Vlhkost v úle, hlavně v předjaří

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
8.9.2022 12:25
tom.50

XXX.XXX.139.251

Před chvílí jsem zveřejnil originální nápad s hnijícím něčím v úle.

Napadá mě k tomu následující.

Je pravdou, že úplně nejlépe se včelám dařilo ve slaměných úlech. Košnice je sice ze slámy, ale z rozdrcených stébel. Funguje to skvěle. Ale rohož ze stébel neporušených je lepší a nemám potřebu zdůvodňovat proč, to si každý může najít sám.

Ovšem sláma to musí být pouze žitná a logicky nesmí projít kombajnem ani jinou mlátičkou, musí to být tzv cepová sláma. Předkové když ručně mlátili, tloukli jen do konců stébel s klasy. Slámu nechali více méně ve snopu aby byla stébla i po vymlácení orientovaná sousměrně kvůli prostoru při skladování a případnému dalšímu použití - povřísla, došky a podobně. A třeba ty rohože, ty se dělaly hlavně pro jiné využití, včelařství se s tím jen vezlo.

Proč žitná sláma. Nesaje vodu a tak se například nehodí na stlaní dobytku. Dobytek jí sice žere když by nedostal púšeničnou,a le je nevýživná. Ale došky zase nemůžou být ze slámy nasákavé. Atd = dávno zapomenuté věci, které už nejsou potřeba a snad nebudou.

Ale i sláma žitná, která málo nasakuje, i ta nasákne a časem shnije i ona. Ale málo se ví, že ze střešních krytin je nejméně životná betonová taška, pak hliněná pálená, po ní štípaný šindel, ale bezkonkurenčně nejtrvanlivější je střecha (byla) došková se životností i hodně přez 100 let!!!!

A moje doměnka:

Když se ve starých knihách přiznává, že nejlíp bylo včelám ve slamácích (tedy nerozbitá sláma - košnice rozmačkaná sláma), tvrdí se tam, že je to tím, že je stěna úlu či stropní rohož prodyšná. Mám rouhačskou myšelnku, že to je jinak. I když málo, nasákne i žitná sláma a drží vlhko a pomáhá tak udržovat v úle stálé mikroklima, nejpodobnější dutině stromu s provhlým práchnem tvrdé a i ještě pevné měkké hniloby = práchna. Pára, která na povrchu rohože určitě kondenzuje, kondenzuje jí tam málo a stíhá vsáknout a provlhlá sláma vodu zase samočinně uvolňuje ve chvíli sucha a tím pomáhzá vytvářet bez enormního namáhání včel optimální podmínky. Je dost možné, že včel i ze slámy vysávají vodu a nemají tudíž ztráty při výletech pro vodu, protože když začnou plodovat, je metabolické vody víc, v důsledku toho kkondenzuje i víc par v úle a sláma to stíhá absorbovat, protože v úlech nikdy na dně nebyly loužičky a na omak mokré stěny také ne.

Možná by bylo nejjednodušší, místo jakési "buchty" z pazdeří či hobry, jak píšu v jiném vlákně, prostě udělat zase slamák jak měl vypadat a vyzkoušet to.

Hodně podobně totiž musely fungovat hoblovačky ve stěnách univerzálů.

Znám teorie o rosném bodu uvnitř úlu či vně, nefunguje to! PS = uvnitř hnojník a stojí voda na podložce a tenkostěnný úl smrk 20 mm nebo překližka 18 mm sucho, nejvýš sem tam loužička velikosti pětikoruny a zdaleka ne v každém úle, v každém úle z extrud PS 30 mm hnojník. Přitom 30 mm extruďáku musí izolovat jako 15 cm dřeva a stejně fyzika nefunguje podle tabulek a vzorečků.

A nakonec. Několikrát jsme tu zmínil NN po tátovi z hobry. Mají stěnu tuším 55 mm, hobra byla 2 x 18 a mezi hobrami byla mlátičková (rozbitá) sláma. Aby to včely nehlodaly muselo se to často zevnitř natírat stříbřenkou. Ovšem kde přilepily BL ke stěně a při zvedání rámku se vytrhla vrstvička se stříbřenkou, ihned to tam začaly vyhlodávat.

U kámoše "odstavené" byly nástavky ve stodole asi 20 let. Krysy vyžraly části stěn u některých z nich. Synovcovi zbyla nějaká montážní pěna a tak to vyplnil, podle povrchu i vně i uvnitř zaříznul a nástavky se tvářily jako nové. Ale včelám se v nich už nedaří. V těch opravených "krysích". Navíc je jednomu kolegovi s velkým gustem rozebrali daltové. Slaměných si nevšímli, tedy hobroslaměných.

Právě tak se přestalo dařit v těch nástavcích, kde jsem zevnitř na hobru dal milimetrovou plastovou desku, asi slabší, něco jako je podložka. Vykusování naráz ustalo, očekávaně, samosebou, Ustala ale i výjimečnost těch úlů...

Co tím vším říkám. Podle mě není cesta ke včele bez VD a nebo spíš s VD, který ale včelám nevadí, přes genetiku včel. Jsem přesvědčený, že genetika hraje roli marginální a spíš vůbec žádnou. Pak tedy zbývá jen návrat k co nejpřírodnějším materiálům a technikám ošetřování. Ovšem ne pomocí divočiny a medné krávy a jiného návratu do pravěku. Mám na mysli úly nástavkové s plně rozběrným dílem, kde včely staví to co chce včelař a tam kde to včelař chce, či z nějakého důvodu potřebuje. Na včelách je úžasné, že to při troše myšlení ze strany včelaře včely umí bleskurychle "pochopit" a skutečně se chovají tak, jak požaduje rozumný včelař. Využijme té jejich úžasné schopnoti spolupráce se včelařem, i když je to spolupráce na 99,99% u včel neuvědomnělá. Pak je jen na včelaři, zda umí se včelami cílevědomně pracovat ke svému užitku bez újmy na životě včel. Kdo umí jakkoli navodit rovnováhu, kdy ještě včly, sice asi nepodávají rekordní výnosy, ale jsou živé a zdravé, pak nemá problém.

