XXX.XXX.139.253
Mám jeden realtivně nový úl z odúmrti. Dostal jsem 4 nedodělané nové úly. Chyběla jen okýnka a zadní dvířka. Okýnka bych už nedělal a v zadu to jen zadělal napevno. Tak se stalo u jednoho nedodělaného úlu.
Jenže měl katastrofální vadu. Česno uprostřed přední stěny a to při TS je velmi špatné a u míry vysoké 24 doslova vražedné.
Nedodělek měl podmmet 28 mm a tudíž jen takové další česno u strany (tam, kde má být) šlo vyvrtat. Když jsem neměl zbořit celou čelní stěnu, zkusil jsem vyvrtat díru, dvě díry středy děr asi 50 mm od sebe s tím, že to prořežu a vznikne oválné česno. Použil jsem sukovník 28 mm a zničil jsem ho o hřebíky. Další nedodělky jsem proto vyhodil.
I s připočítáním dodatečného česna se mi to zdálo malé a tak jsem úl zamýšlel na oddělky. Ovšem stalo se, že v tom odd zesílil, vyrostl do včelstva, vyzimoval a úl sloužil jako úl kmenového vč několik let. Bez problému.
Kolega mi dal impulz zda neděláme moc veliká česna. Zaujalo mě to, všechny staré úly měly česna proti dnešku malá. Přesně jsem změřil obě česna v dodělávaném Kadrabovi. Tak se jmenoval zemřelý včelař, po kterém jsem to dostal. A zjistil jsem, že jeho malé česno je 18x130 mm a tedy má 23,4 cm2. Mnou dodělávaný ovál má 12,6 cm2 a dohromady to má 36 cm2, což je SHODOU NÁHOD přesná polovička mého normálního česna. Úl měl v sezoně vždy 4 NN 39x15x11 a jeden rok docela 5 NN, jeden je ale u úlu 24 jen součástí plodiště. A to včelstvo to udýchalo i s polovičním česnem! A výnosy i nadprůměrné, s vlhkostí až na nepatrné výjimky problém nemám nikde a tak toto jsem u tohoto úlu nesledoval.
Původní Kadraba by měl 12 rámků 39x24 v plodišti a 12 stejných v medníku. Ale jediné česno (medníky očka neměly) dělal pan Kadraba 18x130 mm a tudíž na plochu POUHÝCH 23-24 cm2 A STAČILO TO! Mimochodem, velmi mi to připomínalo mě známý a v našem kraji velmi rozšířený Budečák a to i nesmyslným prostředním umístěním česna, jen Kadraba měl oddělitelný medník a byl tedy horem přístupný a Budečák měl ve spodku medníku další česínko a to Kadraba neměl.
Z uvedeného vyplývá a u vědomí poznatků amerických soudruhů (omlouvám se za fórek, nemyslím to zle) z mého vlákna o vlhkosti, že jsme se stali obětí nějakého globálního bludu o nutnosti téměř absolutního sucha v úlech a velké česno bylo nepochybně jedním z prostředků, jak bludnou ideu uskutečnit v praxi.
U mě a u koegy bude hned v příštím roce následovat série pokusů nejen s HČ, ale s velikostí česna u všech možností umístění česna.
A ještě. V mém dětství žil ve vsi stařičký děda a ten vyprávěl, jak jeho otec nebo děd dělal košnice. Měly tvar homole a česno měly nahoře pod vrcholem, asi 20% výšky odzhora. Česno bylo jako ústa báby, ale včelař to česno celé zamatlal jílem a klacíkem jako tužka uděla 3-4 dírky. Nic víc. Jasně, v košnicích chovali ve srovnání s dneškem mikrovčelstvíčka. Ale i tak mi takové česno přijde malé.
XXX.XXX.40.196
Česna mám zcela standartně o velikosti okolo 5 - 10 cm2 a klidně by mohla být ještě menší. Nadměrně velké česno ve spojení se sítem je něco co se v přírodě zpravidla nevyskytuje a včelstvo si takový úl také zpravidla nevybere. I když stalo se mi, že se roj vrojil do odložených nástavků se soušemi, kde jsem omylem zapomněl vložit dno. V přírodě je vše spíše o škále než o kategorickém ano/ne... vždy/nikdy.
XXX.XXX.179.2
Dobrý večer.
Přikládám příspěvek co jsem našel na internetu:
Zimovat studeně nebo teple?
- redakce
4/2004, strana 9
Hlavně přirozeně, tedy vzdušně!
