Vlkost a VD

Díky.

Víte, to je pořád dokola. Věda sice něco tvrdí, ale obyčejný včelař má zkušenosti jiné. Hustý roztok včely někdy neberou a přitom jsou hladové, roztok řídký 1:1 berou vždy. To může pozorovat každý. A když budete mít vč, že nechce brát, dejte mu přečíst vědeckou studii, jestli díky tomu přežije zimu. Já bych radil radši, věda nevěda, udělat to jak, říkám já a pak bádat jak je to správně.

A lidi jako vy mě naučili, že vždy napíšu že se DOMNÍVÁM jak to ASI funguje, ale tvrdím, že se vědci můžou stavět na hlavu a někdy vč roztok 3:2 nebere a z toho já soudím, že to je pro něj obtížnější. A protože nikdy neudělám včelám nic, co bych si myslel, že je pro ně nějak diskomfortní, nebo dokonce stresující, nedávám hustý roztok nikdy. Tak snadné to je.

A ještě jinak. Vědci a o ně se opírající mejstrým, velmi často plácají blbosti a nakonec je to na nás jak to udělat aby to nějak fungovalo.

Když jsem na VF před asi šesti a spíš více lety napsal, že očka a hlavně síta ve dnech jsou vražedně stupidní vynález, i když jste na VF byl, nepamatuju se, že byste mi to vyvracel ale ani jste mě nepodpořil. Jak si konkrétně vás pamatuju, byl jste neutrální a spíš jste se klonil k očkům. Po pár letech a i když si to třeba nemyslíte, tak díky mě - nepamatuju se, že by někdo proti očkům tak jasně a jednoznačně vystoupil - Klíma to je takové liberáloní blábolení aby se náhodou někoho nedotknul a mě k veřejnému vyslovení jeho nejednoznačné koktání inspirovalo k jasnému vyjádření. Nepřipojil jste se. No a po x letech v Dymáku šalamounsky (hodně jsem se zasmál), jste dal mě absolutně zapravdu (ale nezmínil jste mě, že jsme byl patrně první kdo proti očkům vystoupil), ale napsal jste to šikovně. Pro ty, co neznají Dymák, zopakuju podstatné z článku pana Gora. Říká, že očka jsou podivný vynález a že se množí odpor proti nim. A on to zkoumal vědecky a po prostudování jemu dostupných zdrojů došel k jednoznačnému závěru:

OČKA JSOU VYNIKAJÍCÍ VĚC A KAŽDÝ NÁSTAVEK JE MUSÍ MÍT! Akorát je nutné nikdy v roce ani jediné v úle neotevírat.

Já nemám takový smysl pro humor a neumím být tak vtipný jako vy (my Češi tomu dokonce říkáme Švejkování) a tehdy jsem si uvědomil, že před vámi je nutné se pokornmě uklonit. Myšleno bez rytí, sarkasmu, prostě upřímně si to myslím. Jo a taky vám děkuju, že jste měl tu odvahu to veřejně napsat. A já ke svému tvrzení ani nepotřeboval vědu, úplně mi stačí více než padesátileté pozorování a zkušenost a taky si pamatuju názory předků a taky mám nastudované OVP té doby a hodně si pamatuju i ze Pčelovodstva. Ostatním stačí jen kopírovat co já říkám. A až to každý zvládne aspoň na mojí nevědeckou úroveň, pak bude dostatečně připravený laborovat po svém a má tvrzení úspěšně vyvrátit a nebo je využívat i když nepasují do oficiálních vědeckých poznatků.

Tome už ste rozbehol vlhkosť a diskusiu o nej v ďalších vláknach, ale nedá mi nereagovať tu kde som začal diskutovať ...

V odpovedi na moju reakciu, kde som písal všeobecne známe fakty ste mi napísali :

"Věda sice něco tvrdí, ale obyčejný včelař má zkušenosti jiné. Hustý roztok včely někdy neberou a přitom jsou hladové, roztok řídký 1:1 berou vždy. To může pozorovat každý. A když budete mít vč, že nechce brát, dejte mu přečíst vědeckou studii, jestli díky tomu přežije zimu. Já bych radil radši, věda nevěda, udělat to jak, říkám já.."

na to skúsim odpovedať vaším štýlom, možno sa vám odpoveď zapáči

Skúsenosti mňa ako včelára sú zhodné ako tie vedecké bláboly... teda zakrmovanie na zimu ROBÍM ZÁSADNE ROZTOKOM 3:2 A VŠETKY RODINY HO BERÚ, RADI A RÝCHLO...5L ROZTOKU MAJÚ ZA NOC A DEŇ ULOŽENÉ V ÚLI ... AK NIEKOMU NECHCÚ VČELY NIEKEDY BRAŤ NA JESEŇ / PODZIM ROZTOK 3:2 MAL BY SA NAUČIŤ VČELÁRIŤ, ( nemal by chovať včely, ale králiky alebo by mal prestať čítať na internete jednoznačné a správne rady najmúdrejšie tváriacich včelárov... .).. VČELY TAKÝTO ROZTOK NEBERÚ AK SÚ CHORÉ, AK NEMAJÚ MIESTO NA ULOŽENIE ALEBO JE NÍZKA TEPLOTA..
Tome nie som prekvapený že svoj postup považujete za jediný správny, lebo vás už poznám...


Btw.(mimochodem )

napísal ste:
"Když jsem na VF před asi šesti a spíš více lety napsal, že očka a hlavně síta ve dnech jsou vražedně stupidní vynález, i když jste na VF byl, nepamatuju se, že byste mi to vyvracel ale ani jste mě nepodpořil. Jak si konkrétně vás pamatuju, byl jste neutrální a spíš jste se klonil k očkům. Po pár letech a i když si to třeba nemyslíte, tak díky mě..."

Tome včelár by mal pri včelárení pozorovať včely, vyhodnocovať úspešnosť svojich postupov a tak sa zdokonaľovať. Vy ste sa možno už narodil dokonalý, ja nie...
..včeláril som a postupne som obmedzil prehadzovanie nadstavkov, používanie mriežky, otváranie očiek atď..
...vašu "nenávisť" k očkám deklarovanú na CZ fóre som necítil potrebu "podporovať" lebo v tom článku v Dymáku píšem aj to čo ste už necitovali:

Ja sám som začínal s očkami otvorenými na všetkých nadstavkoch počas celého leta, po vytočení medu v júli som ponechal otvorené očko len na druhom nadstavku od vrchu zostavy (resp. na prostrednom) ostatné očká som zatvoril a skoro vždy sa pri otvorenom očku uložil včelí chumáč na zimu a všetky zásoby pri kŕmení si ukladal „nad hlavu“ do najvrchnejšieho nádstavku. Na zimu som to očko zatvoril a mal so otvorené očko len najhornejšom nádstavku, do jari sa tam včely prejedli a preplodovali pod strechu , na jar odtiaľ očkom robili prelety, nosili peľ až postupne som im pootváral všetky očká. No hrôza pre včely? Prečo? Lebo tie očká a moje manipulácie s nimi vôbec nepotrebovali! Ako som dospel k tomu že včelám „nepomáham“ otvorenými očkami?
Čím očká môžu včelám komplikovať život?
No podľa môjho názoru už tým, že na úľoch sú a hlavne keď ich včelár nechá na každom nadstavku otvorené!


teda prešiel som etapou otváraných očiek, aj inými etapami.... ak ste presvedčený o tom, že podstatu nepoužívania očiek som pochopil až vďaka "vášmu boju proti očkám"...tak vám neberiem vaše presvedčenie...

(pripočítajte si k tomu ešte že nepoužívam kyseliny aj proti nim brojíte... )

ešte by ste ma mohli vyliečiť z veľkého otvoru letáča (česna) a už by som sa vám možno začal podobať...

Tome prečítal som všetky vaše príspevky tak na fóre CZ ako aj tu....
máločo komentujem...
ale
považujem za veľmi pozitívne že provokujete a udržiavate diskusiu!!!! ..málokto má nato chuť, čas a aj skúsenosti...
(a kto chce nájde vo vašich príspevkoch to "zdravé" a pre včelárov užitočné jadro...)
veľa síl...
(ALE POLITIKA DO VČIEL NEPATRÍ ROVNAKO AKO KYSELINY... )

Díky za vaší reakci, i když není ÚPLNĚ lichotivá, od některých kritiku snesu a doknce mě asi i podpíchne k nějakému dalšímu studiu či zamyšlení.

Taky děkuju za ocenění snah a času co tu zanechávám.

Nevystupoval jste protii očkům, nevysvětloval, hlavně jste moderoval tak uvědomněle (ve všech jiných tématech než jen o očkách), že jsem raději z VF prchnul. Nedivte se potom, že jsem usoudil, že k názorovému veletoči jsem vás inspiroval já. Tehdy a to si přiznejte, bylo vystoupení proti očkům (a taky kyselinám) velmi odvážné a pro mnohé doslova svatokrádežné! Vy, ač jste tedy věděl o jejich zhoubě, nechal jste lidi trápit své včely a nebo jsem vás k odvaze inspiroval já. Neřešme to, prosím.


Tady vidíte, že politika, ze které vyplývá světonázor, nejde od hobby včelařiny oddělit. Vy mi vlastně tvrdíte, že se smí jedině lidem vysvětlovat kam šlapat a jak našlapovat, aby nešlápli do lejna, ale že si každý smí vykonávat pořebu kde chce a jak se mu, podle jeho vlastního názoru, zachce. Já se snažím o kousek světa, kde není všude nas.áno. Pořád nějak neumím strávit, že v tom někteří šlapou rádi.

Ale třeba se pletu a pro většinu je etalonem krásna "podělaný" svět.

jestli se někomu zdá, že odstavce jsou docela nesouvisle návazné, pak se to nezdá, většinu hotového textu jsem, po úvaze, vymazal

Možná stačí k neslapani v lejnech nevymetat jenom místa jako jsou hajzly, pak člověk lépe zjistí, že svět nejsou jenom samá ho...asi se dám na králíky.

Tome veľmi mi urobila radosť informácia že po napísaní ste časť textu vymazali....
Jasné to svedčí o tom že napriek vašej "tvrdohlavosti" nie ste stratený prípad....

Máte pravdu, je zbytočné si dokazovať čo mám z praxe, čo od vás (alebo aj od iných včelárov?)
Ale zasa fakty si netreba "priklášľovať"....ani maľovať po svojom....

K očkám som na fóre CZ už 03.05.2013 17:52 napísal :

Čo sa mi neosvedčilo...
Otvorené očká na medníkových nástavkoch
Plastová materská mriežka (žltá)
Vkladanie celého nástavku medzistien (pod plodisko, či medzi nástavky plodiska...)

Vy ste váš zásadný príspevok uverejnili 23.04.2020 10:09 !
Text :
"Dlouho jsem pátral, kde se v českém včelaření tahle pekelnost vzala. Domnívám se, že jsem na to přišel. Přesto, že si O.Brennera velmi vážím, některé jeho vývody jsou dnes už překonané, jiné byly nesprávné už v době svého vzniku. Nicméně jeho dílo jako celek má dodnes nepřekonanou platnost.

Dovolím si upozornit na pasáž z jeho knihy Zákonitosti života včelstva o očku. Jen připomenu, že v tomto "slabikáři" včelařiny, který by měl každý znát jak když bičem mrská, se nesčetněkrát zdůrazňuje teplo a varování před průvanem.

A nyní k očku (mám za to, že ho vymyslel a zavedl práve Brenner). Na st. 235 zmiňované knihy předposlední a poslední odst. V kapitole se pojednává o výměně vzduchu v zimujícím včelstvu. Na mnoha místech své knihy autor varuje před průvanem. Navrhuje otvor poblíž stropu v čelní (česnové) stěně max 20 mm v průměru a doslovná citace stěžejní věty je: "Na zimu jej opatříme kouskem vaty"

Poslední věta na této straně je úplně nesmyslná, protože autor tvrdí, že tak (očky a dalšími kejkly) cituji: "Tak zajistíme včelám výměnu vzduchu způsobem, který odpovídá jejich [b]přirozeným podmínkám v kmeni stromu.[/b]" To je ale úplný nesmysl, v kmeni stromu nikdy není očko a když by tam na podobném místě díra byla, roj se tam neusadí! Protože průvan je to jediné, s čím se včely neumí vypořádat nikdy a nijak.

Otázka zní, kdo z vás, co používáte očka, v nich máte vatu aby očko sice dýchalo, ale nemohl vzniknout průvan? A podotázka, kdo z vás věděl, že v očku musí být vata?

Nějak si neumím vybavit kde by se v této knize psalo o očku v průběhu celého roku. Poněkud rozpačité je, že autor jaksi přehlédnul, že miliony let včely v dutinách stromů očka neměly, natož aby v nich byla vata a autora nenapadlo se ptát jak to, že včely přežily až do autorovy doby..."

Som okamžite reagoval na váš hneď v ten deň 23.04.2020 11:54 nasledovne :

Vy - tom.50'
Já se snažil říct, že očka nesmí být nikdy.{/b}

ja-goro:
ale môžu,
ja to hovorím tak, že očká na nadstavku sú ako ABS v aute...
Každé lepšie auto ABS má a predsa sa vodič snaží jazdiť tak, aby sa nemuselo zapnúť...

Očko na nadstavku by malo byť,
môže byť aj celý rok zatvorené, ale ak niekto robí s materskou mriežku, môže otvorením očka vypustiť trúdy , otvoriť môže očko ak robí preleták nad sebou, očko môže použiť ako letáč pre odloženec na ktorý nemá dno , či ako letáč/česno na práve chytený roj...

Správny nadstavok by očko mal mať...;-)"

SKUTOČNE JE MOŽNÉ UVAŽOVAŤ ŽE MENÍM NÁZORY NA ZÁKLADE VAŠICH PRISPEVKOV?

Neřešte to, prosím. Nepamatuju si vaší reakci v době, kdy jsem to prvně napsal. Netvrdím, že žádná vaše reakce nebyla, netvrdím, že znám VF nazpaměť. Když se do mě pustili, nezastal jste se mě, i když jste měl stejný nebo podobný názor a pamatuju si jen to a doknce asi ještě přede mnou jste o očkách psal. Ale víte, jak to říct slušně, takové to přešlapování a strach by se někoho nedotklo co říkáte, já to mám v životě jinak. Češi o tomhle strachu se někoho nedotknout říkají, že to je jako když dělá pohlavní akt za absence varlat.
Jo a jak jsem něco vymazal, přesně o tom to bylo, že jnejhorší by bylo, že jste o zhoubě oček věděl,a le s klidným svědomím jste nevaroval ostatní. To byste si vy i jiní opět vyložil jako že soudím vaší morálku, tak jsem to smazal. Uvažuju, často velmi hluboce o tom, co píšete. Někdy se stejně pozastavte, prosím, i vy.
Chtěl bych prvenství oček už opustit, ano, prohrál jsem, nejsem originální jak umíte dokázat. Jen jsem to já schytal a vy ne. Holt já to mám jako v tom o milování. Když si něco myslím a vím to jistě, neokecávám a řeknu to naplno!

