Mělo by být skoro nakrmeno. Často slyším a čtu o loupežích a já to vůbec neznám. Přemýšlím jak a v čem asi dělají někteří kolegové chybu. Jasně, nemusím do práce a nedělám nic jiného než se starám o včely a to velká většina pracujících včelařů nemůže. A někdo ani nechce, má včely jen jako hobby a antistresor a ne jim vysluhovat a podřizovat se jim. Rodina a manželka jsou přednější! A i práce, která živí také.
Přesto je nutné dodržet několik ZÁKLADNÍCH zásad. Krmit se může jen těsně před tmou. Vždy, když vč dostanou krmení (nebo cizí rámek) začne mejdan. Začnou létat před česnem jak smysů zbavené a jakoby se chlubily a zvaly lupičky a ukazovaly, že u nich by bylo co nakrást. To je přirozenost včel a nejde s tím nic dělat, jen se tomu přizpůsobit.
Krmí se tedy až navečer. Současně se nesmí nikde ulít roztok, nikde nesmí být nic upatlaného, nikde se nesmí zapomenout rámek se zásobami (ani suchý - voní). Jak si někde včely líznou a "řeknou" to doma, vyrazí početné komando (bývá to velmi rychlé), včelys patrně něco vypouští do vzduchu, nějakou vůni a začnou slídit další vč až vypukne nezvladatelný rumrajch. Jediné co se dá je hned uklidit příčinu a ony po nějaké době, když nic nenajdou a česna úlů ostaních vč jsou adekvátně velká a včely je ubrání, tak se uklidní a dají pokoj.
Česnová krmítka se musí použít až skutečně před tmou a obyčejně nejsou velká (největší mám na 1,6 l a už se nedají v tom objemu sehnat) a vč obsah odebere za pár hodin. Česnové se nesmí dát oddělku, který by ho do rána bezebytku nevybral!!!!!!!!!!!!!!
Odd je stejně lepší krmit jinak, uvnitř úlu, ještě lépe těstem a klidně i škrobovým.
Pak je nutné si zapamatovat prastarou radu předků. Včely nejvíc slídí když se seje a pak když se sklízí oves.
Přidám úsměvnou příhodu. Jednou si zjara přijel pro dvě vč velmi bohatý pán, přijel nejnovějším Superbem, soukromý účetní, na práci se včelami měl pomocníka. Než jsme s pomocníkem přeložili vč do jeho úlů a naložili do Superba, pan inženýr vyřídil několik obchodních telefonátů. Udílel jsem rady a řekl panu účetnímu, zjevně velmi schopnému manažerovi, který uměl vydělat velké peníze, to o tom ovsu. Pan inženýr - daňový poradce - se zasmušeně zamyslel, najednou se úlevně pousmál a děl: "to mám dobrý, u nás se oves nepěstuje".
No a nakonec. Bohužel jsem i ve včelařském časopise nedávno uzřel neuvěřitelný blábol jednoho autora (povoláním učitel ve včelařském učilišti). Žasnu i nad tím, jak to mohlo projít Redakční radou.
Kdo prý včely dobře a včas krmí, když mají doma všeho dost, nemají prý potřebu slídit a vykrádat u sousedů. A tak prý za rabovky můžou jen nezodpovědní včelaři, kteří svá včelstva krmí málo a tak jsou pak nucena slídit v okolí a krást.
To je neskutečná kra.ina! Základní pořirozeností včel je právě ustavičné slídění po zdrojích snůšky a včelám je úplně fuk, zda je to snůška z květů, medovice, nebo skomírajícího (vždy oslabeného nebo umírajícího) včelstva. Kdyby včely tuto vlastnost neměly, nenašly by zdroje snůšky.
A to, že napadají oslabená včelstva je prostě příroda, kdy silný, životaschopnější likviduje slabšího, který by jen udržoval na živu mikroby, co způsobují nemoci.
Troufnu si tedy tvrdit, že rabovka je vždy vina včelaře, vlastníka napadených včelstev.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Příroda je prostě mrcha. Z jejího pohledu se tím nezivotaschopnym stává každý oddelek, který má málo včel na obranu. Kdo nezažil invazi hladových včel a systematické vylupování oddelků, těžko uvěří. Loupicich včel je takové množství, že pokryjí vylupovany ul, zabíjí matku a do pár minut je hotovo....jenom souše a odnesen je i veškerý otevreny plod....a pokračuje to dál, dokud se lupičky nenakrmi. Silná včelstva to nepostihne. No a majitel hladovcu má pozdní snůšku.
