XXX.XXX.139.242
Možná bychom si měli nejprve říct, co je to slabé včelatvo. Na to se můžou názory různit. Já za slabé včelstvo, zpravidla to je tohoroční oddělek, považuji "jednotku" ke dni 15.9., obsedsající méně než 7 rámků 39x24 včetně. Dále bude řeč stále jen o 24, i když přezimování je na míře 30 mnohonásobně jistější a zdravotní stav je také zjara lepší na vyšší míře a pak i výnos medu. Ale 24 je u nás (bohužel) nejrozšířenější.
Běžně se vyrábí plemenáče na 6 rámků a většinou se dělají ze styroduru (Extrud. PS). Já jich mám většinu samo-domo ze starého nábytku, tedy ze dřevotřísky síly 18 mm a včelstvíčko přežije stejně dobře. Musí být ale splněny dvě základní podmínky. Musí to být dobře a včas nakrmené a nesmí to mít česno uprostřed, ale u strany. (levé z pohledu za úlem, napravo při pohledu čelním)
Důvod proč zimovat tak slabá včelstvíčka. Například potřeba mít v předjaří a zjara záložní matku a je dobré mít asi 10% záložních matek. V drtivé většině let ale nepotřebuju ani jedinou. Někteří mí kámošové ale třeba potřebovat budou (a myslí, že ne a pak kňučí).
Samosebou je lepší přezimovat toto vč v úle a když je zateplený, tím lépe. Ovšem opět nesmí mít česno uprostřed (to nesmí mít žádný úl nikdy) a musí to být dobře nakrmené (ne ale ulité - už se tu o tom psalo).
Mám tedy asi 5 minivčelstvíček. Chytré knihy radí slabé brakovat, matky pomačkat a lazary pospojovat. Tak toto neděljte nikdy!! Nikdo normální nezabije na jaře dělničinu kladoucí matku!
Chytřejší knihy říkají, že když připojit k něčemu "lazara" tak vždy k silnému v č. Ovšem tím se vždy naruší přirozená rovnováha toho silného včelstva a to se pak obyčejně vyrojí.
Proto jsem vždy (odkoukáno od předků) nechal včelstvíčko sílit a rozvíjet. Samosebou je lepší ho zimovat v úle a pokud je v plemenáči, je potřeba ho co nejdřív zjara a někdy se podaří i v předjaří, přeložit do úlu. Musí být bezvětří a asi nejméně 12 stupňů.
Vč máme v úle, má dost zásob. Pokud je to úl tenkostěnný, je dobré mít u čelní stěny (když je česno u strany, pak je v úle nějaké vpředu a v zadu) "buchtu", tedy totéž jako je BP, jen nemusí (ale může) mít díru. Tato vkládaná vyjímatelná dodatečná izolace (uvnitř buchty stačí 20 mm obyčejného PS) dělá s jarním rozvojem doslova divy. První rámek od buchty musí být plný zásob, dobré je, když je pod nimi pyl, říkáme mu krycí rámek a je po celý rok nedotknutelný. Dál se ponechají obsednuté rámky, mají plod a víc než často na nich není dost zásob. Za posledním plodovým by měl být opět "krycí" zásobní rámek, pak blinovka a za ní 1-2 zásobní rámky. I kdyby odd zimoval na více než 4 rámcích, nyní se ponechají dva krycí a plodové, na zač března bude plodových stěží víc jak dva.
Takto zúžený odd nepotřebuje asi 3 týdny nic. Jen se hlídá aby měl dost zásob, podle počasí (předpovědi) a citu se po pár dnech od zúžení poškrábou víčka na prvním zásobáku za BP, ovšem ne tak, aby zásoby vytékaly a padaly na dno! A jen na přivrácené straně k BP. Když po pár dnech vč plást od BP "vyčistí", rychle ho i se včelami otočíme, když jsme předtřím poškrábali víčka na odlehlé straně plástu.
Začíná kvést jíva, olši často ani nepostřehneme a většinou odkvete bleskurychle a v chladnu a včely jí nevyužijí vůbec. Moc to nevadí, je to větrosnubná rostlina a její pyl je jalový. Včestvíčko intenzivně nosí pyl. Jako česno mu stačí otvor jako je očko, myslím, že je to průmer 20mm, případně štěrbina o této ploše.
Je nutné si na celý život zapamatovat následující poučku předků. Nikdy včelstva neloupí tolik, jako když se seje a pak když se sklízí oves.
Pro jistotu jsem volal kamarádovi a ten mi vysvětlil, že dnes sedlák může čekat na "služby" tedy až mu spěšl firma přijede zasít, i 3 týdny. Tak přesněji. Oves se seje hned jak přejdou mrazy co nejdřív zjara, seje se jako první ze všechn obilnin. Tedy před rozkvětem jívy.