A ještě abych uvedl na pravou míru další svůj omyl.
Podrobným studiem starých OVP jsem zjistil, že očka nevynašel Brenner, ale že to strašilo hlavně v Německých článcích už v roce 1955 (starší OVP nemám, možná nevycházely), stejně tak v sovětských a i amerických. Francouze uváděli málo, Italy vůbec a Srbové, Rumuni se k očkům nevyjadřovali, nebo jsem to přehlédl.

BG, opět máte do značné míry pravdu. Na druhou stranu nejde jen stále prchat před něčí zvůlí, co myslíte? To je řečnická otázka.

Ale ano, pánové, Goro i BG, pořád se učíme, já tedy ano, aspoň se o to snažím.

Jo, prchat jde jenom tak dlouho, dokud je kam...

Tome OK...
Budem sa aj ja kontrolovať keď to vy dokážete...😉

Ja len nemám v povahe vnucovať iným včelárom svoje názory...
...napíšem ak cítim potrebu (viď rubrika o hoaxoch v Dymáku), ale tvrdohlavě netrvám na tom, že to tí druhí "musia pochopiť" aj keby to malo byť pre ich dobro....

Vy taký postoj ked používam mierny slovník nazývate "liberalizmom"...
Ako hovorí klasik, "za prvé neznám co to je a za druhé mně to uráží"...

Tak do smrti dobrí....

Druhý palec je ode mě, ale znáte to: "starýho psa novým kouskům nenaučíš" a tak se sice vynasnažím, ale úplně vyloučit, že živelné "první" reakce (koule = zbytky testosteronu = adrenalin) vždy zvládnu jak by se vám (i jiným) líbilo.

Vraťme se, prosím, k tématu vlákna, jsem přesvědčený, že vás k tomu jistě něco napadá. (v překladu ze zdvořelštiny to znamená: koukej si chlape na něco vzpomenout, máš toho jistě spousty)

Doufám, že rozumíte nadsázce i výjimečnému tykání. Děkuju. Polopatě, i když byste necítil potřebu se vyjádřit, zkuste se přemoct.

...porozumel som tomu výnimočnému tykaniu a viem že nie sme priatelia aby sme si tykali...
(hoci medzi včelármi mi každý tyká, aj na internete, aj vo včelnici, aj pri pive )

tak pár slov k téme (a budem stručný :) )

som prekvapený že vy Tome ste sa nadchli výskumom amerických ( ) vedcov...
už som tu písal že som skoro 20 rokov robil vo výskume a viem ako sa píšu také správy...

amíci "objavili" že ak je v úli vlhko a to klieštik nemá rád a hynie....

teda aby bolo jasno, včelí plod na jeho úspešný chov potrebuje teplotu a vlhkosť.... teplotu okolo 35 stupňov a relatívnu vlhkosť nad 80%, najoptimálnejšie 85-90%...!!!
teda pri plode majú včely VŽDY, OPAKUJEM VŽDY (!) vysokú vlhkosť...

vôbec to ale Tome nezáleží na tom či je v úli pevné dno, otvorené očko alebo fólia na rámikoch...
mohol by som to dokladovať ale vás nezaujímajú pseudovedecké zistenia len vlastné skúsenosti..
tak takto:
dlho som diskutoval fólii nad rámikmi v zime a internetový včelársky priateľ Vojta sa rozhodol že mi svoju pravdu prakticky dokáže...teda meraniami v úli.... toto potom napísal:

teplota a vlhkost v úle
Test vlhkosti
Při focení termokamerou mě překvapila velká vlhkost pod strůpkovou folií.
Tu jsem přijal jako dobrou věc a vůbec jsem nepřemýšlel, jestli je vhodná také na zimu.
Proto jsem také znovu rozpoutal diskuzi na včelařském fóru. A myslel si, že není pro včely vůbec vhodná.
Tam jsem slíbil, že se pokusím něco zjistit a pro věc udělat.
Na netu jsem toho moc nenašel, krom několika zmínek na ruských stránkách. Ale chyběl mi konkrétní výsledek.

Zakoupil jsem proto datalogger. Ten v daném intervalu zaznamenává teplotu a vlhkost.
Do úlu jsem ho umístil mezi čtvrtý a pátý rámek od kraje cca 12 cm pod strop.
Celý úl je z 4 cm extrudovaného polystyrenu.
Sestavu odspodu tvoří: zasíťované dno, nízký nástavek, 2x jumbo a nízký nástavek. Na stropě folie a 4 cm extrudovaného polystyrenu.
Měřič jsem vložil 23.1.2013. Interval záznamu 1 hodina.

16.2.2013 jsem do vrchního nástavku vyvrtal díru na očko 25 mm.
Reakce v úlu – vlhkost prudce klesá na 37% a teplota v úle roste až na 30,7st C.
19.2. 2013 se vše vrátilo do normálu jak teplota, tak vlhkost.

3.3.2013 jsem otvor zaslepil a odstranil folii na stropě. Tu jsem nahradil plátnem a na něm třikrát přeloženou vlněnou dekou. Ta položena do 10 cm vysokého polystyrenového rámečku se dvěma vyvrtanými 25 mm otvory pro odvětrání. To celé zakryté původním stropem z extrudovaného polystyrenu.
První dva dny bylo zřetelné vytékání velkého množství zkondenzované páry z větracích otvorů. Ta na povrchu úlu zmrzla a vytvořila rampouchy.
Vlhkost se ustálila za cca 2 dny. Teplota až za 10 dní.

Více jsem včelky nerušil až do vyjmutí zařízení 7.4.2013.
Včelky přezimovaly přes veškerou moji rušivou činnost velice dobře, daly mi další 4 oddělky a něco medu.

Průměrná vlhkost se v úle pohybovala kolem 82 %.
Závěr si musí udělat každý sám.

Já jsem si uvědomil, že jsem se mýlil a včely si vytvoří klima jaké potřebují. Bez ohledu na použití difuzního stropu a nebo folie. Za předpokladu, že mají dostatečný přívod vzduchu česnem a nejsou opravdu nějakým jiným způsobem omezovány - rušeny.

myslím že k vlhkosti viac netreba....
bez ohľadu na konštrukciu úľa, konštrukciu dna či stropu, včely vytvoria pre plod optimálne podmienky...
aj Šmidlove včely vo voľne stavaných plástoch pod strechou mali relatívnu vlhkosť v plodisku 85-90%..
ináč by neboli schopné vychovať plod !...a nemajú včely s tým problém , pre vytvorenie vhodnej teplotnej a vlhkostnej klímy stačí im utesniť medzery medzi plástami... chumáč v zime nie je chumáč včiel ako roj na konári (to ale vy viete...)

ale čo zistenia premúdrelých američanov?.. no vo výskume sa stáva... jeden fakt prekrýva iný... pomýliť si latrínu a vitrínu nie je ťažké...
teda optimálne podmienky pre rozvoj plodovania klieštika skutočne nie sú v plodisku včelstva kde je vysoká vlhkosť a vysoká teplota ...
ano klieštik pre svoj optimálny rozmnožovací proces považuje teplotu 35 stupňov za vysokú!!!
potrebuje nižšie teploty, preto sa viac orientuje na rozvoj mimo centra plodového telesa....
keď som skúšal protirojovú Linhartovu metodu LBV, v trúďom plode ktorý je tam v centre plodiska jednoducho klieštik nebol!

(a viem to ja s trubčinou vo vysokom dne či vy s trubčinou v priestore pod plodiskom...)

mohol by som teoretizovať o sile rodín, o prúdení vodnej pary pri plodovaní v úli počas zimy ale idem radšej prekryť tie moje veľké letáče/česná mrieškou proti myšiam a piskorom...
nie je to o vlhkosti, verte mi...

Tady přece nejde o víru. Ale.

Vy tvrdíte, že vědci tvrdí, že je pro včely nejlepší roztok 3:2 a ony jsou tak blbé, že nečtou vědecké studie a někdy ho neberou. Ale 1:1 berou vždycky!

Z popisu Vojtova měření jsem nepochopil oč mu šlo.

Přesněji. Copak já jsem někde tvrdil, či se domníval, že včely neumí vytvořit optimální podmínky, tedy nejlepší podmínky pro plod? Co si ale myslím, že je to určitě pro ně různě obtížné a tvrdím, že pokud mají jinou možnost, zvolí tu méně pracnou, nebo spíš méně energeticky náročnou.

Jsem líný hledat přesně text těch Američanů. Dělali pokusy se zavíčkovanými buňkami plodu ne ve vč, ale v inkubátoru. To, co vy tvrdíte o plodu tomu úplně protiřečí a to nevěřím, že byste takovou chybu udělal. Pak je vysvětlení, že vy nerozlišujete mezi plodem otevřeným a zavíčkovaným. Pokud zavíčkovaný plod už nepotřebuje striktně 82 % vlhkosti a asi ne, protože to by se amíkům líhly včely v nižší vlhkosti mrtvé, pak by bylo nemožné, aby byl ve včelách nějaký plodný VD. Tedy ona údajně 2% tu vysokou vlhkost přežijí v plodném stavu.

Ale v čem děláte určitě chybu je to, že vy považujete celé vč a to i zimní chumáč, za útvar se stejnou teplotou a vlhkostí v celém svém objemu. Tak to ale není, že ne!

Když je vč bez plodu (pokud si na informace absorbované v dětství pamatuju správně), tak matku a její malé okolí udržuje ZCH v teplotě 24. Jestli ale začne vč (údajně po zimním slunovratu) plodovat, musí vytvořit zónu s 35 a lépe s 36 stupni. Přitom ale vrstvy včel v ZCH mají směrem ven nižší a nižší teplotu a vrstvy si představme jako vrstvy cibule. S teplotou se bude měnit vlhkost z části samočinně a případné větrání jim do toho hází vidle a i Vojta píše, že nastal chaos, který se po různě dlouhé době konsolidoval.

Zkrátka mám za to, že pokus vašeho přítele Vojty neobjasníl v otázce, kterou jsem nastolil já, vůbec nic. Leda, že by soudruzi v USA udělali nějakou chybu.

A ještě přidám. Vojta měl úl z celkem tlustého XPS. To má málokdo.

Ale jestli měl NN, předpokládám, že běžnější vysoký 159 mm. Na tom (nechápu proč) dva VN vysoké 285 mm a na tom asi stejný NN 159. I kdyby to byl nástavek vysoký jen 137, moc to nemějí a pokud byl NN vysoký 185, no potěš!

Už jen z této soustavy vyplývá, že to pro mě nemá žádnou vypovídací hodnotu. Tím spíš, když měl sejto místo dna.

Ale co chtěl Vojta zjistit? Že je včela blbovzdorná a přežije téměř všechny včelařovy kejkle? No, to já vím i bez toho Vojtova pokusu, vy ne?

Pane Goro, prosím, zkuste pochopit oč mi jde. Moc děkuju.

Na druhou stranu děkuju za váš cenný poznatek, že při LBV, tedy když jsou trubčí plásty nesmyslně uprostřed dělničího plodu, že se jim samičky VD vyhnou. Tím nepřímo potvrzujete, že můj předpoklad, že se samičky VD stáhnou pod dělničí plod do chladnější periferie je správný. Kolegu BG prosím, aby se nad tímto bez emocí zamyslel. Totiž, pane BG. Jde o toto. Vaše VS je sice přirozenější pro včely a taky to, že je pro ně lepší, když si staví to a tam, kde a jak to chtějí. Ale to by platilo u přirozených dutin s HČ, jaké včely používají miliony let a hlavně to platí pro včely, které nedrtí zavlečený parazit VD. Protože ale takové pomnínky my včelám nemůžeme dát, pak je musíme přimět aby neměly trubčí plod uvnitř plodu dělničího, ale někde jinde.
Jo a stále nesmíme zapomínat na to hlavní. Od včel po miliony let nechtěl žádný homo sapiens 30 víc kilo medu ročně!

Děkuju za názory a info o Vojtově pokusu. Super!

Tome, stále som nepochopil vašu diskusnú filozofiu, znovu ste založili ďaľšie vlákno (už tretie či stvrté je o vlhkosti v úli a VD) a reagujete v ňom na príspevok odo mňa , ktorý je napísaný tu, tak odpovedám tu!

tom:
"..se spíš zdá, že vlhkost v úle značně kolísá. Opakuji, neprostudoval jsem text důkladně, zatím se však zdá, že přes vědu uváděnou Gorem je skutečnost zcela jiná."

zasa ste môj príspevok čítali nepozorne...napísal som:
"včelí plod na jeho úspešný chov potrebuje teplotu a vlhkosť.... teplotu okolo 35 stupňov a relatívnu vlhkosť nad 80%, najoptimálnejšie 85-90%...!!!
teda pri plode majú včely VŽDY, OPAKUJEM VŽDY (!) vysokú vlhkosť..."
tiež som napísal:
aj Šmidlove včely vo voľne stavaných plástoch pod strechou mali relatívnu vlhkosť v plodisku 85-90%..

kedže som to asi napísal nejasne, zopakujem VČELY PRI PLODE UDRŽIAVAJÚ VYSOKÚ VLHKOSŤ !
JE TO TERAZ ZROZUMITEĽNEJŠIE?

nikdy by som nenapísal takú blbosť, že včely udržiavajú V ÚLI stále rovnakú vysokú vlhkosť..
práve naopak, napísal som:
mohol by som teoretizovať o sile rodín, o prúdení vodnej pary pri plodovaní v úli počas zimy

predsa každý včelár vie že aby včely mohli dostať zo zásob energiu, potrebujú k tomu kyslík zvonku a okrem energie a co2 sa uvoľňuje aj voda ...včely vodné pary v celom úli prirodzene riadia..... cez letáč kvôli kyslíku nasávajú vzduch(v zime vlhký), prebytočnú vlhkosť uvoľňujú z chumáča ošetrujúceho plod...bla, bla ...
o tom som nepísal, hneď na úvod som uviedol že budem stručný...

ja síce viem že je to marný, marný, marný....
ale ešte jeden komentár...

tom: "Vy tvrdíte, že vědci tvrdí, že je pro včely nejlepší roztok 3:2"

zasa ste nepozorne čítali...
ja som napísal o svojich skúsenostiach, vy sa o ne opierate ja nemôžem?:
" Skúsenosti mňa ako včelára sú zhodné ako tie vedecké bláboly... teda zakrmovanie na zimu ROBÍM ZÁSADNE ROZTOKOM 3:2 A VŠETKY RODINY HO BERÚ, RADI A RÝCHLO...5L ROZTOKU MAJÚ ZA NOC A DEŇ ULOŽENÉ V ÚLI ... AK NIEKOMU NECHCÚ VČELY NIEKEDY BRAŤ NA JESEŇ / PODZIM ROZTOK 3:2 MAL BY SA NAUČIŤ VČELÁRIŤ, ( nemal by chovať včely, ale králiky alebo by mal prestať čítať na internete jednoznačné a správne rady najmúdrejšie tváriacich včelárov... .).. VČELY TAKÝTO ROZTOK NEBERÚ AK SÚ CHORÉ, AK NEMAJÚ MIESTO NA ULOŽENIE ALEBO JE NÍZKA TEPLOTA.."

tom,
vaše príspevky čítajú aj včelári, ktorí nemajú dostatok skúseností a keď vy napíšete, že pri kŕmení cukrovým roztokom 3:2 musia včely lietať pre vodu aby ho zriedili (v skutočnosti ho odoberú a ZAHUSŤUJÚ!) a náhodou večer takto hustým roztokom zakŕmia a včely všetok roztok do rána odoberú (čo sú u mňa včely schopné vždy), môžu nadobudnúť dojem že včely lietali pre vodu celú noc...
a teda toto nechcete aby si začínajúci včelári mysleli že včely lietajú aj v noci?