8.9.2022 20:28
Tomáš R

XXX.XXX.44.30

S těmi slaměnými úly souhlasím, kdo je zkusil , chválí. Bohužel už bude problém dnes takové vyrobit, jednak člověk nemá speciální lis na slámu, kdy se tato po stlačení prošívala a rohož se "vyráběla", jednak aspoň já nevím, kde sehnat vhodnou slámu. Napadá mě něco jiného . Co zkusit úl izolovat místo PS sádrokartonem ? Já vím, izolačí vlastnosti nula, ale dát to jako další vrtvu u tenkostěného nástavku ? Proč ? Tvrdí se, že SDK dokáže nasáknout přebytečnou vlhkost-do určité meze a pak ji zase vydávat. Pro mikroklima v úle možná zajímavé. Dřevo to určitě dokáže také, je to jen nápad. Na iternnetu se dají najít i nápady s úlem z Ytongu, ale to už jsme za hranou

Uživatel s deaktivovaným účtem

8.9.2022 21:11
Uživatel s deaktivovaným účtem

U nás bylo slámy dost, tak se dávala na střechu žitná sláma, jinde bylo rákosí..líp se s ním pracuje a dýl výdrži. Ale sto let ani náhodou. Vždycky po určitý době se na střechu přidávala další vrstva, proto měla střecha často víc než metr ...
Žitná se používala ne proto že je dlouhá, ale proto že je nejtvrdší. Proto ji dobytek nechce. Stejně jako pšeničnou. Obě se používaly na košnice. Ovesná a Ječná jsou měkké, proto se krmí....výživná hodnota je stejna, tedy nula.

8.9.2022 21:44
tom.50

XXX.XXX.139.251

TomášR

Ve starých OVP jsou popsané z podobného materiálu nástavkáče. Neosvědčily se. Strašná váha a nevydržely. Nebyl to sádrokarton, ale nějaká sádrocementová hmota, snad i s pilinami. Idea byla odlévat nástavek jako jeden kus.

S lisem s vámi nesouhlasím, kdybyste se mě zeptal, věděl byste to. Po tátovi jsem je někdy v osmdesátkách likvidoval. Byly to dva plaňkové rámy dole přišroubované na hranol a síla hranolu dělala sílu rohože. Dékla rámů pak délku rohože. Výška byla volitelná, rámy které jsme měli doma byly asi 0,8 metru vysoké, mám za to, že se dělaly dvě rohože nad sebou. Taky se místo deklu dělala rohož a ta musela být zase dlouhá jako rohož tvořící stěnu a musela být dlouhá jako byl půdorys úlu.

Sláma se musela zbavit listů něčím, co vypadalo jako hřeben - prkýnko s hřebíkama. Do lisu se vkládalky "hrstě" slámy cik cak jak je sláma kónická. Pak se dalo navrch prkýnko a pomocí klínů se to stlačilo, ale ne moc aby se nerozbila stébla, ne ale zase málo aby byla rohož "tuhá", dnes bychom řekli samonosná.

Upravenou (zkrácenou) kosou se to zařízlo podle hrany rámu na obou stranách.

Nejhorší bylo šití. Ten úkon byla sranda, ale všechno včely vykusovaly a co dva roky se úly přešívaly. Jediné co vydrželo byla houžev, to ale říkala máma že otec neuměl vyrobit ani sehnat. Pak přišel sisálový provázek a konečně to vydrželo do přešití asi 5-6 let. Dnes by se použila nějaká plastová bužírka, odolná k UV záření. To za ww2 a těsně po ní nebylo k dostání. Prý proto zvítězily úly dřevěné i když se v nich už včelám nedařilo tak skvěle.

Určitě se na netu dá najít film, viděl jsem před lety anglicky mluvený kurz šití úlových rohoží. Kupodivu to britové dělali úplně stejně jak to popisovala máma, že dělal otec. Já to ale in natura neviděl...

Jo a taky je na netu kouzelný slovenský černobílý dokumentární film o výrobě slaměných rohoží a úlů z nich. Film musel vzniknout v padesátkách a kromě perfektního popisu výroby je taky nesmírně poutavý a dojemný, nostalgie z něj nedýchá, ani nekape, to je vodopád emocí. Teda pro mě. Já si takové včelaře ještě pamatuju.

Já to jako de.il popisuju a ono je to snadno dohledatelné, tady to máte. Svoje výplody tu už nechám.

Ještě se vracéímj. Ten starý včelař mliví těžkým slovenská ým nářečím. Vím, že mladí špatně rozumí slovensky a toto bude pro ně těžké. Ale vydržte to, fakt to stojí za to.

Březovou houbou myslí březovník obecný, používám a je to super. Používám i ten choroš co je na videu. Jo a taky březovou kůru. Bříza je léčivá celá, mě navíc kouř z březové kůry nejlépe ze všech voní. A myslím si, že i v tom kouři bude něco z léčivé síly břízy. Ty houby to "něco" koncentrují, ona Čaga neroste na ničem jiném a nebo velmi vzácně.

https://www.youtube.com/watch?v=-V1qrhVH4ck&t=10s

Přidejte reakci

Přidat smajlík