobsednutých plástů. Protože to včelám nijak nemůže ublížit - měly to tak stamiliony let a ta plíseň jim nejspíš VÍC POMÁHÁ NEŽ ŠKODÍ
!

.

31.1.2022 14:28
Včelargoro

XXX.XXX.79.139

Tome ale to je tak...
ja som robil skoro 20 rokov vo výskume a ver mi že závery sú vždy (to je nevyhnutné) exaktné dokázateľne, štatisticky podložené žiaľ prakticky nepoužiteľné.

v tej štúdii pripravovali vedci podhubie (micélium) komplikovane, neviem či by to niektorý včelár dokázal si takto výťažok z húb pripraviť...
(Kultúry mycélia sa pestovali v sterilných Petriho miskách obsahujúcich sterilizovaný sladový kvasnicový agar (Fungi Perfecti, Shelton, WA). Po troch až štyroch týždňoch kolonizácie v laboratóriu v čistej miestnosti sa kultúry asepticky preniesli do 1000 ml Eberbachovho miešadla obsahujúceho 800 ml sterilizovanej vody. Mycélium sa fragmentovalo v Eberbachovej nádobe s použitím Waringovho mixéra. Mycéliový bujón sa potom zriedil v pomere 1:10 sterilizovanou vodou a preniesol sa za sterilných podmienok do polypropylénových inkubačných vakov obsahujúcich približne 3 kg sterilizovanej hnedej ryže, ktorá bola pred sterilizáciou upravená na obsah vlhkosti približne 45 %. Alikvotná časť 50–100 ml zriedenej tekutiny sa preniesla do každého z 3 kg sterilizovaných vreciek na ryžu za sterilných podmienok. Čerstvé kultúry mycélia sa potom inkubovali 30 až 60 dní, v závislosti od druhu v HEPA kontrolovanej čistej miestnosti. Následne sa každé mykofermentované vrecko ryže rozdelilo do 20 polypropylénových vrecúšok zo sterilizovanej brezy (Betula papyrifera ) piliny (2 kg každé) a inkubované 30 – 60 dní v závislosti od druhu. Akonáhle sa kolonizácia určila ako dostatočná substrát kolonizovaný mycéliom sa zmrazil, aby sa zastavil rast, a potom sa preniesol do HDPE nádob na extrakciu. Myceliovaný substrát sa zmiešal s 50% roztokom etanol/voda (pripraveným zmiešaním rovnakých hmotností 95% organického etylalkoholu a pramenitej vody) v dvojnásobnej hmotnosti ako myceliovaný substrát, pretrepal sa a potom sa maceroval pri izbovej teplote 3–5 minút. dni. Zmes sa tlakovo prefiltrovala a supernatant sa dekantoval do nádob na skladovanie pri 4 °C. Konečný produkt obsahuje etanol, zlúčeniny hubového mycélia a prípadne nevyužité zložky rastového substrátu. Všetky extrakty boli pripravené podľa štandardizovaného výrobného procesu a boli použité v nasledujúcich testoch ako surové extrakty fermentácie na pevnom substráte bez ďalšieho čistenia alebo charakterizácie.)

preložené do zrozumiteľnej reči...
"pripravil sa liehový výluh z podhubia pestovaného na brezových pilinách...."

potom sa pripravil roztok cukru s vodou 1:1 a do neho sa dalo 1%, 0,1% a 0,01% toho hubového extraktu, kŕmili sa tým včely v labáku, kontrolná skupina sa kŕmila len čistým cukrovým roztokom... zo skúšok vyšiel najlepšie 1% - ný roztok, s tým sa potom robili priamo skúšky na včelách v úľoch, kde sa ten výluh priamo zamiešal do kŕmneho roztoku (1:1) a pozitívne výsledky sa objavili po 12 dňoch...

nemyslím, že na základe doterajších poznatkov by včelári boli schopní liečiť včely proti vírusovým chorobám pomocou výluhu z húb
..

zostávajú nám len tie choroše v dymákoch...

31.1.2022 20:24
tom.50

XXX.XXX.139.247

Tééda! Vyčerpávající. Díky.

Akorát že nejen ty kuřáky, ale rozumnější můžou přestat týrat včely průvanem a zamhouřit oko nad plesnivým rámkem (vždy jen jeho dolní max třetinou). Když ta plíseň včelám nepomůže, URČITĚ JE NEZABIJE nebo jejich stav nezhorší.

Mnohokrát jsem udělal pokus. Poznačil jsem si rámek, kde nezavíčkované zásoby vypadaly a "voněly" kyslotinou a rohy byly hnusně plesnivé až tak moc, že na tom byl na bílé plísni takový zelený fujtajbl, ne nepodobný plísni v Nivě. Mnohokrát se mi zdálo, že v některém vč takový eklhaft byl a když jsem ho šel zlikvidovat už jsem ho nenašel. Tak jsem se na to zaměřil a doporučuju každému udělat si vlastní pokus.

Současně bylo v úle v rozích a na dně nehezké černohnědé mokro, vč zjevně ovládalo jen zúženou část. Po ochlazení, kdy se měsíc nedalo nic u včel dělat, se oteplilo a úl byl čistý, suchý, voněl a podložka uklizená i v koutech. A do prvního rámku za blinovkou, dokonale vybraného od zásob a očištěného a s vyleštěnými buňkami už začaly noisit pyl a čerstvou sladinu. Po plísni nebylo památky a poznačený rámek se nedal poznat!

Jinde píšu o nutnosti chovat rubce ne na celých vysokých rámcích (tvrdím, že LBV je doslova škodlivá), ale na spodku vysokých rámků a od konce května dokonce pod VN v NN ve funkci TL (úplně z plodiště odstranit SR). Podrobně jsem vysvětlil proč.

Moje máma u univerzálů s pevným dnem uřezávala silně oplesnivelé rohy vysokých plástů, které vč vždy dostavělo trubčinou. Tak se vlastně dělo to, co se nyní snažím docílit tím TL podstaveným pod VN. Tedy že byli trubci chováni převážně na periferii dělničího plodu, přesněji mezi dělničím plodem a česnem.

Doufám, že jsem to objasnil srozumitelně a doporučuji každému aby si to vyzkoušel a přesvědčil se u svých včel.

25.9.2022 20:37
krekařík

XXX.XXX.179.2

Dobrý večer.
Dávám sem příspěvek ohledně včel a hub je to sice moc vědecké a asi u včelaření nepoužitelné, ale možná to někoho zaujme. Je tam i zmínka, že se včely hrabou v hlíně atd.



https://is.muni.cz/th/bely1/DP_-_Prezimovani_a_rozvoj_vcelstev_na_zasobach_s_vytazky_z_mycelii_Polyporales.pdf

Přidejte reakci

Přidat smajlík