XXX.XXX.139.251
Obecně se ví, mnozí to ignorují a nepřikládají tomu žádný význam, že vč přirozeně obsedá jen 9 rámků neboli 8 uliček. V zimě vždy jen 9 rámků max, v sezoně ochotně obsadí a ploduje i na více rámcích.
Někoho zmínky o politice dráždí a nechce chápat následující, ale pro pochopení příčin je exkurz do české včlařské historie z doby socializmu nezbytný.
Komunisti dle jejich zvrácené ideologie chtěli úplně zrušit jakékoli soukromé podnikání a stále plánovali a všemožně usilovali nepotřebovat drobnochovatele včel. A tak dotovaně včelařili socialisticky u Státních lesů, u Státních statků a u JZD. Nedařilo se jim to a zkrachli s tím. To ale předbíhám.
Zoufale se snažili nepotřebovat malovčelaře a tak se snažili racionalizovat. A tak tupé hlavy vymyslely, že předjarní zužování (i když ho vynalezl sovětskij čelověk) může odpadnout, když se zavede pouze devítirámkový úl na národní míře 39x24. Vznikly úly Lesan a Pětiletka, oba na 9 rámků, univerzály, jeden byl listovák, druhý klasika na TS. Každý úl mě JEDEN medník na 9 rámků stejné míry. Tehdejší včele (před příchodem Kraňky) to bohatě stačilo. Protože se ale na části území České republiky Kraňka vyskytovala, soudruh vymyslel MU v mnoha modifikacích, většina měla dole 13 a v medníku 12 rámků Adamce.
Několik (málo) socialistických podniků přece jen nějaké výsledky mělo. Jedním byl (a teď nevím, jestli Státní statek nebo JZD) Tachov. Taky velkovýkrmny prasat Třeboň, ale k tomu snad někdy příště.
No a Tachov si dokázal prosadit moderní úl, dodnes je používaný a jmenuje se Tachovák. A konečně jsme u jádra.
Protože skutečně je pro jarní rozvoj, když se nechce předjarně zužovat, nejlepší nástavek na 9 rámků a protože úly Lesan a Pětiletka se osvědčily, jen byly malé a zastaralé (pevná dna), spatřil světlo světa úl zase jen na 9 rámků stejné míry jako L a P, avšak nástavkový s libovolným počtem nástavků.
A nyní konečně pointa proč jedna bedna kvadrátu 24 málo a dvě moc. Pouhých 9 rámků Tachováku dává plochu 84 dm2 a tak dvě bedny jako plodiště lze použít bez sebemenších potíží, protože to má pak 168 dm2.
Někdo z nepochppení mi tu někde napsal, že blbnu s decimetry plodišť a milimetry podmetů a že na tom přece nemůže záležet. No právě na tom záleží!!!!!!! Plodiště ze dvou Tachovských nástavků je tak akorát, není malé a není ani velké, opakuju, je akorát!
No a dávat dvě bedny Adamcova kvadrátu na sebe je prostě jen nepochopení jak včely fungují a vždy to bude muset být něčím vykoupeno.
Kdo má kvadrát Adamce, zaboha k němu nechce NN, radím, vyvložkujte u pár úlů "buchtama" (někde tu vysvětluju co to je - název jsem vymyslel já) nástavky na 9 rámků a vyvalíte oči jak najednou půjde všechno s polovičkou práce. Akorát bude úl moc vysoký a polezete k němu po štaflích (nadsázka).
Sluší se ještě zveřejnit, jak já včelařím s Adamcem systémem Dadant.
BLBĚ!
Blbě, ale i to jde, za cenu víc práce a méně medu než u třicítky.
Jedna bedna kvadrátu Adamce nestačí a to i když má TL. Pak, když je NN 39x15x11, to dává dohromady SIM SALA BIM = 167 dm2. Přesně Tachovák, řeklo by se.
JENŽE!
Nejsou stejně vysoké rámky a část matek, asi polovička, omezí sma sebe, v TL dělničinu nezakládá a vč je slabší. Ovšem to je ten lepší případ. Ten častější a méně idylický je, že se to tím pádem mnohem víc rojí a tudíž to dá strašně práce.
