Sázím stromky pro potomky

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
27.4.2022 19:26
tom.50

XXX.XXX.139.251

Kdo jste v posledních cca 10 letech zasadil, co, kolik a kam?

Sázím stromy, i když je už neuvidím kvést. Ne v lese, tam to je doména profíků. Je ale spousta jalových ploch.

Co vy?

28.4.2022 19:59
smidla

XXX.XXX.46.97

Dobry den,

zasadil jsem merunku na zahrade a orech. Kvést je snad uvidím, merunka uz kvete a orech snad za dva tri roky. Uvidime. Bydlim ve vesnici obklopene lesy. O stromy tu nouze fakt neni. Nad domem mam zamecky park, stolete lipy, javory, kastany. Kastan meduje jak kdy, ale lipu si nepamatuju ze by nejak moc medovala. Javoty tradicne proprsi, nebo je chladno. Lesaci kousek odeme vysadili akaty. Jsou mlade, ale snad se brzy dockame. Akaty u rybniku vloni nemedovaly. Je mozne ne v mojich podminkach ani medovat nebudou?
Pro me zasadni otazka, na kterou stale neznam odpoved, proc stromy nemeduji?
Vim ze to sem uplne nepatri, ale pro me docela zajimave tema. Les a moje zahrada je plna naletku javoru. Jemam problem zasadit rocne desitky stromu. Ale take chci, aby to melo uzitek. Tak bych prave nejdriv potreboval znat odpoved.

S pozdravem smidla.eu

28.4.2022 21:25
tom.50

XXX.XXX.139.251

Akát meduje jen do výšky asi 250-270 mnm a ještě k tomu potřebuje nějaké mikroklima a ještě nějaké složení půdy a jak některou z podmínek nemá, nemeduje ani v nížině a nebo ne každý rok. Kvete všude, málokde ale meduje. Má nepatrně medovice, jak se řká tady u nás, že nikdy to není na kliku (medomety dřív byly na kliku). Ale podobně jako bříza nám včely v létě udržuje na živu a v kondici. Mimochodem, málo se ví, že medovici má i vrba.

Lípa je ještě horší, te nemeduje nikdy nikde. Ale význam má obrovský kvůli pylu a to akát také - je to pyl z rostlin, které nikdo nikdy ničím nestříkal. Lípa sice má medovici snad každý rok, včely jí ale nesbírají. Kape na uata, zaneřádí je, nejde to umýt, ale pro včely má na většině našeho území význam nepatrný.

Javory jsou dva. Právě kvete mléč, jenže ten meduje jen při teplotách nad 18 a tak včely spíš odláká současně kvetoucí třešeň. Ovšem když zameduje mléč, kam se hrabe třešeň.
Z javorů je ale významnější klen a ten kvete později, rozkvete myslím když končí nebo je za půlkou řepka. Bývá z něj vynikající med, ale řepka ho "zničí", včely bohužel dají řepce přednost. Na druhou stranu, řepkáč se snadno pastuje.

Trnka je k ničemu, má jalový nektar (snad do 13% - Haragsim) a tak na ní včely většinou vůbec nejdou a nesbírají z ní většinou ani pyl. Současně s trnkou kvete většina vrb a to je jiná liga!!! Vrby jsou velmi vydatným zdrojem a nezklamou nikdy. Jsou takovou jistotou, ale často je třešeň atraktivnější.

Hruška má jen pyl a nektaru nepatrně a jalového, jen některé druhy jsou zajímavé.

Jabloň je velmi dobrý zdroj nektaru i vynikajícího pylu. Švestka nic moc, ale pro včely zajímavá je. Mívá v létě medovici a pomáhá uživit včely v jalových obdobích. Mimochodem medovici má i třešeň. Nic ale na kliku.

Z dubů je vynikajícím zdrojem medovice dnes ekoteroristy zatracovaný dub červený. "Naše" duby jsou vesměs k ničemu, nepamatuju z nich medovici, aspoň ne tady v okolí Blaníku a středního posázaví.

Medovici údajně poskytuje buk, nezažil jsem to. Někdy z něj nosí jalový pyl v jasně žlutých rouskách.