Tady přidám vtipnou příhodu. Při prodeji včestev zjara jsem poučoval velmi bohatého pana účetního (přijel si pro 2 vč fungl novým Superbem), poučkou o ovsu. Velmi prachatý, zjevně úspěšný soukromý účetní, jen než se přeložila dvě vč do jeho úlů (přivezl si pomocníka) vyřídil několik obchodních telefonátů, se zarazil, pak se usmál a sdělil mi, že u nich se oves vůbec nepěstuje a tak jeho včelám loupež hrozit nebude nikdy.
Kdo vidíte svět jako pan účetní, raděj si snad včely ani nepořizujte.
Proto tedy před rozkvětem jívy česna nijak moc nezvětšovat, leda by na nich byla po rozkvětu jívy očividná tlačenice. Pak už zpravidla loupež nehrozí až do léta.
Takže, naše mikrovčelstvo nosí spousty pylu z právě rozkvetlé jívy. Velmi často se stane, že včely začnou dávat pyl i sladinu za blinovku - ne vždy se dostaneme ke včelám přesně jak je potřeba. To je známka toho, že mělo být "hnizdo" už rozšířeno. Snažíme se vést vč přesně na této hraně, ne mu dát vědomně o třeba o týden či dva víc plástů. Tím by bylo vrženo ve vývoiji zpátky!
Jakmile začala snůška z jívy, je nutné za plod přidat hezkou mladou souši, nejlépe se zádsobami, rozhodně ale ne nedostavěnou M od loňska a spotmelenými okraji buněk - takovou nechce mnohem později ani roj!
Další rozšíření, jakmile je vidět po odkrytí stopu, že přidanou souši přijaly a pracují na ní - pořád vynášejí z komory za blinovkou zásoby, nyní už z druhého ze dvou rámků, který jsme dali hned za BP (a možná ze třetího z našich zásob zásobních rámků). Nyní, tedy asi po 3 dnech, pokud snůška trvá, před blinovku za poslední rámek přidáme SR. Je skvělé mít světlý, jen 1-2 x zakladený trubčák od loňska a ještě lepší je aby v něm byly zavíčkované zásoby. Takovému rámku odřízneme (pokud je dostavěný až dolů) asi spodní třetinu bez zásob a je dobré odříznout i přirozený okraj plástu. Bývá potmelený, to zakočení a to včely ke stavbě neláká.
Vč v tuto dobu velmi ochotně přijme trubčinu a když jí nemáme, začne jí stavět. Je jeho přirozeností chovat trubce a musí tu možnost dostat. První v tom roce postavená trubčina - první srdíčkoú bývá z jakoby "špinavého", zahnědlého vosku. To se ještě úplně neaktivizovaly stavitelkám voskové žlázy a včely první trubčinu staví z toho, co kde v úle ukousnou - staré souše, propolis, nějaké voskové boule a můstky a podobně.
Jakmile vč zaklade trubčinu, ihned se přidává mezi SR a poslední dělničí plod Mezistěna. Často je to tak, že v zadním krycím ještě dělničí plod není a trubčinu na SR už z matka zakladla, možná se už vylíhly první trubčí larvy. V zadním krycím je vidět nový pyl, nahoře věneček zásob a uprostřed (blíž k česnu, ne tedy v geometrickém středu plástu) jakoby vyleštěné prázdné buňky. Tyto vyblejskané buňky nejde přehlédnout, jsou připravené aby je matka zakladla a ta to udělá během pár hodin.
Tady je nutné jasně říct, že ač jsem odpůrcem jarního podněcování a krmení a úplně kategoricky odmítám bílkovinová těsta (důvod dokonale přesně popisuje pan Goro v Dymáku 3), přesto je pravděpodobné, že hlavně začátečník žádné zásobní rámky nemá. Když takový nemá, naředí (někdy stačí oohřát) med a štětcem se do něj vetře med a to se ihhed dá za blinovku. A kdo nemá ani souši, nezbývá než dát na rámky medocukrové těsto. Ale MUSÍ si ho vyrobit sám, všechna kupovaná obsahují škrobové hydrolyzáty nebo chemikcky štěpený cukr a bojí je velk mi škodlivé (stres). A těsto nedávejte rovnou na rámky, ale na kousek igelitu s pár dírkami asi 5 mm. Těsto na rámcích zeřídne úlovou vlhkostí a teplem a skoro vždy "skápne" a už se mi i stalo, že padající kus těsta sebou vzal matku. Ta to nerozchodí a ani většina včel, které to připlácne k ledovému a často mokrému dnu.
Ale zpátky k popisu. Kvete jíva, kvetou další rostlliny. Co nastane v našem úle se slabým odd. Od česna má krycí rámek, pak nejméně 2 plodové a za nimi už SR s trubčinou a nebo je tam ještě na zakladení připravený, původně zadní krycí. Včely už hojně obsedají rámky v komoře, už by do nich začaly nosit jak pyl, tak i sladinu. Nyní se tedy přidává M mezi SR s trubčími larvami a posledním rámkem v hnízdě. Záměrně to píšu podruhé.
