Umístění česna

Tak toto je neskutečná kra.na, chtěl to a tak to bude mít a každý může posoudit. Původně jsem ho nechtěl zesměšnit, ale s tímhle pánem to jinak nejde. stejně nedá pokoj.

Včelstva vždy preferují, pokud mají možnost, plodovani co nejblíže k cesnu a ukládání zásob nahoru nad plodiště. Důvod je prostý. Zimní chomáč se projida pouze do stran a nahoru. Nikdy ne dolů. Pokud tedy mají uloženy zásoby z jakýchkoliv příčin dole pod chomáčem, jsou odsouzený ke smrti hladem.

Arogantní vševěd, patrně ze své zaslepenosti zastaralým úlem a zastaralým NN systémem vůbec neví, že píše nesmysly. Ihned ty jeho bludy uvedu na pravou míru.

Horní česno není čsno ve stropě, doporučuju si nastudovat jak vzniká 99% dutin ve stromech (později sem dám původně připravený příspěvek s popisem jak vzniká dutina a jak v ní žijí včely) a včely žily v drtivé většině ve stromech. Nikdy v zemi, výjimečně ve skále a nevíme zda tam přežívaly trvale.

Dutina je vždy taková, že pokud se do ní usadí včely, má jen jeden vchod. Ten je vždy asi 20-40 cm pod stropem a dolů může být několikametrová dutina a někdy až k zemi, k hlíně. Proč dutina nikdy není výš nad "sukem" vysvětlím indy.

Včelstvo obsadí tuto dutinu, nahromadí zásoby, má jich nad česnem nejčastěji asi těch 20 cm. Pak má plod proti česnu. Ovšem když je včesltvo silné, nespořebuje v zimě všechny zásoby a další rok přinese další, pak může být zásob i metr a i víc pod česno. Roj se totiž klidně usadí v dutině o průměru třeba jen 15 cm a včelstvo je i přes dva metry vysoké. Plod má pod těmi zásobami i když je česno třeba metr nad plodem a mezi stropem a plodem jsou zavíčkpvané zásoby. No a náš chytrolín tvrdí, že dutina nad česnem není, asi myslí, že strop dutiny lícuje s horním okrajem díry = česna a že vč založí zimní hrozen proti česnu (a ignoruje třeba metr i víc zásob od česna dolů a tím nemá nad sebou zásoby a uhyne. Přitom každý by měl vědět, že zimní hrozen zasedne bez výjimky tam, kde se vylíhne poslední plod před zimou. A to bez ohledu kde je česno. Jen pokud bude plást širokoízký, bude ZH na straně blíž k česnu. Ale širokonízký protor byl v dutině stromů velkou vzácností a nebo jí je nyní.

Takže bohemiagall ve své genialitě tvrdí, že včely miliony let neměly šanci přežít a jen díky včelařovi, nejlépe s Americkým zastaralým úlem, umožnili včelám přežít až dosud. Ale jen po roce 1860 kdy vznikl Langstroth. Asi si to ten dobrý muž myslí a nebo nechápu jak na ty bláboly přišel.

Kdyby BG uměl včleařit i pohrdasné devětatřicítce a nerotoval nesmyslně nástavky, věděl by, že ZÁKLADNÍ fintou v Dadantsystému je, že se tak zvaná Krmná Komora nechá včelám naplit zásobami a kolem půlky září se celá vloží pod VN. A tak má vč celou zimu zásoby pod sebou, kromě těch nad sebou a ty nad sebou tam nemůže nemít, pokud nějaké zásoby má a nejen, že to nevadí a vč nezabije, ale sim sala bim, ZÁZRÁÁÁÁÁK! Do jara jsou zásoby z KK pryč a včelstvo je neuvěřitelně silné a vitální, nahusto obsedá ponechaný prostor a ne že v mnoha poloprázdných NN bloudí pár zimomřivých včeliček vymrzlých průvanem z oček u té části včelařů, kteří očky své včely týrají.

Takže. ÚL s HČ jsem měl za to, že včelař (začátečníka nemyslím) ví, jak by měl vypadat. Musí to být vysoký prostor pro plod a jeho ca 50% je jeden NN nad VN. Polopatě, základní úl je jeden VN a nad ním jeden NN a česno je mezi nimi a ne ve stropě!!!! To jsem doufal, že by měl včelař vědět. Potíž je v tom, že mezi VN a NN MUSÍ být jen 6-8 mm = tedy Včelí Mezera a ne víc. Tím pádem musí být 70-75 cm2 velké česno buď pod horním okrajem VN a nebo u spodního okraje NN. V NN je to ale nevýhodné a vysvětlím proč.

Protože se úl s HČ používá stejně jako úl s česem dole, tak se prostě dle snůšky a sílení vč přidávají medníkové NN a ty se musí vždy podsouvat pod ty, co na úle už jsou a tak by buď musely mít všechny NN u dolního okraje štěrbinu například 405x18 mm jako česno (aby to dalo 73 cm2) a otevřené by to bylo vždy jen u NN, co je na VN a nebo by se musely pořád přednavat nízké rámky do česnového NN. Proto česno v NN být nemůže.

Co se týče "bordelu" na dně, toho si je každý rozumný vědom. Ale zdá se, že HČ má potenciál velkých benefitů, o těch zatím pomlčím a tudíž se za doufané benefity holt musí něčím zaplatit.

Pozorný čtenář postřehne, že pak by (u HČ) úplně padla možnost chovu trubců pod VN, tedy mezi česnem a dělničím plodem, o kterém se domnívám, že je příčinou nepatrného napadení včel vedených mojí metodikou. Jsem si toho vědom velmi dobře, ale kdo nic nezkouší, na nic nepřijde.

Ještě vysvětlím toto. Jak jsem přišel na chov trubců v TL. Původně jsem do KK žádné trubčí rámky nedával a zjara jsem KK odebíral. Ovšem to se mi nelíbilo proto, že jsem vč v době, kdy se rozšiřují, ubíral prostor na jehož velikost už byly adaptované.

Současně se rozmohlo, že někteří včelaři nechali ve vysokých podmetech včelám stavět divokou trubčinu. Já zaboha nijdy nepůjdu cestou pralidí nebo nerozběrného díla a tak jsem četl pozorně zdůvodnění těch, co nechávali v podmetech stavět trubčinu. Dostal jsem tři dna s vysokým podmetem a neosvědčilo se mi to, nesmírně mě štvalo to dobývání divočiny. Tak jsem dostal nápad dát dno nízké 18 mm a celý nízký nástavek místo podmetu s tím, že já nebudu jako primitiv ze dna dobývat divočinu, že chci i divokou trubčinu v rámcích aby se dala snadno vyjímat a bylo s tím málo práce.

Pak se stalo, že jsem měl melecitozní med a tak jsem do prázdných KK zjara umístil nastřídačku medové rámky se SR pro trubčinu. Nejprve jen dva. Pak přišla LBV a tam tvrdili, že trubců mají být rámky 3 vysoké míry a tak jsem zkusil 6 N rámků prostřídaných s dělničáky (vedle sebe by to nefungovalo, ignorovaly by rámky a stavěly šikmo). Pak jsem zjistil, že postaví a využívají nejčastěji jen 4 SR a tak jich nyní dávám jen 5 s vědomím, že ne všechny postaví a využijí. Mají ale tu možnost.

Jinde píšu jak pomcí vysokého SR stimuluju vč k rychlejší stavbě a zakládání M a to je patrně důvod, proč v době největšího vzepětí stačily dole jen 4 N rámky (tedy zbývající 2 vysoké z LBV). Za vše se něčím platí a proto kompromis, že po 10-20 květnu už ve VN trubčák nemám. Tehdy ale už vč tolik trubců nechtějí a proto stačí 4, max 5 SR dole. Ještě lepší je, když se do vystrojovaného TL dá jeden už hotový světlý trubčák. O to ochotněji ten dolní prostor vč přijme, začne stavět a matka zakládat. Často tam klade i dělničinu a proto nemá důvod klást v medníku.

V souvislostech jsem navázal, po vyvrácení nesmyslů od BG, jak jsem dospěl k TL s chovem trubců nejpozději po 20.5. pouze dole pod VN. Tam se domnívám, i když pan Goro ttvrdí, že ne, ale nedokáže mi to vysvětlit, že se líhne nejvíc (nejspíš všichni) VD v úle, že se většina VD (nejspíš všichni) vyskytují jen na trubcích a s těmi jsou pak odtraněni při vyhnání trubců. Jistěže to může být jinak. Je tu ale fakt, že mám já a další včelaři s mojí metodikou nepatrné množství a nebo žádné VD, což zjišťujeme ihned po fumigaci i bez sít. V zimní měli pak nemáme také nic a nebo jednotky VD, u mě u 20 vč celkem 2 ks. Ne na jedno včelstvo, ale ze všech 20 spadli 2 VD a ti tam nejspíš byli na HL KK oddřív a včely je jen v lednu shodily když se trochu oteplil a chodily si dolů do KK pro zásoby.

Opakuju. Nevím jak mi to funguje a ve skutečnosti je mi to fuk, důležité je, že když se vše udělá jak říkám a dokonce i u 24 v kombinaci s NN, tedy logicky i u 27,5 a klidně L délky nebo dí élky 42, pak to prostě bude fungovat každému. Jen to bude nejpohodlnější s nejmenším minimem práce u 39x30x11 + NN 39x15x11.

Nic víc.

A přece jen něco.

Vč včely medonosné nikdy nebude v ZH obsedat víc než 8 uliček, tedy 9 rámků. NIKDY! Silnější vč prpotáhne ZH na několik nástavků navýšku, avšak jen na 8 uličkách s tím, že krajní rámky obsedá jen z jedné strany. 8x35=280 mm (třeba proto Brenner navrhoval úl na 8 rámků míry 30x30). Jestli je tedy díla na míře 39 bez bočních louček cca 370 mm, tak i kdyby nad ZH nebyla jediná buňka zásob a všechny byly na jedné straně vysokých rámků, vč stejně přežije a velmi dobře, protože se umí posouvat po zásobávch do strany stejně jako nahoru. Stačí se včelařsky dovzdělat. Míra 24 je právě tím pověstná, (proto nesmí mít TS nikdy česno uprostřed), že ZH dorazí uprostřed zimy na horní loučku a strop a začne se posouvat na stranu. Pokud je česno u strany, má vč vedle sebe dostatek zásob. Pokud je česno uprostřed, ZH vyrazí na jednu stranu a zpravidla padne hlady a přitom jsou rámky ze třetiny plné zásob na opačné straně než zůstal padlý zimní hrozen. Včely pro ně ale nemohly. A nebo se stane to, že se ZH rozdělí na dvě číásti, ta s matkou přežije, většinou ale padnou části obě.

Takže vč umí věci, o kterých BG nemá asi ani tušení.

Máte rozhodně pravdu v té poslední větě. Přeji všem tohle poznání, které vede k cestě stát se včelařem a ne jen setrvávat zaslepenym idiotem co drží včely.
Ostatní blábolení rozebírat nebudu, nemám chuť ani čas hrabat se furt dokola ve vaší mentální žumpě.

Super přístup, čím dřív se vy vy.erete na mojí "žumpu", tím dřív bude zase hezčeji když ne na světě, na IF určitě.

Já být tolikrát usvědčený z kra.in, ani nemuknu a někam zalezu a budu se učit od těch, kdo něco umí a i od začátečníků s neotřele netradičními nápady.

Vašeho drahoceného času je tady pro nás škoda, máte recht. Já svůj čas dám rád těm, kdo o to budou stát a ti ostatní to číst nemusí. Není to tu povinné a když vás to tak moc obtěžuje, nechoďte sem. Já tedy nechodím někam kde mi nerozumí.

Navíc pořád netušíme kolik máte vč, kolik % máte úhynů, jaký máte průměrný výnos a zda vůbec umíte správně průměrný výnos spočítat. Nevíme nic, jen tu zvracite jed.

Já být tolikrát usvědčený z kra.in, ani nemuknu a někam zalezu a budu se učit od těch, kdo něco umí a i od začátečníků s neotřele netradičními nápady.
Další lež která ve vašem případě rozhodně neplatí. Už se to táhne s vámi léta . Trocha pokory a sebereflexe by neškodila. Léta už na to máte. Inu i blbec jednou zestárne...

Prosím ostatní o poznatky s horním česnem.

Bohužel tu tento člověk (nebo špatně naprogramovaný robot?) otravuje a odvádí pozornost jinam. Bude stupňovat agresivitu, jinak to tenhle typ neumí. Jak říkám, asi ho nemá nikdo rád. Já ho ale ZATÍM rád mám. Nahrává a přísahám, že si ho neplatím, nejsme domluvení a ani BG nejsem já sám.

Zatím se mi ho podařilo přimět aby místo vyjadřování nádeníka ze čtvrté cenové skupiny začal psát spisovně. Možná se podaří, že ho někdo začne mít rád a on nebude mít potřebu navážet se do mě. Některé jeho nápady mají i něco do sebe, ale bohužel to jsou povětšině zaslepené bláboly a hlubším studiem jeho názorů vždy vyjde zaselpený fanatizmus. V českém medu nikdy nebyl Amitraz ani nic jiného nalezen a med smí být přímo konzumován. Ale tihle blázni budou svěřepě tvrdit, že mocní lžou a že med je plný nějakých chemikálií. Přitom laboratoře umí v medu najít doslova stopová množství ATB, tvrde chemie ale ne. Zajímavé.

Dal jsem tu ZADARMO jasný návod jak to udělat, aby se případná rezidua nemohla do medu dostat tím, že nedovolím včelám stavět si v úle kde co chtějí a že stačí nemít v úle plásty na med ve chvíli léčení. I úplně de.ilní člověk by tohle pochopil. Ne tak někteří.

Pak jsem vysvětlil množství tvrdé chemie a délku expozice ve srovnání s kyselinami. Dotyčný asi neumí počty ze čtvrté třídy základky a tak jsem specielně jemu dal příklad s kilem něčeho v kapse ve srovnání s destitunovým nákladním autem. Kdo nepochopí ani toto, vážně nemůže být úplně normální.

Takže. Píše tu nesmysly, navíc plné jedovatých slin a nikdy neodpovídá na položené otázky. Nejspíš ani nevčelaří a nebo s tak žalostným výsledkem, jako podobný "odborník" jako je jakýsi Černý. Ten má volnou stavbu v nenatřených úlech, med žádný a dokonce to učí na včelařské škole. Co je v naší zemi možné, to soudný člověk žasne!

Předchozí je irokez i pro vás, já, na rozdíl od vás, bych si takovou pluralitu názorů rád "utrhnul vod huby", věříte? Já bych naopak chtěl, aby kdo něco přednáší, tak se musel držet nějakých pravidel, na kterých se shodla většina - tedy absolutní prazáklad demokracie. To by nám tu brzy někdo radil žít v jeskyni a živit se kořínkama a nalezenými chcíplotinami. Zatím je na každém z nás odfiltrovat si sám nesmysly. U zjevných kta.in je to snadné, u jiných je k tomu potřeba už určitá inteligence a určitý světonázor. Připomínám, že TVRDÍM, že pravidla jsou nutná tehdy, když podivín -alternativec chce vypouštět včely do veřejného prostoru, kde mohou nakazit včely nevinných včelařů. Když si své alternativně chované včely zavře doma na zahradě, pak ať se klidně podělá do vejšky!

Přiložené video je víc než poučné. Jeden nemá med a má z velké části nerozběrné dílo a doslova se přizná, že zkouší co ještě včely vydrží a druhý se netají, že jde jen po prachách hlava nehlava. Inu každý dle svého vychování a své morálky a je na každém v čem se zhlíží. Já tedy ani v jednom z pánů, a kdybych měl tu moc, Černému tento způsob včelaření zakážu jako potenciálnímu riziku pro zdraví včelstev v ČR, Stonjeka bych s pokrčením ramen ignoroval, jen bych se s ním rozhodně nekamarádil.

Video není nutné skouknout celé, stačí první tři minuty a každý soudný včelař má jasno. Navíc Černý, to je fakt síla!

https://www.youtube.com/watch?v=GACc14nUgR8

Začátečníkiům a mladým, kteří moc nepamatují, připomínám, že za komančů byl lepší celkový zdravotní stav včelstev v ČSSR. To je dohledatelný objektivní fakt. A jedním z nástrojů jak toho komunisti uměli dosahovat byl, že se včely nesměly chovat na nerozběrném díle. Chytřejší by se pak měli ptát, proč to ti bolševici dělali, takovou nesvobodu? Že byli zavile zlí a proti lidem a nebo měli účinné páky jak ochránit většinu před hrstkou bezohledných polobláznů?

Každý slušný člověk by měl být především maximálně ohleduplný k druhým a teprve pak si dělat co se mu zachce. Liberalizmus předpokládá, že jsou všichni slušní a ohleduplní a že budou všichni dobrovolně dodržovat pravidla. Ale to je axiomatický blud a vidíme to dennodenně všude kolem nás!

Ale ano, video o je naopak nutné dokoukat celé! I když ne každý je mentálně schopen pochopit nejen co říkají, ale i jak to myslí. Jinak jsem poctěn, být vámi zařazen do téhle skupiny lidí....
Jinak pokud chcete odpovědi na vaše otázky, dávejte takové, které někam povedou a ty které pokládate kvůli dehonestaci už léta stále dokola. Pokud chcete vědět něco co nevíte a já vím že je toho ještě hodně, klidně se ptejte. Rád se se vámi podělim a to zcela ZADARMO.
Jo a až zde budete zase psát, že vás včely nezajímají, ale jenom užitek jinak to nemusíte dělat, rád vám Stonjeka připomenu. Dobrý je nejdřív si uklidit vlastní chlív než ukazovat na hnůj souseda. Chápu ale za ta léta, že je to pro vás hrozně těžký.... protože jak to bylo s tou apatykou?

Ano, Tome, dokud budou lidé jako vy, nebude slušnost a ohleduplnost.

Zvláštní je, že jen vy dva jste slušní a my ostatní ne. Já bych se zamyslel. Vy nikdy nemáte argument, jste hyperstručný. Inklinujete k někomu, kdo ustavičně mele kra.iny a dokázal jsem to tu mnohokrát. Připomenu. Začátečníkovi radí přeleták a posilování a pak napíše, že zachraňovat tak slabý odděleček, když já napíšu, že je nejspíš nějak vadný, tak najednou tvrdí, že to k něčemu připojit je roznést si nebezpečí nemocí atd.
Prostě ten nemocný člověk vždy, i když odporuje sám sobě, musí být v opozici ke mě. Úsměvné a politováníhodné, má to těžké, jen já ho nějak litovat neumím.

Víte, je na každém z nás kam se chce zařadit a je to i na vás. No a jestli tíhnete k někomu, kdo je laternativní blázen a svým jednáním ohrožuje celek a současně mít hubu plnou slušné ohleduplnosti je chucpe na entou!

Znova opakuju, že toto vlákno založil TomášR kvůli hornímu česnu. nevím jak on, já nepořebuju od BG vědět jak to nejde a kor když to jen on tvrdí jak to nejde. Mě zajímá jak to jde a nebo jak by to jít mohlo a zda to už někdo vyzkoušel. A sleduju tím určitý cíl. HČ je samosebou komplikace a dle mě by to mělo přinést jistý, velmi významný benefit a pokud ano, rád tu komplikaci podstoupím.
Takhle nějak u mě začala vznikat, v době slepého a fanatického propagování LBV a jiných včelám škodlivých postupů, série promyšlených pokusů i operativního využívání náhod, způsobených především mojí zravotní indispozicí, jak docílit, že nemusím blbnout s kyselinama když nemám med v plástech s možnými reziduy tvrdé chemie a podařilo se mi to! Svoje nepatrné léčení jsem tu zveřejnil a pokračuju dál na ubírání "léčby" a současně netýrám včely tím, že bych zkoušel co ještě vydrží a co už ne jako Černý. No a kdo jiný by Černého obdivoval než podobný škůdce a týrač včel? Ona totiž vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá a tak i vy holt inklinujte k nesprávnému. A vím, jak jsou liberálové zuřiví když někdo řekne, že je něco SPRÁVNĚ a vysvětlí, proč je něco jiného NESPRÁVNÉ. Právě proto to říkám, že slušní lidé vědí sami od sebe co správné je a co rozhodně nikoli.