Milióny let včelstva na zimu pochopitelně nikdo neuteploval. Pokud si některé s mrazem neporadilo, uhynulo a své geny už dále nešířilo. Ta, která se přizpůsobit dovedla, naopak pokračovala v rodu. Přesto že o jistou část včelstev se člověk v novodobých dějinách intenzivně staral, tento dávný proces přirozeného výběru trval tak dlouho a tolik generací, že se na něm za několik posledních asi 200 let nepodařilo lidem změnit ještě vůbec nic.
Člověk přesto podmínky života různých živočichů přirovnává k podmínkám svého života. Právě odtud pramení snaha maximálně chránit zimující včelstvo před zimním chladem a jen málokdo si uvědomuje, že pro včelu, která na-rozdíl od člověka nemá stálou tělesnou teplotu, je naprosto přirozené strávit několik měsíců v teplotě těsně nad nulou, a to bez nejmenších následků.
O tom, že uteplování včelstvům nijak neprospívá, nebo dokonce může být na škodu, se lidé často přesvědčili zcela náhodou. O jednom takovém případu, který se stal před 130 lety v augustiniánském klášteře na Starém Brně, píše Ing. Květoslav Čermák, CSc.
Objevitel principů dědičnosti, Johann Gregor Mendel, se ve svém klášterním včelíně v Brně zabýval řadou praktických otázek včelaření. Ze zachovalých zpráv se můžeme dozvědět, že Mendel vyzkoušel nejrůznější způsoby zimování jak ve včelínu, tak v suchém sklepu s větráním na způsob stébníku. Zvláštního ocenění si zasluhuje Mendelova několikaletá práce na problémech takzvaného studeného zimování. Po řadu let se Mendel totiž potýkal s vlhkostí a plísní v úlech po vy-zimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopatřením ponechal ve stébníku po celou zimu úl v šikmé poloze pod úhlem 30 ° (česnem k zemi). K jeho překvapení toto včelstvo vy-zimovalo na rozdíl od ostatních suše a později se velmi dobře rozvíjelo.
Mendel si tento úkaz správně vyložil zlepšenou ventilací v nakloněném úlu a začal zkoušet zimování se zvýšenou výměnou vzduchu a s men-ším uteplením. Zjistil, že silná včelstva takto upravená zimovala klid-něji, suše a na jaře se dobře rozvíjela. Po několikaletých zkušenostech došel k závěru, že silná včelstva zimují nejlépe ve včelínu bez uteplení a s malou štěrbinou v horním česně. Ve Včele brněnské na str. 66–67 z roku 1876 čteme o Mendelových zkušenostech:
„Po těchto již po 3 léta vždy s dobrým výsledkem opakovaných zkouškách, důst. p. prelát nikdy jinak než ‚chladně‘ včely zimovati nechce, vždy ale o to se postará, aby proti větrům a chladnému vzduchu chráněny byly…“
Zdroj: Rozman, Veselý, Kühr: Johann Gregor Mendel a včelařství, Praha 1965.
Jindy poznáváme zákonitosti správného zimování zcela vědecky. Například ve Švédsku se tímto problémem zabývala dokonce fakulta architektury na univerzitě v Lundu, jak o tom píše český rodák, pan Olda Vančata:
Včely konzumují cukr a spalují jej na vodu a CO2. Otázkou je, jak ji dostat z úlu pryč. Někdo je zastáncem větrání pomocí oček a nebo polopropustným stopem.
Fakulta architektury na univerzitě v Lundu došla k závěru, že nejlepší je považovat úl za balón naplněný teplým vlhkým vzduchem. Pochopitelně, že ta vlhkost musí někde kondenzovat. A tak udělali polystyrénový kryt, který postavili přes úl. Vzduchová mezera mezi úlem a krytem je na čelní a zadní straně. Tím je také zajištěn kontakt s okolím.
Nasazením tohoto krytu se kondenzační zóna (rosný bod – pozn. red.) dostane pod úroveň česna, a tedy mimo úl.
Já jsem to zkoušel dva roky a musím říct, že jsem nikdy tak suché úly neviděl. Protože ten kryt byl lehký, zabudoval jsem polystyren do bedny z překližky. Po dvou letech jsem toho však musel nechat, protože mezi překližkou a polystyrenem se zalíbilo mravencům, takže jsem měl úly přikryté mraveništěm.
Největší škody včelám působí nedostatečný odvod vydýchané vodní páry, která pak v úlu kondenzuje.