Najednou jsme oddělili trubčí plod od dělničího. Jinde mnohokrát píšu, že se to nesmí dělat. Ano, nikdy jindy se nesmí rozdělit dělničí plod, nanejvýš oddělit trubčí od dělničího a jen popsaným způsobem. Jinde vysvětluji, jak je trubčí plod pro vč postradatelný a tak když se to udělá přesně jak říkám, nic se neriskuje, k "podtržení" vč nedojde a to ani v případě úplného začátečníka s nulovou zkušeností. Pokkud to včelař přežene a přidá M moc brzy, vč prostě opustí trubčí plod. Je to škoda, ale nic tak strašného se nestane. Tento popsaný postup je dokonalou pojistkou, pokud se to udělá přesně jak píšu, proti podtržení jarního rozvoje jakéhokoli včelstva, ne tedy jen slabého ddělku.
Pomalu končí jíva, rozkvétají špendlíky. Mimochodem, z nich mám asi od 15-20% vč (těch nejepších) po nízké bedně (asi 14 kg) vynikajícího medu. Nyní je ale řeč o slabém oddělku. Jak vypadá. Má vpředu (vepředu celočně nedotknutelný) krycí rámek. Pak několik rámků plodu a za posledním plástem dělničího plodu má zakladenou M a za ní, u blinovky, je SR se spoustou trubčího plodu všech stadií. Nyní se M vloží doprosřed hnízda a na její místo se ihned přdá další M. Přitom se rychhel zkontroluje množství zásob. Už se dávno nalíhly včely z prvního plodu a viditelně jich přibylo. Taky se vč rozvolnilo, je tepleji a tak je vč očividně větší. Někdy se stane, že je za BP nahusto včel a že jim prostor před BP nestačí. Tehdy se dá zásobní (nebo suchá - podle co máme) souš až za SR, tedy mezi něj a BP.
Začíná kvést divoká třešeň. Vč poměrně rychle postaví druhou M a ta putuje opět do středu hnízda. Starší literatura radí až teprve nyní přidávat první M, my ale máme v každém vč už jednu postavenou A HLAVNĚ ZAKLADENOU mezistěnu, ve skutečně pěkných vč tam máme zakladenou už druhou.
Tady je nutná odbočka.
Všude se papouškuje a jak ve známém videu říká kolega Stonjek, že autoři tzv odborné literatury už 100 let opisují jeden od druhéo zaklínací mantry bez ohledu na realitu a nového skoro nikdo nic nepíše. Tak právě nyní je třeba si uvědomit, že kdo chová silná včelstva, která, jak se tvrdí, nepotřebuijí zužovat, dosud nemá v plodišti ani jedinou M! Bohužel často tam mnozí umělci nemají ještě ani SR.
Ale my v ultraslabém vyzimovaném odd máme nejméně jednu zakladenou, u lepší poloviny dokonce dvě.
Nyní se vč rozvíjí velmi bouřlivě, kvete najednou tolik rostlin, že nikde nemůže být nedostatek snůšky. Opět je třeba přidat další M a zase mezi poslední plod a trubčí plod. Proč jen a pouze na této pozici vč nejrychleji staví a hlavně ZAKLÁDÁ mezistěny? No je to proto, že vč chce mít za každou cenu plod nerozdělený a pohromadě a trubčí plod je přece pořád plod a to je nejslilnější stimul, vlastně podněcování. Ovšem tohle vše by nebylo možné bez dostaku zásob!
Jinde vysvětluji jak nutné je chovat rubce jen pod VN v TL. To je skutečně pravda, ale vždy vysvětluji, že toto s vysokým SR platí jen do konce května. Pak se vysoký SR už definitivně odstraní. V té době už i naše slabé včelstvo dávno má už i medníky a dávno ovládlo i spodní NN ve funkci TL a tudíž vysoký trubčák ve VN není na nic potřeba. Naopak je NUTNÉ aby vč úplně všechny trubce chovalo pod VN. Tam je totiž nejchladněji a to samička VD vyhledává a když si může vybrat, na 100% je všechech "roztočí plod" právě na trubčím plodu dole v TL. To je ten důvod, proč nesmíme strpět chov trubců kdekoli jinde v úle a já zde nyní dokonale popsal, jak se toho dá elegantně a nenásilně dosáhnout a jak to nezpůsobí vč žádný stres.
Co je pak důsledek?
Následují moje teoretické domněnky, nemůžu je ověřit vědecky, neumím to, ale havně mi na to nikdo nedává granty. A ti, co by mohli vědecky bádat, dělají nekonečný monitoring zimních úhynů a jiné kra.iny.
