Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
22.3.2022 20:55
Tomáš R

XXX.XXX.39.55

Chtěl bych zde upozornit na jednu věc-zatímco se v Čechách dále vyrábí vysoká dna , jakkoli na to Tom50 ve svých příspěvcích upozorňoval a radil užít dno nízké, mnoho diskutujících mělo pro tento názor jen slova pohrdání, přece se vyrábí dno vysoké a výrobci vědí...Uvádím odkaz na video, kde p. Sedláček mluví o vysokém dnu jako dávno překonaném a ukazuje výrobce z Německa, Francie, kde vč´šude používají dna vysoká max. 20mm.
Slíbené video má jen pár minut, snad to není pro zdejší diskutující příiš dlouhé

https://www.youtube.com/watch?v=LvxROBnoIT0

29.3.2022 20:05
Tomáš R

XXX.XXX.39.55

Nikdo se nepřidal do diskuze, nikdo nepoužívá originální řešení úlového dna ? Např. se štěrbinou ve dně, ebo jiný, zajímavý typ ?

29.3.2022 20:19
tom.50

XXX.XXX.139.242

Štěrbina ve dně nejde, musí být podložka po celé ploše dna.

Měl jsem staré univerzály na TS, jenže měly ve dně šterbinu, přesněji v mezidně a tím byla vytořena nepořímo SS. Prostě boční ulička, co měl MU, nebyla z boku, ale pod mezidnem. Kvůli varroáze - podložcfe po celém dně se to muselo zrušit a dnes už o tom nikdo nic neví.

Jen bych ale připomněl. Situace se velmi změnila. Před 40 a 30 lety jsme nekonečně řešili nosemu apis, dnes není (u dobrých včelařů) a tudíž je reliktem minulosti veškerá laborace se stavbou. TS je lepší, vysvětlil jsem to tu nesčetněkrát. Nemá smysl se zabývat neustále překonaným nesmyslem. Už když se to používalo, NIKDY JSEM NEROZPOZNAL ŽÁDNÝ ROZDÍL.

Ale. Kdo si chce komplikovat život, ať si kupuje nesmysly. V tom to fakt nespočívá. Mám za to, že vysoká dna je ryze československé čudo, ve světě neznámé. Poděkujme Ptáčkovi, Boháčovi a Čermákovi a taky Kamlerovi a dalším dovedům. I já si naběhl a věřil těm kra.inám.

Vlastně se dá říct, že je včelařina nesmírně jednoduchá. Když někdo chce dělat věci jednoduše, může a dočká se lepších výsledků. Ale kdo jak chce.

Mimochodem. Čtvrtina vč má už M, s předstihem jsem dal u víc jak poloviny TL a dvoje v nich už mají zavíčkovaný rámek trubčiny.

Kde bylo mokro, je dnes sucho, voňavé "čisto". I bez bočních uliček, dvojitých den, vysokých podmetů a průvanu z oček.

30.3.2022 08:43
jari

XXX.XXX.87.233

Snažím se rozumět včelařině. Zhruba po dvou letech sbírání informací o chovu včel a všem co to obnáší, včetně času jsem si v srpnu 2019 pořídil 3 oddělky. Úly jsem si dle info. zde uvedených zvolit DADANT-BLATT a postupoval jsem dle uvedených zkušeností Tom 50. Úly včetně rámků si vyrábím sám, a dna mám z vodovzdorné překližky tl. 18 mm. Jsou oboustranné, na zimu je instaluji na výši 50 mm a na jaře při prohlídce polštáře je očistím a otočím na výši 18 mm, na 50 mm je obracím až v září při dání KK na POL.

30.3.2022 09:41
tom.50

XXX.XXX.139.242

Sdělte, prosím, důvod toho obracení. Je to zajímavé a maně si vzpomínám, že se to kdysi doporučovalo, ale mám za to, že naopak - na zimu nízké a na léto vysoké.
Já bych to obracet nemohl kvůli zaslepení předku napevno kvůli podlézání, dokonale to vysvětluje pan Sedláček v zakládacím videu tohoto vlákna, založeného TomášemR. Radím toto nepodcenit! Ztráty tím podlézáním dokážou být skutečně velké. Ale není nutný obrovský leták jako je na videu. Stačí leták krátký, ale udělaný tak, aby včely nemohly podlézat pod dno. To, co mají v cizině my Češi vždy řešili opřením šikmé desky o česno. Já je tam ale nemám, je to zbytečné když včely nemůžou podlézt pod dno.