Někde je tu můj příspěvek o včelích "cisternách" a hlavně, nenapadlo by mě, že včely zpracují krmení do rána. Měl jsem vždy za to, že včely krmení "vypijí", někam uloží či ho nabízejí k "vypití" jiným včelám a ty ho zase na nějakou dobu rozprostřou po stěnách buněk atd, jak vy píšete o obecně známých věcech, že to je nuda slovy bla, bla, bla

Takže chcete mě zesměšnit a naběhl jste si na vidle sám, mrzuté že?

Ale co je nejdůležitěšjí. Vždy napíšu, že nevím proč řidší roztok berou vždy, hustý někdy nechtějí brát. A že se pouze DOMNÍVÁM, bla, bla, bla
A zrovna u vás bych si myslel, že umíte chápat psaný text.
Logika věci tedy je, tím spíš, když SE DOMNÍVÁM, že se v přírodě žádný nektar v hustotě 3:2 nevyskytuje, že aby ho včely mohly dobře zpracovat, musí si ho naředit na hustotu, s jakou pracovat umějí. Víme také, že příliš hustou medovici nesbírají (ale vosy ano) a stačí přeháňka, která hustou medovici naředí a ještě za deště včely vyrazí, jenže jen do té doby, než zase medovice zhoustne...

No a pro ty začátečníky. Moje včelařské vzdělání je z dnešního pohledu z pravěku a tehdy se tvrdilo, že příliš rychlé krmení příliš hustým roztokem má za následek nedokonalé zpracování zimních zásob a z toho pak mohou pramenit nejrozmanitější potíže včetně úplavice, nosemy apis a moha dalších už známých, ale i těch, které mohou být teprve objeveny. Tuto poslední větu je třeba si dobře zapamatovat.

Tady odbočím, ale jen zdánlivě. Jednou jsem napsal, že když se vyskytne nějaký problém, který dřív nebyl, mám tu vlastnost, že si vzpomenu jak se co dělalo než problém začal. Pomyslně a nebo i fakticky se tedy vrátím před problém a snažím vydedukovat, v čem to může spočívat.

Do hromadného přechodu k úlům bez okýnek a průzorů, kdy se příliš předčasně pouští do medníku a včely jsou drženy "ve studeném odchovu", začala celá škála neduhů, které se dřív vůbec neznaly. V posmívaných úlech z dřevních dob nikdo jakživ neviděl včelu se zdeformovanými křídly a další a další věci, žádné CCD, to přišlo hromadně až v roce 2007 a později, VD je u ás ale už od roku 1987 a tak se mi zdá, že CCD bude mít i jiné příčiny než VD a dokonce (a klidně zase vykládejte, že jsem to tvrdil) si tzroufám myšlenku, že VD je u CCD jen průvodní jev, ne jediná příčina. Protože VD tu byl 20 let bez CCD. Za 20 let se vyměnily úly za maerické ve smyslu koncepce a tedy i Optimal je vlastně americký systém a najednou je tu CCD. Třeba toto jste ani vy poane Goro a ani nikdo jiný nikde nikdy nemohl číst. Přesto, že to zní logicky a dokud tak zvaná věda nepřipustí i jié úhly pohledu, nevypořádá se s problémem. Tomu já evěřím a tak mám za to, že není zájem se s VD vypořádat a klidně mě nazvěte konspirátorem.

Nevím to, zda hustý roztok je pro zdravé včely a já mám jen ubožáky, co by hustý nebraly a měl bych se podle kolegy Gora naučit včelařit.

Tak polopatě pane Goro. Nedovolil bych si veřejně napsat, že neumíte včelařit ani že týráte včely hustým roztokem. Ale budu tak hodný, že vám svoje smýšlení objasním. Dám vám příklad:

Kdysi jsem tu napsal, že se vosk musí vyvářez v měkké vodě a že při vaření vosku ve vodě studniční BY SE MOHLO STÁT, ŽE SE VOSK ZNIČÍ, ŽE ZMÝDLOVATÍ a nepůjde napravit. Jeden (jak napsat slovo b.b slušně?) mi tu oponoval, že on vaří vosk ve vodě ze studny a dobrý a tak já jsem prý hlupák a neumím včelařit - tedy vařit vosk...

Tak já to ro vás pane Goro napíšu úplně jasně, ano?

Ztímco někdy některé vč nebere roztok hustý a z toho se dá dedukovat, že je hustý roztok pro včelstvo tíže zpracovatelný a protože hrozí, že cukr sacharoza nebude dobře zpracován, je LEPŠÍ KRMIT VŽDY ROZTOKEM ŘIDŠÍM.

Nadále se mi na vaše připomínky, pokud budou psané posměšně (budete se ze mě snažit dělat bl.ce) nechce reagovat.


Zpátky k americké studii. Tvrdíte tedy, že Ami lžou nesmysly a že tedy výchova plodu v nižší nebo vyšší vlhkosti nemůže být možné a tak si to o malé plodnosti VD z plodu chovaném při vyšší vlhkosti vycucali z prstu? A oak že chyby dělají jen soudruzi z NDR.

milý Tom,
posledný krát vás priamo oslovujem, pochopil som že aj citovanie vašich slov z príspevku môže byť hodnotené ako snaha robiť z vás bl.a a vám vadí (ako už napísal šmidla) akýkoľvek iný názor ako váš lebo ho beriete osobne ako útok na vašu osobu nebudem už priamo reagovať na žiadne vaše vyhlásenia, nebudem vás citovať ani oslovovať.

tento môj postoj však nezabráni, aby som na Ifaune ďalej diskutoval... (aj vo vami zakladaných vláknach)

Veľmi pozorne som si znovu pozrel štúdiu:
https://academic.oup.com/jee/article/108/5/2153/2379665?login=false

je to jeden s výskumných experimentov, kde pri zimovaní úľov v interiéri (!) počas silných kanadských zím, sú tieto včely ošetrované akacídmi aby prežili zimu ale tiež aby sa zabezpečilo napadnutie klieštikom pod 2 roztoče na 100 včiel, čo v prérijnej oblasti kanady zabráni stratám na výnose medu. Bežne sa na to používa kyselina mravčia, ale je takéto ošetrenie sprevádzané stratami matiek. Experiment sa venoval ošetreniu včiel pomocou zvýšeného obsahu CO2 ale faktor rizika úhynu matiek pri zvýšenom obsahu CO2 sa pradoxne nesledoval, pretože k experimentu bol vždy použitý úľ so včelami ale bez matky, no obsahoval plastové uvoľňovacie zariadenie obsahujúce syntetický materský mandibulárny feromón (Pseudo Queen, Contech Enterprises Inc., Victoria, BC, Kanada) ako náhradu matky. Všetky kolónie boli naočkované 200 živými roztočmi Varroa. Roztoče sa zaviedli do úľov štetcom s jemným hrotom cez sito z drôteného pletiva (osem štvorcov na palec), ktoré pokrývalo hornú časť úľa a bránilo včelám vyletieť. Roztoče boli umiestnené priamo na včely. Významné vzdialenie sa od reality a praxe bolo že včelstvá boli nielen bez matky ale aj bez plodu čo vplýva nielen na správanie sa včiel (dynamika regulácie teploty a vlhkosti v zimnom zhluku včiel) ale aj v samotnom správaní sa klieštika!
Za výhodu použitia CO2 na zimné ošetrenie včiel zimovaných v miestnosti autori považujú jeho „ekologičnosť“ aj napriek nižšej účinnosti (zníženie počtu klieštikov o 38%! ) ako u kyseliny mravčej a autori uvádzajú že táto metóda môže byť dostatočná na zníženie priemernej početnosti roztočov <2% odporúčané na jarné ošetrenie roztočov v prérijnej oblasti Kanady, aby sa zabránilo stratám na výnose medu, ak sa používa v spojení s inými prístupmi integrovanej ochrany proti škodcom. Táto technika je atraktívna, pretože by bolo možné, aby včelári manipulovali s rýchlosťou vetrania bez nákladných úprav svojich ventilačných systémov v budovách na zimovanie včelstiev. Tento prístup je lacný a ekologický prístup na kontrolu roztočov varroa bez nebezpečenstva akumulácie zvyškov vo včelích produktoch.

Využitie poznatkov z tohto experimentu pre včelárov zaoberajúcich sa úvahami o hornom letáči zabezpečujúcom zvýšenú vlhkosť a zvýšený obsah CO2 pre likvidáciu klieštika vo včelstvách považujem za bezcenné a dokonca sporné!

Priamo v práci uvádzajú samotní autori, že za zvýšenú úmrtnosť roztočov, ktorá bola pozorovaná, by mohlo byť zodpovedných množstvo faktorov korelujúcich s obmedzením ventilácie. V inej podobnej práci Kozak a Currie (2011 Laboratory study on the effects of temperature and three ventilation rates on infestations of Varroa destructor in clusters of honey bees (Hymenoptera: Apidae) J. Econ. Entomol.104 : 1774 –1782) preukázali zvýšenie vlhkosti a CO 2 , keď boli včely držané v obmedzenom vetraní, čo viedlo k vyššej úmrtnosti roztočov varroa len keď sa ventilácia upravovala pri vysokých teplotách (25 °C). Na rozdiel od výsledkov autorov predkladanej štúdie však Kozak a Curie zistili, že keď sú včely vystavené obmedzenému vetraniu pri nízkej teplote (10 °C), dochádza k väčšej úmrtnosti roztočov pri najvyššej miere vetrania s najnižším CO 2 a vlhkosťou. Väčšia úmrtnosť roztočov pri vysokých rýchlostiach ventilácie v tomto experimente sa pripisovala vyššej pravdepodobnosti vysychania roztočov spojenej s nízkou vlhkosťou v komorách biologického testu.
Samotní autori v štúdii uvádzajú:
Hoci sme nemerali vlhkosť v jadre včelieho chumáča (?), je pravdepodobné, že chumáče mali tiež vysokú vlhkosť, pretože CO 2 pozitívne koreluje s vlhkosťou u zimujúcich . Pretože vysoké úrovne vlhkosti pri konštantnom vetraní nezvyšujú mieru úmrtnosti roztočov a pretože CO 2 vo veľmi vysokých koncentráciách možno použiť na odstránenie roztoča varroa z anestetizovaných včiel, je pravdepodobné, že vysoké úrovne CO 2 (alebo nízke hladiny O 2 ) skôr ako vysoká vlhkosť boli primárne zodpovedné za zvýšenú mieru úmrtnosti roztočov.
Citujem:
... it is likely that high levels of CO 2 (or low levels of O 2 ) rather than high humidity were primarily responsible for the increased rates of mite mortality.

Myslím že k téme vlákna nie je viac čo dodať!!!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Howgh!

Chtělo by se mi vám posmívat z hloupé dědkovské ješitnosti. Přemůžu se. Jde mi o víc než b.bou ješitnnsot.

Teď ale vážně. Smíchal jste dvě věci dohromady, mám za to, že se jedná o pouhé nedorozumění.

Já nikde netvrdím, že vyšší obsah CO2 spolu s vyšší vlhkostí vede ke snížení populace VD. Jak jste na to přišel?

NETVRDÍM VŮBEC NIC! , stále to opakuju. Jen jsem si troufnul domnívat se, na základě praktických zkušeností dávno nežijících lidí a i svých vlastních a mých přátel a už nežijících předků, že MOŽNÁ zvýšený obsah CO2 ve včelím příbytku MOŽNÁ MŮŽE snížit počet VD ve včelstvu. Vyčetl jsem, že to fungovalo na roztočíka malého a můj nápad je v tom, že to MOŽNÁ může fungovat i na VD, jen proto, že je to také roztoč. Chcete-li se tím babrat, najděte si to tu - neměl jste čas a nebyl jste tu od začátku té debaty, požádal jsem vás o účast mailem. Nic jsem netvrdil, jen jsem se podělil o nápad s tím, že by to stálo za vyzkoušení. Jste jediný, kdo je kategoricky proti.

Dosud to bylo o CO2.

Jiná rovina je vlhkost, a motivem je přijít na příčinu zhoubnosti oček a hlavně sít ve dnech, že nadměrné větrání MŮŽE mít za následek výchovu plodu při nižší teplotě - na to přišli v USA (ne já) a tam přišli také na to, že pokud byl včelí plod vychován (nepíší tam v jakém stadiu vývoje a nebo jsem to nepochopil) při nižší než optimální vlhkosti - o teplotě a CO2 ani slovo! - jsou VD více životaschopní, mají plodnost 50%. Pokud ale byl včelí plod vychován ve vyšší vlhkosti = v optimální, pak je plodnost VD omezena na pouhá 2%. (1) - k tomuto se vrátím na konci

Strojový překlad americké studie je podivný. Ale nic jiného jsem neměl k dispozici a na zákaldě i toho, ne úplně srozumitelného textu, mě napadlo, NETVRDÍM TEDY NIC, JEN JSEM MĚL NÁPAD, že jak se dosáhne nižší vlhkosti v úle? No přece zvýšeným větráním (a tudíž si sejtaři a očkaři doslova vyrábí životaschopné VD pomocí větrání a "studeného odchovu". Mimochodem proto taky moje úvahy o menším letním (nejen) česně. To je pane kolego třetí, okrajová rovina, kterou jste pomíchal dohromady.