BG je už únavný, ale opětovně vysvětlím jaký je můj vztah ke včele. Já nechovám včely aby bylo dobře jim, ale aby bylo dobře mě. Ovšem jestli chci od krávy vysoký užitek, nesmím jí mít v koncentráku pro krávy, ale v nejlepších myslitelných podmínkách. Musím jí zajistit pohodu beze stresů a musím jí zajistit účinnou veterinární péči a všechny ostatní požadavky dobytka a teprve pak můžu očekávat vysokou užitkovost. Takže u mě je ohleduplné chování ke včele prostředek k dosažení nějakého cíle. Hledám takové prostředky, aby na 100% vyhověly výše uvedeným požadavkům.
U pomatenců je chování ke včele cíl a vůbec je nezajímá, zda by to samy včely chtěly podle nich. Tím, že Černý nemá med, jeho včely jasně říkají, že lépe by jim bylo u Stonjeka bez ohledu na jeho motivy včelaření.

Takže ve finále je můj přístup ke včele šetrnější, než přístup alternativců, kteří ještě navíc svým jednáním ohrožují zdraví včelstev ostatních nevinných včelařů.

Takže irokez, vysvětlil byste mi, proč vlastně chovat včely jako Černý když z nich není žádný užitek? Vše co jsem kdy napsal jsem napsal pouze pro ty, kdo chtějí od včel med a další produkty při nejmenší možné pracnosti, ve vyšší než dostačující kvalitě, s nejmenšími možnými náklady a současně se nikdy nijak nesmí týrat včela.

Co je správné a co ne, je věc natolik subjektivní......že jenom blbec v tom může mít jasno. A s těmi co mají ve všem jasno je debata zbytečná. To je poslední co mohu napsat k místnímu pomatenci, který byl vyhozen ze všech fór kde se objevil a se kterým už nehodlám trávit svůj cas.Tečka

Hold jediná neměnná pravda se snaží zakořenit na ifauně.

Jinde se svoji aroganci neuspěl

Tady není moderátor, tak si vyskakuje a opíjí se vlastním úspěchem.

A nějaké má, je třeba učitelem včelařství ,či chovatelem matek?

I když tato diskuze vzikla kvůli hornímu česnu, jediný příspěvek k němu byl, že je to špatně. No ano, oni byli dřív blbí a dělali jen blbosti. Nic zajímavého, ani podnětného či vedoucího k zamyšlení, proč vůbec přemýšlím o horním česnu, zde nezaznělo. No tak jo.
A jen tak na okraj- Tom50 mě kdysi na VF inspiroval k systému včelaření, používám jeho metodiku a ke své úplné spokojenosti, je to opravdu systém, kde je relativně málo práce a zatím doposud minimálně VD. Kdo chce, ať nevěří, může to kdykoli zkusit. Podotýkám, že včelařím na míře 39, mnohokrát označené za "blbou". Není tomu tak, ale nesmí se lpět jen na jediném rozměru rámků. Vím i o dalších včelařích, které Tom50 inspiroval a jsou s jeho metodikou spokojení. Na rozdíl od některých pánů zde v diskuzi chová včelstev hodně, kvalita jeho medu je vyhledávaná. Moje tedy také, ale tím se skromně nechlubím. A na to, aby měl někdo u včel úspěch, opravdu nemusí být ani chovatelem matek, ani učitelem včelařství. Naopak, někteří učitelé včelařství by měli vrátit školné. Na VF byly někteří uživatelé, kteří jen plivali jed a nakonec se ukázalo, že třeba ani nemají včely, nebo byli z různých důvodů odejiti. Diskuzní fórum je dle mého o svobodě názorů a ne o urážkách jednotlivých diskutérů. Sám se zde zapojuji do diskuze minimálně, i když čtu pravidelně. Mnohdy by to byla ztráta času, kterého mám málo. Opakuji, diskuze by měla být přínosem různých názorů , kdy se diskutující společně zamyslí a diskutují nad uvedeným problémem, jeho klady či zápory. To zde, bohužel, mnohdy nenacházím

Děkuju vám Tome. A děkuju ostatním. A třeba jsem divný, ale já skutečně vím od nejútlejšího dětství co je slušné a neslušné, co hnusné a co krásné, co je správné a co zavrženíhodné a to mě naučila maminka, rodina, škola a komunita, kde jsem vyrůstal a dospíval. A taky nejlepší univerzita života = stavba dálnice, kde jsem bojoval místo vojny a kde se nikdo s nikým nes.al! A kde by podobným exotům jako tady ti tři chlapi bleskurychle vysvětlili, co je a co není správné!

Vím to všechno naprosto neochvějně a současně chápu, že s námi normálními a slušně vychovanými sdílejí svět i tací, kteří jasno nemají. Tedy řečeno velmi eufemisticky.

Ač ateista, doporučuji všem přednášky Maxe Kašparů. Nejsou o Bohu, jsou právě o tom, kolik duševních mrzáků neumí rozpoznávat co je dobré a co ne.

Chtěl jsem vám odpovědět na vás opět arogantní a urážlivý příspěvek, ale už ne. Sám jste duševní mrzák a navíc i bezcharakterní ubožák. Tím končím víc se zde s vami špinit nebudu. Nestojite za to.

No konečně! Už jste sliboval a pořád obtěžujete, lehněte už na hadr člověče, už jste se ztrapnil dost. Nikdo vás tu nedrží, řekl bych.

Klid, ono se na vaší trapnost zapomene a nějaké, tedy dva příznivce tu máte. Navíc nic nekončí, pokud se vzpamatujete a přestanete vysí.at, jste tu vítán, moje to tu není a může sem každý. Dokonce i liberální alternativci.

Tady všichní vidí in natura, jací ve skutečnosti liberálové jsou. Jen oni smí blábolit svoje liberální nesmysly a ostaní nesmí mukat.

Tvrdím, že se jednou bude na dobu liberalizmu vzpomínat se stejnou hořkostí jako na komunistické temno. Je to totiž stejné, umlčet, ponížit, zašlapat do země, komunisti = liberálové jedno jsou. Když se i Marek Eben veřejně vymezil proti "novodobým Svazákům" tak vím jistě, že pravdu máme my normální a slušní lidé a že je SPRÁVNÉ liberalizmus zavrhnout.

Od BG nechci nic, ale mohl by mi někdo jiný sdělit popravdě v čem je můj poslední příspěvek urážlivě arogantní? Tím, že tvrdím, že mě maminka a škola vychovaly správně? Nebo že se s.áčema se na dálnici nikdo nemazlil? A na vojně taky ne?

To jsou oni, arogance a nadřazenosti plný huby a pak utíkaj k mamince a stěžují si, jak jsou na ně ostatní zlí. A to jsem si já hlupák myslel, že tento exot u včel něco umí a že bych se i já od něj mohl něco naučit. No, snad asi ani nechci, děkuju pěkně...

Tomíku, vrať se ke včelám.

irokez

Nepamatuju že bychom si tykali, já si netykám zdaleka s každým a hlavně, já se o nic jiného než vrátit se ke včelám nesnažím. Umíte číst a viděl jste jak se několikrát snažím debatu ke včelám vrátit? To jen zuřiví liberálové do toho pletou mojí osobu a nenávist k normálním, ideologií nezaslepeným lidem.

----------------------------------------

Od dětství si pamatuju hodně informací o včelách, nikdy si ale nepamatuju kde jsem co četl. Vím jistě, že jsem toho o HČ načetl dost, netuším kde.

Jeden článek jsem našel a koho to zajímá tak je ve starých OVP 1969/1 str 41, ator Fr. Kaminski, Polsko. Autor se odvolává na práce Zandera, ale také ing. Savvina z Prostějova a také na práce Rusů Taranova a Michajlova a to bude nyní potíž, protože mejnstrým zavrhuje vše ruské a tak kvůli tupé ideologii někteří nebudou následující informace chtít. Povšimněme si faktu, že i když byl Zander Němec a i po tom, co Němci provedli světu za ww2, se ani zlí a zavilí komunisti nezříkali vědeckých prací, ale ani kultury a ničeho německého. Každý slušný člověk může porovnat s dneškem a snadno pochopí co je zuřivěji ideologičtější...

Autor vysvětluje v čem a proč je HČ pro včely lepší a kromě jiného z článku také vyplývá vysvětlení proč je v poslední době potíž s vlhkým medem a to i když se o tom autor v článku vůbec nezmiňuje, vyplývá to z logiky. Kromě jiného.

Autor také tvrdí, že v úle s HČ je zjara rychlejší jarní rozvoj, více plodu než v úlech se SČ a tvrdí, že se úl s HČ větrá sám a není na HČ vidět včely mávající křidélky jak se snaží o umělou výměnu vzduchu. Dále tvrdí, že včelstvo v konci léta nikdy nevylehává pod česnem jako je to běžné u klasiky.
Zkrátka, Kaminski se domnívá (nijak to nedokazuje, jen to tvrdí), že včelstva v úlech s HČ jsou vitálnější, zdravější, (já dodávám protože je to přirozené a umí v tom miliony let žít).

Autor také tvrdí, že v úle s HČ neplesniví rámky a taky vysvětluje, proč se matka cpe s plodem do medníku. Prý se tlačí dál od nejchladnější zóny úlu = dna. I já přece tvrdím, že je to nejchladnější část úlu a dokonce jsem toho faktu využil v zatím účinnému boji s VD. Stačí k tomu mít po 10-20.5. všechnu trubčinu dole pod VN v TL jak jsem tu už jinde několikrát vysvětlil. Bohužel ale tím pádem nejde nechat včeličky aby si stavěly kde v úle co chtějí, ale umět je přimět aby stavěly to a tam, kde chce včelař.

Autor připouští jediný problém úlu s HČ a to je čistota v úle, ale tvrdí, že to je holt práce včelaře a tvrdí, že benefity HČ bohatě převyšují vícepráci s udržováním pořádku. Ovšem to je ve stadiu nápadu vyřešeno (zatím teoreticky), ale je na autorovi nápadu zda to zveřejní tady a teď a nebo později a nebo vůbec. Jediné co můžu sdělit za něj je, že je to nesmírně elegantní a naprosto nečekané řešení.

Já HČ sleduju určitou ideu, nápad, a zatím pomlčím oč mi jde. Ovšem v článku je lakonická zmínka potrvrzující mojí dedukci a tak uvidíme v příštím roce.

Kolegu s nickem smidla prosím, asi prosbu přehlédl, aby mi sdělil v jaké pozici bylo "česno" či vchod u vč, které vydoloval ze zdi a taky jak byly k česnu orientované plásty.

Sprosťákům a hulvátům bez uzardění tykám, když chci.

Tomu u lidí vašeho typu snad i rozumím, proč ale tykáte mě?

Komunisti bez dovolení tykali každému a tak když tvrdím, že liberál = komouš, tak se, jak dokazujete, nemýlím.

No já jsem komouš tak jako vy včelař, který léčí pouze KM a včelaří jen v NN Langu.

Dobrý den.
Měl bych dotaz k hornímu česnu.
Tome, u úlu se spodním česnem při absenci oček uvádíte, že v medníku je horší ("zkažený") vzduch. A to jeden z důvodů, proč se tam matce nechce a pak tam neploduje.
Pokud je tedy úl lépe větraný, díky HČ, pak se této vlastnosti zbavíte a přijdete o panenský med?

Jakým způsobem pak probíhá život v úle. U SČ si představím, že ostraha česna sedí na dně hlídá.
U HČ žádné "dno" u česna není. Seděly by tedy přímo na HL a stěně nástavku?
Chodí pak na dno? Zřejmě ne, pak by tedy mohlo být (třeba zasíťované?) pro možnost čištění (zásuvka). Nebo jakým jiným způsobem se dno čistí?
Mě, jakožto zatím oddělkáře (pouze jeden VN) napadá nemožnost použití HČ. Bylo by překryto plechovým víkem.

PS: prosba: omezte prosím vzájemné osočování (i v jiných vláknech). Nabaluje se tu nepotřebný balast, a zpětně něco hledat je pak velmi náročné.
Popřípadě si na to založte vlastní vlákno, ale tam zas neřešte důležité věci, ať mi něco neunikne
Děkuji

Prosbu o zklidnění hormonů dejte, prosím, těm, kteří tahají do včelařiny politiku ve smyslu světonázoru třeba tím, že oni mají práva dělat si co chtějí bez ohledu na okolí, nebo jiné bludy, jako třeba když řeknu, že le u nás lepší český úl tak vyletí jak čertík z krabičky atd. Moje opakované žádosti o sdělení jak včelaří nechávají bez povšimnutí a tak sem chodí patrně jen aby mě nachytávali na něčem co nevím nebo neznám přesně. Bráním se prorůstání liberalizmu, nic víc, vadí mi to.
Ale OK, pokusím se ty Jasánky, uvědomnělé liberální Euro a NATOhujery ignorovat. Jste mladý a nezažil jste zuřivé svazáctví a zuřivý stalinismus jako já a tak máte bohužel tu vlastnost, že myslíte, že to je jen tajkové neškodné kdákání. Mýlíte se, jsou strašně nebezpeční, chovají se stejně a už zase chtějí zavírat a zavírají když si někdo myslí a dovolí si to říkat nahlas. Já cinkal klíčema ne proti komunistům, ti nikoho, kdo je nedráždil v mojí době už nijak nepronásledovali. Já cinkal proti těmhle udavačům a tupým soudruhům, kteří se chovali jako že jsou nějací lepší lidi, že jen oni mají tu jedinou správnou pravdu, úřady a celá společnost jim nadržovala a všude měli přednost, měli lepší platy za stejnou nebo méně práce a podobně. Byli zaselpení svou Vírou ve Svaz a Sovětské Rusko (dnes EU), Varšavskou smlouvu (dnes NATO) a RVHP (dříve EHS a to jsem chtěl já a ne nějakou EU). Věřte mi, že to vyjmenované bylo tisíckrát lepší než totalita bezbřehé "svobody", tedy jediné přípustné svobody mnoha pohlaví, zženštilosti imbecilů a vytracení chlapství, cti, vlasternectví, národní hrdosti. Pár dobře Západem placených a vydržovaných prominentů kolem Havla jsem ani neznal a co jsem zachytil bylo trapné a Charta 77 byli jen komunisti, které hlavní komunisti nepustili k lizu.

OK, pokusím se, ale okřikujte je že vy.írají a ne mě, že se bráním.
A že je můj postoj správný dokazuje třeba nezpochbnitelná autorita jakou je Marek Eben na letošním Karlovarském festivalu když mluví o obsahu filmu ze šedesátých let Žert. Stáhněte si ten film a uvidíte, co se už zase stává realitou a dojde vám moje úporná snaha se bránit těmto lidem.


K vašim dotazům. Hč není ve stropě, ale ve svislé stěně úplně stejně, jako by byla díra ve stromě po daltlovi například.

Jsou věci, které zatím nechci zveřejnit a samočištění vymylslel jeden kolega, je to hypernápad a zveřejnit (nebo nezveřejnit) musí on.

Síto a zásuvka mě nenapadla, ale protože po sítu nebude muset projít každá létavka s možností poškodit si "chodidla" tak proč ne? A proč ne zásuvka bez síta? na co to síto? Jo aha, jako řže to budete každé 3 dny čistit a nepřijít při tom do styku se včelami. Aha, asi jo, neuvažuju takhle, sleduju nějaký cíl a tyhle věci budu řešit operativně za chodu.

Připravil jsem reakci na BG, kde svým zlobně arogantním stylem popisuje (mě dobře známé) nevýhody HČ a přišlo mi zajímavé jak věc vidí. Než jsem to odeslal (radil jsem se kolegou) stihnul BG zase nazvracet tolik hnusu, že jsem to neodeslal. Prostě jen z mojí blbé ješitnosti (abych svoje perly neházel i sviním), nechtěl jsem ho nijak chválit protože vím, že jak se těmto lidem ukáže nějaká vstřícnost, takt či pochopení, v tu ránu to berou jako slabost a jsou "na koni" a zintenzivní napadání a shazování všeho, co vstřícný partner řekne. Znám tyhle ubožáky, čekající na nějakoui chyvku, zaváhání, vstřícnost a neposlal jsem to. Myslel jsem taky, že to stejně nikoho nezajímá. Tak to vložím celé jak to bylo napsané a je tam všchno co já o tom načetl, slyšel a vydedukoval.

Tak tady to je:

Jasné, stručné, precizní. Nevím jak TomášR, ale já tohle všechno vím a taky je jasné, že kdyby to bylo tak snadné, nebo lepší, že by se to tak ujalo a dělala by se česna nahoře. Mě by ale zajímalo zda to někdo zkusil.

BG. Jednu výhradu k vaší na pohled logické teorii či popisu praxe mám. Vy vlastně tvrdíte, že včela milion let nepřežila a žije jen díky včelařům. Protože se u včel vše odvíjí od česna, ale je nutné si uvědomit co se pojmem Horní Česno myslí. Já to chápu jako česno, které je přesně na rozhraní medníku a plodiště a ne díru ve stropě. Takový úl si ani neumím představit, pak by se truhlíky musely přidávat jen dolů. Já pod pojmem úl chápu základní prostor a sice 1/3 nad česnem a 2/3 pod ním (zimní úl) s tím, že se horní medníková třetina v průběhu roku 2x ale i 4x zvětší a česno je stále na stejném místě a pak zase ubere na původní stav. Přitom mezi VN a NN musí být pořád jen 6-8 mm včelí mezera, nesmí to být víc.

Jak by to bylo v přírodě.

Padající strom u stojícího urazí větev. Nezahojí se to, pahýl uhnije a tou dírou pokračuje (trvá to desetiletí) hniloba dovnitř jinak zdravého kmene a vyhnije jen staré neživé dřevo, živé okruží je nedotčeno a strom nerušeně žije dlouhá desetiletí dál. Protože hniloby a plísně potřebují kyslík a vodu a aerobní rozklad je rychlejší (tím neříkám, že tam anaerobní neprobíhá současně), tak dutina vznikne jen asi 20 cm až půl metru nad "suk", ale i několik metrů pod díru a často až k zemi. Nikde ale není další díra a když, roj se tam neusadí.

Usazený roj postaví dílo úhlopříčně k rovině česna, každá ulička má svůj tepelný a vlhkostní režim. Uloží zásoby a ty stlačí plod pod díru = česno. Když byla snůška vydatná, může být hranice mezi zásobami a plodem i třeba 20 cm, ale i půl metru a i víc (roj se klidně usadí v dutině široké 15 cm a vč je vysoké přes dva metry). Určitě, i když by mělo divoké vč česno hodně výš než je poslední plod, na tisíc % zimní chumáč zasedne v místě posledního plodu a bude se po zásobách pomalu sunout vzhůru (umí to i do strany, samosebou, to asi v případě dutého stromu ležícího vodorovně, i to včely umí) po zásobách. A je celkem fuk, zda divoké vč po zásobách postouupí až pod strop a nebo přijde jaro a je hnízdo na úrovni česna a nebo ještě pod česnem.

Tady připomenu neznalým proč včely vykusují vše co se dá, třeba PS když není opatřen nějakou zábranou. Hniloba v dutině stromu ustavičně pokračuje. Jak strom žije a přibývají letokruhy současně odumírají uvnitř vrstvičky dřeva. Ty hned napadjí rozkladné organizmy a mění nejprve v tvrdé prácho (odborně tvrdá hniloba v lesnictví) a tepre pak se tvrdá hniloba mění na měkké práchno (různě tvrdé podle stupně rozkladu) a včely to neustále zkouší hlodat a tím si zvětšovat obydlí. Nejde jen o zvětšení, měkké práchno je nacucané vodou, hnilobou a plísněmi, které asi vč umí nějak využívat a vodu tam bere v předjaří když nemůže ven, vodu kontaminovanou zplodinami metabolizmu plísní, ale když změkne už nic pozitivního vč nedává a tak může být odstraňováno. A tím se současně zvětšuje dutina - včely nedělají nic zbytečně a pokud se to nám zdá je to jen to, že zatím nechápeme všechno co a proč dělají.

