Pokud ho budete zazimovávat na 5-ti rámcích, nedoporučuji. I velké včelstvo dokáže zeslábnout přes zimu práve na 5-6 rámků, tady bych ho spojil s jiným. Netvrdím, že nepřežije, ale je to risk. Je něco jiného jej zimovat na 2 nástavcích po 6-ti rámcích, to je samozřejmě v pořádku, ale včelstvíčko na 6-ti rámcích je do zimy slabé. Normální oddělek by měl obsedat na podzim celý VN 39x24, nebo ekvivalent,pokud byl pozdní, nebo byl problém, spojil bych jej s jiným.
Při vší úctě si dovolím nesouhlasit. Moje celoživotní zkušenost je úplně jiná.
Lze úspěšně přezimovat v tenkostěnném plemenáči vlastní výroby z nábytkové dřevotřísky (z vyřazené obývací stěny) o síle 18 mm i jen čtyřrámkový oddělek na 39x24. Odjakživa se tomu v mojí rodině říkalo "záložní matka".
Naopak bych varoval před dvěma "patry" stejně vysokých rámků nad sebou. Spodní patro nedává sebemenší smysl a dokonce od jednoho kamaráda vím, že tak oddělek zimuje ve styrodurovém plemenáči, ke kterému má i "medník" a vč si vykousalo mezi nástavky česno. Tudíž spodní "patro" takové včelstvíčko spíš obtěžuje.
Nerad takto v předjaří a zjara spojuju oddělky. Výjimka je přidat oddělek se záložní matkou osiřelci. Právě na to a snad jedině proto se to tak slabé zimuje.
No a začátečníkovi doporučím vypiplat z takového "lazárka" pěkné včelstvo a tvrdím, že z odd, který nyní obsedá 4 rámky, lze nejen "udělat" pěkné vč, které se snad nikdy nechce rojit, ale které dokáže přinést 30 i víc kilo medu. Jistě, že to je spíš výjimka, ale medu na zaplacení sama sebe si přinese vždy a hlavně vystaví až 3 x víc nových plástů, které můžou být v určitých situacích k nezaplacení.
Pořád se opisuje mantra o chvu silných včelstev. Já vím za celý život, že se víc vyplatí (a přinese neskutečně víc radosti) chov slabých včelstev a včelstvíček. Pokud by byl zájem, rozvedu a vysvětlím.
No ano, Optimal s rozměrem 42x17 je zbytečná komplikace a pomalý jarní rozvoj. Současně to, co popisujete, je moje ultraslabé zimní včelstvíčko, protože plocha 8 rámků Optimalu dává mých 39x30 jen necelých 5, přesně 4,88 rámku. Ale beru jich do ruky jen 5, vy 8 a ještě k tomu ve dvou patrech. Proč si komplikjete život a práci?
Nejste sám, už dávno natočili v Americe skvělou komedii Někdo to rád horké.
A vážněji. Nízký rámek má neskutečnou výhodu pro med, ale pro nic jiného. Vysoký rámek má zase nevyvratitelnou výhodu ro plod. Mít v jednom úle jen ty a nebo ty rámky je pošetile nevýhodné. Dadantsystém spojuje všechny výhody těch dvou měr a úplně eliminuje všechny nevýhody. Přitom N rámek nemusí být otrocky polovinou V rámku. U 24 běžně používám 15 a znám kolegy, kteří ke 30 maji NN 17. Kdybyste si vy irokez nadělal pár VN 42x30 a délka rámku by umožnila při zúžení louček vysokých rámků z 28 na 24,5 použití 12 rámků, pak byste získal vynikající úl. Jste jen nepatrný krůček k maximu, čeho se dá dosáhnout. V medníku bych nechal tu šířku, co máte a používal v nich stále 11 rámků, v plodišti bych zmenšil šířku loučky a samosebou obyčejný rámek bez plecek.
Neobsednutý rostor se samosebou polystyrenem zmenšit dá. Ovšem v zimě tam být nemusí a po půlce února, když je tam potřeba, je zase lepší aby byl opláštěný ve formě vyjímatelných a opakovaně použitelných přepážek, jak blinovek tak "buchet".
Někde jste psal, že máte 8 vč. Ano, pak vám rozumím. Kdybyste jich měl 40 a víc, zbláznil byste se z toho jak to děláte. A nebo vy třeba ne, patrně jste psychicky odolnější, já bych s tím praštil a nedělal to tak.