Mám 24 jen proto, že BOHUŽEL drtivě větší poptávka po vyzimovaných vč je právě na této míře a tak jí mám (a taky u nás v rodině byla odjakživa vedle míry 30). A taky abych mohl srovnávat. Ale mě to už nějak žíly nerve, když 40 let vychází něco furt stejně (až na nepatrné výjimky), už je to nuda a nesmysl pořád zkoušet dávno vyzkoušené.
Ale i zde musím sdělit celou pravdu. Pro ty, kdo sveřepě chtějí jen 24 a jen jeden rozměr rámků je určeno následující. Pro ty, co chtějí panenský med to neplatí.
Moudro mojí mámy na mojí dětskou otázku proč máme míry obě když je 30 skoro pokaždé lepší. Podotýkám, že rodiče nenapadlo dát k míře 24 NN 15 ani žádný jiný NN.
Maminka řekla:
Z desti let jsou 3 velmi mizerné a 3 velmi špičkové, 4 roky "neurazí-nenadchne". V těch 4 letech je jedno jaká je míra. V letech mizerných je na 24 aspoň trocha medu, na 30 nic. Ale ve špičkových letech se třicítce nic nevyrovná!
Moje celoživotní zkušenost je taková, že máma měla pravdu.
Pokusil jsem se o podrobný popis jevu, který já považuju za omyl a nepochopení. Hlavně se tohle vysvětlení nedá nikde vyčíst, je to moje originální myšlenka. Ale samosebou se můžu mýlit.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Když včelstvo obsedá pouze 9 rámků, nebylo by lepší opustit čtverec a přejít na rámkovou míru, která by odpovídala velikosti plodiště (VN+NN), kterou uvádíte, ale při devíti rámcích?
XXX.XXX.139.251
Vy tedy myslíte Tachovák, chápu to správně? No a já se snažil yvsvětlit, že a proč byl Tachovák úkrok do slepé uličky...
K vaší otázce:
Ne, protože pak by musel být rámek vysoký 48 cm. Čtverec je prazáklad. A jestli moje rodičře věděli, že je 3 roky z deseti i 30 moc vysoká míra, pak každá vyšší než 30 je drastický omyl. Vč nebude vůbec obsedat medníky a jak vytočit rámek vysoký 48 cm? A jak získat panenský med? A rozdělit 48 na dva stejné nástavky? No to je ten Tachovák přece!!!!! A dál vysvětlím proč ne Tachovák, ale vyvložkováním kvadrátu si můžete pokusy s Tachovákem udělat a strašně rád se vrátíte na 11 rámků.
Taky opustit kvadrát je nešťastné. A to kvůli obojí orientaci díla podle kdo jak chce či potřebuje. Opakuju, že práce na "jednu ruku dlouhou" strašlivě devastuje páteř. K tomu upozorňuju, že v Americe a jinde (Austrálie, N. Zéland, Kanada) nevěčelaří hobby stylem, ale pouze profesionálně včelařští velkopodnikatelé a tuhle práci dělají tam jen mladí zdraví nádeníci té nejnižší inteligence (nechtěl jsem to tak nahatě napsat) a tenhle typ lidí Bůh nebo příroda vybavili o to většími svaly, pracovitostí a výdrží, oč méně IQ dostali do vínku.
Druhou neméně důležitou věcí je výška úlu. Jestli kvadrát na 11 rámků, tedy s délkou rámku 39 má na vrcholu TL15 + VM24 + 4 NN15, pak je celková výška metr při ploše 423 dm2m pak totéž na devíti rámcích udělá výšku 1,2 metru. Pro mě je už výška metr velká, u vyššího úlu si musím stoupat na štokrdle či něco podobného a to je nebezpečné a namáhavé. Zvláště pak pro starého člověka. Já už při výšce metr musím používat nějakou podložku vysokou řekněme 20 cm, u úlu o 20 cm vyšším by muslo být skutečně štokrdle vysoké 40 cm a z toho jedním krpokem nejde slézt a představte si, že něco velmi těžkého držíte v mírném záklonu v náručí a šllapete za sebe poslepu. Ne, nechci moc vysoký úl ani náhodou!!! Já ne, každý by si měl uvědomit, že mu nebude pořád 40, ani 50 a že bude chtít včelařit i po 60 a ještě i později. A každý čtyřicátník by si měl uvědomit, že sil bude ubývat stejně, jako schopnosti poslepu udržet rovnováhu.
