Následující si může (ale mnohé to asi vůbec nenapadne) vyhledat v odb. lit. každý sám.
Kraňka
Je šetrná horská včela, vyznačující se až urputnou snahou zimovat v co nejslabším zimním včelstvu, které má stěží víc než 10.000 jedinců (pokud jde o dobrý kmen Kraňky).
Tato vlastnost je u ní vyvážena schopností doslova raketového jarního rozvoje, kterého ostatní pelmena schopná nejsou. Tedy Kraňka má nejrychlejší jarní rozvoj a tudíž kde je jarní snůška jistá (to je v ČR všude), je chov Kraňky výhodnější.
Dále se vyznačuje mírností, klidným sezením na plástu, bohužel se víc rojí než jiná plemena.
Staví středně intenzivně.
Málo napadá jiná včelstva - rabovka, snese tudíž aby byly úly tak blízko sebe, že se dotýkají.
Když by kraňské včelstvo uhynulo hladem, nikdy nejsou v úle vajíčka. Tato včela má nepřetržitý přehled o stavu svých zásob a jakmile klesnou pod asi 5 kg, Kraňka omezuje a posléze úplně zastaví plodování. Proto nejsou v uhynulém vč vajíčka, nežila "z ruky do huby".
Včely jsou šedé bez světlých proužků na zadečku.
Vlaška - Ligustica
Je včela subtropického pásma, kde celou zimu něco kvete, protože zimy jsou tam mírné. Z toho důvodu má pomalý jarní rozvoj, protože je ochotná, právě aby tuto neschopnost dynamického jarního rozvoje vyvážila, zimovat velmi početná, často 30.000 jedinců. Dalo by se říci, že tento zilní počet je u ní podmínkou. Tomu také musí odpovídat velikost úlu a také se zkrmí na zimu až 3x více než u Kraňky.
Staví velmi rychle a dobře, rojivost je střední a nebo spíš menší.
Ale tato včela nesnese jiné vč blíž než asi 1,5 metru a raději víc. Jinak se vč neustále napadají, rvou a vykrádají. Kdysi se psalo, že Američané nechápou naše kočovné vozy z úle těsně vedle sebe. To je u nich s Vlaškou nemožné.
Tato včela není tak klidná na plástu, je podstatně živější a je agresivnější než Kraňka.
Je výrazně zrzavá, přesněji její zadeček je velmi barevný. V našich podmínkách není vhodná. Není možné dívat se na USA a podobné země, kde se často nezimuje. V jižních částech vyrobí průmyslové včelařské podniky včelstva bez rámků - pakety. Ty prodají do severnějších drsnějších podmínek, kde je po snůšce velkovčelaři neléčí a nekrmí,a le usmrtí. Totéž i pěstitelé mandlí v jižních částech. Po opylení jsou vč usmrcena. Toto je nutné si uvědomit při začátečnických snech o jiné včele než je "naše". K čemu je vhodnější.
Když uhyne Vlaška hlady, tak v buňkách ještě stojí vajíčka a tak matka do poslední vteřiny kladla. tedy tato včela žije doslova "z ruky do huby" a neřeší co bude zítra.
Včela Tmavá.
To je asi úplně nejhorší včela, která se vyskytovala na velké části našeho území.
Není vůbec schopná rychlého jarního rozvoje, jarní snůšku vůbec nedokáže využít a použije jí jen na svůj vlekle pomalý, pozvolný rozvoj. O to lépe ale uměla vyhledávat a vytěžit medovicovou snůšku, hlavně pozdní červencovou a srpnovou z kdysi hojné jedle. Med z jedle byl velmi hustý, černozeleně opalizující (podobně jako krk divokého kačera, zdaleka však ne tak jasně), velmi lahodný a nekrystalizoval několik let.
Stavěla mizerně, byl úspěch, když vč za celý rok postavilo 2-3 plásty v plodišti, medníkové rámky měli včelaři i 30 a více let.
Byla černá, vypada a skutečně byla menší než Kraňka.