Protože vaše odpověď byla precizní a toto jste patrně opominul, prosím vás o názor na právě sdělené. Děkuju předem. A vaše vysvětlení, je, hlavně pro začátečníky, velmi přínosné.

romaning

Ještě dodám. Já se nepotřebuju s nikým hádat a vlákna zakládám já a všude za mnou tito provokatéři lezou jen aby vy.írali, protože jsem jim nepochválil zastaralý úl, volnou stavbu a nesnáším liberály protože jsme soudruhy zažil a liberalizmus je horší než bolševizmus, zažil jsme obojí a můžu srovnávat a nechcií aby se to sem vrátilo úplně tak jako to pamatuju.

Oni nikdy nezaloží žádné vlákno, patrně že toho moc neumí a nemají co sdělit (a nebo nechtějí vyzradit nic a to je u mnoha včelařů velmi rozšířený postoj), jen myslí, že jako pravověrní musí šířit Víru Svatou a lezou do vláken založených mnou. Když si oni založí svá vlákna, nepůjdu tam a asi to ani nebudu číst po zkušenostech jací ti dva jsou. Teď se k nim přidal třetí. Ten se zdá, že by i přínosem být mohl, ale vybral si sám kde je mu líp.

Co je vám pořád nejasné, ptejte se, jak vidíte toto setřásání může přinést i od začátečníka dobrý nápad se sítem ve dně.

Já spíš vymýšlím něco jiného, HČ v zimě ale v létě klasiku. Ale to jsem už vyzradil moc. A popravdě ještě nevím jak do toho.
Pro vaší informaci zrovna dnes jsem ve starých OVP z r. 1968 našel odpověď na otázku (odpovídá Taranov) zda v zimě ve stebníku nechat otevřené SČ, nebo HČ a nebo obě. Říká, že je lepší otevřít pouze HČ, ale jen v zimě.

Opakuji - tím, že někoho začnete označovat jako liberála, taháte sem politiku vy jako první.

To síto jsem myslel, jako oddělení rámkového prostoru od zásuvky na bordel. Aby byla dodržena výška nízkého dna a nestavěly pod rámky divočinu.
Netuším ale, jestli by to tak vnímaly.
Toto by nešlo použít při univerzálním použití: provedení zima/léto.

Nemám představu, kolik se nasbírá odpadu během roku.
Ale to co Tom nastínil, provedení Zima/Léto by pak bylo hrozně jednoduché. Přes léto by úklid fungoval tradičně, vzduch v medníku by se nevětral (moje nezodpovězená otázka v minulém příspěvku).
V zimě by (asi) stačila monitorovací podložka. (můj předpoklad, že v zimě je odpadu mnohem méně)

(chápu, že HČ není ve stropě, ale u horní hrany bočnice. ta by ale byla u jednoho VN - oddělek, překryta plechovým víkem. to by ale zase nesplňovalo podmínku mít česno 1/3 pod vrcholem úlu. Z toho plyne, že pro zimovaný oddělek se toto nehodí)

Dotaz. Pokud to má taková pozitiva, proč se to běžně nepoužívá? Nebo toto nahrazuji správně použité očko při zavřeném SČ?

Přispěju svou trochou do mlýna. Ve staré včelařské literatuře se píše, že HČ podporuje rojení, spodí česno že lépe vyhovuje snůšce na med. Ale - v dřívějších dobách bylo rojení žádoucí- staří včelaři neuměli chovat matky . Takže se používaly i úly s HČ, samozřejmě že i tam byl med, ale zřejmě i víc rojů. Nevýhodou, i když možná nepodstatnou je , že při otevření úlu s česnem dole máte pod víkem jen včely, pracující v medníku. U HČ máte najednou proti sobě i včely strážkyně, bránící česno.
Te nápad se zásuvkou na nepořádek se mi líbí, proč ne ?
Uvažoval jsem ale o jednom řešení, které trochu kopíruje situaci v dutině stromů- a sice prostor otevřený až k zemi, tedy rostlému terénu. Tam napadaný odpad by různé organismy bez odkladu rozložili. V dutině stromu, která může být také hluboká, na dně může stát i voda , také všechno spadlo dolů. Ao, včely se časem vyrojily a změnily dutinu za , řekněme , čistší, bez choroboplodných zárodků. Ale to mi přece nebrání, abych úl s takovým uspořádáním přesunul ob rok jinam, ne ?
Motivací k napodobení podmínek v dutině je, včelstva v dutinách přežívají coby nejzdravější včelstva vůbec , při srovnání se včelstvy v úlech a za stejných podmínek, tedy řekněme neléčení. Tuto informaci vezměte třeba jako můj názor, zdroj nemohu a nesmím prozradit. Jedná se o zahraniční studii.

Tomáš R napsal(a):
Dobrý den, rád bych zde požádal diskutující o příspěvek, pokud mají zkušenost s umístěním česna jinde, než klasika, tj. ve dně. Myslím tím např. horní česno, ev. česno svislé apod. Podařilo se mi najít sdělení, že horní česno podporuje roje, spodní , že naopak snůšku. Má někdo zkušenost ?Zajímá mě to hlavně z důvodu zimování.

Včelky úl uklízí a proto jim vyhovuje česno přes celé dno u dna.

OK, TomášR zveřejnil svůj nápad. Jak by to bylo v praxi? Můj nápad a moje řešení, nemusí být úplně nejlepší. Očekávám další nápady od vás.

Snad se vyrábí ztracené bednění s vnitřkem 40x40 cm nebo nějak podobné. Pokud ano, postaví se na holou zem a na to úl bez dna. Ovšem idea, myšlenka je TomášeR a původně šlo o to, že včely možná něco čerpají z hnilobných procesů v dutinách a z plísní. Můj nápad spočívá v tom, že to musí být vzduchotěsné. Dále vysvětlím proč. Určitě by to šlo s prstencem z dřevotřísky když se nesežene prstenec z betonu, taky můžou být ta bednění dvě menšího rozměru těsně vedle sebe, atd.

Vše co spadne ze včelstva dopadne až na zem a tam se o to postarají rozkladné organizmy tak, jak to zmínil BG. Tudíž včely nebudou nic, co spadne (vynášjí a v letu zahazují dál od úlu docela dost "věcí") na dno uklízet úplně tak, jako v dutině stromu.

Při použití běžného dna by se dalo dobře využít vysoké varroadno se sítem tak, jak to napadlo přispěvatele romaning. Ovšem pořád je řeč, že by bylo HČ celý rok. Moje idea ale je, mít HČ jen pro přezimování a řekněme od dubna (to se musí domyslet a doladit odkdy) zavést česno normální spodní. Jak na to (názor, nápad, je to syrové, nedomyšlené) je otazné, ale určitě proveditelné, později vysvětlím ideu, v této chvíi je to marginální.

Co mě vede k těmto netradičním "vylomeninám". Domnívám se, že geneticky podmíněná varroadolnost je utopie a protože se jiný výzkum nedělá, je to slepá ulička. Kdyby to totiž geneticky šlo, už by na to svět přišel!
MŮŽU SE SAMOSEBOU MÝLIT nejsem Dol a nikdo mě nehonoruje.

Studiem starých OVP jsem zjistil něco o zimování ve stebnících. Za mlada jsem nějak nevstřebal, že se tak zimovalo i v USA a Kanadě, domnívla jsem se, že je to vynález Sibiřanů.

No a ten můj nápad. Nechápu to, ale z přečteného vyplývá, že včelám v zimě nevadí velmi vysoký obsah CO2 a roztočům ano. Jeden autor se zmiňuje, že takto zimované vč, konkrétně jedno vč v metr hluboké jámě, úl na dvou hranolech a jáma zakrytá větvemi a slámou, vyzimovalo nejen ve skvělé kondici, ale jako jediné vč toho pána nemělo žádné roztočíky malé. V dalším roce to zkusil u víc vč a stejný výsledek, vč jsou lepší, měla podstaně nižší spotřebu zásob a tudíž jsou včely méně upracované. Patrně díky tomu jdou rychleji do rozvoje a co hlavní, nemají žádné roztočíky. Pro mladé a neznalé jen sdělení, že tento parazit ničil vč v Evropě podobně jako nyní VD. Je ale menší, žije ve vzdušnicích včel a vč zničí po asi 2-3 letech od napadení. Určitě se o něm najde na netu dost info.

Jestli tedy včely vydrží vyšší obsah CO2, který já v jámně bez větrání a nebo ve stebníku předpokládám a roztočíky to zničí, co když to zničí i roztoče VD? Přece roztočík i VD jsou ROZTOČI, i když různě velicí, ale jejich "podstata" je stejná. To nevím, nerozumím roztočům a studovat je nebudu, protože mě to neživí. Jako je mi jedno jak se vyrábí proud a kolik má voltů a stačí mi, že umím rozsvítit, stejně tak mi žíly nerve jak žije který roztoč. Prostě to chci zkusit, protože to ještě nikoho, pokud já vím, nenapadlo.

Co je stebník si každý nejdětě na netu sám. Je to velmi podobné sněžné jámě v lesnictví, jen se tam nedává ten sníh. Je to zahloubené v zemi, pod střechou je mech nebo sláma a nemá to žádné větrání a tak se musí jáma v zimě zaplnit těžším metabolickým CO2. Protože jeskynní (sklepní u dobrého sklepa) teplota je + 8, tak díky ne úplně dokonalé tepelné izolaci stropu - střechy je ve stebníku celou zimu okolo +4.

No a zimní HČ by vyžadovalo, aby prostor pod vč byl vzduchotěsný stejně, jako je tomu u dutiny ve stromě. To proto, že se tam musí zvýšit % CO2. Takže žádné odebírání zimní měli...

V Polsku údajně přežívá mnoho vč v dutinách stromů a někdo to tam roky monitoruje. Tak se snažme napodobit tu dutinu ve stromě a uvidíme.

Nyní smidlo budte třeba vstřícnější a sdílnější. Možná jsme na prahu velikého objevu. Nejspíš ale ne. Jenže moje celožovotní krédo je, že je vždy lepší ve zdánlivě i fakticky bezvýchozí situaci udělat NĚCO než neudělal vůbec nic, sednout si jak ufňukaná slečinka a čekat na "porážku" jak ovce.

romaning

vzduch v medníku by se nevětral (moje nezodpovězená otázka v minulém příspěvku).

Asi jsem se v tom nějak ztratil, co jsem nezodpověděl?

Jestli matka neklade v medníku proto, že tam je složení vzduchu nesprávné pro plod je jen moje domněnka, nevím to přece? Ovšem musí být splněna základní podmínka, v plodišti musí být dostatek placu pro dělničí plod. Toho se dosáhne právě tím, že ve VN není trubčí plod po začátku května, tedy těsně před vrcholem tohoročního rozvoje. Ovšem očkaři mají třeba 2 VN na sobě a matky jim v medníku stejně kladou a tudíž z toho dedukuji tu teorii o kvalitě vzduchu. Včely umí upravit vzduch vždycky, stojí je to ale nějakou námahu a když to není nezbytné, matku nahoru nepustí, když má dole placu dost (nebo nejde sama, je mi fuk jak to vlastně včely dělají). A opakuju, to je jen teorie a ve skutečnosti mě je úplně jedno jak to funguje. Funguje to, stačí to? Mě jo!

"Letní" měli je údajně mnoho. Včelařství (ne Dol, ale nějaký čtenář) psalo někdy v 80 letech, že by se dalo nasbírat až půl kila vosku. Tady musím něco vysvětlit.

Svaz radil udělat rám vysoký třeba 10 mm s pletivem, pod ním podložku, prostě to, z čeho pak dovedové vyvinuli varroadno. Tehdy ještě ne kvůli monitoringu, nebo ano? Fakt nevím, monitoring je vopruz a štvalo mě to vždycky a tak si ani nevzpomínám o co šlo. Ale jinde píšu, že jsem vyzkoušel každou kra.inu co doporučovali. Ale sbírat měl je nemožné. Skutečně jí není málo, jenže za tři dny v tom jsou larvy motýlice. Muselo se to každé tři dny, lépe po 48 hodinách čistit. Ale tím to neskočilo, larvy to žraly dál. Byla s tím tak strašná práce, že jsem ty hovadiny vyházel z úlů a řekl si, že nemusím mít všechno co vidím.

No a vlastně jsem úplně přesně nevysvětlil proč mi vadí monitoring. Nejsem bez disciplínyx pokud uznám, že je nějaká buzerace smysluplná. Toto smysl nedávalo a nějak jsem cítil, že to včelám nedělá dobře,a el byl to jen divný pocit. A taky za mnou pořád stála máma, o 36 let starší než já a furt všechno koentovala a víc než často o čem řekla že je kra.ina, ukázalo se, že se nemýlila.

A zase musím oklikou - souvislost a vyjde najevo, že můj nepříjemný pocit z otevírání dna a prohlížení podložky a vyndavání obsahu nebyl jen nějak nesmyslný. Někde se na netu nechá najít práce jednoho Poláka, velkovčelaře, který snad 10 let porovnával dvě skupiny vč, celkem snad několik set vč na mnoha stanovištích s různými snůškami. U jedněch pravidelně vyřezával SR, tehdy se mělo za to, že se tím ničí VD. A taky se jen ze SR dalo vytěžit půl kila vosku a i víc, panenského, vynikajícího. Nečetl jsme tu práci, říkal mi o ní bratr a nepamatoval si kde to viděl a ještě jsme neměli internet.
Jenže Polák zjistil, že u skupiny s vyřezávaným SR klesl průměrný výnos snad o 20-35% podle roku. A vyhodnotil to tak, že vč vadí to pravidelné ustavičné vyrušování. No a hrabání v podmetu a vyndavání pdložky a podobné kejkle je sdnad ještě horší vyrušení než vyřezání SR. Úly měly okýnka (univerzály) a nebo jsem měl nástavkáče s průzory na způsob Brennerovy "špehýrky", jenže přes celou stěnu. Nešlo vyndavat rámky, ale ve stěne byl o trochu menší dvanáctý plást jako SR a ten se vyřezával. No a začátečník by taky měl vědět proč. Protože dokud vč staví a matka zakládá trubčinu, nevyrojí se! U převěšování plodu, Slováci ve svých Béčkách na klasice dodnes každých 9 dní rozebírají úl aby vylamovali matečníky, protože úl je zoufale malý a včely by se rojily. Běžná německá a asi Evropská praxe od ww2 (asi už přední) až do konce osmdesátek a namnoze v nevhodných úlech to dělají dodnes. No a sundávat medníky a přitom se ne každé chtějí rojit. Na česně se nic poznat S JISTOTOU nedá a kdo to tvrdí mele nesmysly. Vždy se chtělo rojit max 20% vč a já díky okýnkům a špehýrkám věděl přesně která a zozebíral jsem jen ta s rojovou náladou. Velká úspora ráce. Ovšem za cenu třetiny možného výnosu! Ovšem to jsem ještě nevěděl, jen se mi zdálo, že ta vč nejedou jak by měla a mají méně medu. Měli jsme i úly bez průzorů, klasické nástavkáče z hobry z půlky padesátých let. Dělal je otec, mám od nich dodneška NN.

Víte jak to dělám nyní když do úlu nevidím? Nikdy se nevyrojí víc jak 20%, vč (v Blaníkách 30 ale i 24 - jde o metodiku) a to jen v rojovém roce, jindy je to tak 10 max 15%. A ta letí i kdyby se včelař (já) stavěl na hlavu. Tak jsem k tomu zaujmul stanovisko, že komu se u mě nělíbí ať letí třeba do pr...
Jedině insemince, nebo kde mi nějak enormně záleží na matce, tak vč kontroluju. Většinou zbytečně, ušlechtilé matky se kromě dobrých genů taky méně rojí. Tvrdí se, že se rojivost přenáší geneticky a tak moje straegie není úplně hloupá a nebo je, je mi fuk jak to kdo nahlídne, mě to tak vyhovuje a víc neřeším.

Doufám, že si všechny tyto informace někam ukládáte.

Nedivte se, že neodpovídám heslovitě a konkrétně pouze na to, nač se ptáte. Hned vysvětluju pohnutky proč něco dělám tak a ne jinak a taky se domnívám, že chytrého nejširší souvislosti zajímají, těm, kteří to nemají čím chápat moje příspěvky určené nejsou.

Snad jsem vám už odpověděl. Ne-li, ptejte se znova. Děkuju za pochopení.

Zaujala mne myšlenka na "přepínatelné" česno v provedení zima/léto, kde by se daly využít přednosti obou, spolu s návratu k dutině pod dílem.

Sleduji to spíše z pohledu provedení. Nejsem schopen posoudit provozní výhody.

Dutinu by šlo opravdu jednoduše poskladádat ze ztraceného bednění 50x50cm. Vnitřní rozměr cca 420mm.
Dno nejpépe vybetonovat, aby se nemohla prohrabat myš, mravenci...
Na to dát něco jako dno (bez dna) - rámeček, do kterého by se zasunula deska, čímž by vzniklo pevné dno pro SČ. Nebo podložka pro odběr měli. Nebo by se tento rámeček z boků jen zaslepil příložkami - utěsnil.

Na to už klasická skladba.
Pokud by bylo HČ jen pro zimní období, tak by se tato skladba sestávala jen z TL, VN a KK.
Aby byla dodržena přibližně zásada, že HČ je cca 1/3 od stropu bylo by vhodnější provedení s KK nad VN (??) - viz obrázek
U varianty s KK pod VN si to nedovedu představit

K odběru měli, Tom50 píše že by to nešlo. Proč? Protože by unikl CO2, který předpokládáte pro ozdravení od roztočů? Nedošlo by už do té doby (leden) k tomuto ozdravení, a tudíž by vsunutí podložky nevadilo?
Legislativně se to zřejmě bez odběru měli neobejde.

Kdy by mělo dojít ke změně SČ na HČ? cca po 10.10.?

Zpět píšete někdy v dubnu - rychlejší jarní rozvoj, více plodu, větrání.??

Nebude v zimě při použití HČ unikat zbytečně teplo z úlu?

Mě osobně se ta myšlenka velmi líbí, ale měl bych obavy z kontrol. Otevírat horní česno a být vystaven náletům strážkyň. Mě zatím stačilo, když jsem zatím měnil lišty při zužování česna a viděl jsem jak se jim to nelíbí a hned startují.
Pokud by HČ bylo použito jen v době, kdy se do včel nechodí (říjen - únor), není co řešit. Ovšem, tím by zřejmě odpadla výhoda lepšího jarního rozvoje.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Moc otázek chlape!

postupně:

Bude nutné mít HČ celoročně u několika a půlročně u další skupiny a porovnávat.

Ani já netuším o provoze, jak moc to bude komplikované.

A u třetího odstavce jste úplně mimo. Pokud by šlo o zimní období, pak snad co píšete vy, ale to je úpllně mimo "ducha" nápadu. Rozvedu to:

HČ způsobí že včely nebudou uklízet. Pak tedy musí uklízet včelař. No a nápad TomaR spočívá v tom, že právě bude holá obnažená zem (jako když prohnije strom až do země) a na ní bude všechno co spadně ze včelstva hned hnít a nějací kožojedi, sviňky nebo jací tvorové "uklízeči" budou likvidovat bordel. Včetně mrtvolek.

Další, to prapůvodní co Toma R napadlo, že právě ta zem, ti mikroby, plísně, houby, jestli to právě není něco, na co jsou včely adaptované miliony let a jen člověk v posledních cca 200-300 letech vidí věci jinak a najednou začaly problémy. Včely problémy neměly miliony let a teď je mají a zdá se, že čím dál víc.

Jo, že nebyla chemizace? A co třeba Laki 8.6.1783? A od impaktu čehosi a vyhynutí dinosaurů před 60 mil lety se musely stát takové věci (a horší) než Laki mockrát!!!!

Takže ne beton a nějaké čištění, naopak PŘÍRODA.