Domnívám se, že je 100% VD ve včelstvu na trubcích, VD nemají žádný důvod přelézat na včely, navíc přelézání VD nebylo, pokud je známo mě, nikdy pozorováno. Jen se teoreticky (axiomaticky) předpokládá, aby fungovaly domněnky tak zvaných vědců.
I kdyby VD přelézali, nemají důvod. Oni se chtějí pudově šířit a to je nejefektivnější právě na trubcích. Trubci totiž přelétají mnohakilometové vzdálenosti, čichem si najdou "motel" v podobě nějakého cizího včelstva. Tam /pokud je říjný nebo před říjí) ho nakrmí, očistí, namasírují a ráno letí dál. To je, vážení, příroda!
Takže. Všichni VD (a nebo drtivě drtivá většina) jsou na trubcích. Ti ani moc TL neopouštějí a nahoru do úlu moc nelezou, kojičky jim servis poskytují dole. A když pak koncem léta vč trubce vyžene, vyžene je i s přisátými roztoči.
Nezapomínejme na málo uváděnou další souvislost. Trubec se neumí nakrmit sám a v TL hladoví a o to rychleji je vyhnán a zlikvidován i s náloží "brouka". Tak si já vysvětluji fakt, že moje vč nikdy nemají mnoho VD. Proto mě stačí vkládat Gabon až v září, kdy drtivá většina ostatních včelařů by už neměla včelstva naživu. Jak píšu ooakovaně jinde, do mých vč nikdy žádná kyselina nesmí přijít a tudíž když dávám G do včel až první týden v září, naposledy bylo toto vč léčeno prosincovým acetonovým aerosolem s Varidolem.
Kdo si dá tu práci, a tento stručný popis (vědec by na to potřeboval popsat knihu a doplnit tam 95%, pro úspěšný PRAKTICKÝ chov včel nepotřebných informací), ten už ví, že chov slabých a dokonce enormně slabých zimních včelstev je nejen možný, ale dokonce výhodný. Když pro nic jiného tak pro enormní počet nových plástů, a mnho radosti a poučení při sledování jak vč reaguje na naše zásahy. Tato slabá vč jsou jako málopočetné lidské národy - svými vojáky šetří, velikáši mají heslo "nas mnogo". A proto jsou slabší a střední včelstva vždy mnohem mírnější než včelstva přebujele silná.
No a medný výnos? I nejhorší slabé vč se často dostane na asi polovinu výnosu nejsilnějích. Ovšem méně medu bohatě vyváží mladým dílem a lepším zdravím. Není tajemstvím, pokud vím dosud neobjasněným, že nejčastěji uhynou na CCD (nebo co to je) právě nejsilnější vč. Za sebe se domnívám, že je to právě starým dílem a malým elánem "starého" včelstva, které nic nenutí se nějak enormně snažit. I zde se přímo nabízí srovnání s lidmi. Kdo začíná z mála, musí se snažit, často vybuduje kvetoucí firmu doslova z ničeho. Naproti tomu rozmazlený synek ultrabohatého podnikatele obyčejně firmu rozfrcá a není z ní nic.
Ono je u včel podobností s lidmi tolik, že to až děsí. Ale o tom snad někdy jindy.
Pokud je někomu něco nejasné, odpovím, vysvětlím. Já to znám a tak jsme mohl na něco podstatného zapomenout. Taky tu nepíšu práci, za kterou by mě někdo nějak platil či odměnil, nanejvýš se najde inteligent, který to dmítne číst celé. Takový už je svět a lidi na něm.
XXX.XXX.39.55
Výborné, děkuji za popis. Ještě maličkost- pokud včelám dojdou v tomto období zásoby , nemáme zásobní rámek- píšete použít plást a vetřít do něj tekutější med. Ano, ale v té souvislosti se chci zeptat, kolik asi zásob potřebují včely v tomto období, kdy už plodují a ještě je málo pastvy, aby zdárně vychovávali čím dál větší množství plodu ? Myslím tím zásoby do doby, než začne skutečně bohatá snůška
XXX.XXX.139.242
To s tím medem jsem nedělal asi 50 let. To si jen pamatuju z dětství. Tehdy se cukrem šetřilo, žilo se jinak, ceny byly jiné. Proto včelaři krmili málo.
Rok co rok jsem líný vytočit všechen poslední med. Z loňska mi zbylo 21 NN (předloni 14 a bylo to málo) nevytočeného medu. Nezbyde po jaru žádný. Možná bych to měl vyjádřit v číslech. 21 NN je po Á cca 14 kg celkem asi 290 kilo medu, který jsem mohl mít v konvích a nebo jsem mohl jet na hezkou dovolenou. No a já raděj zvolil pěkná vč letos, a co pěkná, ŽIVÁ!!!!