Za povšimnutí stojí, že i když má Langstroth velkou délku rámku, tak díky desetirámkovosti je na tom s plochou díla v jednom nástavku úplně stejně jako Adamec kvadrát a tak má Lang jen nevýhodu a žádnou výhodu. Jo, dvanáctirámek Dadant-Blatt je na tom s celkovou výškou úlu podstatně lépe.
A když říkám, že Lang má nevýhodu, že jeho 1/1 je na rozlohu přesně stejný jako kvadrát Adamec, není to tak úplně pravda. Dlouho jsem přemýšlel, že přece nemůže být tolik lidí hloupých a jeden mi tu opakovaně píše, že jsem to nevyzkoušel (není to úplně pravda, na konci vysvětlím). Má pravdu. Rozdíl musí být v tom, že stejná plocha (rozdíl je 1 dm2) je na o jeden rámek méně ALE DELŠÍCH rámků a to bude hrát zjara velkou roli.
Jinde vysvětluju, jak je potřeba aby zjara mělo vč co nejvyšší plást kvůli rychlejšímu rozvoji. Do jisté míry to platí i o rámku sice nepatrně nižším než má Adamec, ale jeho plocha je větší a tedy není to jen ve výšce,a el v celkové ploše rámku, neboli celistvého plástu. Někdo mi tu napsal, že pomlouvám Lang. Není tomu tak. Tento právě popsaný rozdíl si uvědomuju a roky o něm vím, ale ostatní nevýhody převažují tak drtivě, že je 1/1 Lang vs kvadrát Adamec vždy horší Lang právě třeba kvůli blbé práci. A že to někdo mladý a ne moc chytrý zatím neumí pochopit, však on se dočká!
A argument, že někdo zná někoho starého co má úly jen na SS a je v poohodě, tak ano, je to jako s tím voskem a nebo jak někdo denně chlastá, vykouří 40 cigaret a dožije se v pohodě 80 a jiný, ač asketa žijící zdravě odejde v 50. Jasně, ale většinou se vyplatí případnému problému předcházet. Ale někdo to rád horké a někdo dokonce rád i Ruskou ruletu. Já jsem spíš pro ten rozum.
A k vyzkoušení Langstrothu. Platí, že se sice chybami člověk učí, je ale hloupý ten, kdo se učí na svých chybách. Po revoluci jsem se zhlížel v jednom velkovčelaři. Nedošlo mi, že ve velkoměstě vlastní jeho manželka nemovitosti a že si jeho včelaření nemusí na sebe vydělat, chytřejší pochopí. No a on přešel ze systému jako mám já (vlastně Blaník) kvadrát 30 + 15 na Lang 1/1 a já viděl několik let krok za krokem jak se v tom včelaří a dospěl jsem k závěru, když jsem viděl co dělá on a co já u svých kvadrátů Adamec doma (rotože 1/1 l = kvadrát Adamec), že on nepřelezl z pod okapu do louže, ale z absolutní procházky růžovým sadem do ne bláta, ale bažiny se stejně vyšší pracností jako by byla chůze v bahně v porovnání s asfaltkou. A tehdy jsem si řekl, že já stejnou chybu neudělám.
Doufám, že tohle stačí. Jediné co jsem tedy nezažil by byla kombinace nějak rozumně vysokého L s jedním z jeho NN. A L má 28,5 = MÁLO a nebo 32,5 a to je MOC. A vytvořit zase novou míru s L délkou a výškou Dadant-Blatta je přece hovadina. A proto já na Langa nepřejdu a nemusím ho sám vyzkoušet. TEČKA!
XXX.XXX.93.96
" K tomu upozorňuju, že v Americe a jinde (Austrálie, N. Zéland, Kanada) nevěčelaří hobby stylem, ale pouze profesionálně včelařští velkopodnikatelé a tuhle práci dělají tam jen mladí zdraví nádeníci té nejnižší inteligence (nechtěl jsem to tak nahatě napsat) a tenhle typ lidí Bůh nebo příroda vybavili o to většími svaly, pracovitostí a výdrží, oč méně IQ dostali do vínku."
Proč tady tuto blbosť furt opakujete, když není nic jednoduššího si to nejdříve ověřit. Ve Spojených Státech je 120000 hobby včelařů, v Kanadě je jich 80% z celkového počtu. Hlavně nepište, že stejně každý ten hobík, má k ruce 2 hnědé imigranty, kteří tu práci oddřou, tak jak to vy umíte.