Odběr měli neřeším a odvětrání asi nebude dobré, ve stebníku či v jámě (jakémsi "krechtu") je zaplynováno několik měsíců. Ano, i to je třeba zkoušet. Mě nenapadlo co píšete. Vy si to představujete jinak než my s TomemR. Vy myslíte, jako fumigace, roztoči dostanou "čouda" natáhnou hned brka a hurá vstřích květným zítřkům bez VD na věčné časy a nikdy jinak, sláváááá. To se vám neposmívám, to jsem si jen vzpomněl jak se k některým věcem stavěli soudruzi.
Já se domnívám (plísně a hniloby jsou nápad hlavně TomaR), že VD přežívá zimu bez množení horko těžko. Mnoho jich uhyne stářím a ty právě má zachytit zimní měl a protože se věda domnívá, že zná % přirozerné mortality (blbost, v každém úle a každý rok dle počasí to bude jinak), tak z počtu stářím "zemřelých" VD věští kolik je ve vč roztočů schopných množení. Jasně, píšu to posměšeně, něco kdysi bylo potřeba udělat (lepší než neudělat nic), ale dnes už jsme dál, ale pořád bádáme nad něčím, kde se nic přesného vybádat nedá a jde jen o dotace na vyšetřování zimní měli. A kvůli hrstce zainteresovaných buzerují 55.000 včelařů. Ale to jsem odbočil

Mám za to, že se mi právě nějak, nevím úplně jak daří VD ve vč ne úplně vybít, ale nějak jsou ASI méně životaschopní. Tak, jak stále opakuju, že různými kejkli ničíme odoslnost včely, oslabujeme jí (třeba kyselinama a dalším) a ona je potom méně životaschopná, tak právě u VD já nemám cíl se ho úplně zbavit. Mě jde o to, a zdá se, že se to daří každému kdo mě poslechne, nějak vystresovat VD a on je pak méně plodný, větší % jeho potomků je sterilních, nebo krátkověkých, nevíme. Tohle by měly zkoumat výzkumáky. Ty to nedělají a tak nezbývá nic než jen dohady a zkoušení typu pokus-omyl. Mě a mým přátelům to funguje a já nejsem schopný úplně jistě říct jak.

Kdy přesně by se mělo změnit česno ještě netuším, je to otázka teoretického "setřásání" ve smyslu debaty co nejvíce lidí se zájmem na řešení.

Česno zpět dolů není tak jednoduché. Česno by mělo vzhledem k terénu být pořád stejně nad zemí. Toto nemám domyšlené (nápad mám, ale teď to nechme). Na druhou stranu to třeba řešit netřeba, nevím to.

Nevím zda nebude utíkat teplo. Vyčetl jsem jen, že HČ = rychlejší jarní rozvoj, výrazně menší spotřeba zimních zásob a v důsledku toho méně přeplněné výkalové vaky a menší opotřebenost včel tím, že přes zimu topily méně = to je ta nižší spotřeba.
Vše se musí vyzkoušet. A něco obětovat tomu, že tu je naděje, že by to mohlo ničit či omezovat VD.

To o stážkyních někde vyčetl TomášR a já si to nemyslím. Myslím si, že včely bleskurychle reagují na světlo doprovázené hlukem. Světlo znamená novou díru do příbytku a tu může udělat asi jen medvěd. Bojovnice tedy musí umět velmi rychle ragovat na světlo v neobvyklém místě.

Tady to rozvedu. Když byste měl klidné včely, opatrně sundáte dekl, igelitem vnikne světlo do všech uliček. Ihned musí nastat poplach a do uliček se začnou hrnout bojovnice. U drtivé většiny mých vč se napáskují hlavičkama vedle sebe ve dvouřadech, zády k sobě a skoro nehybně čekají co bude. Jsou naprogramované na medvěda, ten tříská, trhá, třísky lítají, dobývá se silou, hrabe prackama s drápy do plástů. Jenže já jsem klidný, ničím neklepnu natož abych s něčím třískal (jako je to vidět na většině západních videí a bohužel už i našich). Včely bojovnice čekají, když se nic neděje odejdou. Prostě dvojřady v každé uličce pomalu zmizí a včely se věnují své činnosti. Ale když budu dělat prudké pohyby, některé budou startovat, taky když s něčím uhodím, i jen ťuknutí vadí.

Mám několik vč, že je otevřu, velmi pomalu s citem utrhnu igelit (divně to praská jak je přitmelený) a do uliček se nahrnou bojovnice, do těch dvouřadů. Ztuhnou, čekají a najednou jako by řekly, aha, to seš jen ty a zase jdou po svých. Jasně že mě nemůžou poznat, říkám, že to tak působí a přiznám se, je to až dojemné.
S takovými včelami je radost pracovat. Určitě se tu budou zase někteří posmívat, já to takto mám a takto to vnímám. Myslím, že je to jen tím, že jsem se naučil pracovat klidně bez prudkých pohybů a taky když se člověk bojí, prý má něco v potu a zvířata (údajně i včely) to ihmed poznají a můžou útočit. Je to asi směšné, ale po mých víc jak 50 letech včlaření tvrdím že poznají, že jim nejdu ublížit. Telepatie? Pot? Klidné pohyby bez třískání a hluku? Možná všechno dohromady.

Ale! Nesmí to trvat dlouho. Pak začnou být nas.aný i ty mírné. To by zase napovídalo, že na blízkosti česna něco je a že to skutečně skutečným rváčkám trvá delší dobu než dorazí od česna. Pak by byla pravda, že je HČ horší. Uvidíme.

Ještě se vracím po skouknutí Ptáčka. Vlastně první nápad Toma byl česno dole,a ae to bednění a hlína. On myslel dřevěný truhlík, betonové bednění napadlo mě. Takto jsme azčali uvažovat a do toho přišel můj nápad s CO2 podle starých OVP a stebníků v Rusku i v Kanadě a USA..

Já pochopil princip s likvidací odpadu pomocí mikroorganismů apod. Poznámka o betonu na dně byla značně zjednodušená. Jen mne napadlo, že řešíme česnové uzavěry, aby se hlodavci nedostali do úlu a pak jim ho otevřeme zespodu. Takže na dno položit třeba síto, rošt, dlaždici s vůlí... aby byl zamezen přístup. Případně přidat trochu kompostu....
Chápu ale, že v tomto stádiu "výzkumu" je nepodstatné.
Jen jsem chtěl vysvětlit své pohnutky
Ať se daří

Ještě bych měl dotaz na rošt ve dně. Odmítáte zasíťované dno; důvody jste vysvětlil. Je to stejné i při použití mateřské mřížky vyrobené ze silnějších drátů - kulatinky?
Kdyby tato byla použita i při spodním česně, mohla by značná část odpadu propadnout dolů

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tam, kde jsem se narodil úly na zahradě vůbec neměly zábrany proti myším, v lese je mít musely. Vůbec mě nenapadlo prohrabání myší a asi bych to řešil až po nějakých zkušenostech. Asi by se to řešilo nějkým nereznoucím pletivem. Napadání úlů škůdci je stejně zajímavé. Měl jsem včely u hřbitova za vsí a tam mi je ničili ptáci a jen některé - hobrové po tátovi z 50 let, někdy i překližku, masiv smrk si nepamatuju.
Nyní mám dvě stan v lese, tam si úlů datlovití nevšímají a strakapoudy i datla vidím a hlavně slyším. Jediné co tam poškozuje PS úly, ale dovnitř se nedostaly, byly koňadry. Jak u hřbitova tak tady v lese myši otravují. Vyhryžou dřevěnou štěrbinovou vložku i u oddělku platový očkový uzávěr,a le jedině když jsem myš zavřel uvnitř, směrem dovnitř mi funguje i plast i dřevěná vložka.
Proč to píšu. Nerozumím jak škůdci fungují a myslím, že se podhrabávat do "sklepa" nebudou. Když ano, budeme to řešit operativně. I ve stromu vyhnilém až do země by se mohly podhrabávat. Uvidíme.

Důvod proč do podmetu dávají pletivo a ne mřížku je asi ten, že se k obsahu pod sítem nesmějí dostat včely. Asi si to představujete tak, že by "podlahu" tvořila mřížka a dno s podložkou či jakousi zásuvkou bylo zahloubené pod úroveň podlahy. No, nevím zda jsou takové kejkle potřeba. Mě během roku nějak nezajímá co padá ze včel, navíc mám za to, že v noci neuklízejí (mravenci snad ano, ti malí stejně včelař sítem prolezou) a tak když chci vědět spady, přivstanu si velmi brzy ráno a mám za to, že je obraz objektivní. Prostě to neřeším, veškerý monitoring je ptákovina a někdy se zamyslete jak by toto asi mohli provádět profíci? Copak má někdo normální čas hrát si s blbostma? A veterinární nařízení není, jak mám monitorovat, neboli mám průběžně sledovat míru napadení VD tak, abych byl schopen včas zasáhnout. A přesně to dělám bez sejt a jiných kra.in.

Mám Miralon, najděte si co to je. Ve chvíli, kdy by mi na CCD padlo v létě vč, včely se vytratzí z úlu a už předtím, když by se mi zazdálo, že se něco děje (jasně, to začátečník nepozná, v tu ránu nastříhám z role (šíře je tuším 40 cm) čtverce, dám je na podložky a druhý den, když bych musel ráno do práce a nemohl jít kontrolovat podložky, nebo za několik dní bych viděl co se děje, z pod té sítě to včely neuklidí. Ale tohle si myslím, že bych udělal, zatím nic takového nebylo nikdy potřeba.

Ale vámi navržená mřížka je zajímavý nápad a díky za něj. Takto si já představuju již zmiňované "setřásání". Konstruktivní návrh jak něco řešit a podiskutování zda ano, či proč ne a nebo kdy ano a kdy ne a nebo jak to doplnit, vylepšit a podobně.

Snažím se vymýšlet dál a ještě o tom neví ani TomášR.
Mám za to, že plíseň v úlech včely umí používat a že jí dokonce potřebují. A nemyslím si to sám. Nějaké nesmělé studie o tom sporadicky jsou, něco sem dával pan Goro a začal s tím myslím právě TomášR, který tu studii našel a pak jí nemohl najít. Studie, snad nějakého Švýcara, co dal pan Goro, byla vágní a neříkala nic a pan Goro to shrnul lakonicky, že zas nevíme nic konkrétního a nezbyde než naše empirie a lidová tvořivost. Jestli jsem to správně pochopil, tím Goro zdroje vyčerpal a o plísních ve včelách trvá ve včelařském světě sveřepé mlčení. Ono je to takové kacířsky rouhačské, když mejnstrým jednou pro vždy postuloval, že plísně jsou fuj a my je v úlech trpět nebudeme, i kdyby to mělo stát život našich včel. Protože my si hygienické prostředí našich úlů rozvracet nedáme! A s každám proplísňovským našeptávačem a hnilobným trollem zatočíme a nehlásíme ho!


Jinde vysvětluju co je to tvrdá hniloba, jak se postupem rozkladných organizmů mění na měkké práchno různé tvrdosti a že je toto nacucané vodou - viz Ptáčkův nákres, co jste dával včera, kde dole voda dokonce v dutině stojí. Toto prácho je nacucané vodou a v ní nemůžou nebýt rozpuštěné toxiny, ale i případná ATB a další látky, které existují, ale věda ještě neví co to je, avšak i věda ví, že fungují. Třeba Čaga Sibiřská nebo Reiči a podobně, třeba Březovník. Věda tuší, že všechny houby mají něco léčivého.

Tak a co se mi honí hlavou, ale stěží by to šlo zrealizovat. Udělat něco jako Blinovka, jenže z hobry. Nebo nějaký Pazderit svého času nebo podobnou hmotu připomíbající tvrší měkké práchno a musí to být hmota schopná hnít. Možná by to zvlhlo a možná hodně, možná by to začalo plesnivět (mohla by vadit pojiva pokud v těch hmotách jsou a asi jsou).

Co by se tím vyřešilo. No hlavně podávání vody v předjaří kdy včely nemůžou ven pro vodu. Kor když jim v této době dá nějaký génius těsto. Ovšem někdy je podání těsta nutnost, třeba kvůli léčení Nosemy apis a nebo záchraně od smrti hladem. Pro mě je těsto v tuto dobu kontraproduktivní, vyhání včely pro vodu i za mrazu a děště při teplotách kolem nuly a ty hynou a tak dosažení dříve více včel je smazáno těmi ztrátami a jediný efekt je opotřebení včel. Ovšem když by byla v úle u stěny deska nacucaná vodou? Třeba za blinovkou by byl rámek se zásobami a za ním tato "houba". Vymýšlím to, ještě to, pokud vím na světě nikoho nenapadlo a tak vymýšlím, třeba i úplně blbé, názvy.

A ještě se dám jeden poznatek z několika minulých let. Nechci kvůli tomu zakládat vlákno a kdo nečte celé moje dlouhé příspěvky, ten stejně nikdy nic nepochopí a tak on to ani nepřečte a nic se neděje.

Psal jsem tu, že krmím česnovými napaječkami obsahu 1,6 l, které se už nedají sehnat (Krekařík je objevil v Polsku na eshopu). Dnes Ještěd nabízí totéž, ale s obsahem snad jen 0,6 litru, což na vodu stačí a krmit tou velkou začátečníkovi neradím, je to vždy koledování o rabovku. A co jsem vyzkoušel, ne bohužel v silné snůšce. Letos nebyla medovice, něco ale na uživení nosily, větraly, po ránu často mokro na česnech. Voněly - neklamná známka třeba malé, ale snůšky. Opět jsem letos dal jednomu vč do napaječky vodu. Braly jí, velmi pomalu, ale mizela, myslím tak deci za týden (odhad, nemám ambice hrát si na Dol a měřit to přesně - udělal jsem si risku a tak rychlé vysýchání není možné). Tak jsem si znova potvrdil, že včely vodu pořebují i když je snůška a ta je "řídká" a vody je v ní dost, že jí ještě odpařují.

Co mě vede k těmto pokusům. Nemám potvrzeno a nálseduje jen moje domněnka!!!!

Šílený (mírně řečeno) nápad včelařů je, usnadnit včelám práci s odpařováním tak, že se jim podává velmi hustý roztok cukru, tak hustý, jaký se v přírodě nevyskytuje. Hustá lipová medovice kape ze stromů, ale včely jí nesbírají. Můj bratr si všimnul, že když některá vč nechtěla brát roztok 3:2, řídký 1:1 berala vždy. Pokud ani ten nechtěla, ještě se naředilo (od oka) a když vč (spíš oddělek nebo zesláblý poroj a podobně) ani naředěný roztok nebrala, taková už nebrala nikdy nic a bylo lepší je zlikvidovat.

A ta moje doměnka.
Neměli bychom myslet za včely a už vůbec ne lidsky a když za ně myslet, tak včelím způsobem. A tak se domnívám, že když včelař dá moc hustý roztok, je to pro včely nesmírně obtížně zpracovatelné tím, že musí nanosit vodu, naředit, teprve pak "zpravovat", pak odpařit a uložit OPAKUJU, TOTO JE DOMNĚKA. Je to asi jako kdyby mimozemšťani, když by zjistili, že Češi strašně rádi lemtají pivo, tak aby pivovar nemusel rozvážet sudy a flašky se strašně řídkým pivem, tak by bylo pivo v koncentrátu, každej by si dal malého panáka pivního sirupu místo celého půllitru a nemusel by furt běhat na hajzlík. Akorát, jsem na deset tisíc % přesvědčený, že by nikdo normální takové pivo nechtěl ani zadarmo a to i když by v tom líh byl a opít by se tím šlo a kalorie, co jsou v pivu by byly v konentrátu taky. A mimozešťan by žasnul jak jsou ti Češi tupí a prostě by jim pivo nedal, protože on vědecky zjistil, co je pro Čechy nejlepší.

Třeba to tak není, nevím, mě prostě berou roztok 1:1 vždy a rychleji a hustší jim nikdy nedám už proto, že BY JE TO MOŽNÁ MOHLO zatěžovat víc, než je nutné. Nemám úhyny a nemám ve vč ani na vrcholu léta a ani teď žádné a nebo minimum VD (mnozí mi tu oponují, že i jiní nemají úhyny a problémy, nevědí ale, co dělají a hlavně co NEDĚLAJÍ svým včelstvům a v důsůedku toho mají vč zdravá. A když se nad tím kdokoli zamyslí, tak tohle je potřeba a ne monitorovat a týrat včely kyselinama. Doteď nemám u 10 vč Gabon a na síle ani na jiných projevech těchto vč není vidět žádný rozdíl, žádná újma a tak pevně věřím, že se dožijí 10.10. kdy bude první fumigace. Nebo dle počasí po tomto datu. Tato vč dostala poslední léčbu předvánoční aerosol. Dělali to dva, co to nikdy nedlělali, aparát jim moc nefungoval, furt chcípal motor a roztoku jim ubylo nějak málo a tak mám za to, že to bylo úplně neúčinné. A tak poslední opravdovou léčbou byla jediná fumigace po 10.10.2021.

Doplněk k mateří mřížce.
Neměl jsem ji na mysli jako kryt nad zásuvku s podložkou, ale jako náhražku dna. Když už je pod úlem dutina pro likvidaci odpadu, tak by se využívala i přes léto při spodním česně. Ušetření práce uklízečkám. Velká část odpadu by propadla skrz až dolů, ale balo by zachováno "dno"

Nezjistil jsem, co je váš Miralon. Já znám Milalon (mirelon) jako izolační hmotu (plochou, nebo jako trubky). Z vašeho popisu jde ale o nějakou síť, mřížku kterou překryjete podložku abyste zabránil přístupu včel k měli. Ano?


Ještě jste nedořešili polohu česna a už přicházíte s dalšími podněty.... aby jedno nezapadlo pro druhé

Když jsem viděl onen řez dutinou, kde je dole uvedeno trouchnivina a voda, napadlo mne, jestli tuto vodu včely využívají (napaječku v době, kdy nemohou ven). Kde se bere? Naprší česnem, kondenzuje?
Dala by se vložit nějaká napaječka dolů, do "dutiny"?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Miralon je skutečně něco jiého, můj trapný omyl, zapomněl jsem jak se to jmenuje. Omlouvám se, je to tohle

https://www.jahan.cz/plastova-sit-hruba-pletivo-polynet

Tu mřížku jsem už pochopil a je to i tak super nápad. On totiž TomášR měl tu ideu, že ze země se pořád vypařuje vlhkost a něco, nevíme, plyny z rozkladu a metabolizmu rozkladných organizmů, metan i CO2, taky asi jedovatý sirovodík v nepatrné koncentraci, vše těžší než vzduch a tudíž prostředí pro život nevhodné. Totiž. Neví se (nebo my nevíme) zda když VD spadne na dno zda umí zase vylézt zpátky a najít si další včelu. Předpoklad je, že při přirozeném groumingu včely jedna druhé shazují brouky, to jsem někde čet a moc mě to v tu chvíli nezajímalo. Nehledal jsem, v létě nemám čas.
Prostě jde o to co nejvíc napodobit přírodu a při tom pořád zůstat u civilizace, rozběrného díla apodobně.

V předjaří z napaječek včely vodu neberou. taky hrozí zamrznutí. Ale voda vlíná kapilární elevací v materiálech, které to umožňují a práchno je právě ten materiál, kde vzlínavost funguje 100%. Jasně, že a je popsáno, že v ditině stromu tato vnitřní vrstva zmrzne a pamatuju si, že autor právě to vypichoval jako že špatné, že je pak vč jako v ledničce. No, to asi je, ono něco, co má vydržet dlouhou dobu čerstvé dáváme taky do ledničky a včely musí vydržet dlouhou dobu a chlad jim v tom pomáhá. Ne asi zrovna led, ale prostě pokusy udržet včely ve sklepě v teplotě +8 nedopadly dobře, moc teplo. Správně udělaný stebník musí mít teplotu kolem nuly, i mírně pod nulou, ale nikdy nad +4. Mimochodem, někoho napadlo dát na dno úlu topné těleso, udržovalo teplotu +1. Včelstvo se usušilo.

Jinde opakovaně píšu, že člověk při hledání optima u včel myslí stále jako člověk a ignoruje, jak se domnívám, některé věci a posuzuje je prismatem člověka a to není nejspíš úplně správné.