Píšete, že máte Dadant-Blatt, tedy míru 43,5x30x12 + NN vysoký 14,4? A nebo systém Dadant v české klasice jako já 39x30x11? Sám originál D-B nemám. Mám na to už nařezáno - překližku 21 mm, ale čeká to na smontování a osazení včelami. Tak snad letos konečně.

Nebyl bych to já abych neměl jistý úmysl - vylepšení, aby mohl odpadnout TL. To by umožnilo nemuset mít vůbec oddělitelné dno, přesněji nikdy nemuset zvedat VN, tedy žádný TL a žádné podstavování KK "mezi kozy". Jeden zdejší diskutér vymyslel způsob, kdy může zůstat KK nahoře a přitom do ní neutíká v předjaří a časném jaru všechno teplo z plodiště. Nechám na něm, zda svůj perfektní nápad zveřejní. Vyzkoušeli jsme to a skutečně to funguje. Já na to náhodou přišel před lety, ale vůbec jsem nepochopil potenciál té finty a nedělal jsem to.

jari

Děkuju vám za důvěru. Velice vítám lidi jako vy a v samostatném vláknu zveřejním svůj výše zmíněný nápad jak nemuset zvedat nikdy VN a přitom zachovat funkci samoozdravného ničení drtivé většiny VD přímo včelstvem. Uvítal bych, pokud máte skutečný originál D-B, abyste to zkusil též. Založím na to vlákno, kde vysvětlím oč jde. A taky nezbytné podmínky, které u Škvařilovy klasiky - 39x30x11 nejde splnit. A Řeháčkovo čudo na 13 rámků Škvařilovy míry, no nevím, možná by to šlo když by se opustil blud s česnem uprostřed. Ale ED nemám a mít nebudu a tak netuším. Pokud to tu čte erodadantista, uvítal bych vyzkoušení.

Jo a dno z překližky, nevím, nemám vyzkoušené, ale funguje stará dřevotříska (lamino třeba) ze starého nábytku. To vyzkoušené mám. I na to udělám vlákno. Kdysi mě inspiroval Kolomý v nějakém článku. Poslechl jsem ho a funguje to (provizorní dno) a tak bude o tom další vlákno.

30.3.2022 14:45
jari

XXX.XXX.87.233

Mám tento typ DADANTU - BLATT. Jen mám jiné dno. Je jak jste popisoval vy své dno s výškou 18 mm ( rub) a 50 mm (líc). Důvod dvou výšek dna - na zimu mám vyšší prostor v podmetu, snížená možnost ucpání česna a na jaře možnost vložení vysokého rámku se zásobami na podněcování. Po rozkvetu meruněk, zreviduji polštář a vyčistím a obrátím dno na výši 18mm.
Uvažuji o nízkém nástavku včetně dna s podmetem 18 mm, otevírající zadní stěnou.
na bočních stěnách nástavku by byly lišty ktaré by podepíraly pomocný rám na nízké rámky.
Odpadlo by zvedání vysokého nástavku s plodištěm a výměna nízkých rámků v plodišti by se skládala s otevřením zadní stěny nízkého nástavku a vysunutím celého polštáře (pomocného rámu s nízkými rámky) naráz. Následné vyčištění dna by bylo snadné.
Jsou to mé nápady a představy. Jsem začátečník.

30.3.2022 20:55
tom.50

XXX.XXX.139.242

Díky, rozumím. Výkres chápu, bohužel nevidím jak dlouhá je HL a neumím sehnat originální výkres.

Varuju před přepážkou přes dvě patra a varuju před pleckatými rámky. Další kra.ina - někde tu podrobně vysvětluju proč je tento typ rámku špatný.

Neradím žádné vysouvání. Bylo by to na delší povídání, je to překonaný nesmysl. Na zač osmdesátek jsem strašně chtěl tehdy populární vysouvací třípatrový úl na 3 x 12 r 37x30. Neměl jsem stroje a nedokázal jsem si ty vysouváky nadělat. Jeden kámoš je měl. Shodou náhod jsem před 12 lety, když kámoš těžce onemocněl, od něj koupil včely, které byly právě v těch úlech, co jsem je kdysi tak moc chtěl. Zjistil jsem, že je to tak strašně pracná blbost, že jsem je hned ten rok odstavil, vč převedl na míru 39x30. Ale dělejte jak myslíte.