Jasan a jilm jsou pro včely bezvýznamné, jilmu se opět vrátila nemoc Grafioza ulmi a opět vyhubí, jako před asi 40 lety, většinu jilmů. Pro včelaře žádná tragédie, je z něj malnko černého pylu, ale včely umí najít ve stejnou dobu lepší pyly.

Bezvýznmaná je osika a topoly obecně. Někdy z nich v časném jaru nosí sporadicky šedý pyl.

Velmi významná je vrba jíva. Nejde zakořenit pruty, musí se někde vykopat semenáčky. V poslední době je z ní velmi žádané palivo. Borka je zajímavá a dřevo má růžovou barvu, je celkem výhřevné a pro rozmazlené snoby je to prostě atraktivní, dokonce víc než bříza.
Vysazovat jívu je velmi záslužné, ovšem lesáci nestíhají zalesnit po kalamitní těžbě a tak se nám v lesích uchycují dřeviny, které dřív v lesích nebyly nijak hojné. Jíva je jednou z nich.

Jeden z nejzajímavějších zdrojů "druhého kvěťáku" je hloh. Sice v květu úplně nevoní,a le medu dává hodně a chutného. Bohužel nejde pastovat, tvoří hrubší krystaly.
Na hloh hned navazuje malina. Ta ale v posledních asi 20 letech zklamává. měla nějakou chcípavku a skroto vymizela, vrací se, ale zdaleka to není už ten vydatný zdroj jako před 40 a více lety.

Významnější než květem jsou oba javory, ale medovicí, tu poskytují, když je medovicový rok, vydatně.

Jinak je velmi zajímavá ostružina. V posledních letech se lavinovitě šíří mohutná ostružina s i třeba 3-4 m pruty s mohutnými trny. Na kliku nedává, ale víc než 2 měsíce poskytuje pyl a asi i nektar, v největších hicech včely celý den obírají otružinu velmi nadšeně. Nosí z ní kvanta smetanového pylu v době, kdy je o pyl nouze. Hlavně je to opět pyl s nezemědělských pozemků a tím je obzvláště cenný.

Zajímavý je šípek kvůli pylu v horkém létě.

Doufám, že jsem vám ze svých skromných znalostí trochu osvětlil jak se věci mají. Já měl ale na mysli nejen stromy významné pro včely. Domnívám se, že každý strom je potřeba a to i zatracovaný akát. Pro zajímavost. V Maďarsku nic jiného neroste a tak tam z něj dělají vazby a stropy domů. Ano, nedá se do toho zatloukat hřebík, vše se musí vrtat. Je to taky těžká konstrukce, ale do střechy může 500 let pršet a trámy neshnijí. Nepoučení, nevzdělaní a nezkušení aktivisti ekoteroristi ovšem prohlásili unikátní akát za nežádoucí a jeho vysazení v CHKO je například tresný čin. Ale to by byl už jiný příběh... (přitom roste rychleji než energetický topol, ne co do množství,a le co do výhřevnosti biomassy. taky se nevysazuje, jejn prvně, pak obráží z pařezů sám a je ochotný růst i tam, kde ani energotopol růst nebude. Ovšem uvědomnělé slečny od ekoušů to vidí jinak.

30.4.2022 06:35
Medar

XXX.XXX.24.84

Jen pár doplnění. Lípa meduje u nás na Moravě velmi dobře. Vymetám z ní druhový med téměř každý rok. Většinou bez medovice. Když je úplně čistá, má krásně světle zlatavou barvu a krystalizuje až po roce.

Mezi javory patří také nenápadná babyka. Nektaru dává dost a v teplomilných lesích je rozšířena masově.

Jírovec maďal. Pokud je teplo 20 - 25 stupňů, umí dát i druhový med. U nás je vysázen v obrovských množstvích v oborách a alejích. Měl jsem tento med jednou, měl velni intenzivní chuť i vůni se silným nádechem karamelu, lékořice.

Mezi dřeviny patří i vřes. Před 3 lety jsem včely dovezl na naše největší vřesoviště. Bylo z toho pár kg medu načervenalé barvy, po zkrystalizování do oranžova. Tento med lze rozmíchat, i když ztuhne.

Mahalebka patří k vynikajícím zdrojům snůšky. V teplých oblastech na vápencových půdách se jí daří.