Někde jsem napsal, že vítám melecitózu. V drtivé většině je v tom cementu max 10% nestravitelné melecitozy, zbytek je plnohodnotný med. Včely, když na tom nemusí zimovat, mají čas a můžou pro vodu, pak tento cement rozeberou, nestravitelnou melecitozu v podobě bílého prášku vynosí z úlu a zbytek je neskutečně nakopne a vybudí. A hlavně, když je ještě neoslabím průvanem z oček, invaliditou jak ztrácí "chodidla" na sejtech, nezničím jim tykadla kyselinami a zařídím, aby neměla téměř žádné VD, pak se výsledek dostaví v nulových úhynech.
Inu, dej krávě do držky, vona ti dá do dížky. (tedy nesmí ta kráva bydlet v koncentráku)
Tak jsem se pochválil a teď konkrétně. Musíme si nechat na jedno vč mejméně jeden zásobní plást. Ten tam je celou zimu, je poslední. Kdo má česno uprostřed, nemá první a tedy ani poslední plást a ten nemusí číst dál. Ani ten, kdo zebroval a dělal jiné západní kra.iny.
Zúžením máme za BP nejméně jeden zásobní plást, znovu (smidla promine) to vysvětlím v nové souvislosti:
V tuto dobu dojde u zdravých vč k paradoxu. Vč spotřebuje zásoby na rámcích, které obsedá a tepelně zvládá a má v nich plod. Většinou Téměř vždy) jsou také suché a nebo téměř suché rámky mezi plodem a česnem, tedy vepředu. V zadu v úle má zásob dost. Jenže ty jsou nepřekonatelně daleko. A tak vč čeká až se venku v průměru oteplí a proto v plodování nepokračuje a včelaři jsou spokojení, vč mají dobře nakrmená (čistým cukrem) a čekají na rychlý jarní rozvoj. Ten se ale konat nebude. Vč si nemůže v nezúženém prostoru "zatopit" a přenést zezadu zásoby nad plod a proplodovat je. Fyzikální zákony to nedovolují.
Když v poslední dekádě února, nebo do 10-15.3. vč zúžíme, nastane co? A jak to uděláme?
Průměrné vč obsedá max 7-8 rámků, nadprůměrné 9 a VÍC NIKDY!!! Pokud tam včelař včely vidí, je to klam, jen tam zašly když se oteplilo, ale nezvládají to, "nebydlí na nich". Vosk a zásoby jsou silně podchlazené, včely je neberou a nebo nepatrně.
Takže. Je nutné vyprostit první rámek, je obyčejně suchý. Někdy je na tom podobně i druhý rámek. Třetí je lepší, ještě nemá plod a nebo ho matka začíná zakládat. Suchý rámek, nebo dva (nebo kolik je suchých nei obsednutých) odstraníme. Na pozici prvního rámku od česna dáme hodně zazásobený plást, je potřeba aby to byla hezká souše, ne moc stará, nesmí být panenská. Pak bude rámek se začínajícím plodem a nebo s plodem. Pak další plodové, většinou v nich nejsou zásoby. Za poslední plodový musí přijít silně zásobená souš. Pokud vč hustě obsedá víc rámků, než jen ty, kde je plod, musí se zužovat rozumně, nanejvýš ty rámky zaměnit za zásobní. Prostě je to vidět když vč otevřu, vidím, kolik rámků obsedají hustě. Pak BP a za ní 1-3 rámky se zásobami. I u velmi silného vč jde zúžit. Přece vč nezimuje na 11 r, ale jen na 10, protože na konci je vyndaný rámek už na podzim kvůli fumigaci. I když by se vůbec nezmenšil počet rámků, jen jsme je přeskupili právě popsaným způsobem (dát zásoby mezi plod a česno), je kam dát BP (zabere prostor jedenáctého rámku přece), jen se její pomocí oddělí ne úplně obsazené plásty. Pokud jsou na nich včely, bývá jich jen pár, opatrně je ometeme do hnízda, mohly ba za BP zkřehnout a netrefit do tepla. Úl zavřeme, uteplíme strop a nejméně týden, raději dva, si jich nevšímáme. V průběhu té doby je poučné "šmírovat" co dělají. První dny nic. Pak je najednou vidět, že se čemejrají za BP a pokud jsme si psali, jsou z plástů většinou pryč řídké nezavíčkované zásoby. Neodvíčkovávají, Kraňka je velmi šetrná a dokud nejde o život, "do záložny vybírat nejde". Nyní je ta chvíle, kdy jim poškrábeme víčka na straně k BP. Nesmí to téct a kapat na dno, musí se ale porušit co nejvíc víček. Pokud je počasí, a tyto rámky včelstvům vyměníme navzájem, doslova je to raketově vybudí. To ale až po pár letech, začátečníkovi to neradím, je potřeba už pár zkušeností.
