Dadant-Blatt bez TLumiče

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
30.3.2022 11:50
tom.50

XXX.XXX.139.242

Vysvětlil jsem tady svůj objev samoozravování včelstev pomocí toho, že vč trubce chová POUZE v TL, tedy pod VN (po cca 20.5. úplně jen tam). To je místo v úle mezi přívodem vzduchu = česnem a dělničím plodem. Je to logicky nejchladnější místo v úle a pro VD je to výhodné pro chladnější zónu + delší vývoj trubčího plodu. Proto se všichni VD ve vč zdržují jen na trubcích, vůbec nechodí do vyšších "pater" úlu a nejsou tudíž přisátí na včelách. Když včelstvo koncem sezony trubce vyžene, vyžene je i s přisátými roztoči.

Předešlá domněnka není tvrzením, je to pouhé vysvětlení příčiny, proč mám já a kolegové, kteří chovají vč přesně podle mě, nepatrně napadená vč VD a stačí pak malé dávky účinných léčiv (pořád nemám odvahu neléčit vůbec, ale skoro nikdy nic nepadá). Výsledkem je úplná bezúhynovost už víc než 10 let v řadě, po dobu, kdy jsem tuto metodu objevil a začal provozovat.

Jindy jsem vysvětlil, že úl, aby vyhověl požadavkům Kraňky (i BF) na našem území, musí mít plodiště velké nejméně 150 dm2, ne ale větší než asi 160 (mmax 165). Také jsem vysvětlil, proč Sedláček zvýšil míru nahoru při zachování čtvercovosti = 11 rámků při délce 39 cm a proč Řeháček dosáhl stejného efektu opuštěním čtvercovosti a přidáním dvou rámků na počet 13.

Vysvětlil jsem, proč musí být trubci chováni POUZE DOLE pod VN. Také jsem si ale posteskl, že kombinace VN 39x30x11 s TL výšky 15 je už MOC VELKÝ PROSTOR a že by stačila asi půlka plochy NN 39x15x11 (ještě nevhodnější je tudíž NN vysoký 17).

Shrnutí. Úl s plodiskovým VN 39x30x11 má 129 dm2 je tedy zoufale malý. V kombinaci s NN 39x15x11 je už moc velký, pak má 193 dm2 a kdyby byla NN půlka (to nejde), pak by to byl ideál veliký 129 + 1/2 z 64 = 161 dm2. Ovšem dělat rámky vysoké jen 7,5 cm je nesmysl. Česká klasika, pokud má zůstat čtvercový půdorys (obě orientace stavby) a MUSÍ zůstat výška 30 cm tedy nemůže nemít TL. Tudíž jsme narazili na limity této míry.

Ovšem originál D-B má při 43,5x30x12 (JE POŘÁD ČTVERCOVÝ!) 157 dm2. To je jen o 6 dm méně, než ideální půlka NN 39x15x11 v součtu s VN 39x30x11.

NÁPAD na možnost úplné absence TL. Letos se to pokusím ověřit a vyzývám další s originálem D-B k témuž - proto zveřejňuju úplné know-how. Které ale nemusí fungovat, je to jen teorie a je nutné to ověřit.

Vysvětlil jsem nutnost nárazníkového "předehřívače" vstupujícího vzduchu do úlu v podobě trubčího plodu na periferii plodového tělesa včelstva. Vysvětlil jsem další funkce tohoto uspořádání, nejdůležitější je minimum léčení proti VD.

Starý včelař (nebo žena a nebo každý mladý, kdo ví, že bude svoje záda potřebovat i ve stáru) by mohl uvítat možnost nemuset zvedat VN nikdy. Přitom je ještě nepříjemné u kombinace VN + NN ve funkci TL, že je plodiště složené ze dvou pater a matka při hledání může utéct dolů do TL a nebo tam ve chvíli hledání zrovna klade.

Velikost originálu D-B, tedy VN 43,5x30x12 umožňuje následující. Opakuju, je to jen PŘEDPOKLAD, který nemusí fungovat tak dokonale, jako kombinace 39x30x11 + TL vespod 39x15x11 s 6 trubčáky prostřídanými dělničáky.