V takovém pripade je největší chyba včelaře, že chová oddelky.
Jako vždycky píšete zlobné kra.iny! K tomu bohužel neumíte chápat sdělení v psaném textu.
Nejde o to, že je oddělek slabý, ale o to, že má nesprávně velké a nesprávně umístěné česno a v úle nesprávně umístěné dílo.(toto zvýrazněné vysvětlím pod článkem) Ocituju sám sebe, tu větu, kterou jste ve své úsměvné zášti přehlédl:
"česna úlů ostaních vč jsou adekvátně velká a včely je ubrání"
Takže. Proč já neznám loupež nikdy? A znám víc včelařů, kteří to nemívají. Protože dodržujeme, nějak automaticky, bez přemýšlení, nějaký soubor zásad a já se snažím ostatním sdělit, že mít rabovky nemusí. Co se snažíte sdělit vy, tedy kromě shazování čehokoliv co napíšu?
Když rozeberu váš zlobný výkřik tak vy tedy neumíte udělat oddělek a často to u vás dopadá jak popisujete a je to u vás tedy loterie, vždy nevíte předem jak to dopadne, jakási ruská ruleta. No, my ostaní se snažíme potížím předcházet a někteří nevědí úplně jak na to a jim je určeno vše co tu píšu. Totiž to, co popisujete, znám já JEN Z LITERATURY A VYPRÁVĚNÍ NĚKTERÝCH KOLEGŮ. A vždy se ptám jak to, že nemám úhyny? Jak to, že mám ve vč minimum VD a to i když první léčení v roce je Gabon až taky 5.9.? Jak to, že nemám rabovky? Jak to, že jsem jakživ nezažil reinvazi VD? Jen o tom čtu. Co dělají jiní jinak než já a nebo co já dělám jinak než značná část včelařů?
Chytřejší si tady najdou můj článek o zhoubnosti kyselin, zejména mravenčí, která sice včely nezabije, ale tak moc jim poničí orgány čichu = tykadla, že pak majíí tato vč potíže s identifikací nepřítele a nebo a to je horší, domácí nepoznají cizí vetřelce. Jasně, nejsem z výzkumného ústavu, neberu granty, nemám chemické značky před a za jménem a ani má tvrzení, doměnky a rady nevysílá televize a nepíšou v novinách a tak to je pro některé (pejorativní název té skupiny lidí si dosaďte sám) nevěrohodné.
Opakuju po několikáté. Popsal jste jak dopadá rabovka a popsal jste to, co já vyčetl, přesně. Ale jak tedy poradíte vy lidem aby se jim to nedělo?
Nijak, viďte, RUSKÁ RULETA je jediné co u včel umíte, ona totiž volná stavba není taky nic jiného než ruská ruleta, kde si včely staví co je kde napadne.
Pro začátečníky a i některé pokročilé, aby si uvědomili základní věci, následující sdělení.
Včely Bůh nestvořil proto, aby nosily lidem desítky kilogramů medu. Ony by žily v člověkem nedotčené přírodě po svém a nadbytečné zásoby hromadí patrně pro další organismy, nebo cizí včelstva, nevíme, ale není až tak obtížné si to uvědomit. Jestli ale chceme, aby vč přineslo nadbytek, tedy o hodně víc než by potřebovalo samo pro sebe, pak mu nelze umožnit život jako v divočině na divoké volné stavbě, ale musíme včelstva cílevědomně chovat v co nejvhodnějších úlech, adekvátními metodami při dodržení vymezených zásad. To vše dohromady + ještě určitá dávka talentu, citu a pochopení věci vytvoří předpoklad k zisku medu včelařem. Jestli cokoli z výše vyjmenovaného neudělám, nemám med a nebo jen někdy nebo málo. Když už u vč na divočině med je, tak nejde z nezpevněných plástů vytočit, polodivoké dílo nejde pohodlně vyjímat z úlu, všude je med i plod a i trubčí plod. Takové včelaření je prostě návrat na stromy ve smyslu do pravěku! Já ale žiju v jedenadvacátém století a napodobovat Afričany (medná kráva) nezačnu a napodobovat praxi evropského včelaření 18 a 19 století taky nezačnu. Já ne! Pro ty, co se zhlíží v primitivizmu, jsem jakživ nenapsal čárku a tak se divím, když některý z nich reaguje na moje články ze svého omezeného zaslepeného pohledu.