XXX.XXX.139.251
OK, všechny další informace o chovu včel poptávejte u tohoto přospěvatele bee.st.
Uživatel s deaktivovaným účtem
tom.50
napsal(a):
Vy tedy myslíte Tachovák, chápu to správně? No a já se snažil yvsvětlit, že a proč byl Tachovák úkrok do slepé uličky...
K vaší otázce:
Ne, protože pak by musel být rámek vysoký 48 cm. Čtverec je prazáklad. A jestli moje rodičře věděli, že je 3 roky z deseti i 30 moc vysoká míra, pak každá vyšší než 30 je drastický omyl. Vč nebude vůbec obsedat medníky a jak vytočit rámek vysoký 48 cm? A jak získat panenský med? A rozdělit 48 na dva stejné nástavky? No to je ten Tachovák přece!!!!! A dál vysvětlím proč ne Tachovák, ale vyvložkováním kvadrátu si můžete pokusy s Tachovákem udělat a strašně rád se vrátíte na 11 rámků.
Taky opustit kvadrát je nešťastné. A to kvůli obojí orientaci díla podle kdo jak chce či potřebuje. Opakuju, že práce na "jednu ruku dlouhou" strašlivě devastuje páteř. K tomu upozorňuju, že v Americe a jinde (Austrálie, N. Zéland, Kanada) nevěčelaří hobby stylem, ale pouze profesionálně včelařští velkopodnikatelé a tuhle práci dělají tam jen mladí zdraví nádeníci té nejnižší inteligence (nechtěl jsem to tak nahatě napsat) a tenhle typ lidí Bůh nebo příroda vybavili o to většími svaly, pracovitostí a výdrží, oč méně IQ dostali do vínku.
Druhou neméně důležitou věcí je výška úlu. Jestli kvadrát na 11 rámků, tedy s délkou rámku 39 má na vrcholu TL15 + VM24 + 4 NN15, pak je celková výška metr při ploše 423 dm2m pak totéž na devíti rámcích udělá výšku 1,2 metru. Pro mě je už výška metr velká, u vyššího úlu si musím stoupat na štokrdle či něco podobného a to je nebezpečné a namáhavé. Zvláště pak pro starého člověka. Já už při výšce metr musím používat nějakou podložku vysokou řekněme 20 cm, u úlu o 20 cm vyšším by muslo být skutečně štokrdle vysoké 40 cm a z toho jedním krpokem nejde slézt a představte si, že něco velmi těžkého držíte v mírném záklonu v náručí a šllapete za sebe poslepu. Ne, nechci moc vysoký úl ani náhodou!!! Já ne, každý by si měl uvědomit, že mu nebude pořád 40, ani 50 a že bude chtít včelařit i po 60 a ještě i později. A každý čtyřicátník by si měl uvědomit, že sil bude ubývat stejně, jako schopnosti poslepu udržet rovnováhu.
Za povšimnutí stojí, že i když má Langstroth velkou délku rámku, tak díky desetirámkovosti je na tom s plochou díla v jednom nástavku úplně stejně jako Adamec kvadrát a tak má Lang jen nevýhodu a žádnou výhodu. Jo, dvanáctirámek Dadant-Blatt je na tom s celkovou výškou úlu podstatně lépe.
A když říkám, že Lang má nevýhodu, že jeho 1/1 je na rozlohu přesně stejný jako kvadrát Adamec, není to tak úplně pravda. Dlouho jsem přemýšlel, že přece nemůže být tolik lidí hloupých a jeden mi tu opakovaně píše, že jsem to nevyzkoušel (není to úplně pravda, na konci vysvětlím). Má pravdu. Rozdíl musí být v tom, že stejná plocha (rozdíl je 1 dm2) je na o jeden rámek méně ALE DELŠÍCH rámků a to bude hrát zjara velkou roli.
Jinde vysvětluju, jak je potřeba aby zjara mělo vč co nejvyšší plást kvůli rychlejšímu rozvoji. Do jisté míry to platí i o rámku sice nepatrně nižším než má Adamec, ale jeho plocha je větší a tedy není to jen ve výšce,a el v celkové ploše rámku, neboli celistvého plástu. Někdo mi tu napsal, že pomlouvám Lang. Není tomu tak. Tento právě popsaný rozdíl si uvědomuju a roky o něm vím, ale ostatní nevýhody převažují tak drtivě, že je 1/1 Lang vs kvadrát Adamec vždy horší Lang právě třeba kvůli blbé práci. A že to někdo mladý a ne moc chytrý zatím neumí pochopit, však on se dočká!