Nechcete-li ji odvádět ven nakláněním úlů česny k zemi, jako opat Mendel, nebo nasazováním polystyrénového
„mraveniště“, zkuste dostatečným větráním zajistit, aby se teplý vlhký vzduch dostal z úlového balónu ven třeba právě pomocí nástavkových oček. Jarní pohled na zdravé včelstvo v suchém a čistém úlu bude stát za to!
XXX.XXX.139.253
No ano, samozřejmě znám já i pan kolega obecný mejnstrým. Jen se nám zazdálo, že co kdyby to bylo ještě i jinak?
Polopatě.
Ano, nedávno tu někdo citoval Linhartovu knihu (neznám jí), která se jmenuje nějak jako že "Včelařit jako včela". A já se snažím vidět veci jinak než z lidského pohledu, nějak jakoby z pohledu té včely. O co mi jde? O včelu bez VD a nebo s minimem VD tak, aby s ním byla včela schopná trvale žít bez léčení. Nejde mi o úplně zbavení včel VD nebo nějakou geneticky fixovanou varroaodolnost. Vůbec ne, takové ambice a ani odborné předpoklady nemám. Nechci znásilňovat přírodu, chci se pokusit právě nechat tu přírodu žít a naštěstí mi v těch snahách velmi pomáhá TomášR. Jak říká Gorol: žij a nech žít! A dopustil jsem se rouhačského nápadu, že možná to tajemství vůbec nespočívá v genetice, ale prostě jen v podmínkách, ve kterých nutíme včely žít.
Existuje staročeské přísloví o odéru z hnoje či prasečí kejdy a to zní: "co zjara nesmrdí, na podzim nevoní".
Nemyslím si, že příbytky přírodních včel zapáchají nebo jsou nějakým ekhlaftním hnojníkem. Myslím si jen, že včely by se parazita MOŽNÁ snáz a možná úplně zbavily, kdybychom se jim pokusili napodobit jejich PŘIROZENÉ podmínky co nejvíc a současně tak, aby to bylo pořád rozběrné dílo v civilizovaném úle a ne nějaké bláznovství s volnou stavbou bez rámků jen s hormími loučkami, jako jej prezentuje jeden, bohužel státem placený podivín. Nevadí mi jeho podivínství, kdyby to dělal za své, ale on učí na včelařské škole a to je doslova tragédie!
Lidi vše, co je plesnivé, zahnívá, je vlhké a smrduté, vnímají jako špatné. Snad třeba kromě olomouckých syrečků a ještě pár výjimek by se našlo, ale zbytek prostě nechceme e odmítáme. Tak si tak říkám, ještě že Fleming netrpěl stejnými předsudky!
Takže zpátky k úlu a včelám, citace:
Včely konzumují cukr a spalují jej na vodu a CO2. Otázkou je, jak ji dostat z úlu pryč. Někdo je zastáncem větrání pomocí oček a nebo polopropustným stopem.
No a já se jen skromně ptám, proč jako dostat tu vodu pryč? Protože se nám nelíbí v předjaří zplesnivělé rámky, které asi v úle neměly od podzimu být? A za svojí neschopnost to správně odhadnout a včas je odstranit pak trestáme včely průvanem? Nebo proč jako?
Další moje rouhačská otázka: proč jako musí včelař nutně udělat ze včelího příbytku Saharu s věčným průvanem? Proto, že to tak lépe vyhovuje včelám a nebo včelaři?
krekařík
Děkuju vám za oponenturu, přesně takhle je to potřeba, umět nacházet a připomínat i jiné názory a jen z diskuze může něco vzejít. Jen tak dál. A i u opata Mendela stejně, jako při studiu Včelařovy čítanky. Je naprosto nutné umět odfiltrovat kontext doby.
XXX.XXX.179.2
Dobré ráno.
Nešlo mi ani tak o oponenturu, ale je tam zmínka o HORNÍM ČESNĚ S MALOU ŠTĚRBINOU, takže dle mého názoru se začíná pomalu ukazovat, že horní česno a vámi zmiňovaný nový poznatek o ještě menších česnech možná má něco do sebe.
XXX.XXX.139.253
Já jsem citaci pochopil jinak. Vím o té příhodě, nevěděl jsem jen, že se to stalo Mendelovi a ani kdy. Není tam zmínka o orientaci stavby, musela být studená, v případě teplé si to neumím představit. A zmínka o horním česně je podle mě míněna tak, že kromě spodního česna radí Mendel i česno horní, dnes říkáme očko a tedy radí průvan. Tedy opak toho co se domnívám já.
