XXX.XXX.168.141
Zdravím, potřebovala bych radu. Začínám včelařit mám 5 včelstev na jihu čech ve výšce 850 m.m.m mám je v nástavkových úlech Flugo. Nevím jestli je tam nechat i přes zimu a úly ještě nějak zateplit?? Všem moc děkuji za rady.
XXX.XXX.139.240
Možná strejda gůgl by věděl, já našel toto a najdete to v sekci o tenkostěnných úlech a že je úspěšně používají i nad 1.000 mnm. Jen bych polemizoval s prospěšností tenkostěnných úlů, ale to se vašeho primárního dotazu netýká.
https://www.vcelari-nejdek.cz/odborne-informace/metodika-vcelareni/
Vy máte Flugo a tudíž nejnešťastnější míru u nás - 39x24 (nebo Flugo umí i jiné míry?) a tam úplně nevím, je to moc nízká míra. Ale pokud vč dost nakrmíte bude to dobré.
No a když si nastudujete něco odborné literatury, třeba tak 5 a jedině starých Českých knih (moderní jsou špatné, kor západních autorů), zvíte, že včely v zimě úl nevytápějí a tudíž je zateplení celkem zbytečný nesmysl.
Když bych to přirovnal k lidem a jarnímu sychravému březnu a dubnu, kdy je dobré mít kulicha, šálu a teplou bundu a představte si, že by to musel člověk tahat celý rok jen kvůli těm dvěma měsícům. Úděsná představa ne?
Horší je přehřívání v létě a u izolovaného úlu to je o nepatrně lepší. Ale i ten, pokud se v něm mají včely dobře dařit MUSÍ BÝT CELOROČNĚ POD STROMY VE STÍNU. Nejlépe pod listnáči, v předjaří je na slunci a pak pod baldachýnem olistěných stromů. Ne ve včelíně, to je ještě horší než na slunci!
Ale včely lze dát kamkoli a do čehokoli, přežily by i v plechovém sudu nebo betonové rouře, včelstva jsou nesmírně blbovzdorná a vydrží skoro všechno. Jde jen o celkové zdraví a odolnost vůči nemocem a zejména parazitovi VD. Zdá se, že to s rámkovou mírou, úlem a jeho umístěním úzce souvisí, ale to je už jiný příběh.
XXX.XXX.4.22
XXX.XXX.4.22
XXX.XXX.82.74
Tom.50: dobrý den. Zajímal by mě váš názor. Používám pouze optimály 42x27,5. Zimuji v jednom nástavku na 12 rámcích. Vcelařím krátce, sám přesně 3 roky, mám 10 včelstev, zdědil jsem tento systém po otci který byl taky začátečník. Nemám zatím žádnou metodiku, řídím se tím že včely neruším, jen léčím, krmím a kradu med. Půlku díla jsem musel každý rok preventivně vytavit protože poblíž řádil mor. Úhyny v zimě mám zatím 0, VD taky nula. Myslíte, že udržím toto skóre pokud zazimuji na 2 nástavcích? Nakrmím 20kg cukru?
Rekonstruuji dům a starám se o dítě, hold včely zatím šidím a moc toho nevím, proto se tak hloupě ptám.
XXX.XXX.139.240
Neptáte se hloupě!
Vlastně to děláte správně. Jen zimovat ve dvou VN bych asi nedělal, sám s tím nemám zkušenost ani u 39x24, není žádný rozumný důvod zimovat ve více vysokých bednách. Spodní bedna bude neobsednutá a bude akorát plesnivět. Proto ti dovedové musí mít SS a musí mít očka a sejta místo "podlahy". Přitom vč sedí jen v jedné bedně a to i u 24.
Zdůvodnění. V nástavku, kde sedí chumáč, by pro bezpečné přezimování mělo být tolik zásob, aby to na zimu stačilo. VN nad ním u 24 a 11 rámků by musel dostat tolik cukru, aby byly rámky úplně zavíčkované až dolů a tedy asi 25 kg cukru. U vaší míry si spočítejte sám kolik byste musel zkrmit navíc.
