Před časem tady Tom50 zmínil, že jsem vyzkoušel zimovat s krmnou komorou nahoře. Předem píšu, že to není můj originálí nápad, kdesi jsem to vyčetl, mj. to uvádí i p. Dvorský v tématu Kouzla s mednou komorou.Jen tedy říkám, že jsem metodu vyzkoušel, ověřil a třeba se to někomu hodí, kdo nezná.
Jde o to, že někdy se nám nehodí, nebo nejde v září podstavit NN se zásobami pod plodiště, příkladně u pevného dna. Není třeba ničeho se obávat, NN se zásobami necháme nahoře, nad plodištěm, pouze jej kolem zimního slunovratu oddělíme folií, kterou vepředu-podle stavby - u TS skutečně vpředu, u SS vlevo při pohledu zezadu úlu-nedorazíme těsně, ale necháme cca 5-6 cm mezeru,Včelám po slunovratu neutíká teplo nahoru a na jaře v pohodě plodují, při oteplení bez problémů chodí nahoru a přenášejí si zásoby. Vyzkoušeno u nástavků 39x24, 39x30 a NN se zásobami je 39x17. U míry 39x30 to není tak podstatné, ale u 39x24 se mnohdy stane, že včely mají málo zásob a tak NN se zásobami přijde vhod. Kdo včelaří na kombinované míře, ví, o čem píšu a kdo ne, měl by vyzkoušet. Postupně jsem od 39x24 přešel k 39x30 a NN 39x17 a nevracel bych se zpátky.
Tak díky za doplnění. Já mnohokrát vynalezl dávno vynalezené, taky jsem nějak koncem února udělal toto, nechal jsem ten igelit víc vzadu, tak, aby byl nad rámkem s plodem nízký rámek a volno až ke stěně. Logika byla aby si propojily plod dole s tím v NN.
Pak se měsíc nedalo jít do včel a co jsem nezjistil. Plod v původním V rámku a ani v N rámku nad ním (a dole i nahoře další dva ke stěně) nebyl. Ovšem pod igelitem bylo několk rámků plodu!!!!!!!
Jenže mi to tenkrát nedocvaklo a nevyužíval jsem toho jevu, neuměl jsem to docenit, domyslet, využít. Jako kdykoliv opakovatelnou metodiku jsem to prvě měl od TomášR a proto ho považuju za autora v tomto kontextu.
Tím se mi uzavřel pomyslný kruh. Slibuju si, že na 12 r velké míry originál D-B odpadne TL a jakékoli zvedání VN kvůli podsazování KK v půlce září.
Přitom dosáhnu velkého plodiště 150 dm2 a přitom se nevzdám čtvercovosti - obě možnosti stavby a nezvýším výšku rámku nad 30.
To samé vyzkouším se Superjumbem výšky 32,5. Ten sice není čtvercový ani při 11 rámcích (Hybrid) - to není originál Langstroth stejně a Lang je mnohem rozšířenější než originál D-B. Samosebou zkusím s vložkou při 10 rámcích jak to bude fungovat. Někomu by se pak mohlo hodit co zjistím. Když už má Langstroth.
I při 10 rámcích má Superjumbo 146 dm2 a to by mohlo vyjít.
Proč to celé? Je vymyšlený úl Senior a mě nevyhovuje kvůli nešikovnosti. Jsem senior a proto si dělám svůj úl bez zvedání vysokých nástavků. D-B je u nás neznámá míra, ale Lang tu už zavedený je. A má více výšek rámku, dokonce 6 a jen tím je to úl SVĚTOVÝ, ničím jiným. Jinak je k uzoufání zastarale nešikovný.
Dobrý večer.
Prosím o vysvětlení:
" Jde o to, že někdy se nám nehodí, nebo nejde v září podstavit NN se zásobami pod plodiště, příkladně u pevného dna."
Ještě nemám včely a vcelku mě to zajímá. Za jakých okolností se nám nehodí, nebo nejde v září podstavit NN se zásobami pod plodiště, příkladně u pevného dna??? Co si mám představit pod pojmem pevné dno?