A ano, ještě není dořešena jedna věc a už mě napadá spousta dalších. Obecně tomu říkáme (já tomu říkám) kreativita. Jedni vymýšlejí a nestíhají nebo se nechtějí zdržovat a jiné pilné včeličky to realizují. Oboje současně má málo kdo, musíme se doplňovat. Nebo se v něčem pletu?

Děkuji Tom50 za rozvedení mého nápadu se stojanem pro včely až na ze, kdy by měly přístup k rostlému teru, tedy i vlhkosti atd. Studie povrzující přínos plísní pro včely existují, přesnně p. Goro ji po letech dokázal najít a nějaký francouz tam dokazoval, že včely dokáží využívat i některé druhy podhoubí apod. Dokoce využívaly plochu s uměle pěstovanými žampiony a létaly tam pro "vodu" z substrátu raději, než na vedle tekoucí potůček. Jistě, roli hraje dostupnost vody, přístup, teplota, ale on se zabýval jen houbami a plísněmi. Jasně, není plíseň , jako plíseň, některé i nedokážeme vidět, ale existují a díky vlhku, které by v takové dutině bylo, je včely mohou třeba využívat.
Jen co se týče HČ- určitě jej chci v příští sezoně vyzkoušet, jen si myslím, že měnit česno na zimu a na jaro možná není dobré. V podletí se říká, že se má zúžit česno a pak , k zimě už se určitě nemá měnit jeho orientace a tak dále, pouze zajistit proti hlodavcům. Včely si připraví zimování podle mého i podle polohy a velikosti česna a teď jim ho v půlce října/např./ změníme ? To si myslím, že ještě stojí za zvážení. S tím utíkáním tepla při HČ si naopak myslím, že by to mohlo fungovat tak, že pokud nebude dole kde nasávat studený vzduch, tak to tolik utíkat nebude a naopak, včely jsou schopné si otvor HČ ev. upravit, zalepit propolisem na nutnou velikost apod. Také se lze dočíst, že ve starých úlech byla česna na dnešní poměry velmi malá...

Když jsem v létě sbíral vzorky měli kvůli vyšetření na včelí mor tak se mi osvědčila perlinka dokola připlá kancelářskými sponkami k podložce. V nízkém podmetu a za plného provozu to bylo dobré.

https://www.unihobby.cz/tkanina-armovaci-euro-tex-10-m-145g-m2?gclid=Cj0KCQjwpeaYBhDXARIsAEzItbH6ouEiYFdIG5WGdcZ_15m8TKcQqjn34GFmDTAqEUTaZbjs5geBds8aAtTyEALw_wcB

Perlinku používá hodně včelařů u včel na ledasco. Mám za to, že je vyrobena ze skelných vláken a pokud ano, pak by bylo lepší se takovému materiálu u včel a medu vyhnout. Ví někdo něco o případné závadnosti perlinky u včel?

Ještě Javali prosím popište jak dlouho to v podmetu bylo a zda se do toho pustily larvy motýlice. Já mám se sběrem měli zkušenost jedinou, asi 40 let starou a už si detaily nepamatuju. Jen vím, že by bylo strašně pracné takto získávat vosk a udržet to bez té motýlice v mých tehdejších podmínkách jako nemožné. Tehdy jsem to zavrhnul jako nesmysl a víckrát se k tomu nevracel.

To už si přesně nevzpomenu, ale dlouho to tam nebylo, možná 2 týdny.
Že je mřížka skelná jde poznat i při jejím broušení, no jinak se chová jako tvrdý plast a je hodně trvanlivá, asi bych se od ní znečištění medu nebál, dával jsem jí jen v té výjímečné situaci.

Díky.

Dobré odpoledne.
Nevím jestli to nebude blbost, ale nešlo by místo toho straceného bednění což je beton použít dejme tomu kus uřezané smrkové klády která je uprostřed vyhnilá ( je tam defacto práchno) vyřezat to pilou dejme tomu cca na vnitřní světlost nástavku Blaník? Zespoda díru zaslepit fošnama, nebo deskama. Imitovalo by to přírodní dutinu dolů by padal bordel myši by se tam nedostaly byla by tam voda + by stěny krásně časem hnily tvořilo by se práchno i nějaké ty plísně. To bylo jenom takové zamyšlení .
Přeji hezký den.

No to právě nejde, musí to nést úl, ten musí stát vodorovně a ne aby to dole uhnívalo. A dole žádné fošny, holá zem, to je ta pointa!
A druhá ještě důležitější pointa je, aby to bylo vzduchotěsné, aby se tam hromadil CO2, to je to oč tu běží.¨
Na druhou stranu vnitřek špalku s tvrdou hnilobou přecházející do hniloby měkké to by byla ta zásobárna vody.

Tomáš R napsal(a):
Děkuji Tom50 za rozvedení mého nápadu se stojanem pro včely až na ze, kdy by měly přístup k rostlému teru, tedy i vlhkosti atd. Studie povrzující přínos plísní pro včely existují, přesnně p. Goro ji po letech dokázal najít a nějaký francouz tam dokazoval, že včely dokáží využívat i některé druhy podhoubí apod. Dokoce využívaly plochu s uměle pěstovanými žampiony a létaly tam pro "vodu" z substrátu raději, než na vedle tekoucí potůček. Jistě, roli hraje dostupnost vody, přístup, teplota, ale on se zabýval jen houbami a plísněmi. Jasně, není plíseň , jako plíseň, některé i nedokážeme vidět, ale existují a díky vlhku, které by v takové dutině bylo, je včely mohou třeba využívat.
Jen co se týče HČ- určitě jej chci v příští sezoně vyzkoušet, jen si myslím, že měnit česno na zimu a na jaro možná není dobré. V podletí se říká, že se má zúžit česno a pak , k zimě už se určitě nemá měnit jeho orientace a tak dále, pouze zajistit proti hlodavcům. Včely si připraví zimování podle mého i podle polohy a velikosti česna a teď jim ho v půlce října/např./ změníme ? To si myslím, že ještě stojí za zvážení. S tím utíkáním tepla při HČ si naopak myslím, že by to mohlo fungovat tak, že pokud nebude dole kde nasávat studený vzduch, tak to tolik utíkat nebude a naopak, včely jsou schopné si otvor HČ ev. upravit, zalepit propolisem na nutnou velikost apod. Také se lze dočíst, že ve starých úlech byla česna na dnešní poměry velmi malá...

Dobry den,

nebylo by vhodnejsi pro zmenu cesna pouzit odelek nebo jeste lepe smetenec? Proste do hoveho ulu s hornim cesnem usadit smetenec.

S pozdravem smidla.eu

Určitě ano! Díky i vám. Podle názorů a postřehů se nakonec rozhodnu a TomášR to jistě vítá též.
Třeba se někdo přidá a bude to od nás vítáno.

Dobrý večer.
Našel jsem na internetu článek ohledně horního česna i vlivu CO2 " na samoozdravováná včel " dávám sem jen tak pro zajímavost odkaz:
http://nasapravda.blogspot.com/2017/02/regeneracny-ul-baloghov-ul.html

Tak toto považuju já za absolutní informační bombu!

Za max mrzuté považuju to, že jsme nuceni vymýšlet dávno vymyšlené a vyzkoušené. Děkuju vám velmi.

O bezkyslíkovém metabolizmu hmyzu čtu úplně poprvé. Teprve tento článek objasňuje výrazně nižší spotřebu zimních zásob a ta nemůže nebýt spojená s menším opotřebením jednotlivých včel a tím se dá pak vysvětlit rychlejší jarní rozvopj a v jeho důsledku kromě lepší vitality včelstva také vyšší medný výnos z rané snůšky. Zde je názorná ukázka širokých souvislostí jak jendo vyplývá z množiny jiných zásad.

Bohužel je článek velmi stručný. Z nákresu jak postupuje zimní chumáč u spodního, středního a horního česna je vyvrácena teorie trolla o tom, jak zasedá a jak se pohybuje zimní chumáč. Já jsem jen logikou dovodil, že troll mít pravdu nemůže i když konkrétně tento ze tří mých odpůrců toho o včelách ví hodně, protože to, co popisuje, není možné, viz mé vyvrácení v tomto vláknu výše.

Za povšimnutí stojí perfektní nákres o umístěnbí česna u TS, já tvrdím, že úplně stejně je to u SS. Jen autor článku ještě nevěděl, že na severní polokouli (směr siločar mg pole Země) je nutné aby česno bylo u strany pravé když se na úl díváme (na jižní polokouli to bude naopak), protože když se dá vč vybrat, vybere si jich 9 z deseti stranu, kterou uvádím.

V článku je sklípek, pro mě "neznámá" věc (netušil jsem skutečnou funkci sklípku, tak to nazývali rodiče a jejich přátelé a přitom se jednalo o SČ a nikoli HČ). I když původní české univerzály mých rodičů na 39x30x12 s medníky 39x14,4x11 měly sklípek, v mezidně byl otvor cca 280x25 mm (zase prostě ta velikost česna jak jí popisuju u Blaníku = 70-75 cm2) a já se domníval, že to mělo pouze efekt nepřímo studené stavby podobně, jako to měl v boční stěně univerzál Moravský, kde vnitří česno nesměřovalo dolů do sklípku, ale do boční předsíňky. Sklípky (včetně meziden) jsem musel zrušit (všichni), když bylo nařízeno, že podložka musí pokrývat 100% plochy dna. Jak vidím, sklípek je dokonale zapomenutou věcí, protože ani já dodnes nechápal oč vlastně předkům šlo a jakou měl (asi) ještě sekundární (ne-li primární) funkci. Boj předků s roztočíkem malým byl stejně úporný jako náš s VD. A když jinde píšu, že v partě přátel mých rodičů byl největší potupou úhyn včelstva, to nebylo jen u mých předků ale celostátně a i na Slovensku a výsledkem bylo, že se roztočíka nakonec zbavili. A já vím jistě, že se i nám (vám) podaří zbavit VD!

krekařík.

Děkuju vám za ochotu hledat, umění nacházet, hodně jste mě toho naučil! Vy s pánem romaning jste mě v letošním roce nesmírně potěšili svým nadšením a přístupem. Děkuju vám. Přesto provozní metodu Blaníku neberte jako dogma či Evangelium a zkoušejte, porovnávejte, uvažujte, snažte se, prosím, myšlenku rozvíjet i s využitím názorů a vědění zavilých zlobných odpůrců naznačeného způsobu včelaření. Jsou tu i další, kteří, jak vím z příspěvků i SZ, vyzkouší (a už zkouší) mojí provozní metodu.

Toto je na včelařině úžasné, ta škála možností jak chovat včely.

Z tématu je jasné, že jsem začal vymýšlet teorii provozní metody HČ. Metoda Blaníku řeší jak s VD žít a nepřicházet úhyny o část vč každý rok. HČ by mělo včelstva VD zbavovat také samočinně, avšak ÚPLNĚ.

U průvodní metody jsem neprozradil jak to funguje, u HČ jsme se s kolegou rozhodli od začátku zveřejnit v čem spočívá princip = CO2. Každý ať si s tím naloží jak uzná.
Teď už jde jen o provedení a za vaše náměty děkuju.

Pozorný čtenář mých prací zde na IF zaznamenal změnu mého původního názoru, když jsem tvrdil, že včely divoce dlouhodobě přežívat nemohou. I když jsem byl skálopevně přesvědčený o své pravdě, stejně jsem, spolu s kolegou, domýšlel možnost, co když se smidla a mnoho dalších nemýlí. Ukazuje se, že jsem pravdu neměl a že skutečně umí divoce žijící zalétlé roje domestikované včely přežívat dlouhodobě a tudíž bez VD. Tímto se pánovi s nickem smidla omlouvám, pokud moje pochybnosti vzal nějak osobně. Právě on byl příslovečnou poslední kapkou, která zasela moje pochyby o mém názoru zde ve veřejném prostoru, o několik let dřív jsme toto řešili i s pánem TomášR.

Našel jsem studii, kde porovnávali zimování včel s rozdílným obsahem CO2 (uměle)

https://academic.oup.com/jee/article/115/4/1054/6590767?login=false

(google překladač stránek to zvládá dobře)

Abstrakt:
Vnitřní skladování včel medonosných během zimních měsíců se praktikuje po celá desetiletí k ochraně včelstev před nepříznivými účinky dlouhých, drsných zimních měsíců. Včelaři nedávno použili vnitřní skladování, aby snížili práci, náklady na krmení, krádeže a degradaci dřevěného nádobí. Navzdory rostoucímu počtu kolonií uložených uvnitř, výsledky národního průzkumu stále ukazují vysoké ztráty. Roztoči Varroa ( Varroa destructor Anderson a Trueman) jsou nejkritičtější hrozbou pro zimní přežití včelstev a zdraví včelstev, protože přispívají k přenosu virů a úmrtnosti včelstev. Zkoumat vliv vysokého CO2na roztoče varroa během vnitřního skladování včel medonosných byly 8-rámečkové jednotlivé hluboké kolonie uloženy ve dvou oddělených komorách prostředí při 4 °C, každá. Jedna komora prostředí byla nastavena na 8,5 % CO2 (vysoké CO2 ) , zatímco druhá byla nastavena na nízký CO2 ( 0,12 %). Mrtví a padající roztoči byli sbíráni a počítáni ode dna jednotlivých kolonií týdně během experimentu. Byl zde významný rozdíl v úmrtnosti roztočů u včelstev s vysokým CO 2 ve srovnání s včelstvy drženými při nízkém CO 2 . Tyto výsledky ukázaly, že vysoké CO2by mohly zvýšit úmrtnost roztočů během období skladování v uzavřených prostorách a potenciálně zlepšit zdraví včel pocházejících ze zimních měsíců. Náš výzkum nabízí zásadní doplněk k nástrojům včelařů pro řízení populace roztočů varroa.

Detailnější info přímo ve članku. dobré přečíst celé.

Je tam ale i uvedeno: (bez kontextu)
....Během experimentu uhynula tři z osmi včelstev medonosných v léčbě vysokým obsahem CO 2 . Žádná z osmi kolonií při léčbě nízkým obsahem CO2 neuhynula....

K hornímu česnu

(Strojní překlad google)
Nejčastější dotazy k hlavnímu vchodu:

Otázka:
Bez spodního vchodu nemají problém vytáhnout mrtvé včely a udržet úl čistý?

Odpovědět:
Podle mého pozorování ne víc než se spodním vchodem. Ať tak či onak, mrtvé včely se přes zimu hromadí. V každém případě se jich na podzim nahromadí. Ať tak či onak, obvykle to uprostřed roku udržují pěkně čisté. Sledoval jsem, jak včela chová v mém pozorovacím úlu (který má spodní vchod), jak tahá mrtvé včely po celém úlu odshora dolů, než konečně najde vchod dole. Myslím, že na tom vůbec nezáleží.

Otázka:
Rozzlobí se vracející se sběrači, když pracujete v úlu?

Odpovědět:
Nezaznamenal jsem žádný rozdíl. Ať už jde o horní nebo spodní vchod, při práci s úlem narušujete věci jen tím, že tam stojíte. Vždy, v obou případech, máte zmatené kroužení včel a se spodním i horním vchodem máte včely, které se jen vrátí do úlu, zatímco vy pracujete. S horním vchodem prostě jdou nahoru.

Otázka:
Nepletou se při odstraňování nástavků? (pozn. on má HČ vždy až úplně nahoře)

Odpovědět:
Největší zmatek je, když je odstraníte pouze z jednoho a ten je hned vedle úlu s podobnou výškou. Pak jsou zmatení, který úl je jejich. Ale myslím, že totéž dělají se spodním vchodem ze stejného důvodu, až na to, že si toho nevšimneš. Výšku úlu používají jako jeden ze svých orientačních bodů, takže pokračují v letu do vysokého bílého úlu, který je nejblíže, kde si ho pamatují, místo do krátkého vedle něj. Za den se věci vrátí do normálu.

https://bushfarms.com/beestopentrance.htm

A ještě jedna studie na podobné téma

https://academic.oup.com/jee/article/108/5/2153/2379665?login=false

https://academic-oup-com.translate.goog/jee/article/108/5/2153/2379665?_x_tr_sl=auto&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=wapp

abstrakt:
Cílem této studie bylo manipulovat s rychlostí ventilace, aby se charakterizovaly interakce mezi populacemi včel medonosných ( Apis mellifera L.) a nastavením ventilace na mortalitu roztočů Varroa ( Varroa destructor Anderson a Trueman) ve včelstvech chovaných v zimě uvnitř. V prvním experimentu byla použita včelstva založená ze zásob místně vybraných pro zimování vystavená varroa ( n  = 6) a neselektovaným včelám ( n  = 6) k posouzení úmrtnosti roztočů a včel a hladin oxidu uhličitého (CO 2 ) a kyslíku (O 2 ). ) ve včelím chomáču, když je udržován v simulovaných zimních podmínkách při 5 °C. Druhý experiment použil včelstva vybraných včel ( n  = 10) a neselektované včely ( n  = 12), které byly vystaveny buď standardní ventilaci (14,4 litrů/min na úl) nebo omezené ventilaci (0,24 litrů/min na úl, ve ventilační komoře z plexiskla) během 16denního období léčby posoudit vliv omezeného proudění vzduchu na zimní úmrtnost roztočů varroa a včely medonosné. Experiment 2 byl opakován na začátku, v polovině a na konci zimy. První experiment ukázal, že při neomezené ventilaci s průměrnými koncentracemi CO 2 < 2 % nebyla žádná korelace mezi CO 2 a mortalitou roztočů varroa, když byly kolonie umístěny pod nízkou teplotu. CO 2 negativně koreloval s O 2ve včelím shluku v obou experimentech. Když byla ventilace omezena, průměrná hladina CO 2 (3,82 ± 0,31 %, rozmezí 0,43–8,44 %) se během 16denního léčebného období zvýšila o 200 % ve srovnání se standardní ventilací (1,29 ± 0,31 %; rozmezí 0,09–5,26 %). Celková úmrtnost roztočů a snížení průměrného množství roztočů varroa v průběhu času byly větší při omezené ventilaci (37 ± 4,2 %) než při standardní ventilaci (23 ± 4,2 %), ale nebyly ovlivněny zásobou včel během období léčby. Vybrané včely vykazovaly v obou experimentech celkově vyšší mortalitu roztočů ve srovnání s neselektovanými včelami. Omezení ventilace zvýšilo úmrtnost roztočů, ale neovlivnilo úmrtnost včelích dělnic v porovnání s úmrtností včelstev při standardní ventilaci. Omezené větrání nemělo vliv na celkovou úroveňNosema ve srovnání s kontrolou. Došlo však k vzájemnému působení mezi akciemi, sezónou a dobou zkoušky. Neselektovaná populace vykazovala nárůst Nosema v průběhu pozdního zimního pokusu, který se u vybrané populace nevyskytl. Závěrem lze říci, že tato zjištění naznačují, že omezené větrání má potenciál potlačit roztoče varroa v přezimujících včelstvech prostřednictvím levných a ekologických opatření.

Prokousal jsem se celým prvním odkazem. Co mě nevědce a laika napadá je to, že Američané jdou cestou neměnit úl, tedy česno, nehledají primitivní způsob jak si umí včelstva sama poradit miliony let, ale hledají průmyslový způsob. To je mě úplně cizí uvažování a tím směrem se moje myšlenky rozhodně neubírají a ubírat nezačnou. I když mě inspiroval stebník, což je vlastně ono "skladování v částečně podzemních skladech s řízenou teplotou". Když to řeknu volně, nikoli jako doslovnou citaci.