Intuitivně tvrdím, že očka jsou zhoubou, která způsobuje oslabení včelstev a v důsledku (jako jedna z množiny příčin) vede PATRNĚ (rozpoznáte podmiňovací způsob?) k nižší vlhkosti v úle (to je prokázané, proto se očka dělají, aby bylo v úle sucho) a tudíž ASI očka způsobují i vhodné prostředí pro vysokou plodnost nově vylíhlých VD.

Polopaticky (což bych nevěřil, že bych musel dávat dlouholetému zkušenému praktikovi) je to tedy tak, že jsem měl nápad, hned několik (celkem 3) a prosil jsem zdejší komunitu o názor, JESTLI BY TO BYLO TAK MOŽNÉ. Vy jste ze mě udělal vo.a s tím, že to TVRDÍM. Já se, na rozdíl od vás, domnívám, že nejprve musí být nějaká pochybnost, zda se s kutečně nedá nic dělat. (motto - je lepší udělat něco než nic a i za cenu zesměšňování od nechápajících). Takže já jsem dal hned několik otázek, které když ne ve světě, tak je u nás nikdo nepložil a nebo o tom nevím (nikdo v tom nebádá) nic já a ani nikdo ze zdejší komunity, včetně vás. Vy ale víte ne na 100, ale na tisíc % že melu krav.ny, neboli že je TVRDÍM. Netvrdím vůbec nic.



Jestli jste se nafouk, váš problém, škoda. Stále se domnívám, že se jedná o nedorozumění z důvodu VAŠEHO nepochopení o čem je řeč a navrhuju vám, abyste s uraženectvím přestal a snažil se, prosím vás o to, svou erudicí a zkušeností, nikoli vyvracet co nás tu napadá, ale zkusit problémy řešit. Víte, o Češích se říká, že Švejkovsky umí vymyslet sto důvodů jak něco nejde, než by se posnažili přijít na jediný způsob, JAK BY TO, MOŽNÁ, JÍT MOHLO. Jak je patrné, umí to nejen Švejkovi krajani.

Je tu, navzdory vědě, spousta věcí, které prostě do "vědeckých" šablon nepasují a realita si dělá co chce bez ohledu na přání vědců. Přestaňte se mi, prosím, posmívat a urážet se když se ohradím a posnažte se zamyslet nad tématy, která jsem nastolil. Už i BG to pochopil, že máme, MOŽNÁ šanci na něco přijít, pomozte nám v tom. A i když nepřijdeme vůbec na nic, aspoň jsme se pokusili!

(1) - Proč si to myslím. Když jsem přiměl vč aby chovalo trubce jen mezi česnem a dělničím plodem = na nejchladnější periferii úlu a nejlépe větrané (patrně sušší), zdá se mi, že tím jsem snížil počet životaschopných VD ve svých vč na minimum. Na takovou úroveň, že včelstvům nijak neškodí. Že jim teplota (a možná i vlhkost) dělničího plodu nevyhovuje píšete vy sám v souvislosti s LBV, že na trubčákách uvnitř dělničího hnízda nebyl jediný VD. Když si tedy můžou samičky Varroa vybrat, nastěhují se do TL = do chladnější A MOŽNÁ i sušší (určitě dobře větrané) periferie, protože "vědí", že tam zplodí životaschopnější (plodnější) potomstvo.

Dále se DOMNÍVÁM, že VD "ví", že pomocí trubců se bude šířit krajinou efektivněji a na delší vzdálenosti než pomocí včel a tudíž SE DOMNÍVÁM, že na trubcích vylíhlí VD nepřelézají na včely. A pokud je to skutečně tak, pak by se konečně objasnilo, jak to, že nemám ve vč téměř žádné VD. Když totiž vč vyžene trubce, vyžene je i s přisátými VD.

Pokud máte vy pane Goro, a nebo někdo jiný, lepší nápad jak to, že máme včely skoro bez rozročů a že je má bez VD každý, kdo to dělá jako já, prosím sem s tím!

Děkuju všem za velkou trpělivost s mojí povahou.

Tak se panu Gorovi podařilo zabít diskuzi o možném vztahu vlhkosti v úle s životaschopností VD. Někde zmiňuje měření kamaráda Vojty. Reagoval jsem na to, ale neodeslal abych nečeřil vodu, neurazil. Ale protože se pan Goro na mě nafouk, dávám sem, zpátky do hry, co vlastně naměřil Vojta a co bere pan Goro jako fakt. Na prosbu aby požádal Vojtu aby přišel sem, pan Goro nereagoval. Tak nejprve co změřil Vojta:

vôbec to ale Tome nezáleží na tom či je v úli pevné dno, otvorené očko alebo fólia na rámikoch...
mohol by som to dokladovať ale vás nezaujímajú pseudovedecké zistenia len vlastné skúsenosti..
tak takto:
dlho som diskutoval fólii nad rámikmi v zime a internetový včelársky priateľ Vojta sa rozhodol že mi svoju pravdu prakticky dokáže...teda meraniami v úli.... toto potom napísal:

teplota a vlhkost v úle
Test vlhkosti
Při focení termokamerou mě překvapila velká vlhkost pod strůpkovou folií.
Tu jsem přijal jako dobrou věc a vůbec jsem nepřemýšlel, jestli je vhodná také na zimu.
Proto jsem také znovu rozpoutal diskuzi na včelařském fóru. A myslel si, že není pro včely vůbec vhodná.
Tam jsem slíbil, že se pokusím něco zjistit a pro věc udělat.
Na netu jsem toho moc nenašel, krom několika zmínek na ruských stránkách. Ale chyběl mi konkrétní výsledek.

Zakoupil jsem proto datalogger. Ten v daném intervalu zaznamenává teplotu a vlhkost.
Do úlu jsem ho umístil mezi čtvrtý a pátý rámek od kraje cca 12 cm pod strop.
Celý úl je z 4 cm extrudovaného polystyrenu.
Sestavu odspodu tvoří: zasíťované dno, nízký nástavek, 2x jumbo a nízký nástavek. Na stropě folie a 4 cm extrudovaného polystyrenu.
Měřič jsem vložil 23.1.2013. Interval záznamu 1 hodina.

16.2.2013 jsem do vrchního nástavku vyvrtal díru na očko 25 mm.
Reakce v úlu – vlhkost prudce klesá na 37% a teplota v úle roste až na 30,7st C.
19.2. 2013 se vše vrátilo do normálu jak teplota, tak vlhkost.

3.3.2013 jsem otvor zaslepil a odstranil folii na stropě. Tu jsem nahradil plátnem a na něm třikrát přeloženou vlněnou dekou. Ta položena do 10 cm vysokého polystyrenového rámečku se dvěma vyvrtanými 25 mm otvory pro odvětrání. To celé zakryté původním stropem z extrudovaného polystyrenu.
První dva dny bylo zřetelné vytékání velkého množství zkondenzované páry z větracích otvorů. Ta na povrchu úlu zmrzla a vytvořila rampouchy.
Vlhkost se ustálila za cca 2 dny. Teplota až za 10 dní.

Více jsem včelky nerušil až do vyjmutí zařízení 7.4.2013.
Včelky přezimovaly přes veškerou moji rušivou činnost velice dobře, daly mi další 4 oddělky a něco medu.

Průměrná vlhkost se v úle pohybovala kolem 82 %.
Závěr si musí udělat každý sám.

Já jsem si uvědomil, že jsem se mýlil a včely si vytvoří klima jaké potřebují. Bez ohledu na použití difuzního stropu a nebo folie. Za předpokladu, že mají dostatečný přívod vzduchu česnem a nejsou opravdu nějakým jiným způsobem omezovány - rušeny.

myslím že k vlhkosti viac netreba....
bez ohľadu na konštrukciu úľa, konštrukciu dna či stropu, včely vytvoria pre plod optimálne podmienky...


Podtrhnul jsem základní tvrzení pana Vojty.

Pane Goro, abyste mi správně rozuměl. Zkusím Vojtův k pokus a váš závěr z něj převést do příkladu s traktorem s vlekem. Z Vojtova pokusu vyplývá akorát to, že jeho traktor táhne na vleku například 10 tun. Vojta traktoru dá do cesty několik balvanů a bažin, traktor je s většími či menšími obtížemi překoná a jede dál. Vojtu vůbec nezajímá opotřebení gum, motoru ani spotřeba nafty a ani ho nenapadne, že by se s jiným typem traktoru i vlečňáku možná dostal do cíle dřív, snáz a s menším opotřebením, jde mu jen o to, zda to traktor přejede. Sice zpomalil, ale pak za mnohem většího huntování motoru a mnohem větší spotřeby traktor táhne dál. Z nákladu už ubylo, ale aby to traktor měl ještě horší, Vojta sundá sajtny a nakonec i pneumatiky z vlečňáku a co nejhůř, sundá filtr ze sání motoru a zahodí skla z kabiny. Motor kvílí, brzy se rozpadne, v nádrži se dělají obrovskou spotřebou víry, ale šofér Vojta je spokojený, i když je zmrzlý jak drozd, traktor jede dál a dokonce stejnou rychlostí, cíl je už v dohledu...

Ale mě nejde o to, že si včely umí dokonale blbovzdorně poradit skoro se vším. To víme přece!! Já se jen snažím přijít na to, aby se minimálně opotřebily. Že přežijí očka víme, ale hynou. Mě nehynou a nehynou nikomu, kdo vše udělá jak říkám já.

Takže. Máte dar dělat závěry něčím, co nic nedokazuje, nepotvrzuje a naopak generuje další otázky. Pravda je jedna. V některých úlech hynou včely víc, v jiných méně, u mě a mých přátel vůbec. Takže, řečeno vaším slovníkem z rubriky v Dymáku, používáte o hoax v tom, že na konstrukci úlu nezáleží. A že nezáleží ani na provozní metodě. Při tom se "tváříte" blahosklonně, jako bych byl já nějaký hlupáček, kterého vy odkazujete k vědě, která ale nějak nefunguje.

Je velmi únavné "bojovat" s mejnstrýmem. Jak to bylo s vědou bezpočtukrát v minulosto přece víme, viz bří Wrightové a letadlo - pro ty, co nevědí oč šlo, tak tito bratři neměli maturity a tak nevěděli, že věda té doby tvrdila, že nic co je těžší než vzduch nemůže létat. Nevěděli to, všichni se jim smáli, někteří jistě také blahosklonně a oni to prostě šli a zkusili. O 66 let později stanul člověk na měsíci.

A tak to bylo mockrát, že věda své doby něco nezvratně tvrdila a dneska se tomu smějeme, kdyby uvažoval Kolmbus jako vy pane Goro, ještě asi neznáme Ameriku a věříme vědcům té doby, že je Země placatá a na konci Atlantiku končí nekonečným vodopádem do pekla.

Já k vědě, jak jí prezentuje Goro, přistupuju jako Wrightové. Jestli na něco přijdu jako oni, to nemám tušení, spíš ne. Ale aspoň se snažím, protože VD tu je a věda i když je od slova vědění, tak ví HO.NO! A tak je to zase jen na obyčejných lidech, jestli si budou umět poradite nebo ne. Já ZATÍM výsledky mám a když se to vezme kolem a kolem mi je vlastně úplně lhostejné, JAK to funguje.

Dobré ráno.


" Za předpokladu, že mají dostatečný přívod vzduchu česnem"

Teď ještě vědět jaký je dostatečný přívod vzduchu česnem respektive jak velký by měl být ideálně česnový otvor.
S pozdravem.
Krekařík

Ideální velikost asi neexistuje, každé včelstvo to bude mít jinak, ale velké česno dokáží uprvit podle sebe u malého se mohou jen vyrojit

krekařík napsal(a):
Dobré ráno.


" Za předpokladu, že mají dostatečný přívod vzduchu česnem"

Teď ještě vědět jaký je dostatečný přívod vzduchu česnem respektive jak velký by měl být ideálně česnový otvor.
S pozdravem.
Krekařík

No veľkosť česna podľa môjho názoru by mala včelám umožňovať riadiť vnútornú atmosféru v úli bez väčších problémov...
Napríklad v zime keď ešte včelstvo nechová plod mu postačuje na prežitie denná dávka 50g zásob... na to aby z cukru získali energiu potrebujú ho rozložiť pomocou O2 (vzniká co2 a voda)... na tých 50g cukru potrebujú včely vyše 30 litrov O2, čiže musia do úľa "nasať" najmenej 150 litrov vzduchu zvonku !!! Nemajú inú možnosť kyslík získať a bez neho nedokážu získať energiu-teplo a to potrebujú k životu!
Súčasne musia z úľa dostať preč.vzniknuté CO2 a vodu... tak česno ak im včelár veľmi zúži tak si vieš predstaviť že "zimné česno" o veľkosti 12 cm2 bude včelám dobre komplikovať život...
Pojem "ideální" veľkosť česna ideálny rozmer úľa, ideálny postup ošetrovania sú pojmy u včiel veľmi problematické...neexistujú...včely v prírode obsadili dutinu bez ohľadu na veľkosť česna...malý otvor vyhrýzli ak to šlo, veľký zatmelili ak bolo dosť propolisu...ak nešlo zväčšiť či zmenšiť žili s takým česnom aké bolo... a naše včely musia žiť s takým česnom aké im včelár vytvorí...malé, veľké..dolné horné,..a prispôsobia sa ...cez veľké česno vymenia vzduch v dlhších intervaloch, cez malé česno musia vymieňať častejšie... včelstvá cirkulujú vzduch s kratšími obdobiami 20 až 150 s a dlhšími obdobiami 42 až 80 minút,...

Jasně, pořád stejná písnička = věda.

Mě se nezdá, že by zimní chumáč nasával vzduch. Taky se mi nezdají ta množství vzduchu, věda nevěda. Počítejme jen tak pomocí počtů ze 4 třídy základky, malé násobilky ano?