S pozdravem.
Krekařík
Každ úl musí mít a tedy má dno. První nástavkové úly vznikly v Americe. Nástavkové úly mají dno nespojené s nástavkem, tedy nemají dno pevné. Nástavkový úl musí být vždy horem přístupný a je to tedy stropovák.
Pak ale existovaly a namnoze existují úly se dnem, které je připevněné neoddělitelně k tělu úlu. Představte si to jako že k nástavku někdo napevno přibije kolem dokola 3 lišty - jedna je tedy vynechaná, tlusté jako je stěna nástavku (tenkostěnného například) a vysoké jako je požadovaný podmet - vždy se to dělalo a to i v zahraničí (nevím proč) 18 mm. A na tyto 3 lišty se napevno přibije dno. Vynechaná lišta vytvoří česno. Když by se nepřibila zadní lišta, ale nechala se jako vyjímatelná vložka, vzniká přístup do podmetu, třeba kvůli obsluze podložky. Pak se jedná opět o horem přístupný úl, tedy stropovák, ale v tomto případě s "pevným" dnem.
Pro úplnost ještě zadovák. To je úl, který nemá jen pevné dno, má i napevno přibitý strop. Má ale vynechanou celou zadní stěnu a je na teplou stavbu. Pak se rámky vyndavají vodorovně zezadu. Tedy rámek je držen v kleštích ve svislé poloze a rámky se odkládají do spešl stojánku = "kozlíku". Nejhloupější představitelný úl, který v zámoří vůbec neznali a neznají. Bohuže v Evropě v zemích s německým vlivem ještě před 100 lety úplně nejrozšířenější úl = zadovák. U nás se přestal vyrábět a prodávat až z příkazu Strany těsně před rokem 1980. Samo domo si ho ale mnozí dělali ještě dlouho potom. Nazýval se Budečák a měl míru 39x24.
Pokud zůstane KK nahoře nad VN, tak co se s ní děje pak?
Chápu její použití při vložení mezi tlumič a plodiště. Tam si leží a čeká do doby, kdy se vystrojí nový tlumič. Plodiště je přístupné pro kontrolu, komorování...
V případě, že zůstane KK nahoře, jaký je další postup? Komorování v půlce února zůstává stejné?: KK se oddělá, BP se dá na správné místo a KK se vrátí?
Přeskládávají se rámky v KK? plné dopředu (k díře v igelitu) na místo vybraných?
Takto při dalšíck kontrolách?....
Kdy se KK oddělává natrvalo? (resp. kdy je KK prázdná, nebo není už potřeba)
Je nějaký rozdíl při použití KK nad/pod plodištěm? Myslím funkčně - odebírání zásob...
Samozřejmě je KK nahoře výhodná pro nepotřebu zvedat VN, zejména při zadním přístupu do TL, kde by zvedání odpadlo úplně.
Při mojích pár (budoucích) včelstvech je mi zatím sympatičtější podstavování pod plodiště. Dokud ho budu zvládat zvedat.
Děkuji
Posledním jste si odpověděl sám, to je nejlpeší způsob. To proto, že pro vč jsou zásoby "pod nohama" na nepřirozeném místě a mají snahu je přenášet na pro ně smysluplnější místo, "nad hlavu", kde se k nim dostane i zimní chumáč za mrazu.
Do KK nahoře utíká všechno teplo a tudíž je to pak vlastně horší, než kdyby nebyla vůbec. Vyřešil to TomášR tak, že ne, že je v igelitu díra. Ale igelit má vpředu nechanou štěrbinu cca 2-3 cm přes celou šíři plodiště, štěrbina je rovnoběžně s rámky. Sice igelit nemá žádnou tepelnou izolaci, ale i jen toto přerušení přirozené cirkulace stačí, aby neutíkalo tolik tepla a vč je za pár dní očividně lepší.
Ovšem KK dole "mezi kozama" je lepší a všechno zde popsané laborování odpadá.