Vysvětlení slíbené v úvodu.
Vymezil jsem se tu proti zebrování a snažil se vysvětlit proč je zhoubné a mám za to, že tam píšu, že bych uměl vyjmenovat víc důvodů proč toto nedělat nikdy. Tak když tvrdím, že když je nesprávně umístěné dílo myslím přesně toto:
Mnohokrát jsem tu sdělil, že je NUTNÉ mít blíž k česnu světlé mladší plásty a vzadu tedy dál od česna tmavší a na konci ty nejhorší (z toho jasně vyplývá, že česno NESMÍ být uprostřed, ale vždy u strany). To z několika důvodů. Proto nesmím už jaksi vytříděné obsednuté dílo namíchat zebrováním. Jestli ale tvrdím, že se má včelař snažit celý rok soustředit světlé ZAKLADENÉ dílo u česna, neříkám tím například mezistěny a nebo včera popisovanou nedostavěnou M, kterou nazývám "drápák". Jasně píšu, že drápák lze (b.bě) využít NA KONCI úlu. Jestli se totiž M, drápák, nebo prostě svislá přepážka ocitne mezi prvním zásobním plástem (nebo několika) a plodem, pak se běžně děje, že slabší oddělek, brání intenzivně až plod. Tedy brání až pomyslná mimina a děti. Jestli nemá dost "bojovníků" na obranu celého prostoru, brání jen plod. Tam se to stane!!!!! Tak se dostanou cizí, "líznou si" jak se dřív včelařsky říkávalo, donesou domů zprávu o tom kde přesně je slabá jednotka, neschopná bránit úl (nebo doupě ve stromě - divokou volnou stavbopou se běžně děje co udělá člověk jen neznalý a nepoučitelný) a začne masivní invaze a té se už neubrání nic jak to správně popisuje BG.
Příhoda z loňska jak já umím i po tolika letech včelaření udělat chybu. Někde tu popisuju "odsavač" s varováním, aby to raděj nikdo nedělal. Dostal jsem dvě matky z ciziny, záleželo mi na nich moc. U jedné se stalo, že zlodějky začaly vybírat první dva rámky, kde byly jen zásoby a byla oddělené třetím penenským plástem. Dal jsem ho tam v domnění, že směrem k česnu ho ještě přijmou, dostaví a zakladou, což se některý rok daří dobře, jindy méně, pdotýkám bylo po začátku srpna. Před česnem hodně pobitých včel, na česně rvačka, přišel jsem asi těsně před masívním napadením. Zavinil jsem to hlavně sám tím, že jsem dal krmení česnem, včelstvíčko ho nevzalo do rána a protože to zvenku mokvá, ihned to najdou cizí včely.
Jak jsem to vyřešil.
Ihned pryč česnová napaječka (krmítko - co vyteklo na zem při odebrání jsem polil kýblem vody aby se to rozlité krmení naředilo a nerajcovalo). Česno na dvě včely, ne víc, prostě na dvě včely, někdy se píše dokonce na jednu včelu. Neudusí se, bez obav. První dva pokousané rámky - ty napadené invazí jsou snadno poznat, zlodějky je rozkousávají a na dno padá něco jako hrubá měl - jsem ihned ometl a schoval zabalené do mokrého hadru do auta a spolu s nimi zatím nepokousanou panenskou souš = drápák. Ke stěně přišla blinovka kvůli teplu, hned k ní plodové rámky a za posledním rámkem opět blinovka. Včel bitkou ubylo a tak proto zúžení.
Včelstvíčko se ubránilo. Rozjeté zlodějky to zkoušely jinde, o 4 pozice vedle byla druhá Rakušanka ve stejném odsavači, taky krmení česnem a nic se nedělo. Všude už byla pozužovaná česna na v tu roční dobu adekvátní velikost a tak lupičské průzkumné komando neuspělo nikde a do dvou hodin byl klid. Jen u vykrádaného se to furt rvalo, ale po radikálním zúžení a zmenšení česna - loupežnice musely po jedné a to už nedokázaly prolomit - se to už dokázalo ubránit a další den už byl klid. Ale občasné pokusy, jen u toho jednoho včelstvíčka jsem v následujících dnech viděl. Důvod byl zřejmý až za půl roku.
Happy end ale nebyl. Včelstvíčko se vzácnou matkou jsem vypiplal, posilováním plodem ho dostal do dobré kondice a zazimoval. Zjara tam ale byla panenská, v zimě vylíhnutá matka.
