Předesílám, že pod pojmem zužování mám na mysli nikoli odebrání neobsednutých plných zásobních plástů, ale jejich oddělení od obsednutého prostoru blinovou přepážkou tak, aby otvorem v přepážce bylo vč neustále ve styku se zásobami a současně mohlo ve zúženém prostoru zvýšit teplotu a díky tomu se mohlo rychleji rozplodovat. Obecně se to nazývá komorování.
Opakovaně připomenu, že Blinov komorování nevynalezl kvůli rychlému jarnímu rozvoji, ale kvůli samoléčbě nosemy apis teplem. Tato "nemoc" decimovala vč mezi válkami a ještě i po ww2 až do osmdesátek a namnoze působí škody stále.
Všechna mě známá odb. lit. propaguje chov pouze silných vč. Někde jsem tu psal, že se mi jako mnohem vitálnější a hlavně výkonnější jeví spíš vč vyzimovaná ve střední síle a tvrdím, že relativně nejvýkonnější jsou nejslabší "lazaři", myšleno po vyzimování a opakuju slovo relativně. Izolace úlu nehraje roli, mám dojem (nemůžu dokázat), že tenkostěnný úl se stěnou 20 mm smrk je lepší než izolovaný úl kvůli lepšímu zdraví a větší vitalitě. Musí ale stát v létě ve stínu.
Nyní ale mám v některých vč už 40 litrů roztoku 1:1 (tedy přesně 25 kilo suchého cukru) a ještě nejsou nakrmená, přesněji, nemají plné KK. Kolik tedy musím zkrmit? Podle roku, ale taky i 30 kilo cukru a někdy i více (před 40 lety to byla dávka pro 3 kmenová včelstva). Pak ale nemám nijak slabá včelstva, nebo ano? A pokud jsou silná hodně, stejně je zjara zúžím na max 8 rámků. Kde to neudělám v domnění, že to nepotřebují, výsledek je pomalejší rozvoj a také o bednu jarního medu méně (cca 15,5 kg), přesněji, špendlíky a třešně nevytočím, tuhle snůšku vč spotřebují na dohnání rozvoje. Přičemž zákazníci preferují med před řepkou, je tmavší, lahodnější a později tuhne, je prodejnější. Řepka pak "zmizí" v pastovém medu, na což se hodí nejlépe právě med řepkový.
Tím je pro mě VŠECHNA mě známá odborná literatura nepravdivá a všechny bláboly o nezužování jsou v mých podmínkách jen těmi bláboly. Zatímco se svět mění a navíc vývoj se nezastavil, přesto opisovači dávno známých "pravd" sveřepě tvrdí, co mnozí můžou sami vypozorovat, že už neplatí a nebo ne zcela.
Ale každý kdo jak chce. Jo a míra 24 dává vždy (při mojí provozní metodě mez mřížky, bez převěšování plodu a těžby medu jen z panenského) méně medu a současně vyžaduje víc práce.
Pro vysvětlení co myslím slabým vyzimovaným včelstvem. Je to oddělek, který ani neměl KK (z logiky ani TL), byl nakrmený na jeden VN 39x30x11, ale měl jen 10 rámků, poslední (nejdál od česna) byl vyndaný kvůli fumigačnímu hřebíku. Toto vč dostalo místo obvyklých 20-30 kg cukru jen 10, max 15 a tudíž už jen krmení byla polovina práce. Potřeboval jsem na jeho zazimování o 2 NN méně. Po vyzimování je to zúženo podle momentální síly na 5-7 (výjimečně 4) rámků a tudíž tohle vč postaví víc vysokých M jen proto, že je kam je přidávat. Pravda, první NN pro špedlík/třešeň často (podle roku a počasí) nedostane a nebo dostane jen napůl, zúžený dvěma buchtami v objemu 5 rámků. Ve chvíli, kdy se ještě "kmenovým" nedá přidat druhý medníkový NN, jsou už "slaboši" puštěni na celý NN /slabší na půl). Celkově tyhle slabé jednotky přinesou v průměru o 1 NN (asi 15,5 kg) medu méně než kmenová vč.
Resume.
Zimovalo to v méně bednách a tak na uvolněných NN mohla být v zimě udělaná údržba a opravy.
Zkrmila se polvina cukru a spotřeba práce byla méně než poloviční.
Vč postavilo až 5 (výjimečně víc) M, zatímco kmenová jen jednu - nebylo kam přidávat M.
Medný výkon byl nižší ne o polovinu, ale max o třetinu a v případě medovicové nebo jiné letní snůšky je celkový roční medný výnos menší nepatrně. Naopak, jarní slabší vč přinesou medovice, pokud se vyskytne, víc.
Vč se méně rojí. skoro vůbec
Napadení VD není nikdy větší než u silných kmenových vč, v amatérských podmínkách to nelze s jistotou prokázat, ale zdá se, že tato střední a slabá včelstva jsou mnohem přirozeně odolnější vůči VD, ale jejich relativně vyšší výkon, daný celkově lepší vitalitou, nasvědčuje tomu, že ve slabších jednotkách je něco jinak, líp.
Z uvedného vyplývá, že není pravda, že nejrozumnější je chov silných a supersilných vč, ale naopak, cíleně vědomý chov vč slabších a středních.
Každé silné vč může dát oddělek. Bylo by naopak rozumnější a ekonomicky výhodnější chovat vč nanejvýš střední síly a kmenová likvidovat. Pak ale vystvává otázka nejen ekonomická, ale hlavně etická a sice JAK?