V jiném vláknu DNESKA jasně vysvětluju, jak to udělat, aby nemusel být TLumič vůbec žádný a vysvětluju, že to může jít POUZE S ORIGINÁLNÍM D-B. Proč jste se nesnažil to pochopit?

Slovo polštář jsem přestal používat, protože to je slovo Sedláčkovo. Já si zavedl v polovině osmdesátek svůj pojem = TLumič, vystihující podstatu funkce úplně stejně a po zralé úvaze jsem se vrátil ke svému slovu.

Mám celoročně podmety 18 mm a nikdy nepadne v úle za zimu víc než asi 200, možná 300 včel (nenapadlo by mě je počítat) a to tak u 5% včelstev. Jinde je mrtvolek jen pár a tak je zbytečné trápit se vaším důvodem, tedy hrnutím mrtvolek při vysouvání podložky. Pokud vám v zimě padá víc mrtvolek, něco děláta špatně.

Vkládat do podmetu vysoký rámek je další hyperpracnost, asi máte jen pár vč a máte čas si s nimi hrát. Když mi náhodou zásobní rámky zbydou, jsou pro oddělky. Ty pak nemusím krmit, zatímco ostatní krmí oddělky jak vo život. Já můžu mít tedy velmi jednoduchý plemeáč na oddělek, kde vůbec není možnost krmit. Na co oddělek když nechi víc vč? No aby se mi A vč nerojila, B získal jsem bezpracně novou matku z nouzáku a do podzima se ukáže, zda se povedla, C uvolnil jsem si místo v Dadantu pro obměnu vysokého díla, D před zimou můžu zase kmenové vč spojit s původním nebo jiným oddělkem (a vyměnit tak například matku) a tak mi počet vč nemusí vzrůstat. Je to jen na mě.

Opkujete, že jste začátečník, chápu, rozumím a mám ledascos za sebou a taky jsem vymýšlel a zkoušel kdejakou pošetilost (vynalézal jsem dávno známé věci - protože jsem netušil, že už to dávno existuje). Ale já to měl blbý v tom, že mi nikdo neřekl a nedalo se vyčíst (v knihovně v Křemencárně by se to asi našlo, tedy kdyby mě to mohlo napadnout hledat), jak včelařit systémem Dadant. Naši "odborníci" , jejichž jména jsem raději vymazal a další, psali a adorovali jen NN systém a americký (pouze Langstrothův) úl a já netušil, že je to zbytečná dřina a spíš kontraproduktivní. Přehazování, tzv. rotace nástavků je v našich podmínkách ne že zbytečné, ale je to pro vč velíce škodlivá pošetilost.

A tak dále. Takže, jak by řekl klasik: "jste varován, tedy ozbrojen" a já dodám, že jak na to už víte (a jasně říkám, jak to nedělat) a tudíž dál je to už jen na vás.

Mimochodem. Doporučuji vám Dymák. Sice se i tam píšou také zastaralé konzervativní bludy, takové ty, co se už 100 let opisují. Ale jen v Dymáku (v jiných, mě známých našich časopisech nikoli) se najde sem tam článek skutečně novátorský, originální názor, nový nepapouškovaný poznatek. No a v Dymáku je kromě jiného obsahu také rubrika praktika Kolomého o jeho včelařských omylech. To je nadmíru poučné, dozvědět se od zkušeného praktika, který něco dokázal a má za sebou, co je zbytečná pošetilost = včelařský omyl.

18.7.2022 09:50
Javali

XXX.XXX.82.74

Chtěl bych se zeptat na výšku dna, je-li 18mm, to je počítáno od spodního okraje rámku?
Moje nástavky mají oproti rámkům dole přesah 2 mm a na vrchu 6mm. To je v sumě včelí mezera 8mm.
Neměl bych mít tedy dno jen 16mm?
Až si na to naplánuji čas chtěl bych udělat nová dna. Mám malou dílnu, hoblovka, fréza, dlabačka. Se dřevem není problém. A co kdybych nějaké zkusil udělat z betonu?
A jak je chránit proti zatíkání vody od deště nebo zapadnutí a ucpání sněhem? Dá se nad to dát nějaká okapnička? Primontovat třeba na nástavek?