A argument, že někdo zná někoho starého co má úly jen na SS a je v poohodě, tak ano, je to jako s tím voskem a nebo jak někdo denně chlastá, vykouří 40 cigaret a dožije se v pohodě 80 a jiný, ač asketa žijící zdravě odejde v 50. Jasně, ale většinou se vyplatí případnému problému předcházet. Ale někdo to rád horké a někdo dokonce rád i Ruskou ruletu. Já jsem spíš pro ten rozum.
A k vyzkoušení Langstrothu. Platí, že se sice chybami člověk učí, je ale hloupý ten, kdo se učí na svých chybách. Po revoluci jsem se zhlížel v jednom velkovčelaři. Nedošlo mi, že ve velkoměstě vlastní jeho manželka nemovitosti a že si jeho včelaření nemusí na sebe vydělat, chytřejší pochopí. No a on přešel ze systému jako mám já (vlastně Blaník) kvadrát 30 + 15 na Lang 1/1 a já viděl několik let krok za krokem jak se v tom včelaří a dospěl jsem k závěru, když jsem viděl co dělá on a co já u svých kvadrátů Adamec doma (rotože 1/1 l = kvadrát Adamec), že on nepřelezl z pod okapu do louže, ale z absolutní procházky růžovým sadem do ne bláta, ale bažiny se stejně vyšší pracností jako by byla chůze v bahně v porovnání s asfaltkou. A tehdy jsem si řekl, že já stejnou chybu neudělám.
Doufám, že tohle stačí. Jediné co jsem tedy nezažil by byla kombinace nějak rozumně vysokého L s jedním z jeho NN. A L má 28,5 = MÁLO a nebo 32,5 a to je MOC. A vytvořit zase novou míru s L délkou a výškou Dadant-Blatta je přece hovadina. A proto já na Langa nepřejdu a nemusím ho sám vyzkoušet. TEČKA!
Neměl jsem na mysli rámek vysoký 48, ale 39x33 + tlumič 15 na 9 rámlů = 168,48 dm2, nebo 42x27,5 + tlumič 15 na 9 rámků = 160,65 dm2. Obě varianty by splňovaly velkost plodiště, kterou uvádíte. Varianta 42 x 30 + tlumič 15 na 9 rámků = 170,1 dm2, by byla o málo větší, ale menší než 39x30 + tlumič 125 na 11 rámků = 193,05 dm2, ktereou považujete už za velkou. Ke všem variantám medníky 15. Nevýhodou všech variant by byla možnost pouze na TS, nebo SS., nebo mít ke každém úlu 2 dna...
XXX.XXX.139.251
Odpověď pro vás shrnu takto.
Tachovák na 9 rámků jsem uvedl jen jako logický vývoj a nástin uvažování a hospodářských možností předků. Není to nějaká propagace devítirámkového nečtvercového úlu. Vysvětlil jsem, že velkovýroba, když dokázala léčit vč od NA chemicky - nejprve ATB s názvem Fumagilin a později pomocí sulfonamidů, už nepotřebovala předjarní zužování a nadšeně jej chtěla odbourat jako úsporu pracnosti. Ukázalo se, že zužování je nejen samočinné léčení NA, ale že jako Blinovem nezamýšlený vedlejší efekt v podobě rychlejšího jarního rozvoje a v jeho důsledku více medu z jarní snůšky se vyplatí mít kvůli výšce čtvercové úly (a to je při české délce rámku 11 a u originál D-B je to rámků 12) a holt zjara zužovat.
Pohnutky tehdejších soudruhů nás už netrápí a tak bych vzal devítirámek (i desetirámek = prostě nečtvercový úl) za slepou uličku vývoje a opuštění hodnou ideu. A také jako námět k přemýšlení pro všechny, kdo mají nečtvercový úl.