Čeho jsme dosáhli zúžením. V hnízdě se nezvětšuje množství plodu, přímo v plodových plástech na to není dost zásob a vč tepelně nezvádá ohřát zadní plné rámky a přenést zásoby k plodu. Tím, že zúžíme, najednou můžou zatopit, má to smysl, zmenšený = zúžený prostor tepelně zvládnou a dokážou vysílat vyhřáté dělnice pro ledové zásoby za BP. To odstartuje jarní rozvoj.
V každé lepší knize se píše o bludu zvaném "pravidlo 40 dní". To je nesmysl a já to ve spešl vlákně vysvětlím, jak je to s těmi 40 dny doopravdy.
Pokud jsem na něco zapomněl a nebo je něco najsné, ptejte se.
Jo, vlastně někoho s malou fantazií by mohlo napadnout, co s N rámky s medem ve VN. NO prostě je dám za BP, včelám je fakt jedno jak vysoké jsou, jde jim o jejich obsah, ne výšku! A ty co zbydou, ty přijdou do TL až je budu dělat. Zopakuju. Vyzimoval jsem 45 vč + 5 odd a mám 21 NN medu. Až letos se domnívám budu mít N rámků s medm dost - už 4 roky tu bohužel nebyla melecitoza. Ono je to spíš 6 let.
XXX.XXX.81.62
Tome, mám pár dotazů.
V prvním příspěvku tohoto vlákna píšete:
Nyní, tedy asi po 3 dnech, pokud snůška trvá, před blinovku za poslední rámek přidáme SR. Je skvělé mít světlý, jen 1-2 x zakladený trubčák od loňska a ještě lepší je aby v něm byly zavíčkované zásoby. Takovému rámku odřízneme (pokud je dostavěný až dolů) asi spodní třetinu bez zásob a je dobré odříznout i přirozený okraj plástu
Kde takový zakladený SR vezmu?
Ve vláknu "Jak z oddělku na včelstvo" jsme v květnu vysoký SR s trubčinou úplně vyhodili (dá se to vyzobat sýkorkám a nebo holt do hnoje, zkazí se to a vosk se z něj asi vyzískat nedá).
(a proč z něj nelze získat vosk?)
******************
Dále mám dotaz ke krycímu rámku.
Měl jsem za to, že je to něco jako železná zásoba, na kterou vč nesahají.
První rámek od buchty musí být plný zásob, dobré je, když je pod nimi pyl, říkáme mu krycí rámek a je po celý rok nedotknutelný. Dál se ponechají obsednuté rámky, mají plod a víc než často na nich není dost zásob.
Pak mne zarazilo následující:
Když v poslední dekádě února, nebo do 10-15.3. vč zúžíme, nastane co? A jak to uděláme?
Průměrné vč obsedá max 7-8 rámků, nadprůměrné 9 a VÍC NIKDY!!! Pokud tam včelař včely vidí, je to klam, jen tam zašly když se oteplilo, ale nezvládají to, "nebydlí na nich". Vosk a zásoby jsou silně podchlazené, včely je neberou a nebo nepatrně.
Takže. Je nutné vyprostit první rámek, je obyčejně suchý. Někdy je na tom podobně i druhý rámek. Třetí je lepší, ještě nemá plod a nebo ho matka začíná zakládat. Suchý rámek, nebo dva (nebo kolik je suchých nei obsednutých) odstraníme. Na pozici prvního rámku od česna dáme hodně zazásobený plást, je potřeba aby to byla hezká souše, ne moc stará, nesmí být panenská.
Takže krycí rámek je po zimě prázdný? Spotřebovaný? a je potřeba ho nahradit zásobami?
Nebo se toto týká jen slabých včelstev?
Jde mi hlavně o přechod nového oddělku na včelstvo, jak popisujete jinde. Tam se o tom právě vůbec nemluvilo.
Možná že tady plácám dvě rozdílné věci dohromady, a proto mi nedochází.
Děkuji
XXX.XXX.139.242
První zdánlivý rozpor.
Použil jsem podmiňovací způsob, tedy je skvělé mít a z toho vyplývá, že ho taky mít nemusíme, že je jen lepší ho mít. Jasně, že začátečník takový mít nemůže. Ale může na to v sezoně myslet aby takový příští jaro mě. Ano, bude se o něj muset celé léto a podzim starat. To se ale staráme všichni o rámky s plásty na příští rok. To je včellařina a boj se zavíječem - lidově motýlicí - je nekonečný.
Koncem května se sice SR odstraní, ale z pěkných vč je dávám dolíhnout někam, do oddělku nebo slabšího vč a nebo vědomně takové "trubčí" vč mám (několik). To proto, že pomocí trubců se upevňují geny mnohem lépe než matkou, ale děláme to matkou, protože tam je kontrola větší a v případě inseminované matky absolutní.