No a pokud je tedy KK nahoře, oddělená igelitem se štěrbinou, ano, je poněkud obtížnější komorování a kontroly. Za vše se něčím zaplatí.
Ovšem otázka kdy se KK likviduje když je nahoře, je celkem záludná. Pracuju automaticky a takto položená otázka mě zaskočila. Musím zešíř.
Když se vč začátkem jara skutečně "rozjede" na plný plyn, bývá to těsně před špendlíkem, vždy je v úle na chvíli velmi málo zásob. Když byla KK, o to víc si vč dovolilo rozplodovat a i přesto, že mělo třeba o 10 kg víc zásob než vč "normální", stejně je v tuto dobu nasuchu a nebo téměř nasuchu. V té době už likvidujeme komory. Popíšu konkrétní případ. Vč mělo dva rámky za blinovkou a ta sama je tlustá jako rámek (mezi sololity je PS, je tedy zateplená). Tudíž má vč jen 8 rámků. Vždy je to tak, že poslední souš je suchá i před blinovkou, nebo je suchý "krycí rámek" vpředu, obyčejně lze z 8 rámků jeden odebrat a nahradit ho na zadní pozici, tedy před BP, SR. Častěji to bude tak, že nejde nic odebrat a tak se zlikviduje komora, BP se zaparkuje u zadní zdi a uvolněné místo se vyplní vzadu SR a k BP zásobní rámek, pokud ho máme. Nebo se nechá za BP, tedy mezi ní a "zdí". Prostě možností je několik dle situace, síly vč a množství zásob, které má vč a nebo kterými disponujeme my.
Dál je to tak, že když se objeví po rámcích ulpělá vosková krupice - neklamná známka probuzení stavebního pudu a vč začne něco stavět na SR, pak se mezi poslední plodový plást a SR vkládá první M a klidně ve špendlíkách, ne tedy až v třešních. V třešních bývá první M nejen vystavěná, ale obyčejně i zakladená. Tehdy jde doprostřed hnízda a nebo víc k česnu, tedy dokonce před postředek, ne ale před první plodový - to by jaksi moc nedávalo smysl. Snad je takto kostrbatá formulace srozumitelná.
Jestli je v plodišti zásobní plást, je tedy až za SR - ten totiž MUSÍ být vždy za posledním plodovým - trubčina je taky plod a vč MUSÍ mít plod pohromadě. A i tento plást za SR se nakonec vezme a pak dokonce i BP (nebo naopak - nejde vzít jediné zásoby a často to tak je). Pokud jsem se vyjádřil srozumitelně, muselo se získat postupně místo pro přidání 3 M a to v případě, že se zúžilo na 8 rámků. Většinou se ale zužuje i na 7 a taky jen 5 (loňské oddělky) a tak je většinou možnost dát stavět víc než pouhé 3 M. V průměru vystaví každé vč asi 4 M a to pro dostatečnou obměnu díla stačí a tudíž tvrzení o tom, že VN musí mít víc rámků než 11, protože by se v něm prý nedalo obměnit dostatečně dílo jsou nesmyslná a pramení z nepochopení jak to funguje. Pokud se dělá oddělek, odejde nejméně jeden rámek a tím se získá plac pro další M.
Ano, cílem je, aby se vůbec nezužovalo. Ale to je nepřirozené, základní zásada pro včelu medonosnou je, že NIKDY NEBUDE V ZIMĚ A PŘEDJAŘÍ OBSEDAT VÍC NEŽ 8 ULIČEK = TEDY 9 RÁMKŮ. To je prazákon, ze kterého gvyplývá vše. Kdo nechá vč na víc než 9 rámcích, brzdí si jarní rozvoj. Kdo si pořídí jen devítirámkové úly, (nebo desetirámky), jednak se zbaví obrovské výhody čtvercovosti, ale hlavně bude mít pak úly moc vysoké.
Doufám, že jsem vám odpověděl podrobně a srozumitelně. Pokud je vám i tak něco nejasné, ptejte se.