Franta12
XXX.XXX.37.35
Tome, popsals hodně papíru, ale žádná moudra. Mám 39x24, mám Langa 159 a i ten tvůj opěvovaný 39x30 11 rámků. U 39tek používám medniky patnáctky. No a představ si, nejhůř se mně jeví ten Dadant Nedadant. Výhoda je opravdu drtivý nástup na jaře. Toť vše. Prostě maly počet ramku, a hlavne, množírna brouků. To mě odradilo od vyzkoušení Blatta. Jinak s tebou souhlasim, že jinak vidí problém třicetiletý junák a jinak sedmdesátiletý dědek. Přeji hodně zdravi a medu.
XXX.XXX.139.250
Díky za názor. Poprosí o doplnění pár údajů od vás.
Jaká výška nad mořem, co se u vás pěstuje, meduje tam akát a lípa? A tak dále.
Ale hlavně. Mít nějakou míru a používat jí nesprávně nic nevyřeší.
A jak malý počet rámků u Blaníku? Má jich vysokých 11 + pod VN je TL kde MUSÍ být 5 trubčáků prostřídaných 5-6 dělničáky - nic se neděje když jsou tam rámky malinko dál od sebe. Tohle plodiště má pak až nadbytečnou plochu a jen asi 10% vč tam chová dělničí plod. Na vysokých rámcích je do června plod až k horní loučce a medníků to může mít třeba pět, u mě to má většinou 3-4, stále je odtáčím jak je zavíčkováno. V MÝCH podmínkách je to velké dost, úly mají na výšku běžně metr, část i víc.
Jestli má být minimum VD a tedy minimum léčby, nesmí se převěšovat plod a nesmí se trpět plod v medníku! Nepoužívám mřížku a trubci A TOHLE JE DŮLEŽITÉ se u mě na vysokých rámcích od půlky červa tém+ěř vůbec nevyskytují. Kdo trpí trubčí plod mezi dělničím ve VN a dokonce převěšuje plod nad mřížku, nemůže mít výsledky jako já. Nestačí mít úl vhodný pro Dadantsystém, musí se v něm Dadantsystémem pracovat. Do posledního detailu a bez sebemenší výjimky.
Naopak 24 je u mě blbá míra (podle mě všude = neumožňuje to, co třicítka), jedna bedna pro plod málo, dvě moc. Ani kombinace VN 24 s NN 15 nefunguje dobře. Jeden NN 15 s VN 24 málo, dva moc. Prostě s Adamcem to dobře nejde, vždy méně medu a víc práce. Proč tu míru mám jsem opakovaně vysvětlil, naposledy tento týden.
Proč se mi neosvědčila míra Sedláčkova 39x34,7x11 jsem vysvětlil také nedávno.
Množírna brouků? Píšu tu 3 roky o tom, že mám brouků určitě méně než drtivá většina tady a i celkově a tak budete dělat Franto 12 nějakou chybu a rozhodně to nebude úlem. Kolik, kdy a jakých léčení děláte a kolik % úhynů?
A nejzákladnější otázka, PRODUKUJETE PANENSKÝ MED A NEBO OBYČEJNÝ SE ZBYTKY ZÁSOB, LÉČIV A VÝKALŮ PLODU? Pokud neděláte pouze čistý panenský med, stěží je co srovnávat. Na množství VD by ale kvalita získávaného medu mít vliv neměla a tak někde něco děláte jinak, než já a několik mých kolegů.
Franta12
XXX.XXX.37.35
Včelařim zhruba 50 let, po otci jsem přebral nástavkové 39x24. Z časových důvodů jsem žádné novoty nevymýšlel a celkem to fungovalo. Síly bylo dost. Po šedesátce jsem měl úraz a tak jsem si vyrobil nástavky 39x15 a přestal používat mřížku. Následně jsem vyrobil 39x30 a používám s podsazenym NN 10 r. Trubcinu z plodiště vyřezávam. Nadmořská výška 420m. Med květový, akáty nejsou, Lípa málo. Léčení různě kombinují kyseliny. Mravenčí 65% odpařovače , kyselina šťavelová a podzim 3x varidol. Spad monitoruji celorocně. Snažím se chovat silná včelstva, posledních 5 let úhyn 0. Ale najaka zesláblá ano. Problém s broukem vidím v sousedech a následném loupení. Bohuzel, jak jsem uvedl, co do množství brouka, třicítky vedou. Před dvěma lety jsem pořídil 8 Langu a učím se na nich. Chtěl jsem udělat u 30tek plodiště na 15-16 rámků a na to 15ky 11 rámků. Kvůli broukovi testuji Langy.