Dále se domnívám, že se američtí vědci dopouští základní chyby. Oni použili "čistý" CO2. Ale já mám od počátku na mysli spolupůsobení mnoha vlivů a více plynů + těžko definovatelné spolupůsobky produktů hub a plísní a také vlhkosti (hnijící práchno v dutině v různém stupni rozkladu a podobně). Vědci připouštějí, že o vlhkosti při pokusu neměli tušení, že byla mimo jejich kontrolu. Nedomnívám se, že sama vlhkost by hrála nějak klíčovou roli. Opakuju, že mám na mysli spolupůsobení nejrozličnějších vlivů, a předpokládám mnohé, dokonce i takové vlivy, které zatím ještě unikají lidské pozornosti a nebo jsou podceněny či nedoceněny jako mnou předpokládaný koktejl plynů. Co mám na mysli? Jestli v dutině stromu, kromě dříve popsaných jevů, probíhá také rozkladný hnilobný proces a já předpokládám vedle působení rozkladu aerobního též princip anaerobní, musí pak v dutině stromu vznikat kromě CO2 z metabbolizmu včel z i jiných organizmů a součadsně jako produkt jiných přírodních procesů vznik CO2, kromě toho pak také sirovodík a metan, oba plyny taktéž těžší než vzduch. Přitom msirovodík je jedovatý a metan neumožňuje kyslíkový metabolizmus.
Vždy to ale předpokládá hermeticky uzavřený prostor v každém jednom úle dolů od HČ. Možná také tím je vysvětleno, proč si včely nikdy nevyberou dutinu s více otvory.

Doufám, že je můj přípodotek srozumitelný. Když to zhustím:

Američané hledají průmyslový způsob samoničení VD pomocí uměle řízeného obsahu CO2 bez ohledu na fakt, že se "ozdravného" procesu musí v přírodních, tedy neprůmyslových podmínkách, účastnit i jiné plyny = zplodiny z hnilobných procesů + produkty plísní a hub a to vše v nějaké souvztažnosti s vlhkostí a teplotou. Protože to, co uvádí pokus = +4 po dobu 64 dní, nikdy v přírodě nemůže nastat.

A tak má pro mě americký pokus nesmírný význam, že jsem sám po jistém impulzu od TomášR vydedukoval na základě prastarých informací o stebnících, že ozdravný efekt CO2 existuje! Uvádím svůj laický předpoklad, že když CO2 ničil roztočíka malého, že by možná mohl působit podobně na VD, protože i to je roztoč. Jen mě by ani nenapadlo budovat nákladné stebníky, či dokonce průmyslové haly s řízeným prostředím jako navrhují Američané.

Mě jde jen o to, co by mohl ihned, zadarmo a bez dalšího praktikovat každý jeden včelař na své zahradě či včelnici.

Z uvedeného jasně vyplývá, že se moje uvažování ubírá správným směrem a děkuju přispěvateli romaning i krekařík a dalším, hlavně pak pánovi s nickem TomášR, že mě nenechal od myšlenky odejít a naopak jí hodně posunul dál, hlavně ideou dutiny pod úlem až k holé zemi se všemi důsledky, co by to mohlo přinést.

patent CS 118603 B5 regenerační úl z roku 1965

Od přispěvatele krekařík jsem dostal toto a s jeho souhlasem to dávám veřejně. Pro mě je to víc než zajímavé. Mrzuté na tom je, že vymýšlíme vymyšlené...

https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/118/118603.pdf

Bohužel, nevím jak kdo, ale stejně z toho nejsem moudrý, je to jen důkaz, že se tím zabýval už někdo dávno před námi!

Děkuji pánovi s nickem krekařík za snahu a za odkaz na zajímavou skutečnost, že o problém HČ se zajímali i lidé dřív. Tato informace posunula diskuzi zase do jiných rovin . Je smutné, jak píše Tom50, že objevujeme objevené a o této skutečnosti se dozvídáme víceméně náhodou, díky snaze jednoho z nás. Sám jsem strávil vyhledáváním info o HČ dost času loni v zimě a na tyto stránky jsem nenarazil ,jen na stránky výše uváděného M.Busche.Jsem odhodlaný HČ vyzkoušet a doufám, že budu mít o čem sem dát vědět. Bylo by zajímavé, pokud by jej vyzkoušelo ve svých úlech víc lidí a pak sem zveřejnili své zkušenosti. Včelařím na míře 30, metodikou Toma50, k naprosté spokojenosti, ale vždycky může být člověk ještě spokojenější a může zkoušet další věci ke prospěch svému, ale hlavně ku prospěchu svých včel

Dobrý den, sleduji Vaši diskuzi o horním česnu, před 4 roky jsem si postavil zateplený úl na rozměry čtvercového langstrotu, vnitřní rozměr 465 x 465 a rámek o výšce 680 mm. Při pohledu zepředu jsou horní a spodní česno, rozměr 160 x 50 mm, umístěny na pravé strně úlu, dno zasíťované. Každým rokem stavím další, mám u nich rámky o výšce 580, 480 a 420 mm, mám jich celkem 14. Horní česno je umístěno co nejvýše, co konstrukce dovolí, přes jaro a léto je plně otevřeno, včely si regulují svoje potřeby ucpáním česna svými tělíčky ( v noci či chladu ), do spodního česna je vložena zábrana proti myším, jen když jsou velká vedra ji odebírám. Když včelstvo přemetu do některého úlu, zmenšuji prostor přepážkou, kterou podle síly posouvám. Nad toto plodiště dávám zateplené nástavky coby medník výšky 145 mm. Co snůšky se týče, je to jako u nástavkového včelstva, nosí do medníku stejně, rozdíly jsou dány spíše kvalitou matky. Zatím se žádné včelstvo nevyrojilo, nijak do nich nezasahuji, jen při rozšiřování, zhruba od začátku května jim dávám pokoj, do medobraní, jen co snůšky se týče nic moc.

Já mám pár včelstev na míře 39x34,7 a už to je vysoké. Pokud není super snůška, do medníku se jim nechce a zůstanou na vysokém rámku. U mír 39x30 je to mohem lepší, tak není problém. Vy máte rámek strašně vysoký, chápu, že se nerojí, ale mohl byste prosím ještě napsat, jak silná jsou včelstva a na kolika rámcích je máte ? Kolik je snůška -nic moc ?
Mám některá včelstva, která se nerojí, nejsou s nimi problémy, ale přinesou jeden NN 39x17. Je to u nich standard. Jiná samozřejmě i nástavky tři, ale chtějí se rojit, mají velkou spotřebu zásob apod. Někd si říkám, že ta včelstva, co přinesou BEZ PROBLEMU jeden nástavek, nejsou úplně špatná.

Mám stejný názor jako vy Tome. Ale holt pak jiří j nejspíš nemá jako prioritu medný užitek. Věřím, že se v jeho úlech včelám hodně líbí. Mám ale zato, že drtivá věšina lidí nechcová primárně včly aby bylo hezky těm včelám, ale tomu včelaři.

No a někde jsem psal o chovu velmi slabých včelstev a mám úplně stejný názor, že bezproblémové vč, které dá sice jen jednu bednu, ale bez sebemenších starostí a stresu včelaře je lepší než "koně", se kterýma je problém. Pravda ale je, že to není totéž s mnou zmíněným chovem slabých vč, ona se většina těchto zimních slabochů vyrovná a často předstihne vč kmenová. Rozdíly jsou dva. Je kam vkládat mezistěny a tak se u těchto vč dobře obmění dílo a hlavně se skoro nerojí. Mám za to, že jejich potenciál se "vybije" doháněním toho rozvoje a do rojovky se nějak ani nestihnou do první dekády červa dostat. Pak se už správně vedené včely nerojí, jen z chyby včelaře nebo asi vady genetické - rojilky.

jiří j

Nenapadlo vás úplně zavřít SČ? A jestli vás chápu správně, tak máte obě česna velká 80 cm2? A nebo v součtu? To považuju za úplně stěžejní. Ukazuje se, že právě to větrání je nesmysl a že včelstvo by chtělo ve skutečnosti jediné česno a to poloviční maximální plochy a sice asi 35-38 cm2. Já u svých úlů nikdy nepozoroval, ani když jsme ještě nepoužíval TL a podmety 18 mm jsme měl vždy, že by včely svými tělíčky zmenšovaly česno. Já bych tento "signál" četl jako že je česno moc veliké, ty včely by se, myslím, mohli věovat nějaké smysluplnější práci než suplovat zástrčku na zmenšení česna.
Totiž. Npasal mi, zrovna dneska jeden pán SZ, zeptám se, zda bych směl zveřejnit obsah. Ukazuje se, že se ve světě právě docela dost řeší zbytečně veliká česna a indicie naznačují, že to může být veliký problém. Něco na tom bude, třeba stačí se zamyslket nad velikostí česen Budečáku. Z dětství a mládí si pamatuju, že se tvrdilo, že malé česno = častější rojení a tak se začala česna dělat veliká a síta ve dnech považuju já za holé neštěstí!

I zateplení vidím já jako velký problém. Jediný úl (konečně jsem ho definitivně vyřadil i když mu nic není) je atyp se sice oddělitelným dnem, ale s falcem a tak nepasuje k ničemu ostatnímu co mám. Proto k tomuto úlu nešlo dát nízké dno 18 mm, má to podmet 65 mm a rošt proti stavbě. Je to SS na jen 10 rámků, jako medníky už pasují moje normální NN 39x15x11. U tohoto úlu tedy nešlo dávat NN dospod ve funkci TLumiče. Pokud by šlo u vysokých podmetů jen o jakýsi "únikový prostor", jak o tom svého času psal autor Optimalu Ptáček a lidi kolem něj, mělo by to nějak simulvat (částečně) TL. ANI OMYLEM, BA PŘÍMO NAOPAK!

Stěnu má úl 60 mm, mezi palubkami je 30 mm měkkého PS. Je to jediný můj úl, ve kterém byl vždycky vlhký med. Pokusničení s tímto nesmyslem fakt stačilo, už nikdy více!

Pak mám několik VN z extrud 30 mm, je to samonosné, má to ale nahoře a dole dřevěný rám. Strašný hnojník, na dně stojí každé jaro voda, spodky rámků plesnivé až běda a bílý nátěr latexem uvntř prozradil, že už 2 týdny po usazení včel v létě se mnitřní stěny potáhlky černými "pavučinkami" asi plísní a to v létě nepovažuju za normální.

Ne, už nikdy více utepený úl. Nejlepší a nejsušší je u mě tenkostěnný nástavek 20 mm smrk, o malinko vlhčí je totéž z překližky 18 mm. Zatímco smrk může vydržet až 50 a více let, překližka se po 7 letech začíná rozpadat hnilobou, vidím to ještě tak na 3-5 let a finišt!. Natřený povrch a vnirřek potažený propolisem včelami OK, ale vrstvy vnitřní se už někde vydrolují. A to v tom nezimuju!

Pro začátečníky. Borovice (masiv) by se použít neměla (jenom vejmutovka ano), protože podle mých předků je to neprodyšné dřevo a předkové tvrdili, že se v borovici nikdy neusadí roj, protože prý borovice včelám nějak nevoní (a navíc je jakoby "mastně" smolnatá a tedy neprodyšná a proto jí včely nepreferují). Docela by mě v této souvislosti zajímalo, zda někdo někdy viděl včely bydlet v borovici.

Prosím vás o odpovědi na několik mých výše položených otázek. Děkuju předem.

Já jsem to napsal špatně, když jsem začínal před 8 roky, průměr na včelstvo byl kolem 20 kg, poslední 3 roky to spadlo na polovinu, ale to je problém odumírajícího lesa, včely jsou na 10 až 12 rámkách, pak je přepážka, po vyndání dávám krmítko, chvilku jim to trvá, než to vystaví u těch co jsou na 10 budu měnit matky, když se dívám na videa p. Sedláčka, měl by z mého jednoho dvě. Co je docela zajímavé u rámků 420 a 480 si hlídají i spodní česna a u těch vyšších, kde včely nevidím, vosy jim tam přesto nejdou a dívám se na ně každý den. Zapoměl jsem napsat, nepoužívám mřížku, plodové plásty ( 6 až 8 u vyšších ) mají plod až po horní loučku, zásoby jsi dávají na stranu, ty co jsou na nižších mají i 13 rámků dva zásoby ostatní plod, ty letos začaly, tak až příští rok budu vidět co provedou. Reagoval jsem hlavně na rojení u horního česna, mně se tato teorie zatím nepotvrdila.

Stihnul jste reagovat na TomášR a já nestihl opravit chyby a tak se omlouvám za psaní jako hotentot. Odpovíte, prosím, i na moje otázky?

Pro toma50, napadlo, první rok, ale ani na jaře, když by jsi měly čistit podložku od mrtvolek to nedělaly, bylo to sice u toho nejvyššího, ale už jsem to více nezkoušel, je tam otvor asi 130 x 7 mm stále.
Zateplení, dva naprosto shodné úly na jednom podstavci, vzdálené od sebe 1 m přibližně stejně silná včelstva - jedna podložka suchá, druhá poměrně vlhká, podle mne to je o včelstvu. Pro mne je výhoda zateplených u menší spotřeby už podle spadu měli a hlavně v létě, vytváření tak zvaných brad téměř nevidím, podle mne známka že se jim na úlu něco nelíbí a možá se proto v přítím roce rojí.
Velikost česna - nemyslím, že jsou proti, jinak by se rojily, takto si podle mne regulují teplotu a vlhkost a i když jsou na česně v chumlu, tak ranní ptáčata co vyletují nejspíše pro vodu procházejí bez problémů a když se oteplí a je nějaká snůška, ale i bez ní se rozvolní.
Snůška, začínal jsem Langstrtem 2/3, které ruším už jenom kvůli přehazování těžkých nástavků, tak letošní rok byly proti mnou postavených ve snůšce horší i když nijak výrazně, co vlhkosti medu se týče, tak letošní rok byl u mne vyjímečný, kolem 16% vody v průměru, bez rozdílu, zda dřevo nebo zateplený.
Snad jsem Vám odpověděl na vše, doufám.

Chtěl bych zkusit příští rok postavit jeden úl na ztracené bednění, pro vytvoření dutiny na zem. Zachoval bych ale spodní česno.
Přemýšlím nad tím, jak vytvořit dno. Chtěl jsem použít kovovou mateří mřížku, aby odpad mohl propadávat dolů.
Ale teď mne napadlo, a to by se týkalo i provedení s HČ, že včely při manipulaci s rámky, oklepávání a ometání padají na dno. Pokud tam ale žádné nebude, spadnou až dolů. To je ale špatně. Musel bych pokaždé dávat podložku. Ale jak ji pak vytáhnout, aby zase nepopadaly. U provedení s HČ, ještě náročnější, resp. nežádoucí. Porušila by se "vzduchotěsnost"
Podložku chci zasouvat pod mřížku. Ale bylo by potřeba počkat, až zase vylezou ty, co by eventuálně propadly skrz

Tak toto je naprosto stěžejní příspěvek a přiznám se, že mě to vůbec nedošlo a nenapadlo.

Ano, v durině stromu můžou mít po sebou i několikametrovou dutinu až k holé zemi. Nebo, a to bude častěji, dutinu končící jakousi miskou z dřeva v různém stupni rozkladu, ve které třeba i stojí voda, jak jste tady dával z nějaké knihy kresbu zrovna vy. Tak to v dutině stromu může být, ale tam to nevadí, protože tam ikdo neoklepává z rámků včely a neshazuje je z plástů až někam na i metry hluboké dno.

Neměl usem čas o vaší námitce přemýšlet. U mě ale bývá nejlepší to, co mě napadá jako první. Při čtení vašeho příspěvku mě napadlo, že už vím, proč dělali předkové sklípek s mezidnem. Průlezy do sklípku byly dva a současně měly simulovat to, co boční předsíňka u MU a tedy nepřímo studenou stavbu aby rámky byly jako při TS a to umožnilo pohodlnou ptávi včelře, ale vnitřní česno směřující do předsíňky bylo vlastně orientované k rámkům jako u SS. Rozdíl u sklípku byl jen v tom, že vnitřní česno nesměřovalo vedle ale pod dno a místo boční uličky byl sklípek pod celým plodištěm. Já to znám jen u úlů s pevným dnem, jistě to musí jít i u oddělitelných den. Já dokonce od jednoho pána v počátku osmdesátek taková tři dna měl, on je vyrobil podle něčeho,a le neosvědčila se mu a tak mi je skoro nová dal abych mohl hned začít dělat pokusy s úly podle Boháče a Ptáčka. Vůbec jsem tenkrát netušil o co šlo autorovi plánků a už nezjistím, kde to ten pan dárce vzal, je už asi 35 let ve včelařském nebi.

Popíšu řez dnem z boku a vás romaning prosím o výkres.

Dno mělo podmet asi 65-70 mm. Ovšem od letáku k česnu byla velmi strmá šikmina, končící 18 mm pod spodním okrajem nástavku. V bokorysu to byl vlastně hranol a jestli byl podmet 70 pak byla jedna strana vysoká 52, základna asi 40 a horní hrana asi 20 mm. Tím za tímto česnovým, napevno připevněným "klínem" vznikal sklípek. Zadní stěna česnového hranolu lícovala s vnitřní stěnou nástavku, šikmina byla tedy vystrčená před rovinu čelní stěny úlu-nástavku.
Dno mělo rošt proti stavbě v podmetu asi tam, kde má dnes varroadno síto, jenže rošt byl vysoký asi 18-20 mm, tedy laťky a krajní svlaky po cca 10 mm. Samosebou vepředu nesměl rošt zasahovat nadoraz, musela být vepředu vynechaná asi 20 -25 mm skulina přes celou šířku dna, aby tělo roštu neuzavíralo čsno.

Ve sklípku, který za česnovým klínovým hranolem vznikal, byl dřevěný šuplík se dnem ze sololitu a mělo to být krmítko. Jenže to teklo, v tehdejší době nebylo čím to bezpečně utěsnit, žádný silikon v pistoli a podobné věci neexistovaly a nebo existovaly, ale soudruzi to nedováželi a sehnat se to nedalo. A nebo jsem to neuměl sehnat já.
Jedno ze tří krmítek neteklo a vyzkoušel jsem ho a neosvědčilo se mi, jak do něj padala měl velmi rychle se obsah kazil. Pak se blblo s podložkama a častým prohlížením, co na dně je (předchůdce dnešního varroamonitoringu, jen jsme tomu tak neříkali) a to byl problém, protože v podmetu, v prázdném šuplíku byly věčně svěšené včely. Dnes už víme proč. Měly tam "ozdravnou" zónu se zvýšeným obsahem CO2 (vědomý axiom, netvrdím to, jen předpokládám). Jenže jak vyndavat šuplík, vyhánět včely? Hodně se jich při tom zničilo a tak to bylo pro mě nepřijatelné. Tak jsem šuplíky vyndal a někam musel uklidit, překážely. Svěšování v podmetu jsem nechápal a tak jsem obrátil šuplíky vzhůru dnem a vyhodil tudíž rošty. V tu ránu bylo pod rámky asi 18-20 mm prostoru, tedy "můj" osvědčený nízký podmet, včely se tam nesvěšovaly, nic nestavěly a podložky šlo snadno "číst". Podložkou bylo ale jen dno šuplíku. A šuplíky nešlo ztratit, nebyly mimo úl a taky nikde nepřekážely. Mělo to ale jednu velkou vadu. Tehdejší nařízení bylo, že podložka musela pokrývat dno na 100% (to platít dodnes) a šuplík, jak vyplyne, nedosahoval až k česnu, ale jen asi 40-70 mm za něj.

Ještě k šuplíku. Ve dně byly na každé straně zarážky a šuplík nedosahoval až k česnovému klínu, ale zůstávala dutina mezi stěnou šuplíku a kolmou stěnou hranolu asi 40-70 mm? Otazník píšu že si už nepamatuju přesně, vše mi shořelo při požáru spolu s dalším vybavením pro 45 vč.
Takže, když byl šuplík nadoraz tvořený zarážkami, ať v otevřené nebo převrácené podobě, stejně hned u česna zůstával zmíněný prostor. V něm se stále svěšovaly včely a nic tam nestavěly. Už víme proč to dělaly (můj axiom).

V případě, že jste romaning nepochopil popis, pište prosím SZ.

Zadek dna byl vyjímatelný, bylo to vlastně jedno prkýnko na místě zajištěné obrtlíky. Včely to pořád přilepovaly propolisem - snažily se to pořád utěsnit stejně, jako zalepují propolisem i zadní zástrčky mých den s podmetem 18 mm. Ani tam žádný průvan nechtějí a netrpí.