Aby uvolnily energii z 50 gramů zásob, říkáte (věda) že musí za 24 hodin "nasát" a je jedno zda altivně a v zimě spíš pasivně = samočinně, nejméně 150 litrů vzduchu. A tak když je v plné sezoně, když včely vůbec nemůžou ven, denní spotřeba kilo a i víc, pak musí "nasát" 150 x 20 litrů = 3 kubíky vzduchu. Jestli já mám česno 72 cm2, je tam luft jak v aerodynamickém tunelu? Protože soiučasně stejným česnem proudí mnohem víc kubíků vzduchu ven. Neumím to spočítat, jaká je rychlost v proudu vzduchu? Nasát musí 3 m3, ale vzduchu v drtivé většině studenějšího než je 35-36. Ten vzduch se tedy ohřeje a několikanásobně zvětší objem, kolik při nasátí 3 m3 vzduchu 10 stupňů teplého musí vytéct ven kubíků vzduchu teplejšího? Nebo odpařením vody a pohlcením tepla do "skupenského" se vzduch zase smrští a není ho víc a není teplejší? A při chladné noci ve s nůšce část par kondenzuje v česně, až tam jsou loužičky. Tím se ale uvolnilo skupenské teplo a nasávaný vzduch se předehřeje při kondenzaci vodních par v česně? Jak to vlastně funguje? A pokud možno selsky, nevědecky, vzorce, poučky a logaritmy jsou jen pro zasvěcené a to drtivá většina včelařů patrně není.

Třeba to proudění vzduchu v česně rozloženo do 24 hodin takový fičák není, nevím, nikdy jsem o tom nic nečetl, neuvažoval, nezajímalo mě to a tudíž také dost možná přehlédl.

Někde je tu nedávno zmínka o jakémsi pro mě záhadném metabolizmu bez kyslíku. Prý to včely umí a dokonce je to 3x úspornější, tedy na stejné množství tepla jim stačí spotřebovat třetinu zásob (nebo o třetinu méně?). To má za následek menší spotřebu, ale také, A TO HLAVNĚ, menší naplnění výkalových vaků a v důsledku toho přežití dlouhé zimy beze stresu v lepší kondici. Bylo to v souvislosti se sklípkem, který prastarý autor doporučoval jako "ozdravnu" či relaxační zónu v úle, kam chodí včely odpočívat, nabrat síly. Do prostředí s obsahem CO2 4-5% a tedy 100 - 125 x horším než je normální obsah CO2. Ví věda opravdu všechno?

Tady bych si dovolil jen připomenout ředitele Patentního úřadu USA v roce 1812, který navrhuje vládě zrušit Patentní úřad, neboť vše již bylo vynalezeno a není co dalšího objevovat. Takto podané to zní úsměvně. Ale při hlubším zamyšlení naše mejnstrýmová věda tvrdí vždy přesně to samé. Něco vybádá a staví na tom všechny axiomatické teorie a nepočítá s tím, že mnohé ještě objeveno nebylo.

Zde si dovolím definici axiomu = postulátu (volně dle paměti, jsem líný to hledat)

axiom je výchozí nepodložená věta dané teorie, dále v teorii nedokazovaná

Vcelargoro :

Ano, nevíme nic o ideální velikosti česna , ale pokud se budu inspirovat starými kláty a ještě třeba i Moravským univerzálem, zjistím, že :
-staré kláty a špalky měly místo česna často jen několik vyvrtaných dírek
-moravský univerzál měl relativně velký otvor do boční předsíňky, ale samotné česno bylo cca v rozsahu šíře 4-5 rámků. O MU se říkalo, že byl špatně větraný právě pro předsíňku kolmou na česno, ale přece v MU i klátech včely v pohodě přežívaly, že ?

Tomáš súhlasím že to tak bolo... prečo to tak nemáš na úle?...
Je to naozaj to ideálne česno.? .
Ja si nedovolím tvrdiť že včely prežívali v pohode, neviem to ...
Zväčša to prežili... včely prežijú...
Videl som včely v strome kde bolo česno len ako otvor na očku moderných úľov a videl som včely usadené v starej lipe kde bolo česno zvislý otvor vyše 20 cm, v strede mal šírku okolo 8 cm a tiež tam žili...
(ale píšem, neviem ktoré včelstvo žilo v pohode ani ktoré česno bolo "ideálne" )

priateľ Roman robil praktické merania plynných hmôt v úli pomocou jemných tlakových a tepelných čidiel a mikroelementov a nameral cez česno rýchlosť prúdenia 0,08-0,2 m/s a cez otvorené očko 0,08-0,12 m/s...

dieru v očku s priemerom 25 mm si vieme predstaviť každý, to prúdenie 0,12 m/s na ruke fakticky ani nepocítiš a prebehne v zime cez očko vyše 900 m3 (!) vzduchu...

Dobrý večer.
Já mám zimní česno 100x6 mm což je, jestli dobře počítám 6 cm2 tak teď nevím jesti to nechat tak nebo zvětšovat

krekařík napsal(a):
Dobrý večer.
Já mám zimní česno 100x6 mm což je, jestli dobře počítám 6 cm2 tak teď nevím jesti to nechat tak nebo zvětšovat

Prežijú včely zimu aj v úle s plným dnom a pri zúženom letáči/česne? Ale prežijú! Včelár len musí postriehnuť aby sa letáč/česno neupchal mŕtvolkami, aby ho neupchal mrznúci sneh dobré je odobrať krajné plásty v dolnom nadstavku aby neplesneli a na jar vymeniť dno. Odporúčam však letáč/česno na zimu nezužovať, čo včely hlavne na jar rozhodne ocenia!
Je teda potrebné na zimu letáče/česno zužovať? Nie, nemusí sa to robiť (ale môže).
Tvrdenie o nutnosti zmenšenia letáča/česna je však hoax.

dieru v očku s priemerom 25 mm si vieme predstaviť každý, to prúdenie 0,12 m/s na ruke fakticky ani nepocítiš a prebehne v zime cez očko vyše 900 m3 (!) vzduchu...

No a já nesouhlasím. Kdybych měl já v bytě takový průvan, jistěže to je cítit a to hodně, zbláznil bych se když bych nemohl prchnout. Zima pane Goro moc nevadí, ale průvan je hrozná věc.

Já na zimu česna zmenšuju, protože mě to tak naučili předkové. Ale pravda je, že jsem zrovna včera zjistil u kmenového letní česno 1,8x40,5 cm a vykradené není a mrtvolky pod česnem nejsou a k bitce asi nedocházelo. A právě jsem už před létem z popudu Tomáše R začal pochybovat o smysluplnosti velikosti mnou používaného česna a tímto se tu o tom s vámi radíme.

Mezi námi, cizácký pojem hoax docela nesnáším. Ať byli komunisti jací chtěli, nenutili nás o něčem, co máme za nepravdu, říkat že je to NĚPRÁVDA nebo dokonce mošenničestvo.
Jenže hoax je navíc vědomně podvodná zpráva a tak mám za to, že v souvislosti, v jaké toto slovo používáte (rádoby moderně či světově) vy, je celkem trapně přehnané. Je vážně rozdíl se mýlit z nepoznání a nebo to rovnou označit za vědomé lhaní = podvodnou zprávu = hoax. Je snad nevědomé dítě, jen proto, že se zatím nestihlo něco naučit, hned podvodník? Hoax je proto, podle mě, v těchto souvislostech příliš silné slovo!
Navíc je to slovo zbytečné, neboť naše i vaše řeč je úchvatně krásná, barevná a nesrovnatelně lepší než primitivní hatmatilka Angličanů. Není rozumný důvod taková slova zavlékat do slovanských řečí. Leda, že by někdo pociťoval svoje slovanství za mindrák a méněcennost.

Beaufortova stupnica sily vetra sila vetra 0-0,2m/s (pod 1 km/h) uznáva za BEZVETRIE, teda nie je to žiaden vanok ani "prúvan", je to bezvetrie ktoré nepocíti človek ani včela...

Stupeň Rozsah Pomenovanie Úkazy
0 0-0,2 m/s Bezvetrie Dym stúpa kolmo nahor
1 0,3–1,5 m/s Vánok Slabý pohyb dymu a lístia, koruhva sa nehýbe


Preto nie je "prúvan" ani v česne, ani v úle !...
Je to len prirodný jav, ktorý včely umne využívajú...
CO2 vznikajúce v chumáči pri získavaní energie zo zásob je ťažšie ako vzduch, klesá ku dňu a vyteká česnom (dolným !),... keďže v úli nemôže byť prázdno/vákuum, na miesto CO2 do úľa automaticky a samovoľne vniká vzduch s nevyhnutným kyslíkom...
Aby sme sa rozumeli, ak včely na jar či v lete urobia ten ventilátor pred česnom s mávajúcimi krídelkami tak signalizujú toto: "včelár okamžite by si mal zväčšiť otvor česna...! "
Ja pri celoročnej veľkosti česna 75 cm2 som niečo také nikdy nezažil... Netvrdím, že je takáto veľkosť česna ideálna, ani nehovorím že je nevyhnutná, jednoducho včely mi nikdy nesignalizovali aby som česno zväčšil...
Vetrajúce zoradené včely na letáči som videl len na obrázku resp. na videu...

Výkřiky o slovanství . A že komunisti nikoho nenutili . Někdo vás nutí používat slovo " hoax" ?Klidně to napište česky. Tome, vy jste případ. Jak vlastně dokážete, že v úle je průvan?

HAIS, Karel; HODEK, Břetislav. English-Czech dictionary. [s.l.] : Academia, 1991. 778 s. ISBN 978-80-200-0064-4. S. 333.

hoax - 1. podvod, švindeľ, falošná správa, kačica,
2. neokrôchaný [čes. nejapný] vtip, kanadský žartík


je taká rubrika v Dymáku... "Hoax alebo pravda?"
...ja som nevymýšľal jej názov...

nejako sa to na mňa nalepilo... slovanstvo...?

ale ak niekto tvrdí, že na zimu sa "MUSÍ"... zúžiť česno, nie je to "klamstvo", je to FALOŠNÁ SPRÁVA, JE TO "KAČICA"...
aj
keď to naši dedovia robili (teda zužovali na zimu česná..) neznamená to že sa to robiť MUSÍ ! ...
...naši dedovia vytáčali med až na jar...
....naši dedovia "hnali včely do rojenia" to bol obľúbený spôsob rozširovania rodín
...naši dedovia prekladali rámiky z plodiska do medníka a točili med z čiernych plástov...

nie vždy je všetko čo robili naši dedovia to "najsprávnejšie"...

pane Goro

Moje letní česno je 1,8x40,5 = 73 cm2, tedy je stejné jako vaše 75 cm2 a větrající včely vidím v létě u všech včelstev. Patrně to je absencí sít místo den. Jsem proti nim, už jsme si o tom povídali.

Vaše tvrzení o bezvětří a průvanu beru, nevyznám se v tom, vím jistě, že i zdánlivě nepatrný tah - průvan - působí, aspoň na mě, zhoubně. Prostě mě tak bolí za krkem, že v noci nespím a stačí nerznatelný průvan. Za mlada jsem si z toho dělal srandu.

Jen vám úplně nevěřím s tím CO2. On je sice těžší než vzduch. Jestli jímá páru stejně jako ostatní složky vzduchu, pak je lehčí než "čistý" CO2 a to při stejné teplotě než CO2 bez páry (já to nevím - dedukce, je to tak?). Navíc ohřátý - teplota včely je cca 35-36 a to je venku málokdy a tudíž se bude takto teplý CO2 držet pod stropem úlu i když je těžší než vzduch venku až do doby, Kdy zchladne. Pokud by to bylo tak jednoduché jak to píšete, propadávaly by molekuly CO2 po celé ploše půdorysu úlu dolů, ale tak to být nemůže.

Mám za to, že (řekněme, že je chumáč uprostřed úlu čtvercového půdorysu) teplý vzduch včetně CO2 s vodní párou stoupá uprostřed úlu pod strop. Protože se tam ale stále tlačí další teplý vzduch a ten pod stropem už předal část tepla stropu (a i kdyby nepředal), nemůže jinam mež změnit směr na vodorovný a teče k místům, co tvoří strop se těnami. Tam opět musí změnit směr směrem dolů. Po celé trase odevzdává část tepla stropu (možná) a stěnám a po těch stěnách stéká směrem dolů. Jednak tím, že chladne a tedy těžkne a jednak že je tlačen dalším vzduchem ze středu hnízda až narazí na pevně dno. Tam musí opět změnit směr a vytéká ven česnem. Ale nemusel se zchladit na venkovní teplotu a tudíž v česně musí nastat turbulence neskutečných "rozměrů". Pak by se tento vzduch s vysokým obsahem metabolického CO2, ježe teplejší než venkovní vzduch, musel "plazit" pod horní hranou česna a ne u spodní strany. Takže co píšete tak fungovat nemůže a nebo ne vždy.

Jakmile tam místo dna je síto, tento vzduch teče skrz síto níž až narazí na skutečné dno a nebo někdo třeba vůbec dno nemá, vlastně nevím jak varroadno funguje, nikdy jsem to pod včelstvem neměl a neviděl.

Totiž. Pokud by byla moje logická dedukce správná, musely by větrající včely stát "vzhůru nohama" na horní hraně česna a urychlovat přirozený tah. Co ale dělají na letáku?

Já se prostě nedomnívám, že je to tak jednoduché jak píšete, že kolik vzduchu vyteče z úlu tolik ho úl samočinně nasaje. To by byla pravda jen v případě, že by za A vzduch po zvýšení teploty nenabýval na objemu a nebyl tudíž lehčí a nebo za B když by byla teplota venku pžesně těch 35-36 stupňů. Polopatě. Úl nasaje litr, ale vzduch se ohřátím rozepne kupříkladu na dva litry a tudíž musí z úlu vytékat víc plynů, než kolik jich úl nasává. Aby to bylo složitější, tak vzduch (včetně CO2) nasycený vodní párou má v sobě skupoenské teplo a jestliže se setká s chladnějším vzduchem, pára zkondenzuje a uvolní se velké množství tepla. Kam se poděje toto skupenské teplo?

Někdy jsou větralky po celé šířce úlu a přilétající létavky s nákladem se musí pracně prodírat mezi turnikety větralek, jindy a to je častěji, jsou větralky u jedné strany. Kdyby větralky byly hřbety dolů na horní hraně česna, nijak by létavkám nepřekážely.

Já teď nijak nereju, nepošklebuju se, vážně nevím jak to funguje. Snažil jsem se popsat cirkulaci vzduchu tak, jak jsem jí pochopil já a dám se rád poučit pokud se to děje jinak. Děkuju. Jen se snažím říct, že to tak jednoduché, jak to píšete a jak to tvrdí tak zvaná včelařská věda, být nemůže.

Než jsem sesmolil svůj dotaz, dotýkáte se cizího slova hoax. Jestli něco dělali předkové špatně a jestli dělají někteří lidé z nevědomosti něco špatně, tak to není falešná zpráva, ani poplašná zpráva, není to ani podvod a už vůbec kanadský žertík.