Každý vysoký rámek bude mít nad DL prostor pro stavbu divočiny. Dosáhnout se toho dá několika způsoby. Já zvolím to, že do rámku zavěsím M vysokou jako pro rámek vysoký 27,5 a nebo M ještě o centimetr snížím. Drátování vodorovně a spodní drátek musí být jen 2-3 mm od dolního okraje M. Pak se bude dát trubčina v kdykoli vyřezat aniž by se zničilo drátkování. Když bude drátek výš - lepší, ale pak se bude za tepla hůř vyřezávat. Ale při troše snahy to jistě zvládnout půjde. Také úplně přesné vyříznutí nebude na nic nutné.

Rámek by jistě bylo možné předělit nad spodní loučkou vodorovnou loučkou T, ale je to zbytečné.

Co nastane. VN bude mít pořád předehřívací zónu trubčiny mezi česnem a dělničinou. Drtivá většina VD bude tam a mělo by to fungovat stejně, jako u původní verze VN 39x30x11 s podstaveným TL.
Smyselm má být jen to, aby se nemusel nikdy zvedat VN.
Že do trubčiny klidně ukládají zimní zásoby víme (u spodku plástu asi jen po okrajích). Že když potřebují ukládají do trubčiny pyl taky mohl každý pozorovat. Že prudkou nárazovou snůšku ukládají i do trubčiny a i mezi dělničí plod (a omezují matku v kaldení a může tak vznikat rojení) také všichni dobře víme. Pokud krajní plásty do jara oplesniví, zjara se to vyřízne. Obdoba uřezávání rohů, jak to dělali předkové s tvrzením, že právě tam staví vč první trubčinu a chovají nejlépe zaopatřené první trubce.

Zatím jsem to vyzkoušel u mojí míry, ale úl je malý, dělničina dole na plástu vysokém 30 chybí pro dostatek dělnic a výsledkem je větší tendence plodovat v prvním medníkovém NN, což je vždy nežádoucí ze známých důvodů.

Jak potom s KK vím, ale protože to není můj nápad, musíme počkat, zda autor prozradí jak se to dělá.

Doufám, že jsem to vysvětlil srozumitelně. Uvítám nejrozličnější dotazy. Mám zájem na tom, aby to zkoušelo co nejvíc včelařů.

3.4.2022 21:55
vlasta1

XXX.XXX.71.167

kdyby byla NN půlka (to nejde) A proč ne???

Vždyť pracujete se dřevem, tak proč neuděláte dřevěnou výplň (slepý prostor). A tlumič jaký chcete?


Trochu koukám, jak máte všechno přesně spočítané na cm².
Já nevěřím, že to takto platí. Určitě je rozdíl jestli jsou včely v Ústí nad Labem, nebo v Králikách. Další věc je kvalita matky, prostředí a td.

V každém případě dáváte dobré rady od kterých se dá odpíchnout

3.4.2022 23:00
tom.50

XXX.XXX.139.242

Díky za pochvalu.

Někde tu píšu kde včelařím (Česká Sibiř) a i jaké mám matky.

Jasně, že by šlo vyplnit prostor. Mám na to dokonce vymyšlené a udělané a v KK a nebo při přidávání prvního medníku v roce (když by se podtrhlo vč přidáním celé nízké bedny) roky používám tzv "buchty". To jsou přepážky, které zabírají prostor 1-2,5 rámku. Jistěže by šlo dát z každé strany tlustou buchtu za 2 a půl rámku a zbyl by uprostřed prostor pro 6 trubčáků. Ale nejde to proto, že musí být podložka po celém dně a TL je tam bez šahnutí rok. Podrobně: nyní udělám TLumiče, v září mezi TL a VN dám KK a tehdy bych asi musel vyndat buchty.

Neuvěříte, ale mě to asi nenapadlo (nebo napadlo a nedělám to a teď honem nevím proč). Inspiroval jste mě, u několika vč to udělám, nebude až tolik práce v půli září, když se dává "mezi kozy" KK, ty buchty vyndat a nechat tam volný prostor - o to méně vosku dostane zátěž Gabonem a Amitrazem. Díky, dobrý nápad!