Dovysvětlím to s tím nakloněným úlem. To se snad ještě za komančů blbnulo s úlem, přesněji jeho dnem, aby se co nejvíce napodobil ten náklon Mendelova úlu. Dělako se šikmé dno, úl stál rovně, ale dno mělo snad 15% spád k česnu a tvrdilo se, že je to báječné i pro TS. Mělo se za to, že aby "škodlivý" CO2 vytékal lépe z úlu a co nejvíc se tak napodobil nechtěný Mendelův pokus. V jiném vlákně poukazuju na omyl v podobě urputné snahy o co nejsušší interiér úlu a už před půl rokem nebo dřív tu někde píšu o možná pozitivním vlivu plísní. Takže Mendelův pokus jde přímo proti tomu, co sleduju já.
Píše se o suchém sklepě na způsob stebníku. A to je další možné nepochopení. On stebník je asi složitější než co o tom víme a věděl Mendel. Já do letoška neměl tušení, že se tak zimovalo i v USA a Kanadě, myslel jsem, že je to jen věc Sibiře. Stebník, aby fungoval kýženým způsobem, musel mít určité parametry, které musely být dodrženy a nikdy se ruská literatura (mě známá) nezmiňuje o suchém sklepě na způsob stebníku, ale vždy jde o speciální stavbě pro ten jediný účel. Dokonce někde ve starých OVP jsem před pár dny narazil na Taranovovu odpověď na dotaz někoho, kdo zimoval ve stebníku a současně i venku. Venkovní včelstva v pořádku a ta v jeho stebníku žalostné vyzimování a snad i úhyny a to přes to, že použil stebník lepší než běžné, kde v zimě nikdy teplota nejkklesla pod +14. Taranov tam vysvětluje, že to pak nebyl stebník, že se vč neshlukuje do chumáče při tak vysoké zimní teplotě a že správně tam musí teplota kolísat mezi 0 až +4. V důsledku moc vysoké teploty vč ploduje, má pak vysokou spotřebu, přeplněné výkalové vaky atd.
Taranov se tam někdy na přelomu 50/60 let vyjadřuje, že se v tehdejším SSSR vyrábí unifikovaný modulový stebník a že právě z uvedeného případu doporučuje neexperimentovat a zakoupit průmyslový stebník, který pak funguje vždycky správně. Z toho jsem já vydedukoval, že "správný" stebník není cokoliv a už vůbec suchý sklep.
K tomu jen doplním, že obyčejný zemní sklep musí mít větrací komínek, tady u nás zvaný "hejcuk" a jak by se tento komínek ucpal, všechno ve sklepě shnije a pokryje se vrstvou plísně. A tak se domnívám, že i stebník musel mít nějaké větrání a že v něm nedošlo ke stavu, kdy byl úplně vyplněný CO2, pak by tam nic nepřežilo. Mám za to, že se tam jen zvýší obsah CO2 na možná několik %, přičemž normálně ve vzduchu není tohoto plynu (pokud mě moje školní vědomosti nezrazují) ani jedno %.
Jak funguje hejcuk. Asi, já to nevím, následuje moje dedukce a fyzice vůbec nerozumím. Hejcuk býval komínek asi 20x20 cm nebo i trochu větší (i menší). Co se v něm dělo. Vzduch s každým stupněm teploty navíc hodně nabývá na objemu, různou vlhkostí to nebudu komplikovat. V komínku - hejcuku, tedy kolem stěn stéká do sklepa ledový a nebo relativně chladný vzduch. Kdyby se jednalo o stejné teploty, vůbec by k žádné výměně plynu nedocházelo ale i kdyby teoreticky ano, muselo by být hejcukem vytlačeno přesně tolik vzduchu, kolik ho tím stejným hejcukem nateklo dovnitř. Jenže studený vzduch stéká po relativně teplých stěnách. Sklepní, neboli jeskynní - zemní teplota je vždy +8 (krom vzácných výjimek) a studený vzduch nabírá ze stěn vyšší teplotu než má při vstupu do sklepa. Tím se rozpíná a tudíž ven ze sklepa musí logicky vytékat středem hejcuku víc řidšího - teplejšího plynu - vzduchu. A to vše se děje v průřezu 20x20 cm. Tím je vynášena nadbytečná vlhkost a současně se tam nic a nikdo neudusí otravou CO2, který tam ale bude jistě ve vyšší než normální koncentraci.