Někdy i odd staví trubčinu. Takže. Nemám zjara pro všechna vč hotové trubčáky. Ty, které mám, dostávají přednostně ta vč, od kterých chci co nejdřív trubce. Nevím do jaké míry je to funkční (chov trubců od dobrých vč) a do jaké míry zbožné přání. Dělám to, nestojí to peníze ani čas navíc.
2 -
Krycí rámek je železná zásoba a ta má smysl (a nejen u včel, ale obecně) jen tehdy, když jako taková někdy zafunguje ne? Obtraťte si to. Když nebudete hledět aby KR byl vždy plný, pak, když dojde ke kritickému nedostaku zásob, tak se Kraňské vč nerozplodovalo jak by mohlo - Kraňka totiž nepřetržitě "ví" kolik má zásob a co si smí dovolit. To třeba jiná plememena neumějí!!!!! K tomu se vrátím jinde a jindy.
Takže odpovídáte si, jako vy dost často správně, sám. Ano, po zimě zafungoval KR tak, jak měl, byla to právě pro tento případ ona železná zásoba. Totiž. Směrem k česnu je dosažitelný, naopak ne a vč, když by po rozplodování přišly koncem února nebo v první dekádě března mrazy 20 stupňů, tak může spolehlivě uhynout hlady v úle, kde má "za sebou" 10 kilo zásob! Jen byly v nedosažitelném místě.
Na výše popsané je háklivější TS a to je její jediná nevýhoda, vše ostatní je u ní lepší než u SS. Ovšem u SS to nemůže pokazit ani mamlas a to bude jden z hlavních důvodů bezmezné adorace SS.
XXX.XXX.112.219
Fajn. Takže popis s prázdným KR byl pro situaci, kdy železná zásoba zafungovala.
Jak praví Cimrmani v jedné ze svých her: ...náčelníku, já mám hlad. - Železná zásoba je nedotknutelná. A kromě toho jsme ji včera snědli.....
A ještě zpět k dotazu na SR s trubčinou.
....SR s trubčinou jsme úplně vyhodili (dá se to vyzobat sýkorkám a nebo holt do hnoje, zkazí se to a vosk se z něj asi vyzískat nedá).
Zkazí se, protože plod nevyběhl? Takový plást by se neměl zpracovat na vosk? ani po "vyzobání sýkorkami"?
Jde mi o to, jak poznat/vědět, jaký plást je možno na vosk zpracovat?
XXX.XXX.139.242
Vyvařit (vyslunečnotavidlovat či vynapařovat) jde každý vosk i ze shnilého plodu. Jenže jak hnije plod, shnije asi i část vosku. A hlavně je to ohavný eklhaft. Ale když zasmrádlý plod vyschne, dá se to zpracovat (jde to i za syrova těžce smrduté) a vosku naprosto nic není.
XXX.XXX.46.196
Dobrý den,
trubčinu odstraněnou ze včelstva pověsím na meruňku, něco kolem metru nad zemí. Meruňku proto, že má malé větvičky jako ostny a dobře se to za ně pověsí ;)
Za pár dní je plást krásně čistý. O něco se postarají ptáci, o něco mravenci. Stejným způsobem čistím i trubčinu postavenou v podmetu (ano, mám vysoká dna) vosk pak jde na vytavení.
S pozdravem smidla.eu
XXX.XXX.139.240
Ano, ideální postup. Já to dávám s rámkem pod střechu aby to nezmoklo a jak píšete, ptáci se postarají. Zvláštní je, že to vybírají mnoho dní a už silně zkažené. Asi to nevadí. Měl jsem za to, že zkažené "maso" je jedovaté. Asi to není tak hrozné.
Divoká trubčina ve vysokém podmetu je jeden z doporučovaných postupů, lidmi, kteří dost poškodili české včelařství zavedením mnoha nesmyslů. Mě to přijde jako návrat do středověku nebo na stromy. Já přece jen raději dílo rozběrné. Z rámků ho vyvařím, z podmetu musím dobývat - celkem primitivní a velmi neelegantně pracné, nemyslíte?
Navíc vysoké dno = drahé a nebo pracné a tím ještě dražší. Ale jasně, kdo jak chce.
Já chci mít možnost kdykoli v sezoně celý TL odebrat. Třeba když bych chtěl likvidovat trubčinu. To jsem zatím nikdy nedělal, ale promýšlím jak budu řešit případnou rezistenci VD, kdyby k ní u mě došlo. A likvidace veškeré trubčiny - trubčího plodu na včelnici v určitý den je jedna z možností.
Mravence se naopak snažím neučit k mým včelstvům chodit a zatím semi to daří a mraveniště lesních mravenců mám od úlů asi 15 metrů. Pravda ale je, že jsem jednou zapomněl na zemi vedle úlů dva vysoké trubčí rámky a druhý den jsem viděl prvně v životě, jak mravenci husím pochodem odnášejí larvy a kukly do mraveniště. Ptáci plást poškodí a část vosku rozdrobí, mravenci pracovali chirurgicky.
