Nemám rád začátkova videa, to si umí každý najít sám. Proto jsem se na toto podíval až nyní. Velmi poučné video. Všechno, co ten včelař dělá, je špatně, od A do Z VŠECHNO.
Jen rychle.
Na váze má úplně nejsilnější včelstvo? Aha.
Na 45 kilo potřebuje 6 VN vysokých 24? Jasně, jsou jen po 10 rámcích, ale já na stejný výnos potřebuju jeden VN 39x24x11+ 4 NN 39x15x11, kam ale dávám jen 10 rámků. NN z překližky v matreriálu vyšel (před zdražením všeho) na asi 45 Kč + moje práce, VN jen o něco dráž, ty mám z masivu smrk 20 mm.
Včelař je mladý a velmi rád asi sportuje a vzpírá. OK, já bych tohle nedělal ani kdybych byl mladý a sílu na to ještě měl.
Vše válí po zemi? Všechny nečistoty jako vosk a pyl, případně kousek papá íru či tříska dřeva z medu vyplavou. Ne ale písek!!!! Možná by ho někdo měl poučit co je to hygiena práce s potravinou!
Na kraje dává mezistěny? Dává stavět nesmyslně moc? Druhé vč ještě v medníku ani není, natož aby stavělo a tak ze tří vč je med jen v jednom.
Mezerník na HL je relikt zadováků, kdy se rámky vyndavaly vodorovně. Takto hloupoě umístěný mezerník, z hrubého nepochopení PROČ se co jak dělalalo a dělá rve o mezerník vedeljšího rámku plod a mutlá včely při každém zvedání rámku. A stačilo by mít mezerníky jen na BL a je to vyřešené.
taky mezerníky na stejné straně neumožní obracet rámek dle libosti (potřeby) podle svislé osy. Já mám mezerníky tak, že když stojím za úlem na TS, tak na levé straně jsou mezerníky odě mě, tedy dopředu a na pravé straně naopak. Jednak to úplně nahradí pleckatý rámek typu Langstroth nebo Hofmann a současně přířezy zůstaly levné a amatérsky snadno vyrobitelné, hlavně ale jde o funkci. Pravda, nedělali to tak moje rodiče, dělali to jako pán na videu a já ani nevím, kde jsem to jak to dělám už asi 40 let odkoukal a nebo jsem na to přišel sám? Fakt už nevím.
Včel má v úlech zoufale málo, včelstva (druhá dvě) jsou podtržená. Samosebou, že takto zbídačelá vč nemůžou mít rojovou náladu když zoufale neovládají daný prostor. Tvrzení o polystyrenu a potřebě malého počtu včel je dokonale absurdní!
Oddělek se takto rozhodně nedělá a nedát oddělku vodu v souši je týrání zvířat! Také mu dát jako krajní rámky M je minimálně podivné, když chci zůstat slušný.
Že má pak v oddělku matky z nouzáku nevadí. Přesněji, nevadilo by, kdyby se postaral o teplo a to nedlá PS úl, ale JEN A POUZE DOSTATEK AŽ NADBYTEK VČEL.
Oddělku rozhodně nestačí zásoby, které má na plodových plástech a i když je právě snůška řidiny, tato vodu eneahradí. Tady odbočím ke králíkům. Spousta hlupců dává okocené samici místo vody mléko v domnění, že s vodou dostane i výživu. Ale takto opatřená králice často zničí maldé a sežere je a nebo "jen" roztahá. Prostě proto, že má žízeń. Mlékem ještě nikdo zoufale sžíravý pocit žízně nazahnal!
Podobně já vnímám řidinu = čerstvě donesený nektar- u včel. To není voda a včely z toho cukr vyndat neumí a tak tam, kde potřebují vodu, jsou v zoufalé situaci a reálně hrozí zničení = vysátí části otevřeného plodu. Vysáté "obaly" larev (červíků) jsou tenké jako pápěří, že je včelař nevidí. Navíc je včely odnášejí, odlétají s nimi a zahazují je až dál od úlu a tak vidět není nic.
Na videu, které by mělo demonstrovat jak se včelařit nemá, bych já našel víc nesprávných postupů. Na druhou stranu, v mládí jsem hledal, zkoušel a dělal taky hlouposti (a zkouším pořád). Ale jeden rozdíl tu je. Nikdy jsem nebyl tak sebejistě seběvědomý jako včelař z videa. Pořád jsem měl pochybnosti, jak o úle, tak o izolaci obecně, o izolačních hmotách, o tom, jak má být strop, uzda nad rámky jako měli přerdkové, či měkký plast, který ulpí na HL rámků tak, že jednotlivé uličky mají každá svůj tepelně-vlhkostní režim. K tomu jsem doklopýtal stylem pokus-omyl po asi 40 letech včelaření, zmasírovaný včelařským mejnstrýmem. Dlouhé laboráre s otázkou zda uteplený úl či tenkostěnný u mě vyhrál tenkostěnný kvůli láci, jednoduchosti a amatérské vyrobitelnosti, kdy výhody rapidně převyšují případné (většinou sporné) výhody.
Taky mě včelařsky vychovala žena = maminka a tak mám zafixovanou hygienu práce i hygienu nakládání s medem víc, než kde vidím. Možná se s tím já moc pářu, ale měnit nic nebudu.