18.7.2022 22:28
tom.50

XXX.XXX.139.240

Rámky by měly lícovat s dolním okrajem nástavku a CELÁ včelí mezera má být nad rámky. 18 mm je myšleno tak. 2 mm se nezblázní, asi, těch 18 mm x 405, u vás asi víc je rozměr maximálního otevření česna. To by mělo mít 70-75 cm2 a ne více ani méně. Třeba jestli vy máte vnitřní rozměr 440, česno by mělo být 17. A tak když se budete držet 18 mm tak se toho moc nestane, pak budete mít max otevření 79 cm2 a to se snad svět nezboří. Nic vám nebrání mít celé léto česno od jedné strany (od levé když se na úl díváte zepředu) zmenšené o těch cca 30 - 50 mm.

Dno z betonu je nesmysl, proboha důvod? Řečnická otázka. Ale včely by to velmi zdárně přežily a akceptovaly bez potíží. Víc je ničí kyseliny, očka a síta místo dna a obecně tupý včelař, co si nedá říct, nečte, neptá se zkušených a nepřemýšlí.

Žádné zatékání vody nehrozí, to jen fantasmagoři vymýšlejí krav.ny aby byli zajímaví a aby dělali atypy a nutili pak zákazníka nakupovat jen u nich. To samé falcy. Posunutí nástavku např při kočování by hrozilo jen u úplně nových nástavků bez propolisu. Stejně při převážení úlů se včelami se musí úl zkurtovat jednou kurtou s ráčnou (ne gumicukem!!!!!!), tou nejmenší co se dělá. To pro případ havárie nebo vysypání (převrácení) například vleku do škarpy. Jinak se to neposune (při civilizovaném zacházení), propolis to podrží dostatečně.

Posunutí nástavků a varování je od Boháče (ten s tím začal) a on jen překládal, vlastní zkušenosti neměl a možná viděl film jak se včelami zachází profesionálové (najmutí nádeníci) v USA. Tam je to fabrika, vysokozdvižky, palety, kamiony a chvátá se a tam se se včelami ne-erou. Přesněji, chovají se k nim jako nekulturní prasata! Stačí si najít nějaké videa na YT. To není případ Čechů a Slováků, my jsme civilizovaní včelaři a se včelou zacházíme humánně.
Proto jsou falcy jen kur.ítka a komplikace a antikompatibilita. Pokud možno, ihned je zrušte (ne vždy to jde). Já si třeba jen kvůli tomu nekoupím Flugo ani nic průmyslově vyráběného protože neexistuje univerzalita. Od unifikace jsme "pokročili" k původnímu chaosu a co kus to originál.

Pokud by voda nějak do úlu natekla, zase vyteče, žádný strach, včely s tím v dutinách stromů či skalních rozsedlinách mají za miliony let vývoje velké zkušenosti a toto je rozhodně nepoškodí.

Zrovna tak sníh. Sice když napadne chodím ometat česna aby "byla dušička v pokojíčku", ale je to hloupost. Ještě jsem nečetl a neslyšel, že by se někomu včely udusily. Sníh je prodyšný. Něco jiného je když na česně návěj roztaje na břečku a v noci přijde mráz. Pak by asi mohl být problém. Proto to chodím ometat. Jednou jsem nemohl a týden od vánice nemohl ke včelám. Na letácích bylo 20 cm sněhu. Podle čelní stěny tenkostěnného nástavku byl asi centimetrový "vydýchaný" průduch ve sněhu u všech vč, kd eleták byl (psal jsem, že jsem jednu dobu leták nedělal). Příroda je dokonalá.

Okapnička tedy není potřeba. Kdysi se to řešilo tak, že měla střecha přesah. Já sehnal z betonárny vyřazené plastové formy na sloupové hlavice, vnitřek mají 490x490 a protože vnějšek mých úlů je 465x465 tak na to akorát pasují. Někde tu jsou asi fotky, určitě jsou v časopise Dymák, který doporučuju všem, hlavně začátečníkům, ponevadž neznám lepší včelařský časopis. Kromě mých úlů a stříšek je možné vidět i mojí ztepilou osobu.