Ale je tu ještě jedna věc. Obyčejně dělám nové TL později, až v květu třešní, řekněme. To by už mohly být všechny rámky v KK bez zásob. Letos jsem ale u většiny vč (rychlejší rozvoj než jiné roky) udělal TL už v tom oteplení co bylo - v květu jívy. No a někde nebyly ještě vybrané zásoby v KK a ty rámky přišly prostřídat s trubčáky. A taky, a to je důležitější, kvůli tomu, že je můj úl = VN 39x30x11 malý, není ve VN dost zásob a kde i vybráno bylo, dával jsem nejméně 2 polorámky s medem. Někde tu píšu, jak část posledního medu nevytočím abych měl právě skutečný med a ne cukr na teď!!!!! A i kdyby to byl "cukr" (je invertovaný, jasně), tak ho musí být kam dát.

Proto chci velký rámek a 12 rámků míry Dadant-Blatt a slibuju si, že ve VN bude dost zásob i nyní v nejkritičtější části sezony.

Někde tu píšu o úlu Hybrid, který vyvíjím. Ten umožní v jednom rozměru (ve stejné bedně) ještě i míru Langstroth, tedy dlouhou 44,8 cm. Vejde se 11 rámků a protože Langstroth nemá výšku 30, bude to mít dole "prstenec" vysoký 25 mm, aby se do toho vešly rámky vysoké 325 mm. Lang míru vysokou 28,5 vůbec nehodlám zkoušet.

Takto si představuju diskuzi a výměnu inspirací a nápadů. Děkuju vám a vyzývám ostatní, pište, sdělte co vás napadá, nenechávejte si svoje nápady jen pro sebe.

9.4.2022 11:55
vlasta1

XXX.XXX.80.47

Já jsem to tak letos udělal. Respektive to mám připravené a uvidím, co budou na to včely říkat až to vložím.

Vždyť se rámků může dát třeba jen pět a když bude potřeba tak víc. Se to musí vyzkoušet.

Trochu mám obavy z velikosti česna. Ale když to srovnám třeba s univerzálem? Jaký měl vlet a ještě si včely musely chodit takovou dálku pěšky. A také fungoval dobře.

Nevím jestli je důležitá délka česna, jak Vy píšete výška 19 mm.
Já to zkusím převést na cm2 a uvidím co se stane. Prostě udělám česno vyšší.

Další obavu mám z měli co bude na uzavřeném prostoru. Snad při dodržení včelí mezery, nebude problém s vynášením měli a mrtvolek.

11.4.2022 21:01
tom.50

XXX.XXX.139.251

Jak (?) uděláte česno vyšší? Podmet je 18 mm tečka! A když je přes celou šířku = 405 mm pak je to 40,5 x 1,8 = 73 cm2 a jasně píšu, že česno nesmí (SOUČASNĚ JE TO JEDINÝ PŘÍVOD VZDUCHU DO VČELSTVA) být větší než 70 - 75 cm2. Když nebude podmet 18 (max 20) je to celé špatně a nebude fungovat efekt minima VD. Vyzkoušeno! Vysoký podmet je ryze československá kravina, kterou zbytek světa nezná!

Možná byste to mohl pochopit takto. Podmet vymysleli ti, co přišli na to, že úl 39x30x11 je malý, ale s CELÝM NN 15 zase už mpc velký. A kolik je polovina z 15? No 7 a půl, viďte a je třeba odmyslet tloušku vodorovných louček. No a jak je vysoký podmet nejčastěji? No přece 5-7 cm.

A nechávali tam stavět divočinu. Já nemám rád v civilizaci divočinu a tak je pro mě divoká trubčina v podmetu nepřijateoná! Proto jsem to vymyslel tak, aby pořád byla CIVILIZACE = ROZBĚRNÉ DÍLO. Dělat VS a třeba jen horní loučky a nechat včely stavět kde se jim co zamane je asi tak inteligentní, jako v době aut jezdit s volským potahem.