Toto řeší Krmná Komora. Tedy právě nyní po posledním medobraní ponechaný NN nad VN. Včely si nanosí do VN nad plod dostatek zásob z vašeho krmení a případný přebytek teprve po zaplnění vysokých rámků nanosí nahoru do KK. Kdyby se vyskytla nečekaná pozdní "cementová" snůška, včely uloží tento melecitozní med právě do této KK a ne do plodiště. Cement vadí na zimování a vč na něm nepřezimuje vůbec a nebo v zuboženém stavu. Tento med přeplní výkalové vaky, včely to nevydrží a začnou kálet v zimě v úle. Většinou se udělá během zimy hezky a vč se proletí a vyprázdní = říkáme vypráší. Ovšem na to nelze spoléhat, může se stát, že se včely ven nedostanou včas. Mimochodem, stejně přeplňují výkalové vaky i škrobové hydrolyzáty a proto by s tím nikdo rozumný neměl krmit, pokud chce mít zdravá a vitální včelstva.
Otázka na 20 kilo cukru taky není správná. To přece záleží na tom, kolik medu vč má ve VN, kde bude zimovat. Někdy bude na vaší míře stačit 10-12 kilo a i jen k medu, co tam mají doplnit 8, jindy bude 20 jen tak tak. To podle toho, co zjistíte prohlídkou, které se v tuto dobu nelze vyhnout. Při této prohlídce musíte kromě množství zásob také zjistit zda má vč matku, jak klade - jestli ne mezerovitě, tedy jestli není vykladená, stará a není předpoklad, že vydrží do jara. Vč se nesmí "ulejt", musí mu zůstat u spodku plástů volné buňky. Tam zasedne zimní chumáč, nemůže zasednout do plných buněk, vč zimují tak, že je část včel nalezlých do buněk.
Včelař musí získat zkušenost a jistý cit, překrmení není dobré. Chumáč nejspíš nezasedne přes mezeru mezi patry, ale vlastní zkušenost s tím nemám. Pokud to udělá, tak až se ochladí, stáhne se dolů kde nemá zásoby a uhyne hlady s bednou plnou zásob "nad hlavou". Ale možná tu někdo napíše jak je to báječné a jak to dělá a poradí vám on.
Vysvětlím proč to já nikdy nedělám.
Nikdy nevytáčím vysoké rámky, ve kterých byl někdy plod a hlavně byly v úle když se léčilo. Já těžím med jen z panenských a jen z nízkých rámků. Ony ty oslinvé výnosy některých takyvčelařů spočívají v tom, že do včelstva nacpou (báječně se k tomu hodí 24) 25 kilo cukru navíc a pak ten cukr vytočí s medem v příštím roce. To se u mojí provozní metody nemůže stát. U mě KK přijde po půli září pod VN a do jara bývají zásoby přenesené a spotřebované, podle naplnění KK všechny a nebo část vč nedokázala spotřebovat. Ty, které v NN dole zůstanou, ty zásobní rámky, které vč nestihlo vyjíst, zůstanou jako základ TLumiče když se začátkem jara tvoří. Prostřídám je trubčinou a stavebními rámky, podrobně jsem to tu mnohokrát popsal. Rámky z KK, i kdyby byly panenské, už nikdy nebudou v medníku, budou po své "životní" etapě (tedy po jedné sezoně) v TLumiči vytaveny, protože zažily léčení. A když je KK zásob plná úplně, u 39x15x11 to je asi 15,5 kg, pak většina vč nedokáže do jara všechny zásoby vynést a proto z části zůstávají v TL. U měr vyšších je na 100% jisté, že když by se jako KK použila vysoká bedna, že to za zimu a jaro vč nespotřebuje a tak to včelař další rotací dá do medníku.
Přidám postřeh a vědomost z prastarých OVP o pokusech v tehdejší NSR (Německá spolková republika).
Po válce bylo nutné včelaře v Německu podpořit, hledal se způsob. Bída tam byla větší než tady a tak jak daly úřady včelařům dotovaný cukr, ti ho nedali včelám, nechali je hynout hlady a šmelili s cukrem jako zvlášť nedostatkovým zbožím. Tak další rok vydali cukr denaturovaný pro včely neškodnou nesmírně hořkou látkou. Ihned toho museli nechat, protože včelaři vytočili nepoživatelně hořký med. To proběhlo v některých spolkových zemích, jinde cukr obarvili červeně a včelaři vytočili rudý med. Ukázalo se, že při technologiích, které dodnes přežívají u drtivé většiny i našich včelařů, prostě cukr denaturovat nejde, protože se vždy dostává do medu.