Vy jste rubriku nevymýšloel, to já nevím, já bych se patrně proti zavádějícímu názvu ohradil. Asi proto ode mě žádný časopis články nepoptává, odmítám za.írat mojí dokonalou řeč anglikanizmy a ještě k tomu s nesmyslným významem - odmítám být moderně in a lézt cizákům do řitě. Nemusím!

Jen jsem se pozastavil nad trapností dnešní doby, my tehdy rusákama a vším rudým pohrdali a nikdy bychom počeštěná ruská slova nevypustili z huby bez pistole u spánku! My tehdy ještě uměli rozpoznat co je správné a co není.

Hustota plynného CO2 je 1,98 kg/m³ a po odovzdaní tepla, resp vyzrážaní vlhkosti je rozhodne ťažší ako vzduch (1,29) ktorý prichádza do úľa letáčom a preto klesá dolu CO2 ...
citujem z Včelárskej encyklopédie:
"Průměrně nejvyšší množství COa je v době podzimní a zimní
(3 — 4 %). Již v únoru, kdy včely mají možnost občas větrat, a tím
lépe usměrňovat koloběh ovzduší, množství C02 klesá
Bylo zjištěno, že ve střední části u protičesnové stěny je také poměrně vysoké procento C02 , někdy dokonce větší než u dna. To platí
však hlavně pro podzimní a zimní období. V horní části plodiska je
kysličníku méně a nejméně je ho nad chumáčem (kolem 1 %).

z uvedeného môžeme dedukovať, že v úli v zime je pohyb CO2 z chumáča hore potom klesá v úli dolu okolo chumáča (hrozen) popri stenách ... tiež to vyzerá tak že cez česno vyteká, keď v dolnej časti úľa je ho menej ako v strede výšky úľa...
..netreba zabudnúť, na fakt že CO2 odovzdáva prichádzajúcemu vzduchu zvonku teplotu rekuperáciou a teda teplejší a ľahší vzduch stúpa dohora...

ale
ak pri plnom dne v úli musia včely vetrať a pri site v dne úľa nemusia ak sú rovnaké česná...
tak
samozrejme všetko je iné pri plnom dne úľa a site v dne úľa aj u CO2...
...tam jednoducho podobne ako skondenzovaná voda "vyteká" aj CO2 asi cez sito pod úľ...
a tadiaľ je asi nasávaný aj vzduch zvonku a veľkosť česna asi nehrá rozhodujúcu rolu..

Takže se dá shrnout, že moje představy (bez vzdělání) o pohybu vzduchu a CO2 a předávání tepla a rozpínavosti plynů jsou správné. Děkuju.

Takže ve vztahu k proudění vzduchu v úle je jedno, jak je dno vysoké. Pochopil jsem vaše výklady správně, pánové? A jak moc do pohybu CO2 zasáhne otevřené očko?

No môj názor je že pre pohyb CO2 v úli má väčší význam to či je v dne sito alebo je dno plné. Vplyv výšky dna ak je plné je (teda z pohľadu CO2! ) vyššie dno výhodnejšie...možno lepšia rekuperácia, priestor na hromadenie CO2 a pod...

Vplyv očká ale je dosť závažný, zväčšuje vlastne plochu česna, je to druhé (či dokonca tretie, štvrté !?) česno a umožňuje aby časť CO2 a vodnej pary (samozrejme s nimi aj časť tepla 😡) unikla z úľa prv. Jednoducho povedané ak si pozrieš Tomov popis prúdenia CO2 z chumáča na strop a popri stenách dolu, tak tá časť CO2 (samozrejme aj vlhkosti!!!) ktorá prúdi popri prednej stene úľa otvoreným očkom unikne von a nehromadí sa nadmerne v úli (teda CO2 a vlhkosť! ).

Ja pri zimovaní mám na najvyššom nadstavku očko otvorené v zime chumáč sa preploduje pod strop, používa ho na prívod kyslíka k plodu a na prelety ako česno.
Nejaká vlhkosť a CO2 klesajúce v úli ku dnu ho nezaťažujú...😉

Janko, že očkem něco vyteče, to tuším, ale sám nemám představu jak moc. Ptal jsem se jen teoreticky. Přes sezonu i v zimě mám očka zavřená, využívám je pouze u oddělků, a to ještě jen u některého. Mám dna originál Optimal, přes sezonu otevřené na celou šířku, na zimu vložku na zúžení. Zasíťované dna celoročně zavřená. U dadantu optimal i NN stejně. Mezi plodištěm a medníky nic nepřehazuji.

To máš fajn že očká zatvorené...super že nedáváš plásty z plodiska do medníka...
Podložka pod sitom dáva "zvedavému" včelárovi relatívne jednoducho dokonalý prehľad o tom aké je silné včelstvo a ako sa hýbe cez zimu aj v lete sa z nej dajú zistiť zaujímavé veci... aj veľký letáč/česno je OK
Zužovanie otvoru česna na zimu je zbytočné, stačí ho upraviť tak aby nemohol vniknúť rejsek...
(ja používam podložky pod sitom len pri likvidovaní klieštika, ale všetky spôsoby ktoré včelár odkúšal, osvedčili sa mu je možné používať, nakoniec do Ríma sa dá dostať rôznymi cestami....😉 )

Cez očko unikne za 5 zimných mesiacov niečo cez 900 m3 vlhkého a teplého vzduchu... teda viac vlhkého ako teplého, lebo pri mrázoch v zime ak už včelstvo ploduje a spotrebováva viac zásob sa občas očko "zatiahne námrazou"...
(ináč tých 900 m3 je šumy prd voči objemu vlhkého vzduchu ktorý sa cez zimu v úli premelie...)

Česno zmenšuji vložkou proti rejskům a podobným nenechavcům.

Jendo tak to je OK,
tiež už som založil mriežku proti nevítaným návštevníkom a ona mi vlastne zmenší česno na polovicu... ...takže aj ja na zimu vlastne ten otvor česna zmenšujem...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zmenšit, či nezmenšit - toť otázka vpravdě hamletovská. Mám za to, že včelstvo má určitou architekturu díla a vytváří třeba i zimní sezení na základě pevně daného rozměru česna a není moudré česno v průběhu roku měnit. POZOR: Platí zejména pro volnou stavbu. Jaký smysl má umožnit včelám volnou stavbu, kdy si postaví dílo přesně na míru česna (proudění vzduchu apod, velikost a umístění plodového hnízda a milión dalších drobností, kterým nerozumíme) a pak jim velikost česna v průběhu roku měnit? Jasně včely to přežijí, ale proč je zbytečně stresovat? Když jsem začínal, hodně jsem si vzal od Leoše Dvorského a postupně mu dávám na základě praxe za pravdu, že ta tzv. varroatolerance je z 80 % o algoritmu, metodice jak to včelám nek.rvit a jen z 20 % o genetice. No a to je i odpověď pro Toma, proč jsou ty jeho (LD) včely varroatolerantní jen na jeho včelnici :)

Nevěřím, to je prostě nesmysl aby včely někde byly varroaodolné a po převezení tu vlastnost ztratily. Copak jste se všichni zbláznili? Umím malou násobilku pod Blaníkem a pod Řípem budu negramot? Žasnu jak může tolik lidí Dvorskému tyhle bludy baštit i s navijákem!

Opakuju i když to některé na.írá. Normální lidi nechovají včely aby bylo dobře včeličkám, ale aby měl člověk ze včel užitek. Tudíž je nesmyslné ohlížet se jako k posvátnému teleti ke včelám v dutině stromu, kde od nich nikdo nechce aby se nerojily, byly hodné a přinesly navíc 30, 50 a i víc kilo medu, který nepotřebují.

Právě v umění přimět včely stavět to a tam kde chci já a chovat plod a který kde chci já je to umění a ne se jim přizpůsobovat!
Od vás bych tenhle příspěvek nečekal ani omylem, žasnu. K rozběrnému dílu a tedy modernímu chovu včel patří usměrnění stavby tak, jak to vyhovuje včelaři. Tolerance stavby jak se včelám zamane a z ní vyplývající chov plodu jak chtějí ony je právě ta příčina současného neutěšeného stavu. Protože včelstvu jde o naprosto opačnou věc než včelaři.

Chov včel jak se líbí jim je podobný pračlověku sběrači, my jsme ale přece jen o pár tisíc let jinde, domnívám se a tak moderní lidé zemědělství zintenzivnili. Já nechci zpátky na strom nebo do jeskyně.

Ozval se mi před pár lety pán, že u nich vše padá. Dostal 4 vč od tchána, 10 od kámoše, vše padlo stejným způsobem. Koupil si ode mě pozdní oddělky a i když nezměnil provozní metdu - má NN systém L s výškou 18,5, má včely živé a zdravé a kolem něj to padá dál. Sice už úhyny nejsou tak strašné, ale jsou, pán je ale bez úhynu. Na genetiku nevěřím, jak jsem tu mockrát psal. Ale pořád zdaleka nevíme jak to vlastně funguje.
????????

Irokez- chápu to správně, že varoatolerance je tedy spíš uměním včelaře a těch 20 % je uměním včel ?

Potom by dotyčný musel u včel od Toma postupovat jinou metodikou než u těch 14-ti, které dostal od kámoše a od tchána. A Tom napsal, že provozní metodu pán nezměnil, tak právě nevím, jak to tedy je.

To taky nevím, proboha nevím všecho a taky ten pán může mlžit, protože jsem mu tvrdil, že jeho L 18,5 je nejhorší z NN systémů. Taky netuším na jakých mírách dostal ta vč od kámoše a tchána, pochybuju, že na jeho míře.

Jasně, chápu, narážíte na moje tvrzení, že nevěřím ne genetiku a tohle by vypadalo na genetiku. Nevím, čas ukáže. Možná.

Tomáš R

Mohl byste vysvětlit co tím myslíte?

Mohl- Medar napsal, že
"Když jsem začínal, hodně jsem si vzal od Leoše Dvorského a postupně mu dávám na základě praxe za pravdu, že ta tzv. varroatolerance je z 80 % o algoritmu, metodice jak to včelám nek.rvit a jen z 20 % o genetice. No a to je i odpověď pro Toma, proč jsou ty jeho (LD) včely varroatolerantní jen na jeho včelnici

Tedy uvažuji, že mnohá varoatolerance , jak je uváděna mnohými včelaři, může být přesně dle citovaného -uměním včelaře - a proto na jiných včelnicích nefunguje, protože je tu ve hře nejen jiná metodika, úl, atd., ale mnoho jiných, zdánlivě nepodstatných detailů, o kterých píšete jako o malých stresech, které ve svém souhrnu mohou způsobit třeba i úhyn včelstva.

Fakt myslíte, že ty bláboly o varroaodolnosti na jeho zahradě můžou být pravda? To jako fakt?

Deska mě děsně rozhodil "dědek". Furt myslím na to, co psal a že jsem ho asi utřel moc tvrdě. Jasně, mám omezené pomyslné prisma a nevidím co je vlevo, v pravo. Jsem prostě takový a snažím se furt učit. Ani irokez, co mě umí tak zvednout ze židle, asi ani netuší, jak moc se i od něj umím naučit.

Popsaný konflikt je příkladem toho, že můžu něco tvrdit horem dolem, že pokud to má fungovat, tak se MUSÍ VŠE UDĚLAT DO POSLEDNÍHO DETAILU STEJNĚ jako to dělám já. Jinak se výsledek nedoastaví. Možná proto nefunguje nikomu jinému to, co Dvorskému u něj na zahradě.

I vy Tome jste mě toho hodně naučil, díky, mám o čem přemýšlet.

Nemám rád odezdikezdismus a moc neuznávám včelařské "mesiáše". Od mnoha lidí jsem si něco vzal a proto nebudu hanit ani Dvorského, ani Sedlácka, ani toma padesátku ani nikoho dalšího. Můžu v mnohém nesouhlasit, mít jiný názor, jinou zkušenost, jiné poznání, jiný včelařský záměr, ale ZÁKLAD je vždy respekt. Proto bych byl opatrný v používání termínu blábol a spíše se snažil pochopit co dotyčný říká a co tím míní. Na druhou stranu... pokud respekt vyžadujete, musíte si ho zasloužit. Když jsem něco nevyzkoušel a nic o tom nevím, tak to přeci nebudu hodnotit a tady Tome (nezlobte se, mám ve zvyku být upřímný) dost selháváte. Zbytek je na Vás. Buď to nasměrujete ke konstruktivnímu DIALOGU, nebo k destruktivnímu MONOLOGU.

Už asi liberální nebudu.

Pro mě jsou na světě jen věci dobré a špatné a domnívám se, že je umím rozlišit. Používáte OP a to je raubsystém určený JEN a pouze k vyrabování medu ze včelstva do poslední kapky. A to je špatné a já věci, které jsou špatné, zkoušet nebudu a budu je kritizovat a že se ti, kdo špatné věci dělají urazí holt budu muset nějak vydržet. Na jednu stranu chápu, že jako profík musíte jak v americké včelí fabrice tvrdě ždímat včely v zájmu ekonomického přežití, na stranu druhou bych s tím měl já morální a etický problém.

Jednou jsem slyšem relativně nedávno zesnulého hraběte Šternberka vyslovit tuto myšlenku, kterou jsem sám sice neuměl formulovat tak jako on, ale kterou se sám od sebe celý život řídím a nebo se všemožně snažím dodržovat. Citace:

"Kolem nás je spousta věcí, sice legálních, které ale slušní lidé přesto nedělají"

OP ještě vyzkoušet jde a nepochyně funguje, nepochyuju o tom, jen bych to já z výše vysvětlených důvodů nedělal.
Ovšem Dvorského včely s varroatolerancí pouze na jeho zahadě je neověřitelný blábol, založený toliko na Víře, té úplně stejné víře, jako je třea víra v Boha. A ano, část lidí je schopná uvěřit v Boha a část lidí holt věří ve varroatoleranci v rámci jedné zahrady. Navíc na genetiku se dá svést úplně všešchno.

Co je nekonstruktivního na tom, když dokážu rozpoznat něco nesprávného? A když pominu etickou či morální rovinu tak je tu vlákno o zimování na medu a Goro tam vědecky dokládá to, co by měl každý vědět i bez vědy, že med je pro včely daleko lepší potravou. Z toho bez otrockého vysvětlování logicky vyplývá, že každý systém, který zbaví včelstvo medu maximálně nebo dokonce úplně, včelstvu neprospívá, což česky znamená, že je ŠPATNÝ a logicky musí být lepší nevyždímat ze včelstva medu největší možné maximum.