Váš teoretický postřeh je silným pomyslným plivancem do našich kafí (TomášR a moje) a ničí ideu holé země pod včelami. Muselo by se včelařit jinak, asi vkládat nějaké mezidno nebo zasouvat samonosnou podložku na dobu práce a pak jí zase vyjímat. A nebo v tomto úle nikdy nesmět oklepávat včely, ale ometat je na horní loučky rámků.

Teď mě napadá, že by to šlo zařídit tak, že by v TL byly rámky přesně pod uličkami VN, ale to by se vše muselo teprve vyzkoušet, najít optimum a nebo myšlenku úplně opustit a soustředit se na mezidna vytvářející sklípek.

Nikde nepíšu, že bych se domníval, že HČ je nějak výhodné pro včelaře, nebo stejně pracné jako SČ. Od začátku je mi jasné, že to bude velká komplikace už jenom proto, že včely neuklízejí měl, mrtvolky uklízejí i u HČ, co mám zkušenost z plemenáčů. Jenže u nich jsem efekt HČ zničil dvěma dírami 20 mm ve dně opatřené sítem, které ale lze zaslepit, ale to až v příští sezoně. Tyto větrací otvory (věčně ucpané mělí) měly sloužit při převozu plemenáčů v domnění, že by česnový očkový plast uzávěr v poloze větrání nestačil.
Moje idea HČ spočívá v tom, umožnit včelstvu podobné podmínky jako v dutině stromu, kde za předpokladu jediného česna, které je vždy u divokých včel vlastně horní, podobné podmínky ve smyslu "plynového" hospodářství nebo jak to nazvat (asi je potřeba vymyslet chytřejší název). Toto plynové hospodářství by mělo včely zbavovat VD, samočinně, zadarmo a hned a jediné, čím by za to včelař platil by byly komplikace, které HČ nemůže nepřinášet. Ale člověk vždy vyřeší každý problém, musí jen dostat nápad či impulz jakým směrem napřít svoje uvažování.

Romaning, zasloužíte si velký dík a pochvalu za rozvíjení mojí myšlenky a myšlenky TomášR. ten mluví o "zemním" dně už přes rok, že by to současně vytvářelo podmínky pro hromadění CO2 a tím docházelo k samočinnému ničení VD je pak můj nápad. Je možné, že je to celé nesmysl a je to dokonce možná hloupé. Ale tvrdím, že je to třeba vyzkoušet. Ono totiž by na první pohled HČ popíralo umístění trubčiny mezi dělničí plod a přívod vzduchu z venčí při normálním SČ. Mám celou zimu o čem teoretizovat a vím jistě, že minimálně TomášR, romaning a krekařík mě v tom teoretizování nenechají samotného.

A na závěr, co vypátral a napsal mi o tom v SZ právě romaning. Založím o tom, snad dnes v noci (teď jdu něco dělat) samostatné vlákno. Je to tak revoluční myšlenka, kterou romaning našel na americkém včelařském fóru, že se všichni těšte! Oni totiž ne vědci, ale běžní kolegové v jůseji na něco asi přišli, co mejnstrým nezná a nebo tají. A mě škoovalo, že jinak a z jiných popudů a podnětů jsem na to stejné či velmi podobné přišel i já a roky to úspěšně praktikuju. Dokonce jsem ještě neměl kloudně čas zpracovat tu myšlenku od romaning.

Jo a mimochodem, mám patrně špané informace a tak tu nedávno někde píšu, že v USA neexistují hobbíci. Ale objev jejich VF ukazuje, že jsem se, jak mě taky někdo tady upozornil, hluboce mýlil a že i v USA existuje hobby chov včel. Nevěděl jsem to a omlouvám se. Omlouvám se za nepřesnou informaci z nevědomosti, která je ale přece něco úplně jiného, než vědomé klamání a tudíž se domnívám, že je tato moje nepřesnost z nevědomosti omluvitelná, přinejmenším pochopitelná.

Píšete, že včelaření s HČ nebude jednoduché a že možná přibudou komplikace. Já si naopak myslím, že pokud by ubylo byť i jen jediné léčení v roce, stojí ty komplikace za to. Určitě to vyzkoušet a alespoń se dozvíme, co je na patentovaném úlu převratného a jak nám může pomoci HČ a ozdravný sklípek.To nám určitě současný mainstream nesdělí .

Přikládám obrázek úlu se sklípkem (i s původní zásuvkou)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tomáš R pokúsim sa sem dať info o pár svojich skúsenostiach ktoré "nepriamo evokujú" horné česno v úli cez zimu...
väčšinu mojich rodín vediem do zimy tak, že ich nezužujem a po odobratí medníkových nadstavkoch ich zazimujem na 4 nízkych nadstavkoch ( LG 2/3 - 159 mm)...ten najvrchnejší nadstavok je vlastne takým medníkom včiel, teda plod je len na stredných 3 rámikoch aj to nie po hornú latku a zvyšok sú medové zásoby. Po zložení medníkov ich zakŕmim v dávke ktoré kopíruje objem odobratého medu 5-15 kg. Gró toho pridaného cukrového roztoku si včely uložia do toho 4 nadstavku časť nižšie... v prvej dekáde 9 mesiaca dokŕmim a včely si zásoby uložia na miesto vyliahnutého plodu okolo toho ktorý sa liahne posledný. prakticky všetky rodiny majú nad zimným chumáčom nadstavok so zásobami...
prečo o tom tak píšem komplikovane v súvislosti s horným česnom?.... no hoci mám letné česno na celú šírku úľa a výšku 20mm (75 cm2) do zimy je prekryté mriežkou proti myšiam čím sa zmenší česno na polovicu, na konci 10 a začiatkom 11 mesiaca po preliečení včiel proti klieštiku a takom ochladení že osy už nelietajú...otvorím naplno očko na hornom nadstavku !!! ... čo sa v zime udeje?...cca 90% rodín sa prepapká a PREPLODUJE do tohotu nadstavku , má tam prívod potrebného kyslíka, robia si tadiaľ nielen prvé prelety ale nosia aj prvý peľ.... rozvoj včelstva je skutočne na jar pod utepleným stropom a cez otvorené očko (kvázi horný letáč) super rýchly, plod rýchlo je v oboch horných nadstavkoch... A VČELY NEPOUŽÍVAJÚ vôbec dolný letáč/česno, hoci už pred preletom som zábranu voči myšiam z neho odobral......!!! nemajú vôbec žiaden problém s vynášaním meli/meliva ani mŕtvoliek..ani ich to nezaujíma ... všetko totiž padá na dno kde mám odkryté sito a okrem mŕtvoliek vlastne "odpad" končí pod úľom, ktorý mám položený na betónových tvárniciach ( duté stratené debnenie)...mŕtvolky zo sita obyčajne vyhrabnem ja odzadu mám odklopnú zadnú časť na dne. Včelstvá idú do tak silného rozvoja, že často musím otvoriť aj očko na ďalšom nadstavku ako letáč im to nestačí ani tak a tak keď začne kvitnúť divá čerešňa/třešen a odoberám spodný nadstavok s najstaršími čiernymi plástami na vytavenie, čím sa dostane celé plodisko nižšie, jednoducho očká (horný letáč ) zatvorím čím prinútim včely používať dolné česno ...(hoci mladušky ktoré svoj prvý let robili očkom sa aj z nákladom ešte pár dní vracajú k hornému česnu a potom cupitajú po prednej strane dolu)... tie včely ktoré robia svoj prvý prelet dolným česnom ani netušia že v zime a na jar to bolo ináč a pracujú len cez dolné česno...

dná mám konštruované tak, že sito v dne môžem kedykoľvek vytiahnuť a nahradiť preglejkou/prekližkou ... súšal som to robiť na jar, včely používali očko ako "horné česno", mali plné dno a priznám sa rýchlo ma to prešlo...
málokto s priateľov včelárov môže na jar nahliadnuť do úľa na svoje plné dno... ja som to mohol ...fuj... vlhko, plesnivý peľ a v kútoch a rohoch voda a všetko mokré, plesnivé... včely v podstate tomu dnu nevenovali pozornosť...

ak sa chumáč pred zimovaním neuloží na nadstavkoch 2-3 ale nižšie v 1-2 (asi 10% rodín) včely sa do jari do N4 pod strechu s plodovaním nedostanú, na prelety používajú hlavné dolné česno, od začiatku jari tadiaľ aj nosia peľ a nektár , horné očko teda zatvorím a neskôr N4 so zásobami podhodím na dno...pod plod...

výrazný rozdiel v rojení som u tých ktoré lietali horným či dolným česnom som nezaregistroval...

Následující text doporučuji dočíst celý i těm, co nesnáší a zásadně nečtou nic delšího než tři holé věty. Bude zde zveřejněna stěžejní myšlenka.

Nevěřím pane Goro, že jste nezaregistroval pointu tohoto vlákna, tedy HČ.


Zopakuju. Jde o "léčebný" (nebo zhoubný a to je to, oč tu běží) účinek CO2. Zatímco je ho v běžné atmosféře cca 0,04%, v úlech s HČ se údajně (dle staré literatury) vytvoří a celou zimu (mě jde ale i o zbytek roku), udrží stav, že je v atmosféře úlu BEZ SPODNÍHO ČESNA, dokonale utěsněném včelami propolisem, zvýšený obsah CO2 na cca 3-5%. To by včelám nemělo nijak vadit (jak tvrdí stará odborná = vědecká literatura), zabíjí to ale roztočíka malého prokazatelně. Otázka, kterou jsem položil já, je, zda by náhodou zvýšený obsah CO2 neničil i roztoče VD.

Pokud by se ukázalo, že tomu tak skutečně je, binec v úle by byl jen malou cenou za vč bez VD a nebo s VD na úrovni, která jim nijak nevadí.

Jak čistit nepořádak v úle s HČ je otázka množiny možných řešení a není v tuto chvíli předmětem.

Motiv, který mě k takové úvaze vede:

Roky jsem odmítal uvěřit, že v "divočině" přežívají tady u nás v Evropě domestikované včely v přírodních dutinách. Ovšem pozorování je tolik, že není možné, aby byla moje domněnka pravdivá.

To však musí zákonitě vyvolat hned množinu otázek.

Například tvrzení vědy, že bez ošetřování proti VD nemůže domestikovaná včela (a jiná v Evropě neexistuje jak tvrdí věda) přežít. Protože jsem roky věřil vědcům, nemohl jsem uvěřit v mnohaleté přežívání divokých včelstev, to je přece logika ne? (tady nechci být zlý, ale tady máte konkrétně vy Goro důkaz, že je chytré vědě nevěřit slepě a vždy a nebo při tom používat mozek)

Množí se indicie, že v cizině probíhá už mnoho roků v řadě sledování divoce žijících vč v dutinách stromů, která nikdo neošetřuje proti VD ani ničemu jinému.

Pak by mělo být jisté, pokud tedy připustím, že desítky lidí jen u nás, v Evropě jsou to pak stovky a možná tisíce pozorování, že včely v dutých stromech přežívají.

Pokud uvěřím vědě, že si včely NIKDY samy nevyberou dutinu s více otvory (a když, tak brzy uhynou - Darwinův přírodní výběr) a pokud vím, že dutiny stromů jsou vždy vlastně dutiny s HČ, pak mě napadlo, že práve CO2 by mohl být tou příčinou samoozdravení včelstev od VD.

K výše popsané myšlence je ale nutné přestat věřit domněnce, že odolonost vůči VD je ryze genetickou záležitostí a naopak připustit, že se věda 40 let ubírá nesprávným směrem a tím si já vysvětluji, proč na princip oficiální věda dosud nepřišla. Chci to zjistit a vás všechny prosím o posouzení a případně vyzkoušení, zda by na mojí myšlence mohlo něco být.

Paralelně s tímto TomášR mluví o úle bez dna s dutinou až k holé zemi, co já vím, nejméně rok, viz námi dvěma vyvolaná debata o plísních a hnilobě v přirozené dutině stromu, o plesnivění spodních rohů neobsednutých plástů a o tom, zda se náhodou včely za miliony let vývoje nenaučily látky pocházející z rozkladu - plísní a hniíloby - nějak využívat pro svůj prospěch.

Protože v případě realizace ověřování mojí hypotézy vyvstane velký problém co s nečistotami, které se budou hromadit na dně, byla by absolutním řešením právě absence úlového dna a vzduchotěsná dutina až k zemi, aby rozkladné organismy - plísně, houby i živočichové likvidovali spad ze včelstva. Chápu, že to je po více než 150 letech vývoje včelařství s čistým SPODNÍM dnem tak revoluční nápad, že je pro mnohé nepřijatelné i na to jen pomyslet! Nicméně právě to umožnilo přežít včele sto milionů let!

Co tu popisuje pan Goro a zmínil i Medar, nebo BG, ti všichni nelpí, jako já a TomášR, na POUZE panenském medu.

Takže pane Goro, při vší úctě, vámi pěkně popsaný způsob používání očka ve funkci zimního HČ nepasuje do mojí a Tomášovy teorie o správné funkci HČ, protože by nejen, že nesmělo být otevřené česno spodní, ale muselo by to být navíc utěsněné, například pevným omotáním strečovou folií.

Komplikuje to odběr zimní měli. Umím si představit úl s HČ s CO2 efektem, který se zničí odběrem měli tím, že se vypustí nahromaděný CO2 a dlouho jsem se přes to nemohl teoreticky dostat. Přispěvateli romaning se omlouvám, že jsem mu nebyl schopný rozumně odpovědět na SZ na toto téma. Ale pak mi došlo, že pokud je pravda, že se v úle s HČ samočinně vytvoří zóna se 100x vyšším obsahem CO2 než je ve vzduchu běžně, že se i po odběru měli musí celkem rychle tato "ochranná atmosféra" po ovinutí úlu strečovkou zase samočinně obnovit. Odvětrání, i když by se nová zóna CO2 tvořila týden i víc, by to nemuselo nijak vadit.
To je vše právě předmětem zkoušení a bádání.

Jak to TomášR tady (nebo v jiném vláknu) trefně napsal, že když by se díky HČ a CO2 efektu ušetřilo i jen jedno ošetření, stálo by to za to! Ovšem potenciál je, že odpadne jakákoli léčba úplně tak, jako neexistuje v dutinách stromů, kde včelstva prokazatelně přežívají bez ošetření proti VD mnoho let.

O patent jsem se ani nepokusil po zkušenostech s mými pokusy o ochranu mých vynálezů zlepšení mých výrobků v oblasti výroby rybářských potřeb, kterými jsem se živil 30 let a nemožnosti domoci se práva bez statisícových poplatků soudům a darmožroutským právníkům. Z několika řízení o průmyslových a užitných vzorech vím, že jak se myšlenka zveřejní, nejde už patentovat. Proto jsem tady tímto zveřejnil nápad se samočinným vytvořením zóny s vysokým obsahem CO2 v jakémkli úle, pokud bude úl vybaven česnem horním = HČ a nebude mít žádné jiné česno. K obecnému užití každým, kdo projeví zájem.

K nelibosti některých jsem tu otevřel několik témat, která s mojí výše uvedenou základní myšlenkou souvisí a to je velikost česna, vlhkost v úle, sklípek a další související témata.

romaning napsal(a):
Našel jsem studii, kde porovnávali zimování včel s rozdílným obsahem CO2 (uměle)

https://academic.oup.com/jee/article/115/4/1054/6590767?login=false

(google překladač stránek to zvládá dobře)

Abstrakt:
Vnitřní skladování včel medonosných během zimních měsíců se praktikuje po celá desetiletí k ochraně včelstev před nepříznivými účinky dlouhých, drsných zimních měsíců. Včelaři nedávno použili vnitřní skladování, aby snížili práci, náklady na krmení, krádeže a degradaci dřevěného nádobí. Navzdory rostoucímu počtu kolonií uložených uvnitř, výsledky národního průzkumu stále ukazují vysoké ztráty. Roztoči Varroa ( Varroa destructor Anderson a Trueman) jsou nejkritičtější hrozbou pro zimní přežití včelstev a zdraví včelstev, protože přispívají k přenosu virů a úmrtnosti včelstev. Zkoumat vliv vysokého CO2na roztoče varroa během vnitřního skladování včel medonosných byly 8-rámečkové jednotlivé hluboké kolonie uloženy ve dvou oddělených komorách prostředí při 4 °C, každá. Jedna komora prostředí byla nastavena na 8,5 % CO2 (vysoké CO2 ) , zatímco druhá byla nastavena na nízký CO2 ( 0,12 %). Mrtví a padající roztoči byli sbíráni a počítáni ode dna jednotlivých kolonií týdně během experimentu. Byl zde významný rozdíl v úmrtnosti roztočů u včelstev s vysokým CO 2 ve srovnání s včelstvy drženými při nízkém CO 2 . Tyto výsledky ukázaly, že vysoké CO2by mohly zvýšit úmrtnost roztočů během období skladování v uzavřených prostorách a potenciálně zlepšit zdraví včel pocházejících ze zimních měsíců. Náš výzkum nabízí zásadní doplněk k nástrojům včelařů pro řízení populace roztočů varroa.

Detailnější info přímo ve članku. dobré přečíst celé.

Je tam ale i uvedeno: (bez kontextu)
....Během experimentu uhynula tři z osmi včelstev medonosných v léčbě vysokým obsahem CO 2 . Žádná z osmi kolonií při léčbě nízkým obsahem CO2 neuhynula....

pre úvahách o likvidácii klieštika použitím co2, ktoré vzniká v zime v úle a ktoré by sa hromadilo v úli je veľmi významná táto informácia informácia ktorú sem vložil romaning...!!!!!

podrobne som si preštudoval informáciu o praktickom pokuse, ktorý na základe publikovaných skúšok o likvidácii klieštika pri zimovaní včelstiev v miestnostiach pomocou CO2.

Pri pokuse umiestnili skutočné včelstvá v úli do rozdielnych podmienok. Jedna komora s úľmi bola nastavená na 8,5 % C02 ( vysoké C02 ) , zatiaľ čo druhá bola nastavená na nízky obsah C02 ( 0,12 %).
aký bol výsledok?
pri vyššom obsahu co2 padalo viac klieštikov...
ALE
ten rozdiel bol 15%!!!!
skutočne !
Stredné percento úmrtnosti roztočov varroa v jednotlivých včelstvách držaných v dvoch rôznych komorách prostredia pri 4 °C počas 64 dní bolo pre včelstvá udržiavané na 8,5 % C02 bo 69 ± 3 % uhynutých klieštikov v porovnaní so včelstvami držanými pri 0,12 % C02 ,kde uhynulo priemerne 44 ± 7 %.

KLIEŠTIK Z ČASOM HYNUL TOTIŽ NIELEN PRI VYSOKOM OBSAHU CO2 ALE AJ PRI NÍZKOM OBSAHU CO2 V KOMORE A TEDA V ÚLOCH !!!!!!
(viď výsledný graf úhynu...)

klieštik pri vysokom obsahu CO2 hynul o niečo rýchlejšie ale či stojí zvýšenie jeho úhynu za riziko úhynu včelstiev stojí za rozmyslenie...

včelstvá v ktorých bol sledovaný úhyn klieštika za nízkeho obsahu CO2 nemali problém s prezimovaním a prezimovali všetky v pohode, zatiaľ čo u včelstiev kde bola hladina CO2 zvýšená UHYNULO SKORO 40% RODÍN, TEDA KONKRÉTNE TRI RODINY Z 8 !!!!!

akákoľvek metodika likvidácie klieštika by nemala byť škodlivá pre včely!!!

hromadenie CO v úli, teda nedostatočné vetranie úľa v zime prináša RIZIKO ZVÝŠENÝCH ÚHUNOV VČIEL!!!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ale u těch uhynulých musel být výsledný počet klestiku nula. Nebo jich část na rozdíl od včel přežila? A to je prý lepší dělat něco než nic.
Jo, selský rozum holt velí jasně, selekce, selekce a zas jen selekce. Eliminace včelstev která jsou magnetem na klestika a chovat ty které mají spady malé nebo žádné ale s minimálním ošetřením a počtem nutných zásahů. Jiná cesta ještě ovoce dlouhodobě nepřinesla. Genetika se okecat ani obejít nedá.