Proto jsem já zavedl takovou technologii, aby se to stát nemohlo. Moje rodina, a mí zákazníci za svoje peníze, si zaslouží nejlepší myslitelnou kvalitu. Jak věc vidí jiní včelaři nehodnotím, nechám to na svědomí každého jednoho.
Možná se vám moje odpověď nebude úplně líbit. Dávám vám k čemu jsem dospěl za více než 50 let včelaření, dál je to na vás.
A praktická rada. Jestli máte dost souší, i starých a ohavných, nevadí, uřežte je opatrně na cirkulárce a natlučte spodní loučky. K Optimalu by patřil NN 17, neradím, raděj 15 a ještě lépe 14. Opatrně se dá zmenšit i nástavek, lepší by bylo, než ničit ty, co máte, nadělat z překližky 21 mm (stačí 18, nic mezi tím se nevyrábí) NN. Je to skutečně velmi rychlé a právě letos tu dva začátečníci včetně fotek a případných přešlapů zveřejnili jak na výrobu nástavku za pár korun a trochy svého času. Váš úl má ale bohužel nejspíš falc...
Míra vysoká jen 27,5 je pro Dadantsystém nízká, ale já tak včelařím i s 24 a jen 11 rámky a jde to dobře a i vám s 27,5 by to šlo dobře, jen je NEZBYTNOU PODMÍNKOU NÍZKÝ NÁSTAVEK, v nejhorším snad i ten 17 a ten se snad i k vašemu úlu vyrábí. Jen je už pak těžký, ale hlavně MOC VYSOKÝ a tudíž už nefunguje tak dokonale jako 15 (ne náhodou je nejnižší Lang vysoký jen 137 mm a i při délce 42 bych se držel této výšky Langa). Ale pořád je NN 17 lepší než VN a jedině NN omožní všechny výhody Dadantsystému, hlavně nejmenší myslitelnou pracnost. A vám se času nedostává, jak jsem pochopil.
Tak jsem vám snad odpověděl na všechno. A všichni jsme měli mladé rodiny, zvelebovali bydlení a starali se o děti. Půjde to skloubit se včelařením i vám, když budete chtít. Naopak, prací u včel a při výrobě věcí ke včelám si odpočinete právě změnou a odpoutáním od všednodenních starostí.
XXX.XXX.242.42
Děkuji. Určitě vaše rady využiji. Letos tedy zazimuji v jednom nástavku, to je prostě jistota. Staré dilo jsem poslední roky vždy komplet vytavil jako prevenci moru a zimoval na novém v jednom nástavku, letos si už pár souší schovám.
Do jara to nějak vymyslím, vaše metoda se mi líbí. Já mám trochu špatný záda a když se včely nevyrojí a nanosí celý VN medem tak je to minimálně 30kg masakr, ono sundat i poloprázdnej a skontrolovat proč nenosí taky není sranda.
Vždycky jsme měli problém s vodou v medu, většinou to bylo 18-20%, no když jsem pořídil nové bedny s očky a začal s nimi podle různých rad laborovat vylítlo to na 22% i když to bylo z poloviny zavíčkované.
Zatím se mějte, ještě se ozvu.
XXX.XXX.242.42
Přemýšlím na nízkými rámky a kdybych rozpůlil nezistenu 400x250 z vysokých rámků 42x27,5, zbyde mi 400x125, to je hezký rámek 42x14,5.
Koukám po novém medometu, líbí se mi od Kováře elektrický na 4 rámky 45x30. Tam bych dostal i 8 malých rámků 42x14,5 případně se vejde i Dadan 43,5x30, ty používají často ležáky, jeden jsem si na rychlo spíchl ze sádrokartonu na 24 rámků, včely jako na dlani, krasne rostou, pak matečníky a jsou z nich aspoň oddelky, na Vysočinu to asi není vhodný úl? Ze starého medometu vždy vykapává poslední med zcernalej a nechutné kovové chuti a točit klikou po 3 rámkách už je taky trochu z pravěku:)
XXX.XXX.139.240
Pachuť je daná tím, že medomet ztratil cínový vnitřní povlak a med přijde do styku s holým železem. Nejen že to je nechutné, taky to ničí vytaminy a enzymy.