Třeba mě opět někdo opraví, že se to děje v detailech jinak, ale tohle je princip že i nevětraný stebník - pokud neměl nějaký hejcuk a já jsem přesvědčený, že ho mít musel - má nějakou výměnu vzduchu. Tak mě napadá, že se průmyslově třeba jablka skladují v hermetickcýh skladech s ochrannou atmosférou - mám za to, že je to právě CO2 a tudíž se tam jablka nekazí, protože mikroby, plísně a houby přece jen potřebují kyslík. Nehodlám to studovat, mě je nějak jedno jak to vlastně funguje asi tak, jako když potřebuju JEN rozsvítit, nehodlám studovat funkci jaderného reaktoru.
Celý tento článek jsem chtěl nenapsat a doufal jsem, že to z toho, co tu píšu a jakou myšlenku sleduju, bude dostatečně jasné.
Zkrátka stebník je, podobně jako sklep, když je obojí provedeno správně, zařízení, kde se vytvoří samočinně rovnováha, není tam moc sucho (v příliš suchých sklepích se nedá skladovat zelenina a ovoce, scvrkne, zvadne, je nekvalitní), nesmí tam ale kapat voda ze stěn a u sklepa k tomu stačí hejcuk a předkové ho používali stovky let a neměli tušení jak to vlastně funguje.
Ve včerejším článku o vlhkosti VS Varroa jsem nenapsal úplně jasně základní sdělení, že při vyšší vlhkosti klesá schopnost množení VD z 50 na pouhá 2%. Protože se tam (v americké studii) píše o nějakých mě neznámých jednotkách, prosil jsem romaning o vysvětlení, ale ještě mi neodpověděl. Aby byl ale jasný kontext o co mi jde jsem info o nutnosti vyšší vlhkosti v úle zmínil a čekám, že to romaning upřesní. Zdá se totiž, že vysoká vlhkost v úle ničí VD a to by potom stálo za to i obětovat část zplesnivělých plástů! A taky prpoto je VD takový nezmar, že zuřivým větráním sice máme krásně suché plásty, ale vč nám padají na VD.
Doufám, že takto polopaticky podané to už vysvětluje o co mi jde. O samočinné ničení VD zadarmo, hned a v každém úle a hlavně bez jakékoli chemie a nebo by bylo velkou výhrou i jen omezení té chemie.
Nevěřím, že včela parazita nepřežije, třeba by přežila, kdybychom jí do jejích přírodních mechanizmů pořád neházeli vidle lidského vidění jejího života. Včelařme jako včely, jak naznačuje Linhart.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Nerad vám do toho zas kecám, ale vaše fantazie má hranice v myšlení zazitem tím vámi kritizovaným "mejnstrymem".
Předně, na co máte potřebu týrat včely ve zvýšeným CO2, když v té době už máte dávno po vašem "léčení" a jistě ho děláte tak dobře, že ve včelách už prakticky žádný roztoč není?
Druhak, vlhko v úlu v zime. Udělejte si pokus. Suché oblečení nebo mokre. Vezměte si někdo v zimně na sebe mokré oblečení a posaďte se v únoru na noc před barák a pokuste se zahřát, třeba vybrovanim hrudního svalstva. Schválně, jak dlouho vám energie vydrží. To týrání, které hodláte vytvářet včelám, znamená ve velkých mrazech led na stěnách úlu a jinovatku na krajních včelách chomáče. V praxi to znamená větší odúmrť včel a zároveň ochlazování uvnitř chomáče na následně vyzimovani nosematickych slabochu, kteří snadno podlehnou i jiným patogenům. Samozřejmě včely postižené klestikem v takovém včelstvu odpadnou jako první. Ono dříve se provozovalo spousta věcí, které jsou dnes dávno překonané. Třeba krávy byly ještě před pár desítkami let chovány v uteplenych stájích, kde kapalo ze stropu a věřilo se, že pro v podstatě pro stepní zvíře je to to nejlepší...výsledek byl nižší užitkovost a tubera.
Ale pokud máte chuť utrácet čas a peníze na blbostech, které už dávno před vámi někdo provozoval a patrně k ničemu protože už se to nedělá, vzhůru do toho.
Stejně vám dříve či později dojde, ne všem pravda, že vše co se týká zdraví a vitality vždy vychází z genetických dispozic. Takže vemte selský rozum do hrsti, pokud ještě nějaký v téhle společnost zbyl.