Měla dvě velmi nepříjemné a dnes už zapomenuté vlastnosti. Především toleruje zavíječe. Včelař držel při práci v ruce hřebík a nekonečně doloval "červy" zavíječe, který "bydlel" v mezistěně, tedy pod larvami a zásobami a vyžíral vosk, hlavně z den buněk, kam na něj včely nemohly. Larvy plodu to usmrtí a včely je vyhazují. Ještě jsem to v dětství zažil a nikomu bych takovou ráci nepřál. Dodnes se ještě tento gen i u Kraněk odjeví, matku, kde se toto vyskytne bychom v žádném případě neměli množit a trubce max omezovat.
Horší však byla, pokud vím dodnes neobjasněná vlastnost včely Tmavé, která spočívala v tom, že včely obklopující matku na plástu při běžné práci - prohlížení, ne vždy (nedala se zjistit zákonitost), ale někdy zdánlivě bez příčiny a bleskurychle najednou napadly matku, sevřely jí do klubka, snažily se jí bodnout a včelař musel rychle matku osvobodit, vhodit jí jinak mezi plásty a rychle zavřít úl a doufat, že si "vražedkyně" matku nenajdou a nezabijí. Ve Včelařství je popisů a rad jak této vlastnosti čelit doslova plné asi do roku 1965-68 kdy se tu začala objevovovat Kraňka a dnes o tom už nikdo nic neví.
Všechny mizerné vlastnosti včely Tmavé byly umocněny její neuvěřitelnou agresivitou. Včelař se podobal kosmonautovi, pracovalo se málem ve skafandru. Někdy jme peroutkou ometali včely z kukly jako stěračem sklo u auta, abychom vůbec viděli před sebe. Rukavice byly často bílé stovkami a tisíci žihadel.
Nikdo rozumný by tady tuto včelu nechtěl. Ovšem v Evropeě existují chovy (silně dotované) a chovatelé této včely tvrdí, že tak strašná agresivita je jen u jejích kříženek s Vlaškoiu a že je jinak tato včela zvladatelná. Že by byla snad mírná jako Kraňka se nepíše nikdy nikde.
Bohužel se i u nás našli lidé, kteří chtěli brát dotace a zaváděli u nás zpět tuto včelu. Naštěstí, asi jak dotační struk vyschnul, vše vyšumnělo.
Kdyby nebyla jiná včela, já bych rozhodně nevčelařil!
Rojila se málo, zimovala v nepatrných včelstvíčkách často i jen 5.000 jedinců, neuměla nijak šetřit se zásobami.
BF
Tuto včelu vyšlechtil anglický kněz Bratr Adam v hrabsví BuckFast a odtud její název.
Včelstva v Evropě ničil roztočík malý, který je mnohem menší než tehdy neexistující mutant VD a žije ve vzdušnicích včel. Zatímco ostatní země čelily RM chemicky, Bratr Adam šel jinou cestou a sice vyšlechtil nové plemeno. Použil Kraňku, Vlašku a další plemena. Od Vlašky je BF zrzavá, staví lépe než Kraňka a zimuje mnohem početnější než Kraňka. Má po ní také malou rojivost. Má schopnost líp nacházet a využívat medovici, kterouž schopnost mnohé kmeny Kraněk (většina), 50 let šlechtěné na využití jarní snůšky, ztratily.
BF má sklony v přípdě dlouhé zimy bez možnosti pročišťovacího proletu pokálet několik plástů. Nebývá to ale nijak dramatické.
BF je ochotná "bydlet" v úlech těsně vedle sebe, ovšem víc napadá a snaží se vykrádat okolní i vzdálená včelstva, je to její přirozenost. Je stejně mírná jako Kraňka. To vašk může být jen dočasné. Tedy zatím je BF mírná - je to relativně "mladé" plemeno a nevíme, co se na našem území v budoucnosti stane až se "dostatečně" pokříží s místní včelou.
BF je ochotná a doknce potřebuje zimovat mnohem početnější než Kraňka a tím bohatě vyvažuje svůj pomalejší jarní rozvoj, patrně zděděný po Vlašce.
Úplně nejlépe a nejvíc staví.
Vše to píšu z apměti, určitě Wiki nebo jiné zdroje popisují plemena včely medonosné lépe a možná poněkud jinak. Každému doporučím hledat si informace individuálně, zde jsme se snažil poskytnou obecnou informaci z mých skromných vědomostí a nic netvrdím, jen je to můj názor a moje zkušenost. A ta bývá od axiomatických tvrzení tzv. vědců často odlišná.