Mám medomet Carl Frantz a stál 27 před lety a je to šmejd! Je mělký a tak tam 8 polorámků vytočit nejde, koupou se v medu a spálil by se motor. Budu muset asi udělat ještě jednu výpoust aby med stíhal vytékat. Přesněji, med mizerné vlhkosti nad 19% vytéká dobře. Čím kvalitnější med ve smyslu nízké vlhkosti, tím pomaleji vytéká. Aby němečtí de.ilové dostali pod medomet co nejvyšší kýbl, tak udělali dno moc vysoko. Taky není dno nijak ve spádu aby to bylo výrobně lacinější - ono by pak dno nemohlo být přesně válcové ale elipčité a tím dražší na výrobu.
Dlší zhovadilost je, která při koupi přes internet není a nemůže být zřejmá, je, že jsou rámky v koši málo podražené a tudíž se kácí doprostřed. A přitom stačilo aby byly "podtržené" místo asi o 10 mm tak třeba o 30 a nemohlo by se to dít. A umýt koš je taky něco! Je zhotovený s výsekového plechu asi 1,5 mm s okýnky asi 20x20 a můstky asi 2x2 mm. To by bylo skvělé, koš je robustní, nedeformovatelný a hlavně dost řídký aby dobře vyletěl med a dost hustý na to, aby neproletělo i panenské voští. Samosebou panenské je vždy háklivé a vytáčí se na menších otáčkách a tedy zdlouhavěji. Koš by byl perfektní. Kdyby ale nějaký génius při výrobě odgrotoval ten výsekový plech! Koš je z vnější strany rukama neumytelný, hrozí vážné pořezání, u rejžáku to krouhá štětiny. Vozím to ke kámošovi na Wapku. A pozor začátečníkům ještě na jednu věc. Medomet a hlavně koš se vždy musí mýt studenou, nejlépe ledovou vodou. Teplá voda způsobí, že se rozmatlá vosk a hlavně propolis a pak to nejde dolů vůbec. Studenou vodou vosk s propolisem nezměknou, naopak ztuhnou a snadno odpadnou, jakoby odskočí z antikorového povrchu.
Je to tento, ovšem ve verzi asi před 10 lety
https://www.carl-fritz.cz/medomet-4r--nerez-38x46-df-vv-new--230v-110w/
Když jsem ho pořizoval měl jsem záměr chovat do 30 vč. Nyní je malý a pomalý, ale už to nějak vydržím. Jedno vím jistě, od této firmy si já nekoupím už nikdy nic!
Píšu to všem, nejen vám, na co si dát při koupi medometu pozor. Mě by ve snu nenapadlo, kor u německého zboží, že by výrobce nevyzkoušel zda med stíhá vytékat, zda se nekácejí rámky a zda neřeže neodgrotovaný koš.
A ještě jeden poznatek. U mě je limitem odvíčkování, pro mě nejodpornější součást včelařiny. Když bych vytáčel 8 N rámků, tak se vytáčení vůbec nezrychlí a tak je to kravina, že je lepší vytáčet víc než 4 rámky. No není, stačí si to vyzkoušet. A to i kdyby med vytékal tak, jak by z civilizovaného, profesionálně vyrobeného medometu vytékat měl. Opět jsem narazil na fakt, že u starého českého výrobku by se to nestalo a mě bohužel nenapadlo, že Němci vyrobí šmejd.
Výšku N rámku bych nevolil pdle velikosti či možnosti dělení vysoké mezistěny.
Podle co píšete plánujete sílu louček v součtu 20 mm a to je skvělé a správná úvaha. Já mám SL 7 a zkouším dokonce jen 6 a HL mám u N rámků jen 9 a vyzkoušel jsem úspěšně HL slabou jen 8 a dokonce jen asi 7,5 mm. Vše široké 25 mm aby včely neprostavovaly VM mezi patry. Já nepotřebuju v úle nadbytek dříví, ale maximum plástu. U delšího rámku, tedy s mírou 42 bych asi pod 10 mm HL nezeslaboval, SL by měla postačit 8 mm. Třeba u L rámku výšky 159 mm je HL tlustá 17 a SL 10 a jsou užší než 25 a tudíž to budou včely prostavovat. A těch 7 mm udělá na 12 rámcích cca 80 mm plástu a při jen 2 mednících přijdeme o jeden plást, je to tak?