XXX.XXX.139.253
OK, pokud budete diskutovat takto, beru, něco o včelách víte, dle mě hodně a to jsem tvrdil vždycky.
Všeho toho, co říkáte, si jsem vědom. V americké studii se neuvažuje o vysoké vlhkosti v zimě, ale v sezoně. Asi jsem zmotal několik věcí dohromady, omluvám se. A nejsem sám, vlákno je o velikosti česna a vy do toho ihned motáte zimování a já měl na mysli především menší LETNÍ česno než já používám. Ale jasně, rozumím vám, ono se vše prolíná a jedno vyplývá z jiného atd.
Samosebou znám ty teorie o ledu, ve který se změní vodou nacucané práchno uvnitř dutiny stromu. Nevím kolik lidí kácelo na kost zmrzlý strom a syrové dříví se podobá kostce ledu!
Takové ty věci o ledničce místo úlu atd. Jasně. Nosema, jasně. Ale pak je prapodivné, že se včela dožila doteď a nevyhynula před statisíci či miliony let, co myslíte. Prostě to zkusím, uvidím.
Ano, já mám včely zdravé. U kolegy třetina, u mě čtvrtina, nedostala Gabon a tak poslední co dostaly kolegovy včely byl vloni předvánoční aerosol. U mě zdechnul aparát a moje včely to nedostaly a tak poslední u mě byla fumigace těsně po 10.10.2021, na datum bych se musel podívat. Všechna vč jsou silná, pěkná, ale kolik mají VD netuším a je mi to celkem fuk, nemonitoruju nikdy nic, ani nemám jak, na ptákoviny si fakt nechci udělat čas. Protože já léčím před problémem a monitorovači začnou dělat opatření až když si nechají přemnožit brouky. SVATÁ PROSTOTO!
Aby to bylo jasné, je to bez cca 2-3 týdnů rok, co dostala čtvrtina mých včelstev fumigaci Varidolem. Nic jiného!!!!
Přes vaší výhradu si myslím, že to geneticky podmíněné není, u mě se tak projevují jakékoliv včely, které se u mě ocitnou. Ale kdo ví? Třeba ještě padnou.
Ale zpátky k vaší oponentuře.
Odporujete sám sobě tím příkladem s krávou. Kráva je stepní zvíře, jak říkáte (já si to nikdy neuměl uvědomit, ale určitě máte pravdu) a člověk jí nacpal do koncentráku pro krávy v domění, že na ní nesmí foukat ani pršet a že nesmí být v mrazu ani v horku a dopadlo to přesně jak píšete. Akorát vám nedošlo, že to samé udělal člověk se včelou. Dal jí do koncentráku pro včely, týrá jí průvanem, suchem, musí chodit po pletivu, zamezí jí přístup k přírodním ATB a dalším dosud neobjeveným substabcím něčeho, tak zvaná věda ví vědeckými meodami dokonale vyzkoumané PRD! Protože to už by se na geneticky podmíněnou varroaodolnost přišlo, za 40 let celosvětového usilování. Cesta tudy zjevně nevede.
No a já jen uvažuju zkusit dát tu krávu zase na tu louku jak to sám říkáte, fakt to nechápete? A nevím jak to udělat, proto to píšu veřejně a hledejte se mnou, nebo vy nejste pro návrat stepní krávy na step? Jste? Tak s námi hledejte způsob jak vyndat včelu z jejího koncentráku = z moderního úlu obsluchovaného moderně vědecky.
Vy jste s návratem včely do přirozenějšího prostředí už začal, ta vaše volná stavba není nic jiného, tak proč jste pořád v opozici, když se já snažím o totéž, jen trochu jinak?
A i vaše souvětí o tom, že se něco nedělá proto, že to nebylo dobré, je to samé jako kdyby někdo říkal: "vem rozum do hrsti, na stepích se pásly krávy za Lovců mamutů, ale mrkni do kalendáře jaké je století, honem nažeň ty krávy do maštalí a raději do moderních kravínů a úplně nejlíp na rošty, aby se nemusel kydat hnůj a bylo ihned vidět, co z krav padá a ta ho.na budeme zkoumat a vyhodnocovat a podle toho, co najdem budem krávy obstarávat..."
A všimněte si, že díky vaší volbě jiné rétoriky jsem já naoplátku za sousloví "moderních kravínů" nedal svoje typické AMERICKÝCH prostě proto, bych vás nena.íral. Mám za to, že nám jde o stejnou věc.