19.7.2022 08:04
Javali

XXX.XXX.82.74

Jen nad tím přemýšlím, nevím.Tak já o betonu z hlediska člověka a pak jesi z hlediska včel to je nebo není problém.
Výroba je velice snadná, levná a rychlá.
Pytlovaný beton je trvanlivý a mrazuvzdorný. Taková dna můžou být na zahradě vyskládané kdekli na sobě pod širákem na trávě a sloužit i jako stoleček nebo sezení. Nakonec i jako chodníček a cihla do základů.
Je to těžký rovný a stabilní základ na kterém se nástavky nebudou kroutit a houpat.
Na betonu nestojí dlouho voda a rychle vysychá.
Příroda by je rozložením na slunci a dešti sama vyčistila a vydezinfikovala.
To samé i ty stříšky. Mě tam na plechu vždycky překáží nějaká cihla protože si vercajk rad odkladám na vedlejší úl. Betonová stříška by už cihlu nepotřebovala a vybrání pro uteplivku a žlábek zezdola na přesahu po obvodu jako mají na okapavani sloupkové stříšky může mít taky.
Falcy to je zlo. Původně jsme tu měly 2 úly asi B10, asi proto jsme zůstali na míře 42x27,5. Naštěstí optimály je nemají. Falcy mačkají včely a ruší při dosedaní, špatně se to zvedá, pracná výroba a kombinování... no v jednoduchosti je síla platí tady obzvlášť.
Ten odskok 2mm je taky dobrý, právě když se šoupají po sobě nástavky nebo se někde odkládají třeba v garáži, tak rámky o nic nebrnkaji, nerozhodí se a ničemu nebrání.
Nechci vám oponovat jen jsem se k ulúm dostal téměř neposkvrněn různými názory a vidím to jako lajk jednoduše a také jako řemeslník, lepší napřed přemýšlet než to dělat tupě a pracně na prd. Je to jen koníček, práci mám jinou, tak mám na takovýhle nápady čas.
Právě o vás si myslím že nám máte hodně co předat, máte ty zkušenosti dobře srovnané. Děkuji, věřím že příští rok med poteče z husta :)

19.7.2022 12:44
tom.50

XXX.XXX.139.240

Děkuju vám za ocenění snahy pomoci začínajícím.

Nikdy jsem o betonu neuvažoval jako o nesmyslu. Je to akumulant. V létě a ani v zimě nevadí nic. Ovšem jde o jaro a HLAVNĚ předjaří. Tehdy jde o rychlý rozvoj vč a tudíž o výši výnosu z jarní snůšky, kdy jsou denní přínosdy i několik kg a stačí zpoždění týden, než jak by to mohlo být a může se jednat taky o 20 kilo medu a často i víc!

V jarních měsících je po většinu dne chladno. Tehdy by se beton nabil chladem a držel ho i přes těch pár hodin kdy je za den tepleji. Chlad je totiž taky teplo, jen nižší hodnoty.

Dlaždice - asi moc ne když to má na lícové hladké straně "svlaky" vytvářející podmet. Ale nemá cenu se tím vůbec zabývat. No a nebo budete určitě úplně první na světě. Úlové dno je základní prvek, já chci ultralehké, které lze snadno postavit kamkoli a přenášet nástavek s oddělkem například. Na druhou stranu byste měl posilování a neptřeboval fitko.

Tady na IF najdete popis mého dna a snad i fotky a výkres od Romaning a krekařík.
Toto se osvědčilo jako nejjednodušší a nejlacinější co lze. Uděláte ho za pár desítek minut a slouží asi 10 let.

No a 2 mm dole přesah kvůli "šoupání" nástavků. Pane kolego. Pokud si přečtete pozorně co tu píšu, tak na HL nesmí být nic a při každém rozebrání úlu před opětovným složením očistím vše co včely nastavěly na HL. To smaé na SL rámků nesmí být žádné kra.iny, které se tam snaží včely ustavičně stavět.

Sice jsem to tu už psal, ale udělám nové vlákno na včelí mezeru, její funkci a to, co drtivá většina včelařů ignoruje.

7.4.2023 10:32
Včelargoro

XXX.XXX.88.2

Tomáš R napsal(a):
Nikdo se nepřidal do diskuze, nikdo nepoužívá originální řešení úlového dna ? Např. se štěrbinou ve dně, ebo jiný, zajímavý typ ?

Tomáš v tomto videu je "šterbina v dne" cez zimu a od začiatku plodovania vo včasnú jar, štrbiny v dne prekryjú a majú plné dno ...

https://www.youtube.com/watch?v=lVc2Xd0un4c

Přidejte reakci

Přidat smajlík