Resume:
Kde byl pokus o rabovku a mě se ho náhodou podařilo odvrátit a zažehnat (velmi pracná záležitost, štěstí a objev problému v počátku a současně nezpanikaření), tak ta matka stejně nepřežila a celé se to stalo jen proto, že TA MATKA BYLA OD ZAČÁTKU VADNÁ!
Mám tudíž za to, že některé "linie", jsou na rabovku náchylnější. Pak je to ale stejně vina včelaře, třeba v tom, že neumí rozpoznat, že má včely se špatnými vlastnostmi. Začátečník nemá šanci a pokročilý si to způsobuje sám. Třeba jak sám BG napsal o sobě, že je fanatik do volné stavby, tak to já chápu, je to zábava a nadšení pro nějakou věc, ale ZA VŠECHNO SE VŽDY NĚJAK MUSÍ ZAPLATIT.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jak to že nemáte úhyny? Na tohle téma už tady debata byla tuším loni. Lžete, všem stále dokola az tomu sám věříte. Nechtějte abych to dohledával a znovu zde připomínal lži kterými všechny krmíte.
Mimochodem, jak se letos daří trubcicim a těm se zvapenatelym plodem? I tohle jsou zdravotní problemy které se ukrývají pod pojem úhyny. Ale chápu, na vaši včelnici je to selekce chcipaku o které se nemluví.
Dobry den,
popisu co se mi letos stalo. Bohuzel jsem nebyl doma, takze mam jen fotky porizene dcerou a to mizerne kvality.
Abyste si mohli udelat predstavu a dat veci do souvislosti, popisu svoje stanoviste u domu. Dve rady stojanu vedle sebe, v prvni rade dve produkcni vcelstva, jedno na chov matek, inseminovana matka, a posledni v rade jsou vcely vytazene z cihel a dcerou inseminovane matky a jeden oddelek take s dcerou inseminky. Druhy stojan 5 oddelku vedle sebe. Mezi stojanama mam na stole optimalovy nastavek s dnem a vikem a otevrenym ockem kde mam dceru inseminky pro vymenu matky na podzim.
Dve produkcni vcelstva, prvni v optimalu nizke nastavky chov podle pana spavora, nejlepsi vynos medu v tomto roce. Vedle nich lang 2/3, silne agresivni vcely, vylupuji co mohou, utoci pri krmeni.
Oddelkem budu nazyvat vsechna vcelstva krome dvou produkcnich, vcetne inseminky.
Oddelky cesna zuzena na dve vcely, naznak loupeze u inseminky prame z agresivnich vcel, samy ubranily, prijde mi to jako pozustatk pameti z lonska. Po ubraneni uz nebyly ani pokusy o loupeni. U ostatnich oddelku bylo sem tam videt sarvatku na cesne, ale celkem pohoda.
Dvoje oddelky jsem delal kamaradovi, co ma uly od sedlacka, stropovikodno, cesno uprostred, nejde zuzit. Neni velke, ale nejde zuzit. Oba oddelky vykradene a znicene.
A ted to podstatne. Minuly tyden mi vola dcera, ze se asi roji vcely. Na zahrade se nedalo pohnout, vsude mraky vcel. (mrzi me ze jsem to nevidel na vlastni oci) Vse zacalo cca kolem devate hodiny. Prijel jsem domu kolem treti a uz byl klid. Domnival jsem se ze vitr odfoukl viko od skladu zasob. No nebylo to tak, vykradeno bylo krajni vcelstvo v optimalu, to co dalo letos nejvetsi vynos. Obe produkcni vcelstva byla zakrmena 25 kd cukru s tim, ze mely odhadem 10 kilo mednych zasob co uz sem nechtel vytacet.
A ted neco pro pouceni. U optimalu jsem nemel zuzene cesno. Bez debat moje chyba. Oddelky v dobe teto loupeze uz mely cesna rozsirena na cca sest vcel. Zadne jine vcelstvo ani oddelek neprisly k uhone, pouze to v optimalu. Letos se mi bohuzel vyrojily, meli novou matku. Nova matka kladla, plod meli. Pri kontrole vecer jsem nasel pouze suche plasty a pyl, par kousajicich se vcel, bordel na letaku a ulepena ocka do plodiste, ty byly otevreny, mednikovy (zasobni) zavreny.