Co je nekonstruktivního na mém neochvějném tvrzení, že strádající včelstvo je náchylější k propuknutí nejrůznějších nemocí a holt pro trefené husy nezdvořilý poukaz na velmi pravděpodobnou příčinu úhynů části včelstev - jejich strádání.

Pojďme se něčeho dobrat, chcete-li, tedy KONSTRUKTIVNĚ, aby naše (vaše, já se s vámi nepřu) rozepře měla nějaký vyšší smysl než se vzájemně osočit. Předpokládám, že si vedete záznamy a že - pokud to nevíte z hlavy - budete umět analyzovat v jakých úlech a jak ošetřované - jaký systém měla uhynulá vč. Prostě to, co jinde píšu, že aby měl nějaký praktický smysl COLOSStak by musel zjišťovat i tyto údaje a nebo PŘEDEVŠÍM tyhle údaje. Vy jste připustil úhyny, ne nijak časté, ale úhyny máte. Dokážete jako smidla - on věřím, že navrhovanou analýtu též udělá, podělit se s vaší praxí?

Dokud to kdokoli neudělá, budeme se tu, podle vás konstruktivně, dohadovat donekonečna a k ničemu se nikdy nedobereme, uměl byste s tímto souhlasit?

A tady jsme u liberalizmu a toho, proč mi tolik vadí (všimněte si, že jen kvůli vám jsem vymazal slovo ZLOŘÁD). Kdybyste udělal tu analýzu, pak by z ní jasně a nezpochybnitelně vyplynulo, že je nějaký úl horší než jiný, nějaká provozní metoda je horší než jiné a to by se holt MOHLO NĚKOHO DOTKNOUT, jako irokeze děsně štve když poukážu na vady Optimalu. No jo no, mohlo by se to někoho dotknout, liberála neschopného akceptovat fakt, že není všechno dobré co se komu hodí, ale že některé věci jsou správné a jiné rozhodně nesprávné.

Někde jste psal, že je vám pod 40 let. Školní docházku jste tedy absolvoval ve zlořádu, který plíživě deformoval morálku všech aniž by si uvědoovali, že to není správné. Už jen ty dva hlasy pod vaším článkem vypovídají jak se nemýlím a že je tím zasaženo hodně lidí a nejméně dva s vámi souzní při okřikování. OK, váš boj, já vám jen říkám, že já za konstruktivní považuju poukázat na nesprávné věci i když se to patrně někoho dotkne. Bavím se o včelařině, té SPRÁVNĚJŠÍ a vysvětluju motivy a důvody, proč se někomu nelíbí pravda a mnohým právě to vadí, že si dovolím říct nahlas co si myslím. Mimochodem aych to směl říat jsem (já v.l) cinkal klíčema, me aby se měl Havel a disidenti dobře. Tehdy mě okřikoval bolševik a přesně stejnými slovy jako vy, smělase jen KONSTRUKTIVNÍ kritika, která ale ensěla poukázat na cokoli nesprávného. Dopručuju si shlédnout film Žert z r. 1964 s nedávno zesnulým Josefem Somrem v hlavní roli i komentář Marka Ebena k tomu filmu z letošního Karlovarského festivalu. Možná v tom něco poznáte, tu paralelu.

Stalin vzal sovětským národům jídlo, sedláky vyvraždil, zotročil a nennechal je hospodařit a hladem, který po jeho optimaliovaném zemědělství nastal, pomřelo víc lidí, než kolik umřelo v ww1 + bolševické revoluci dohromady. Shodnem se aspoň na tom, když pomineme, že Stalin byl ohavně odpudivý člověk (někomu se třřeba líbil), hlavně na tom, že jeho provozní metoda optializovaného zemědělství vedla k horším výsledkům, než když by neoptimalizoval? Je nekonstruktivně destruktivní jasně říct, že optimalizované zemědělství je jednoznačně špatné a zemědělčení neoptimalizovaných sedláků je lepší?

Co byste myslel vy i ti dva co s vámi souhlasí? Otázky jsou samosebou řečnické.
Patrně se nafouknete, což mě upřímně mrzí, vy máte veliký potenciál co se od vás naučit. Ovšem vy věci stavíte tak, že je vám vše jasné a tudíž se může diskutovat jen otom, jak destruktivní je Tom 50. Taky žasnu, že se proti raubsystému neohradí všichni alternativci, kteří myslí víc na včeličky aby jim bylo krásně a vše v souladu s potřebami včeliček a jejich podmínkám pro jejich život,a le klidně ani nemukají sebrat včeličkám do mrtě med a nahradit ho álem synteticky čistým cukrem. Tak milují tito podivíni včeličky a jejich potřeby a nebo Sedláčka?

Tome, chybný způsob vidění světa (nejen včelařského ) hned na začátku. Svět není jen černý a bílý.

Přečetl jsem první odstavec. Jak může být OP raubsystém, kdy je celý rok nad plodištěm nebo pod ním (v zimě) plný medník včel? PROBOHA!!! Buď si zjistěte oč se jedná, nebo se zdržte komentářů.

Přečetl jsem si to znovu ten první odstavec a nenapadá mě nic slušného. To jste vážně takový ubožák?

Tak přečetl jsem to celé. Ufff. Jak můžu vést dialog s člověkem, který si není schopen zjistit relevantní informace, a který si o druhých a jejich postupech neustále domýšlí nesmysly? Když něco nevím, tak se slušně zeptám. To je Vám cizí a blekotáte tady cosi o ždímání, když nechávám včelám možná i více medu než Vy. Nepamatujete si, co kdo psal včera, či předevčírem, ale sám vyžadujete od druhých pozornost a preciznost. Za to co předvádíte si respekt nezasloužíte. A je mi teď už jasné proč irokéz nebo BG s Vámi diskutují tak úsečně. I to je však mrhání časem a to já dělat nehodlám.

Ještě dotaz na Toma. Z čeho vyvozujete, že mně štve kritika Optimalu?

Medar napsal(a):
Nemám rád odezdikezdismus a moc neuznávám včelařské "mesiáše". Od mnoha lidí jsem si něco vzal a proto nebudu hanit ani Dvorského, ani Sedlácka, ani toma padesátku ani nikoho dalšího. Můžu v mnohém nesouhlasit, mít jiný názor, jinou zkušenost, jiné poznání, jiný včelařský záměr, ale ZÁKLAD je vždy respekt. Proto bych byl opatrný v používání termínu blábol a spíše se snažil pochopit co dotyčný říká a co tím míní. Na druhou stranu... pokud respekt vyžadujete, musíte si ho zasloužit. Když jsem něco nevyzkoušel a nic o tom nevím, tak to přeci nebudu hodnotit a tady Tome (nezlobte se, mám ve zvyku být upřímný) dost selháváte. Zbytek je na Vás. Buď to nasměrujete ke konstruktivnímu DIALOGU, nebo k destruktivnímu MONOLOGU.

Tome skúste si ešte raz prečítať, čo vám Medar napísal...
Upozorňujem hlavne na vetu :"nebudu hanit ani Dvorského, ani Sedlácka, ani toma padesátku ani nikoho dalšího. Můžu v mnohém nesouhlasit, mít jiný názor, jinou zkušenost, jiné poznání, jiný včelařský záměr, ale ZÁKLAD je vždy respekt"

Máte skúsenosti so včelami, sebavedomie, schopnosť vidieť veci v súvislosti...
Tak skúste v pokoji porozmýšľať aspoň nad tou vetou, ktorú som vám z Medarovho príspevku skopíroval....
SAMOZREJME NEMUSÍTE, TO BOLA PROSBA...
(Nemusíte ani odpovedať, môj príspevok totiž nie je o včelách...)

Goro, děkuju vám a děkuju i Medarovi i ostaním. Jen moc nechápu...

Možná je to u mě jen averze vůči Sedláčkově osobě. Zažil jsem ho jednou osobně u bratrových včel a nebyli jsme nadšení (bráchu vyložeě na.ral). Je to charismatický hezký a příjemný člověk. Ovšem jeho nahá videa u včel jsou odpudivá, nemám exhibicionismus rád. Ale i to bych nějak překonal. Jenže.

Převěšoval jsem plod a nechápal Boháče, Ptáčka, Čermáka a ostatní. Pak jsem se přesvědčil, že převěšování plodu a hlavně omezování matek v kladení a současně ždímání medu do poslední kapky je špatné a vede k nemocným včelám a úhynům.

Když jsem poprvé narazil na OP a zjistil, že se jedná o omezování kladení matek a vyrabování VŠEHO medu NA VYSOKÝCH PLÁSTECH (TO JE, MEDAR, ROZDÍL!!!), zaujal jsem jasné stanovisko a toho se držím.

Když jsem pak viděl na videích jak zuboženě hladová má Sedláček včelstva (oddělky) na videu, které tu někde je, utvrdil jsem se, že se nemýlím. Taky jeho propagace bílkovinného těsta (když s ním obchoduje), je odpudivé. Až mě napadlo, že schválně ukazuje předjarní hladové oddělky aby z toho vyšlo najevo, jak nuté je použít jeho, podle mě nefungující (vyzkoušel jsem) předražené BÍLKOVINNÉ těsto. No ano, dělá videa aby prodal = forma účinné reklamy, na kterou jednodušší skočí - co mu má přinést prachy a ne aby zadarmo, JAKO JÁ něco někomu dával!

Tak ano, beru zpět, o Sedláčkovi a Dvorském už ani slovo, svůj názor na ně nezměním a dal jsem ho jasně najevo, máte pravdu, stačilo. Kdo chce zamyslí se a víc vlastně ani nechci. Jen aby se každý zamyslel a vyhodnotil si sám co by asi mohlo být pro něj lepší.

Medar, proboha zkuste mi odpustit, ale respekt ke každému ode mě, prosím, nečekejte.

Jo a ještě se vracím abych dodal, i já se přece můžu mýlit a třeba pravdu nemám. Zatím mě o tom ale ic nepřesvědčilo.

OP jste nepochopil. Na vysokých plástech v plodišti v sezoně med není, takže nemůže být včelařem vyrabován.

Bože, žasnu co nosí svět!!!!!!!

No právě vy XX, že na vysokých rámcích není med a tudíž je vyrabován, neboli nemá ho k dispozici včelstvo, ale všechen vyrabuje nenažraný včelař a pak kňourá nad úhyny, bídnou kondicí vč a jinými patáliemi!

A i kdyby byl med ponechán v nevytáčeném NN, NENÍ NA RÁMCÍCH KDE JE PLOD A KDE ZASEDNE CHUMÁČ. O tom to celé je!

Někteří raději nic neřešte když jste líní nebo nemáte čím pochopt "vo co gou".

Melete nesmysly. Med a pyl je v NN nad VN oddělené mřížkou. To je medník včel.Včely s tím nemají žádný problém. Ve VN jsou rámky proplodované celé. Včelař si bere med až z dalšího medníku. Už se člověče vzpamatujte a uvědomte si, že nejsme blbci tak jak si o nás některých myslíte. Nevyjadřujte se k něčemu čemu nerozumíte a co jste zřejmě sám nezkusil.

Irokéz: Je nutné si uvědomit, že plodiště v OP má rozměr 4/3 + 2/3 lang, tedy vlastně prostorově 2 nástavky original langstroth. Jen je v plodišti mřížka oddělující plod a medné zásoby (což spousta lidí neumí nebo nechce pochopit) a klidová komora pro vyvěšení létavek za přepážkou. Vlastní plodiště s medníkem včel nad mřížkou vytváří jednolitý celek, do kterého se nezasahuje a je tak i přes mřížku perfektně prostavěný můstky (takže je naprostá hloupost hovořit o tom, že plod není v kontaktu se zásobami ) - čili je to jen otázka názvosloví, jak budeme chápat pojem plodiště a v OP se plodiště chápe v širším smyslu jako tento jeden celek.

Opakuju. ABSOLUTNÍ PRAZÁKLAD zdravých včel bez úhynů je, aby vč měla med v nezanedbatelném množství NA VYSOKÝCH RÁMCÍCH. Proto Jiří nemá VD ani úhyny, ale má tak nesmyslně vysoké rámky, že nemá skoro žádný med. A tak výška rámku 30 cm (asi by fungoval Lang vysoký 325 mm i při pouhých 10 rámcích) ještě zajistí výnos mejméně 40 kg medu (v mých podmíkách) V MNOU POČÍTANÉM PRŮMĚRU s tím, že špičková vč (asi čtvrtina) dá hodně nad 50 a některá i nad 60 kg medu. Bez mřížky, bez kejklů s prací navíc, bez omezování matek a TUDÍŽ BEZE STRESŮ. A to je to, o čem tu už několik let píšu a některé to vytáčí, protože myslí, že včely můžou beztrestně týrat jak si zamane!

Polopatě. Vy jste tu přiznal i 30% každoročních úhynů a možní á v některých letech i víc. Já na vašem místě bych zalez někam abych nebyl vidět a snažil se, za současného "šoupání bačkorama" od šikovnějších zvědět jak to jde udělat bez úhynů.

Medar mě sice urazil. Ale v jednom se nemýlí a proto je úspěšnější než vy. U něj nekomentuju, protože z toho mála, co tu zatím napsal, není sebemenší pochybnost (u mě) o tom, že včelařině rozumí a že on umí cíleně provádět selekci ve smyslu, že sleduje určitý standard, na kterém trvá a nechá včelstva vyselektovat pomocí toho, že PŘEDEM počítá s odpadem nevhodého materiálu. Proto je velkovčelař, jinak to u něj nejde (jestli má jeho provoz udržet rentabilitu) a já to (jeho pár % úhynů) nijak v tomto smyslu u něj nekomentoval.

Ovšem u hobbíka je to jiné a my dva irokez jsme hobbíci, jasné?

Mezitím přišel příspěvek a k tomu.

Nejde hovořit o propojení když se jedná o dříví HL spodku = asi nejméně 10 mm, 7 mm VM a další dříví nejméně 8 mm SL hořejšku = tedy nejéně 25 mm jalová mezera (do můstků dají med jen při snůšce nebo krmení = cukrinvert, jinak ani omylem!!!). A to má origoš Lang mnohem víc (HL myslím 20 + VM + SL 10 = 37 mm!!!!!!!) a i tak jak to uvádím to je mezera, že účinek totožný s medem na vysokém rámku, kde zasedá zimní hrozen.