A přece jen polopatě. Ve chvíli, kdy už mám plné plodiště, tedy VN, na 90% bude KK suchá a není tedy žádný důvod jí tam mít a nechat ochlazovat strop. KK zruším a přímo na stropní igelit přijde zateplené víko. A ano, za několik dní se bude přidávat první medník a těm méně bystrým by se asi mohlo zdát, že se tedy nemusí KK likvidovat, že by se jen vyndal igelit a je přidaný první medník. Pokud chce někdo u dadantsystému úlu typu Blaník pracovat takto, radím aby se do včelařiny vůbec nepouštěl. A nebo zvolil klasiku 39x24, v medníku stejné rámky, mřížku a věčné vylamování matečníků. Těžbu medu z černých plástů s nakyslo - natrpklou pachutí z košilek, přesněji z toho, čím jsou košilky v buňce přilepeny.
Dobrý den,
trochu z jiného soudku. Přidává se druhý, nebo třetí medník, podsazuje se pod ty už částečně naplněné. Co je pro včely nejlepším "šplhadlem" do horních medníků?
Mezistěna to pravděpodobně nebude. je to rámek s plodem? otevřeným? Zavíčkovaným? (pomiňme jinou rámkovou míru) souše? Zavíčkované zásoby?
Děkuji smidla.eu
Pokud se ptáte mě, nemůžu odpovědět z mojí současné praxe. Nepoužívám mřížku, nikdy a nijak. Nikdy nemám v medníku plod a tedy lákat včely nahoru plodem rovnou škrtněme.
Hlavně ale já nikdy nepotřebuju lákat včely do medníku (a ve skutečnosti to nepotřebuje nikdo). Fakt, že nejstarší medník je nejvýš znamená, ASI, že se vč snaží spojit plod a med jako to mělo dřív a tudíž, pokud je dost silné a má tedy dost včel, samočinně obsazuje podstavené suché medníky. Právě proto se MUSÍ za každou cenu další medníky podsazovat pod ty, které tam už byly. Polopatě, proto, aby se suché dílo dostalo mezi plod a med.
Používání mřížky a stejně vysoké míry v medníku je zastaralý a už překonaný systém, který má pouze nevýhody. Navíc je nejméně dvoj a spíš trojnásobně pracnější.
Na vaši jasnou otázku jaké šplhadlo aby včely obsadily vložený medník jsem odpověděl v úvodu. Tedy žádný atraktant nebo "šplhadlo" není potřeba. Tedy při dodržení logiky věci.
Navíc zopakuju co jsem tu už psal. Už v 50 letech Rusové (nesnáším slovo Sověti) vyzkoumali, že včely stimuluje k vyššímu výkonu vůně prázdných plástů. Proto je pošetilé vytáčet až najednou na konci sezony (nehledě na to, že řepkáč a i jiné kvěťáky tuhne v plástech). I kdyby se jednalo o med netuhnoucí, vždy je lepší vč med brát hned jak je zralý a dávat mu prázdné dílo. To ho nutí k vyšší aktivitě. Vymyslel jsem k tomu příklad u lidí.
Mladý chlap dělá 15 hodin denně aby zajistil mladou rodinu a naplnil konto. Jakmile má bydlení postavené, děti zabezpečené a na kontě slušnou sumičku, už pracuje jen v jednom zaměstnání a dokonce ho vymění za lehčí i za cenu nižží výplaty = už se nepotřebuje nikam hnát. Ale když vyhoří, nebo mu dům veme povodeň, (nejčastěji ho vymění manželka) a o peníze v bance přijde (exmanželka ho slíkne o prachy), zase začne intenzivně dřít, zase vezme druhou práci a musí holt víc "přitlačit na pilu".
Takže u včel jako u lidi to jsou obecně platné věci, i když se včely od lidí tolik liší je spousta podobností a tedy nejen tato jediná.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pokud včely nic netáhne do medníku, je na zvážení, zda mají k tomu důvod. Pokud není snůška, nebo je snuskova pauza, nedostane je tam nic...