Díky, hluboce se zamyslím nad tím, co jste popsal.
Učení mravenců k mým včelám je asi blbost, kdyby chtěli, slídili by kolem úlů bez ohledu na to, co chci já.
XXX.XXX.46.196
Dobrý den,
ano, dna byla draha a tak je hned nevyhodim. Mam je jen u Optimalu celkem 4 kusy. U Langu mam dna delana, to uz jsem si byl jistejsi v kramflecich, tak jsem si troufnul.
Jinak ona trubcina v podmetu je vetsinou podstaveny plast, takze se to vynda i s tim plastem. Ano, je to zbytecna prace, ale jak rikam, neco to stalo a hned to rusit nebudu.
S pozdravem smidla.eu
XXX.XXX.139.240
I toto je podle mě správný přístup. Zkusit se má všecko, když vidím, že je něco možné dělat líp, nechám stávající a ne jako někteří, že se otrocky pořád stejných věcí.
Konkrétní příklad.
Zpitomnělý mejnstrýmem, že dno nemá mít leták tak, aby nic nevyčnívalo přes obrys, prý KDYBY SE KOČOVALO ABY BYLY ÚLY SKLADNĚJŠÍ. Ano, na takovouhle kra.inu jsem naběhl i já a celkem nedávno, ani ne 20 let. Přitom kočovat asi nebudu, nekočoval jsem ani tehdy a ani nezamýšlel, když jsem dna dělal.
Taky jsem je udělal vysoká ne 18 - "zákon" 18 mm jsem věděl, ale stejně jsem je udělal 20, měl jsem materiál 20 a byl jsem líný to zhoblovat na 18. Přesněji. Dělalo se to u bráchy, materiál připravil on, byl o 13 let starší a bývalý lampasák a s těmi byla vždy těžká debata a já neměl sílu se s ním hádat. Bratr už není, ale já se s dny budu peklovat dokud se nerozpadnou. Ale to je jiný příběh.
Pak se ukázalo, že je dobré krmit napaječkou, kterých mám bohužel jen 30 (stály 55 Kč a nepřestanu litovat, že jsem jich nekoupil všech 50, které kdosi nabízel na netu) a už se nedá sehnat a sice toto, jenže ta moje jsou na 1,6 litru -
https://www.vpjested.cz/0401-napajecka-do-cesna-zluta/
Dna nevyhodím. Mám některé podložky tlusté 3 mm a tak je dávám jen tam a je eliminován ten moc vysoký podmet. Je to rychle použitelné dno a i pro odd je vhodné, jen se holt musí dokrmovat (když je nutné odd krmit) balonem na stropě, což ale zase vyžaduje prázdný NN a při krmení nutnost sundavat a vracet střechu.
Přičemž česnové krmítko je ideální a šetří práci (zase provokuje k rabovce, balon ne). Jen varuju nesmyslem na PETflašku, to nefunguje!!!! PETka jak je měkká, tak jí atm. tlak zmáčkne a obsah vyteče na zem. Lze použít jen tvrdé lahve (kdysi se to dělalo na skleněné od vína třeba).
Vysoká dna mám dvě, jedno jsem už povýšil do popelnice (ale ještě se mu vyhýbám ve skladu, asi z nostalgie) - dosloužilo a druhé dosluhuje s úlem - atyp od kámoše a je v tom vždy vlhký med. Je to možná vysokým podmetem, spíš ale polystyrenem ve stěnách. Obojí, tedy nástavek se dnem poletí myslím tuto zimu, je tomu asi 30 let a stačilo!
A už nikdy více ani vysoké dno, ani vyšší i jen o 2 mm a už vůbec žádné dno bez letáku.
Jeden tip smidlo právě pro vás.
Za mlada, když se vysoká dna vynalezla, jsem je měl i já. Byl v tom šuplík ze dřeva se dnem ze sololitu a mělo to být krmítko na roztok. Nešlo to utěsnit (mě to nešlo) a hlavně do krmení padal všechen bordel (měl a nečistoty). Šuplík byl vysoký přesně pod rošt s vůlí snad 1-2 mm a dosahoval až asi 25 k česnu a dopadal na zarážky, aby se nezaslepilo česno. Výška byla myslím 65 mm.
Nefunkční šuplíky někde musely být, jen by to překáželo. Tak jsem je tam nechal vzhůru dnem a v tu ránu jsem zlikvidoval vysoký podmet a odstranil jedním pohybem jeho negativní vliv.
To je inspirace pro vás, já bych tam vložil třeba desku extruďáku něčím polepenou aby jí nevykusovaly. Stačí i 3 nátěry neředěným Latexem. A i kdybyste zase chtěl mocí mermo vysoký podmet, není taková škoda vyhodit PS do konťáku na plasty, co myslíte?