U úlu, který je čtvercový 39 x 30 a má tudíž 11 rámků, pak to dává 129 dm2 plochy a to je málo. Když by se dolů do TL dalo jen 5 trubčáků, může chybět ta plocha dělničiny pro nárazové snůšky + přebytky pylu. Nevím jak to mám už vysvětlit. Vloni jsem měl od 45 vč 1 roj, slovy JEDEN ROJ a mám za to, že nebyl můj.

Když jsem napsal, že optimální plocha je asi 150 a max 165 dm pro plodiště včetně trubčiny, uvažoval jsem takto. NN - 39x15x11 má plochu 64 dm2 a to spolu s VN této míry dává 129 + 64 = 193 a to je už moc. Proto jsem teoretizoval, že by stačila NN půlka, ale nedělám to, dávám prostě celý TL 39x15x11. Vlastně není důvod to mít jen poloviční, teoretická půlka NN na plochu by byla 32 dm2 a to spolu s VN 129 by bylo 161 a to je přesně v limitu.

Uvažoval jsem o vašem nápadu dát do TL buchty, ale nějak jsem zapomněl proč? Proč tam nemít PRO JISTOTU víc plochy a prostoru? Jasně jsem vysvětlil, že co je dole pod VN, nepočítá se do plnohodnotného plodiště, nechme včelstvo ať si to obsadí jak chce. Dlouholetá zkušenost je, že zdaleka ne každé vč postaví 5 a už vůbec ne 6 N trubčáků. Polopatě. Jeden až dva tam přijdou loňské, světlé, jednou zakladené a to kvůli co nejrychlejšímu nalákání matky dolů do TL, aby ho vč co nejdříve obsadilo. Pak dostávají 4 SR a opakuju poněkolikáté, že jen asi třetina vč ty 4 nízké SR postaví všechny (všech 5-6) a zaklade. Vč samo ukazuje, kolik potřebuje mít trubců.

Mám pocit, že jste mojí provozní metodu nepochopil a chcete jí vylepšit. Jak libo, ale nebude to fungovat. Mám to za cca 40 let za sebou, ale třeba si taky myslíte, že lžu. Pak to pusťte z hlavy a netrapte se s tím.


Zopakuju tedy v zase v tomto kontextu podstatu. Tvrdím, že LBV je blbost a na rozdíl od pana Gora tvrdím, že nefunguje, je to pracné, nesmyslné a 3 vysoké rámky trubčího plodu v 11 r plodišti prostě chybí pro dělničí plod. Výsledkem jsou mrzáci!!!!!!!! Je to zase vlastně omezení matky v kaldení a opakuju, tuhle blbost jsme dělali v osmdesátkách.

Já mám do poslední dekády vysoký SR a dole v TL 5 a někde dokonce 6 N rámků pro trubčinu. Koncem května, když končí největší vzepětí a nejsilnější touha chovat trubce, zrtuším vysoké SR. Ty nahoře ve VN musí být prostě proto, že díky jim, pokud se použijí přesně jak říkám, vč vystaví a hlavně zaklade dřív M. Protože ale musím dostat všechny VD do TL (aby žádní VD nebyli na včelách, ale jen na trubcích), proto NESMÍ vysoký trubčák ve VN zůstat. Co je na tom nepochopitelného? Soiučasně je likvidacve zavíčkované trubčiny v této době velmi účinná likvidace VD.

Takže. Do konce května má vč k dispozici jeden vysoký trubčák + 5-6 nízkých. To je důvod, proč většina vč nevyužije všechny nízké trubčáky a po likvidaci vysokého v poslední dekádě května už tolik trubců chovat nechtějí.

Nevím jak to jinak vysvětlit.

Váš argument, že u MU měli česno celoročně stejné, do zatáčky a daleko chodily pěšky je asi takový, jako dřív žebřiňáky táhli voly, nač se tedy zabývat svíčkami, nebo vstřikováním a nač vlastně PHM, vůl se cestou napase.

Na druhou stranu, chcete si to sám zkoušet, ok, jak libo. Já bych si asi auto nevynalézal, ochotně si koupím už hotové, takové, které vymysleli a vyzkoušeli chytřejší než já přede mnou. Jiné by bylo, kdyby bylo auto neznámé, pak je chytré ho vynalézat.

Přidejte reakci

Přidat smajlík