2.5.2022 07:13
Varaxi

XXX.XXX.150.244

Co se týče včel, jsem naprosto nepolíbená.
Ohledně stromů jsem za posledních deset let zasadila pár stromů do sadu a několik nařezaných proutků jsem píchla k potoku, většinou se ujaly.
Sbíráme lískové oříšky, vlašské ořechy, různé pecky, žaludy, kaštany, šišky, šípky a taky ohryzky a s dětmi je zahrabáváme do země kolem cest a potoků. Do lesa si netroufám něco vysazovat nebo vysévat. Upřímně netuším, kolik stromů jsme takto vyseli, asi vzejde spíš zlomek těch rostlin. Docela se nám podařilo takto rozmnožit třešně a višně, u těch si lze cekem snadno všimnout, že jich přibylo.

2.5.2022 10:00
tom.50

XXX.XXX.139.251

Tak si dovolím radu. Některá semena nevzejdou bez spaření vařící vodou. Třeba akát. Prostě se zalijí vařící vodou a nechá se to vystydnout, pask se semínka usuší a pak klíčí asi 60%.

Lepší je na tom dřezovec trojtrnný. Že nevíte co to je za strom? Ale víte, je to nádherný, především parkový strom s impozantním habitem, velmi pravidelného vzrůstu. Zajímavě kvete, ale atraktivní je díky semenům v obrovských kaštanově zbarvených luskách. Těch mají dřezovce hodně. Sermena vyklíčí doma na okně v kelímcích v univerzálním substrátu i bez spaření. Pak je dávám do kyblíků ukořistěných v Lidlu od kytek, dají je zadarmo a ochotně. Po zesílení může sazenice na stanoviště, lepší je ale počkat a vysazovat až asi metrový větší stromek.

https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99ezovec_trojtrnn%C3%BD

Atraktivním stromem je i jírovec maďal, lidově zvaný kaštan. Stromy jsou krásné, nádherně kvetou, včely je zbožňují a dětem se líbí hledání kaštanů ve spadaném listí. Z atraktivních plodů se dají vyrábět s pomcí obyčejných sirek různé figurky. Podobně poslouží i plody některých dubů. A nasbírat žaludy a pak je v mrazech zanést ke krmelci do lesa taky nebude ničemu škodit.


Takto by se dalo pokračovat, internet jistě nabízí spousty rad a informací. Co děláte vy je podle mého velmi záslužné. A i když na to můžou mít sluníčkové slečny jiný názor, nedbejte a nenechte se odradit. Ze znuděně pomatených aktivistů vyrostou normální lidi a budou v dospělosti o svém aktivizmu cudně mlčet a stromy a keře, které uniknou jejich fanatizmu, budou ozvláštňovat náš svět. A i kdyby se stalo, že budou naše výsadky v budoucnu překážet, potomci si budou umět poradit tak, jako jsme si dosud dokázali se vším poradit my a naši předkové.

Přidám perličku. Vím jistě od státního lesníka, že v době, kdy hromadně hynou smrkové a bohužel i borové lesy a Lesy nestíhají těžit a zalesňovat, mají z CHKO odstranit VŠECHNY modříny, protože je to nepůvodní dřevina. Že to je jediný jehličnan, který v lesích zbyl a zatím odolává, tyto šílence nezajímá. Jedle tu už vymizela dávno...

2.5.2022 20:20
smidla

XXX.XXX.43.223

Dobry den,

kastany, bohuzel, trpi nejakou chorobou. Nemeduji kazdy rok, nevim cim je to ovlivneno. Mam obrovske kastany hned v parku nad domem. Nektere roky doslova huci vcelami, jine roky nic...
U lípy jsem slyšel, že meduje jen jedna. Ale nevim jestli malolista, nebo velkolista. Nastesti vim o lipach ktere meduji. Nastudoval jsem co se dalo ohledne semen, pokusim se neco vypestovat. Uvidime.
Javory co tu mam jsou mleč. Letos pocasi nevyslo cca 14 dnu, jinak mohla byt nadherna snuska. Snad pristo rok ;)

S pozdravem smidla.eu

2.5.2022 21:31
tom.50

XXX.XXX.139.251

Kaštany tu nemoc mají už asi co já vím tak 40 let a nic se neděje. Ano, med je z něj vzácně. Ale poskytuje hodně pylu z nestříkaných ploch a je to krásný strom s tím vším, co píšu výš.