Ze včelařiny lze udělat, jak je vidět, velmi nákladnou věc, viz video stran inventáře a současně těžce fyzicky výkonností disciplínu. Nebo lze podobných výsledků dosáhnout se třetiniou LEVNĚJŠÍHO inventáře s delší trvanlivostí. Po pár letech jsou tyto nástavky nepoužitelné (vidím je u kámoše), dřevěné mám ještě i 70 let staré po předcích. No a stran dřiny a pracnosti, poupravím přísloví: "jedni ať se dřou, jiným patří svět".
Hrdinství práce bez ochranných pomůcek taky neuznávám. Jestli ho trefí do oka, ví jistě, že neoslepne? Jako na motorce nikdo bez helmy jezdit nesmí, nebo vozit dítě v autě bez sedačky nebo se nepoutat (navíc je to hloupě pošetilé), stejně tak by mělo být používání základních ochranných prostředků povinné. Není to známka toho, jaký je dotyčný včelař kabrňák, spíš to svědčí o duševní kondici dotyčného. Mám nyní na mysli jiného, co včelaří skoro nahý. Je to jistá forma exhibicionizmu tolik podobného tomu, co většině lidí pod tím pojmem naskočí.
Pro úplnost. Mě se letos vč rojila víc než jiné roky, dokonce víc než u mě obvyklých 20%. Letos, pokud vím, tak možná i 30%, ne víc. Vždy to byly matky staré, tzv "kmenová" včelstva a jinde píšu o tom, že mi tato "silná" vč nevyhovují protože se rojí, nedají víc medu než "slabá" a vyžadují větší úl a asi 4x víc práce na velmi podobný výkon. (a postaví méně vysokého díla) Vyrojené vč ve všech případech zanechalo 30-45 kg jarního medu a povětšině tam už začínají klást matky nové, vč se vlastně omladilo. Zavinil jsem si to sám stářím a vlastní tělěsnou nevýkonností a covidem v době, kdy jsem měl vyrábět nástavky a dělat rámky.
Na druhou stranu jsem šťastný, že jsem se takového roku dožil. No a očekávám ještě snůšku, měla by být medovice (dva roky tu nebyla) a i odrojená vč, pokud snůška přijde, opět přinesou nejméně 30, ale taky mnohem víc medu. I kdyby už nepřinesla ani deko medu, jsem spokojený. Kdybych byl mladší a měl výbavu na kočování, mohl bych nyní najet například ke svazence.
Takže ještě k videu a vzorovému (váženému) vč. Toto vč má 6 VN po 10 rámcích a tedy 60 rámků, u jedenáctirámkáče by stačilo 5 VN = 55 rámků.
Med jen ve dvou horních? Žasnu a proto se k tomu vracím. Včel tam chodí tak málo, že by stačily 3 nástavky. Vážně nechápu, co má v těch čtyřech VN pod dvěma medníky.
Můj úl by na stejný výkon měl JEDNO vysoké plodiště a jeho součástí je NN 15 pod ním v roli TLumiče + 3 NN 15. Celé to monstrum by bylo vysoké u mě cca 88-90 cm (bez dna a víka a přijde mi to jako vražedně vysoké), úl na videu 6x25 = 150 cm!!!!!!!!!!!!!!
Jestli měly letos BEZ JEDINÉHO OČKA rámky uprostřed, zavíčkované jen zpola či ze 3/5 16,5-17,5%, pak krajní mezavíčkované měly 17,5-18%. Ale letos to byla spíš výjimka, já měl letos enormně "suchý" med, ovšem v jiných letech zřídka mám nad 18,5%. A je to právě absencí oček a ne tím, že by byla otevřená.
V jiném příspěvku zopakuju podstatnou příčinu vlhkého medu, na základě až letošních poznatků, ale v jiném roce to může být jinak. Ihned zveřejním co jsem letos zjistil v porovnání se dvama kámoši, kteří to udělali malinko jinak než já. Jinak podmínky srovnatelné a úly stejné a provozní metoda též stejná.
OK. Najděte si co tu někde nedávno píšu o jediné nevýhodě TS v předjaří, jak jsou některá vč u česna vyjedená a vzadu mají spoustu zásob. Tohle bylo automatické, dokud byla většina úlů na TS tak každý včelař věděl, že na toto musí dát pozor. A byla to prazákladní dovednost včelaření.
A ještě jedna věc. SS je blbovzdornější v umístění česna. Ale u TS NESMÍ být česno uprostřed. Důvod i tohoto faktu jsem tu nedávno podrobně vysvětlil.
A ano, souhlasím, TS je pro včelaře lepší, když je česno u strany tak je TS lepší i pro vč. A právě nyní je doba kdy se smí změnit poloha díla i česna bez následků v podobě stresu ze způsobeného chaosu.
Zopakuju co jsem za víc než 50 let vypozoroval, vyčetl a vyslechl ze zkušeností předků i včelařských přátel. Mám obě orientace stavby a porovnávám. SS mám u úlů, kde mám přístup z boku. A výsledek porovnávání? Ve velké většině let je to jedno. Jsou ale roky, kdy je TS výrazně lepší pro jarní rozvoj, když se pohlídá stav zásob v únoru. Asi proto jí nazvali předkové jako TEPLOU stavbu, že v této kritické fázi roku dokáže pomoci vč v rychlejším jarním rozvoji. A ten je třeba pro mě rozhodující. Konkrétně letos kdybych nevytěžil maximum z jarní snůšky, druhá (natož třetí a za mého mládí byly běžné 3 snůšky) mi nedala ani deko medu. Nemusel jsem krmit, ale pro mě nezbylo nic.