Jo a pojem "perfektně prostavěné můstky" tak to je přesně to, co bych já a žádný civilizovaný HOBBY včelař netrpěl kvůli drcení včel když se to po rozebrání opět sestavuje. Tohle je blud Boháčovského ražení a civilizovaný včelař tohle nedělá. Každý může vypozorovat, že med na jiných než vysokých rámcích je nevhodný a včelstvu moc nedává.

Tome, jakou máte zkušenost s horním česnem, nebo zase jenom myslíte, už jsem Vám říkal co to znamená.
Včely povyjedení zásob, které mají nad sebou zakládají plod až po horní loučku, loňské zásoby jim zůstávají na bočních plástech, de fakto to je to OP, jen jsou na více plástech ( 6 a ty dobré i 9 ), jarní snůška jde jen do medníku, pokud vypadne, odebírají z těch postraních, medník nechávají na pokoji. Začínají si ukládat med až při druhé snůšce do plodiště, ale ne nějak významně a také každé včelstvo je na tom jinak.
Dokážete pochopit, že k dobré snůšce může pomoci jen úl, kde je velké množství včel, ale hlavně musí mít i na co létat, když dá lípa přinesou za den i 9 kg, ale to jsem zažil jednou, okolo se pasou jen krávy a koně, mlíko nosit neumějí.
Koukám, že otáčíte, kyselinu nikdy, mám zdravý včely a najednou dáte informaci, že vápno, copak to se může stát, horší že profík neví co s tím, prodáváte oddělky, takže i šiřitel, už jste měl jednou problémy s vykrádáním oddělků BF, jste jsi pořád jistý, že Vám žádné včely nepadly, já začínám pochybovat, no ale jak myslíte.

Tome, vy jste jako polámaný kolovrátek. Melete stále dokola stejné blbosti. Spousta včelařů chová včely na NN, kdy plodiště je ze tří či čtyř nízkých rámků nad sebou, plodiště nerozebírá, takže nikdo nic nedrtí. A je jedno, jestli je to profík či hobík. Stejně tak v OP se až do odstranění MM po posledním medobraní s NN, který patří včelám, nehýbe. Takže se nic nedrtí. Jedno, jestli má OP hobík nebo profík. A co je to zase za blud, že med jiný než na vysokých rámcích je pro včely nevhodný? Na nízkém rámku vám už v úle kysne? To bude asi tím Blaníkem. A jak správně poznamenává kolega jiří, vy chcete dávat do ûlu chemický sajrat v koncentraci, ve které se v přírodě nevyskytuje? Odporné. Že se nestydíte o něčem takovém jen uvažovat.

Teď vidím, že k NN v předchozích příspěvku musím Tomovi a podobným doplnit. S NN včelaří hodně lidí dadant systemem a taky umí používat zvedáky jako třeba Včelargoro. Mít včely na NN neznamená, že stále přehazujete nástavky, opakji vám to poněkolikáté.Je to s vámi jak s malým děckem.

jiří j

Vzdávám to, vy vše víte líp a mám pocit, že vy žádné vysvětlení vlastně nepotřebujete, vám je jasné úplně všechno. Hluboce smekám.

Dobré odpoledne.
Dávám jsem jen tak pro zajímavost část textu z diplomové práce:

Mikroklimatické podmínky ovlivňující rozmnožování roztoče Rozmnožování je ovlivněno několika faktory. Roztoč Varroa destructor je citlivý na teplotu a na vlhkost (Knesplová, 2012).Bylo prokázáno, že roztoč se nejlépe reprodukuje při teplotě 33,9 C. Při teplotách 31-33 C a 35 C reprodukce roztoče klesá. Ve stejné studii bylo potvrzeno, že 53 % roztočů na plodu se reprodukuje normálně v59-68 % relativní vlhkosti, ale ve vlhkosti 79-85 % se reprodukuje pouze 2 % roztočů (Faktory ovlivňující léčebný ohřev včelstev, 2014 -2018).Podle Young (2007), je optimální teplota pro rozvoj roztoče 32,9 C (teplota zavíčkovaného dělničího plodu je 34-36 C, trubčího plodu 30-34 C) a v závislosti na teplotě samička naklade vajíčka v počtu 1-7. Mezi další faktory je zahrnuta délka doby plodování včelstev a tím i nabídka vhodných buněk, ale i plemena včel

https://theses.cz/id/qqwoau/25549646

Jako zajímavost dobré, dobré to je i vědět, problém je v tom, že každé včelstvo si tu vlhkost nastaví podle sebe, pro praxi málo použitelné, ale tak to vidím já a může to být jinak

Výborně, díky za informaci,tohle v podstatě potvrzuje teorii Toma50, o chovu trubců na okraji plodového hnízda, pak by samičky VD měly dát přednost trubčímu plodu před dělničím. Vlhkost je už jiá písička, tu moc ovlivnit nemůžeme...

To potvrzuje teorii o tom co všichni víme. O preferencí varroa u trubciho plodu. Bez ohledu na jeho umisteni.
A mimochodem. Kdo si prubnul volnou stavbu ví, že včely preferují trubcinu na okrajích plodového hnízda zcela přirozeně. Není to tedy žádný velký objev někoho, kdo si myslí, že svoji technologií přinutil včely dělat to co chtěl on...

Přidám historku, měl jsem 3/4 roku 3 oddělky a udělali ze mne důvěrníka, tak aby jsem nevypadal před včelařema s praxí 10 a více let jako blb, přihlásil jsem se do kursu na léčení v Dole
Pan Kamler předváděl tehdy novinku šejkrování cukrem, odebral z prostředního rámku včely a jal se šejkrovat, dal k tomu koeficient ( nepamatuji ) s tím, když vyjde více jak 1500 včelstvo je mrtvé. Došejkroval, spočítalo se a vyšlo přes 1800, někdo tam poznamenal chůůůdinky, přednášející se začal drbat za uchem, proklínaje včelmistra, nakonec šel k vedejší skupině s panem Titěrou, podumali, přišli oba, odebrali 2 rámek z kraje ( studenější částečně s trubčinou) zašejkrovalo se a včely byly zachráněny, vyšlo jim přes 200.
Na vč. foru dal někdo zprávu, odebral zavíčkovanou tručinu z prostřed plodiště a nenašel jediného trubce po odvíčkování.
Trubci koncem července či počátkem srpna jsou u většiny úlů vyhozeni, kleštík se šíří dál, brát včely jako vojáky - nejde

Populační nárůst počtu roztočů ve včelstvu je největší po ukončení chovu trubců. U některých včelstev je to velmi výrazné. U některých naopak počet nevzrůstá, naopak, bez ohledu na množství plodu. Pro mne je to jeden z podstatných faktorů k selekci matek.

Bohemiagall napsal-To potvrzuje teorii o tom co všichni víme. O preferencí varroa u trubciho plodu. Bez ohledu na jeho umisteni.
To je asi nesmysl, bez ohledu na jeho umístění. V další větě sám píšete, že u volné stavby včely preferují trubčinu na kraji hnízda, tedy umístění trubčiny je podstatné, trubčí rámky v plodišti po slunovratu jsou asi kontraproduktivní

Ne, není to nesmysl. V případě že z nějakého důvodu, kdy včelař nacpe trubcinu do středu plodiště, budou na ni roztoči taky. Víc než na delnicine.
No a volná stavba umožňuje mimo jine zimování s trubcinou. První co včely udělají po chovu trubců je ,že do ní uloží zásoby....

Dobrý večer.
Takže vlhkost v úle nelze ovlivnit?? Preferují vůbec včely vysokou vlhkost?? Je kolem toho mnoho nezodpovězených otázek škoda, že se nejde zeptat včel .

Zeptat se jich jde, ale musí se chtít. Co preferují je obecně zname.
Vlhkost v úle jistě zvýšit jde, ale samozřejmě jelo každá jiná nevyváženost bude na úkor něčeho jiného. Třeba větší potřebou včel na odvětrání podle jejich potreb.
Včelstvo není stroj, ale živý organismus, poznáním a respektováním jeho požadavků je třeba začít. V tom je alfa a omega úspěšného včelaření.

skús si znovu pozrieť v tomto vlákne príspevok, kde kolega vojta skúšal meniť včelám podmienky (fólia na strope, očko otvorené, priedušný strop..) a vždy za 1-3 dni si včely vlhkosť upravili podľa svojej potreby...
Vojta napísal:
"Průměrná vlhkost se v úle pohybovala kolem 82 %.
Závěr si musí udělat každý sám."

Tím pádem je ta studie k ničemu jestli je v každém úle taková vlhkost a roztoči se šířá jak se jim zlíbí.

I Švejk věděl, že i profesoři se můžou mejlit

relatívnu vlhkosť cez 80% si okolo plodu dokážu vytvoriť aj včely mimo dutinu, plásty voľne na strome či pod strechou, to je totiž podmienka aby "nevyschol plod..."

medzi plástami sú len uličky a tie "upchajú"...
tie citované práce neuvádzajú či klieštiku vytvárali podmienky na plodovanie umele alebo merali vo včelách..
ja to tak ..no ..je to info...

Tady je to lepší jak kabaret, tam se musí platit, tady je to zdarma.

Jednou věda platí, jindy rozodně ne, někdy trochu...

Ptám se, jste, jse tu normální? Teda někteří!

Jeden arogantní namachrovanec tu jak tydýt selektuje s volnou stavbou a přitom by stačilo přimět včely aby chovaly trubce jen pod VN a nemá proč cokoliv selektovat, ptám se, jste tu normáální když vám tohle nedocvakne?

Nejlíp se v zábavném programu strefil Jiří j při popisu jak VĚHLASNÍ VĚDCI z Dolu vědátorovali a před svědky - frekventanty kurzu dokonce!!!!! manipulovali výsledky. A Goro ani muk!!!

A Goro, takové to, že si každý má udělat závěr sám, to je věda? Nebo důkaz něčeho? Hele, to je jak na setkání milionu chvilek.

Stačí vás tu pár dní nechat a za břicho se popadám.

Jo a bylo hezky a kdyby bylo ještě hezčejc, bylo by to zase asi horší, že kvete něco, co by kvést nemělo a včeličky lítaj jak vo život, ale třeba to je dobře, třeba ne a voda v řece teče a po kamení skáče, mráčky se tetelej, tulák je vesej...


A co tuhle:

Bzuuuučej tam čmeláci, a syčej syčáci, a kráva krásně zpívá, tam neznaj brambory a z másla maj hory, tam za tím mořem píva.

Tam za tim mořem píva, tam zakázali práci. Tam nehlídaj policajti, tam hlídají vandráci. Tam buldoci maj gumový zuby a stohy s koupelnama. Tam holky nechtěj samy spát a když máš chuť.................. na guláš, tak jen zakejváš, přijde Mikuláš von ti dá guláš a no to si dáš a potom hop, potom hop a potom hop do móře píva...

Třeba si pana Wericha už tak dobře nepamatuju - jsem už starší pán, a taky nebyl majový den, žádné stíny ale dnes nebyly.

Jistě si to bude umět každý najít v originále. Ale že to sem pasuje ne? Napsal to stejně rozverně a aspoň o něčem, předchozí kydy o včelách jsou dost vo ...


Tak tohle tu lidičky chcete? Ahááááááááá

Máme tu demokracii, takže sem můžou psát i uplakánci a hulváti co neví o významu slova OMLUVA.

Je to blázen a ne že ne

"... jak VĚHLASNÍ VĚDCI z Dolu vědátorovali a před svědky - frekventanty kurzu dokonce!!!!! manipulovali výsledky. A Goro ani muk!!!"

nevedl som že sa tu treba vyjadrovať ku každému príspevku..
..keby niektorí včelári pozorne čítali čo to o včelách, v Dymáku pri popise monitoringu som napísal:

"Je logické, že mladušky pri plode s larvami pripravovanými na zaviečkovanie sú výrazne viac zamorené klieštikom ako tie, ktoré sú o rámik či dva vedľa alebo mladušky v medníku. Obecne môže byť rozdiel medzi skupinami odobratými z jedného úľa aj 50%, hlavne pri menšom napadnutí klieštikom! "

... kto čo to vie o zmyve (je jedno či práškovým cukrom alebo liehom , benzínom či vodou s detergentom) tak určite vie, že je kontraproduktívne brať tak tie najviac zamorené mladušky ako aj aj najmenej zamorené včely (napríklad s medníka) lebo získané číslo bude síce presné pre tých 300 včiel ktoré včelár hodnotí ale nezíska objektívny priemer zamorenia včiel klieštikom v celom úli...
..a tú genetiku by som vo vzťahu ku klieštiku nepodceňoval, sú rodiny ktoré prežijú aj 2-3 000 klieštikov a sú také kde pár stovák znamená úhyn...
(samozrejme už viem sú aj včely chované v Blaníku, ktoré majú 0 alebo do max.50 klieštikov ale to všetci vieme, tam je genetiku sledovať určite zbytočné. .)

keďže niekto priam čaká ako diskutovať tak ešte aj pre tých , ktorí síce zmyv klieštika nerobia a sú viac praktici včelári...

každý kto chová včely a likviduje klieštika vie, že nikdy sa to nepodarí na nulu a hoci je aj nejaký prirodzený úhyn klieštikov, ktoré na zimu vo včelstve zostali, okamžite len čo založia včely prvý plod začnú samičky klieštika svoje rozmnožovanie.
v mesiacoch 1-3 sa proces rozmnožovania klieštikov deje výlučne v robotníčom plode , na larvách robotníc, lebo trúdov včely ešte nechovajú. V mesiacoch 4-5 už majú samičky klieštika k dispozícii aj larvy trúdov a môžu sa rozmnožovať aj tam. Po slnovrate, ako už tu bolo písané kolegom, chov trúdieho plodu končí (až na výnimky) a rozmnožovanie znovu prebieha v robotníčom plode, a trúdia stavba zostáva prázdna, resp. si včely do nej uložia zásoby ak je v plodisku....
prečo som to písal?
vedci môžu zistiť podmienky pri ktorých sa klieštik dokáže "optimálne rozmnožovať", trúdi plod môže byť pre klieštika sebalákavejší ale keď klieštik nemá na výber, rozmnožuje sa v tepelných, vlhkostných podmienkach v takých aké sú v úli k dispozícii, a ide na larvy pod viečko takého plodu aký je práve v úli k dispozícii... niektoré podmienky sa môže včelár pokúšať ovplyvniť, ale včely si usmerňujú teplotu ,vlhkosť a množstvo trúdieho plodu podľa svojich potrieb a klieštik sa dokáže úspešne rozmnožiť vždy, v takých podmienkach aké v úli sú...
bola tu partia ktorá hovorila: "poručíme vetru, dešti..." ...teraz je moderné hovoriť :"poručíme kleštíku, poručíme včelám"....