Hledal jsem, jestli někdo neměřil hodnoty CO2 při spodním a horním česně. To jsem nenašel, ale narazil jsem na jiné. Měřili hodnoty CO2 při plném a otevřeném dnu.
Sledovali 2 skupiny "stejných" včelstev na stejné včelnici. V intervalu 4 dnů otvirali a zavírali dno. Česno 12x1 (není uvedeno jaké, předpokládám spodní). Měřili hodnotu CO2, teplotu a hmotnost.

Předpoklad byl, že při otevřeném dnu se zmenší izolace a včely budou muset vynaložit více energie pro zachování teploty. (obrázek: teplota se v obou skupinách neměnila). Při vyšší činnosti větší produkce CO2. Ale při otevřeném dnu bude těžší CO2 klesat ven z úlu. Hodnoty z čidel nad a pod rámky potvrzují, že dole je koncentrace CO2 vyšší. Ovšem proti předpokladu je v úlech s otevřeným dnem koncentrace CO2 vyšší. Může to být vysvětleno větším výdajem energie pro zachování teploty - viz výše, ale proč se pak neliší změna úlové hmotnosti.

Závěr z toho není žádný. Jen lakonická poznámka. "Hospodaření s CO2 včelstvem je složitější než pouhé snižování jeho koncentrace"

pokud chcete více info:
https://link.springer.com/article/10.1007/s13592-022-00954-1

Je to zase úplně jiná informace, která odporuje předpokladu, že těžké CO2 vyteče spodem ven. Dokáží tedy včely uzavřít řízenou ventilací plyny kolem hnízda? Proč to ale nemá vliv na zásoby?

Toto nemá vliv na použití HČ a uzavřené dutiny, ale připadá mi to zajímavé pro téma o CO2

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Na obě otázky už tady Goro odpověděl. Dobrý je číst a vnímat i věci které nechci slyšet a odporují proudu vlastního myšlení.

Rozhodně bych v tomto případě nebyl tak kategorický. Když jste vy BG napsal, že 3 vč uhynula patrně kvůli genetické vadě, opět mě něco napadlo. Nebude se to líbit vám a všem kdo myslí, že vše je jen genetika.

Jasně jsem tu před více než 2 lety napsal opakovaně, že podle mě - neověřených domněnek - nejde jen o to, že vč uhynulo nebo ne ve srovnání s jinými. Tvrdím, že jde hlavně o to, co s tím vč kdo dělal tu sezonu před zimou kdy k úhynu došlo. Když to zjednoduším. Včelaři si od jara podkopávají životaschopnost svých včelstev kyselinami, studeným odchovem z oček a věčného průvanu, někdo i sítem ve dně, nutí je stavět víc než by jim stačilo, přehazuje jim NN, často je vyrušuje zbytečně velkými zásahy (právě třeba rotací nástavků) a tak dále. Takto podtržené včelstvo spíš uhyne než jiné, chované civilizovaně s maximálním vyloučením jakýchkoli stresů. Stresem může být také moc husté krmení, krmení nepřirozenými krmivy jako jsou chemické inverty nebo dokonce škrobové hydrolyzáty a určitě to jsou kyseliny a jiné podobné "smrady", které se v množstvích a hlavně v koncentracích, jakým vystavují včelaři svoje včely, v přírodě nevyskytují. A tak dále, je toho hodně špatného, co včelaři svým včelstvům provádějí. No a pak v pokusu uhynulo 40%, neboli 3 vč z 8 a my netušíme, třeba ani úlový systém ve smyslu provozní metody a nevíme ani zda to byl NN systém, převěšování plodu, Dadantsystém, prostě nevíme nic. Navíc je až trpce úsměvné, že s odvoláním na statistiku věda vždy tvrdí, že aby byly výsledky relevantní, musí být zkoušeno mnoho desítek, lépe set včelstvev v rúzných úlech s různými provozními metodami na mnoha stanovištích po několik roků. Prostě známá písnička, stále roky opakovaná a najednou se dělá závěr z pokusu s 8 včelstvy?

Nevím jak vědci přišli na vysoký obsah 8,5%? V několika pracech, spíš komentářích k mě neznámým pracem z OVP a dalších prastarých zdrojů se uvádí jako velmi vysoký PŘIROZENÝ obsah CO2 ve zkoumaných vč 4-5%, ne ale dvojnásobek jako uvádí citovaná studie. Současně normální obsah CO2 ve vzduchu je 0,04% a ne 0,12%. Tato hodnota je patrně běžná u živého vč v zimě a jak píše romaning, vč si samo, NĚJAK dělá "plynové" hopsodářství po svém a my úplně nechápeme jak a proč. Možná pan Goro text taky krátil a nebo se on dostal ke krácené verzi.

Ale to je pořád dokola. Jako s termosolárním úlem. Místo snažit se vytvořit nevětráním podmínky aby si vč samo zvyšovalo teplotu na 40 a tím ničilo roztoče se včelstvo drží ve studeném odchovu a pak se strká v lepším případě do 3x dražšího patentovaného úlu (lidi se jednou z kapitalizmu zblázní), kde už chybí jen kouzelné formule a zaříkávání! A nebo se dokonce strkají včelstva do elektrických termokomor. Tak i tady. Mě by ve snu nenapadlo dělat včelám uměle nějaké komory a v nich uměle udržovat nějaký obsah CO2.

Vrátím to na začátek.

Dozvěděl jsem se, že přežívají dlouhé roky asi tisíce vč v celé Evropě ve stromech a nikdo jim tam nedělá žádné umělé komory, neudržuje stálý obsah CO2 a ta vč přežívají. Přežívají v patrně rozkladem páchnoucích, poloshnilých, vlhkých a spíš mokrých nevábných doupatech, v podmínkách pro člověka ohavných. Před dlouhým časem jsme, já a halvně TomášR, přinesli myšlenku, zda včely ty plísně a hniloby dokonce nepotřebují a nenaučily se je za 100 milionů let vývoje nějak využívat pro svůj prospěch, pro přežití. A mě jde jen o to, maximálně napodobit klát a ještě spíš dutinu v poloshnilém stromě. Ovšem vyzkoušet zda by to bylo možné s rozběrným dílem s hygienou, jakou člověk vyžaduje. My totiž nevíme, zda je to jen CO2, pro nás ještě přijatelný. On ale při rozkladu biohmoty bude vznikat jedovatý sirovodík, metan, také těžší než vzduch a také nedýchatelný, i když nejedovatý a tak dále. Možná hrají nějakou roli doslova stopová množství nečeho a nebo se některé látky, vznikající při tom rozkladu, účastní "chemizmu" úlu jen katalyticky. V tomto směru nevíme zhola nic, víme jen, že se nám poloshnilá asi smrdutá díra ve strokě ekluje a nelíbí a chceme včely v hygienickém prostředí vydezinfikovaném louhem a Savem, nebo pro včely nepřirozeným ropným produktem = parafinem. A protože jsou v tom včely přizabité, mají VD a ty my likvidujeme tak, že včely přizabíjíme různými "léky" ještě víc!

Rád bych zde podotknul, že je-li cílem panenství, tak se ho zvýšeným šuká.ím nedosáhne ani omylem!

Pane Goro, moc vám děkuju za nalezení a uvedení zprávy, ale prosím abyste hledal dál to, co hledám já. S největší pravděpodobností to už někde na světě existuje a já se tu snažím vynalézat dávno vynalezené lidmi a možná samotnou přírodou.

Vás BG jsem prosil, kvůli vašemu zajímavému názoru, abyste se oprostil od představ mejnstrýmu nejen v otázce VS, ale celkově se vráti k přirozenosti včely. To vás asi tak zaskočilo, že jste se na celkem dlouhou dobu odmlčel, odpovězte na moje tehdejší návrhy, co si o tom myslíte? Vy z hlediska mínění, že vše je dané genetikou a já z opačného hlediska, že to musí jít s každou včelou medonosnou a že záleží víc na vnějším prostředí a podmínkách, které (snad) může vytvořit a ovlivnit člověk.

Děkuju všem za názory. V přesně takovouhle debatu jsem doufal.

tom.50 napsal(a):
patent CS 118603 B5 regenerační úl z roku 1965

Od přispěvatele krekařík jsem dostal toto a s jeho souhlasem to dávám veřejně. Pro mě je to víc než zajímavé. Mrzuté na tom je, že vymýšlíme vymyšlené...

https://isdv.upv.cz/doc/FullFiles/Patents/FullDocuments/118/118603.pdf

Bohužel, nevím jak kdo, ale stejně z toho nejsem moudrý, je to jen důkaz, že se tím zabýval už někdo dávno před námi!

K tomuhle patentu stále vracím pozornost.
Říkám si, že bych takhle udělal nástavek tlumiče, měl by ono horní česno jako na výkrese, zároveň by to bylo ono jediné česno pro celý úl. A od česna směrem dolů uzavřený neprodyšný korpus. Poprvé mi teď na podzim padlo více včelstev a nemůžu zkousnout, že by nešlo včelařit aby se do toho muselo cpát tolik chemie, chtěl bych zkusit cokoli co včelám usnadní existenci.

Patříte k několika málo lidem, kteří mi můžou poslat SZ, na kterou odpovím. Mrzí mě co se vám stalo a pokusím se vám pomoci.

Další pohádka....a že už jich bylo...aneb kdo chce kam..

Nebylo by to tak pracné. Od roku 1965 jsem nenašel, že by to lidi vyzkoušely a napsali že je to blbost. Třeba čeká na vyzkoušení a nebo jen neměli internet.

Javali,
Je potrebné systém horného česna vyskúšať, to je jednoduchá cesta k dosiahnutiu odpovede...lepšie raz skúsiť ako trikrát o tom diskutovať

.... môj nebohý priateľ Milan Bencúr si takýto úľ s horným letáčom a komôrkou na CO2 zhotovil ale v patente deklarované výsledky nedosiahol, pretože včelstvo bolo slabšie ako tie rodiny v klasike (viem že einmal ísť keinmal 😉 )...
Teda pozitívne bolo že na jar včely mali blízko pri chumáči česno (a teda aj kyslík !) , skôr vylietavali ale "vyššie medené výnosy" nezískal ....

Treba si pozorne naštudovať ten patentový spis... autor uvádza okrem hromadenia co2 ako hlavnú výhodu takéhoto úľa aj sucho a znížený obsah kyslíka 😳... toto ale je proti podmienkam ktoré včely pre úspešný chov plodu potrebujú...
Osobne tvojmu pokusu nedávam veľkú nádej, pretože celý patent padá na nesprávnom pochopení bezkyslíkového metabolizmu u včiel...😃..
(nebudem ďalej komentovať, aby som nebol zasa obvinený s "vedátorovania"... treba prakticky vyskúšať...)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dvě připomínky. Já bych upozornil na to, že patent samotný není žádná záruka správnosti nápadu. Dále mám za to, že kdyby byla tato idea regeneracního sklípku správná a pro včely výhodná, pak by malé česno u pevného dna zapropolisovaly a ponechaly otevřené jen horní očko. A to se nedělo a neděje, alespoň u mě ne, když jsem používal očka. Máte někdo jinou zkušenost?

Goro: Chtělo by to vyzkoušet, je to málo okoukané nic moc probádané. Jako pro začátek bych to zkusil třeba na dvou úlech, nic zásadního by se včelám asi nezměnilo. Celá sestava nástavků by se podobala úlu v dutině akorát v by to v ostatních věcech byl normální dadant podle Blaníku.
https://bee-health.extension.org/the-bee-nest-basic-bee-biology-for-beekeepers/

Goro

Bez rytí to asi neumíte.

Bavím se tím, že včelaři kyselinama včely dusí tak moc, že skoro umřou s tím, že včely nějak mizerně a se zničeným "zdravím", tedy podtržené a náchylné k CCD a nebo NC "léčbu" - uvozovky čti jako TÝRÁNÍ - ještě přežijí, parazit je menší a tak to nepřežije a nebo se má za to, že to nepřežije. Ale fatastické je a tom to, že včelař MUSÍ KUPOVAT nějaký dryják a to někomu vyhovuje.

Na druhou stranu cokoli, co by mohlo fugovat samočinně (ve stromech to funguje jak se zdá) by bylo super a to je cíl snažení mého a Tomáš R + několik a dalších co se nedali znechutit tady tou sqadrou.

Vědátorská dedukce o potřebě kyslíku je taky úsměvná, prostě vočka musej bejt, páč včelky mušej dejchat, to dá rozum, že jo pani Nováková. Jistěže zdejší vědecký génius o očku ani slovo, ale pořád mu straší v hlavě ta potřeba co nejvíce kyslíku co nejblíže k plodu. No a já tvrdím, že věda ví ho a že třeba včelstvo až tak moc kyslíku nepotřebuje a nebo kromě kyslíku ještě potřebuje cosi, co mu běžný úl dolnočesnové koncepce neumožňuje. A nebo kromě potřeby kyslíku včelstvo taky potřebuje přidusit parazity, jako někteří kyselinami, ale samočinně a šetrněji a zadarmo a k tomu musí mít úl předpoklady. Možná a možná ne.

Shodou náhod jsem včera večer vyslechul dvoudílnou přednášku v Matici Slovenskej v Dolnom Kubíně, tuším že 19.10.22 Bylo by to možná pro vás pane Goro poučné. Přednášející Peter Staněk sdělil spoustu věcí, nejzajímavější je to jak funguje zdravotnictví= tvrdí to co já, princip hospodského. Také sdělil základní myšlenku, kterou ani vy nepopíráte, a sice, že nejhorší je v krizi nedělat vůbec nic. Já dělám a mí přátelé se snaží též. Vy se svou svitou vše jen zpochybňujete a o potřebě pokusů umíte akorát kecat a ve skutečnosti snahy kreativců podrážíte a snažíte se brát elán a naději. Je to za něcoa a nebo to děláte zadarmo, jako užitečný ...?

Podle zájmu povedeme debatu dál v SZ, je to můj nápad a uvidíme zda někdo další bude chtít. Zatím dostávali házené perly všichni, někteří se ukázali jsou těmi... a těm házet cokoli, natož perly, je vážně nerozumné.
Pro některé byly moje informace ZADARMO. To skončilo.

Javali súhlasím s názorom že len skúška dá podnet na ďalšie "rozumovanie"...
Držím palce...
Nesúhlasím že pre včely sa nič zásadné nezmení, lebo ak aj včelám v zime a vo včasnú jar vyhovuje "horné česno" (sám používam v zime a na jar otvorené očko v hornom nadstavku) vo včelárskom lete má byť jediný otvor do úľa česno v dolnej časti úľa, dolné česno v sezóne má byť jediný vstup do úľa, v tom sa pripájom k "nemennej a stokrát deklarovanej pravde"...

A aby som si náhodou neodpustil to"rytí", tak v materiáli ktorý vložil Javali sa rovno píše jeden zo záverov :
"...bees definitely prefer smaller entrance holes, openings at the bottom of the cavity...."
teda
"... včely určite preferujú menšie vstupné otvory, otvory v dolnej časti dutiny...."


Medar,
dolné česno mi nikdy nezalepili propolisom, za celé roky ale stalo sa mi raz že si zalepili propolisom (teda len zmenšili otvor ) na očko v hornom nadstavku...

Upozornění pro Toma: necpěte sem Staňky a Stránské, držte se včel. Budete první, kdo si bude stěžovat a plakat nad tím kam se debata stočila.

K česnu nahoře, dole, na boku, vzadu: teoretizování co by kdyby je k ničemu, kdo chce, ať to zkusí. A mám podobnou zkušenost jako Goron a Medar, očko občas zapropolisované a to i když je uzavřené krytkou, dole i když jsem nechal zimní česno v sezoně propolis žádný. No a myslím, že tímto svým příspěvkem žádného badatele nesrážím, konec konců Járu Cimrmana mám ve velké oblibě.

Staňka mám rád, taky rozumí skoro všemu. Škoda, že nevčelaří.

No já ty horní česna mám, mám tam i to spodní ( jen na včelí mezeru ) a za čtyři roky co to zkouším jsem ještě neviděl včelu, která by šla spodním, tam kde mají vystaveny plásty až ke dnu, se prochází trochu strážkyň a to je vše, jinak se vše odehrává horním česnem.
Javali, musíš nějakým způsobem vyřešit čištění dna, mohlo by se tam líbit motýlici a nevím jak to chceš mít vysoké, ale nejspíše mrtvolky tím horním tahat nebudou, ale jen tím, že zkusíš se můžeš dovědět

jiri j prosím, mohl byste trochu popsat Vaše provedení horního česna ? Děkuji za ochotu

Zkusím a popíši jeden s nejnižším rámkem. Celá bedna je zateplená cca 60 mm i dno, tedy i podložka + nerezová síť. Protože jsem nevěděl jak se budou včely chovat, udělal jsem horní i spodní česno, 150 x 50 mm, to spodní je otevřeno jen na včelí mezeru, pokud jsou velká vedra otvírám i to spodní naplno. Horní jsem se snažil dát co nejvýše, co konstrukce dovolí, tedy u mne 30 mm od horního okraje. Co já považuji za důležité pro včely je šíře letáku, u mne 120 až 150 mm, nevidím včely, které by padaly pro špatné přistání, ale polovina z nich prolétne česnem rovnou na rámky.
Rámek má výšku 450 mm, horní laťka má drážku, dávám do ní mezistěnu 250 mm vysokou, pod ní je středová laťka také s drážkou, tam nalepím proužek mezistěny vysoký asi 30 mm, tady je to jejich co si postaví mají, většinou trubčinu, s trubčinou je neomezuji, nevyřezávám, bez toho proužku si to postaví klidně napříč. Je to vlastně podobný způsob co doporučuje Tom50, problém je jen ten, že trubčíci než vyletí pobývají do své dospělosti min. 10 dnů v úle a vidím je na dělničím plodu jak jej vyhřívají. Rámky drátkuji, ne nějak hustě, jen pro zpevnění.
Zatím používají jen to horní, ale zatím málo vyzkoušené a mám 4 různé výšky rámků, letošní rok květovou snůšku ukládaly do medníků, chovaly se podobně co popisuje Medar, při OP ale jeden rok na nějakém tvrzení málo.
Takový dovětek, na lpění přesných měr u včel je dobré zhlédnou několi videí včelařství Bielesz

Jiří: ono to česno by sice bylo horní, ale jen na spodní bedně v sumě tedy je vlastně pořád dole. Jde mi hlavně o ten uzavřený prostor dole, kde by měla být zvýšená koncentrace CO2, který je těžší. Přece si to ten autor úplně nevymyslel tu regeneraci a kdyby jo tak holt nic.
Nejspíš by to byl klasický nízký nástavek 17cm dole uzavřený a v tom 14cm stavební rámky. Hodně by mě zajímalo jak se v takovém "podmetu" zachovají.
Čištění asi jen prevěšením do čistého, je to experiment max na dvou úlech, hlavně aby to od spodu 100% těsnilo.

Načtěte si tohle vlákno od začátku a i co je o tom v ostatních vláknech. Konkrétně o plísních, vlhkosti a td. Je utné to vidět v souvislostech. Romaning sem někam dával dutinu stromu a jak to vypadá v ní. Z toho je nutné vyjít. Ano, včely dutinu ve stromě neuklízejí. Ty naše mají skvělý úl, akorát jsou "nemocné", tedy zamořené parazitem. Zase je v úle vše čisté, suché bez plísní, to ale není PŘIROZENÉ včelí obydlí, to se líbí včelařovi (a broukovi)...

Totiž. Ono nepůjde jen o CO2.

druhá nápověda Tomáš R

Dobrý večer.
Bielesz VS, BF, BUKOVEC

Myslíš jeho otevřené úly?

Tak utěsnit jeden nástavek asi velký problém nebude, myslel jsem, že uvažujete o celém plodišti a pokavad to nevyzkoušíte, je to jen teorie, sice to nic nestojí, ale co se nevyzkouší, jako by nebylo.

Ano, otevřené, potom česna ???