Pro vaši informaci. Co píšete mám za sebou někdy v polovině osmdesátek. To jsem zimoval ve 4 R plemenáčích se stěnou smrk 20 mm. A myslel jsem si, že by nepřežily a tak jsem na plemenáč ze všech stran lepicí páskou připevnil obyčejný stavební PS 50 mm. Pak se stalo, že z jednoho plemenáče to spadlo a včelstvíčko bylo neropoznatelné od zateplených. V té době psal Boháč i autor Optimalu Ptáček a další, jak zbytečné je uteplení v zimě. Další rok jsem zazimoval několik záložních matek bez PS a ejhle, vše OK. Od té doby to nijak nezatepluju, je to nesmysl. Nyní mám plemenáče na 6 rámků, zúžím to na 4, od přední stěny je buchta 25 mm a pátý rámek je oddělený BP, ovšem tenkou jen 8 mm z tlustého sololitu. Když se to nezúží popsaným způsobem, rozhodně to po přeložení do úlu nemá šanci využít první vydatnnější půlku jarní snůšky. Přeložení do úlu je nutné ve chvíli, kdy by bylo potřeba přidat něco, M nebo SR a nebo mladou souši na zakladení se zásobami.
A po dopsání, aby bylo úplně jasno co vysvětluju, přidám toto. Před zimou, jak jsem sám svými pokusy ověřil Boháčova (a dalších) tvrzení, že nejen že zimní zateplení PS je zbytečné. Mám za to, že je škodlivé. Je potřeba, aby vč neměla teplo a tepelný komfort od poloviny září až do asi poloviny února. Důvod jsem už několikrát vysvětlil. Pro jistotu zopakuju v kostce.
Jestliže vč nemá v zimě teplo, neploduje a tudíž se nemůžou množit roztoči a ti umírají přirozenou mortalitou, které napomůže rána jistoty = předvánoční acetonový aerosol Varidolem.
V předposledním odst. je zdánlivý rozpor, protože staré zateplené úly měly izolaci celý rok. Proto jsem napsal zeteplení PS, tedy slovy polystyrenem. Naopak se mi po letošku přestalo zdát, co pozoruji už mnoho let, že jsou zjara včely lepší v prastarých univerzálech s pevným dnem. Ty mají v sendvičových stěnách slámu a nebo spíš hoblovačky. To je rozhodně jiný materiál než PS a v tom to bude spočívat (pokud se to potvrdí). Bylo by dobré udělat pár VN stejně zateplených jako staré univerzály, ovšem s oddělitelným dnem. Univerzály měly ale uteplená i ta dna a i to je potřeba zvědět = vyzkoušet. To ale spíš už bude ne někom mladším.
Nejen Škvařil. Mám v provozu celkem 34 takových úlových sestav, je to na míru lang 2/3 (4/3), materiál je rákos od rybníka a různé "odpadní" dřevo na rámy. Nejdražší byly vruty.
Velmi zajímavé, prosím pár odpovědí. (můj nesplněný sen si toto pořídit)
Způsob lisu moc nechápu, podle horního prkna se šroubem dlouhým bitem přitáhnete svislé stojky? Na středním obrázku vidím boční stěnu nástavku? Tedy musí být na jednu stěnu 3 lisovací šrouby?
Na třetím obrázku je hotový nástavek. Jestli jsou vnitřní stojky například 8 mm a mezi ní a plástem by měla být VM aby to nepřistavovaly, pak je k rákosu VM + 8 mm, možná jsou stojky tlusté 10. Nestaví mezi krajním plástem a stěnou nějaké nesmysly?
Pořád obr. 3 - čela nemají vnitřní stojky, patrně kvůli první otázce pro třetí obrázek. Jak drží rákos? A s tím souvisí další otázka, zda je to šité nebo vůbec? A pokud šijete, čím? Myslím materiál šití. Kvůli tomu, že šicí materiál včely ustavičně překousávaly a slamáky se musely co 2-3 roky přešít, proto je přestal otec dělat i když se prý v ničem jiném nevedlo včelám lépe. Dnešní velmi pevné plast provázky by zase asi ničilo UV záření. Rodiče říkali, že když přišel sisál (velmi chlupatý provázek), že jim trvalo dvojnásobnou dobu než ho překousaly. Ale v té době taky skončili sedláci (kolektivizace a kombajny) a už nešlo sehnat cepovou žitnou slámu. Takže materiál - sláma a šicí materiál byly pro mého otce limity.
Jak je tlustá stěna v rákosu?
Jak se v tom včelaří? A jak se v tom daří včelám?
Kolik váží nástavek?
Jaká je spotřeba času na jeden nástavek? Dřevěné součásti něčím natíráte kvůli trvanlivosti?
Děkuju za vysvětlení.