Uz nikdy nebudu delat oddelek do jineho dna nez sveho, kde muzu upravovat velikost cesna podle potreby. Vzdy zuzim cesno i nejsilnejsim vcelam. Agresivni vcely dostanou letos novou matku oddelkem.
S pozdravem smidla.eu
P.S.: Treti stojan na druhe strane zahrady bez problemu, to jen pro uplnost.
A jeste reakce na prvni prispevek o krmeni. Mam stanovste se ctyrma vcelstvama, lotos premetena na mezisteny lankg 1/1. Krmit tam jezdim kolem treti hodiny, jak jedu z prace. zadne loupeze, zadne slideni, zadne problemy. Skoro neuveritelne, kdyz to porovnam s chovanmi vcel u me doma.
nejake napady jak to vysvetlit?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jasně, jedno stanoviště ošetřuje špatný a druhé dobrý a svědomitý včelař, který našel poučení u tom50
smidla
Moc se mi nechtělo do jedovatých slin BG a nevěděl jsem, že jste předtím psal vy. Popravdě jsem moc nepochopil co sdělujete. Ale jestli správně chápu, nejlepší výnos Optimal NN systém, ale vyloupené je to až po výměně matky odrojením, je to tak? Tak to asi bylo matkou.
Dále, vy sice máte zúžená šesna, ale otevřená očka? Tam hledejte příčinu, očka prostě nesmí být nikdy v roce. Zkuste to u části vč je NIKDY neotevírat a užasnete kolik problémů vám odpadne.
Sedláčkovo dno (není to Sedláčkem) s česnem uprostřed? No a co jste čekal? Vyhodnotil jste to tak, že příčiny byly dvě? Jednak nemožnost zúžit česno, ale hlavně česno uprostřed. Proto já neznám loupeže, protože kromě dodržování celého souboru základních zásad nikdy nemám česno uprostřed! Ano, i na toto má vliv pozice česna.
Přes jedovatosti od exota, něco na tom co píše může být. Pokud to chápu správně, část děláte podle mejnstrýmu a část podle mě, tedy psal jste to někdy dřív. Pokud je to tak, mohl by být lepší důkaz?
Přidám letošní příhodu z tohoto předvíkendu. Za řadou úlů jsem postavil, lajdácky, štos nástavků, v některých zbytky medu. Musí to před Gabonem ze včel pryč, počká to do jara a včely ty zbytky zakomponují do nového medu.
V pátek přijdu navečer ke včelám, štos se skácel a padl na řadu úlů, která stojí nad strání. Leknul jsem se, že je úl, na který to zezadu spadlo, skutálený ze stráně. Nebyl, stál na svém místě. Jen celý úl popojel na dně asi i 5 cm dopředu a co hůř, o asi 10 cm popojel krmný prázdný NN s "pixlou" Samla na krmení. Ovšem stopro se to stalo když krmení bylo vybrané, krmil jsem 4 dny před touto epizodou.
Rámky ze štosu včely vybraly, ty se zásobami skoro rozžvejkaly, na zemi byla vrstva žluté hrubé "měli". Ale bylo po 19 hod a blázinec už ustal, ze štosu vybraly co šlo. Tak jsem štos posbíral a postavil jinam, už pořádně, úl posunul po dně a celý úl posunul na místo kde má být a stejně tak jsem posunul krmný nástavek. I když bylo odkryto tolik z toho jednoho úlu, rabovačky ho nenapadly a já vůbec nechápu, jak se mohly ty s rozvaleným úlem ubránit. Podle mě nebyly napadeny, to by se ubránit prostě nemohly!!!!! Neumím pochopit jak to, že to včelstvo nebylo napadené když pár desítek cm, asi 40 cm od téměř odkrytého úlu vyrabovaly typickým způsobem nástavky se zbytky medu.
Pravda je, že včely vůbec letos neslídí, něco někde pořád mají i když v úlech to není nijak vidět - je to asi akorát na spotřebu, když jdu do včel ničeho si nevšímají. Kolem úlů to každý den příjemně voní.
Sedláčkovo dno (není to Sedláčkem) s česnem uprostřed? No a co jste čekal? Vyhodnotil jste to tak, že příčiny byly dvě? Jednak nemožnost zúžit česno, ale hlavně česno uprostřed. Proto já neznám loupeže, protože kromě dodržování celého souboru základních zásad nikdy nemám česno uprostřed! Ano, i na toto má vliv pozice česna.
Je dávno zjištěno ,že na studenou stavbu je vhodnější česno uprostřed a na teplou na boku.