Lípa velkolistá je stran medování bezvýznamná, dává ale pyl z nestříkaných pozemků. Když je něco z lip, tak jen z těch malolistých. Jak kde, jak píšu výš, u nás nic.

Mléče medují pouze při teplotě nad 18. To včely ihned přestanou sbírat pyl a včel na stomech přibyde několikanásobně. Jenže tady u nás se to nepoštěstí každý rok, aby se udělalo tak pěkně když kvetou. Musí to být začátek a střed kvetení, když dokvétají už se jen tváří, že kvetou, to je už pro daný rok hotovo.

Teď už je na odkopky pozdě, na to je březen. Jíva se velmi často vysemní na nějaké škváře, hromadách suti, písku a podobně, často na skládkách. tedy těch divokých, na řízené asi volný přístup není. Existují další jalové plochy, kde nikomu nebude vadit vykopávání náletových stromků. Taky se to z písku či škváry snadno vykopává, často se to dá vytrhnout a odseknout "přebytečnou" část kořene.

Akát zakoření z každého kousku kořene, nadělal jsem "řízky" asi jako ukazovák, dlouhé od 5 do 30 cm a chytlo se všechno. Samosebou čím delší, tím silnější sazenice v Lidlkyblíkách naroste. Toto dávám do obyčejné hlíny, na to je kupovaného substrátu škoda.

Doušku. Když se státní lesníci před více než 20 lety přesvědčili, že se proti ekoteroristům nedá nic dělat, došlo jim, že se kůrovec nevyhnutelně rozšíří a že vyhynou lesy jak je známe. To si necucám z prstu, ptal jsem se jak někoho napadlo, že pár desítek metrů od mého stan už kvetou dvě asi půlhektarové, jedna spíš větší, paseky třešní. Prostě je jim asi 10-12 let. Na otázku jak to, že to Lesy tehdy sázely - jak to vedení vědělo, se mladý lesník jen potutelně usmál. Tady u nás je spousta výsadeb klenů vtroušeně do smrkových pasek ve věku asi 10-12 let, u těch se květu snad dočkám. Jinde dle plánu roste vysazený smrk,a le sám se uchytil klen a smrk pod ním asi uhyne. Tomu, asi půl hektaru, je taky asi 10 let.
Prostě je to v lidech, kde je chytrý lesník, les přežije. Bude úplně jiný, než na jaký jsme byli zvyklí, ale lesy budou dál. Jedno stan mám v lese obce a obecní lesník je stejně chytrý (profesí lesník Státních Lesů). Snad je to tak většinou.
Ale jak říká pan Werich: "Kde blb, tam nebezpečno" a tak možná všude to štěstí krajina nemá. U nás jo!

Dovolím si citovat, dnes už nežijícího doc Příhodu, někdejšího předního dendrologa. Měl jsem to štěstí se s ním několikrát setkat osobně. Říkával, že, cituji: "Obraz krajiny je obrazem duše člověka". Já si k tomu dovoluji dodat že: "Kdo má v duši džungli, chce jí mít i kolem sebe".

10.5.2022 19:26
Tomáš R

XXX.XXX.43.105

Já osazoval celou zahradu , kdysi, před 20 lety , byla to džungle , kde rostly jen kopřivy. Zdědil jsem tam jedinou hrušku, ta stále plodí , i když jí bude přes 50 let. Vysadili jsme švestky, staré odrůdy v kraji rostoucích jabloní na vzrůstných podnožích, keře dřínu pro včely. Vrby ,jívy..Vrby se snažím doplňovat o různé další odrůdy, naposledy o jednu skoro černého dřeva, nalezenou na výsypce u dálnice D1. Také javory, zde se jim dobře daří, takže sázím javory mléče a ještě raději kleny, kterým se tady říká javory horské, nevím proč.Javory mám na zahradě, ale taky podél bývalé cesty k lesu, na mezi a po dohodě s obcí kolem silnice mezi vesnicemi. Člověk , když má včely, dívá se na svět a krajiu kolem sebe jinýma očima, myslím, než lidé, co znají přírodu jen z TV

Přidejte reakci

Přidat smajlík