XXX.XXX.139.250
OK, paráda, máte stejné podmínky jako, já a kámoši.
Množství brouků u 30 mě ohromuje. Zůstaňte tady, přijdem na to! Promyslete vynechání té kyseliny, tedy obou, načtěte si co tu dlouhodobě píšu. Zdá se, že se tedy nemýlím a že příčinou brouků jsou kyseliny. Hodně jste mi pomohl svým příspěvkem.
Nevěřím na zhoubu od sousedů, "jedeme" v tom tři s cca 100 vč na 5 stan a všude jsou sousedi, není možné abychom my měli všude ty "dobré" nealternativní nebo pořádné sousedy.
A vlastně mi dochází, že ještě máme desetiletého začátečníka Rosťu. Pořídil si včely když šel v šedesáti do důchodu a tvrdí o sobě, že je nekonečný začátečík. Volá a ptá se ustavičně co má dělat. Má klasiku Adamce, varroadna se sejtama, jen očka zrušil. No a včelaří relativně bez brouků, s mřížkou, jen plod nepřevěšuje. Takže to jde i v klasice, vyzvím jak to vlastně Rosťa dělá. Měl úhyny jen když neposlechl a udělal kra.inu. Používá (po mojí intervenci a pohožení, že přestanu radit) jen G v srpnu a Varidol 2x v odstupu nejméně 10 dní, první po 10.10.. Nic víc, od doby kdy si dal říct bez úhynu i s "čistokrevným" Adamcem bez NN.
XXX.XXX.39.172
Franta 12- píšete, ž kombinujete léčbu kyselinami a pak 3x Varidol. Víte, po tom si myslím, že by asi zeslábla všechna včelstva. Letos jsem po domluvě s kolegou nedal části včel Gabon a dostaly 1x FUM, brouků nepatrně, tedy většinou po FUM cca 20-30. Nebyl rozdíl ve spadu mezi včelstvy s Gabonem a bez něj. Ono myslím není nutné dělat plošně 3x FUM, v původí metodice bylo , že -1x v bezplodém období. To bezplodé období je důležitá podmínka úspěchu FUM. Pokud by byl někde enormní spad VD, tak snad ještě jednou, ale 3x se mi zdá v kombinaci s předchozím léčením kyselinami moc. To včely velmi oslabí. Vím o čem mluvím, zkoušel jsem loni KM a ta tedy je velký dryák, včely sice přežily, ale neskutečně zeslábly, takže pro mě už KM ne. Uznávám, že léčit je potřeba, ale zase je nesmíme úléčit k smrti. Rád bych dosáhl výsledku, kdy by bylo možné léčit jen 1x a zatím se to díky metodice daří.
Mám 35 včelstev na dvou stanovištích, 450-550 m.n.m
Franta12
XXX.XXX.37.35
Jojo. Časy se nějak meni. Včelařil jsem jako většina včelařů. Někdy v září formidol, konem října jsem začínal varidolem. Někdy, dle narizeni, Gabonem. Někdy před šesti lety nebylo najednou ze dvou tretin léčit co. Pozval jsem veterináře a ten našel brouka, ceranae a ještě nějakou chemii, pravděpodobně z poli. Doporučil mně však sledovat brouka celoročně. Nestačil jsem se divit. Takže jsem došel k přesvědčení, dosavadní způsob léčby jsem dělal špatně. Od té doby léčím podle spadu. Někdy selektivně, někdy plošně. Loni jsem dělal kys. Mravenci 65% odparovaci, nekde kys . šťavelovou s glycerinem. Varidolem jednou, to ještě tak pro sichr. Byly čisté. Letos docela mazec. A začalo to v kvetnu. A právě nejhůř vysoké rámky. Coz je i vysvětlitelné. Ty jsem léčil i při medu. Jinak by byly určitě v kopru. Měsíc klid a pak znovu invaze. Myslím si, že léčení v červenci je nutnost.
XXX.XXX.4.22
Osobně preferuju po řepce formidol a po lípě gabon flum. Koncem 10,11 měsíce a podle spadu začátkem prosince varidol furetem.Jinak u části včelstev používám šťavelku,ale zatím sní nejsem moc spokojen.