Taky bych nevčelařil s pleckatými rámky. Důvody jsem vysvětlil jinde. A nyní nastává další důvod a ten je zcela zásadní. Už jen na ceně výše uvedeného medometu vidíme kam se dostaly ceny za 10 let. Pleckatý rámek je zbytečně drahý velkou spotřebou dřeva, kdy laciné plastové mezerníky nahrazují plecka. Tyto BL se amatérsky obtížně vyrábějí a je na nich zbytečně velká spotřeba dříví. Už jen tou nutností více dřeva je to neekologické, mladí si neuvědomují, že strom roste 80 let, ale ropu na mezerník máme za pár šušňů HNED! Ovšem jeden Slovák mě naučil báječnou fintu. V kleštích s čelistmi přesně 10 mm natlouká obyčejné lepeňáky. Ty díky velké hlavě fungují stejně jako mezerník, není tam žádný plast a vyjdou neskutečně levně. Zatím ty lepeňáky nepoužívám, je ale dobré vědět, když by nebyly k mání mezerníky, jak si poradit. A že nastává doba, že mnoho věcí nebude k sehnání, je těm chytřejším jasné a měli by se na to všichni připravit a vše dělat s vědomím, že doby hojnosti a plýtvání skončily a nevrátí se.
Ležan je úl do velmi silných snůšek. Protože moje infantilní pokusy (zamlada) s ležanem míry 39x30 skončily vždy špatně, takto mi to vysvětlili předkové = rodiče a jejich přátelé. Ale hlavně. Ležan = med ze zakladených černých souší a mě taková technologie nezajímá. Prostě je 21 století a když už víme, že nemusíme žrát výkaly včelího plodu, tak bude přibývat včelařů, kteří ze zakladených plástů těžit med nebudou. Za pár let bude nynější technologie na úrovni brtnictví, kdy se med lisoval i s plodem a každý si jistě umí představit ten eklhaft jak to asi smrdělo když se v tom kazily zbytky plodu. Dnes by se každý štítil toto jíst, ale celý starověk a středověk až do vynálezu Františka Hrušky = medometu po polovině 19 stol to lidi jedli. Prostě úroveň lidského poznání se každým rokem zvyšuje a vývoj se nezastavil a tak zanedlouho bude med pouze z panenského, bez reziduí léčiv, bez výkalů včelího plodu naprostou normou a naši potomci neuvěří, že se za nás jedl med s výkaly plodu.
Ať se to komu zdá rouhačské a necudné to takto bez obalu sdělovat, je to tak. A tak mě žádné ležany nezajímají asi tak, jako mě nezajímají brtě, kláty, košnice a ani třeba Medná kráva. Jsem Čech a já napodobovat Afričany nehodlám a chovat včely na nerozběrném díle = na 100% volné stavbě, taky nezačnu, protože to je totéž, jako by dnes někdo místo auta chtěl jezdit s bedňákem taženým voly a řítit se silnicemi závratnou rychlostí 3,5 km/hod. Jsou takoví, třeba Harré Kršna, ale jen zdržují silniční provoz a tím jsou nebezpeční nejen sobě, ale hlavně nám normálním a podle mě by na silnici (stejně jako cyklisté) neměli mít vůbec přístup.
Radikální tvrzení? Ano, já vím. Častěji, než je mi milé na moje slova dochází...
XXX.XXX.82.74
Takovejch peněz za takový nedodělek.
Vy mě bavíte, dozvím se co mě zajímá a vždycky ještě přidáte třešničku k zamyšlení.
Jojó, blahobyt končí, když je možnost včelařit soběstačně s tím co si člověk vyrobí a najde, tak by bylo zodpovědné se to tak naučit, koukněte co stojí třeba překližka atd.
XXX.XXX.242.42
Sosáčkama sosáme, bez přestání to samé.
Ikea Samla krabice s liaporem, krmení je hra a né maratón. Do sklenic už jen utopence a do včel už jen takhle.
Díky tom50 za tip
XXX.XXX.139.240