XXX.XXX.139.240
Aby bylo téma úplné, mělo by být v názvu ještě to, že to musí být míra širokonízká.
Jde o dvě protichůdné věci. Na jednu stranu lidé včely chovají pro maximální užitek, na druhou stranu med je pro včely nenahraditelný a když se vezme včelstvu všechen, zpravidla se to následně projeví nejen nižším výnosem, ale i celkově nižší vitalitou ve smyslu vyšší náchylnosti k nejrůznějším nemocem. A za sebe se domnívám, že i boj s roztočem zvládá dobře živené vč lépe, než to systematicky ždímané do mrtě.
Zde si dovolím přípodotek, že z mého hlediska nesmyslný Collos vůbec nezohledňuje rámkovou míru a proto jsou jeho výsledky v praxi k ničemu. Taky nepatrný zájem o Collos je toho důkazem. Zjevně jde o monitoring za účelem (bystřejší si domyslí) a ne o výsledek. Ale o tom tohle vlákno nezamýšlím. Jen že je to velká škoda, ovšem když se liberálně včelařskokorektně zamlčí některá fakta, pak je protagonista milován. Naopak posel špatných zpráv je jednoduššími bezdůvodně nenáviděn.
Takže nevíme zda má ponechání dostaku medu ten význam, jaký mu já přikládám. Ovšem moje celoživotní zkušenost a zkušenost mých předků jednoznačně ukazuje, že se v tomto nemýlím.
Proto (NEJEN) je nejlepší výška rámku 30 cm. Umožňuje to, že si vč má kde uchovat dostatečné věnce medu nad plodem a současně plochy plodu neomezí a cukrem de fakto jen dokrmujeme. Ten pak slouží hlavně na přežití zimy a na med vč narazí ve stěžejní době, tedy v předjaří a jaru.
Proč tedy ne rámek vyšší než 30, aby tedy měly včeličky ještě větší dostatek?
Musíme zvolit kompromis, kdy je ještě včelaření rentabilní a výnosné a současně to není raubsystém, který umožní vzít vč med všechen. To je jedna věc. Jiná a důležitější je jiná věc. Včelstvo v některých letech s horší snůškou omezí samo sebe v plodování- přizpůsobí se snůškovým poměrům, úplně nebo částečně ignoruje medníky a vůbec se necítí stísněné a nevede to k rojové náladě. Ještě hůř při použití mřížky, pak je právě popsaný jev skoro pravidlem ve většině let. Proto se nikde a dokonce i mimo Evropu u nástavkových systémů neudržela míra vyšší než 30 cm. Nejvyšší Langstroth s výškou 32,5 cm je víc než vzácný (je už moc vysoký) a Jumbo s výškou 28,5 je zase moc nízký. Za povšimnutí stojí, že nejrozšířenější úl a systém na světě Dadant-Blatt má ČTVERCOVÝ půdorys na 12 rámků výšky 30 cm + NN na med.
Tvdí se, že Langstroth svůj úl nevymyslel, ale získal v nějakém velkoobchodu tisíce hoblovaných beden za odvoz. Vlnitý karton nebyl po polovině 19 století ještě vynalezen a vše se balilo do dřeva. Skalní příznivci tvrdí, že existují prvotní výkresy, mě se ale zdá, že ta míra je nelogická, protože se přirozené podstatě včel nejvíce hodí tvar příbytku podobný kouli a tudíž je to prakticky použitelné jen ve tvaru krychle a v době medování stojatého hranolu = čtvercový půdorys. A tak výkresy nejspíš vznikly druhotně, když se už nedaly sehnat obalové bedny a nástavky se musely začít vyrábět. Ale to není předmětem mého sdělení, jen se snažím vypíchnout jinak nepochopitelné duševní (tvůrčí) pochody páně Lorenzo Langstrotha.
O tom, že původní Dadant taky nebyl logický a měl ještě delší délku rámků než Lang jsem tu už psal. Na čtverec ho modifikoval právě Blatt, což Dadant po vyzkoušení nadšeně přijal a svou původní verzi opustil. Mimochodem proto se v názvu úlu dodnes musí používat obě jména.
Takže stručné resumé:
Jako naprosto optimální se ukázala po celém světě výška rámku pro plod 30 cm. Umožňuje ponechání včelstvu dost medu a současně je to maximální výška rámku kdy zdravá včelstva včely medonosné ochotně expandují do medníku a neomezují se na pro včely dostatečně vysoký plást s výškou nad 30 cm.
Přirozeností včel není nanosit člověku desítky kilogramů medu, ale co nejrychleji ovládnout prostor, nahromadit pro SEBE dostatek zásob za JEDNÝM ÚČELEM A TÍM JE VYROJENÍ.